CZ123795A3

CZ123795A3 - Mixedly blocked polyisocyanates

Info

Publication number: CZ123795A3
Application number: CZ951237A
Authority: CZ
Inventors: Eberhard Dr Konig; Theodor Dr Engbert
Original assignee: Bayer Ag
Priority date: 1994-05-13
Filing date: 1995-05-12
Publication date: 1995-11-15
Also published as: ATE186557T1; FI103580B1; EP0682051A2; EP0682051B1; EP0682051A3; FI952289A; FI952289A0; DE4416750A1; DE59507203D1; CA2148987A1; US5596064A; PT682051E; FI103580B; ES2139773T3; JPH07304843A

Description

Směsně blokované polyisokyanáxy

Oblast techniky

Vynález se týká nových blokovaných polyisokyanátů, které dovolují výrobu jednokomponentních polyurethanových laků s podstatně sníženým zežloutnutím vlivem teploty, vypalovatelných při srovnatelně nízkých teplotách 120 až 140 °C , způsobu jejich výroby a jejich použití.

Dosavadní stav techniky

Vícevrstvá lakování, která mají jako krycí lak leštění schopný bezbarvý lak na basi blokovaných polyisokyanátů a organických polyhydroxylových sloučenin, například polyhydroxypolyakrylátů, získávají vzhledem ke svým výborným lakařsky technickým vlastnostem obzvláště při lakování automobilů stále větší·význam.

Blokované polyisokyanáxy, vhodné, pro tento specielní obor použití, musí být obzvláště (i) -zesítitelné při vypalovací teplotě maximálněm 140 °C , (ii) nemají mít během procesu vypalování v každém případě velmi nepatrné, výhodně prakticky žádné zežloutnutí působením teploty, (iii) v koncentrovaných organických roztocích mají mít dostatečně nízkou viskositu pro high solid” aplikaci a (iv) jejich základem by měly být cenově přístupné suroviny.

1,2,4-triazol-blokované polyisokyanáxy podle EP-B

O 004 571 , které přicházejí v úvahu obzvláště jako zesíťovadla práškových laků, jsou pro použití v lacích, obsahujících rozpouštědla, zcela nevhodné, neboť jejich roztoky v organických rozpouštědlech jsou vysoce viskosní a často jsou kvůli sklonu ke krystalisaci blokovaných isokyanátů nestabilní.

Podstata vynálezu

Nyní bylo překvapivě zjištěno, že se výše uvedené podmínky optimálním způsobem splní, když se pro blokování obvyklých lakařských polyisokyanátů použije namísto čistého 1,2,4-triazolu kombinace tohoto blokačního činidla s 3,5-dimethylpyrazolu, jakož i popřípadě dalších o sobě známých blokačních činidel.

Jak 1,2,4-triazol, tak také 3,5-dimethylpyrazol jsou v principu známá blokační činidla pro isokyanátové skupiny, přičemž obě tyto látky jsou uvažovány v US-PS 3 248 398 jako blokační činidla pro alifatické monoisokyanáty s dlouhým řetězcem. 3,5-diraethylpyrazol je kromě toho popsán v EP-A 0 159 117 vedle jiných pyrazolů jako blokační činidlo pro organické polyisokyanáty. Blokované polyisokyanáty se mají používat obzvláště jako komponenty pro elektromáčecí laky, které se zpravidla přelakovávaji, takže na tepelné stabilitě těchto základních laků nezáleží . V .uvedených zveřejněních se tedy nevyskytuje žádný poukaz na vhodnost těchto blokačních činidel pro výrobu blokovaných polyisokyanátů s vysokou tepelnou stabilitou.

Předmětem předloženého vynálezu tedy jsou (cyklo)alifatické polyisokyanáty, jejichž isokyanátové skupiny se z alespoň 95 % vyskytují ve formě blokované blokačními činidly a které mají obsah neblokovaných a blokovaných isokyanátových skupin, počítaných jako NCO , celkem 5 až 25 % hmotnostních, které se vyznačují tím, že blokační činidlo sestává ze

A) 30 až 70 ekvivalentních % z 1,2,4-triazolu, ze

B) 30 až 70 ekvivalentních % ze 3,5-dimethylpyrazolu a z

C) 0 až 30 ekvivalentních % z jiného blokačního činidla, různého od A) a B) , přičemž se uvedené procentické údaje vztahují na celkové množství blokačních činidel a doplňují se do stovky.

Předmětem předloženého vynálezu je také způsob výroby těchto polyisokyanátů, popřípadě ve formě rozpuštěné v lakařských rozpouštědlech, reakcí polyisokyanátové komponenty, popřípadě rozpuštěné v lakařských rozpouštědlech, sestávající z alespoň jednoho polyisokyanátů s (cyklo)alifaticky vázanými isokyanátovými skupinami a obsahem isokyanátových skupin 7 až 30 % hmotnostních, s blokačními činidly pro isokyanátové skupiny, přičemž popřípadě před, během a/nebo v návaznosti na blokační, reakci se nechá reagovat až 20 ekvivalentních % blokovaného polyisokyanátů se sloučeninami s alespoň jednou skupinou hydrazidu karboxylové kyseliny a s alespoň jednou vůči isokyanátovým skupinám reaktivní skupinou ve smyslu isokyanátové addiční reakce, takže výsledný blokovaný polyisokyanát obsahuje až 5 % hmotnostních, vztaženo na pevnou látku, chemicky fixovaných strukturních jednotek vzorce

O — C-NH —NH— jehož podstata spočívá v tom, že se blokační činidlo používá v množství alespoň 95 ekvivalentních % , vztaženo na NCO-skupiny blokovaného polyisokyanátu, ještě přítomné po uvedené, popřípadě provedené modifikaci, a že sestává, vztaženo na celkové mnoižstvi blokačního činidla, ze

A) 30 až 70 ekvivalentních % z 1,2,4-triazolu, ze

B) 30 až 70 ekvivalentních % ze 3,5-dimethylpyrazolu a z

C) 0 až 30 ekvivalentních % z alespoň jednoho blokačního činidla, různého od A) a B) , přičemž blokační činidla se používají v libovolném pořadí nebo j ako směs.

Předmětem předloženého vynálezu je konečně také použití blokovaných polyisokyanátů podle předloženého vynálezu jako zesíiovadel pro organické polyhydroxylové sloučeniny v polyurethanových jednokomponentních lacích.

U polyisokyanátů, blokovaných podle předloženého vynálezu, se jedná o o sobě známé lakařské polyisokyanáty s alifaticky a/nebo cykloalifaticky vázanými isokyanátovými skupinami a obsahem isokyanátu 7 až 30 % hmotnostních, výhodně 12 až 25 % hmotnostních. V úvahu přicházejí obzvláště o sobě známé lakařské polyisokyanáty, obsahující biuretové skupiny, isokyanurátové skupiny a/nebo uretdiono5 vé skupiny, na basi 1,6-diisokyanátohexanu (HDI) , 1-isokyanáto-3,3,5-trimethyl-5-isokyanátomethyl-cyklohexanu (IPDI) a/nebo 4,4’-diisokyanáro-dicyklohexylmexhanu. Obzvlášxě výhodné jsou lakařské polyisokyanáxy, obsahující isokyanuráxové skupiny, na basi (i) IPDI , (ii) směsí IPDI a 4,4 ’-diisokyanátodicyklohexylmethanu nebo (iii)

1,6-diisokyanáxohexanu.

Jako blokační činidlo A) se používá 1,2,4-triazol a jako blokační činidlo B) 3,5-dimexhylpyrazol. 1,2,4·

-triazol je při tom na Xrhu dosxupný komerční produkt.

3,5-dimethylpyrazol se může například získax kondensací ekvimolárních množsxví acexylacexonu a hydrazinhydráxu a odsxraněním reakčni a hydraxační vody pomocí toluenu. Jako další, popřípadě spolupoužixá blokační činidla C) přicházejí v úvahu různá blokační činidla, různá od A) a B) , jako jsou například oximy, jako butanonoxim, sekundární aminy, jako diisopropylamin nebo imidazol, CH-acídické sloučeniny, jako diexhylesxer kyseliny malonové, nebo epsilon-kaprolakxam;

Podle výhodné formy provedení způsobu podle předloženého vynálezu se nechají blokované výchozí polyisokyanáxy reagovat před, během a/nebo po blokační reakci, s až 20 ekvivalentními % , výhodně 1 až 12 ekvivalentními % , vztaženo na isokyanátové skupiny výchozích polyisokyanátů na straně jedné a na vůči isokyanátovým skupinám reaktivní skupiny adduktů hydrazinu na straně druhé, na sloučeniny, které mají pro molekulu alespoň jednu strukturní jednotku vzorce

O

II —C-NH—NK— a alespoň jednu, od uvedené strukturní jednotky různou, vůči isokyanátovým skupinám reaktivní skupinu. Jinak se poměry množství reakčních partnerů při této modifikaci výhodně volí tak, aby blokované polyisokyanáty podle předloženého vynálezu obsahovaly až 5 % hmotnostních strukturních jednotek posledně uvedeného vzorce.

Pro tuto modifikační reakci vhodné addukty hydrazinu mají například vzorec

O O

II II

HO—R-O-C-NH —NH-C-O-R-OH ve kterém

R značí ethylenový, isopropylenový nebo 1,3-neopentylenový zbytek.

Addukty hydrazinu se mohou získat reakcí 1 mol hydrazinhydrátu se 2 mol cyklického karbonátu, jako je například ethylenkarbonát, isopropylenkarbonát nebo 1,3-neopentylenkarbonát, například ve vroucím toluenu. Hydratační a reakční voda se při tom azeotropicky oddestilovává.

Jiné addukty hydrazinu, vhodné pro modifikační reakci podle předloženého vynálezu, jsou například sloučeniny, uvedené v US-PS 5 216 078 , obzvláště však addukt hydrazinu, vyráběný firmou Elf-Atochem pod označením Luchem HA-R 100 , vzorce

HN nh-co-co-nh-nh₂

Blokační činidla A) až C) se při provádění způsobu podle předloženého vynálezu používají v takovém množství, aby poměr ekvivalentů isokyanátových skupin výchozích polyisokyanátů po odečtení NCO-skupin, případně potřebných pro vytvoření adduktu hydrazinu, k NCO-reaktivním skupinám blokačního činidla, byl 0,95 : 1 až 1,1 : 1 . Isokyanátové skupiny polyisokyanátů podle předloženého vynálezu jsou proto alespoň z 95 % , výhodně úplně, blokovány.

Provádění způsobu podle předloženého vynálezu probíhá všeobecně při teplotě v rozmezí 50 až 120 °C , výhodně 60 až 100 °C v substanci nebo ve vhodném rozpouštědle, jako je například n-butylacetát, methoxypropylacetát, toluen nebo směsi vyšších aromatických rozpouštědel, které například n

dodává firma Exxon-Chemie pod označením Solvesso .

Například se může způsob podle předloženého vynálezu provádětpodle následující varianty :

Předloží se rozpuštěná isokyanátové komponenta a k té se přidá první dílčí množství blokačního činidla, například komponenty A) . Reakce s 1,2,4-triazolem se provádí při teplotě 100 °C po dobu asi jedné hodiny až do kalkulovaného obsahu NCO . Potom se reakční směs ochladí, například na teplotu 60 °C, a nechá se reagovat s dalším dílčím množstvím reakční komponenty B) , výhodně tak, aby již nebyl prokazatelný IR-spektroskopií žádný obsah NCO . Produkt se popřípadě zředí rozpouštědlem po ukončení reakce na požadovanou viskositu.

V případě dodatečné modifikace podle předloženého vynálezu blokovaných polyisokyanátů zabudováním adduktů hydrazinu příkladně uvedeného druhu, mohou být tyto zabudovány v principu v libovolném okamžiku před, během a/nebo po ukončení blokační reakce. Tak se může například při použití výše uvedených, hydroxylové skupiny obsahujících, adduktů hydrazinu, přidat tyto do reakční směsi po blokaci blokačním činidlem A) a před přidáním blokačního činidla B) .

Příkladně uváděné pořadí reakcí zohledňuje pouze výhodný pracovní postup. V principu je také možné použít k blokaci výchozího polyisokyanátů směs blokačních činidel A) a B) . Pokud přicházejí v úvahu dodatečná blokační činidla C) , mohou se tato rovněž použít v libovolném okamžiku, popřípadě ve směsi s blokačním činidlem A) nebo blokačním činidlem B) nebo se směsi obou těchto blokačních činidel. Výše uvedené pořadí reakcí je' však výhodné, neboť cílem těchto reakcí je nenechat po pokud možno úplném blokování NCO-skupin v pojivu žádná přebytečná blokační činidla. V důsledku toho se nejprve nechávají reagovat méně reaktivní blokační činidla a více reaktivní se nechají reagovat ke konci se zbývajícím množstvím NCO-skupin.

Polyisokyanáty podle předloženého vynálezu, převážně, popřípadě úplně blokované polyisokyanáty, představují cenné zesíťovaci pryskyřice pro organické polyhydroxylové sloučeniny při výrobě vypalovacích laků. Mohou být při tom použity namisto dosud pro tento účel používaných blokovaných polyisokyanátů. Vhodné polyhydroxýlové sloučeniny pro rento účel použití, jakož i další detaily, týkající se výroby a použití takovýchto vypalovacích laků, je možno odvodit z odpovídající literatury. Obzvláště výhodná oblast použití pro produkty podle předloženého vynálezu je jejich použití jako zesířovadel pro vypalovací polyurethanové bezbarvé laky, které se využívají jako krycí laky obzvláště při vícevrstvém lakování automobilů, přičemž jako reakční partneři pro blokované polyisokyanáty podle předloženého vynálezu se využívají o sobě známé polyesterpolyoly, polyakrylátpolyoly nebo jejich směsi.

Příklady provedení vynálezu

V následujících příkladech provedení se týkají všechny procentické údaje hmotnosti, pokud není uvedeno jinak.

Příklad 1 (srovnávací)

Tento postup popisuje blokaci typického lakařského polyisokyanátů na basi 1,6-diisokyanátohexanu pomocí

1,2,4-triazolu. Výsledkem je nepoužitelný krystalický produkt .

Vsázka :

200,0 g (1,0 val) isokyanurát obsahujícího lakařského polyisokyanátu na basi 1,6-diisokyanátohexanu. Obsah NCO : 21 % , viskosita při 23 °C : asi 3000 mPa.s ,

72,5 g (1,05 mol) 1,2,4-triazolu ,

117,0 g methoxy-propylacetátu

389.5 g (1,0 val blokovaných NCO-skupin)

Provedení :

I

Výše uvedený, rozpouštědla prostý lakařský polyisokyanát se rozpustí v methoxypropylacetátu. Při teplotě místnosti se potom přidá k míchanému roztoku celkové množství 1,2,4-triazolu a pozvolna se zahřeje na teplotu 100 °C . Při tom přejde blokační činidlo do roztoku. Roztok se potom v průběhu další hodiny míchá při teplotě 100 °C . Po zmizení NCO-pásu (IR-spektrum) se nechá reakční směs vychladnout. Během tohoto ochlazení se roztok zakalí a po skladování přes noc nastává úplná krystalisace.

Příklad 2 (srovnávací)

Tento příklad popisuje blokování typického lakařského polyisokyanátů na basím IPDI pomocí 1,2,4-triazolu. Výsledkem je blokovaný lakařský polyisokyanát s viskositou příliš vysokou pro high solid aplikaci.

Vsázka :

350,0 g (1,0 val) isokyanurát obsahujícího lakařského polyisokyanátu na basi IPDI , 70%, rozpuštěný v Solventnaphta 100. Obsah NCO : 12 % , viskosita při 23 °C : asi 150 mPa.s ,

72.5 g (1,05 mol) 1,2,4-triazolu ,

65,0 g methoxy-propylacetátu

389,5 g (1,0 val blokovaných NCO-skupin)

Obsah blokovaných NCO-skupin ; vypočteno 8,6 % obsah pevné látky : 65 % .

Provedení :

Předloží se výše uvedený lakařský polyisokyanát a met hoxypropylacetát. K této míchané směsi se pozvolna přidá

1,2,4-triazol ve formě bílých šupinek a reakční směs se za míchání zahřeje na teplotu 100 °C . Po reakčni době asi 6 hodin se nedá pomocí IR-spektroskopie prokázat prakticky žádný obsah NCO-skupin. Potom se nechá reakční směs vychladnout a získá se bledý, žlutě zbarvený roztok blokovaného polyisokyanátu. Tento 65% roztok má při teplotě 23 °C viskositu 60000 mPa.s .

Příklad 3 (podle vynálezu)

Tento příklad popisuje směsné blokování podle předloženého vynálezu na základě v příkladu 1 použitého polyisokyanátu na basi 1,6-diisocyklohexanu. Na rozdíl od příkladu 1 zde ale vzniká kapalný, nekrystalisující blokovaný lakařský polyisokyanát.

Vsázka :

400,0 g (2,0 val)

69,0 g (1,0 mol) 96.0 g (1,0 mol) 242,0 g isokyanurát obsahujícího lakařského polyisokyanátu na basi 1,6-diisokyanátohexanu podle příkladu 1 ,

1,2,4-triazolu ,

3,5-dimethylpyrazolu a methoxy-propylacetátu

807,0 g (2,0 val blokovaných NCO-skupin)

Provedení :

Předloží se polyisokyanát a methoxypropylacetáx. Za míchání se přidává pevný 1,2,4-triazol (bílé vločky) .

Směs se zahřeje na teplotu 100 °C , přičemž 1,2,4-triazol přejde do roztoku. Po reakční době 30 minut se naměří obsah NCO 5,5 % (vypočteno 5,9 %) . Reakční směs se ochladí na teplotu 70 °C a po částech se přidá 3,5-dimethylpyrazol (bezbarvé krystaly) . Po reakční době 30 minut při teplotěm 70 °C není již pomocí IR-spektroskopie prokazatelný žádný obsah NCO . Získá se takto čirý, světle žlutý 70% roztok s viskositou při 23 °C asi 3000 mPa.s . Rozpuště- ný, blokovaný polyisokyanát má obsah blokovaných NCO-skupin (počítáno jako NCO a vztaženo na pevnou látku) 14,8 % . Vlastnosti bezbarvého laku, vyrobeného s tímto blokovaným lakařským polyisokyanátem jsou popsány v příkladě 5 .

Příklad 4 (podle vynálezu)

Tento příklad popisuje směsné blokování podle předloženého vynálezu na základě v příkladu 2 použitého lakařského polyisokyanátů na basi IPDI. Na rozdíl od přikladu 2 zde ale vzniká relativně nízkoviskosní blokovaný lakařský polyisokyanát.

Vsázka :

700,0 g (2,0 val) isokyanurát obsahujícího lakařského polyisokyanátu na basi IPDI podle příkladu 2 ,

69,0 g (1,0 mol) 1,2,4-triazolu ,

96.0 g (1,0 mol) 3,5-dimethylpyrazolu a 143,0 g methoxy-propylacetátu

1008,0 g (2,0 val blokovaných NCO-skupin)

Provedení :

Předloží se polyisokyanát a methoxypropylacetát. Za míchání se přidává pevný 1,2,4-triazol (bílé vločky) .

Směs se zahřeje na teplotu 100 °C , přičemž 1,2,4-triazol přejde do roztoku. Po reakční době 30 minut při teplotě 100 °C se naměří obsah NCO 4,4 % (vypočteno 4,6 %) .

Reakční směs se ophladí na teplotu 70 °C a po částech se přidá 3,5-dimethylpyrazol (bezbarvé krystaly) . Po reakční době 30 minut při teplotěm 70 °C není již pomocí IR-spektroskopie prokazatelný žádný obsah NCO . Získá se takto čirý, světle žlutý 65% roztok s viskositou při 23 °C asi 12000 mPa.s . Rozpuštěný, blokovaný polyisokyanát má obsah blokovaných NCO-skupin (počítáno jako NCO a vztaženo na pevnou látku) 12,8 % . Vlastnosti bezbarvého laku, vyrobeného s tímto blokovaným lakařským polyisokyanátem jsou popsány v příkladě 5 .

Příklad 5 (podle vynálezu)

V tomto příkladě jsou popsány kombinace bezbarvých laků s blokovanými zesiťovadly podle předloženého vynálezu z příkladů 3 a 4 , jakož i zežloutnutí působením tepla.

1. Stavba bezbarvého laku

Pro výrobu bezbarvého laku se použijí následující polyolové komponenty, sestávající z tvrdého akrylátu a flexibilisujícího” polyesteru. :

OH-ekvivalent-% akrylát I 290 g

OH-ekvivalent-% polyester I 90 g

100 OH-ekvivalent-% 1 val OH-komponenty 380 g

U akrylátu I se jedná o 75% roztok komerční polyakrylátové pryskyřice v xylenu s obsahem hydroxylových skupin v roztoku 4,7 % (Desmophen A Versuchsprodukt LS 2051 firmy Bayer AG, Leverkusen) .

U polyesteru I se jedná o 80% roztok komerčního rozvětveného polyesterpolyolu v n-butylacetátu (Desmophen Versuchsprodukt LS 2971 firmy Bayer AG, Leverkusen) . Obsah hydroxylových skupin v roztoku činí 3,8% .

Bezbarvé laky se vyrobí smísením výše uvedených polyolových komponent (akrylát/polyester) se zesífovadly podle předloženého vynálezu z příkladů 3 a 4 v poměru jejich ekvivalentních hmotností (NCO/OH = 1) za přídavku katalysátoru, jak je uvedeno dále.

Receptura laku	polyisokyanát	směs polyolů akrylát/polyester	katalysátor dibutylcínlaurát 0,1%
A	př. 3 403 g	380 g	0,8 g
B	př. 4 504 g	380 g	0,9 g

2. Aplikace a žloutnutí vlivem tepla

Výše uvedené bezbarvé laky se aplikují na zkušební n

plechy, které jsou potažené komerčním základním lakem ( Permacron Mischlack Serie 293 MB 501 weifJ, například firmy Spies & Hecker/Koln) v tloušťce mokré vrstvy asi 120 až 150 gm.

Zkušební plechy se potom vypalují po dobu 30 minut v sušárně při teplotě 140 °C . Potom se provede první měření barvy pomocí takzvané CIE-LAB-metody (DIN 6174). Čím větší je při tom zjištěná positivní b-hodnota, tím více se bezbarvý lak zbarvil.

Dále následuje proces přepálení po dobu 30 minut při teplotě 160 °C , načež se měří přírůstek žlutého zabarvení, takzvaná hodnota ab podle CIE-LAB-Farbsystem (DIN 6174). Tato hodnota by měla být pro přepálené bezbarvé laky pokud možno blízká nule.

Výsledky pro bezbarvé laky A a B jsou shrnuté v následující tabulce.

Bezbarvý	tepelné zežloutnutí	tepelné zežloutnutí	tloušťka
lak	po vypálení (b)	po přepálení (&b)	vrstvy(gm)	*
A	1.4	1.0	55
B	-0,2	0,0	55

Výše uvedené měření ukazuje, že film bezbarvého laku B nevykazuje prakticky žádné zežloutnutí.

V případě lakového filmu A) dává suma jednotlivých hodnot b a ^b hodnotu 2,4 . Analogický bezbarvý lak na basi analogického butanonoximem blokovaného polyisokyanátů dává za stejných pokusných podmínek hodnotu b +zib = 5,1

ΓΥ~

Ζ.ϊίΖ<ϊ·

120 02 řřASA'-. ’’·· > Λ? 17- -95r· C« > -rz, : C6 _S=> < □' o

tO cn σ

o —

O = I

- I ^r>?

o

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. (Cyklo)alifatické polyisokyanáty, jejichž isokyanátové skupiny se z alespoň 95 % vyskytují ve formě blokované blokačními činidly a které mají obsah neblokovaných a blokovaných isokyanátových skupin, počítaný jako NCO , celkem 5 až 25 % hmotnostních, vyznačující se tím, že blokační činidlo sestává ze

A) 30 až 70 ekvivalentních % z 1,2,4-triazolu, ze

B) 30 až 70 ekvivalentních % ze 3,5-dimethylpyrazolu a z

C) 0 až 30 ekvivalentních % z jiného blokačního činidla, různého od A) a B) , přičemž se uvedené procentické údaje vztahují na celkové množství blokačních činidel a doplňují se do stovky.
2. Způsob výroby (cyklo)alifatických polyisokyanátů podle nároku 1 , popřípadě ve formě rozpuštěné v lakařských rozpouštědlech, reakci póly isokyanátové komponenty, popřípadě rozpuštěné v lakařských rozpouštědlech, sestávající z alespoň jednoho polyisokyanátu s (cyklo)alifaticky vázanými isokyanátovými skupinami a obsahem isokyanátových skupin 7 až 30 % hmotnostních, s blokačními činidly pro isokyanátové skupiny, přičemž popřípadě před, během a/nebo v návaznosti na blokační reakci se nechá reagovat až 20 ekvivalentních % blokovaného polyisokyanátů se sloučeninami s alespoň jednou skupinou hydrazidu karboxylové kyseliny a s alespoň jednou vůči isokyanátovým skupinám reaktivní skupinou ve smyslu isokyanátové addiční reakce, takže výsledný blokovaný polyisokyanát obsahuje až 5 % hmotnostních, vztaženo na pevnou látku, chemicky fixovaných strukturních jednotek vzorce

O

II —C-NH—NH— vyznačující se tím, že se blokační činidlo používá v množství alespoň 95 ekvivalentních % , vztaženo na NCO-skupiny blokovaného polyisokyanátů, ještě přítomné po uvedené, popřípadě provedené modifikaci, a že sestává, vztaženo na celkové mnoižství blokačního činidla, ze

A) 30 až 70 ekvivalentních % z 1,2,4-triazolu, ze

B) 30 až 70 ekvivalentních % ze 3,5-dimethylpyrazolu a z

C) 0 až 30 ekvivalentních % z alespoň jednoho blokačního. činidla, různého od A) a B) , přičemž blokační činidla se používají v libovolném pořadí nebo jako směs.
3. Použití (cyklo)alifatických polyisokyanátů podle nároku 1 jako zesííovadel pro organické polyhydroxylové sloučeniny v polyurethanových jednokomponentních vypalovacích lacích.