CZ108895A3 - Glazing panel and process for preparing thereof - Google Patents

Description

Zasklívací panel a způsob jeho přípravy.

Oblast -techniky

Vynález se týká zasklívacích panelů neboli Tabulí, zejména zasklívacích Tabulí opaTřených povlakem na subsTráTu, a způsobu přípravy TěchTo panelů.

Dosavadní stav Techniky

Odrazné TransparenTní zasklívací panely neboli Tabule s konTrolovaným prostupem světla se staly vhodným materiálem pro architekty, které je používají k navržení vnější fasády budov. Estetická kvalita těchto panelů spočívá v tom, že zobrazuj í v odrazu svoj e bezprostřední okolí a vzhledem k tomu, že jsou k dispozici v mnoha barevných odstínech, představují příležitost pro vhodné řešení designu budovy. Tyto panely mají rovněž svoje technické výhody, neboť poskytují obyvatelům budov ochranu proti slunečnímu záření tím, že tyto panely odrážejí a/nebo absorbují toto sluneční záření a eliminují tak účinek oslnění osob vyskytujících se v budově v důsledku intenzivního slunečního svitu a poskytují účinné odstínění před prudkým oslněním, čímž zlepšují vizuální pohodlí a snižují únavu očí.

Z technického hlediska je nutné, aby tyto zasklívací panely nepropouštěly příliš velký podíl celkově dopadajícího slunečního záření, aby nedocházelo uvnitř těchto budov při slunečném počasí k přehřátí. Prostup celkově dopadajícího slunečního záření je možno vyjádřit tak zvaným solárním faktorem. V tomto textu se uvedeným termínem solární faktor míní součet celkové energie přímo propuštěné a energie, která je absorbována a opětně vyzářena na opačné straně od energetického zdroje, jako podíl celkové radiační energie dopadající na sklo s povlakem.

Z estetického hlediska je vhodné opatřit tyto zasklívací panely povlakem, který má v odrazu modré nebo zlaté zabarveni. Všude tam, kde mají budovy relativně velké zasklené plochy a rovněž v případě vysokých budov, poskytuje modré zabarvení v odrazu méně nápadný a nevtíravý vzhled pro pozorovatele. Budovy, které zase mají zlaté zabarvení zasklených ploch, jsou vnímány jako určitý ukazatel bohatosti a kvality.

Rovněž je vhodné dosáhnout zlepšení čistoty zabarvení těchto zasklívacích panelů při jejich pozorování v odrazu, zejména z toho důvodu, aby celková zasklená fasáda budovy vykazovala stejnoměrný vzhled při pozorováni z vnějšku.

Podle dosavadního stavu techniky bylo zjištěno, že je velice těžké dosáhnout této čistoty zabarvení současně s nízkým solárním faktorem, což zejména platí v případech, kdy jsou povlaky ukládány pyrolýzou. Obecně má pyrolýza výhodu v tom, že se získá tvrdý povlak, čímž se eliminuje nutnost vytvoření ochranné vrstvy. Tyto povlaky vytvořené pyrolýzou projevují dlouhotrvající odolnost vůči opotřebení a korozi. Předpokládá se, že tyto vlastnosti se získají zejména proto, že tento postup zahrnuje nanášení povlakového materiálu na substrát, který je horký. Pyrolýza je také obecně levnější než jiné alternativní povlékací postupy, jako je například pokovování rozprašováním, zejména pokud se týče investičních nákladů na zařízení.

Podle dosavadního stavu techniky jsou zasklívací panely, které mají povlaky poskytující ochranu vůči slunečnímu záření, známy.

V tomto směru je možno například uvést, že je známo nanášet na sklo pyrolyzním postupem barevný film na bázi oxidu kovu, jako je například směs oxidů železa, chrómu a kobaltu. Tyto zasklívací panely mají obvykle jantarový vzhled v odrazu ve směru od strany povlaku, přičemž dominantní vlnová délka je v rozmezí od 571 do 575 nm, a rovněž mají malou čistotu zabarvení, která je přibližně 6 až 8 %.

Podle kanadského patentu CA 1117383 (PPG Industries lne.) je možno odolnost proti otěru těchto povlaků zlepšit vytvořením druhé povlakové vrstvy na bázi oxidu cíničitého o tlouštce v rozmezí od 30 do 80 nm. Tento povlak je možno vytvořit při teplotě v rozmezí od 500 “C do 710 °C. Podle tohoto patentu se zabarveni uvedeného prvního povlaku nanesením druhého povlaku nezmění.

Podstata vvnálezu

Cílem uvedeného vynálezu je vytvoření esteticky příjemného a atraktivního zasklívacího panelu, který by bylo možno vytvořit ze substrátu opatřeného pyrolytickým povlakem, a který by měl nízký solární faktor a vysokou čistotu odraženého zabarvení, přičemž tento panel by bylo možno vyrábět průmyslově ve velkém měřítku pyrolýzou.

Vynález se tedy týká zasklívacího panelu, který je tvořen substrátem a pyrolýzou vytvořeným povlakem sestávaj ícím :

(A) z jedné absorbční povlakové vrstvy obsahující přinejmenším jeden oxid kovu vybraný ze skupiny zahrnující oxidy chrómu, kobaltu a železa, a (B) ne-absorbční povlakové vrstvy, která je v kontaktu s vrstvou (A) a která obsahuje materiál s indexem lomu n(j() v rozmezí od 1,4 do 3,0, přičemž tento zasklívací panel vykazuje následující charakteristiky :

(i) čistota zabarveni větší než 16 %, měřeno z odrazu na straně povlaku, a (ii) solární faktor menší než 70 %.

Uvedený substrát je ve výhodném provedení ve formě pásu sklovitého materiálu, jako je například sklo nebo některé jiné další pevné materiály. Vzhledem k podílu dopadajícího slunečního záření, které je absorbováno tímto zasklívacím panelem, zejména v prostředí, ve kterém je tento panel vystaven silnému a dlouhotrvajícímu působení slunečního záření, dochází u těchto materiálů k tepelnému účinku na panel, což může způsobit, že je zapotřebí tento skleněný substrát v následující fázi podrobit vytvrzovacímu procesu. Ovšem odolnost těchto povlaků umožňuje umísťování těchto zasklívacích panelů povlečenou stranou orientovanou směrem k vnějšímu okolí, čímž se snižuje tepelný účinek. Kromě toho je třeba uvést, že selektivita těchto zasklívacích panelů podle uvedeného vynálezu omezuje absorpci energie u tohoto panelu při dané světelné propustnosti, což zmírňuje potřebu vytvrzovat sklo.

Ve výhodném provedení podle vynálezu je uvedeným substrátem čiré sklo, i když v rozsahu vynálezu je rovněž i použití barevných skel jako substrátu.

Podle vynálezu působí jednotlivé vrstvy povlečeného zasklívacího panelu navzájem příznivým způsobem, čímž se

dosáhne cíle uvedeného vynálezu. Konkrétní dosahov vlastnosti je možno získat změnou výběru látek tvo každou povlakovou vrstvu a tlouštkou těchto vrstev. v

Ve výhodném provedení podle vynálezu odpovídá složení \ absorbční povlakové vrstvy 12 % až 14 % hmotnostním oxidu chromitého C^O-j a 23 % až 28 % hmotnostním oxidu železitého Ρ^β2θ3» přičemž zbytek tvoří oxid kobaltnato-kobaltitý C03O4. Kombinací oxidů ohromu, kobaltu a železa se dosáhne zejména výhody v tom, že se získá povlaková vrstva, která má dobré absorbční vlastnosti a trvanlivost.

Obecně je možno uvést, že tato absorbční vrstva je takového složení a takové tlouštky, aby bylo dosaženo hodnoty :

« 1,0 kde : představuje faktor propustnosti viditelného světla a Rj^ představuje odrazivost viditelného světla.

Geometrická tlouštka absorbční povlakové vrstvy je výhodně v rozmezí od 40 do 75 nm.

Ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu je tlouštka ne-absorbční vrstvy (B) dostatečná ke změně dominantní vlnové délky tohoto zasklívacího panelu při sledování odrazu od povlečené strany. Podle uvedeného vynálezu je výhodné, aby optická tlouštka povlakové vrstvy, která představuje geometrickou tlouštku násobenou indexem lomu této povlakové vrstvy, byla v rozmezí od 69 nm do 300 nm. Tlouštka této ne-absorbční vrstvy (B) by měla být optimalizována tak, aby byly zajištěny tyto požadované vlastnosti. Podle uvedeného vynálezu bylo například zjištěno, že jestliže je ne-absorbční vrstva vytvořena z oxidu ciničitého Sn02 získá se modré provedení jestliže je optická tlouštka povlaku v rozmezí od 120 do 150 nm. Zlaté provedení se dosáhne při použití oxidu titaničitého Ti0₂ jako povlakového materiálu, přičemž optická tlouštka je v tomto případě asi 100 nm. Všeobecně je možno uvést, že zlaté provedení se dosáhne při optické tlouštce přinejmenším 80 nm, zatímco tmavě modré provedení se dosáhne při optické tlouštce přinejmenším 110 nm.

Geometrická tlouštka této ne-absorbční vrstvy je ve výhodném provedení v rozmezí od 35 do 90 nm.

Tato ne-absorbční povlaková vrstva obsahuje materiál, jehož index lomu n(4) je v rozmezí od 1,4 do 3,0 v celém spektru viditelného světla (to znamená od 380 do 780 nm) . Tímto termínem ne-absorbční materiál se míní v tomto popisu materiály, které mají index lomu nC() větší, ve výhodném provedení podstatně větší, než je hodnota spektrálního absorpčního indexu k(^) v celém spektru viditelného světla (to znamená od 380 do 780 nm) . Zejména je možno uvést, že podle uvedeného vynálezu bylo zjištěno jako výhodné zvolit materiál, u kterého je index lomu n(^) větší než desetinásobek spektrálního absorpčního indexu k(A) v celém rozsahu vlnových délek od 380 do 780 nm. Podle nejvýhodnějšího provedení se tento materiál ne-absorbční povlakové vrstvy zvolí ze skupiny zahrnující nitrid hlinitý, oxid hlinitý, oxid bismutitý, nitrid křemičitý, oxid cíničitý, oxid titaničitý (jak rutil tak anatas), oxid zinečnatý, oxid zirkoničitý a oxid křemíku.

V této souvislosti je třeba poznamenat, že v případě materiálu této ne-absorbční povlakové vrstvy na bázi oxidu nebo nitridu kovu není podstatné pro tento kov a kyslík nebo dusík, aby byly přítomny v uvedených stechiometrických poměrech.

Obecně je možno uvést, že tato ne-absorbční vrstva je z takového materiálu a o takové tlouštce, aby bylo dosaženo hodnoty :

Definice indexu lomu a spektrálního absorpčního indexu je možno nalézt v publikaci International Lighting Vocabulary, publikované International Commision on Illumination (CIE), 1987, str. 127, 138 a 139.

N následující tabulce jsou uvedeny hodnoty indexu lomu n(A) a spektrálního absorpčního indexu k(A) celé řady vhodných a nevhodných ne-absorbčních materiálů v rozmezí od 380 nm do 780 nm.

TABULKA I

Materiál	n(	= 380-780 nm)	k( = 380-780 nm)
TiO2 r		2,9 - 2,3	0*
Bi203		2,92 - 2,48	0,1 - 0*
TiO2 a		2,64 - 2,31	0*
# Fe2°3 1
Cr203 (-		2,44 - 2,8	0,63 - 0,1
Co3°4 J
ZnO		2,3 - 2,02	0,08 - 0,001
Si3N4		2,08 - 2,01	0*
Sn02		1,94 - 1,85	0*
ai2o3		1,79 - 1,76	0*
Si02		1,47 - 1,45	0*
A1N		= 2,0	0*
Zr02		= 2,1	0*
síox		1,7	0*

Poznámka : r - forma rutilu a - forma anatasu 0* znamená méně než 10 # znamená, že tento materiál byl nevhodný pro použití jako ne-absorbční povlaková vrstva. Jedná se o absorbční materiál.

Podle zejména výhodného provedení je materiál ne-absorbční povlakové vrstvy tvořen oxidem titaničitým a/nebo oxidem cíničitým. V případě, že ne-absorbční povlaková vrstva tvoří vnější vrstvu, potom použití oxidu cíničitého je výhodné jestliže je požadována vyšší odolnost vůči opotřebení, jako je tomu v případech, kdy je panel situován s povlakovou stranou směrem do vnějšího prostředí.

U panelů podle uvedeného vynálezu není obvykle přítomna žádná další povlaková vrstva. Ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu je absorbční povlaková vrstva nanesena přímo na substrátu (to znamená, že tvoří první povlakovou vrstvu) a ne-absorbční povlaková vrstva představuje vnější povlakovou vrstvu (to znamená druhou povlakovou vrstvu). Podle jiného provedení může být situování absorbční povlakové vrstvy a ne-absorbční povlakové vrstvy obrácené. Na substrát je možno v případě potřeby aplikovat i třetí povlakovou vrstvu, přičemž tato třetí povlaková vrstva se aplikuje na druhou povlakovou vrstvu. Například v situaci, kdy tato třetí povlaková vrstva má složení a tlouštku podobnou jako uvedená první vrstva, se získá zasklívací panel, který má podobné optické vlastnosti při pohledu z obou stran.

Pro tyto panely je vhodné, aby propouštěly vhodný podíl viditelného světla, čímž se dosáhne jednak přirozeného osvětleni vnitřního prostoru budovy a jednak mohou obyvatelé této budovy vidět ven. Tato transmise (neboli propustnost) viditelného světla může být vyjádřena činitelem prostupnosti neboli propuštěným podílem dopadajícího světla na povlečený substrát. Ve výhodném provedení je tento činitel prostupnosti u panelů podle uvedeného vynálezu v rozmezí od 30 % do 65 %.

Ve výhodném provedení má tento panel střední hodnotu propustnosti ultrafialového záření, to znamená ve spektru ultrafialového záření (v rozmezí od 280 nm do 380 nm) , menší nebo rovnou 30 %, nej výhodněj i menší nebo rovnou 15 %, což může být výhodné z hlediska zmenšení poškození na světlo citlivých materiálů vyskytujících se uvnitř budovy.

Z estetických důvodů se dává přednost provedení, kdy dominantní vlnová délka v odrazu z povlakové strany je v rozmezí od 470 nm do 490 nm (modré provedení) nebo v rozmezí od 575 nm do 596 nm (zlaté provedení). Odraz viditelného světla z této strany je ve výhodném provedeni v rozmezí od 3 % do 33 fó.

Kromě toho je třeba uvést, že čistota odraženého zabarvení je větší než 16 %, ve výhodném provedení podle vynálezu větší než 50 %. Tato čistota zabarvení je definována podle lineární škály, kde definovaný zdroj bílého světla má čistotu nula a čisté zabarvení má čistotu 100 %. Termínem čistota zabarvení, který byl použit v tomto textu, se míní excitační čistota změřená pomocí osvětlovací jednotky C, definované v publikaci International Lighting Vocabulary, publikované International Commision of Illumination (CIE), 1987, str. 87 a 89. Tato čistota zabarvení se měří ze strany povlaku na panelu. V případě, že je tento panel použit například v budovách, potom strana s povlakem na tomto panelu může být orientována do vnějšího prostoru, přičemž toto uspořádání je možné proto, že se k vytvoření povlakových vrstev používá pyrolýzy. V případě slunečních desek podle dosavadního stavu techniky nebylo možno se stejnými výrobními postupy a se stejnými náklady dosáhnout čistoty odraženého zabarvení tak vysokého jako bylo dosaženo u panelů podle uvedeného vynálezu.

U zasklívacích panelů podle uvedeného vynálezu je solární faktor menší než 70 %, ve výhodném provedení menší než 60 %, v případě, že jsou tyto panely podle vynálezu situovány s povlečenou stranou orientovanou směrem do vnějšího prostoru, to znamená směrem k energetickému zdroji. Obecně j e možno uvést, že tato orientace vede k dosažení lepšího solárního faktoru v porovnání s orientací panelu s povlečenou stranou orientovanou směrem od energetického zdroje.

Tyto panely podle uvedeného vynálezu je možno instalovat jednotlivě nebo vytvářet vícečlenné zasklívací sestavy. Panely podle uvedeného vynálezu je možno rovněž vhodně použít v laminovaných skleněných strukturách.

Do rozsahu uvedeného vynálezu rovněž náleží postup přípravy zasklívacího panelu, jehož podstata spočívá v tom, že zahrnuje postupné pyrolyzní povlékání substrátu :

(A) jednou absorbční povlakovou vrstvou obsahující přinejmenším jeden oxid kovu vybraný z oxidů chrómu, kobaltu a železa, a (B) ne-absorbční povlakovou vrstvou, která je v kontaktu s vrstvou (A), tvořenou materiálem s indexem lomu η(Λ) v rozmezí od 1,4 do 3,0, přičemž tento zasklívací panel projevuje následující charakteristiky :

(i) čistota zabarvení větší než 16 %, měřeno z odrazu na straně povlaku, a (ii) solární faktor menší než 70 %.

Každý pyrolyzní stupeň k vytvoření povlaku je možno provádět při teplotě v rozmezí od 550 C do 750 *C.

Tyto povlaky je možno vytvořit na desce skla, která se pohybuje v tunelové peci nebo na pásu skla během jeho tvorby, ve stavu kdy je stále ještě horký. Povlaky je možno vytvořit uvnitř chladící pece, která je zařazena za zařízením na výrobu skleněného pásu, nebo uvnitř tanku na horním povrchu skleněného pásu, kdy tento pás plave na lázni roztaveného cínu.

Povlakové vrstvy (A) a (B) se ve výhodném provedení podle vynálezu aplikují na substrát metodou ukládání chemických par. Toto ukládáni chemických par je zejména výhodné z toho důvodu, že je u tohoto postupu tendence ke vzniku povlaků o pravidelné tlouštce a složení, přičemž stejnoměrnost tohoto produktu je zejména důležitá v případech, kdy se tyto zasklívací panely používají na velkých plochách. Při použití kapalin jako reakčních materiálů je obtížné kontrolovat odpařovací proces, přičemž je při něm obtížné dosáhnout stejnoměrnosti tlouštky povlaku. Kromě toho je pyrolýza podstatně omezena na výrobu oxidových povlaků, jako například povlaků oxidu cíničitého SnC>2 a oxidu titaničitého TiC^· Dále je velice obtížné vytvořit vicevrstvový povlak, neboť každý ukládaný povlak vyvolává značné ochlazováni substrátu. Kromě toho je nutno poznamenat, že ukládání chemických par je ekonomičtější pokud se týče použitých surovin, což vede k menším ztrátám na odpadovém materiálu.

Při vytváření každého povlaku se substrát uvádí do kontaktu v povlékací komoře s plynným médiem obsahuj ícím jeden nebo více látek v plynném stavu. Do této povlékací komory se přivádí plynné reakční složky prostřednictvím jedné nebo více trysek, jejichž délka je přinejmenším rovná šířce vytvářeného povlaku. Jestliže je použito několika reakčních látek, potom v závislosti na vytvářeném povlaku a reaktivitě použitých látek jsou tyto složky distribuovány buďto ve formě směsi jednou ejekční tryskou v povlékací komoře, nebo jsou distribuovány prostřednictvím několika ejekčních trysek.

Metody a přístroje k vytváření těchto povlaků jsou z dosavadního stavu techniky běžně známé, přičemž jsou popisované například ve francouzském patentu č. 2 348 166 (BFG Glassgroup) nebo ve francouzské patentové přihlášce č.

648 453 Al (Glaverbel). Pomocí těchto metod a zařízeni je možno dosáhnout vytvoření zejména silných povlaků s výhodnými optickými vlastnostmi.

Při vytváření povlaků oxidu cíničitého Sn02 nebo oxidu titaničitého TÍO2 se používá dvou následně zařazených trysek. Reakční činidlo, které obsahuje uvedený kov (to znamená cín nebo titan) a které je přiváděno do první trysky, je ve formě tetrachloridu, přičemž tato látka je při teplotě okolí kapalná a při tomto postupu se při zvýšené teplotě odpaří účinkem proudu bezvodého nosného plynu. Toto odpaření je usnadněno atomizací reakčních složek v nosném plynu. Oxid se vytvoří tak, že se molekuly tetrachloridu přivedou do kontaktu s vodní parou zaváděnou do druhé trysky. Tato vodná pára je přehřátá a nastřikuje se do nosného plynu. Oxid cíničitý Sn02 je možno připravit za použití podílů tetrachloridu cíničitého SnCl4 a vody, jako je podrobně uváděno v patentu Velké Británie č. 2026454 (Glaverbel).

Povlaky oxidu křemičitého SÍO2 nebo oxidů křemíku SiO_x je možno ukládat za použití silanu SÍH4 a kyslíku, přičemž se použije postupu podle patentů Velké Británie č, 2234264 a 2247691.

Příklady provedení vynálezu

Zasklívací panely, postup jejich přípravy a jejich vlastnosti budou v dalším blíže vysvětleny s pomocí konkrétních příkladů, které jsou pouze ilustrativní a nijak neomezuj i rozsah vynálezu.

Přikladl

Podle tohoto provedení byl substrát tvořený 4 milimetrovou deskou čirého sodno-vápenatého skla opatřen povlakem aplikovaným pyrolýzou, přičemž se postupovalo následujícím způsobem. Při tomto postupu bylo použito zařízení se dvěma následně zařazenými tryskami. Reakční činidlo, které obsahovalo směs acetylacetonátů chrómu, kobaltu a železa a které bylo odpařeno v proudu bezvodého plynného dusíku při teplotě asi 600 ’C, bylo přivedeno do první trysky. Odpařeni bylo usnadněno atomizací těchto reakčních složek v tomto nosném plynu. Vodní pára byla přivedena do druhé trysky. Tato vodní pára byla přehřátá na teplotu asi 600 ^eC, přičemž byla rovněž přivedena do nosného plynu, který byl ohřát vzduchem na teplotu asi 600 C. Průtočné množství plynu (to znamená nosný plyn plus reakční činidlo) v každé trysce bylo 1 m^/cm šířky substrátu/hodinu při dané provozní teplotě.

Tento proces vytváření povlaku probíhal tak dlouho, dokud geometrická tlouštka povlaku, který se vytvořil na substrátu, nedosahovala 68 nm. Tento první povlak byl potom analyzován, přičemž bylo zjištěno, že má následující složení (v % hmotnostních) :

^^β2θ3 ^Co3°4

Cr₂°3

Tento substrát byl potom podroben vytvoření druhého povlaku. Reakční činidlo v tomto případě tvořil chlorid cíničitý, který byl odpařen v proudu bezvodého plynného dusíku při teplotě asi 600 °C, a tento proud byl přiveden do prvni trysky. Vodná pára byla přivedena do druhé trysky.

Tato vodní pára byla přehřátá na teplotu asi 600 ’C, přičemž byla rovněž nastřikována do nosného plynu, který byl ohřát vzduchem na teplotu asi 600 ’C. Průtočné množství plynu (to znamená nosný plyn plus reakční činidlo) bylo 1 m /cm šířky substrátu/hodinu při dané provozní teplotě.

Tento proces vytváření druhého povlaku probíhal tak dlouho, dokud geometrická tlouštka povlaku oxidu cíničitého vytvořená na substrátu a uložená na absorbční povlakové vrstvě, nedosahovala 66 nm.

Tento zasklívací panel popisovaný výše měl intenzivní modré zabarvení při odrazu ze strany povlaku. Tento panel byl analyzován na různé vlastnosti, přičemž byly zjištěny následuj ící hodnoty :

dominantní vlnová délka v odrazu	475 nm
čistota zabarvení	62 %
solární faktor (Fg)	53 %
UV propustnost	15 %

Příklady 2 a 3

Podle těchto příkladů bylo použito stejného postupu jako v příkladu 1, přičemž byly připraveny povlečené zasklívací panely, které měly následující charakteristiky

		Příklad 2	3
První povlakový materiál		tío2*	tío2*
Tlouštka prvního povlaku	(nm)	41,0	85,0
Druhý povlakový materiál		FCC1	FCC1
Tlouštka druhého povlaku	(nm)	46,5	45,0
Zabarvení (v odrazu)		zlaté	modré
Dominantní vlnová délka	(nm)	578	484
Čistota zabarvení (%)		28,0	20,1
Solární faktor (%)		49,0	50,8
UV propustnost		23,0	25,8

Poznámky :

* oxid titaničitý ve formě anatasu byl získán pyrolýzou TÍCI4 + H2O při teplotě nad 600 °C ¹ směs Fe2O3, C03O4 a C^O^ stejná jako byla použita v příkladu 1.

Claims (16)

1. Zasklívací panel, vyznačující se tím, že je tvořen substrátem a pyrolýzou vytvořeným povlakem sestávajícím :

(A) z jedné absorbční povlakové vrstvy obsahující přinejmenším jeden oxid kovu vybraný ze skupiny zahrnující oxidy chrómu, kobaltu a železa, a (B) ne-absorbční povlakové vrstvy, která je v kontaktu s vrstvou (A) a která obsahuje materiál s indexem lomu n( ) v rozmezí od 1,4 do 3,0, přičemž tento zasklívací panel vykazuje následující charakteristiky :

(i) čistota zabarvení větší než 16 %, měřeno z odrazu na straně povlaku, a (ii) solární faktor menší než 70 %.

2. Zasklívací panel podle nároku 1, vyznačující se tím, že složení absorbční povlakové vrstvy odpovídá 12 % až 14 % hmotnostním oxidu chromitého a 23 % až 28 % hmotnostním oxidu železitého Ρβ2θβ, přičemž zbytek tvoří oxid kobaltnato-kobaltitý C03O4.

3. Zasklívací panel podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že ne-absorbčním materiálem je materiál, který má index lomu n( ) větší než je hodnota spektrálního absorpčního indexu k( ) v celém rozsahu viditelného spektra od 380 nm do 780 nm.

4. Zasklívací panel podle nároku 3, vyznačující se tím, že ne-absorbčním materiálem povlakové vrstvy (B) je jeden nebo více materiálů vybraných ze skupiny zahrnující nitrid hlinitý, oxid hlinitý, oxid bismutitý, nitrid křemičitý, oxid ciničitý, oxid titaničitý, oxid zinečnatý, oxid zirkoničitý a oxid křemíku.

5. Zasklívací panel podle nároku 1, vyznačující se tím, že substrátem je čiré sklo.

6. Zasklívací panel podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že absorbční povlaková vrstva je povlečena přímo na substrátu a ne-absorbční povlaková vrstva je vnější povlakovou vrstvou.

7. Zasklívací panel podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že faktor propustnosti světla je v rozmezí od 30 % do 65 %.

8. Zasklívací panel podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že střední propustnost ultrafialového zářeni v rozsahu od 280 nm do 380 nm je menší nebo rovna 30 %, výhodně menší nebo rovna 15 %.

9. Zasklívací panel podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že geometrická tlouštka absorbční povlakové vrstvy (A) je v rozmezí od 40 nm do 75 nm.

10. Zasklívací panel podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že tlouštka ne-absorbční vrstvy (B) je dostatečná ke změně dominantní vlnové délky tohoto zasklívacího panelu při pozorování odrazu ze strany povlaku.

11. Zasklívací panel podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že optická tlouštka ne-absorbční vrstvy je v rozmezí od 69 nm do 300 nm.

12. Zasklívací panel podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že optická tlouštka ne-absorbční vrstvy (B) je v rozmezí od 35 nm do 90 nm.

13. Zasklívací panel podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že čistota zabarveni uvedeného zasklívacího panelu měřená v odrazu ze strany povlaku je větší než 50 %.

14. Zasklívací panel podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že dominantní vlnová délka v odrazu ze strany povlaku je v rozmezí od 470 nm do 490 nm.

15. Zasklívací panel podle některého z předchozích nároků 1 až 13, vyznačující se tím, že dominantní vlnová délka v odrazu ze strany povlaku je v rozmezí od 575 nm do 596 nm.

16. Způsob přípravy zasklívacího panelu, vyznačující se tím, že zahrnuje postupné pyrolyzní povlékání substrátu :

(A) jednou absorbční povlakovou vrstvou obsahující přinejmenším jeden oxid kovu vybraný z oxidů chrómu, kobaltu a železa, a (B) ne-absorbční povlakovou vrstvou, která je v kontaktu s vrstvou (A), tvořenou materiálem s indexem lomu n(A) v rozmezí od 1,4 do 3,0, přičemž tento zasklívací panel projevuje následující charakteristiky :

(i) čistota zabarvení větší než 16 %, měřeno z odrazu na straně povlaku, a (ii) solární faktor menší než 70 %.