CZ102699A3 - Způsob recyklování výrobků na bázi alespoň jednoho vinylchloridového polymeru - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu recyklování výrobků a zvláště listů na bázi vinylchloridových polymerů.

Dosavadní stav techniky

Vinylchloridové polymery zvláště polyvinylchlorid (PVC) se v široké míře používají pro výrobu nejrůznějších předmětů. Používají se například pro výrobu listů obecně vyztužených výztužnými vlákny, určených pro pokrývání vozidel, pro zakrývání staveb, na kterých se pracuje, pro konstrukce pro estrády a výstavy a pro reklamní účely. Tyto listy mají obecně velký povrch. Kromě toho pro mnoho účelů, zvláště pro reklamní účely nebo pro účely konstrukcí pro estrády a výstavy, kteréžto použití v současné době značně vzrůstá, je životnost listů krátká zpravidla několik týdnů nebo měsíců. Z těchto důvodů každoročně velké množství takových listpů přechází do odpadů. Způsob jejich recyklování je proto velký ekologický a ekonomický problém.

Totéž platí pro další výrobky na bázi ohevných nebo tuhých vinylchloridových polymerů, jako jsou například dopravníkové pásy, povlečené látky a jiné předměty pro vnitřky vozidel, potrubí a hadice, okenní rámy nebo kabely izolované vinylchloridovými polymery.

Drcením takových výrobků se zpravidla získá směs jemných částic heterogenního složení, která se obtížně čistí a znova používá. Kromě toho v případě výrobků vyztužených vlákny (například výrobků vyztužených polyesterovými vlákny) vytvářejí

• · · · · · vlákna druh rouna které ještě dále komplikuje opětné použití drcených částic.

Byly již navrženy různé způsoby založené na rozpouštění za použití organických rozpouštědel. Takové způsoby jsou však často spojeny s otázkou bezpečnosti práce a s problémy znečišťování životního prostředí. Kromě toho neumožňují získat plasty dostatečné čistoty, aby bylo možné jejich opětné použití se zřetelem na výhodnou ekonomii. Dalším nedostatkem takových způsobů je obecná nutnost extrahovat přísady (například změkčovadla), obsažené ve vinylchloridových polymerech před jejich dalším přímým použitím. Kromě toho se při těchto způsobech získají velmi jemné polymemí částice (řádu 1 mikrometru), které ztěžují filtraci a zpracování.

Úkolem vynálezu je proto vyvinout způsob recyklování, který by umožnil získat plasty vysoké čistoty a s výhodnou morfologií s vyloučením nutnosti extrakce jakýchkoliv přísad.

Podstata vynálezu

Způsob recyklování výrobků na bázi alespoň jednoho vinylchloridového polymeru, spočívá podle vynálezu v tom, že se (a) výrobek drtí na fragmenty o středním rozměru 1 až 50 cm, (b) fragmenty, které jsou v podstatě suché, se uvádějí do styku s rozpouštědlem v podstatě bezvodým, schopným rozpouštět vinylchloridový polymer za vytvoření azeotropní směsi s vodou, (c) polymer, rozpuštěný v rozpouštědle, se vysráží vstřikováním páry do získaného roztoku, čímž se zároveň odhání azeotropní směs vody a rozpouštědla a zůstává směs v podstatě vody a pevných částic polymeru • · (d) částice polymeru se izlolují.

Recyklované výrobky mohou být nejrůznějšího druhu pokud sestávají z alespoň jednoho vinylchloridového polymeru. Výrazem vinylchloridový polymer (VC) se zde míní jakýkoliv homopolyer nebo kopolymer obsahující alespoň hmotnostně 50 % vinylchloridu. Polyvinylchlorid (PVC), to je homopolymer, se obecně používá. Kromě jednoho nebo několika vinylchloridových polymerů mohou výrobky obsahovat jheště jednu nebo několik běžných přísad, jako jsou například změkčovadla, stabilizátory, antioxidanty, zpomalovače hoření, pigmenty a plnidla, vyztužovací vlákna například skleněná vlákna nebo vlákna ze vhodných syntetických polymerů, například polyesterová vlákna.

Výrobky mohou mít jakoukoliv formu, například to mohou být ohebné trubky nebo hadice nebo tuhé trubky, obaly, listy pro pokrývání půdy, nepromokavé plachty, okenní rámy a izolační pouzdra kabelů. Mohou být vyrobeny o sobě známými způsoby, jako jsou například vytlačování, povlékání, a vstřikování.

Výrazem list se zde vždy míní jakýkoliv tenký, ohebný nebo tuhý jednovrstvový nebo několikavrstvový výrobek, který je popřípadě vyztužený vlákny zapuštěnými do plastu. Tyto listy mohou mít jakoukoliv tlouštku obecně však mají tlouštku menší než 1O mm. Zpravidla mají tlouštku 0,1 až 5 mm. Způsob je zvláště vhodný pro recyklování nepromokavých plachet, to znamená listů vyztužených vlákny, a to plachet určených k pokrývání vozidel, pro zkarývání staveb, na kterých se pracuje, pro konstrukce staveb pro estrády a výstavy nebo pro účely reklamy. Takové listy se mohou vyrábět jakýmkoliv způsobem, například kalandrováním nebo povlékáním. Vyztužené listy se často vyrábějí povlékáním sítoviny vláken plastisolem a zahřátí m.

Výrobky nemusejí být nutně ve formě předmětů majících a ·

přesně vymezený tvar. Způsob se hodí stejně dobře pro výrobky v kapalném nebo v pastovitém stavu, zvláště pro kaly získané při čištění zařízení pro výrobu předmětů z vinylových plastisolů. Kromě jednoho nebo několika vinylchloridových polymerů mohou výrobky v kapalném nebo v pastovitém stavu obsahovat také jedno nebo několik rozpouštědel, například lakový benzin.

Možná vyztužovací vlákna mohou být jakéhokoliv druhu přírodní nebo syntetická; s výhodou se používají vlákna skleněná, celulózová a ze syntetických pryskyřice. Jakožto vlákna ze syntetických pryskyřic se zvláště uvádějí polyesterová vlákna. Dobrých výsledků se dosahuje s polyethylentetraftalátovými (PET) vlákny, zvláště pro vyztužování listů používaných jako nepromokavé plachty. Průměr vláken je zpravidla řádu 10 až 100 pm. často jde o dlouhá vlákna , jejichž délka může být až několik metrů. Může se však používat také kratších vláken o délce několika mm do několika cm, popřípadě ve formě tkanin, pojených látek nebo plsti. Příkladně se uvádí, že na vlákna může připadět hmotnostně 1 až 40 % celkové hmotnosti vyztuženého listu.

V prvním stupni (a) způsobu podle vynálezu se popřípadě drtí výrobek k převedení na malé fragmenty, se kterými se snadněji manipuluje. Střední rozměr těchto fragmentů je s výhodou alespoň 2 cm. Je však výhodnější, aby jejich velikost byla aslespoň 30 cm. Je jasné, že pokud je výrobek již ve formě fragmentů vhodných rozměrů, je takové drcení nadbytečné.

Drcení konvenčními stroji, jako jsou nízkootáčkové dvouhřídelové drtiče bez roštu nebo vysokootáčkové nožové drtiče (s otáčkami více než 400/min) nedávají obvykle výtečné výsledky, jelikož tyto stroje často mění jakákoli vystužená vlákna na jakési rouno, které se nedá snadno znovu použít a/nebo přerušuje práci drtícího stroje.

• ·

V důsledku toho podle vynálezu se používá nízkootáčkového drtiče s roštem, který je schopen rozcupovat vyztužená vlákna jako jsou shora popsaná, aniž způsobují nadměrný ohřev a které s ohledem ná jakákoli výztužná vlákna, zabraňují vzniku rouna a při tom zajištují, že vlákna jsou rozkouskována tak, že průměrná délka vláken je nižší než 5 mm.

Ukázalo se jako výhodné použití drtícího stroje sestávajícího ze dvou rotujících hřídelů opatřených částečně taškovitě uspořádanými noži rotujícími nad roštem a v malé vzdálenosti od roštů (jejichž středová část má s výhodou tvar dvojitého válcového sektoru) opatřeného perforací o středním rozměru 1 až 10 cm (například kruhového tvaru). Tyto tak zvané hlavní hřídele se otáčejí v opačném smyslu s výhodou ménšími otáčkami než 100/min). Spolu s každým z těchto dvou hlavních hřídelů zabírá pomocný hřídel, který se též otáčí a nese střechovitě uložené nože, které odpovídají hlavnímu hřídeli. Každý pomocný hřídel se s výhodou otáčí opačným smyslem než odpovídající hlavní hřídel otáčkami nepřevyšujícími 150/min. Tyto pomocné hřídele mají zbraňovat zachycování fragmentů částic zůstávajících mezi hlavními noži. Drtiče tohoto typu jsou obchodním produktem zvláště společnosti Untha.

Fragmenty výrobků, takto získané, se podrobují působení rozpouštědla majícího některé specifické vlastnosti. Tato operace se může provádět ve vhodném zařízení, zvláště v zařízení, které bere v úvahu bezpečnost práce a požadavky na čistotu prostředí, například v uzavřeném reaktoru majícím dostatečnou chemickou stálost. Reakční směs se s výhodou míchá. K předcházení ulpívání vláken na míchacím zařízení a přerušování operace je výhodná varianta založena na tom, že se operace rozpouštění provádí v nádobě, ve které je perforovaný rotační buben, přičemž se buben otáčí mírnou rychlostí (s výhodou alespoň otáčkami 100/min). Osa bubnu je s výhodou přibližně vodorovná. Pokud je výrobek vyztužený vlákny, je přídavnou výhodou tako• · vého zařízení, že po odtažení většiny rozpouštědla z nádoby se může buben otáčet vysokou rychlostí až do vysušení obsažených vláken. Nádoba, ve které se provádí rozpouštění a vysrážení, se zde označuje jako reaktor.

Používaným rozpouštědlem je látka nebo směs látek, schopných rozpouštět vinylchloridový polymer nebo polymery obsažené ve zracovávaném výrobku. Pokud je však výrobek vyztužen vlákny, nesmí rozpouštědlo výztužná vlákna rozpouštět. S překvapením se zjistilo že je mimořádně důležité, aby bylo používané rozpouštědlo v podstatě bezvodé, to znamená aby obsahovalo hmotnostně méně než 8 % vody, protože jinak se rozpouštěcí síla rozpouštědla může nepřijatelně snížit. Totéž ostatně platí pro fragmenty zpracovávaných výrobků, které musí být v podstatě suché před uváděním do styku s rozpouštědlem. Pro tento účel může být vhodné zařazovat stupeň sušení před drcením a/nebo po jakémkoliv drcení.

Je také nutné v souvislosti se způsobem podle vynálezu, používat rozpouštědla mísitelného s vodou a schopného vytvářet azeotrop s vodou. Jakožto rozpouštědlo se s výhodou volí methylethylketon (MEK), methylisobutylketon a tetrahydrofuran. Je výhodné používat methylethylketonu (MEK), který vytváří s vodou azeotrop obsahující (za tlaku okolí) hmotnostně 11 % vody a 89 % methylethylketonu (MEK).

Operace rozpouštění (stupeň b) se provádí při jakékoliv teplotě, rozpouštědlo však musí být při této teplotě kapalné. Je výhodné pracovat při teplotě 20 až 1OO °C, především při teplotě 50 až 80 °C. Pokud je rozpouštědlem methylethylketon, dosahuje se dobrých výsledků rozpouštěním při teplotě 75 “C (+4 °C). Je výhodné pracovat v inertním prostředí, například v prostředí dusíku.

Operace rozpouštění se může provádět při jakémkoliv tla7 • * ku. Je výhodné pracovat při tlaku 0,2 až 1 MPa, především při tlaku 0,2 až 0,4 MPa. Takový tlak umožňuje pracovat při vyšších teplotách, s výhodou při teplotě nad 110 °C (bez způsobení varu rozpouštědla) a tak urychlovat operaci rozpouštění, což umožňuje recyklovat za hodinu stejné množství výrobků při použití jednoho (nebo několika) reaktorů s menším objemem. Extremně důležitou a překvapivou předností variace způsobu podle vynálezu je skutečnost, že práce za tlaku umožňuje snížit množství vody, která se uvolňuje v průběhu operace rozpouštění. Například práce za tlaku 0,25 až 0,3 MPa a za teploty přibližně 115 ’C poskytuje dobré výsledky za použití methylethylketonu obsahujícího až hmotnostně 8 % vody jakožto rozpouštědla. To je velice důlkežité, jelikož to umožňuje opětné použití rozpouštědla při procesu bez jeho podrobování operaci odstraňování vody.

Množství použitého rozpouštědla se musí volit tak, aby se předcházelo vzrůstu viskozity způsobeného rozpouštěním polymeru a potížím při operaci (například při filtraci). V průběhu rozpouštění (b) je výhodné, aby množství výrobku nepřekračovalo 200 g na litr rozpouštědla a zvláště 100 g/l rozpouštědla.

Se zřetelem na opětovné použití takto získaného vinylchloridového polymeru je výhodná varianta způsobu podle vynálezu založena na tom, že se do rozpouštědla vnáší před rozpouštěním polymeru nebo v průběhu rozpouštění jedna nebo několik přísad (například stabilizátory, změkčovadla), jejichž povaha a množství závisí na žádaných vlastnostech recyklovaného polymeru. V takovém případě je žádoucí, aby taková přísada nebo přísady byly rozpustné v používaném rozpouštědle. Je však také možné, aby jakékoliv nerozpustné přísady byly jemně dispergovány v rozpouštědle.

Po stupni rozpouštění (b) se získá směs, která jednak ob8 * · sáhuje kapalnou fázi, sestávající z rozpouštědla, ve kterém je polymer rozpuštěn, jednak nerozpustné složky, například vyztužující vlákna. Takové složky se mohou oddělit od kapalné fáze například filtrací za použití látky nebo síta, jehož otvory mají rozměry řádu 0,1 až 10 mm.

Pokud je výrobek vlákny vyztužen, zjistilo se, že takto získaná vlákna mají vysokou čistotu. Pro zvýšení této čistoty se vlákna mohou následně popřípadě podrobovat odstředění a/nebo praní, například za použití stejného rozpouštědla, pro odstranění jakýchkoliv stop zbylých polymeru. Rozpouštědlo, kterého se může používat pro praní, se může s výhodou mísit s čerstvým rozpouštědlem, používaným pro rozpouštěcí stupeň. Skutečnost, že obsahuje stopy rozpuštěného polymeru, nijak nesnižuje účinnost rozpouštěcí operace. Vlákna se mohou přímo znova používat pro výrobu předmětů na bázi plastů vlákny vyztužovaných.

Kromě jakýchkoliv vláken takové případné oddělování také umožňuje získat jakákoliv příslušenství, jako jsou například kovová očka a značky, kterými jsou opatřovány výrobky a které se z nich neodstranily před zpracováním způsobem podle vynálezu. Podobně se tak mohou odstranit jakékoliv kousky kovových vodičů, který by mohly zůstat ve zpracovávaných kabelech. Popřípadě se rozpouštědlo s rozpuštěným polymerem může filtrovat mnohem jemněji k odstranění jakéhokoliv prachu nebo nerozpustných částic například za použití látky nebo síta, jehož otvory jsou menší než 200 im, s výhodou menší než 20 im.

Vynález se tedy týká zvláště způsobu, jak shora popsáno, při kterém se vlákna v podstatě nerozpustná v rozpouštědle, z výrobků, vyztužených vyztužovacími vlákny, oddělí od rozpouštědla obsahujícího rozpuštěný polymer před vysrážením polymeru .

Množství páry (vodní páry) dostatečné k vysrážení rozpuštěného polymeru (stupeň c) se pak přidá do rozpouštědla obsahujícího rozpuštěný polymer. S výhodou se přidává velký nadbytek vody se zřetelem na azeotropickou kompozici. Například v případě methylethylketonu se obecně přidává 1 až 3 kg vody na 1 kg methylethylketonu. Toto vstřikování páry způsobí, že se vinylchloridový polymer vysráží ve formě pevných částic (které jsou v tomto stavu stále v podstatě prosté přísad) o střední velikosti přibližně 1 mikrometr.

Vstřikování páry také vyvolává odpařování a odhánění azeotropu s vodní párou v plynné formě z reaktoru obsahujícího roztok. Tento azeotrop se může shromažáovat a zkondenzovat. Zbylá směs (která se neodpaří) sestává v podstatě z vody a z částic pevného polymeru. Pokud roztok obsahuje ještě něco rozpouštědla, zůstává teplota plynné fáze nad roztokem přibližně stejná, jako je teplota varu azeotropu (například teplota varu azeotropu methylethylketon-voda za tlaku okolí je přibližně 73,5 °C).

Jakmile se koncentrace rozpouštědla dostatečně sníží, dochází k redepozici přísad, rozpuštěných v roztoku, na částicích polymeru. To přispívá velmi výhodně k jejich aglomerci v peletách (aglomerátech) o což se dá snadno filtrovat, středním průměru řádově 500 pm, manipulace je jednoduchá stejně jako zpětný proces (na rozdíl od částic o velikosti přibližně 1 pm). S překvapením se zjistilo, že tyto pelety polymeru (aglomeráty) mají velmi uspokojivou morfologii a zejména velmi úzkou granulometrii.

Jakmile se odežene většina rozpouštědla, vzroste teplota plynné fáze na přibližně 100 °C (za tlaku místnosti), což usnadňuje zjištění, že většina rozpouštědla je odstraněna. Toto zjištění může být také založeno na skutečnosti, že teplota roztoku (tekuté fáze) vzrůstá progresivně ke 100 °C (za tlaku

místnosti), zatímco koncentrace rozpouštědla je snížena.

Je-li roztok v podstatě zbaven rozpouštědla, je však výhodné udržet teplotu na přibližně 100 °C (například trvalým přívodem páry) po dobu nejméně 5 minut a s výhodou nejméně 10 minut. To má s překvapením příznivý vliv na vlastnosti a morfologii pelet (agregátů) polymeru (například tvrdost, granulometrie, zdánlivá hustota a porozia).

Velmi významnou výhodou eliminující rozpouštědlo (přesněji azeotrop vodného rozpouštědla) pomocí páry je, že většina obsažených přísad v recyklovaném polymeru se s rozpouštědlem neodhání a zůstávají uloženy na částicích polymeru. Proto částice polymeru, získané na konci procesu, obsahují ještě stále velký podíl přísad, které polymery původně obsahovaly (alespoň přísad, které jsou rozpustné v rozpouštědle; to obecně například neovlivňuje jakákoli plnidla). Tato situace je obzvláště výhodná, nebot tyto přísady jsou často drahé a kromě toho mohou být uvedené částice znovu použity přímo v procesu výroby předmětů založených na tomto polymeru. Tento proces opětného použití částic takto zpětně získaných je usnadněn skutečností, že jsou předběžně gelované, čímž je zjednodušeno zpracování ve srovnání se zpracováním heterogenní směsi granulí polymeru a odddělení přidávaných přísad.

Známé recyklační způsoby, založené na rozpouštění a srážení nemají tuto výhodu, jelikož vedou k extrakci většiny přísad polymeru.

Další předností vstřikování páry je, že odpadá potřeba externího zahřívání reaktoru při provádění způsobu podle vynálezu. Tato přednost je velmi významná z průmyslového hlediska: ve skutečnosti může vést externí zahřívání k inkrustacím polymeru na vnitřní stěně reaktoru, což vyžaduje časté čištění. Na rozdíl od toho při zůpůsobu podle vynálezu umožňuje vstřiková• ·· · . · · · · ·· ······

9····· * * ··· ·· ·· ·· ·· ·· ní páry, že stěny reaktoru mají mírnou teplotu, což podstatně snižuje nebezpečí inkrustací.

Jinou předností způsobu podle vynálezu je skutečnost, že se možné emulgátory, obsažené v recyklovaném polymeru, rozpouštějí ve vodě obsažené v roztoku, takže částice polymeru, získané na konci procesu, jsou v podstatě prosté emulgátorů, což usnadňuje jejich opětovné zpracování. Zvláště se předchází úsadám na zpracovatelském zařízení, jakož také vzniku bublin na povrchu takto získaných nových produktů.

(Aglomerované) částice polymeru se mohou snadno izolovat (stupeň d) například filtrací směsi vody a částic a popřípadě se mohou sušit před uskladněním a opětovným použitím.

Se zřetelem na náklady na rozpouštědlo a na potíže při jeho vyhazování do okolí, je žádoucí zpracovávat azeotropní frakci tak, aby se z ní rozpouštědlo získalo.

Podle výhodné varianty způsobu podle vynálezu azeotrop, získaný ve stupni (e), se zpracovává přísadou oddělovacího činidla, které způsobuje rozdělení na vodnou fázi a na fázi sestávající v podstatě z rozpouštědla. (Azeotrop nemusí být ve stavu kapalné fáze před takovou dělicí operací. Pro tento účel se může použít kondenzačního stupně). Oddělovací činidlo je s výhodou rozpustné ve vodě. Oddělovacím činidlem je s výhodou sůl, která je neropustná v rozpouštědle. Zvláště se k tomuto účelu používá chlorid sodný nebo chlorid vápenatý, přičemž se chloridu vápenatému dává přednost. Tato volba poskytuje dobré výsledky, pokud se jako rozpouštědla používá methylethylketonu. Dělicího činidla se může používat v pevném stavu nebo ve vodném roztoku. Použití ve vodném roztoku je zvláště výhodné, pokud po takovém dělení vodná fáze obsahuje toto rozpuštěné činidlo; může se přímo opětně používat (po případném opětném zkoncentrování například odpařením vody) jako dělicí činidlo v uzavřeném okruhu.

Doporučují se velká množství dělicího činidla pro účely co možná největšího snížení množství zbytkové vody, obsažené jako směs v takto získaném rozpouštědle (jak shora vysvětleno, rozpouštědlo, použité v rozpouštěcím stupni musí být v podstatě bezvodé). Například v případě rozdělování azeotropní směsi methylethylketon/voda za použití většího množství chloridu vápenatého než 20 g na 100 g vody, se osvědčilo jako nutné pro sížení na méně než hmotnostně 10 % zbytkového azeotropního obsahu ve frakci methylethylketonu oddělené po době usazení jedné hodiny (při teplotě 20 až 60 °C). Toto snížení je důležité v souvislosti s opětným použitím rozpouštědla při způsobu podle vynálezu, kdy platí, že rozpouštědlo, používané k rozpouštění polymeru, musí být v podstatě bezvodé.

Jestliže je rozupouštědlem methylethylketon, je možné použít také jako jiného oddělovacího činidla 1-propanolu. Pokud se přijme tato varianta, je výhodný pracovní postup založen na vstřikování s výhodou horkého rozpouštědla obsahujícího polymer rozpuštěný v propanolu, na odpaření rozpouštědla se stržením většiny 1-propanolu a na filtraci a usušení vytvořených částic polymeru. Propanol se může oddělit od rozpouštědla například destilací a může se znova používat.

Způsob podle vynálezu se může provádět kontinuálně nebo po dávkách, přičemž provádění po dávkách se dává přednost.

Hlavní výhodou způsobu podle vynálezu je, že se může provádět v uzavřeném okruhu bez jakéhokoliv znečištování vyhazovaným materiálem, přičemž se jak rozpouštědlo tak jakékoliv činidlo pro rozdělování směsi rozpouštědlo/voda může recyklovat a znovu při způsobu používat.

Vynález blíže objasňuje následující příklad praktického

provedení vynálezu s připojeným obrázkem, na kterém je schéma postupu.

Příklad provedení vynálezu

Přiložený obr. 1 ukazuje formou schématu, aniž cokoli omezuje, provedení jedné varianty způsobu podle vynálezu, aplikovaného na recyklaci polyesterovými vlákny vyztužených nepromokavých polyvinylchloridových plachet.

Použité symboly mají následující význam:

P: pevný polymer F: vlákna

S: rozpouštědlo (p): rozpuštěný polymer

W: voda K: separační činidlo

Nepromokavé plachty se napřed rozdrtí (SHRED) (stupeň a) a pak se polymer, který obsahují, rozpustí (DISS) (stupeň b) rozpouštědlem S, ve kterém se mohou popřípadě rozpustit přísady, které se mají začleňovat do polymeru. Takto vzniklá směs se pak zfiltruje (FILT1), čímž se umožní oddělení vláken z roztoku polymeru v rozpouštědle (S+(p)). Vlákn se promyjí (RINSE) rozpouštědlem S a pak se mohou oddělit, sušit a skladovat nebo znovu použít (neznázorněné stupně). Po opětné koncentraci (CONC1) se roztok S+(p) polymeru vysráží (PŘEC) (stupeň c) vstřikováním páry (VAP) do roztoku, což též vyvolá odstranění (odehnání) azeotopu rozpouštědlo/voda. Pevné částice (aglomeráty) polymeru P se oddělí filtrací (FILT2) (stupeň d) od vody (W) (které se může znova použít v PŘEC) a usuší se (DRY). Azeotop W+S se po kondenzaci (stupeň neznázorněn) oddělí usazením (SETT) působením separačního činidla K, rozpuštěného ve vodě, čímž se získá jednak frakce rozpouštědla S, která může být znova použita, jednak vodná fáze obsahující usazovací činidlo (W+K), které může být také znovu použito, případně po jeho novém zkoncentrování (C0NC2). Voda, získaná z tohoto rekoncentračního stupně může být odstraněna nebo znovu pou• · · · • · • 9 · · žita například (jako pára) k vysrážení polymeru (PŘEC).

Rozpouštědlo, získané zpět z případného rekoncentračního stupně (C0NC1), stejně jako rozpouštědlo, získaná zpět rozdělením azeotropu (SETT) mohou být znovu použity v rozpuštěcím stupni polymeru (DISS), bud přímo, nebo (podle obr.) nepřímo po použití k promytí (RINSE) vláken F.

Průmyslová využitelnost

Způsob recyklování výrobků na bázi alespoň jednoho vinylchloridového polymeru umožňující získat plasty vysoké čistoty as výhodnou morfologií s vyloučením nutnosti extrakce jakýchkoliv přísad.

Claims (10)

1. Způsob recyklování výrobků na bázi alespoň jednoho vinylchloridového polymeru, vyznačující se tím, že se (a) výrobek drtí na fragmenty o středním rozměru 1 až 50 cm, (b) fragmenty, které jsou v podstatě suché, se uvádějí do styku s rozpouštědlem v podstatě bezvodým, schopným rozpouštět vinylchloridový polymer za vytvoření azeotropní směsi s vodou, (c) polymer, rozpuštěný v rozpouštědle, se vysráží vstřikováním páry do získaného roztoku, čímž se zároveň odhání azeotropní směs vody a rozpouštědla a zůstává směs v podstatě vody a pevných částic polymeru (d) částice polymeru se izlolují.

2. Způsob podle nároku 1,vyznačující se t í m, že se stupeň rozpouštění (b) provádí v nádobě, ve které je umístěn perforobaný rotační buben.

3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se t í m, že se jako rozpouštědlo používá methylethylketon, methylisobutylketon nebo tetrahydrofuran.

4. Způsob podle nároku 1 až 3, vyznačující se t í m , že se stupeň rozpouštění (b) provádí za tlaku 0,2 až 1 MPa.

5. Způsob podle nároku 1 až 4,vyznačující se t í m , že v průběhu stupeně rozpouštění (b) množství recyklovaného produktu není větší než 200 g na 1 litr rozpouštědla.

to·»· toto to···

6. Způsob podle nároku 1 až 5,vyznačuj ící se t í m, že recyklovaný výrobek je vyztužen vlákny, která se v rozpouštědle nerozpouštějí a před vysrážením rozpuštěného polymeru se vlákna oddělí z rozpouštědla, které obsahuje rozpuštěný polymer.

7. Způsob podle nároku 1 až 6, vyznačující se t í m , že se směs vody a polymeru zahřívá pro snížení stop rozpouštědla v polymeru před jeho izolací ve stupni (d), přičemž se polymer impregnuje.

8. Způsob podle nároku 1 až 7,vyznačující se t í m, že se azeotrop, získaný ve stupni (c), zpracovává přidáním separačního činidlam, které způsobí rozdělení na vodnou fázi a na fázi obsahující v podstatě rozpouštědlo.

9. Způsob podle nároku 1 až 8,vyznačující se tím, že se jako separační činidlo přidává sůl nerozpustná v rozpouštědle.

10. Způsob podle nároku 1 až 9, vyznačuj í cí t í m, že produkt zpracovává list.