CS557490A3 - Connecting member for coupling two ends of optical fibers contacting each other in butt manner - Google Patents

Description

τ/ r v- <řo ζζ - 2 -

Vynález se týká spojovacího elementu pro spojování dvouna tupo se dotýkajících konců optických vláken, která ma-jí obvykle rozdílné průměry způsobené výrobními toleran-cemi, přičemž tento středící a přídržný element je určenke spojení a vyrovnání konců optických vláken.

Je známo mnoho zařízení pro středění optických vlá-ken za účelem vyrovnání konců optických vláken a pro spo-jování konců vláken pro plynulý přenos světelných paprs-ků těmito vlákny. Optická vlákna používaná v telekomunikač-ním průmyslu jsou většinou jednotlivými skleněnými vlákny.Takové vlákno má obvykle středové skleněné jádro o průměru8 ^«/m ± 1 kterým je optický signál přenášen. Jádro je obklopeno skleněným pláštěm, který má průměr 125 ^m± 3 ^u/m. Plášt má nepatrně odlišný index lomu než jádro.

Pro vytvoření stálého spojení mezi jednotlivými skle-něnými vlákny bylo navrženo mnoho známých zařízení. Pro 3 řádnou funkci a vytvoření nízkoztrátových spojení musí ta-to zařízení vyrovnávat jádrové části konců dvou vláken,které se mají spojit, do přesnosti přibližně 10 % průmě-ru jader nebo menší než 1 ^/m. Některá ze známých zařízení se pokoušela o vystředěnía vyrovnání vláken jejich upevněním do nestejných "V” drá-žek nebo mezi nestejné tyče. Tato zařízení fungují dosta-tečně pokud mají.spojovaná vlákna stejný průměr. Příkladytěchto zařízení jsou uvedeny v patentech USX4^ 029,390,· 4.274,708 a 4,729.619

Když mají spojovaná vlákna průměry na opačných kon-cích v tolerančním rozsahu (122^-m a 128(ří^m), mají zaří-zení typu s nestejnými "V” drážkami potíže s přesnostíprovedení požadovaného vyrovnání jader.

Další známá zařízení provádějí vzájemné vyrovnávánídvou konců vláken umístěním těchto konců mezi tři shodněrozmístěné poddajné nebo pružné plochy. Tyto plochy tvoříkanál s průřezem rovnostranného trojúhelníka, do kteréhose vlákna vloží. Spojení mezi konci vláken je obvykleuprostřed kanálu. Tato zařízení představují lepší provedenínež zařízení s nestejnými "V" drážkami, protože lépe při-způsobují rozdíly mezi průměry vláken. Příklady těchto 4 zařízení jsou uvedeny v patentech USc.4^391 487/ 4^ 435.038 a 4 593.971. / / _/

Další znám -· j^e/^>atentuUSeM 339 ,172 , kterz používá přehybatelný svěrací člen, umístěný v pružné objímce, která jej stlačuje, čímž se tlak působící na svěracíčlen projeví sevřením každého kabelu v mnoha místech rov-noměrně rozmístěných kolem jeho obvodu.

Zařízení podle vynálezu využívá tří dotykových ploch,které vytvářejí kanál pro vystředění vláken, jako jináznámá zařízení, ale zařízení je jednoduššího provedenía funkce než známá zařízení. Rozdíly v provedení a ve funkci budou objasněny dále.

Spojovací element podle vynálezu má tři velmi přesnédotykové plochy pro vlákna a alespoň jedna z ploch je po-hyblivá vůči ostatním na integrální pohyblivé konstrukciumožňující jednoduchým pohybem provést sevření. Plochyurčené pro sevření vláken jsou zpočátku od sebe vzdálenypro umožnění vložení vláken, které je tak velmi snadné, doprogresivně se zužujícího kanálu nebo vedení, dokud sekoncové plochy nedotknou. Tato konstrukce usnadňuje doty-kem zjišňování zpětného posunu a/nebo vybočení protější-ho vlákna, když je první vlákno ve vedení tlačeno proti 5 protějšímu vláknu. Když se konce vláken dotknou, spojova-cí element se uzavře a konce vláken jsou vyrovnány a se-vřeny.

Známé zařízení, podle patentu US£4 391.487, komerčněprodávané, používá tvarovaných bloků z elastomeru pro stře-dění a vyrovnání vlákna. Tyto bloky obsahují v podstatě ve-dení trojúhelníkovým průřezem, které je nepatrně menšínež průměr vláken. Když jsou vlákna vložena do tvarované-ho vedení, mají tlačit na plochy elastomeru tak, aby sesnažily je rozevřít, takže je pružně deformují. To vyžadu-je značnou tlačnou sílu na vlákno, aby je bylo možno za-tlačit do vedení. Vzhledem k této vysoké zasunovací síleje často obtížné říci jestli se konce vláken skutečněuvnitř spoje dotýkají. Navíc je možno vlákna při zatlačo-vání do elastomerových bloků při jejich zvlnění zlomit.

Pro provedení přesného vystředění a sevření vlákenje nutná pouze velmi malá ohebná nebo pružná deformace plochspojovacího elementu podle vynálezu pro uložení vláken. Ta-to deformace nevytváří žádné vnější tečení materiálu para-lelně s osou vlákna a nezpůsobuje žádnou pružnou defor-maci závěsové konstrukce kolem svěracích ploch. Další zná-má zařízení, jako konektor podle patentu US^4435.038, vy-žadují extrémně velké deformace ploch svírajících vlákna 6 a obklopujících konstrukci pro vystředění a sevření vlá-ken. Bohužel, tyto velké deformace mohou vyústit do nežá-doucího zkroucení a nestejných svěracích sil na plocháchsvírajících vlákna. To pak může zase způsobit posunutístředových částí vláken a axiální oddělení čel konců vlá-ken. Síly dostatečně velké pro stejné uložení vláken do každé svěrací plochy spojovacího elementu podle vynálezu pruž-nou deformací mohou být vyvinuty snadno závěsovou pákovoukonstrukcí tvořenou deskovými členy spojovacího elementu.Jakmile dojde k jeho sevření, udržuje spojovací elementstejný přítlak na vlákna, který má za následek vysokoupevnost spojených vláken v tahu a výbornou stabilitu vů-či teplotním změnám.

Svěrací síly vláken jsou udržovány pružností desko-vých členů spojovacího elementu i vlastní svěrací konstruk-ce. Jiná známá zařízení, jako konektor podle patentu US c.4^435.038, mají tendenci se uvolnit nebo nepatrně se pruž-ně vrátit do původního tvaru po odstranění sil spojova-cího svěracího nástroje. Toto uvolnění může mít za násle-dek nepatrné uvolnění vlákna v úložném vedení, které mů-že vést ke snížení tahových sil, která mohou vlákna vy-rvat, i k oddělení čel konců vláken v průběhu teplotníchzměn. Během vystředování vláken a spojovacího procesu vespojovacím elementu podle vynálezu jsou na vlákno vyvozo-vány svěrací síly. Protože sklo má velmi velkou pevnostv tlaku, způsobují tyto síly zatlačení vláken do tří pruž-ných dotykových ploch vytvářejících tak vedení vláken vespojovacím elementu.

Tyto svěrací síly působící na skleněný plást vláknazpůsobují u spojení výbornou pevnost v tahu a odolnost vůčiteplotním změnám. Navíc, vyvinutí svěrací síly je snadnéa rychle dosažitelné jednoduše stisknutím deskových členůspojovacího elementu k sobě. Jiná známá zařízení, jako zářízení pro středění vláken podle patentu USe/l^391.487 vyža-dují lepidla pro připevnění vlákna k vnější spojovací kon-strukci mimo středící bloky. Použití těchto lepidel je ob-tížné a časově náročné a musí ztvrdnout stejně.

Spojovací element podle vynálezu byl navržen rovněžpro umožnění opětovného rozevření a uvolnění konců vláken.Když je nutno přepolohovat vlákna ve spoji, lze svěrací sí-ly působící na oba deskové elementy snadno odstranit a pružná pamět deskových členů elementu s částí závěsu způsobí,že se úložné a svěrací plochy vláken od sebe oddálí. Svě-rací síly působící na vlákna se tím uvolní a vlákna jemožno přepolohovat. 8

Jiná známá zařízení, jako jsou konektory podle paten-tů 391. 487 a£4^,435. 038, jsou permanentně se-vřena ne- bo slepena a nemohou být opětovně rozdělána. Předmětem vynálezu je tedy spojovací element pro spo-jení dvou natupo se dotýkajících optických vláken, kte-rá mají obvykle rozdílné průměry způsobené výrobními tole-rancemi, podle vynálezu. Spojovací element je vytvarovánz ohebného poddajného materiálu a obsahuje prostředky definující tři obecně rovinné opěrné plochy vláken upravené tak,že spolu svírají vždy ostrý úhel a vytvářejí mezi sebouvedení pro optická vlákna upravená pro uložení dvou koncůvláken, která mají být spojena, k sobě natupo. Vedení máobecně trojúhelníkový průřez tvořený třemi opěrnými rovin-nými plochami pro vlákna. Jedna plocha je upravena na jed-né opěrné konstrukci pro pohyb vůči dalším opěrným plo-chám tak, že se přitáhne nebo ' přitlačí k těmto opěrnýmplochám dostatečnou silou, aby se konce vláken sevřely aaby vznikla stejná deformace na všech opěrných plocháchkolem vláken u jejich konců tak, že větší z průměrů koncůvláken je zatlačen rovnoměrně do každé opěrné plochy donepatrně větší hloubky než menší průměr konce vlákna. Tímto způsobem se vyrovnají rozdíly v průměrech koncůvláken způsobené výrobními tolerancemi a výsledkem toho je, 9 že dva konce vláken se axiálně vyrovnají a konce vlákenjsou sevřeny dostatečnou přítlačnou silou zabraňující je-jich oddělení od sebe v případě, že se nevyskytnou extrémněvelké tažné síly působící na vlákna,a eliminující malésíly působící na vlákna.

Podle výhodného provedení jsou prostředky, na nichžjsou upraveny opěrné plochy vláken, dvěma částmi jedinéhokusů materiálu, přičemž mezi těmito oběma částmi je prove-deno zeslabení s redukovanou tloušňkou zmožňující přehnutíobou částí k sobě. Přitom je výhodně první prostředek tvořen prvním kovo-vým deskovým členem s jedním okrajem u zeslabené části sredukovanou tloušňkou a druhým okrajem od prvního okrajevzdáleným, a druhý prostředek je tvořen druhým kovovým des-kovým členem s jedním okrajem u zeslabené části s redukova-nou tloušňkou a druhým okrajem vzdáleným od uvedeného zeslabení ve vzdálenosti menší než je vzdálenost uvedenéhodruhého okraje prvního prostředku, přičemž první kovovýdeskový člen může být přehnut přes druhý okraj uvedenéhodruhého kovového deskového členu pro přidržování třetíopěrné plochy vláken v těsném uzavřeném uložení a sevřenépoloze vzhledem k páru opěrných ploch vláken uvedenéhoprvního prostředku. 10

Každá ze tří obecně rovinných opěrných ploch má pro-tilehlé konce, přičemž konce uvedeného páru opěrných plochvláken končí ve spojení s vydutým vybráním vytvořeným prozavedení konců vláken do zmíněného vedení a třetí opěrnáplocha vláken má své protilehlé konce propojené s vydutý-mi vybráními u těchto konců. Třetí opěrná plocha vlákna má drážku vytvořenou para-lelně podél každé své strany.

Druhý deskový člen má koncové stěny připojující uve-dený okraj a zasahující k zeslabení s redukovanou tloušťkoua uvedený kus materiálu má pár křídel vystupujících z uve-deného zeslabení s redukovanou tlouštkou, z nichž každé jeupraveno u koncové stěny uvedeného druhého deskového členu.

Každá ze tří uvedených opěrných ploch vláken má proti-lehlé konce, přičemž konce uvedeného páru opěrných plochvláken končí ve spojení s vydutým vybráním vytvořeným prozavedení konců vláken do vedení a třetí opěrná plocha vlá-ken má své opačné konce spojené vypouklými plochami u zmí-něných konců, přičemž uvedené křídla jsou provedena s vy-bráním, vyrovnaným s uvedenou třetí opěrnou plochou vlá-ken, a vybrání spolupracují s vydutými vybráními pro vytvo-ření trychtýřovitých otvorů pro nasměrování konců optických 11 vláken do uvedeného vedení, když se první a druhý deskový člen přehnou, aby vytvořily úložné vedení vláken.

Poddajným ohebným materiálem může být například sli-tina hliníku s mezí pružnosti mezi 35 a 115 MPa a s mezípevnosti mezi 21 a 115 MPa. Vhodným poddajným materiálemje rovněž polymerický materiál s dostatečnou mezí pružnosti,například polyetyléntereftalát.

Vynález bude dále blíže objasněn s odkazem na přilo-žené výkresy, na nichž obr. 1 je nárysem plochého kusu tvořícího spojovacíelement podle vynálezu, obr. 2 je bokorysem plochého kusu z obr. 1, obr. 3 je pohledem na spojovací element vytvořenýz plochého kusu podle obr. 1, obr. 4 je bokorysem uzavřeného spojovacího elementuvytvořeného z plochého kusu z obr. 1, obr. 5 je zvětšeným částečným řezem napříč spojova-cího elementu podle obr. 3 před sevřením op-tického vlákna a obr. 6 je zvětšeným částečným řezem napříč druhého 12 provedení spojovacího elementu s vyrovnávací-mi plochami odpovídajícími elementu podle obr. 1 až 5, s deskovými členy shodné délky a tvaru,které se spolu spojí pomocí čepičkového uzá-věru.

Na přiložených obr. 1 až 6 je znázorněn spojovací ele-ment 70 tvořený plochým kusem 72 z ohebného, poddajného,deformovatelného, pružného materiálu.

Obr. 1 znázorňuje provedení plochého kusu 72 vytváře-jícího spojovací element 70. Na obr. 1 je plochý kus 72proveden s určitým profilem. Plochý kus 72 má zeslabenémísto s redukovanou tlouštkou, tvořené drážkou 73 rozklá-dající se po celé délce plochého kusu 72. Tato drážka 73rozděluje plochý kus 72 na první deskový člen 74 nebo částa druhý deskový člen 75 nebo část. Drážka 73 tvoří přehy-bovou linii, podél které se plochý kus 72 přehne relativ-ním pohybem deskových členů 74 a 75 k sobě.

První deskový člen 74 má jednu V drážku 76 probíhají-cí po celé délce, která je tvořena dvěma rovinnými opěrný-mi plochami 78 a 79, vůči sobě skloněnými, viz obr. 5. Vdrážka 76 má na koncích přilehlých koncům plochého kusu72 upravena vydutá vybrání 80 a 81, která jsou napojena 13 na kuželové plochy. V drážka 76 je rovnoběžná s drážkou 73a je umístěna blíž k drážce 73 než okraj 82.

Druhý deskový člen 75 je připojen k prvnímu deskové-mu členu 74 podél přehybové linie tvořené drážkou 73. Prv-ní deskový člen 74, jak je znázorněno, má pár rovnoběžnýchvybrání 84 a 85, viz obr. 5, rozkládajících se po jeho dél-ce, mezi nimiž je vytvořena třetí ze tří opěrných ploch vede-ní 'optických vláken, do nichž se umístí konce vláken, kte-rá mají být spojena. Druhý deskový člen 75 má okraj 88vzdálený od přehybové linie v drážce 73, přičemž tento o-kraj 88 není v takové vzdálenosti jako okraj 82., pro umož-nění přehnutí okraje 82 přes okraj 88, jak bude vysvětle-no dále.

Okraj 88 je připojen k plochému kusu 72 v drážce 73koncovými stěnami. V drážce 73 jsou k plochému kusu 72rovněž připojena křídla 90 a 91. Křídla 90 a 91 vystupujiz drážky 73 s redukovanou tloušťkou, přičemž každé je upra-veno u koncové stěny druhého deskového členu 75. Křídla90 a 91 jsou provedena s vybráními 94 a 95, která jsouvyrovnána s třetí opěrnou plochou 86.

Vybrání 94 a 95 spolupracují s vydutými vybráními as kuželovitými plochami tvořícími trychtýřovité vodicí otvo- 14 ry pro nasměrování konců vláken do vedení pro uloženi vlákentvořeného plochami 78, 79 a 86., když se první a druhý des-kový člen 74 a 75 přehnou, aby vytvořily úložné vedení vlá-ken. Trychtýřovité otvory a mírný věnec podél délky ploch78, 79 a 86 vedou konce vláken do vedení a uspořádají jedo náležitého vyrovnání, když se spojovací element 70 zavře.

Plochý kus 72 je výhodně proveden z kovu, jako je hli-ník; z plechu 0,5 mm tlusté slitiny 3003 bez tepelnéhozpracování. Tvrdost materiálu může být mezi 23 a 32 podleBrinella (BHN) a mez pevnosti může být mezi 35 a 115 MPa.Další slitina hliníku je 1100 bez tepelného zpracování, H 14nebo H 15, spolu s mezí pevnosti a tvrdostí v uvedenýchrozsazích. Obě slitiny jsou' materiálem, který je mnohemměkčí než sklo optického vlákna a jeho pláště, ale je pod-dajný tlakem svírání vyvinutým na optická vlákna.

Tato deformace je dostačující pro tvarové přizpůso-bení opěrných ploch 78, 22 a θΛ svírajících optická vlák-na a pokud je jedno vlákno tlustší než druhé, zdeformujíse opěrné plochy 78, 79 a 86 dostatečně tak, aby sevřelyoba konce vláken a zdeformují se dokonce i menším zobouvláken. Tímto způsobem spojovací element 70 vystředí jádraoptických vláken tak, že ve vyrovnané poloze je vyrovnánoňejméně 90 % z celkové plochy jader konců optických vláken. 15

Materiál plochého kusu 72 je rovněž pružný, takže mezpružnosti materiálu v plochách závěsu a pák tvořených boč-ními částmi není překročena, když se boční části - deskovéčleny 7 4, 75 - přehnou a uvedou do kontaktu, aby sevřelymezi sebou vlákna. Pružnost materiálu je taková, že desko-vé členy 74 a 75 budou udržovat přítlačnou sílu na optickávlákna po provedeném spojení, pro zamezení rozpojení vlákenroztažením nebo jejich rozcentrování posunem z jejich vy-rovnané polohy. Tento plynulý pružný přítlak rovněž bráníjakýmkoli změnám provedeného spojení vlivem teplotníchzměn. Když je spojení provedeno, je přítlačná' síla pro udr-žení konců vláken ve vyrovnaném uspořádání dostačující.

Konce vláken jsou ve spojovacím elementu 70 drženytak, že tažná síla, která by je vytrhla, by musela překro-čit mez pevnosti v tahu skleněného vlákna.

Pro konstrukci plošného kusu 72 je možno použít i ji-né kovy a kovové slitiny nebo z nich vrstvené kovové ma-teriály. Těmito kovy jsou měd, cín, zinek, olovo a jejichslitiny. Pro vytvořeni průhledného spojovacího elementu jemožno použít polymerů a materiálů, které jsou vhodné, včet-ně termoplastického polyetylétereftalátu (PET), napříkladfilmu. V současné době přednostně používaný film je poly-etyléntereftalátový glykolový (PETG) film a tloušťce asi 16 0,5 mm. Materiál musí mít mez pružnosti mezi 21 a 115 MPaa tvrdost mezi 13 a 32 podle Brinella, aby byl vytvořenelement, který je dostačující pro vyrovnání konců vlákena jejich sevření, aby se zabránilo jejich oddělení.

Spojovací element má normálně gel 100 umístěný v pro-storu vedení pro uložení vláken, který má index lomu přizpů-sobený jádru vlákna pro zlepšení kontinuity přenosu spojo-vacím elementem.

Jak je znázorněno na obr. 3 a 4, je plochý kus 72 pře-hnut podél zeslabené části vytvořené drážkou 73, aby se uvedly deskové členy 74 a 75 do polohy znázorněné na obr. 5.Křídla 90 a 91 jsou rovněž přehnuta naplocho proti prvnímudeskovému členu 74 a vydutá vybrání 80 a 81, spolu s vybrá-ními 94 a 95 tvoří otvory, jak je znázorněno na obr. 4,do kterých jsou směrovány konce vláken, které se tak za-vádějí do vedení pro jejich uložení mezi deskovými členy74 a 75. Konce vláken jsou tak vloženy do vedení tvořenéhoopěrnými plochami 78, 79 a 86.

Gel 100 s přizpůsobeným indexem lomu je umístěn vevedení. Potom se pohybuje deskovými členy.74 a 75 k so-bě, aby došlo k pevnému sevření vláken a uložení koncůvláken obecně v opěrných plochách 76., 78 a 86, jak zná- 17 zorňuje obr. 6. To nastane, když se horní okraj 82 prvníhodeskového členu 74 přehne přes okraj druhého deskovéhočlenu 75, aby se oba členy 74, 2JÍ držely v sevřené polo-ze na koncích vláken za jejich současného udržování ve vy-rovnané poloze. Deformovatelný materiál spojovacího ele-mentu 70 umožňuje opětovné rozevření elementu 72 pro oddě-lení konců vláken.

Obr. 6 rovněž znázorňuje modifikovaný spojovací ele-ment s deskovými členy 120 a 121, které mají obvykle stej-nou délku. Horní konce deskových členů 120 a 121 jsou za-obleny pro vytvoření zaoblených vnějších okrajů. Deskovéčleny 120 a 121 jsou tak tvarovány pro nasazení vnějšíhočepičkového členu, který tlačí oba deskové členy 120 a121 k sobě pro sevření konců vláken.

Tento spojovací element může mít profil pro přizpůso-bení spojovacímu elementu podle patentu US 4 818 055 tak,že spojovací element sedí na základně, odpovídající základně 41, a deskové členy 120 a 121 jsou vzájemně přetlačová-ny do polohy vyrovnávající vlákna čepičkovým závěrem odpo-vídajícím čepičce 60 v uvedeném patentu. V drážka 76 v deskovém členu 74 nebo v deskovémčlenu 120 má plochy 78 a 79 svírající spolu obvykle úhel 18 60*. Deskové členy 120 a 121 jsou provedeny z výše popsaných materiálů.

Claims (10)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Spojovací element pro spojování dvou na tupo sedotýkajících konců optických vláken, která mají obvyklerozdílné průměry způsobené výrobními tolerancemi, který jevytvarován z deformovatelného materiálu a obsahuje prostřed-ky vytvářející tři opěrné plochy vláken, které spolu vzá-jemně svírají ostrý úhel a vytvářejí mezi sebou vedenípro optická vlákna tak, že jsou do něj uloženy dva koncevláken, čelem k sobě na tupo, které se mají spojit, uvede-né vedení má obecně trojúhelníkový příčný průřez, uvede-ný element obsahuje první prostředek pro nesení páru uve-dených opěrných ploch vláken, skloněných vůči sobě, a dru-hý prostředek pro nesení třetí opěrné plochy vláken k uve-denému páru opěrných ploch vláken, vyznačující se tím, žedeformovatelný materiál je ohebný a poddajný a uvedenýdruhý prostředek vytváří dostatečnou sílu pro sevření dvoukonců vláken a způsobí, že každá opěrná plocha^flaken sezdeformuje stejně kolem konců vláken, přičemž větší z uve-dených konců vláken je zatlačen do každé ze tří opěrnýchploch/^vláken do nepatrně větší hloubky než menší konec pro vyrovnání uvedených rozdílů v průměrech vláken způso-bených výrobními tolerancemi, ale s výsledkem, že oba spo- 20 jované konce vláken se uvedou do koaxiálního vyrovnání sesevřením konců vláken dostatečnou přítlačnou silou pro za-mezení vytržení konců vláken tažnou silou z vyrovnávacíhovedení a eliminování malých sil působících na optická vlák na.
2. 2. Spojovací element podle bodu 1, vyznačující setím, že první prostředek a druhý prostředek jsou částmijednoho kusu/materiálu se zeslabenou_čá^tí s redukovanou

   tloušň^xn^mezi párem opěrných ploch/ťláken a třetí opěrnouplochou/ýíáken pro vytvoření přehybové linie umožňujícípohýb uvedené třetí opěrné plochy/ýláken vůči páru opěr-ných ploch/ýláken.
3. 3. Spojovací element podle bodu 2, vyznačující setím, že uvedený první prostředek je tvořen prvním kovovýmdeskovým členem^s jedním okrajem/vytvořeným zeslabenou částí s redukovanou tloušňkou a druhým okrajem vzdáleným od prvního okraje, uvedený druhý prostředek je tvořen dru-jedním okrajeiryvyt hým kovovým deskovým členem jedním okrájel ytvoreným zeslabenou částí s redukovanou tloušňkou a druhým okrajem vzdáleným od prvního okraje ve vzdálenosti menší než je vzdálenost druhého okraje prvního prostředku, přičemž prv- (<&amp;) ní deskový členiříuže být přehnut přes druhý okraj druhé- 21 faL·' («L ho deskového členu/pro přidržování třetí opěrné plochy/vlá-ken v těsném uzavřeném uložení a sevřené poloze vzhledem k páru opěrných ploch vlákenj prvnílHr zčerni (?ty
4. 4. Spojovací element podle bodu 1, vyznačující se ,tím, že každá ze tří obecně rovinných opěrných plocH /vlá2^ken má protilehlé konce.a konce uvedeného páru opěrnýchplochrvTaken končí ve spojení s vydutým-i vybráními/upra-venými pro zavedení konců vláken do zmíněného vedení a tře-tí opěrná ploch^Zvláken má své opačné konce spojené s vydu- <XZíI/ tými vybráními/utěchto konců.
5. 5. Spojovací element aodle bodu 1, vyznačující setím, že třetí opěrná plocha vláken má vytvořenou drážku^?4*Jrovnoběžně podél každé své strany.
6. 6. Spojovací element podle bodu 3, vyznačující setím, že druhý deskový členzítía koncové stěny připojující u-vedený druhý okraj/^ zasahující k zeslabené části s reduko-vanou tlouštkou a uvedený kus materiálu má pár křídel/Vy^‘stupujících ze zeslabené části s redukovanou tlouštkou,z nichž každé je upraveno u koncové stěny druhého desko-vého členu /7^7^.
7. 7. Spojovací element podle bodu 1, vyznačující se 22 tím, že každá ze tří opěrných ploch/vláken má protilehlékonce, přičemž konce uvedeného páru opěrných plochrVlakenkončí ve spojení s vydutým vybráním(Vytvořeným pro zave- dení konců vláken do vedení a třetí opěrná plocha vlákenmá své protilehlé konce spojené s vypouklými, plochami uzmíněných konců, přičemž uvedená křídla vypouklými i ch konců, pricemz uvedena křídla<Tsou provedena svybráním /vyrovnaným s uvedenou třetí opěrnou plochou/vlá- ken a vybrání spolupracující s vydutými vybráními pro vy-tvoření trychtýřovitých otvorů pro nasměrování konců optic-kých vláken do uvedeného vedení, když se první a druhýdeskový člen/přehnou, aby vytvořily úložné vedení vláken.
8. 8. Spojovací element podle bodu 1, vyznačující setím, že ohebný poddajný materiál je slitina hliníku s mezípružnosti mezi 35 a 115 MPa.
9. 9. Spojovací element podle bodu 1, vyznačující setím, že ohebný poddajný materiál má mez pevnosti mezi 21a 115 MPa.
10. 10. Spojovací element podle bodu 9, vyznačující setím, že ohebným poddajným materiálem je termoplastický po-lyetyléntereftalát.