CS440489A2 - Device for break spinning - Google Patents

Description

- 1

Vynález se týká zařízení pro předení s otevřeným koncem,opatřeného spřádacím rotorem, uloženým otočně v rotorové skřínia opatřeným sběrným žlábkem pro zachycování spřádaných vláken,který je upevněn na konci hřídele a je tímto hřídelem uložen vespřádacím zařízení pro předení s otevřeným koncem, přičemž k hří-deli spřádacího rotoru je přiřazeno brzdné ústrojí pro zastavová-ní spřádacího rotoru. U spřádacího zařízení pro předení s otevřeným koncem, opa-třeného rotujícím spřádacím rotorem, jsou obvykle využívány dvazákladní úložné principy pro uložení spřádacího rotoru. Jednímz nich je princip přímého uložení, uplatněný například u řešenípodle DE-PS 24 05 499» druhým z nich je princip odvalovacího ulo-žení, uplatněný například u řešení podle DE-AS 21 62 646, přičemžse v literatuře vyskytuje také kombinace obou těchto principů,která je popsána například v DE-OS 55 46 845.

Pro dosažení větší hospodárnosti spřádacího procesu jsou po-žadovány vyšší výrobní rychlosti, které jsou dosažitelné jen zvý-šením počtu otáček spřádacího rotoru. Vyšší otáčky spřádacího ro-toru, dosahující například hodnot přes 100 000 ot/min, kladou vel-mi vysoké požadavky na konstrukční řešení uložení spřádacího ro-toru, protože vhodnými konstrukčními úpravami je mošno příznivěovlivnit kmitání spřádacího rotoru a jeho kritické otáčky. U známých spřádacích zařízení pro předení s otevřeným koncem je spřádací rotor opatřen hřídelí, která je vedena rotorovou skří- ní a která je v této skříni uložena. Na tuto hřídel také působí £ hnací a brzdicí prostředky. Dosud obvyklé konstrukční řešení ro-torové skříně, uložení a brzdicích prostředků předpokládá, žehřídel je relativně krátká, což však z hlediska kmitání a kri-tických otáček není ve všech případech příznivé. U jiného známého zařízení pro předení s otevřeným koncem,popsaného a zobrazeného v LE-OS 35 35 717» je brzda uspořádánamezi podpěrnými kotouči pod hnacím řemenem. U tohoto provedenínení možná fixace rotorového hřídele při brzdění a zastavení ro-toru pomocí brzdicích prostředků. Montážní prostor pro brzdu jekromě toho velmi nevýhodný. V DE-OS 27 08 936 jsou zobrazenybrzdy pro spřádací rotor, které jsou založeny na využití víři-vých proudů. Nevýhodou tohoto řešení je skutečnost, že těmitobrzdami není možno rotor brzdit dostatečně rychle a spolehlivě.Fixace rotoru po zabrzdění není tak v dostatečné míře možná.

Konstrukčním úpravám jsou však u dosud známých zařízení propředení s otevřeným koncem stanoveny určité hranice, protožespřádací rotor, otáčející se ve skříni s.vnitřním podtlakem, mu-sí mít zajištěno přesné uložení a vhodné hnací a brzdicí prostřed·fcy· Úkolem vynálezu je proto vyřešit konstrukci uložení rotorua konstrukci vhodných brzdicích prostředků, která by zajištova-la vhodné ovlivnění kmitání rotoru a jeho kritické otáčky a by-la přitom jednoduchá. Dalším úkolem vynálezu je zajistit spole-hlivé a rychlé brzdění spřádacího rotoru i při vyšších otáčkácha zajistit fixaci rotoru v zabrzděném stavu zejména při odvalo-vacím uložení. - 3 -

Tyto úkoly jsou vyřešeny zařízením podle vynálezu, jehožpodstata spočívá v tom, že brzdicími prostředky je mechanickátřecí brzda, která je umístěna v rotorové skříni. Použitím těch-to brzdicích prostředků, kterými se mechanickým třením vyvíjíbrzdicí účinek na spřádací rotor, je možné rychlé a spolehlivébrzdění rotoru i při vysokých počtech otáček rotoru. Kromě toho je možno pomocí těchto brzdicích prostředků fixovat rotor vzabrzděném stavu i při odvalovacím uložení spřádacího rotoru.Uložením brzdicích prostředků v rotorové skříni se při odvalo-vacím uložení spřádacího rotoru nebo při kombinaci obou druhůuložení rotoru dosahuje také toho, že vzájemný odstup obou místuložení spřádacího rotoru je možno zmenšit a navíc je také možnozmenšit přesahování rotoru přes dvojici podpěrných kladek, při-vrácenou k rotoru. Toto řešení příznivě ovlivňuje kmitání spřá-dacího rotoru při vysokých otáčkách.

Další výhoda obou druhů uložení spočívá v tom, že spřádací rotor je brzděn v blízkosti své největší hmoty, což dále přízni- ·· vě ovlivňuje kmitání rotoru v průběhu jeho brzdění.

Jinou významnou výhodou je snadná přístupnost brzdicích pro-středků, což značně usnadňuje kontrolu a výměnu brzdicích prostřed-ků, přičemž nedochází k žádnému nepříznivému ovlivňování ostat-ních spřádacích jednotek stroje, na kterých tak nemusí být pře-rušován spřádací proces. Další výhoda spočívá v tom, že brzdicíprostředky jsou uspořádány odděleně od uložení rotoru, takže ulo-žení rotoru není znečištováno oděrem brzdicích prostředků. Odsá-vání rotorové skříně současně napomáhá odsávat odírané částicebrzdicích prostředků, které se tak nemohou dostávat do uloženírotoru ani znečišťovat hotovenou přízi. - 4 -

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu je rotorováskříň vytvořena tak, že probíhá až k dvojici podpěrných kotou-čů, přivrácené ke spřádacímu rotoru. Tímto řešení se dosahujevýhody spočívající v tom, že pro uložení brzdicích prostředkůje k dispozici celý prostor mezi otevřenou stranou spřádacíhorotoru a přední dvojicí podpěrných kotoučů, takže přesah rotorumůže být velmi malý. V dalším konkrétním výhodném provedení zařízení podle vyná-lezu jsou brzdicí prostředky uloženy v proudu vzduchu pro chla-zení a odstraňování uvolněných částic z brzdicích prostředků.Další výhodná úprava zařízení spočívá v tom, že brzdicí pro-středky jsou vůči svému okolí zapouzdřeny, takže uvolněné čás-tice se nemohou usazovat na jiných částech zařízení a nemohoutak mít nepříznivý vliv na chod zařízení.

Zvláště výhodná úprava brzdění spřádacího rotoru spočívá vtom, že na hřídeli rotoru je upraven náboj, ke kterému jsou při-řazeny brzdicí prostředky. Vyvozováním brzdného účinku na vět-ším průměru než má hřídel rotoru se omezuje vývin tepla přibrzdění.

Podle dalšího výhodného konkrétního provedení vynálezu jsoubrzdicí prostředky přiřazeny ke spřádacímu rotoru. Toto řešenímá výhodu, že se spřádací rotor brzdí v oblasti největší nevy-váženosti, takže při brzdění se spřádací rotor otáčí velmi ply-nule a klidně. Příkladná provedení zařízení pro předení s otevřeným koncemjsou zobrazena na výkresu, kde obr.1 znázorňuje spřádací zaříze-ní v podélném řezu, na obr.2 je čelní pohled na manžetovou brz-du se třemi brzdicími čelistmi, obr.3 znázorňuje příčný řez - 5 - manžetovou brzdou, obr.4 znázorňuje v příčném řezu alternativní příkladné provedení manžetové brzdy, na obr.5 je boční pohled na brzdu ovládanou pákou a tlakovým vzduchem, na obr.6 je boční po- hled na brzdu ovládanou elektromagneticky prostřednictvím páky,obr.7 znázorňuje podélný řez alternativním provedení spřádacíhozařízení s oddělenými prostory pro brzdicí a spřádací prostřed-ky, na obr.8 je boční pohled na náboj hřídele rotoru, opatřenýobvodovou drážkou, obr.9 znázorňuje boční pohled na spřádací ro-tor s nákružkem a na obr.10 a 11 jsou příčné řezy brzdovými blo-ky s profilovou brzdicí plochou.

Zařízení pro předení s otevřeným koncem podle vynálezu /obr.1/je opatřeno spřádacím rotorem 1_, který je společně se svou hříde-lí 11 uložen v klínové mezeře, vytvořené mezi dvojicemi podpěrnýchkotoučů 2. Spřádací rotor 1 je poháněn prostřednictvím svého hří-dele 11 pomocí tangenciálního řemenu 3, na který dosedá z druhéstrany přítlačná kladka 31 » Zařízení podle vynálezu však může býtopatřeno i jiným druhem pohonu spřádacího rotoru 1_, například opa-třeným unášecím válečkem. Axiální síly, působící na spřádací ro-tor 1^ při provozu, jsou zachycovány na jeho konci kuličkou 21 .Spřádací rotor 2. zasahuje svým otevřeným koncem 1 3, celou svouhloubkou a také celou délkou náboje 4, který na něj navazuje, dorotorové skříně 6, jejíž vnitřní prostor je odsávacím potrubím92 propojen se zdrojem podtlaku, takže také uvnitř rotorovéskříně 6 je udržován podtlak. Vzduch je do vnitřku rotorové skří-ně 6 přiváděn přívodním kanálkem 9/ pro ojednocená vlákna nebočisticí tryskou 91 » Vzájemný odstup obou dvojic podpěrných kotou-čů 2 je oproti známým řešením, u kterých je brzdicí ústrojí umís-těno mezi oběma dvojicemi podpěrných kotoučů 2, podstatně zmen-šen.

Brzdicí prostředky 7 jsou v tomto příkladném provedení uspořádány v rotorové skříni 6. Tím je umožněno zkrátit vzájemný od-stup mezi dvojicemi podpěrných kotoučů 2 ve srovnání se známýmiřešeními, u kterých bývají brzdicí prostředky umístěny mezi pod-pěrnými kotouči. Protože brzdicí prostředky 7 působí na náboj 4,je přesahování spřádacího rotoru 1_ velmi krátké. Část hřídele 11spřádacího rotoru nacházející se mezi přední dvojicí podpěr-ných kotoučů 211 a nábojem 4 se spřádacím rotorem .1.» potřebujemít jen takovou délku, která je nezbytná pro umístění těsnění kutěsnění rotorové skříně 6.

Obr.2 znázorňuje příkladné provedení brzdicích prostředků 7»umístěných v rotorové skříni 6. Brzdicí prostředky 7 jsou v tom-to výhodném příkladném provedení tvořeny manžetovou brzdou, kte-rá je ovládána pneumaticky, vyvozuje centrický brzdný účinek aje upevněna v rotorové skříni 6 zejména lisovaným uložením 8/obr.1/. Brzdicí prostředky 7 ve formě manžetové brzdy jsou tvo-řeny nosným prstencem 71, na jehož vnitřní straně je pryžový po-vlak ve formě brzdicí manžety 72. V brzdicí manžetě 72 jsou vsa-zeny brzdové bloky 75» které jsou například savulkanizovány avystupují z brzdicí manžety 72 směrem k ose nosného prstence 71.Touto úpravou je zajištěno upevnění a vedení brzdových bloků 75»přičemž současně odpadají problémy se znečištováním vedení brz-dových bloků 75· Přetvořením brzdicí manžety 12 jsou brzdové bioky 75 přitlačovány směrem ke konstrukčnímu dílu, se kterým majíspolupracovat. Přetvoření bezdicí manžety 72 se může dosáhnoutpřivedením tlakové tekutiny, zejména vzduchu, do prostoru mezicelým obvodem brzdicí manžety 72 a nosného prstence 71 ♦ Tlakemvzduchu se brzdicí manžeta 72 deformuje ve své střední části do 7 - obvodového prstencového vydutí, které vystupuje směrem k osebrzdicí manžety 72. Vnitřní průměr brzdicí manžety 72 se tímzmenšuje a brzdové bloky 73 se přitlačují k brzděnému konstruk-čnímu dílu. Tlakový vzduch se přivádí přívodním otvorem 74 vnosném prstenci 71 do prostoru mezi nosným prstencem 71 a brz-dicí manžetou 72. Tlakovou tekutinou může být kromě tlakovéhovzduchu například také olej nebo jiná kapalina. V jiném příkladném provedení brzdicích prostředků 7, kterénení zobrazeno na výkresech, mohou být brzdové bloky uloženyve vedeních a mohou svými vnějšími konci dosedat na prstencovýhadicový útvar z defamovatelného pryžového nebo podobného mate-riálu. Po přivedení tlakové tekutiny do prstencového kanáluuvnitř tohoto prstencového hadicového útvaru se hadicový útvarrozpíná a svou vnitřní stranou přitlačuje brzdové bloky na brz-děný díl, zatímco vnější strana hadicového útvaru se opírá oopěrnou prstencovou stěnu pouzdra, v jehož vnitřním prostorujsou brzdicí prostředky 7 uloženy.

Brzdicí prostředky 7 z příkladu na obr.2 jsou zobrazeny vpříčném řezu na obr.3, ze kterého je patrno, že mezera mezi nos-ným prstencem 71 a brzdicí manžetou 72 je tvořena prstencovoudrážkou 76 v nosném prstenci 71, přičemž brzdové bloky 73 jsouzapuštěny v brzdicí manžetě 72.

Jiné příkladné provedení brzdicích prostředků 7 je zobraze-no na obr.4, kde je nosný prstenec 71 manžetové brzdy opatřen ob-rubou 75, která umožňuje upevnění manžetové brzdy například pomo-cí upevňovacích šroubů. Prstencová drážka 76 z příkladu na obr.3je v tomto případě nahrazena prstencovou štěrbinou 77, která jevytvořena tak, že v její oblasti není brzdicí manžeta 72 spojena 8 - s nosným prstencem 71 Z obr.2 je patrno také výhodné rozmístění brzdových bloků73, které jsou rozděleny po obvodu ve stejných vzájemných od-stupech. Centrické brzdění je dosaženo, jestliže jsou po obvodubrzděného dílu rozmístěny nejméně dva, s výhodou tři, brzdovébloky 75. Tím je možno také dosáhnout fixování spřádacího roto-ru 2 v zastaveném stavu. V příkladu z obr.1 je rotorová skříň 6 umístěna bezprostředněvedle přední dvojice podpěrných kotoučů 211. Brzdicí prostředky 7ve formě manžetové brzdy spolupracují podle vynálezu s nábojem 4,vytvořeným na hřídeli 11 spřádacího rotoru . Je však možné takétakové uspořádání, ve kterém například brzdicí prostředky 7 veformě manžetové brzdy působí přímo na spřádací rotor j_. Na obr.1je zobrazeno spojovací potrubí 94» které je napojeno na pneuma-tické zásobovací potrubí, kterým je zásobováno pneumatické čis-ticí ústrojí a které je například tvořeno příčným zásobovacímpotrubím 95, který se přivádí tlakový vzduch do čisticí trysky91. Brzdicí ústrojí je tak spřaženo s čisticím ústrojím. Po za-stavení spřádacího rotoru 2 proudí paprsek čisticího vzduchu dá-le do spřádacího rotoru a může tak dobře přispívat k chlazenía odvádět odebrané brzdné teplo do okolí. Přitom zůstává stálev chodu odsávání, aby se podpořilo odvádění tepla, vyvíjeného vprůběhu brzdění. Příklad na obr.5 obsahuje brzdicí ústrojí, ovládané brzdovou pákou 78, přičemž na obr.5 je znázorněn pohled na spřádací rotor J_, zasahující do rotorové skříně 6. Brzdová páka 78 je uložena otočně na čepu 778 a je opatřena brzdovým blokem 75» který může být přitlačovánana rotorový talíř 12. Přitlacování je ovládáno - 9 - pneumatickým válcem 95 s vratnou pružinou 96, který je napojen spojovacím potrubím 94 na zásobovací potrubí 95 pro přívod tla- kového vzduchu k čisticímu ústrojí pro čištění spřádacího rotoruJ., přičemž ve spojovacím potrubí 94 je vřazen ovládací člen proovládání přívodu vzduchu do pneumatického válce 95. Ovládacíústrojí pro ovládání brzdicího ústrojí podle příkladu z obr.5i z příkladu na obr.6 může být umístěno jak v rotorové skříni 6,ták i mimo ni. V prvém případě je vhodné prostup brzdové páky 78do rotorové skříně 6 utěsnit, aby se v rotorové skříni 6 nesni-žoval podtlak. V příkladu podle obr.6 je znázorněna elektromagneticky ovlá-daná brzda se dvěma brzdovými pákami 79, které jsou jedním svýmkoncem upevněny ve společném bodu 791» Brzda je udržována v ote-vřené poloze tlačnou pružinou 792. Při brzdění jsou obě brzdovépáky 79 přitahovány k. sobě oboustranně působícím elektromagne-tem 795 a brzdové bloky 75 jsou přitlačovány na rotorový talíř 12. Brzdové bloky 75, které jsou v tomto případě přitlačovány k obvodu rotorového talíře 12, jsou opatřeny drážkou profilu V,který je odvozen od tvaru obvodového průřezu rotorového talíře12, takže spřádací rotor J_ je při brzdění veden a přidržován ta-ké v axiálním směru. V příkladech na obr.4 a 2 jsou také zobrazeny chladicí ot-vory 721 pro chlazení brzdových ploch tlakovým vzduchem. Chla-dicí otvory 721 procházejí brzdicí manžetou 72 a jsou vyústěnyaž do prstencové štěrbiny 77 nebo v jiném provedení brzdicí man-žety 72 do prstencové drážky 76. K chlazení se využívá stejnéhovzduchu jako pro rozpínání brzdicí manžety 72 při brzdění. Prs-tencová drážka 76, popřípadě prstencová štěrbina 77 musí být di- 10 - menzována s oheledem na ztráty tlakového vzduchu v chladicím ot-voru 721, popřípadě ve více chladicích otvorech 721 tak, aby bylk dispozici dostatečný tlak k rozpínání brzdicí manžety 72. Chla-dicí otvory 721 mohou být vytvořeny tak, aby vystupující vzduchofukoval chadicí plochu radiálně až tangenciálně. V příkladu na obr.7 je znázorněna část zařízení pro předenís otevřeným koncem, opatřeného oddělenými prostory pro spřádacíústrojí, tvořené v podstatě spřádacím rotorem 1_ a čisticí trys-kou 91 /obr.1/, a pro brzdicí prostředky 7, například tvořené man-žetovou brzdou /obr.1/. Na rotorové skříni 6 je pomocí neznázor-něných upevňovacích prvků upevněna brzdová skříň 61 s brzdicímiprostředky 7· Pro dosažení větší názornosti je odstup mezi spřá-dacím rotorem 1_ a přední dvojicí podpěrných kotoučů 211 zvětšen.Středový otvor 5 rotorové skříně 6, kterým prochází hřídel 11spřádacího rotoru je uzavřen těsnicím kotoučem 62, takže čás-tice brzdových bloků 75;» uvolněné oděrem, nemohou vnikat do roto-rové skříně 6. Do vnitřního prostoru 611 brzdové skříně 61 je za-ústěno podtlakové potrubí 921, kterým se odsávají brzděním uvol-něné částice a při vzduchovém chlazení hřídele 11 spřádacího ro-toru 2 také chladicí vzduch. Chlazení hřídele 11 spřádacího ro-toru 1_ se uskutečňuje v tomto příkladném provedení vzduchem, vy-stupujícím chladicími otvory 721 v brzdicí manžetě J2. Pro chla-zení hřídele 11 spřádacího rotoru 2 však může být upraveno samo-statné provětrávací potrubí pro přívod chladicího vzduchu. Totoprovětrávací potrubí je v takovém případě opatřeno tryskou, kte-rá je přímo nebo nepřímo směrována na tu Část hřídele 11 nebo ná-boje 4, která spolupracuje s brzdicími prostředky 7 a která jetak ofukována chladicím vzduchem a chlazena. 11

Uvolněný prach z "brzdicích prostředků 7 se odvádí podtla-kovým potrubím 921. Vnitřní prostor 611 brzdové skříně 61 jeproti uložení spřádacího rotoru 2 utěsněn jednostranně působícítěsnicí jednotkou 63» takže vzduch může být nasáván do vnitřníhoprostoru 611 brzdové skříně 61, ale může být odváděn jedině od-sávacím potrubím £2. Manžetová brzda, která v tomto případě tvo-ří brzdicí prostředky 2» spolupracuje s hřídelem 11 a je zásobo-vána tlakovým vzduchem spojovacím potrubím 94» napojeným na záso-bovací potrubí 93» Manžetová brzda je v brzdové skříni 61 upev-něna pomocí neznázoměných svěrných prostředků. Při montáži man-žetových brzdicích prostředků 7 může být v případě potřeby de-montována a namontována celá brzdová skříň 61 bez demontáže ro-torové skříně 6, přičemž při této práci je nutno zastavit jenjedno konkrétní spřádací místo. V příkladech podle obr.5 a 6, ve kterých může být brzděnpřímo spřádací rotor 2 pomocí centricky působících manžetovýchbrzdicích prostředků 7, může být spřádací rotor 2 chlazen jakvnějším proudem vzduchu, směrovaným na vnější obvod spřádacíhorotoru, tak také vnitřním proudem vzduchu, směrovaným dovnitřspřádacího rotoru 2· V tomto druhém případě je možno pro chlazeníspřádacího rotoru 2 využít čisticí trysky 92» nasměrované do spřá-dacího rotoru 2· Pneumatické čištění spřádacího rotoru 2 se v ta-kovém případě uvede do Chodu již v průběhu brzdění a proud vzduchuje ve fázi před čištěním využit pro chlazení. K tomuto účelu mů-že být upraveno společné ovládací ústrojí. Je však také mošno po- užít samostaných trysek pro chlazení spřádacího rotoru 2 na jehoobvodové ploše. Uvolněné částice odíraných brzdových bloků 73mohou být odváděny odsávacím potrubím 92 z rotorové skříně 6. 12

Obr.8 zobrazuje boční pohled na spřádací rotor 1_ s nábojem 4 a hřídelem 11. Náboj 4 má na svém obvodu proměnný průměr, tak- že jeho obvodová plocha je opatřena obvodovou drážkou 732 korýt- kového tvaru. Změna průměru náboje 4 může být také skoková, po-dobně jako je tomu v místě přechodu z hřídele 11 do náboje 4.Předpokladem pro axiální vedení spřádacího rotoru 1_ je, aby menšíprůměr byl upraven na straně, odvrácené od volného konce hříde- le 11 a aby byl hřídel 11 opatřen dalším axiálním vedením, napří-klad kuličkou 21. S obvodovou drážkou 752 /obr.8/ spolupracujeprofilovaný brzdový blok 73> který je zobrazen v příčném řezuna obr.10. Brzdový blok 73 brzdí celou svou stranou, přivrácenouk náboji, přičemž při brzdění se tento blok 73 opotřebovává zce-la rovnoměrně a celý profil 731 zůstává zachován. Měkké přecho-dy poskytují možnost montáže spřádacího rotoru _1 i v případě,kdy má brzda nastavenou malou vůli, protože žlábkový tvar obvo-dové drážky 732 a pružnost brzdicí manžety 72 umožňují zasuputíspřádacího rotoru J.. Při brzdění se vzájemným záběrem profilu 751obvodové plochy brzdových bloků 73 a změněného průměru spřádací-ho rotoru 1_ zajištuje axiální fixace spřádacího rotoru J_. Podzměnou průměru se rozumí také například redukce průměru, při kte-ré již nedochází k návratu průměru na původní hodnotu, jako jetomu při opatření obvodové plochy obvodovou drážkou. Také v tom-to druhém případě je možno dosáhnout axiálního vedení spřádacíhorotoru 1_, i když jen jednostranného. Takové vedení by bylo posta-čující například v provedení podle obr.1, protože v tomto přípa-dě je spřádací rotor _1_ axiálně veden v jednom směru kuličkou 21a v druhém směru brzdou. Nábojem 4 může být zejména díl, osazenýna hřídeli 11 , popřípadě díl hřídele 11 nebo také i část spřáda-cího rotoru 1. 15 -

Obr.9 zobrazuje spřádací rotor 2» který je na svém největšímprůměru opatřen nákružkem 12,' se kterým spolupracuje brzdový blok75 a zajiŠťuje tak axiální vedení spřádacího rotoru 2· Obr.10znázorňuje k tomu příslušející profil brzdového bloku 21» opa-třeného na své funkční ploše drážkou. Příslušná změna průměru provytvoření drážky nebo nákružku může být podle vynálezu vytvořenajak na náboji 4 a spřádacím rotoru 2» tak také na hřídeli 21· Řešení podle vynálezu je možno využít jak při nepřímém ulo-žení, pro které byl vynález v příkladech uveden, tak také připřímém uložení. Stejně dobře je řešení podle vynálezu využitelnépři nepřímém uložení, při kterém je axiální vedení hřídele 11zajišťováno kotouči, sloužícími k uložení a pohonu hřídele 11a spolupracujícími s hřídelem 11.

Claims (13)

14 -

PATENTOVÉ NÁROKY

1 . Zařízení pro předení s otevřeným koncem, obsahující spřá-dací rotor, uložený otočně v rotorové skříni, opatřený sběrnýmšlábkem pro vytváření stužky spřádaných vláken, upevněný na vol-ném konci hřídele a uložený prostřednictvím hřídele v zařízenípro předení s otevřeným koncem, a brzdicí prostředky pro zasta-vení spřádacího rotoru, vyznačující se tím, že brzdicími prostřed·ky /7/ j® mechanická třecí brzda, uložená v rotorové skříni /6/.

2. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že rotorováskříň /6/ dosahuje až k přední dvojici podpěrných kotoučů /211/uložení spřádacího rotoru /1/.

5. Zařízení podle bodů 1 a 2, vyznačující se tím, že s brz-dicími prostředky /7/ spolupracující díly /1, 4» 11/ jsou vysta-veny proudění vzduchu pro zajištění chlazení a/nebo odstraňováníbrzdného prachu.

4. Zařízení podle bodů 1 až 5, vyznačující se tím, že brzdi-cí prostředky /7/ jsou vůči svému okolí zapouzdřeny.

5. Zařízení podle bodů 1 až 4, vyznačující se tím, že mezispřádacím rotorem /1/ a uložením /211/ spřádacího rotoru /1/ jeupraven náboj /4/» ke kterému jsou přiřaditelné brzdicí pro- středky /1/.

6. Zařízení podle bodů 1 až 4, vyznačující se tím, že brzdi-cí prostředky /7/ jsou přiřaditelné ke spřádacímu rotoru /1/. 15 -

7. Zařízení podle bodů 1 až 6, vyznačující se tím, že brzdi-cí prostředky /7/ jsou přiřaditelné v radiálním směru.

8. Zařízení podle bodů 1 až 7, vyznačující se tím, že s brz-dicími prostředky /7/ spolupracující oblast hřídele /11/, spřáda-cího rotoru /1/ nebo náboje /4/ je opatřena změnou průměru /751,732/, se kterou spolupracuje brzdový blok /75/, který je při brz- dění axiálním vedením pro spřádací rptor /1/.

9. Zařízení podle bodů 1 až 7, vyznačující se tím, že spřá-dací rotor /1/ je opatřen nákružkem /12'/, se kterým spolupracu-je brzdicí prostředek /7/, který je axiálním vedením.

10. Zařízení podle bodů 1 až 9, vyznačující se tím, že brz-dové bloky /75/ mají v axiálním směru profil /751/, spolupracují-cí se změnou průměru na hřídeli /11/ nebo náboji /4/ pro axiálnívedení.

11. Zařízení podle bodů 1 až 10, vyznačující se tím, že ko-lem obvodu hřídele /11/, spřádacího rotoru /1/ nebo náboje /4/ jeradiálně uspořádána skupina brzdových bloků /75/, přisunutelná vradiálním směru pro centrické brzdění.

12. Zařízení podle bodů 1 až 11, vyznačující se tím, žebrzdové prostředky /7/ obsahují pneumaticky ovládané brzdovébloky /75/.

15. Zařízení podle bodů 1 až 12, vyznačující se tím, že brzdicí prostředky /7/ prstencový kanálek z deformovatelného materiálu pro přitlačování brzdových bloků /75/. 16 —

14. Zařízení podle bodu 13» vyznačující se tím, že prsten-cový kanálek je tvořen pneumaticky deformovatelnou brzdicí manže-tou /72/ a nosným prstencem /71/. 15· Zařízení podle bodů 14 a 15» vyznačující se tím, žebrzdové bloky /75/ jsou pevné spojeny a vedeny brzdicí manže-tou /72/.

16. Zařízení podle bodů 14 a 15, vyznačující se tím, že nabrzdicí menžetě /72/ jsou brzdové bloky /75/ uspořádány radiál-ně a ve stejných vzájemných odstupech.

17. Zařízení podle bodů 14 až 16, vyznačující se tím, žebrzdicí manžeta /72/ je opatřena nejméně jedním otvorem /721/,směrovaným na brzdicí plochu, pro výstup tlakového vzduchu.