CS277049B6 - Podlahová krytina s řezaným vlasem a způsob její výroby - Google Patents

Abstract

Podlahová krytina sestává alespoň z jedné vrstvy ve formě propletu, např. vpichovaného vlákenného rouna (1), spojené alespoň s jednou další textilní rubovou vrstvou (6), přičemž k textilní vrstvě, tvořící rub krytiny, je popřípadě z vnější strany připevněna termoplastická fólie (7) nebo textilie. Vrstva tvořici lícní stranu krytiny je propletena nitěmi alespoň dvou vazných osnov, z nichž nitě alespoň jedné vazné osnovy (3) vytvářejí z rubních spojovacích kliček (4) vlas, fixovaný v této vrstvě společnými očky (5) nití alespoň některé druhé vazné osnovy (2), vytvářející řetízkovou vazbu, přičemž nitě alespoň některé vazné osnovy jsou z termoplastického materiálu a jejich očka jsou natavena a termicky spojena ve společných očkách (5). Podstatou řešení je, že textilní rubová vrstva (6) obsahuje alespoň 20 % hmotnostních nedloužených a/nebo částečné dloužených termoplastických vláken, která jsou v povrchové vrstvě termicky spojena ve společných očkách (5) alespoň dvou vazných osnov textilní lícní vrstvy s řezaným vlasem k plošné hmotnosti textilní rubové vrstvy (6), je ve vzájemném poměru 3:1 až 1:3. Textilní rubová vrstva (6) je z vláken vytvořených pod tryskou a/nebo z fóliových vláken přičemž vlákna jsou alespoň zčásti z polyolef inu

Description

Vynález se týká vrstvené podlahové krytiny s řezaným vlasem, vhodné zejména pro použití v automobilech a bytových i společenských interiérech. Tato krytina se vyznačuje hustým a stejnoměrným řezaným vlasem a jeho velmi dobrým ukotvením, tvarovatelností za tepla s dobrou tvarovou pamětí, značnou odolností v oděru a navíc s vysokou estetickou užitnou hodnotou. Sestává alespoň z jedné textilní lícní vrstvy ve formě propletu, která je spojena alespoň s jednou textilní rubní vrstvou. Lícní vrstva krytiny je propletena nitěmi alespoň dvou vazných osnov, z nichž nitě alespoň jedné vazné osnovy vytvářejí z rozřezaných rubních spojovacích kliček oček vlas, fixovaný v této vrstvě společnými očky nití alespoň některé druhé vazné osnovy, která vytváří řetízkovou vazbu. Nitě alespoň některé vazné osnovy jsou z termoplastického materiálu a jejich očka jsou termicky spojena ve společných očkách spoluvytvořených z nití alespoň některé další použité vazné osnovy.

Je známa celá řada podlahových krytin s vlasovým povrchem, vhodných pro použití v bytových i společenských interiérech i automobilovém průmyslu. Přitom tvarovatelnost je zajišťována jak pomocí termoplasticky syntetických vláken, tak využíváním termoplasticity pryskyřičných úprav.

Je známa například podlahová krytina, složená alespoň ze dvou vrstev vlákenného materiálu. Přitom horní nášlapnou vrstvu tvoří vpichované vlákenné rouno z kvalitních, převážně syntetických materiálů s plasticky vzorovaným lícem, který je vytvářen přímo na vpichovacím stroji pomocí speciálních roštů a vpichovacích jehel. Spodní vrstvu tvoří vpichované vlákenné rouno většinou z regenerovaných vláken a zajišťuje převážnou část hmotnosti podlahové krytiny, její nosnou a rozměrově stabilizační funkci. Tato krytina bývá ještě chemicky upravována, a to jednak na lícovém povrchu chemickými prostředky, zvyšujícími oděruodolnost a větší ukotvení vlasu, jednak na rubu nebo v průřezu celé spodní vrstvy chemickými prostředky, zajišťujícími jednak rozměrovou stabilitu krytiny, popřípadě zajišťujícími tvarovatelnost krytiny.

Další známou podlahovou krytinou je všívaný koberec, a to jak využívající podkladové tkaniny, tak podkladové netkané textilie. Do této podkladové vrstvy jsou všívány niťové materiály buď předené nebo nekonečné.

Vytvořené smyčky vytvářejí na povrchu tažený vlas, v případě jejich rozříznutí řezaný vlas. Aby vlas byl v podkladové vrstvě dobře zakotven, je nutno rubní stranu krytiny opatřovat zátěry latexů nebo jiných chemických prostředků. V případě zátěru plastomery je vytvořená podlahová krytina prostorově tvarovatelná s tvarovou pamětí.

Podle popisu vynálezu k čs. autorskému osvědčení č. 220889 je známý způsob výroby všívané textilie s tvarovou pamětí, sestávající z tkaniny nebo netkané textilie,na které je umístěna autohézní vrstva převážně z polyetylénu, a do kterých se všivá vzorová příze, ze spodní strany se nanáší fixační nebo zatěžkávací nános a potom se výrobek zpracovává nad úrovní bodu tání autohézní vrstvy a při této teplotě se plošně nebo prostorově tvaruje.

i

Podle popisu vynálezu k čs. autorskému osvědčení č. 214516 je znám způsob výroby netkané textilie s plasticky vzorovaným lí- cem na podkladě vpichovaného předdíla, sestávajícího z lícní velurové vrstvy, vytvořené v průběhu vpichování a samopojivé mezivrstvy z termoplastických vláken o nízkém bodu tání, při kterém se vrstvené vpichované předdílo plastifikuje· a z lícové velurové strany plasticky vzoruje a současně podle použitého vzoru plošně, bodově nebo čárově zpevňuje tlakem vyrytého negativu na válci nebo na tvarovce a potom se zafixuje zchlazením na pokojovou teplotu. Předdíla se mohou podle potřeby spojovat vpichováním, proplétáním nebo pojením.

Podle popisu vynálezu k čs. autorskému osvědčení č. 167676 je též znám vrstvený, tepelně tvarovatelný proplet, skládající se z nosné vrstvy rouna z nedloužených termoplastických vláken vyrobených pod tryskou, opatřené nejméně z jedné strany zajehlenými, příčně orientovanými vlákny, přičemž celý útvar je propleten nejméně jednou soustavou osnovních vazných nití a tepelně tvarován, popřípadě prostorově tvarován. Výrobek může být opatřen nánosem nebo zátěrem syntetického polymeru.

Dále je známý tvarovatelný proplet, vytvořený z polyetylenového rouna vyrobeného pod tryskou a vpichovaného vlákenného rouna, která jsou propletena dvěma soustavami vazných nití, z nichž jedna soustava je kladena pod jehlami a z jejich vratných úseků se vytvářejí smyčky a druhá soustava je propletena v řetízkové vazbě a vytváří jednak podélnou pevnost výrobku a jednak drží smyčky na podkladových rounech. Proplet je na lícové straně opatřen nánosem chemického prostředku, ze spodní strany je opatřen fólií a prostorově tvarován.

Jsou známy i typy podlahových krytin s vlasem, sestávající z podkladové tkaniny opatřené nánosem termoplastických lepidel nebo kaučukových pojiv, do kterých je připevněna vlasová vrstva, vytvořená z vláken rouna, které je na podkladovou tkaninu nalepováno v záhybech a následně rozřezáváno. Dále jsou známy podobné typy podlahových krytin, které sestávají z podkladové tkaniny a nalepených niťových útvarů bud podélně nebo ve formě smyček.

Všechny výše uvedené podlahové krytiny mají celou řadu nevýhod. Tak podlahové krytiny, které jsou v současné době značně rozšířeny jako tvarované autokoberce, vyráběné technikou vpichování, mají nevýhodu v tom, že jejich výroba je podmíněna speciálními vpichovacími stroji pro vzorové vpichování, investičně i energeticky značně náročnými. Další značnou nevýhodou těchto typů textilií je nutnost jejich povrchové úpravy líce chemickými prostředky z důvodu zafixování vzoru a zajištění vláken ve vrstvě a tím dosažení alespoň minimální oděruodolnosti. Pro zajištění tvarovatelnosti je nutná další chemická úprava ve formě zátěrů nebo částečné impregnace do určité hloubky na rubové straně, což dále zvyšuje energetickou náročnost technologie.'

Podlahové krytiny, jejichž základem jsou všívané textilie, mají značnou nevýhodu ve velmi malém držení vlasu v podkladové vrstvě, ať to je tkanina nebo netkaná textilie. Další značnou nevýhodou, která vyplývá z možnosti použití jako podkladové vrstvy pouze tkaniny nebo speciální netkané textilie pro značné namáhání ve všívacím ústrojí, je omezená tvarovatelnost vzhledem k relativně malým tažnostem výše uvedených podkladových vrstev. Další nevýhodou je opět vyšší energetická náročnost celé technologie z důvodu chemických zátěrů a tvarovatelných úprav.

Nevýhodou výroby všívané textilie podle popisu vynálezu k čs. autorskému osvědčení č. 220889 je opět nutnost použití fixačního a zatěžkávacího nánosu na rubové straně vzhledem k zajištění všívaného vlasu, z čehož opět vyplývá vyšší energetická náročnost technologie, přičemž její tvarovatelnost je vlivem nízkých tažností podkladových vrstev značně omezena.Nevýhodou je též nemožnost docílení nízkého vlasu a podstatně obtížnější všívání vlivem umístění autohézní vrstvy. '

Nevýhodou netkané textilie s plasticky vzorovaným lícem podle popisu vynálezu k čs. autorskému osvědčení č. 214516 je skutečnost, že její líc tvoří pouze střižová vlákna, částečně ukotvená v mezivrstvě z termoplastických vláken. Vzhledem k tomu je odolnost v opotřebení značně nízká. Při snaze zvýšit pevnost ukotvení vláken ve výrobku musí být plastifikace výrobku a následné plastické vzorování intenzivnější, čímž výsledná textilie ztrácí textilní charakter a vzhledem ke snížení její estetické užitné hodnoty má pouze omezené možnosti použití.

Nevýhodou vrstveného, tepelně tvarovatelného propletu podle popisu vynálezu k čs. autorskému osvědčení č. 167676 je skutečnost, že se vlákenné rouno nejprve musí vpichovat do rouna z nedloužených termoplastických vláken a výsledný sendvič je následně propleten vaznými nitěmi, což působí značnou námahu na pracovní ústrojí jak vpichovacího stroje, tak následně proplétacího stroje. Dochází k lámání vpichovacích i proplétacích jehel, což má za následek snižování výkonnosti výrobních strojů. Vzhledem k tomu, že se musí proplétat tlustá vrstva, spotřeba vazných nití je větší než u standardních propletů.

Nevýhody známého tvarovatelného koberce z vlákenného rouna a rouna pod tryskou, propleteného nitěmi jedné osnovy v řetízkové vazbě a nitěmi druhé osnovy, kladené pod jehlami, vytvářejícími smyčky, uchycené do roun řetízkovou vazbou, spočívající v malém držení smyček na povrchu textilie, zvláště při poškození nebo párání řetízkové vazby. Tyto negativní jevy se částečně odstraňují chemickou úpravou lícového povrchu, což má za následek prodražení výrobku z titulu použití chemikálií i z titulu podstatně vyšší energetické náročnosti. Navíc chemickou úpravou ztrácí výrobek textilní charakter a jeho snížená estetická užitná hodnota jej předurčuje pro užší okruh uplatnění. Vzhledem k současnému proplétání vlákenného rouna s rounem z nedloužených termoplastických vláken dochází ke značné námaze proplétacích jehel při propichu, což má za následek zvýšené lámání jehel a tím i snížení využití výrobního stroje.

Nevýhody tzv. lepených koberců spočívají v tom, že pro připevnění vlasu je nutno použít chemikálií, což má za následek podstatné zvýšení energetické náročnosti výrobního procesu a výrobek má sníženou pevnost ukotvení vlasu a tudíž je vhodný pouze do méně exponovaných prostor.

Všechny výše uvedené nevýhody odstraňuje nebo alespoň částečně snižuje podlahová krytina s řezaným vlasem podle vynálezu. Současně též rozšiřuje sortiment tohoto typu výrobků se zaměřením na zvýšenou kvalitu a estetickou hodnotu, umožňující její uplatnění v nejnáročnějších bytových i společenských interiérech a dopravních prostředcích. Řešení podle vynálezu zaručuje výrobku optimální užitné vlastnosti.

Podlahová krytina sestává alespoň z jedné textilní lícní vrstvy ve formě propletu, spojené alespoň s jednou textilní rubní vrstvou, ke které může být z vnější strany připevněna termoplastická fólie nebo textilie. Lícní vrstva krytiny je propletena nitěmi alespoň dvou vazných osnov, z nichž nitě alespoň jedné vazné osnovy vytvářejí z rozřezaných rubních spojovacích kliček oček vlas, fixovaný v této vrstvě společnými očky nití alespoň některé druhé vazné osnovy vytvářející řetízkovou vazbu. Nitě alespoň některé vazné osnovy jsou z termoplastického materiálu a jsou termicky spojeny ve společných očkách.

Podstata uvedeného vynálezu spočívá ve skutečnosti, že textilní rubová vrstva obsahuje alespoň 20 % hmotnostních nedloužených a/nebo částečně dloužených termoplastických vláken, která jsou v povrchové vrstvě termicky spojena ve společných očkách alespoň dvou vazných osnov textilní lícní vrstvy. Plošná hmotnost textilní lícní vrstvy s řezaným vlasem k plošné hmotnosti textilní rubové vrstvy krytiny je v poměru 3:1 až 1:3. Textilní rubová vrstva je alespoň zčásti z vláken vytvořených pod tryskou a/nebo alespoň zčásti z vláken vzniklých štěpením alespoň jednovrstvé anizotropní fólie, přičemž rubová vrstva obsahuje alespoň zčásti polyolefinová vlákna. .

Výhody podlahové krytiny podle vynálezu spočívají v tom, že oproti známým výrobkům je řezaný vlas v ní zakotven velmi pevně. Další značnou výhodou je skutečnost, že pro ukotvení a stabilizaci vlasu není nutné používat chemické prostředky a z toho plynoucí úspora materiálových i zpracovatelských, tj. energetických nákladů na výrobu. Oproti známým výrobkům má další výhodu v tom, že výšku vlasu má podstatně nižší, což jednak znamená úsporu materiálu, jednak odpovídá trendu požadavku na podlahové krytiny zejména do dopravních prostředků. Oproti klasickým výrobkům, jako jsou např. tkané koberce s řezaným vlasem, má značnou výhodu v jednodušší technologii, možnosti uplatnění různorodého sortimentu materiálů a vysoké produktivitě výroby. Oproti známým podlahovým krytinám neortodoxním má značnou výhodu ve vysoké estetické hodnotě při jednodušší technologii a při použití základu lícové vrstvy z vlákenného vpichovaného rouna má podstatně lepší tvarovatelnost.

Hustota řezaného vlasu se u podlahové krytiny pohybuje od 200 do 700 sloupků na metr a 300 až 900 řádků na metr při výšce vlasu 2 až 87 milimetrů. Základ vrstvy pro proplet i rubové vrstvy může být ve formě tkaniny, pleteniny, netkané textilie nebo jejich vzájemných kombinací. '

Krytina s řezaným vlasem se vyrábí tak že základ lícní vrstvy krytiny ve formě tkaniny, pleteniny, netkané textilie či jejich kombinací se nejprve proplétá nitěmi alespoň dvou vazných osnov, přičemž rubni spojovací kličky alespoň jedné z nich se rozřezávají a očka alespoň jedné další vazné osnovy rozřezané kličky fixují, přičemž následně se očka alespoň jedné vazné osnovy a současně povrchová termoplastická vlákna textilní rubové vrstvy natavují a za vzájemného přitlačování termicky pojí, přičemž vlasový povrch propletu se vyrovnává., zhutňuje a upevňuje. Podlahová krytina se potom zahřívá nad teplotu měknutí nedloužených nebo/a částečně dloužených termoplastických vláken, následně se prostorově tvaruje a ochlazuje na pokojovou teplotu.

Příklad konstrukčního uspořádání podlahové krytiny s řezaným vlasem je na výkresu, kde je znázorněn řez textilií.

Lícní vrstva krytiny, např. vpichované vlákenné rouno 1, je propleteno dvěma vaznými osnovami, z nichž jedna vazná osnova 2 váže ve vazbě řetízek a druhá vazná osnova 3. např. ve vazbě trikot, jehož rozřezané rubní spojovací kličky 4 vytvářejí vlas, který je fixován v této vrstvě společnými očky 5 z obou vazných osnov. Společná očka 5 jsou termicky spojena v místech 8 s natavenými povrchovými vlákny textilní rubové vrstvy 6, která je z vnější strany překryta fólií 7.

Dále jsou’ uvedena příkladná provedení podlahových krytin s řezaným vlasem a způsob jejich výroby, což však zdaleka nevyčerpává všechny možnosti vynálezu.

Příklad 1 • —O

Vpichované vlakenne rouno 1 o plošné hmotnosti 250 g.m ze střížových polypropylenových vláken o jemnosti 17 dtex a délce střihu 90 až 120 mm v barvě hnědé se proplétá dvěma vaznými osnovami. Nitě jedné vazné osnovy 2 jsou polypropylenové hedvábí tvarované jemnosti 16,7 tex x 2 v barvě režné a jsou propleteny ve vazbě otevřený řetízek, a to při hustotě řádků 600 až 700 na metr a hustotě sloupků 300 na metr. Nitě druhé vazné osnovy 3 jsou polyamidový kabílek jemnosti 133 tex v barvě khaki a jsou propleteny ve vazbě uzavřený trikot při hustotě řádků 600 až 700 na metr. Jejich rubní spojovací kličky 4, zatahované přes plyšové platiny, jsou rozřezány a vytvářejí vlas o výšce 4 mm, který je fixován v této vrstvě společnými očky 5 s první vaznou osnovou. Společná očka 5 obou niťových soustav jsou natavena a termicky spojena v místech 8 s natavenými povrchovými vlákny textilní rubové vrstvy 6. z nedloužených a částečně dloužených polyetylenových vláken, vytvořené pod tryskou, o hmotnosti 600 g.m^-2 v barvě režné. Z druhé strany této polyetylenové vrstvy je připevněna polyetylenová fólie 7 v černé barvě. Termické spojení lícní i rubní vrstvy je prováděno natavováním společných oček 5 vazných osnov při teplotě natavovací hlavy 1 100 °C a natavováním povrchových vláken polyetylenové rubní vrstvy 6 při teplotě natavovací hlavy 1 000 °C a současném přitlačování mezi válci tlakem alespoň 0,1 MPa při rychlosti 1,2 m.min“¹, přičemž se vlasový povrch vyrovnává, zhutňuje a upevňuje a následně se spojené vrstvy předehřívají při současném prostorovém tvarování za teploty 130 °C po dobu 2,5 minuty a přitom dochází k připevňování pólyCS 277049 B6 etylenové fólie 7 v černé barvě na povrch rubní vrstvy 6. Po následném ochlazení na pokojovou teplotu a rozměrových úpravách je tvarovaný autokoberec dokončen.

Příklad.2

Vpichované vlákenné rouno 1 o plošné hmotnosti 250 g.m”² ze střížových polypropylenových vláken o jemnosti 17 dtex a délce střihu 90 až 120 mm v barvě šedé se proplétá dvěma vaznými osnovami. Nitě jedné vazné osnovy 2 jsou ve formě polypropylenového hedvábí tvarovaného jemnosti 16,7 tex x 2 v barvě režné a jsou propleteny ve vazbě otevřený řetízek, a to při hustotě řádků 600 až 700 na metr a hustotě sloupků 300 na metr. Nitě druhé vazné osnovy 2 jsou ve formě polypropylenového kabílku· jemnosti 133 tex v barvě vínové a jsou propleteny ve vazbě uzavřený trikot při hustotě řádků 600 až 700 na metr a hustotě sloupků 300 na metr. Jejich rubní spojovací kličky 4, zatahované přes plyšové platiny, jsou rozřezány a vytvářejí vlas o výšce 4 mm, který je fixován v této vrstvě společnými očky 5 nití první vazné osnovy. Společná očka 5 nití obou vazných osnov jsou natavena a termicky spojena s natavenými povrchovými vlákny textilní rubové vrstvy 6 z nedloužených a částečně dloužených polyetylenových vláken, vytvořené pod tryskou, o hmotnosti 600 g.m“² v barvě černé. Z druhé strany této vrstvy je připevněna řídká textilie. Termické pojení je prováděno natavováním společných oček 5 propletu při teplotě natavovací hlavy 1 100 °C a natavováním povrchových vláken polyetylenové rubní vrstvy 6. při teplotě natavovací hlavy 1 000 °C a současném přitlačování obou vrstev mezi válci při tlaku alespoň 0,1 MPa při rychlosti 1,2 m.min”¹, přičemž se vlasový povrch vyrovnává, zhutňuje a upevňuje. Vyrobená krytina je vhodná k použití do bytových i společenských interiérů. Pro vyšší rozměrovou stabilitu podlahové krytiny může být vpichované vlákenné rouno před propletením armováno například řídkou tkaninou nebo soustavami nití.

Upevňování vlasu probíhá při natavení oček nití alespoň jedné vazné osnovy. Přitom dojde k dodatečnému spojení vazných nití jednak se základem lícní vrstvy, jednak s textilní rubní vrstvou a tím se podstatně zvýší odolnost vlasu proti vytažení.

Zhutňování vlasu probíhá při natavování oček nití alespoň jedné vazné osnovy. Přitom dochází k dodatečnému vysrážení rozřezaných rubních spojovacích kliček, rozřezávaných pod napětím.

Vyrovnávání vlasu, to je zestejnoměrnění, probíhá při natavování oček nití alespoň jedné vazné osnovy. Přitom dochází k vyrovnávání rozřezaných rubních spojovacích kliček za napětí při rozřezávání.

Claims (4)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Podlahová krytina s řezaným vlasem, vhodná zejména pro použití v automobilech, bytových i společenských interiérech, sestávající alespoň z jedné textilní lícní vrstvy ve formě propletu, spojené alespoň s jednou textilní rubní vrstvou, ke které je popřípadě z vnější strany připevněna termoplastická fólie nebo textilie a vrstva, tvořící lícní stranu krytiny je propletena nitěmi alespoň dvou vazných osnov, z nichž nitě alespoň jedné vazné osnovy vytvářejí z rozřezaných rubních spojovacích kliček oček vlas, fixovaný v této vrstvě společnými očky nití alespoň některé druhé vazné osnovy vytvářející řetízkovou vazbu, přičemž nitě alespoň některé vazné osnovy jsou z termoplastického materiálu a jejich očka jsou natavena a termicky spojena ve společných očkách, vyznačující se tím, že textilní rubová vrstva (6) obsahuje alespoň 20 % hmotnostních nedloužených nebo/a částečně dloužených termoplastických vláken, která jsou v povrchové vrstvě termicky spojena ve společných očkách (5) alespoň dvou vazných osnov textilní lícní vrstvy, přičemž plošná hmotnost textilní lícní vrstvy s řezaným vlasem k plošné hmotnosti textilní rubové vrstvy (6) je ve vzájemném poměru 3:1 až 1:3.
2. 2. Podlahová krytina podle nároku 1, vyznačující se tím, že textilní rubová vrstva (6) je alespoň zčásti z vláken vytvořených pod tryskou.
3. 3. Podlahová krytina podle nároku 1, vyznačující se tím, že textilní rubovou vrstvu (6) tvoří alespoň zčásti fóliová vlákna, vzniklá štěpením alespoň jednovrstvé anizotropní fólie.
4. 4. Podlahová krytina podle nároku 1, vyznačující se tím, že textilní rubová vrstva (6) je alespoň zčásti tvořena polyolefinovými vlákny.