Vynález se týká herbícidního prostředku a prostředku k regulaci růstu rostlin, který obsahuje jako účinnou složku nové deriváty imidazolinonu. Dále se vynález týká způsobu výroby těchto nových derivátů imidazolinonu.
Bylo zjištěno, že nové imidazolinony obecného vzorce I
kde
Rj a R2 znamenají nezávisle na sobě alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku,
Rj znamená skupinu CODR^ nebo CORg,
R^ znamená atom vodíku nebo alkanoylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku,
R5 znamená atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 8 atomy uhlíku nebo cykloalkylovou skupinu se 3 až 7 atomy uhlíku,
Rč znamená skupinu NR^Rg, morfolinylovou skupinu, pyrrolidinylovou skupinu, piperidinylovou skupinu, skupinu NH-NH2, NH-N^CR^^R^ nebo skupinu vzorce
R? a Rg znamenají nezávisle na sobě atomy vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, alkenylovou skupinu se 2 až 6 atomy uhlíku nebo fenylovou skupinu, přičemž R, znamená také hydroxylovou skupinu,
R? a R|g znamenají nezávisle na sobě alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku,
R^ znamená atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku,
Rj2 znamená alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku,
Rj a R^ znamenají také společně skupinu -C0nebo jejich soli na karboxylové skupině, mají cenné herbicidní vlastnosti a dále mají schopnost regulovat růst rostlin.
Zvláště nutno zdůraznit imidazolinony obecného vzorce I' zahrnující imidazolinony obecného vzorce Ia' a imidazolinony obecného vzorce Ib'
CS 273628 82 \
(la')
ve kterých
Rj a R2 . znamenají nezávisle na sobě alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku,
Rj znamená skupinu COORj nebo CORg,
R^ znamená atom vodíku nebo alkanoylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku,
R5 znamená atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku nebo cykloalkylovou skupinu s 5 až 7 atomy uhlíku,
Rg znamená skupinu NRyRg, morfolinylovou skupinu, pyrrolidinylovou skupinu nebo .
piperidinylovou skupinu,
Ry a Rg znamenají nezávisle na sobě atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až6 atomy uhlíku nebo fenylovou skupinu, přičemž R? znamená také hydroxylovou skupinu, a
Rj a R^ znamenají společně také skupinu -C0-, nebo jejich soli na karboxylové skupině.
V rámci uvedených významů obecných substituentů znamená alkylové skupina podle uvedeného počtu atomů uhlíku výhodně methylovou skupinu, ethylovou skupinu, n-propylovou skupinu a isopropylovou skupinu; alkanoylová skupina znamená výhodně acetylovou skupinu a propionylovou skupinu; alkenylová skupina znamená výhodně allylovou skupinu.
Sloučeniny obecného vzorce la' a lb' se odvozují od tautomerních základních sloučenin obecného vzorce la a lb, kde R^ znamená atom vodíku, přičemž z obou tautomerních základních struktur obecného vzorce la a lb se formálně odvozují také oba dále popsané deriváty, tj. 2H-pyrrolo [l,2-al-imidazol da, R^ a Ry = -C0-), jakož i 3H-pyrrolo[l,2-a]-imidazol db, R^aRjs-C0-)·
CS 273628 D2
(I)
O (lb)
V dále uvedeném popisu.se podle významu používá vzorců Ia , Ia, popřípadě lb , lb, jakož i vzorce I, který zahrnuje oba isomery.
Alkylovými skupinami s 1 až 4 atomy uhlíku jsou skupina methylová, skupina ethylová, skupina propylová, skupina isopropylová, skupina π-butylová, skupina sek.butylová, skupí na isobutylová a skupina terč.butylová.
Alkenylovými skupinami jsou alkenylové skupiny se 2 až 6 atomy uhlíku, jako například skupina vinylová nebo skupina allylová.
Dříve již byly známé četné 2-fenyl-, popřípadě 2-hetaryl-substituované A-isopropyl-4 -methyl-AH-imidazol-l(3)H-5-ony, které jsou herbicídně účinné. S ohledem na intenzitu účinku, účinnostní spektrum a toxicitu však tyto známé sloučeniny nejsou vždy zcela uspokojující.
Ve srovnání s těmito známými sloučeninami vykazují nové sloučeniny obecného vzorce I zlepšený herbicidní účinek.
Předmětem předloženého vynálezu je tudíž herbicidní prostředek a prostředek k regula ci růstu rostlin, který se vyznačuje tím, že jako účinnou složku obsahuje alespoň jeden derivát imidazolinonu obecného vzorce I
R10 (Ia)
R1R3C=CS2 (lb) (I) kde a Rg znamenají nezávisle na sobě alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku,
Rj znamená skupinu COORg nebo CORg,
R4 znamená atom vodíku nebo alkanoylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku,
Rg znamená atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 8 atomy uhlíku nebo cykloalkylovou skupinu se 3 až 7 atomy uhlíku,
Rg znamená skupinu MR^Rg, morfolinylovou skupinu, pyrrolidinylovou skupinu, piperidinylovou skupinu, skupinu NH-NHg, -NH-M - CR^-^R^g nebo skupinu vzorce
HH-N=C H \ v_7
R-] a Rg znamenají nezávisle na sobě atomy vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, alkenylovou skupinu se 2 až 6 atomy uhlíku nebo fenylovou skupinu, přičemž Rg znamená také hydroxylovou skupinu,
Rg a R|g znamenají nezávisle na sobě alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku,
R^| znamená atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku,
R^2 znamená alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku,
Rj a R^ znamenají také společně skupinu -C0nebo jeho sůl na karboxylové skupině.
Sloučeniny obecného vzorce I jsou novými sloučeninami, které se mohou vyrábět o sobě známým způsobem.
Podle tohoto vynálezu se Sloučeniny obecného vzorce I připravují tím, že se cyklizuje sloučenina obecného vzorce II
C=CR2-CO-NR4-C-R1O (II) j· ve kterém
Rp Rg, Rj, Rp Rg a R^g mají shora uvedený význam a
R znamená skupinu CM nebo skupinu CONHRp kde
R4 má význam stejný jako R^ nebo význam odlišný od R^ a znamená vodík nebo alkanoylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, nebo když Rg a R^ znamenají společně skupinu -C0-, pak R může znamenat skupinu -CONHg, načež se popřípadě, když R^ znamená atom vodíku a Rg znamená skupinu COOH, takové sloučeni ny dále cyklizují za vzniku sloučenin obecného vzorce I, ve kterém Rg a R^ znamenají společně skupinu -C0-, a takové sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém Rj a R^ znamenají společně skupinu -C0-, se popřípadě podrobí otevření kruhu v přítomnosti vody, vodné báze, alkoholu obecného vzorce RgOH nebo aminu obecného vzorce RgH, kde Rg a Rg mají shora uvedený význam, za vzniku sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém R^ znamená atom vodíku a Rj znamená skupinu COORg nebo COfjg, kde Rg a Rg mají shora uvedený význam; nebo se po5
CS 273620 02 případě v případě, že znamená atom vodíku, acylací působením sloučeniny obecného vzorce R^X, kde X znamená odštěpitelnou skupinu a znamená alkanoylovou skupinu s 1 až 4 3tomy uhlíku, získají odpovídající sloučeniny obecného vzorce I; nebo se popřípadě v případě, že Rj znamená skupinu COOH, esterifikaci nebo amidací dospěje ke sloučeninám obecného vzorce I, ve kterém R^ znamená skupinu COORj, kde Rj má význam uvedený shora pro R^ nebo znamená atom vodíku, nebo skupinu COR^, kde R^ má shora uvedený význam, načež se popřípadě, když R^ znamená COOH, převedou takové sloučeniny na soli.
Cyklizace se provádí působením činidel vázajících vodu, jako například dicyklohexy1karbodiimidu a dalších diimidů uhličité kyseliny, oxychloridu fosforečného, chloridu fosforečného, polyfosforečné kyseliny, koncentrované sírové kyseliny, chloridu zinečnatého, které se mohou rovněž používat při dále uváděných cyklizačních reakcích, nebo působením silných bází v přítomnosti peroxidu vodíku. Reakce se provádí výhodně při teplotě místnosti .
V rámci významu obecných symbolů se mohou získané sloučeniny obecného vzorce I převádět na jiné sloučeniny obecného vzorce I.
Tak lze za účelem výroby sloučenin obecného vzorce Ia, ve kterém Rj a R^ znamenají společně skupinu -CD- ( = Ia), cyklizovat sloučeniny obecného vzorce III
(III) ve kterém
R,, R2’ R9 3 riq s^ora uvedený význam, v přítomnosti činidla vázajícího vodu, jako například chloridu fosforečného, oxychloridu fosforečného.
Činidlo vázající vodu a popřípadě také přídavné inertní rozpouštědlo přitom slouží jako reakční prostředí. Reakce se provádí výhodně při teplotě místnosti.
Za účelem výroby sloučenin obecného vzorce Ib, ve kterém R-j a R^ znamenají společně skupinu -CO- (= Ib), se mohou cyklizovat sloučeniny obecného vzorce IV
C_R.
(IV)
COHH, ve kterém ^2’ R9 a R10 maí1' stiora uvedené významy, působením činidel vázajících vodu 'nebo působením silných bází, výhodně při teplotě místnosti .
Za účelem výroby sloučenin obecného vzorce I, ve kterém R^ znamená atom vodíku, je možno u směsi sloučenin obecného vzorce Ia a Ib provést otevření kruhu. Působením vody
CS 273620 B2 nebo vodných bází se získají sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém Rg znamená skupinu COOH. Působením alkoholů obecného vzorce RgOH se získají estery (Rg = COORg). Působením aminů obecného vzorce RgH se získají amidy (Rg = CORg). Reakce se provádí při teplotách mezi teplotou místnosti a teplotu varu reakční směsi, popřípadě za přídavku rozpouštědla, které průběh reakce neruší.
Za účelem výroby sloučenin obecného vzorce I, ve kterém R^ má avšak neznamená atom vodíku, se mohou acylovat sloučeniny obecného shora uvedený význam, vzorce Va
(Va) popřípadě sloučeniny obecného vzorce Vb
(Vb) ve kterých ‘
Rp Rg, Rg, Rg a R|g mají shora uvedené významy, působením sloučeniny obecného vzorce VI
R„X (VI) ve kterém
R^ má shora uvedený význam s výjimkou atomu vodíku, a
X znamená nukleofilně vyměnitelnou skupinu, jako atom halogenu, p-toluensulfonylovou skupinu nebo mesitylovou skupinu, nebo R^X představuje anhydrid karboxylové kyseliny.
Tato reakce se provádí obecně při teplotách mezi teplotou místnosti a teplotou varu reakční směsi, popřípadě za přídavku rozpouštědla.
Za účelem výroby sloučenin obecného vzorce I, ve kterém Rg znamená skupinu COORg nebo .skupinu CORg, přičemž Rg má význam symbolu Rg kromě atomu vodíku a Rg má shora uvedený význam, se esterifikují, popřípadě amidují odpovídající sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém Rg znamená skupinu COOH, popřípadě přes reaktivní meziprodukty, působením alkoholů obecného vzorce
Rg - OH ve kterém
Rg má shora uvedený význam,
CS 273620 02 popřípadě aminů obecného vzorce R6 - H ve kterém
Rg má shora uvedený význam, popřípadě působením solí těchto sloučenin.
Soli sloučenin obecného vzorce I, se mohou vyrábět z odpovídajících karboxylových kyselin = COOH) reakcí s bázemi obecného vzorce
M - OH kde
M znamená ekvivalent kationtů alkalického kovu, amoniové skupiny nebo kovu alkalické zeminy.
Výchozí látky pro postup podle vynálezu se mohou, pokud nejsou známé, získávat obvyklými metodami, jak znázorňují dále uvedená schémata. Pokud v těchto schématech není uvedeno jinak, mají substituenty shora uvedené významy:
(1) + HgN - C R,' x
CONH, (A)
HOOC-KC^Cí^-CO-HH-C-^q (3) cohh2 (2)
CONHR, hooc-r1c=cr2-co-nh-c-r1q (O
CONHR, (3)
A ' + HNR. - C - R.rt 4 , 10
CONH*9
H00C-R1C*CR2-CB-NR4 - C - R10 (d)
CONHSkupiny R-^ a R2 mohou vždy zaujímat také obrácené polohy. To platí také pro další zde popisované reakce, při nichž může docházet ke spojení různým způsobem.
Sloučeniny podle vynálezu obsahují zčásti centra asymetrie, takže tyto sloučeniny se mohou vyskytovat ve formě racemátů nebo ve formě enantiomerů.
Cyklizace sloučenin (B) vede ke sloučeninám obecného vzorce III.
Výchozí látky obecného vzorce IV se získají podle následujícího schématu:
A * H2E - C - R10
CS
H2S0 h20
cs
CONH(IV)
Cyklizace sloučeniny C vede ke sloučeninám obecného vzorce
HOOC-RjCxCRg
“10 zatímco cyklizace sloučeniny D vede ke sloučeninám obecného vzorce
CS 273623 B2 '4 hooc-r1c=cr2
R
V obou případech se jedná o konečné produkty vzorce I, které představují také výchozí látky pro konečné produkty s obměněnou karboxylovou skupinou.
K výrobě esterů obecného vzorce II, ve kterém znamená skupinu COORj a ve kterém Rp Rp Rj, R^ a Rp mají shora uvedené významy, se nechá reagovat odpovídající kyselina vzorce II, ve kterém R^ znamená skupinu COOH, v přítomnosti katalytických množství silné kyseliny, například p-toluensulfonové kyseliny, s alkoholem obecného vzorce
ve kterém
Rj má shora uvedený význam, za použití nadbytku tohoto alkoholu a za zahřívání.
Sloučeniny obecného vzorce I se mohou používat v nezměněné formě nebo výhodně ve formě prostředků spolu s pomocnými látkami obvyklými v takovýchto prostředcích, a to například ve formě emulzních koncentrátů, smáčítelných prášků, rozpustných prášků, popráší, granulátů nebo ve formě přímo rozstřikovatělných roztoků.
Prostředky obsahující účinné látky vzorce I se vyrábějí o sobě známými postupy obvyklými při výrobě takovýchto prostředků, například smísením nebo rozemletím s plnidly a popřípadě dalšími pomocnými látkami.
Jako plnidla a pomocné látky lze jmenovat: rozpouštědla, pevné nosné látky, jakož i popřípadě povrchově aktivní sloučeniny.
Jako rozpouštědla mohou přicházet v úvahu: aromatické uhlovodíky, výhodně frakce obsahující 8 až 12 atomů uhlíku, jako například směsi xylenů nebo substituované naftaleny, estery kyseliny ftalová, jako dibutylftalát nebo diaoktylftalát, alifatické uhlovodíky, jako cyklohexan nebo parafinické uhlovodíky, alkoholy a glykoly, jakož i jejich ethery a estery, jako methanol, ethanol, propanol, isopropylalkohol, ethylengykol, ethylenglykolmonomethylether nebo ethylenglykolmonoethylether, ketony jako cyklohexanon, silně polární rozpouštědla, jako N-methyl-2-pyrrolidon, dimethylsulfoxid nebo dimethylformamid, jakož i popřípadě epoxidované rostlinné oleje, jako epoxidovaný kokosový olej nebo sojový olej, nebo voda.
Jako pevné nosné látky, například pro popraše a dispergovatelné prášky, se zpravidla používají přírodní kamenné moučky, jako vápenec, mastek, kaolin, montmorilonit nebo attapulgit. Ke zlepšení fyzikálních vlastností se může přidávat také vysoce disperzní kyselina křemičitá nebo jiné syntetické nebo přírodní polymery, jako například methylcelulosa nebo ethylcelulosa.
Jako povrchově aktivní sloučeniny přicházejí v úvahu vždy podle druhu zpracovávané účinné látky vzorce I neionogenní, kationaktivní nebo/a anionaktivní tensidy s dobrými emulgačními, dispergačními a smáčecími vlastnostmi. Tensidy se rozumí také směsi tensidů.
Vhodnými anionickými tensidy jnohou být jak tzv. ve vodě rozpustná mýdla, tak i ve vodě rozpustné syntetické povrchově aktivní sloučeniny.
Tt
Jako mýdla lze uvést soli vyšších mastných kyselin s 10 až 22 atomy uhlíku a alkalickými kovy, s kovy alkalických zemin nebo odpovídající případně substituované amoniové soli, jako například sodné nebo draselné soli olejové kyseliny nebo stearové kyseliny, nebo směsí přírodních mastných kyselin, které se mohou získat například z kokosového oleje nebo z oleje z loje.
Častěji se však používá tzv. syntetických tensidů, zejména mastných sulfenátů, mastných sulfátů, sulfonovaných derivátů benzimidazolu nebo alkylarylsulfonátů.
Mastné sulfáty nebo mastné sulfonáty se zpravidla vyskytují ve formě solí s alkalickými kovy, ve formě solí s kovy alkalických zemin nebo ve formě popřípadě substituovaných amoniových solí a obsahují alkylovou skupinu s3 až 22 atomy uhlíku, přičemž alkyl zahrnuje také alkylovou část acylových skupin, jako je například sodná nebo vápenatá sůl ligninsulfonové kyseliny, esteru dodecylsírové kyseliny nebo směsi sulfatovaného mastného alkoholu, vyrobené z přírodních mastných kyselin.
Alkylarylsulfonáty jsou představovány například sodnými, vápenatými nebo triethanolamonlovými solemi dodecylbenzensulfonové kyseliny, dibutylnaftalensulfonové kyseliny nebe kondenzačníhu produktu naftalensulfonové kyseliny a formaldehydu.
V úvahu přicházejí dále také odpovídající fosfáty, jako například suli esteru fosforečné kyseliny s aduktem p-nonylfenelu (4-14) a ethylenoxidu nebo fosfolipidy.
Jako neionogenni tensidy přicházejí v úvahu především deriváty polyglykoletheru ali-; fatických nebo cykloalifatických alkoholů, nasycených nebo nenasycených mastných kyselin a alkylfenolů.
Jako příklady neionogenních tensidů lze uvést nonylfenolpolyethoxyethanoly, polyglykolethery ricinového oleje, adukty polypropylenu a polyethylenoxidu, tribultylfenoxypolyethoxyethanol, polyethylenglykol a aktolyfenoxypolyethoxyethanol.
Tensidy upotřebitelné při přípravě takovýchto prostředků se popisují kromě.jiného v následujících publikacích:
Me Cutcheen's Detergents and Emulsifiers Annual MC Publishing Corp. Ridgewood, New Jersey, 1901.
Herbicidní přípravky a přípravky k regulaci růstu rostlin obsahují zpravidla 0,1 až 95 zejména 0,1 až 80 % účinné látky vzorce I, 1 až 99,9 % pevné nebo kapalné přísady a 0 až 25 zejména 0,1 až 25 % tensidů.
K získání postřikových suspenzí se tyto přípravky popřípadě ředí vodou.
Příklady složení výhodných přípravků (% znamenají % hmotností):
Emulgovatelný koncentrát:
sloučenina vzorce I 1 až 25 % , povrchově aktivní prostředek výhodně 5 až 10 % až 30 %, výhodně 10 až 20 % kapalná nosná látka do 100 %
Popraš:
sloučenina vzorce I
0,1 až 10 %, výhodně 0,1 až 1 % pevná nosná látka do 100 %
CS 273628 82
Suspenzní koncentrát:
sloučenina vzorce |
I |
5 až 75 !í |
výhodně 10 až |
50 |
povrchově aktivní |
prostředek |
1 až 40 k |
|
|
|
|
výhodně 2 |
až |
30 % |
voda nebo směs vody a alkoholu |
do 100 % |
|
|
Smáčitelný prášek: |
|
|
|
|
sloučenina vzorce |
I |
0,5 až 95 |
e,
0 |
|
povrchově aktivní |
prostředek |
0,5 až 20 |
% |
|
|
|
výhodně 1 |
až |
15 % |
pevná nosná látka |
|
do 100 % |
|
|
Granulát: |
|
|
|
|
sloučenina vzorce |
I |
0,5 až 30 |
% |
|
|
|
výhodně 3 |
až |
15 |
pevná nosná látka |
|
do 100 % |
|
|
Zatímco jako tržní zboží jsou výhodné spíše koncentrované prostředky, používá konečný spotřebitel zpravidla zředěných prostředků. Aplikační formy se mohou ředit až na obsah 0,001 % účinné látky. Aplikované množství činí zpravidla 0,01 až 10 kg účinné látky na 1 ha, výhodně 0,025 až 5 kg účinné látky na 1 ha.
Příklady složení prostředků (údaje % se vztahují na % hmotnostní):
1) Popraš:
0,3 h sloučeniny vzorce I 1,0 % methylcelulózy
93,7 % mastku
2) Smáčitelný prášek:
% sloučeniny vzorce I 55 % kaolinu koloidni kyseliny křemičité 9 % vápenaté soli ligninsulfonové kyseliny 1 % natriumtetrapropylenbenzensulfonátu
3) Smáčitelný prášek:
% sloučeniny vzorce I 4 i vápenaté soli ligninsulfonové kyseliny 1 % natriumtetrapropylenbenzensulf onátu
4) Emulzní koncentrát:
% sloučeniny vzorce I 80 % dimethylformamidu
6.5 % emulgátoru (Tensiofix AS)
3.5 % emulgátoru (Tensiofix DS*)
CS 273620 B2
5) Suspenznl koncentrát:
% sloučeniny vzorce I % dispergátoru, například sodné soli kopolyméru naftalensulfátaldehydu, !í montmorilonitu (Bentone EW)
0,2 % prostředku proti pěnění (silikon)
0,05 % konzervačního prostředku do 100 % vody.
Z koncentrátů 2) a 4) se smísením s vodou vyrobí postřikové suspenze, které obsahují obecně 0,05 až 0,5 % účinné látky.
Účinné látky podle vynálezu, popřípadě prostředky podle vynálezu se mohou používat jako defoliační prostředky, desikační prostředky, prostředky k hubení plevele nebo jako prostředky k regulaci růstu rostlin.
Plevelem se v nejširšim smyslu rozumí všechny rostliny, které rostou v místech, kde jsou nežádoucí.
Účinek látek podle vynálezu jakožto totálních nebo selektivních herbicidů nebo jako regulátorů růstu rostlin závisí v podstatě na použitém množství, na způsobu ošetření, na době ve které se ošetření provádí, jakož i na použitém prostředku.
Účinné látky podle vynálezu se mohou používat například u následujících rostlin. Dále uvedený výčet rostlin však nepředstavuje žádné omezení aplikace na uváděné rody.
Dvojděložné plevele rodů:
hořčice (Sinapis), řeřicha (Lepidium), svízel (Galium), ptačinec (Stellařia), heřmánek (Matricaria), rmen (Anthemis), pěíour (Galinsoga), merlík (Chenopodium), kopřiva (Urtica), starček (Senecio), laskaveo (Amaranthus), šrucha (Portulaca), řepeň (Xanthium), svlačec (Convolvulus), povíjnice (Ipomoea), rdesno (Polygonům), sesbanie (Sesbania), ambrosie (Ambrosia), pcháč (Cirsium), bodlák (Carduus), mléč (Sonchus), lilek (Solanum), rukev (Rorippa), Rotala, Lindernia, hluchavka (Lamiura), rozrazil (Veronica), abutilon (Abutilon), Emex, durman (Datura), violka (Viola), konopice (Galeopsis), mák (Papaver), chrpa (Centaurea);
Dvojděložné kulturní rostliny rodů:
bavlník (Gossypium), sója (Glycine), řepa (Beta), mrkev (Daucus), fazol (Phaseolus), hrách (Pisum), brambory (Solanum), len (Linum), povíjnice (Ipomoea), vikev (Vicia), tabák (Nicotiana), rajská jablíčka (Lycoprersicon), podzemnice olejná (Arachis), brukev (Brassica), salát (Lactuca), okurka (Cucumis), tykev (Cucurbita);
Jednodéložné pelevele rodů:
ježatka (Echinochloa), bér (Setaria), proso (Panicům), rosička (Digitaria), bojínek (Phleum), lipnice (Poa), kostřava (Festuca), eleusine (Eleusine), Brichiaria, jílek (Lolium), sveřep (Bromus), oves (Avena), šáchor (Cyperus), čirok (Sorghum), pýr (Agropyron), troskut (Cynodon), Monoohoria, Fimbristyliš, šipatka (Sagittaria), Eleocharis, Scirpus, Paspalum, Ischaemum, Sphenoclea, Dactyloctenium, psineček (Agrostis), psárka (Alopecurus), chundelka (Apera):
Jednodéložné kulturní rostliny rodů:
rýže (Oryza), kukuřice (Zea), pšenice (Triticum), ječmen (Hordeum), oves (Avena), žito (Secale), čirok (Sorghum), proso (Panicům), cukrová třtina (Saccharum), ananas (Ananas), chřest (Asparagus), česnek (Allium).
CS 27362B B2
Účinné látky podle vynálezu se mohou používat v kulturách užitkových rostlin preemergentné a postemergentně, jako například v obilovinách, bavlníku, sóji nebo bramborách nebo ve vytrvalých kulturách, jako jsou lesní dřeviny nebo okrasné dřeviny, jakož i v ovoc ných sadech, na vinicích, chmelnicích nebo na jahodníkových plantážích.
Příklady ilustrující způsob výroby účinných látek:
1) 2-(2-karboxy-l-methylprop-l-enyl)-4-isopropyl-4-methyl-4H-imidazol-l(3)H-5-on (I) la) N-(1-aminokarbcnyl-l,2-dimethylpropyl)monoamid 2,3-dimethylmaleinové kyseliny (II) g anhydridu dimethylmaleinové kyseliny a 48 g amidu 2-amino-2,3-dimethylmáselné kyseliny se zahřívá v 70 ml methylenchlorldu 15 minut k varu. Pa oddestilovaní jedné částí rozpouštědla se přidá za míchání 300 ml diethyletheru a přitom se vyloučený produkt odfiltruje. Izoluje se 90 g (96 % teorie) sloučeniny uvedené v názvu ve formě pevné látky o teplotě tání 70 až 72 °C.
lb) 2-(2-karboxy-l-methylprop-l-enyl)-4-isopropyl-4-methyl-4H-iniidazol-l(3)H-5-on (I)
34,6 g N-(1-aminokarbonyl-l,2-dimethylpropyl)monoamidu 2,3-dimethylmaleinové kyseliny se suspenduje ve 150 ml acetonitrilu, přidá se 30,9 g bicyklohexylcarboxdiimidu a reakční směs se míchá 3 dny při teplotě místnosti. Vyloučená močovina se potom oddělí, filtrát se zahustí a zbytek se čistí na silikagelu za použití směsi acetonu a hep·>
tanu v poměru 1:1.
Izoluje se sloučenina uvedená v názvu (27,4 g; 86 % teorie) ve formě bezbarvých krystalů o teplotě tání 126 až 129 °C.
Výhodně se reakční stupně la/lb provádějí bez izolace produktu 1. stupně v jediné reakční nádobě.
Z takto získané karboxylové kyseliny vzorce I se mohou vyrábět soli následujícím způsobem:
2) Aminová sůl 2-(2-karboxy-l-methylprop-l-enyl)-4-isopropyl~4-methyl-4H-imidazol-l(3)H-5-onu (I)
2-(2-karboxy-l-methylpro-l-enyjL)-4-isopropyl-4-methyl-4H-imidazol-l(3)H-4-on (I) se nechá reagovat ve vodné methanolickém roztoku s ekvimolárním množstvím amoniaku za vzniku roztoku soli sloučeniny uvedené v názvu a získaná sloučenina uvedená v názvu se bez další izolace používá- k biologickým zkouškám.
Analogickým postupem jako v příkladu 2 se ve vodně-methanolickém roztoku reakcí S odpovídající bází vyrobí v roztoku následující soli a bez další izolace se používají k biologickým zkouškám.
3) Isopropylamoniová sůl-2-(2-karboxy-l-methylprop-l-enyl)-4-isopropyl-4-methyl-4H-imidazol-l(3)H-5-onu (I)
4) Isopropyldimethylamoniová sůl 2-(2-karboxy-l-methylprop-l-enyl)-4-isopropyl-4-methyl-4H-imidazol-l(3)H-5-onu (I)
5) Diethylamoniová sůl 2-(2-karboxy-l-methylprop-l-enyl)-4-isopropyl-4-methyl-4H-imidazol
-l(3)H-5-onu (I)
6) Triethylamoniová sůl 2-(2-karboxy~l-methylprop-l-enyl)-4-isopropyl-4-niethyl-4H-imidazol-l(3)H-5-onu (I)
7) n-Hexylamoniová sůl 2-(2-karboxy-l-methylprop-l-enyl)-4-isopropyl-4-methyl-4H-imidazol-K3)-H-5-onu (I)
8) Sodná sůl 2-(2-karboxy~l-methylprop-l-enyl)-4-isopropyl-4-methyl-4H~imidazol-l(3)H-5-onu (I)
9) Vápenatá sůl 2-(2-karboxy-l-methylprop-l-enyl)-4-isopropyl-4-methyl-4H-imldazol-l(3)H-5-onu (I)
10) 2-(2-karboxy-l-methylprop-l-enyl)-4-isopropyl-4-methyl-4H-imidazol-l(3)H-5-on [tri-(2-hydroxyethyl)amoniová sůl (I)]
11) 2-isopíopyl-2,6,7-trimethyl-2H-pyrrolo[l,2-a]-imidazol-3,5-dion (Ia)
2-(2-karboxy-l-methylprop-l-enyl)-4-isopropyl-4-methyl-4H-imidazol-l(3)H-5-on (2,38 g) chloridu fosforečného. Vytvoří se tmavý roztok, který se po delším stání zahustí. Zbytek se potom rozmíchá se směsí chloroformu a ledové vody, organická fáze se oddělí, zahustí se a chromatograficky se čistí.
Sloučenina uvedená v názvu se izoluje ve formě oleje, který při roztírání ztuhne. Teplota táni: 98 až 99 °C.
Výtěžek 1,55 g (70 % teorie).
Elementární analýza:
vypočteno 65,45 % C, 7,27 % H, 12,73 N;
nalezeno 63,96 % c, 7,64 % H, 12,76 % N.
12) 3-isopropyl-3,6,7-trimethyl-3H-pyrrolo[l,2-a]-imidazol-2,5-dion (Ib)
4,5 g l-(l-aminókarbonyl-2,3-dimethylpropyl)-3,4-dimethylpyrrol-2,5-dionu se suspenduje v 8 ml oxyohloridu fosforečného a k získané suspenzi se přidá po částech 4,5 g chloridu fosforečného. Reakční směs se míchá ještě 2 hodiny při teplotě místnosti, potom se zahustí, vyjme se směsí chloroformu a ledové vody, organická fáze se oddělí a čistí se na silikagelu za použití směsi acetonu a heptanu v poměru 1 : 1 jako elučního činidla.
Sloučenina uvedená v názvu se izoluje ve formě žlutého oleje.
Výtěžek: 3,3 g (79 % teorie).
Elementární analýza:
vypočteno 65,45 % C, 7,27 % H, 12,73 % Nj nalezeno 63,93 % C, 7,24 % H, 12,26 % N.
13) 2- [2-(morfolin-4-ylkarbonyl)-l-methylprop-l-enyl]-4-methyl-4-isopropyl-4H-imidazol-1(3)Η-5-οπ (I) ml morfolinu a 2,2 g 3-isopropyl-3,6,7-trimethyl-3H-pyrrolo[l,2-a]imidazol-2,5-dionu (Ib) se zahřívá po dobu 30 hodin v 10 ml acetonitrilu k varu. Po zahuštěni reakční směsi se zahuštěný zbytek čistí na silikagelu za použití směsi acetonu a heptanu v poměru 1 : 1.
Sloučenina uvedená v názvu se izoluje ve formě světle hnědého oleje.
Výtěžek: 1,7 g.
Elementární analýza:
vypočteno 62,60 % C, 8,15 % H, 13,70 % N; nalezeno 62,28 % C, 8,31' % H, 12,2B % N.
14) 2-(2-karboxy-l-ethylprop-l-enyl)-4-isopropyl-4-methyl-4H-imidazol-l(3)H-5-on (I) a
2-(2-karÍ5efy-l-methylbut-l-enyl)-4-isopropyl-4-methyl-4H-imidazol-1(3)H-5-on (I)
K roztoku anhydridu ethyl-methyl-maleinové kyseliny (7,0 g) a 6,7 g nitrilu 2-amino-2,3-dimethylmastílné kyseliny v tetrahydrofuranu se během 2 hodin při teplotě - 15 °C přikape roztok butyllithia v hexanu (31 ml 1,6 molárního roztoku), reakční směs se dále míchá 30 minut při teplotě 0 °C a potom se k ní přidá 13 g 50¾ vodného roztoku hydroxidu sodného a potom 30 ml vody. Organická fáze se oddělí a během 45 minut se k ní při teplotě J10 °C přikape 24 g 30¾ peroxidu vodiku. Reakční směs se míchá 3 hodiny při teplotě 80 °C, zneutralizuje se kyselinou sírovou a provede se extrakce dichlormethanem. Z organické fáze se izoluje žlutý olej, který při rozmíchá15
CS 273620 B2 ní s etherem vykrystaluje.
Ve formě bílých krystalů o teplotě tání 155 až 157 °C se izoluje 0,9 g směsi sloučenin uvedených v názvu. Sloučenina se může vyrobit také podle příkladu la/lb.
15) 2-(2-ethaxykarbonyl-l-methylprop-l-enyl)-4-isopropyl-4-methyl-4H-imidazol-l(3)H-5-on (I)
15a) Ethylester N-(1-aminokarbony1-1,2-dimethylpropyl)monoamid 2,3-dimethylmaleinové kyseliny (II )
Po několika hodinovém zahřívání 2-(2-karboxy-l-methylprop-l-enyl)-4-isopropyl-4-methyl-4H-imidazol-l(3)H-5-onu (I) (4,76 g) v 50 ml ethanolu v přítomnosti katalytických množství p-toluensulfonové kyseliny se ve formě bezbarvých krystalů izoluje 5,5 g (97 % teorie) sloučeniny uvedené v názvu. Teplota tání 113 až 116 °C.
15b) 2-(2-ethoxykarbonyl-l-methylprop-l-enyl)-4-isopropyl-4-methyl-4H-.imidazol-l(3)H-5-on (I)
4,3 g ethylesteru N-(1-aminokarbonyl-l,2-dimethylpropyl)monoamidu 2,3-dimcthy1 maleinové kyseliny se suspenduje v 6 ml oxychloridu fosforečného, poté se k získané suspenzi přidá 3,1 g chloridu fosforečného, směs se míchá při teplotě místnosti, zahustí se, vylije se na led, přidá se k ní dichlormethan, zneutralizuje se hydrogenuhličitanem sodným, organická fáze se izoluje, vysuší se a zahustí se. Zbytek se čistí na silikagélu za použití směsi acetonu a heptanu v poměru 1 : 1 jako elučního činidla.
Izoluje se 1,3 g (33 % teorie) sloučeniny uvedené v názvu ve formě bezbarvých krystalů o teplotě tání 9Θ až 100 °C.
16) 2-(2-karbamoyl-l-methylprop-l-enyl)-4-isopropyl-4-methyl-4H-imidazol-l(3)H-5-on (I)
2,66 g 2-isopropyl-2,6,7-trimethyl-2H-pyrrolo [l,2-a]imidazol-3,5-dionu se zahřívá v autoklávu s amoniakem v tetrahydrofuranu (asi 20 ml kapalného amoniaku ve 30 ml tetrahydrofuranu) po dobu 10 hodin na teplotu 80 °C. Potom se reakční směs zfiltruje, zahustí se a zbytek se rozetře s diethyletherem.
Sloučenina uvedená v názvu se izoluje ve formě nahnědlých krystalů o teplotě tání 187 až 191 °C.
Výtěžek: 2,4 g.
17) 2-(1-methyl-2-morf o 1inokarbonylprop-l-enyl)-4-isopropyl-4-methy1-4H-imidazol-l(3)H-5-on
O v 2
CS 273620 B2
2.4 g 2-isopropyl-2,6,7-trimethyl-2H-pyrrolo[l,2-a]imidazol-3,5-dionu se přidá k roztoku 14,3 morfolinu ve 150 ml absolutního methanolu a reakční směs se zahřívá hodiny k varu pod zpětným chladičem. Reakční směs se zahustí na hmotnost asi 60 g, zředí se etherem, zfiltruje se a zbytek na filtru se promyje etherem a vysuší se.
Získá se 26,6 g (80 % teorie) bílého, krystalického produktu o teplotě tání 174 až 175 °C.
18) 2-(2-hydrazinokarbonyl-l-methylprop-l-enyl)-4-isopropyl-.4-methyl-4H-imidazol-l(3)H-5-on (sloučenina vzorce Z, ve kterém Q znamená skupinu a R^ znamená atom vodíku)
5.4 g 2-isopropyl-2,6,7-trimethyl-2H-pyrrolo [l,2-a]imidazol-3,5-dionu se přidá k roztoku 1,23 g hydrazinhydrátu v 50 ml methanolu. Reakční směs se míchá 1/4 hodiny při teplotě místnosti a potom se odpaří. Zbytek se rozpustí v etheru, nechá se vykrystalovat, krystalický podíl se odfiltruje, promyje se a vysuší se. Získá se 5,8 g (94 % teorie) bílé krystalické látky o teplotě tání 163 až 165 °C.
19) 2-(l-methyl-2-n-propoxykarbonylprop-l-enyl)-l-acetyl-4-isopropyl-4-methyl-4H-imidazol
-lH-5-on (sloučenina obeoného vzorce Z, ve kterém Q znamená skupinu -O-n-.CjHy a R^ znamená skupinu CH-jCO)
2,8 g l-(l-methyl-2-n-propoxykarbonylprop-l-enyl)-4-isopropy1-4-methyl-4H-imidazol-lH-onu se míchá ve 30 ml acetanhydridu 5 hodin za varu pod zpětným chladičem. Potom se reakční směs odpaří a zbytek po odpaření se chromatografuje na silikagelu za použití 800 ml směsi acetonu a heptanu v poměru 1 : 1 jako elučniho činidla. Získá se 2,8 g (87 % teorie) žlutého oleje.
Elementární analýza:
vypočteno 63,30 % C, 8,07 % H, 8,69 % N; nalezeno 61,95 % C, 8,24 % H, 8,77 % N.
Získá se odpovídající ethylester (sloučenina vzorce Z, ve kterém Q znamená skupi nu -0C2H5, R^ = CH-jCO, olej, výtěžek 88 % teorie).
20) 2-(2-ethylenhydrazakarbonyl-l-methylprop-l-enyl)-4-isopropyl-4-methyl-4H-imidazol-l-(3)H-5-on · (sloučenina obecného vzorce Z, ve kterém Q znamená skupinu -NH-N=CH-CH^ a R^ znamená atom vodíku ). .
Směs produktu získaná z 2,2 g sloučeniny podle příkadu 18 se ve 30 ml methanolu smísí s 2,2 g acetaldehydu. Směs se potom ponechá po dobu 1/2 hodiny v klidu při tepl tě místnosti, poté se odpaří, ke zbytku se přidá 30 ml etheru za účelem krystalizace, krystalický podíl se odfiltruje a vysuší se. Získá se 2,1 g (87 % teorie) bílých krystalů.
Teplota tání: 173 až 174 °C.
Analogickým postupem se získají následující sloučeniny obecného vzorce Z, ve kte rém R^ znamená atom vodíku.
O teplota tání (°C)
-HH-N=C(CHj)2
-NH-N ==( H
158 az 161
163 až 166
21) 2-(2-ethoxykarbonyl-l-methylprop-l-enyl)-4-isopropyl-4-methyl-4H-imidazol-l(3)H-5-on
(Z*)
Q = OC2H5
K roztoku 12 g amidu 2-amino-2,3-dimethylmáselné kyseliny a 12 ml triethylaminu v 80 ml methylenchloridu se za míchání a za současného chlazení ledem přikape roztok 13 g monoethylensterchloridu 2,3-dimethylfumarové kyseliny ve 20 ml methylenchloridu. Reakční směs se míchá 2 hodiny při teplotě místnosti, poté se roztok protřepává s vodou, 2N chlorovodíkovou kyselinou a opět s vodou, vysuší se a zahustí se. Zbytek se rozetře s diethyletherem, pevný podíl se odfiltruje a překrystaluje se z malého množství ethanolu. Získá se 8,0 g (41 % teorie) monoethylesteru N-(l-aminokarbonyl-l-methylisobutyl)amidu 2,3-dimetbylfumarové kyseliny o teplotě tání 122 až 125 °C.
8,0 g této sloučeniny se přidá do směsi 10 g chloridu fosforečného a 50 ml oxychloridu fosforečného a směs se míchá 6 hodin při teplotě místnosti. Potom se směs zahustí při teplotě 60 °C za sníženého tlaku, zbytek se vyjme methylenchloridem, methylenchloridový roztok se rozmíchá s vodou a směs se neutralizuje hydrogenuhličitanem sodným. Methylenchloridový roztok se oddělí, vysuší se a zahustí se. Získá se 7,0 g (93 % teorie) světle žlutého oleje, jehož struktura byla spektroskopicky potvrzena .
22) 2-(1-methyl-2-morfolinokarbonylprop-l-enyl)-4-isopropyl-4-methyl-4H-imidazol-l(3)H-5-on (sloučenina obecného vzorce 1', ve kterém
CS 273620 B2
1B / \
Q znamená skupinu -N H O v_y a
R^ znamená atom vodíku)
3,7 g reakčního produktu z příkladu 21 se míchá při teplotě 120 °C po dobu 2 hodin se 4 ml morfolinu. Nadbytečný morfolin se potom oddestiluje za sníženého tlaku a zbytek se chromatograficky čistí na 30 g silikagélu za použití směsi diisopropyletheru a methanolu v poměru 10 : 3 jako elučního činidla. Získá se 1,7 g olejovitého zbytku, ze kterého se roztíráním s etherem získá reakční produkt. Teplota tání 145 °C.
V následujících tabulkách se uvádějí další sloučeniny, které se připravují postupem podle vynálezu:
Tabulka I
COOH
číslo. Rg . CH3
CK3 c2k5
R10 teplota tání (°C)
CH3 150 - 158
C2H5 113 - 115
C2H5 135 - 140
CH3
116 - 118 i
CS 273620 02
Tabulka II
číslo |
R,
J, |
R2 |
K9 |
S10 |
teplota tání |
27 |
CH3 |
ch3 |
ch3 |
CH3 |
100 - |
103 |
28 |
CH3 |
ch3 |
CH3 |
c2h5 |
88 - |
89 |
29 |
ch3 |
CH3 |
CK,
_) |
n-C^ňrj |
6Q - |
70 |
30 |
CH3 |
CH3 |
C2h5 |
c2h5 |
75 - |
78 |
31K |
CH->
j |
C2H5 |
ch3 |
i-Cýí? |
olej |
|
Tj ,
ouostituenty |
R-ι a nohou
J. c. |
být us |
pořádány |
také obx· |
cčná j |
tj. R) |
— cL Γί^ ” |
CH3 |
|
|
|
Tab |
u 1 k a |
I I |
1 |
|
|
Tabulka III - pokračování
číslo |
R1 K2 |
*5 |
*9 |
B1O |
teplota tání (°C) |
32 CH3 |
ch3 |
C2H5 |
ch3. |
CH3 |
|
33 CH3 |
ch3 |
C2H5 |
ch3 |
02ή5 |
95 |
34 CH3 |
ch3 |
ch3 |
ch3 |
í-C3H7 |
128-131 |
35 CH3 |
ch3 |
C2H5 |
ch3 |
í-C3H7 |
100-101 |
36 CH3 |
ch3.. |
n-C3H7 |
ch3 |
í-c3h7 |
84-85 |
37 CH3 |
CH3 |
í.-c3h7 |
CIL· |
í-C3H7 |
85-37 |
38 CH3 |
ch3 |
n-C4H9 |
ch3 |
3.G^íÍry |
82-83 |
39 CH3 |
ch3 |
CH2-CH2-CH(CH3)2 |
ch3 |
Í-C3H7 |
80-83 |
40 CH3 |
ch3 |
n C8Kl7 |
ch3 |
i-C3H7 |
|
41 CH3 |
CH., |
-<D |
ch3 |
*~c3B7 |
113-117 |
42 CH3 |
CH3 |
c2H5 |
ch3 |
η-03Ηγ |
88-90 |
43 CH3 |
ch3 |
C2H5' |
C2K5 |
c2h5 |
|
4435 CH3 |
C2H5 |
ch3 |
ch3 |
í-c3h7 |
olej |
45* CH3 |
c2h5 |
C2H5 |
ch3 |
í-C3H7 |
olej |
45* CH3 |
0ss5 |
n~C3H7 |
ch3 |
x-C3H7 |
olej |
* jsou přítomny isomery, tj. R^ může znamenat také c2^ a R2 může znamenat CHj
CS 273620 02
Tabulka TV
číslo R^ Rg Rg Rg
R^ R-)_q teplota tání (°C)
CHg CH3 H
CK-. CH, H
J _>
CH3 CH3 H
CK3 CH, H ok ch3
CgHtg CH-j i-C3Hg CH3 n-C5H13 CH3 í-C3H7 174 - 175 í-Cýí-g 197 - 200 i-C3H? 218 - 221 i-C3H? 184 - 186
CK3 CK3 H
CH3 í-C3H7 225 - 230 Cr'3 C'3
CH CH, 3 3 ch3 ch3 ch3 ch3
CH3 CH3 ch3 ch3 ch3 ch3 ch3 ch3
CgK^ c:-i, CH, . ->
CH2-CH^CH2 ch2-ch=ch2 ~(CK2)4-ch2-ch2-o-ch2-ch2H CH(CH3)2
-ch2-ch2-o-ch2-ch2«
-ch2-ch2-o-gh2-ch2 ch3 ch3 Ch3 ch3 CH3 ch3 ch3 ch3 1-C3H7
Í-C3H7 i-C3H7 i-C
CH3n7 c2h5 C2H5 c2h5
240 - 243
160 - 162
145 - 146
142 - 143
159 - 161
158 - 160
170 - 175
158 - 160
167 - 170
CS 273628 82
číslo |
R1 |
r2 |
Tabulka IV - pokračování |
R7 R0 |
R9 |
R10 |
teplota tání (°C) |
59* |
CHj |
C2H5 |
Η CHj |
CH3 |
i-CjH? |
161 - 165 |
60* |
CH-j |
c2h5 |
-CH2-CH2-0-CH2-CH2- |
CHj |
i-c3H7 |
127 - 130 |
x jsou přítomny isomery, tj. CH,
R^ může znamenat také C2H5 a R2. může znamenat
Tabulka A
Výchozí látky vzorce r3o
CO - C =
CH,
C I
CH,
CH,
I 3
COOH - C - CH(CH,)„ I 3 2 C0NH2 číslo Rj teplota tání (°C)
1 |
c2h5 |
117 - 118 |
2 |
n-C3H? |
125 - 126 |
3 |
i-C3H7 |
124 - 126 |
4 |
n”^4^9 |
115 - 116 |
5 |
ch2ch2ch(ch3)2 |
79 - 80 |
6 |
n-CgHi? |
84 - 85 |
7 |
CH2CH=CH2 |
|
8 |
CH2CH2-0-C2H5 |
52 - 60 |
CS 273628 32
Tabulka B
Výchozí látky vzorce
|
R3 - CO - |
RXC = CR2-C00H - |
j - R10
CONH2 |
číslo |
R1 R2 |
R9 R10 |
R3 |
teplota tání (°C) |
1 |
CHj |
ch3 |
ch3 |
ch3 |
c2h5 |
2 |
CHj |
CH3 |
CHj |
C2H5 |
C2H5 |
142 - |
145 |
3 |
CH3 |
CHj |
CHj |
n-C3H7 |
C2H5 |
|
130 |
4 |
CHj |
ch3 |
C2H5 |
C2H5 |
Γ H
2 5 |
|
150 |
5 |
ch3 |
c2h5 |
ch3 |
|
|
|
|
|
nebo |
nebo |
|
í-C3H7 |
CHj |
65 - |
67 |
|
R2^5 |
ch3 |
|
|
|
|
|
6 |
CHj |
C2H5 |
CHj |
|
|
|
|
|
nebo |
nebo |
|
í-C3H? |
CHj |
60 - |
70 |
|
C2H5 |
ch3 |
|
|
|
|
|
7 |
ch3 |
C2H5 |
,CH3 |
|
|
|
|
|
nebo |
nebo |
|
í-c3h7 |
CHj |
|
75 |
|
C2H5 |
ch3 |
|
|
|
|
|
Příklady ilustrující herbicidní účinnost:
Poškození plevelných rostlin popřípadě snášenlivost kulturními rostlinami se hodnotí podle následující stupnice od 1 do 9:
Přitom znamená:
100 % účinek
100 až 97,5 % účinek
97,5 až 95 % účinek
4 |
95 |
až |
90 |
o,
'a |
účinek |
5 |
90 |
až |
05 |
<L
Ί» |
účinek |
6 |
05 |
až |
75 |
9,
O |
účinek |
CS 273628 82
75 až 65 % účinek
O 65 až 32,5 ’□ účinek
32,5 a? O % účinek
1. Účinek proti plevelům
Semena popřípadě kousky rhizomů jednoděložných a dvojděložných plevelů se vloží do jednotné půdy v květináčích z plastické hmoty o průměru 9 cm a přikryjí se pískem. Poté se na povrch půdy ve formě vodných suspenzí popřípadě emulzí aplikují účinné látky podle vynálezu formulované ve formě smáčitelných prášků popřípadě ve formě emulznich koncentrátů. Použité množství vody na 1 květináč přitom odpovídá po přepočtení 800 litrům na 1 ha. Po ošetření se pokusné květináče umístí do skleníku a pokusné rostliny se pěstují za dobrých růstových podmínek (teplota: přes den 20 °C, v noci 15 °C, relativní vlhkost vzduchu 60 až 80 %). Asi po 3 týdnech se vizuálně vyhodnotí poškození rostlin. Ke srovnání přitom slouží neošetřené kontrolní rostliny.
Sloučeniny podle Vynálezu vykazují při tomto testu zčásti výtečnou herbicidní účinnost vůči hospodářsky významným jednoděložným a dvojděložným plevelům.
Podobným způsobem se pěstují v květináčích ve skleníku různé plevele až k dosažení stádia 2 až 6 listů a potom se provede postemergentní ošetření sloučeninami podle vynálezu. Asi po 3 až 4 týdnech se pokusné rostliny vizuálně vyhodnotí tím, že se odhadne stupeň poškození.
Při pokusech bylo použito koncentrátů účinných látek a to
a) 0,5 % (¾ hmotnostní) roztoku účinných látek v methanolu a
b) smáčitelného prášku o složení uvedeném v příkladu 3.
Tyto koncentráty se zředí v případě a) na koncentraci 0,16 g účinné látky na 1 litr a v případě b) na koncentraci 0,32 g účinné látky na 1 litr (což odpovídá 125 g nebo 250 g účinné látky na 1 ha aplikovaných v 800 litrech postřikové suspenze na 1 ha).
K přípravě postřikové směsi srovnávacího prostředku bylo použito 0,5 % (¾ hmotnostní) methanolického roztoku Imazaquinu vzorce
(srov. Chem. abstr. 101 2224 d)).
Tato sloučenina byla zveřejněna na kongresu Plant Protection Congress v Brightonu ve Velké Británii v listopadu 1983 a uvedena na trh v r. 1985.
Na 1 květináč se používá 0,5 ml postřikové suspenze.
Př.i všech testech se zjišíuje průměrná účinnost proti 5 druhům plevelů, tj. proti hořčici (Sinapis), hluchavce (Lamium), svízeli (Galium), chrpě (Centaurea) a ptačinci žabinci (Stellaria).
Hodnocení se provádí podle stupnice od 1 do 9 uvedené shora.
Výsledky testů jsou shrnuty v následující tabulce. Čísla sloučenin přitom odpovídají číslům, pod kterými jsou zmíněné sloučeniny uvedeny v části ilustrující způsob výroby účinných látek.
Tabulka sloučenina číslo účinek při aplikovaném množství
a) b)
Imazaquin (srovnávací látka)
B li
|
Tabulka - pokračování |
sloučenina |
číslo účinek při aplikovaném množství
a) b) |
29 |
3 4 |
30 |
3 3 |
31 |
3 4 |
33 |
4 4 |
34 |
3 4 |
35 |
4 3 |
36 |
3 3 |
37 |
3 2 |
38 |
3 3 |
39 |
3 3 |
41 |
4 4 ' |
42 |
4 3 |
44 |
4 4 . |
45 |
4 3 |
46 |
3 3 |
47 |
4 3 |
48 |
4 4 |
49 |
3 4 |
50 |
4 4 |
51 |
3 3 |
52 |
3 2 |
53 |
3 2 |
54 |
2 2 |
55 |
3 3 |
56 |
5 4 |
57 |
5 4 |
58 |
4 4 |
59 |
4 3 |
60 |
4 3 |
61 |
3 4 |
62 |
4 4
« |
CS 273620 B2
Testování účinku projevujícího se regulací růstu, v dancm případě zbrzdění růstu obilovin:
V pokusných miskách ve skleníku se mladé rostliny obilovin (pšenice, ječmene a žita) ošetří ve stádiu 3 listů postřikem suspenzí testovaných sloučenin až do stádia odkapávání kapek. Když neošetřená kontrolní rostliny dosáhnou výšky vzrůstu asi 55 cm, změří se u všech rostlin přírůstek a vypočte se zbrzdění růstu v % přírůstku kontrolních rostlin. Současně se při tom pozoruje fytotoxický účinek sloučenin. Sloučeniny podle vynálezu, jako například sloučeniny z příkladů provedení 1, 2, 5 nebo 11, se při tomto testu ukázaly jako dobře účinné.
Sloučenina z příkladu 14 byla testována na inhibiční účinek na růst pšenice. Současně byl prováděn kontrolní pokus, při kterém nebyla rostlina ošetřena. Po ukončení pekusu činila výška stonku rostliny pšenice, která byla ošetřena sloučeninou z příkladu č. 14 22 cm zatímco výška stonku neošetřená rostliny činila 35 cm, což odpovídá 27¾ inhibici růstu.