CS273316B2

CS273316B2 - Method of dry, powder-like light ash derivative production and equipment for realization of this method

Info

Publication number: CS273316B2
Application number: CS619084A
Authority: CS
Inventors: Franz Dr Wirsching; Wingolf Dr Poch; Rudolf Dr Huller; Heiner Dr Hamm
Original assignee: Knauf Westdeutsche Gipsw Geb
Priority date: 1983-08-19
Filing date: 1984-08-15
Publication date: 1991-03-12
Also published as: EP0135148A1; CS619084A2; DE3463446D1; EP0135148B1; PL249221A1; DD227428A5

Description

Vynález se týká způsobu výroby suchého, práškovitého derivátu popílku z popílku obsahujícího oxid vápenatý, přičemž obsah volného oxidu vápenatého činí alespoň 3 % hmotnostní,, reakcí s přebytečným množstvím vody nebo vodných suspensí. Dále se vynález týká výhodného zařízení k provádění uvedeného způsobu.

Popílek je vedlejším produktem všech spalovacích zařízení, pracujících s uhelným prachem a odpadá v tak značných množstvích, že dosud mohlo být použito účelně pouze nepatrné množství odpadajícího popílku. Největší množství popílku se dosud pouze ukládají. Pokud popílky obsahují vysoké podíly ve vodě rozpustných součástí, obzvláště ve vodě rozpustných síranů, musejí se ukládat v takové formě, aby ani neznečišťovaly spodní vody, ani nezpůsobovaly působením větru znečištění ovzduší.

Popílek odpadající ve spalovacích zařízeních, pracujících s hnědým uhlím, způsobuje při ukládání obzvláštní obtíže, neboť obsahuje ve vodě rozpustné soli (viz např. Braunkohle, sešit 2, únor 19B1, str. 7 až 11). Pro snížení znečištění prostředí prachem se popílek před ukládáním zvlhčuje. Při tom parciálně probíhající chemické reakce způsobují při transportu vznik lehce zpevněných aglomerátů, které však získají ještě po následující vykládce pomocí zakladače kyprou strukturu. Tyto skládky popílku jsou vodou prostupné a způsobují při pozdějším kontaktu s vodou znečištění spodní vody, obzvláště ve vodě rozpustnými sírany. Zlepšení situace nastalo tehdy, když se popel bezprostředně před vykládkou smísil se 20 až 40 % hmotnostními vody až na kašovitou konzistenci a tato směs se vibrováním pomocí vibrátoru zhutnila. Takto se docílí pevných skládek, které jsou málo prostupné pro vodu.

V časopise Braunkohle, sešit 2, popsaný způsob je však použitelný pouze tak dlouho, dokud nejsou spalovací zařízení předělána na odsířování pomocí vápencové drti. Při tom se hnědé uhlí před spalováním smísí s určitým množstvím vápencové drti, která vznikající oxid siřičitý z podstatné části váže. Tento způsob se suchým aditivem je použitelný nejen pro nově budovaná zařízení, pracující s hnědým uhlím, ale na základě prostého principu vápenec k uhlí také s relativně nízkými technickými náklady pro stávající zařízení (viz např. VGB Kraftwerkstechnik 63 /1983/, str. 327 až 331). Při tomto způsobu vzniká vzhledem k přebytku vápence popílek obsahující oxid vápenatý. Takovéto popílky s relativně vysokým podílem oxidu vápenatého reagují při přídavku vody silně za vyhašení vápna, takže dosavadní jednoduché zvlhčení popela vodou již není možné. Také při ukládání se takovýto popel chová jinak než vodou zpracovaný popílek ze stávajících spalovacích zařízení na hnědé uhlí.

Ve spalovacích zařízeních na spalování prachu černého uhlí bylo dosud běžné čistit spaliny a odsířovat je mokrým pochodem. Při tom odpadající promývací louhy nebo břečky je možno případně také smísit a použít se současně odpadajícím popílkem (viz například DOS č.

00 350, 31 09 B79, 31 13 714, 31 24 003, 31 17 436, 31 19 422, 23 57 407 nebo EP-OS 22 318) V budoucnosti je třeba počítat s tím, že u zařízení pro spalování černého uhlí se namísto mokrého čištění bude používat odsířování přídavkem vápence ve vířivé vrstvě. Také při tom budou odpadat popílky se zvýšeným obsahem oxidu vápenatého. Takovéto popílky se chovají při reakci s vodou úplně jinak, takže dosavadní možnosti použití prakticky nepřicházejí v úvahu.

Kromě odsířování spalin z elektráren se ve vzrůstající míře také požaduje, aby byl obsah oxidů dusíku ve spalinách pokud možno nepatrný. Zatímco je síra jako nežádoucí znečištěnina již obsažena v palivu, vznikají oxidy dusíku teprve během spalování reakoí dusíku a kyslíku při vysokých teplotách. Množství oxidů dusíku je možno sice ovlivnit teplotou spalování a přebytkem kyslíku, nemůže se však dostat pod požadovanou hodnotu, která je nižší než 200 mg oxidů dusíku v 1 m³ spalin.

V Japonsku byl objeven způsob, pomocí kterého se oxidy dusíku odstraňují ze spalin za pomoci katalyzátorů tak, že se oxidy dusíku přemění katalyticky za přídavku amoniaku na dusík a vodní páru. Vzhledem k tomu, že se při tom musí pracovat s přebytkem amoniaku, musí se tento přebytečný nezreagovaný amoniak dodatečně ze spalin opět odstraňovat. Tak vznikají zbytkové látky, obsahující amoniak a/nebo jeho soli, které není možno bez dalšího opět zpracovávat, používat nebo ukládat. Obzvláště ve spalovacích elektrárnách, u nichž se provádí odsířování

CS 273 316 B2 spalin, obsahují při tom odpadající suché nebo mokré odpadní látky část použitého amoniaku ve volné nebo chemicky vázané formě. Tento obsah amoniaku a amonných solí ruší ve značné míře opětné použití nebo ukládání těchto zbytkových látek.

Vynález tedy řeší úkol zpracovat popílky a vysokým obsahem oxidu vápenatého bezpečně a jednoduše do formy schopné uložení nebo opětného použití. Vynález má dále za úkol vyřešení výroby derivátu popílku, který by byl neškodný pro životní prostředí a ktorý by se lehce a bezpečně dále zpracovával. Obzvláště má vynález vyřešit úkol vyrobit suchý a práškovitý derivát popílku z popílků obsahujících oxid vápenatý o obsahu minimálně 3 h hmotnostní volného CaO, přičemž má nastat reakce s vodou nebo vodnými suspensemi. Aby se dosáhlo úplného vyhašení oxidu vápenatého, je při tom potřebné pracovat s přebytečným množstvím vody nebo vodných suspensí.

Vynález má kromě toho vyřešit úkol odstranění amoniaku a jeho solí z odpadních látek z elektráren vytápěných uhlím, tak aby tyto mohly být potom buď běžným způsobem zpracovány nebo uloženy, Dalším úkolem vynálezu je odstranění volného a chemicky vázaného amoniaku ze zbytkových látek z uhelných elektráren tak, aby mohly být znovu použity buď pro odstraňování oxidů dusíku nebo pro jiné účely.

Výše uváděné nedostatky byly odstraněny vypracováním postupu podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že se přebytečné, ne pro vyhašení potřebné množství vody odměří tak, že se vlivem reakčního tepla hašení úplně odpaří a odvede. Výhodně se toho dosáhne tehdy, když množství vody činí 120 až 220 % molových, výhodně 180 až 200 % molových, množství potřebného k vyhašení. Za uvedených podmínek činí-reakčni doba 30 minut až 2 hodiny. Všeobecně se dosahuje reakčni doby asi 1 hodina. Kolísáni reakčni doby je způsobeno obzvláště chemickým složením, zrnitostí a poresitou použitých produktů. Reakčni doba se tedy může optimalisovat pomocí jednoduchého předběžného pokusu, přičemž příliš dlouhé reakčni doby sice samy o sobě neškodí, avšak vedou ke zvýšení nákladů. Příliš krátké reakčni doby mohou vést k tomu, že produkt obsahuje ještě nepatrná množství zbytků nevyhašeného oxidu vápenatého, jakož i popřípadě nezreagovaných amonných solí, což vede při dalším zpracování k nežádoucím vedlejším reakcím a popřípadě k úniku amoniaku.

Aby se zabránilo tvorbě hrud a ztvrdnutí derivátu popílku a získal se pouze suchý práškovitý derivát, musí být reakčni teplota vyšší než 100 °G.

Pokud použitý popílek a/nebo používaná voda a/nebo přidávané vodné suspense obsahují amoniak a/nebo amonné soli, odvádí se volný amoniak společně s vodní párou.

Výhodně má v těchto případech být .obsah oxidu vápenatého 5 až 30 % hmotnostních, vztaženo na sušinu zbytkových látek spalovací elektrárny. Dále má být hodnota pH reakčni směsi vyšší než 12. Pro způsob podle vynálezu jsou vhodné zbytkové látky ze spalovacích elektráren na uhlí s obsahem amoniaku a/nebo amonných solí vyšším než 20 ppm. Obzvláště přicházejí v úvahu zbytkové látky ze spalovacích elektráren, které obsahuji 100 až 1000 ppm amoniaku ve volné nebo vázané formě.

Při provádění způsobu podle vynálezu se popílky obsahující oxid vápenatý smísí s vadou nebo s vodnými suspensemi v mísícím zařízení a potom se převedou do reakčni nádoby, ve které zůstane směs po dobu 0,5 až 2 hodin. Reakčni teplota má být vyšší než 100 °C, obzvláště je třeba dát pozor, aby u stěn reakčni nádoby neklesla teplota pod 100 °C. Nejjednodušeji se toho dosáhne, když se reakčni nádoba opatří tepelnou izolací. Principiálně je také mož né opatřit vnější stěny reakčni nádoby vyhřívaným pláštěm, avšak tato alternativa je vzhledem k vyšším nákladům méně výhodná.

Reakčni teplo reakce při vyhašení stačí také za přihlédnutí ke vznikajícím tepelným ztrátám na stěnách k odpaření až 120 % molových přebytečné vody. Při příliš malém přebytku vody dochází k lokálnímu přehřívání a tím k neúplnému vyhašení oxidu vápenatého. Při příliš velikém přebytku vody nastává nebezpečí, že lokálně klesne teplota pod 100 °C a při tom dochází k nežádoucímu spékání a irreversibilnimu ztvrdnutí produktu.

CS 273 316 B2

Při provádění způsobu podle předloženého vynálezu za přítomnosti amoniaku a/nebo amonných solí se zbytkové látky ze spalovacích elektráren s obsahem amoniaku a amonných solí společně s popílkem obsahujícím oxid vápenatý smísí v mísícím zařízení s vodou, popřípadě vodnými suspensemi a potom se reakční směs převede do reakční nádoby, ve které se směs ponechá 30 minut až 2 hodiny. Pokud již během mísícího procesu vzniká amoniak a amonné páry, mohou se tyto přímo odtahovat a čistit společně s párami z reakční nádoby.

Suchý práškovitý derivát popílku, získaný způsobem podle vynálezu se odebírá na druhém kanci reakční nádoby a popřípadě se přímo mísí s dalšími přísadami a dále zpracovává. Jako další přísady přichází v úvahu například vodné suspense, pomocí kterých se společně s derivátem popela s obsahem oxidu vápenatého získává skladovatelný produkt. Jako vodné suspense se mohou použít výhodně stejné suspense, které již byly použity pro vyhašení oxidu vápenatého. Principiálně je ale možné převést do ukladatelné formy také všechny suspense odpadních látek tuhnoucí s deriváty popílku obsahujícího oxid vápenatý.

Jako vodné suspense jak pro vyhašení, tak také pro další míšení na ukladatelný produkt přicházejí v úvahu kromě běžných břeček“z mokrých čisticích procesů obzvláště vodné suspense sádry, které odpadají v procesu hydrocyklonování při dvoustupňovém mokrém odsiřování spalin a které jsou například popsány v publikaci Zement-Kalk-Gips Bauverlag 35 (1982), str.

313 až 317. Spodní tok ve zde použitém hydrocyklonu sestává všeobecné z 50% suspense sádry s velikými kompaktními krystaly. Tyto sádrové suspense jsou sice principiálně vhodné na zpracování na vysocehodnotný polohydrát, který je možno použít na výrobu stavebních hmot. Vzhledem k tomu, že však v budoucnosti budou odpadat va větších množstvích, než bude možno využít pro výrobu stavebních hmot, mohou se společně s derivátem popílku, získaného podle vynálezu, obzvláště dobře a jednoduše převést do ukladatelné formy. Obzvláštní výhoda spočívá v tom, že spodní tok z hydrocyklonů obsahuje také běžné znečištěniny z promývačky na spaliny, takže tyto se mohou bezprostředně ve vhodné formě převést na skládky. Při tom se jedná v první řadě o chloridy, které jsou ve spalinách hnědého uhlí obsaženy v podstatně menších množstvích než ve spalinách z elektráren na spalování černého uhlí. Přesto se zde nabízí elegantní možnost kombinací mokrého odsířování a suchého odsířování zbavit spaliny současně i chloridů a tyto společně se zbytkovými látkami ze suchého odšiřování a mokrého odsířování bezpečné, rychle a stabilně ukládat. Obzvláštní výhoda této varianty postupu spočívá v tom, že se při mokrém odsířování spalin pracuje bez odpadních vod.

Další vodné suspense, které je možno společně s produktem, získaným podle předloženého vynálezu, ukládat nebo dále zpracovávat, jsou sulfátové kaly obsahující siřičitany ze zařízení pro odsířování spalin, jakož i ostatní odpadní břečky a elektrárenské odpadní vody, které společně s derivátem popílku, získaným podle vynálezu, po nějaké době ztvrdnou a tím se mohou neškodně ukládat.

Dále bylo zjištěno, že derivát popílku, získaný podle vynálezu, který je suchý a práškovitý a který obsahuje alespoň 4 % hmotnostní hydroxidu vápenatého je také výborně vhodný jako komponenta stavebních materiálů nebo jako surovina pro výrobu stavebních hmot.

K tomu se může derivát popílku například ještě horký bezprostředně po odebrání z reakční nádoby smísit s dalšími komponentami v suchém stavu a v této formě transportovat k dalšímu zpracování. Principiálně je ale také možné transportovat suchý a práškovitý derivát popílku, získaný způsobem podle vynálezu, v čisté formě a dále jej skladovat a teprve podle potřeby smísit s dalšími komponentami a dále zpracovat.

Další možnosti použití závisejí samozřejmě v podstatné míře na stávajícím chemickém složení suchého a práškovítého derivátu popílku. Chemické složení opět závisí v rozhodující míře na druhu používaného černého, popřípadě hnědého uhlí, čímž jsou dány nejrúznější možnosti použití. Rozhodující je podle vynálezu pouze to, že použitý popílek obsahuje minimálně 3 % hmotnostní volného oxidu vápenatého, takže derivát popílku obsahuje alespoň asi % hmotnostní hydroxidu vápenatého. Pokud v dostatečné prostorové.blízkosti odpadají různé typy popílků, z nichž některé obsahují relativně vysoký obsah oxidu vápenatého a některé jiné mají relativně nízký obsah oxidu vápenatého, mohou se tyto také před reakcí (vyhaCS 273 316 B2 šením) bezprostředně smísit a společně podrobit postupu podle vynálezu.

Pokud některé popílky chudé na oxid vápenatý vykazují pouze velmi nepatrný obsah oxidu vápenatého, je principiálně také možné tyto dodatečně smísit s derivátem obsahujícím hydroxid vápenatý, získaným podle předloženého vynálezu a potom dále zpracovat. Produkty vyrobené podle vynálezu s relativně vysokým obsahem oxidu vápenatého se mohou dále zpracovávat s odpovídajícími přídavnými látkami na maltu, omítací materiály, nebo také na předformované stavební materiály, jako jsou .vápenopískové cihly a podobně. Je také možné tento materiál použít pro vyplňování v dolech, pro stavbu hrází nebo jako užitkový materiál pro hospodářské stavby.

Také při přídavku zbytkových látek ze spalovacích elektráren na uhlí s obsahem amoniaku a/nebo amonných solí, mohou se produkty vyrobené postupem podle předloženého vynálezu použít, dále zpracovat a ukládat. Rozhodující je ověem, aby obsah amoniaku a amonných solí byl podle vynálezu pod 10 ppm a aby také při delším skladování nedocházelo kvůli rušivým vedlejším reakcím ke zneěištování okolí.

Volný a vázaný amoniak z použitých zbytkových látek ze spalovacích elektráren na uhlí se za podmínek způsobu podle vynálezu prakticky úplně odvede s brýdovými parami z reakční nádoby. Bez dalšího je možné z těchto brýdových par zvláší odlučovat a takto získaný amoniak opět použít. V nejjednodušším případě se může tento amoniak znovu použít pro reakci s oxidy dusíku v zařízení pro odstraňováni oxidů dusíku ze spalin. Podle potřeby je možno tento amoniak použít také pro jiné účely v rámci zpracování a dalšího zpracování zbytkových látek z tepelných elektráren.

Na přiloženém výkresu je blíže objasněno zařízení k provádění způsobu podle předloženého vynálezu. Na tomto výkrese značí · , reakční nádoba, tepelná izolace stěn, plnicí otvor pro směs,

4. mísící zařízení pro popílek s vodou nebo vodnými suspensemi, jakož i popřípadě s amoniakem a amonné soli obsahujícími zbytkovými látkami ze spalovacích elektráren na uhlí, £ vynášecí zařízení pro suchý práškovitý derivát popílku u dna reakční nádoby £,

6. odtah brýdových par s přebytečnou vodou, popřípadě společně s amoniakem, ]_ podávači zařízení pro popílek, £ pásová váha pro popílek,

2. silo na popílek, pneumatický dopravník pro popílek, přívodní vedení pro vodu nebo vodné suspense do mísícího zařízení 4., mísič pro hotový derivát popílku s dalšími komponentami, přívod dalších komponent, dopravní pás z mísiče 12, pásová váha hotového produktu, nakládací silo.

Ve znázorněném zařízeni se popílek ze sila £ dopravuje pneumatickým dopravníkem 10 a podávacím zařízením £ na pásovou váhu B sa odtud se přivádí do mísícího zařízení 4.. Současně se přívodním vedením 11 zavádí do mísícího zařízení 4 voda nebo vodné suspense. Vytvořená o»* ™ směs se plnicím otvorem £ přivede do reakční nádoby 1, ve kteíé klesá pozvolna shora dolů. Vynášecí zařízení £ musí být seřízeno tak, aby reakční doba byla v rozmezí 0,5 až 2 hodiny, výhodně 1 hodina. Reakční doba tedy může být regulována rychlostí vynášení pomocí vynášecího zařízení £. Přiváděné množství směsi plnicím otvorem £ musí s tím být uvedeno v soulad.

Je také možné reakční dobu a tím dávkování a odběr regulovat automaticky na základě měření reakční teploty na vnějších stěnách reakční nádoby £. Přebytečné množství vody se odebírá popřípadě společně s amoniakem jako brýdová pára odtahem 6, a vhodným způsobem se dále zpracovává. Například je možné brýdové páryzkondensovat a kondensát zavádět zpět do procesu.

CS 273 316 B2

Při tom je možné brýdové páry kondensovat tak, aby se amoniak mohl zavádět zpět na odstraňování oxidů dusíku. Pokud se bezprostředně po výrobě derivátu popílku má tento mísit s pevnými nebo kapalnými komponentami, provádí se toto v mísiči ,121 který takto získaný konečný produkt odvádí přes dopravní pás 14 s pásovou váhou 15 do nakládacího sila 16.

Podle vynálezu je pro zařízení podstatná však kombinace mísícího zařízení 4, plnicího otvoru 2, odtahu £ brýdových par, vynášécíhc zařízení 5 a tepelně izolovaných stěn 2.

Postup podle vynálezu je blíže objasněn následujícími příklady.

Příklad 1

V průchozím mísícím zařízení se mísí popílek s obsahem volného oxidu vápenatého asi 20 % hmotnostních, pocházející z kotle, spalujícího hnědé uhlí suchým-aditivním-způsobam, s vodou ve hmotnostním poměru 1 : 0,15. Směsný produkt se samovolně zahřeje vlivem hašení a k dohašení se transportuje do tepelně Isolované reakční nádrže, která je opatřena odtahem brýdových par a vynášecím zařízením, Po uplynutí reakční doby asi 1 hodina se produkt po vyhašení z nádrže odvede.

Aby se dosáhla produktu, který by bylo možno uložit, smísí se bezprostředně s další vodou ve hmotnostním poměru 1 : 0,25. Získá se takto produkt □ zemní vlhkosti, který se na skládkách maximálně zhutní pomocí běžných zhutňovacích přístrojů. Při zkouškách materiálu se získaly následující hodnoty:

objemová hmotnost 1,7 kg/dm³ sedmidenní tlaková pevnost 3,5 MN/m dvacetiosmidenní objemová pevnost 11,5 MN/m součinitel prostupnosti po 28 dnech 2.10 m/s

Příklad 2

V průchozím mísícím zařízení se smísí popílek s obsahem volného oxidu vápenatého asi 20 V hmotnostních, pocházející z kotle spalujícího hnědé uhlí suchým-aditivním-zpúsobem, se suspensí sádry □ obsahu sušiny 50 % hmotnostních, v hmotnostním poměru 1 : 0,3. Sádrová suspense pochází z dolního toku hydrocyklonu ze dvoustupňového zařízení pro odsířování spalin. Směs se zahřeje působením exotermní reakce při hašení a na dohašení se převede do nádrže s tepelně izolovanými stěnami, opatřené odtahem brýdových par. Po reakční době asi 1 hodina se produkt po vyhašení z reakční nádoby odvede a přivede se do dalšího mísícího zařízení, ve kterém se smísí s další sádrovou suspensí o obsahu sušiny 50 % hmotnostních ve hmotnostním poměru 1 : 0,35. Množství sádrové suspense v prvním stupni je voleno tak, aby nenastalo žádné spékání produktu, avšak aby se dosáhlo prakticky úplného vyhašení. Množství sádrové suspense ve druhém stupni je voleno na základě předběžného pokusu tak, aby mohl být produkt na skládce pomocí běžných zhutňovacích přístrojů maximálně zhutněn.

Na skládce se produkt rozprostře ve vrstvě o výšce v rozmezí 25 až 50 cm a potom se zhutňuje pomoci vhodných zhutňovacích zařízení. Při zkouškách takto získaného materiálu byly získány následující hodnoty:

objemová hmotnost 1,7 kg/dm³ ^r 2 tlaková pevnost po 7 dnech 2,5 MN/m tlaková pevnost po 28 dnech 9,0 MN/m í -9 součinitel prostupnosti po 28 dnech 6.10 m/s .

Příklad 3

Popílek z černého uhlí s obsahem amoniaku asi 400 ppm, který odpadá v elektrofiltrech při způsobu, používajícím amoniak k odstraňování oxidů dusíku (způsob DeNOx), se v průchozím mísícím zařízení smísí s asi 10 % hmotnostními oxidu vápenatého, vztaženo na popílek a s vodou ve hmotnostním poměru 1 : 0,07. Produkt se při míšení zahřeje působením exotermní reakce při hašení na asi 120 °C a pro dohašení se-odvede do tepelně isolované reakční

CS 273 316 B2 nádrže, která je opatřená vynášecím zařízením a odtahem brýdových par s kondensátorem pro uvolněný amoniak. Po uplynutí reakční doby asi 1 hodina se'produkt po vyhašení s obsahem amoniaku méně než 10 ppm z reakční nádrže odebere. Známým způsobem se může použít jako přísada do betonu,

Příklad 4

Jeden hmotnostní díl černouhelného popílku s obsahem amoniaku asi 400 ppm, který odpadá v elektroíiltrech při způspbu, používajícím amoniak k odstraňování oxidů dusíku (způsob DeNOx), a jeden hmotnostní díl směsi síranu a siřičitanu vápenatého, která odpadá při suchém způsobu odsířování se smísí s asi 10 % hmotnostními oxidu vápenatého, vztaženo na použitý popílek, načež se přidá voda v hmotnostním poměru 1 : 0,07. Produkt po smísení se působením exotermní reakce při hašení zahřeje asi na 110 °C a pro dohašení se převede do tepel ně isolované reakční nádrže, která je opatřena odebíracím zařízením a odtahem brýdových par s kondensačním zařízením pro uvolněný amoniak. Po proběhnutí reakční doby asi jedna hodina se produkt po vyhašení s obsahem amoniaku pod 10 ppm z reaktoru odebere a může se známým způ sobem dále zpracovat na produkt schopný uložení.

Příklad 5

Jeden díl hnědouhelného popílku s obsahem volného oxidu vápenatého asi 20 % hmotnostních a s obsahem amoniaku asi 200 ppm, který odpadá v elektroíiltrech .při způsobu, používajícím amoniak k odstraňování oxidů dusíku (způsob DeNOx) se smísí se sádrovou suspensí s obsahem 50 % hmotnostních sušiny, obsahující asi 400 ppm amoniaku, odpadající při mokrém odsiřovacím procesu jako spodní tok hydrocyklonu, ve hmotnostním poměru 1 : 0,3. Produkt se zahřeje působením exotermní reakce při hašení na asi 130 °C a k dohašení se zavede do tepelně isolované reakční nádrže. Tato nádrž je opatřena vynášecím zařízením a odtahem brýdových par s kondensačním zařízením pro uvolněný amoniak. Po reakční době asi 1 hodina se vyhašený produkt s obsahem amoniaku pod 10 ppm z reakční nádrže odebere a může se známým způsobem dále zpracovat na produkt schopný uložení.

Claims

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

1. Způsob výroby suchého práškovitého derivátu popílku z popílků obsahujících oxid vápenatý, s obsahem minimálně 3 h hmotnostní volného oxidu vápenatého, reakcí s přebytečným množstvím vody nebo vodných suspensí, vyznačený tím, že přebytečné množství vody, které není potřebné k vyhašení, se odměří tak, aby se vlivem reakčního tepla, uvolňujícího se při hašení, úplně odpařilo a odvedlo.
2. Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, že množství vody činí 120 až 220 % molových vody potřebné k vyhašení oxidu vápenatého.
3. Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, že množství vody činí 180 až 200 % molových vody potřebné k vyhašení oxidu vápenatého,.
4. Způsob podle bodů 1 až 3, vyznačený tím, že reakční doba činí 30 minut až 2 hodiny.
5. Způsob podle bodů 1 až 4, vyznačený tím, že reakční teplota musí být vyšší než 100 °C.
6. Způsob podle bodů 1 až 5, vyznačený tím, že použitý popílek a/nebo voda a/nebo vodné suspense obsahují amoniak a/nebo amonné soli a uvolněný amoniak se odvádí společně s vodní parou.
7. Způsob podle bodu 6, vyznačený tím, že množství oxidu vápenatého činí 5 až 30 % hmotnostních, vztaženo na množství sušiny použité zbytkové látky z tepelné elektrárny.

CS 273 316 B2
8. Způsob podle bodu 6 nebo 7, vyznačený tím, že hodnota pH reakční směsi je vyšší než

12.
9. Zařízení k provádění způsobu podle bodů 1 až 5, vyznačené tím, že sestává z mísícího zařízení pro suchý popílek s vodou nebo vodnými suspensemi, na které je připojena reakční nádoba s tepelně izolovanými stěnami, opatřená plnícím otvorem pro směs z mísícího zařízení, odtahem brýdových par z odpařené vody a u dna nádoby vynášecím zařízením pro suchý práŠkovitý dorivát popílku.
10. Zařízení k provádění způsobu podle bodů 6 až 8, vyznačené tím, že sestává z mísícího zařízení pro pevná zbytkové látky ze spalovacích elektráren na uhlí s vodou nebo vodnými suspensemi, reakční nádoby s tepelně izolovanými stěnami, opatřené plnícím otvorem pro směs z mísícího zařízení, která je opatřeija odtahem brýdových par, tvořených odpařenou vodou a uvolněným amoniakem a z kondensačního zařízení pro amoniak, popřípadě zpětného vedení zkondensovaného amoniaku do čistícího zařízení pro spaliny.
11. Zařízení podle bodu 9 nebo 10, vyznačené tím, že reakční nádoba je vytvořena cylindricky.