CS273311B2 - Device for weft's stock formation on weaving loom - Google Patents

Description

1, CS 273 311 B2 ¹ ·»

Vynález se týká zařízení pro vytváření zásoby útku na tkacím stroji, opatřeném hlavním pohonem obsahujícího ústrojí pro odměřování útku tvořené odměřovacím bubnem, spojené ozubeným převodem s hlavním pohonem tkacího stroje.

Známý tkací stroj zahrnuje prostředek na jeho pohánění, zařízení na odměřování útku, který má být prohozním prostředkem prohozen, prostředek na pohánění odměřovacího zařízení útku a pomocný prostředek na pohánění odměřovacího zařízení útku. Podle vynálezu lze automaticky připravovat zásobu útku na tryskovém tkacím strojí s bubnovým zásobníkem, na němž je útek odtahován z útkové křížové cívky, ukládán na odměřovací buben útku a uložený útek je prohazován pomocí prohozní trysky. Odměřovací buben útku podle vynálezu se buď může otáčet za účelem navíjení útku na jeho povrch nebo může být stacionární, v kterémžto případě se kolem bubnu otáčí navíjecí trubka, aby na jeho povrch navíjela útek.

LI zásobního zařízení útku bubnového typu je požadováno, aby se otáčelo zcela synchronizované s otáčením klikového hřídele tkacího stroje, přičemž buben se nemá otáčet nazpět. Neotáčí-li se zařízení synchronizované s klikovým hřídelem, není možno pro prohoz v předem stanovené době prohazovat předem stanovenou délku útku. Dále pak, otáčí-li se buben v opačném smyslu, uspořádání ovinů útku se poruší a útek nelze snadno prohazovat.

Provoz tkacího stroje je občas zastaven v důsledku přetrhu útku nebo z jiných příčin, vyskytnuvších se během tkaní. V takovém případě je provoz stroje znovu zahájen po odstranění nebo opravení příčin zastavení. Také v tomto případě se zásobní zařízení útku bubnového typu musí z výše uvedených důvodů otáčet zcela synchronizované s otáčením klikového hřídele tkacího stroje a buben se nemá otáčet nazpět.

Je běžné, že provoz tkacího stroje je znovu zahájen, když po zastavení jeho provozu v důsledku přetrhu útku nebo z jiných příčin, vyskytnuvších se během tkaní, byl útek ručně navinut na povrch bubnu.

Ačkoliv se to zdá být velmi snadné, vyžaduje navedení útku na buben zručnost obsluhy. Proto často trvá dlouhou dobu, než je útek naveden a připraven, takže tkací stroj je na dlouhou dobu zastaven. Dále pak nemůže být tkací stroj uveden plynule znovu do provozu, poněvadž délka navinutého útku je často nepřiměřená.

Uvedené nevýhody odstraňuje zařízení pro vytváření zásoby útku na tkacím stroji, opatřené hlavním pohonem, obsahující ústrojí pro odměřování útku tvořené odměřovacím bubnem, spojené ozubeným převodem s hlavním pohonem tkacího stroje, podle vynálezu, jehož podstatou je, že mezi hlavním pohonem tkacího stroje a odměřovacím ústrojím útku je uspořádán přepínač, pomocí něhož je odměřovací ústrojí útku spřaženo dále s pomocným pohonem, přičemž mezí odměřovacím ústrojím útku a pomocným pohonem je umístěno polohovací ústrojí.

Oe výhodné, když polohovací ústrojí je tvořeno clonou, uloženou na hnaném hřídeli odměřovacího ústrojí útku, které je přiřazen detektor spojený se vstupem ovládací jednotky, případně je tvořeno magnetem upevněným na spojkovém členu hnacího hřídele odměřovacího ústrojí útku, kterému je přiřazen spínač spojený se vstupem ovládací jednotky.

Dále je výhodné, když přepínač je spřažen se spojkovými členy, uspořádanými mezi hlavním hřídelem tkacího stroje a hnaným hřídelem odměřovacího ústrojí útku a když spojkové členy mají záběrové části výstředné vzhledem ke svým osoám otáčení. Oe také výhodné, když spínač je tvořen jazýčkovým relé.

Výhodou zařízení podle vynálezu je, že navíjení útku na odměřovací buben lze provádět téměř automaticky a vynakládané úsilí obsluhy lze snížit na minimum při současném zvýšení práce. Kromě toho lze zabránit chybnému provozu, způsobenému nezručnou obsluhou.

CS 273 311 B2

Příkladné provedení je znázorněno na výkresech, kde obr. 1 představuje schematický půdorysný pohled na vzduchový tryskový tkací stroj, obr. 2 provozní schéma tkacího stroje, obr. 3 perspektivní pohled, na druhé provedení zařízení podle vynálezu, obr. 4 a 5 čelní pohledy na provedení, znázorněné na obr. 3, obr. 6 ěelní pohled na třetí provedení zařízení podle vynálezu a obr. 7 a 8 čelní pohledy na čtvrté provedení zařízení podle vynálezu.

Hlavní pohon 101 tkacího stroje obsahuje hlavní hřídel 12 poháněný hlavním motorem 11 prostřednictvím řemene £3. Hlavní hřídel 12 je prostřednictvím spojkových ělenú 14 a 15 a soukolí 27 funkčně spojen také s odměřovacím bubnem 28 útku, který je součástí odměřovacího ústroji 108 útku.

Útek je odtahován z útkové křížové cívky 32 přes napínač 31 a navíjen na odměřovací buben 28 útku, když se odměřovací buben 28 útku otáčí. Odměřovací buben 28 útku má kolíky 29 a 30, které jsou uspořádány tak, že jsou vysouvány a zatahovány z a do povrchu odměřovacího bubnu 28 útku synchronizované s otáčením hřídele 12. Tímto způsobem je kolíky 29 a 30 řízeno navíjení útku na odměřovací buben 28 a odtahování útku do prohozní trysky 49.

První spojkový ělen 14 je nedílně spojen s hnacím hřídelem £9., který je funkčně spojen s hlavním hřídelem 12. Druhý spojkový člen £5 je drážkou a perem spojen s drážkovanou Částí hnaného hřídele 20. Na hnaném hřídeli 20 je nasunuto pouzdro 16, a to tak, že se může otáčet kolem hnaného hřídele 20 a může se přesouvat v jeho axiálním směru. Následkem toho se druhý spojkový člen 15 pohybuje osově s pouzdrem 16 a může se vzhledem k němu otáčet.

Spojkové členy 14 a 15 mají záběrový výstupek a vybrání vytvořené výstředně vzhledem k osám otáčení hnacího hřídele 19 a hnaného hřídele 20. takže spojkové členy 14 a 15 přicházejí vzájemně do záběru jen když jsou úhlové fáze záběrového výstupku a vybrání vzájemně vyřízeny.

K levé straně pouzdra 16 je připevněno ozubené kolo 34, čímž je spojeno s druhým spojkovým členem 15. Pouzdro 16 je tedy vloženo mezi ozubeným kolem 34 a druhým spojkovým členem £5.

Ozubené kolo 34 má drážkovaný otvor, jímž je v záběru s drážkovanou částí hnaného hřídele £0. Mezi osazením 17 hnaného hřídele 20 a ozubeným kolem 34 je uspořádána tlačná pružina £8, která odtlačuje ozubené kolo 34 a druhý spojkový člen 15 doprava, to je směrem k prvnímu spojkovému členu £4. Ozubené kolo 34 může přicházet do záběru s dalším ozubeným kolem 35, upevněným na hnacím hřídeli pomocného motoru 36 pomocného pohonu 106 tkacího stroje,

Na nosném ěepu 22 je výkyvné uložena přesouvací páka 21 spojky, jejíž jeden konec je čepem 47 spojen s pouzdrem £6. Druhý konec přesouvací páky 21 je pomocí Čepu 24 připojen k pístnici 23a pneumatického válce 23. Když je přepnutím přepínače 114, tvořeného směrovým řídicím ventilem 41 pístnice 23a pneumatického válce 23 vysunuta, jsou spojkové členy £4 a 15 rozpojeny proti působení tlačné pružiny 18 a ozubená kola 34 a 55 jsou ve vzájemném záběru. Následkem toho je otáčení pomocného motoru 36 přenášeno prostřednictvím ozubených kol 34 a 35, hnaného hřídele 20 a soukolí 27 na odměřovací buben 28 útku.

Naopak, je-li pístnice 23a pneumatického válce 23 zatažena, přijdou spojkové členy 14 a 15 působením tlačné pružiny 18 do vzájemného záběru a ozubená kola '34 a 55 vyjdou ze záběru. Následkem toho je otáčení hlavního motoru 11 přenášeno prostřednictvím řeme3

CS 273 311 B2 ne 13, hnacího hřídele 19, spojkových členů 14 a £5, hnaného hřídele 20 a soukolí 27 na odměřovací buben 28 útku.

Na hnaném hřídeli 20 je upevněna například clona 40 ve tvaru kotouče na zjišťování jeho úhlové fáze. Ve cloně 40 je vytvořena štěrbina nebo otvor, který může být zjišťován pomocí detektoru 107 tvořeného vysílačem 37 a přijímačem 38 světla. Místo vysílače 37 a přijímače 38 světla může být použit spínač reagující na přiblížení, jak bude popsáno později. Vysílač 37 a přijímač 38 světla jsou uspořádány v ovládací jednotce 39.

V zařízení je zapojen také koncový vypínač 26 na zjišťování záběru spojkových členů £5. a £4, elektricky připojený současně s ovládací jednotkou 39 k řídicí skříňce 42.

Za odměřovacím bubnem 28 útku je uspořádána svěrka 33, která se otevírá a zavírá synchronizované s otáčením hlavního hřídele 12 tkacího stroje. Za svěrkou 33 je uspořádána pomocná svěrka 72. která je ovládána elektromagnetem 71 nezávisle na svěrce 33. Prohozní tryska 49 vrhá stlačený vzduch synchronizované s otáčením hlavního hřídele 12 za účelem prohazování útků do prošlupu, vytvářeného mezi osnovními nitěmi. Mezi pomocnou svěrkou 72 a prohozní tryskou 49 je uspořádáno čidlo 73, které zjišťuje, zda je prohozní tryskou 49 dopravován útek. V poloze protilehlé prohozní trysce 49 jsou uspořádána další čidla 51 a 52, která zjišťují dolet útku. K přirážení prohozeného útku je určen paprsek 25.

Mezi prohozní tryskou 49 a krajem tkaniny je uspořádána nasávací hubice 61 ejektorového typu. K ní je připojeno vratný pohyb vykonávající vratné ústrojí 62. například pístnice pneumatického válce nebo kotva elektromagnetu. Když je toto vratné ústrojí 62 v činnosti, může se vodicí destička 63, upevněná na předním konci nasávací hubice 61. pohybovat mezi polohou mimo dráhu útku, vrhaného prohozní tryskou 49. blízko které je uspořádáno střihači ústrojí 64 na oddělování útku. Nasávací hubici 61 je předřazen ventil 65 pro řízení proudu vzduchu do nasávací hubice 61.

Během normálního provozu je hlavní hřídel 12 poháněn hlavním motorem 11, brdové listy zajišťují vytváření prošlupů a útky jsou zanášeny do otevřených prošlupů, vytvářených mezi horními a dolními osnovními nitěmi. Podle obr. 1 je útek odtahován z křížové cívky 32 přes napínač 31 a je odměřován pomocí odměřovacího bubnu £8, který se otáčí synchronizované s otáčením hlavního hřídele £2. Na to, po průchodu svěrkou 33. dosáhne útek prohozní trysku 49. Činnost svěrky 33 a prohozní trysky 49 je řízena synchronizované s otáčením hlavního hřídele 12 tak, že útek, který byl uložen na povrch odměřovacího bubnu £8, je stlačeným vzduchem, vrhaným prohozní tryskou 49, prohozen otevřeným prošlupem., vytvořeným mezi horními a dolními osnovními nitěmi.

Čidla 51 a 52. která jsou uspořádána v polohách blízko kraje tkaniny na protilehlé straně od prohozní trysky 49, zjišťují, zda byl útek prohozen, zatímco se osnovni nitě uzavírají, to je při úhlu kliky mezi 250 a 300 °. Vyskytne-li se prohozní porucha, kdy útek, který byl vržen do otevřeného prošlupu, nedosáhne kraj tkaniny na protilehlé straně od prohozní trysky 49 z některé z neurčitých příčin, vydá čidlo 51 nebo 52 signál vadného prohozu. Na základě signálu pro zastavení hlavního motoru ££, například signálu vadného prohozu, to je v době £_£ znázorněné na obr. 2, je hlavní motor 11 pro pohánění tkacího stroje vypnut a tkací stroj pokračuje v provozu působením setrvačné síly.

Kromě toho je při vydání signálu vadného prohozu píst vratného ústrojí 62 vysunut, takže vodicí destička 63, upevněná na předním konci nasávací hubice 6£, je přestavena do polohy protínající dráhu útku. Následkem toho je útek, vržený prohozní tryskou 49, po vyskytnutí se prohozní poruchy zaveden vodicí destičkou 63 do nasávací hubice 61, jíž je útek nasát.

CS 273 311 B2

Dále pak je stříhací činnost stříhacího ústrojí 64 útku dočasně přerušena, takže vadně prohozený útek se může prostírat od prohozní trysky 49. Následkem toho je po vydání signálu vadného prohozu zabráněno prohozy útku. Proto se útek prostírá od otevřeného prošlupu přes nasávací hubici 61 k prohozní trysce 49.

Tkací stroj, který byl v provozu působením setrvačné síly, se zastaví, když jsou osnovní niti v poloze otevřeného prošlupu, to je při úhlu kliky asi 300 ⁰ , když byl v provozu asi jeden cyklus, a je vydán signál o zastavení tkacího stroje, to je v době tg znázorněné na obr. 2.

Když se tkací stroj zastaví, pneumatický válec 23 vysune pístnici 23a, to je v době t^ znázorněné na obr. 2, za účelem odpojení druhého spojkového členu 15 prvního spojkového členu 14 a zavedení ozubeného kola 34 do záběru s druhým ozubeným kolem 35. Následkem toho je vytvořen stav, kdy je hnaný hřídel 20 připraven být popoháněn pomocným motorem 36 prostřednictvím ozubených kol 34 a 35.

Za tohoto stavu obsluha zkontroluje tkací stroj a odstraní příčiny zastavení. Poté je provoz tkacího stroje znovu zahájen.

Obsluha napřed zkontroluje, zda se útek prostírá od křížové cívky 32 k nasávací hubici 61. to je v době £g až znázorněné ná obr. 2.

jestliže se útek správně prostírá mezi otevřeným prošupem a prohozní tryskou 49, obsluha stlačí neznázorněné tlačítko za účelem vrácení pístnice 23a pneumatického válce 23. aby spojkové členy 14 a 15 byly zavedeny do vzájemného záběru. Potí* je provoz tkacího stroje znovu zahájen.

jednou z příčin vadného prohozu je, že se útek přetrhne kdekoliv mezi křížovou cívkou 32 a prohozní tryskou 49 a není k této přiváděn. V tom případě se útek neprostírá od křížové cívky 32 k nasávací hubici 61. V kladném případě stlačí obsluha neznázorněné tlačítko, to je v době t^ znázorněné na obr. 2, za účelem spuštění pomocného motoru ££. Pomocný motor 36 otáčí odměřovacím bubnem 28 útku a zastaví se v době £g podle obr. 2 poté, kdy clona 40 a vysílač 37 a přijímač 38 světla polohovacího ústroji 107 zjistí, že pomocný motor 36 dosáhl předem stanoveného postavení to je v době £g znázorněné na obr. 2.

Obsluha odtáhne určitou délku útku z křížové cívky 32 a navine ho přibližně jedním ovinem kolem povrchu odměřovacího bubnu 28 útku, to je mezi dobou t^ a znázorněnou na obr. 2. Potom ho zachytne za kolík 30, načež je útek nasát nasávací hubicí 61. Útek může být zachycen za neznázorněnou rozpínku tkacího stroje, ne však nasát nasávací hubicí 61.

Když je pomocný motor 36 znovu spuštěn stlačením tlačítka v době t-j znázorněné na obr. 2, pomocný motor 36 otáčí odměřovacím bubnem 28 prostřednictvím ozubených kol 35 a 34.

Když vysilač 37 a přijímač 38 světla zjistí štěrbinu nebo otvor v cloně 40, to je v době znázorněné na obr. 2, je z pneumatického válce 23 vypuštěn vzduch. Následkem toho jsou ozubené kolo 34. jakož i druhý spojkový člen 15 odtlačený tlačnou pružinou 18 směrem k prvnímu spojkovému členu £4. V této době však obvykle nejsou úhlové fáze spojkových členů 14a 15 ještě vzájemně vyřízeny a kromě toho jsou ozubená kola 34 a 35 ve vzájemném záběru. Následkem toho je hnaný hřídel 20 ještě poháněn pomocným motorem 36.

Oe nutno poznamenat, že až do výše zmíněné doby t.^ bylo na povrch odměřovacího bubnu 28 navinuto asi tři a půl ovinu.

CS 273 311 B2

Když jsou fáze spojkových členů 14 a 15 vzájemně vyřízeny, jsou tyto spojkové členy 14^ a 15 působením síly tlačné pružiny 18 vzájemně spřaženy a současně vyjde ozubené kolo 34 ze záběru s druhým ozubeným kolem 35. wňgl orlkamtoho není otáčení pomocného motoru 36 přenášeno na hnaný hřídel 20.'Pohyb prvního spojkového členu 14 je zjištěn koncovým vypínačem 26 v době .t?, znázorněné na obr. 2, pomocný motor 36 je zastaven a je spouštěn hlavní motor 11. Takto je znovu zahájen provoz tkacího stroje prostřednictvím spojkových členů 14 a 15.

U popsaného provedení je clona 40 upevněna na.hnaném hřídeli 20 a je v ní vytvořena štěrbina nebo otvor. Štěrbina nebo otvor jsou zjišťovány pomocí dvojice vysílače 37 a přijímače 38 světla za účelem zjištění úhlové fáze hnaného hřídele 20. Při tom však může vyvstat problém tím, že činnost vysílače 37 a přijímače 38 světla je rušivě ovlivněna odletky, které jsou průvodním jevem na textilních strojích, včetně tkacích strojů. Dále zde může být také problém, spočívající v tom, že konstrukce polohovacího ústrojí 107 může být složitá a že náklady na zařízení mohou být vysoké, protože toto řešení vyžaduje zvlášť konstruovaný zesilovač.

Jak bylo popsáno, může být místo vysílače 37 a přijímače 38 světla použit spínač reagující na přiblížení. V tom případě je na některém otočném členu, například na druhém spojkovém členu 15 nebo na hnaném hřídeli 20. upevněn palec na ovládání spínače, reagujícího na přiblížení. Tomuto řešení je dána přednost, protože mechanická životnost spínače, v němž není uspořádán žádný kontakt, je dostatečně dlouhá a poněvadž činnost spínače není nepříznivě ovlivňována odletky. Mohou však ještě zbývat problémy, spočívající v tom, že konstrukce zařízení je složitá, a že náklady na zařízení mohou být vysoké, poněvadž také toto řešení vyžaduje zvlášť konstruovaný zesilovač.

Ke snížení pořizovacích nákladů na takovéto detekční zařízení je známo použití palce a koncového vypínače. Je také známo použití palce, vytvořeného z magnetu, a jazýčkového spínače. Avšak v těchto případech může být problémem, že'mechanická aivotnóatikoncového vypínače nebo jazýčkového spínače je nedostatečná, protože za provozu tkacího stroje na koncový vypínač nebo na mechanický kontakt jazýčkového spínače stále naráží zmíněný palec. Tento problém je vážný na tkacím stroji, zejména na tryskovém tkacím stroji, který pracuje vysokou rychlostí.

Dále pak zde může zbývat problém, spočívající v tom, že koncový vypínač nebo jazýčkový spínač jsou nepříznivě ovlivňovány odletky, které jsou průvodním jevem textilních strojů.

Nyní budou vysvětlena některá provedení detektorů. Tato provedení jsou použita u vynálezu a mohou zabránit vzniku uvedených problémů, které jsou příznačné pro běžná zařízení. Tyto detektory mají poměrně jednoduchou konstrukci, jejich pořizovací náklady jsou přijatelné a mají dlouhou mechanickou životnost.

Obr. 3 znázorňuje další provedení na zjišťování a řízení otáčení pomocného motoru 36 tkacího stroje, použité místo vysílače 37 a přijímače 38 světla a clony 40. Podobně jako u provedení znázorněného na obr. 1 může být dvojice mechanických spojkových členů 14 a 15 uváděna vzájemně do a ze záběru a jě uspořádána mezi hnacím hřídelem 19 a hnaným hřídelem 20. První spojkový člen 14 je nedílně upevněn na hnacím hřídeli 19. Druhý spojkový člen 15 je drážkovaný a je v záběru s drážkovaným hnaným hřídelem 20. Ozubené kolo 34 je vytvořeno jako celek s druhým spojkovým členem 15.

Mezi tímto druhým spojkovým členem 15 a ozubeným kolem 34 je vytvořena obvodová dráž6

CS 273 311 B2 ka 15a. Na jednom konci přesouvací páky 21 spojky je otočně uložena vačka 48, která zabírá do drážky 15a. Přesouvací páka 21 spojky je výkyvná kolem nosného čepu 22 a její zadní konec je spojen s pístnicí 23a pneumatického válce 23.

Za normálního provozu je stlačený vzduch vypuštěn z pneumatického válce 23 za účelem zatažení pístnice 23a, a spojkové členy 14 a 15 jsou vevzájemném záběru, jak je znázorněno na obr. 5. Takto je otáčení neznázorněného hlavního motoru přenášeno prostřednictvím spojkových členů 14 a 15 z hnacího hřídele 19 na hnaný hřídel ,20.

Naopak při abnormálním provozu, kdy je do pneumatického válce 23 přiveden stlačený vzduch a pístnice 23a je vysunuta, jak j.e znázorněno na obr. 4, je spojkový člen 14 uvolněn druhým spojkovým členem 15 a ozubené kolo 34 je v záběru s druhým ozubeným kolem 35, které je upevněno na hnacím hřídeli pomocného motoru 36. Následkem toho je hnaný hřídel 20 poháněn pomocným motorem 36 prostřednictvím ozubených kol 34 a 35.

Z povrchu druhého spojkového členu 15 vyčnívá magnet 43 za účelem řízení otáčení pomocného motoru 36. Na neznázorněném rámu stroje je upevněn pevný jazýčkový spínač 44 a neznázoměné jazýčkové relé jazýčkového spínače 44 je uváděno do činnosti magnetem 43.. Signál vydaný jazýčkovým spínačem 44 je zaveden do ovládací jednotky .39.

U tohoto provedení je poloha umístěni jazýčkového spínače 44 zvolena tak, aby během normálního provozu, znázorněného na obr. 5, neuváděl magnet 43 jazýčkový spínač 44 do činnosti a aby během abnormálního provozu, znázorněného na obr. 4, magnet 43 magnetickou silou spolehlivě ovládal jazýčkový spínač 44. Násle.dkemtoho je životnost mechanického kontaktu jazýčkového spínače 44 výrazně-prodloužena, poněvadž jazýčkový spínač 44 je magnetem 43 uváděn do činnosti pouze během abnormálního provozu.

Protože zbývajíc! část konstrukce je téměř stejná jako na obr. 1, není tato zbývající část konstrukce na obr. 3 až 5 znázorněna.

Třetí provedení detektoru je znázorněno na obr. 6. U tohoto provedení .jebrzda 58 ovládána pneumatickým válcem 59 za účelem zastavování otočného členu 57, například druhého spojkového členu 15, v předem stanovené úhlové poloze. Z otočného členu 57 vyčnívá magnet 43, který ovládá neznázoměné jazýčkové relé jazýčkového spínače .44.

U provedení znázorněného na obr. 6 je jazýčkový spínač 44 upevněn na dvojramenné páce 53, která je výkyvná kolem čepu 54. Dvojramenné páka 53 je nrmálně odtahována tažnou pružinou 56 od otočného členu 57 ve směru svislém k němu. Při nabuzení elektromagnetu 55 je jazýčkový spínač 44 přestaven do polohy v blízkosti otočného členu 57. Následkem toho je jazýčkový spínač 44 uveden do činnosti magnetem 43, který vyčnívá z pov rohu otočného členu 57.

U tohoto provedení je elektromagnet- 55 během normálního provozu odbuzen, takže jazýčkový spínač 44 je oddálen od otočného členu 57 a je uveden do stavu, v němž jazýčkový spínač 44 není v činnosti.

Jestliže je zapotřebí, aby otočný člen 57 byl zastaven, je elektromagnet 55 nabuzen, takže se jazýčkový spínač 44 přiblíží k’otočnému členu 57. Jazýčkový spínač 44 zjistí magnet 43, uspořádaný na povrchu otočného členu 22, ^θ pomocí pneumatického válce 59 uvede do činnosti brzdu 58.· Následkem toho může být otočný člen 57 zastaven v předem stanovené úhlové poloze.

CS 273 311 82

To způsobuje, že životnost mechanických kontaktů jazýčkového spínače 44 je výrazně prodloužena, poněvadž jazýčkový spínač 44 je magnetem 43 uváděn do činnosti jen při zastavování.

Další provedení detektoru podle vynálezu je znázorněno na obr. 7 a 8. II provedení vysvětleného s odkazem na obr. 6 je jazýčkový spínač 44 uspořádán pohyblivě. Na rozdíl od toho je u posledního provedení jazýčkový spínač 44 uspořádán nehybně v předem stanovené poloze na neznázorněném rámu stroje v blízkosti otočného členu 57. kterým je například druhý spojkový člen 15, znázorněný na obr. 1 nebo 3. Magnet 43 je pak pohyblivě uložen na otočném členu 57.

Magnet 43 je pohyblivý v radiálním směru vzhledem k otočnému členu 57, na vedení 45, přičemž je magnet 43 rozpěrnou pružinou 46 odtlačován směrem ke středu otáčení otočného členu £7.

Když se otočný člen 57 otáčí nízkou rychlostí, je magnet 43 v poloze blízké středu otáčení otočného členu 57 a to působením síly rozpěrné pružiny 46, poněvadž odstředivá síla, působící na magnet 43, je malá.

Naopak otáčí-li se otočný člen 57 vysokou rychlostí, magnet 43 se působením odstředivé síly přesune směrem ven od středu otočného členu 57. proti působení síly rozpěrné pružiny 46.

Jazýčkový spínač 44 je uspořádán v poloze, která je v souladu s funkčními charakteristikami, které jsou na tomto jazýčkovém spínači 44 požadovány. Podle vynálezu je požadováno, aby jazýčkový spínač 44 byl ovládán magnetem 43 jen během malé rychlosti otáčení otočného členu 57. to je druhého spojkového členu £5; proto je jazýčkový spínač 44 upevněn na rámu stroje v poloze blízko středu otáčení otočného členu 57. takže během malé rychlosti otáčení magnet 43 v poloze proti jazýčkovému spínači 44. Během vysoké rychlosti otáčení otočného členu 57. to je druhého spojkového členu ££, se magnet 43 oddálí od jazýčkového spínače 44, takže životnost kontaktů jazýčkového spínače 44 může být prodloužena.

Provedení vynálezu podle obr. 3 až 8 obsahuje detektory na zjišťování a nastavování druhého spojkového členu 15 do předem stanovené polohy během provozu za účelem přípravy zásoby útkové niti.

Claims (6)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Zařízení pro vytváření zásoby útku na tkacím stroji, opatřeném hlavním pohonem, obsahující odměřovací ústrojí útku tvořené odměřovacím bubnem, spojené ozubeným převodem s hlavním pohonem tkacího stroje, vyznačující se tím, že mezi hlavním pohonem (101) tkacího stroje a odměřovacím ústrojím (108) útku je uspořádán přepínač (114), pomocí něhož je odměřovací ústrojí (108) útku spřaženo dále s pomocným pohonem (106), přičemž mezi odměřovacím ústrojím (108) útku a pomocným pohonem (106) je umístěno polohovací ústrojí (107).·
2. 2. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že polohovací ústrojí (107) je tvořeno clonou (40) uloženou na hnaném hřídeli (20) odměřovacího ústrojí (108) útku, které je přiřazen detektor (107) spojený se vstupem ovládací jednotky (39).

   CS 273 311 B2
3. 3. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že polohovací ústrojí (107) je tvořeno magnetem (43) upevněným na spojkovém členu (15) hnaného hřídele (20) odměřovacího ústrojí (108) útku, kterému je přiřazen spínač (44) spojený se vstupem ovládací jednotky (39).
4. 4. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že přepínač (114) je spřažen se spojkovými členy (14, 15) uspořádanými mezi hlavním hřídelem (12) tkacího stroje a hnaným hřídelem (20) odměřovacího ústrojí (108) útku.
5. 5. Zařízení podle bodu 4, Vyznačující se tím, že spojkové členy (14, 15) mají záběrové části výstředné vzhledem k svým osám otáčení.
6. 6. Zařízení podle bodu 3, vyznačující se tím, že spínač (44) je tvořen jazýčkovým relé.

   4 výkresy

   CS 273 311 B2