CS270417B2 - Method of trews production and device for its realization - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu výroby punčochových kalhot a zařízení pro jeho provádění·

Při výrobě punčochových kalhot se normálně zhotoví dva hadicové úplety, které se poton odpovídající· způsobem rozstřihnou na jejich horním konci a sešijí se, čímž se vytvoří tělová část a dvě nohavicové části· Výrobní postup vyžaduje nejprve pletení na pletacím stroji a následně rozstřižení a sešití na jiných strojích, což má za následek vysoké náklady· Takto získaný výrobek má navíc šev probíhající podél spojovací oblasti·

Podle zdokonaleného způsobu výroby punčochových kalhot, popsaného v americkém patentovém spise č· 3 975 924 se pletou pro výrobu punčochových kalhot dvě nohavicové části a tělová část na jediném okrouhlém pletacím stroji· Зак je v tomto spise popsáno, vytvoří se na okrouhlém pletacím stroji dvojitý hadicovitý úplet· Během jeho vytváření a po něm následuje rozstřižení úpletu, načež se po obrácení vnitřní části rozstřižení sešije. Tím se dosáhne jediného kompletního úpletu na okrouhlém pletacím strojí· Výsled- _л ný výrobek však má chlopně podél spojovací čáry, což je estetickým a funkčním nedostat- ⁴ kem·

Uvedené nedostatky odstraňuje způsob pletení punčochových kalhot, při kterém se na **dvou soustředěných sestavách jehel pletou současně více než jedny punčochové kalhoty vedle sebe, a to od špiček nohavic směrem к pasu tělové části, který se podle vynálezu vyznačuje tím, že se nohavice od špíčky pletou na jedné lícní straně na segmentu jehel jedné soupravy, po dokončení poloviny řádku se obrátí směr pletení a druhá lícní strana řádku se plete na segmentu jehel druhé soupravy, přičemž po dobu pletení nohavic jsou jehly ležící mezí místy obracení směru pletení vyřazeny z činnosti, přičemž po dosažení začátku rozkrokové částí se zvětšuje počet sloupků řádků nohavic zapojováním v činnost jehel v segmentu ležícím mezi místy obracení směru pletení nohavic, a to po obou jeho stranách přidáváním vždy jednoho sloupku v každém řádku směrem к ose tohoto mezilehlého segmentu, až se oba nohavicové segmenty spojí, obracení směru pletení ve středové oblasti úpletu ae zruší a plete se jedním směrem vždy v délce jedné poloviny soupravy, po upletení poloviny řádku se obrátí směr pletení a druhá polovina řádku se plete na jehlách druhé soupravy, načež se postup opakuje až po dopletení pasu·

Tímto řešením se jednak dosahuje toho, že se jednotlivé punčochové kalhoty vytvářejí na jediném pletacím stroji ve formě jediného úpletu beze švu, a jednak se dosáhne vysoce produktivní výroby v podobě upletení několika současně vytvářených úpletů* jejichž výsledkem jsou hotové punčochové kalhoty· Výsledkem je zjevná estetická a funkční výhoda výrobku, kde je vytvoření tělové části dosaženo postupným přidáváním sloupků, bez rozstřižení a beze švu, a snížení výrobních nákladů vzhledem ke zjednodušení pracovního pochodu při vytváření tělové části·

Podle výhodného provedení vynálezu se během přechodu z jedné čelní strany úpletu na druhou Čelní stranu úpletu tvoří kratší očka pro vyrovnání možného přebytku pleteniny·

Pro každý úplet se s výhodou použije jedna nit pro tvorbu každé nohavice a jedna nit pro tvorbu tělové části· ·

Tvarované konce úpletu, jako je špička nohavice, se a výhodou tvarují tím, že se prostřídávají sloupky, z nichž se očka pravidelně shazují, se sloupky, v nichž se na jehlách, které sí podržují očka, vytvářejí v úpletu volné body v jednom nebo ve více řádcích. ·

Směrem ke konci úpletu může počet řádku, na nichž si jehly ve zvolených sloupcích podržují očko, postupně vzrůstat·

Podle dalšího znaku vynálezu se úseky se sloupky s volnými body v jednom nebo více řádku volí symetricky a dosáhne se symetrického tvarování úpletu s prostřídanými sloupky se všemi očky shozenými a sloupky s volnými body v jednom nebo více řádcích při zvolené» vzorku.

Vynález se dále vztahuje na zařízení pro současné pletení skupiny punčochových kalhot výše uvedeným způsobem na dvouválcovém okrouhlém pletacím strojí, zahrnujícím sou2 středná jehelní lůžka, a to talířové lůžko s radiální·! jehlan! a axiální jehelní lůžko a axiálně orientovanými jehlami, a se zámkovou soustavou pro ovládání jehel, které se podle vynálezu vyznačuje tím, že jehelní lůžka jsou, fixní a okolo jehelních lůžek jsou otáčivě uloženy zámkový nosič radiálního jehelního lůžka a zámkový nosič axiálního jehelního lůžka, zámkové nosiče jsou uloženy otáčivě s navzájem protiběžným smyslem otáčení a jsou opatřeny ovládacím ústrojím pro zapojování a vyřazování jehel obou lůžek a ovladatelnými unášeč! nitě, vedené od přívodu к jehlám odpovídajícího lůžka a pro střídavé pouštění a uchopování nitě ve směru otáčení zámkového nosiče, přičemž počet unášečů odpovídá dvojnásobku počtu punčochových kalhot, pro jejichž pletení je zařízení určeno, přičemž unášeče jsou umístěny s odstupy odpovídající úhlovým segmentům pro pletení nohavic úpletu, a jsou opatřeny vzájemně synchronizovanými odpovídajícími ovládacími ústrojími unášečů.

V tomto zařízení jsou tedy jehelní lůžka stacionární, zámkové věnce a odpovídající ovládací jednotky se otáčejí spojitým, rovnoměrným pohybem, vodítka nití jsou pevná a jediné prvky, které mají vratný pohyb, jsou unášeče· Tyto unášeče mají omezenou hmotnost a setrvačnost a mohou se tedy pohybovat a velkou rychlostí, čímž je umožněna vyšší pro* duktivita ve srovnání s výrobou na jiných okrouhlých pletacích strojích, v nichž se jehelní lůžka pohybují vratným pohybem.

Ovládací ústrojí pro zapojování a vyřazování jehel axiálního lůžka obsahuje soupravu zámků, upevněných na prvním otáčivém zámkovém nosiči. Obdobně obsahuje ústrojí pro zapojování a vyřazování jehel radiálního lůžka soupravu zámků, upevněných na otáčivém zámkovém nosiči pro působení na vyvolávací platiny radiálních jehel.

Souprava zámků je s výhodou doplněna bočním zámkem pro přímé působení no kolénka radiálních jehel.

Jednu stranu bočního zámku s výhodou tvoří svisle posuvný člen, zasunutelný do polohy navazující na druhou stranu bočního zámku· Souprava zámku může být dále doplněna svisle posuvným členem pro přímé působení na kolénka radiálních jehel z polohy podrže* ní oček do polohy uvolnění oček.

Ovládací ústrojí prvního unášeče tvoří podle dalšího znaku vynálezu deska, nesoucí unášeč, opatřená kolénky a vačkové profily pro působení na kolénka uložené vždy v pevné poloze proti mezilehlým mezerám v odpovídajících zámcích, oddělujícím od sebe každý z jehelních oblouků, odpovídajícím pletení nohavic každé z punčochových kalhot, přičemž deska je do unášecího působení vedena dostředným posunem а и unášecího působení je vyřazována odstředivým posunem.

Unášeč je s výhodou udržován v dostředné aktivní poloze pružným kolínkem a z aktivní polohy je veden záběrovým obrysem vačkového profilu, přičemž vačkové profily jsou vysunuté lné směrem radiálně ven pro vysunutí z dráhy unášeče v Jehelních obloucích odpovídajících středové oblasti tělové části.

Ovládací ústrojí druhého unášeče tvoří podle dalšího znaku vynálezu deska nesoucí unášeč, posuvná ve svislém směru a svírající pravý úhel a deskou, a vačkové profily působící na kolénka, přičemž deska je do unášecího působení vedena sestupným pohybem a z unášecího působení je vedena vzestupným pohybem.

Unášeč Je s výhodou udržován ve spuštěné poloze pružným kolíkem během dráhy mezi dvěma vačkovými profily, přičemž vačkové profily jsou vysunutelné směrem vzhůru mimo záběr do dráhy unášeče.

Ovládací ústrojí jsou podle dalšího znaku vynálezu synchronizována pro střídavé aktivování unášeče nitě jednoho z obou jehelních lůžek a vyřazení z činnosti druhého unášeče druhého z jehelních lůžek jeho vačkovým profilem.

Jehelní lůžka mohou mít na koncích Jehelních oblouků, odpovídajících pletení nohavic, delší koncové jehly, nsž Jsou ostatní jehly, v koncových oblastech je s výhodou okraj zatahovacích platin, který vymezuje stahovací rovinu, vyšší než je stahovací rovina vymezovaná na ostatních zatahovacích platinách·

Zatahovací platiny obou Jehelních lůžek mohou být pevné a jsou opatřeny profilovaným úsekem vymezujícím stahovací rovinu β konvexním zadním profilem· Alespoň některé ze stahovacích platin jsou s výhodou opatřeny u obloukovitého zadního profilu, podporujícího kličky očko, háčkovými útvary ve tvaru zobců nebo háčku, přesahujících profilovaný úsek· Alespoň některé ze zatahovacích platin mohou mít profil bez háčků· pevné zatahovací platiny s háčkovými útvary Jsou s výhodou prostřídány s pevnými platinami bez háčkovitých útvarů.. Pevné zatahovací platiny, mající háčkovité útvary ve tvaru zobců na Jedné řadě jehel, odpovídají a výhodou pevným zatahovacím platinám bez zobců na druhé straně jehel· l

podle dalšího provedení vynálezu Jsou zatahovací platiny s háčkovitými útvary a bez háčkovitých útvarů prostřídány v uspořádání 1:1·

Zámkové nosiče s výhodou sestávají ze soupravy nosičových segmentů, nesoucích společné zámky·

Vynález Je blíže vysvětlen v následujícím popise na příkladech provedeni s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr. 1 axiální řez celou sestavou zařízení podle vynálezu, obr· 2 a 3 dva zvětšené detaily z obr· 1, obr· 4 a 5 postupně zvětšované detaily z obr· 2, obr· 6 část soupravy zámků pro ovládání jehel v kotoučovitém jehelním lůžku, obr· 7 až 10 zvětšený detail z obr· 2 v různých funkčních situacích· obr· 11 část soupravy zámků pro ovládání Jehel ve válcovitém Jehelním lůžku, obr· 12 až 14 půdorysný pohled a dva pohledy v radiálním řezu, ukazující ústrojí pro vratné unášení nitě, obr· 15 pohled na dílčí část obou řad Jehel a přidružených ovládacích prostředků, obr· 16 a 17 schematické pracovní diagramy, obr· 18 a 19 schémata punčochových kalhot s vyznačením Jednotlivých pracovních oblastí, obr· 20 místní řez provedením s pevnýmizatahovacími platinanami, obr· 21 pohled zevnitř na zatahovací platiny válcovité řady Jehel a obr· 22 pohled na zatahovací platiny kotoučové řady Jehel se zobrazením styku nitě s platinami a Jehlami, obr· 23 a 24 alternativní upsořádání vůči obr· 20 a 21, obr· 25 a 26 podobnou alternativu Jako obr· 23 a 24 při dalším provedení vynálezu, obr· 27, 28 a 29 uspořádání Jehel a zatahovacích platin v koncových oblostech dílčí řady Jehel a uzpůsobením pro vyrovnání délky očko, obr. 30 modifikované řešení vůči řešení z obr· 29, obr· 31 schematický pohled na špičku hadicovitého úpletu s uzavřeným koncem a obr· 32 pohled na rozvinutou část úpletu, ukazující vzájemné usppřádání oček.

Na obr· 1 je znázorněno základnové pouzdro JL, na němž Je uložena deska 3· Tato úložná deska 3 Je opatřena prstencovitým sedlem ЗА pro osazení dolního výstupku 5A desky. Tato deska 5 samotná je opatřena sedlem 5B, к němuž je vhodně upevněn Jehelní válec 7. Jehelní válec 7 vymezuje Jehelní lůžko první, a to dolní axiálně vedené řady Jehel· 3e opatřen tradičním způsobem úložnými drážkami 7A pro Jehly uvedené řady prvních Jehel, a je nepohyblivý.

Do středního sedla 5C desky 6 Je vsazen válcovitý sloup 10, který Je taktéž nepohyblivý. Na tomto sloupu 10 Je posuvně uložena objímka 12 s horní přírubou 14· Tato horní příruba 14 vytváří na své spodní straně prstencovité sedlo 14A pro uložení válce 16/ taktéž nepohyblivého, na kterém Jsou vytvořeny žlábkovité vodicí drážky 16A pro řadu vyvolovacích platin, jejichž funkce bude vysvětlena níže·

Na dolním konci válce 16 Je vytvořeno radiální jehelní lůžko 18 ve tvaru prstencovitého členu upevněného к válci 16· Radiální Jehelní lůžko 18 vytváří řadu radiálně uspořádaných kanálkovitých úložných drážek 22 pro Jehly 24 radiální řady Jehel. Tyto radiální jehly 24 Jsou v důsledku toho posuvné v radiálním směru· Obě řady Jehel 9 a 24 Jsou v důsledku toho orientovány směrem к sobě do pracovní oblasti Jehel, kde Jsou svislé axiální jehly 9 opatřeny na svém horním konci háčkem a tradičním Jazýčkem a kde radiální jehly 24 jsou na své· vnější· konci opatřeny rovněž háčkem 8 jazýčkem. Jehelní válec 7 je opatřen řadou zatahovacích platin 26, určených ke spolupůsobeni se svislými axiálními jehlan! 9 při pohybu v radiálních rovinách. Tyto zatahovaci platiny 26 jsou opatřeny výstupky 26A kruhového profilu, pomoci nichž jsou otáčivě uloženy s možnosti radiálního pohybu v kanálku, který vede jejich otáčeni· Zatahovaci platiny 26 Jsou vedeny rozpěrkami 28, které jsou к nim z boku přiloženy, jakož i vnitřním vodítkem tvořeným na jednom konci zářezy ve věncovém členu 30, upevněném к jehelnímu válci 7· Zatahovaci platiny 26 jsou svými výstupky 26A tlačeny prstencovou pružinou 32 do prstencového sedla pro jejich vykyvováni, přičenž dále tlačí prstencová pružina 34 zatahovaci platiny v úhlové· směru f34, takže aktivní spodní konce těchto zatahovacích platin jsou taženy odstředivým směrem· proti působeni prstencové pružiny 34 je možno tlačit na zatahovaci platiny 26 dostředný· směrem pomocí zámkových profilů 36, které jsou pohyblivé relativně к zatahovacim platinám 26.

Dalšími zatahovacimi platina·! 40 jsou opatřeny radiální jehly 24 druhé řady jehel. Také tyto zatahovaci platiny 40 jsou úhlové pohyblivé v důsledku kluzného pohybu jejich kruhově profilovaných výstupků 40A na prstencovém sedle, vytvořeném v radiálním jehelním lůžku 18 pro radiální jehly 24· Zatahovaci platiny 40 jsou též vedeny do úhlového pohybu v radiálních rovinách, v nichž leží, a to vzhlede· к přítomnosti rozpěrek 42, umístěných po každém jejich boku· Prstencová pružina 44 tlačí zatahovaci platiny 40 ve směru f44, což vede vnější aktivní konce zatahovacích platin 40 do zdvižného pohybu. Proti, působeni prstencové pružiny 44 mohou být zatahovaci platiny zatlačovány směrem dolů zámkem 46, který je pohyblivý relativně vůči zatahovacím platinám· Zatahovaci platiny 40 jsou dále vedeny při Jejich výkyvech v příslušných radiálních rovinách vodítkem tvořeným zářezy ve věncovém členu 48, upevněném pod radiální· jehelní· lůžkem 18.

celá sestava objímky 12, horní příruby 14, válce 16 a radiálního jehelního lůžka 18 může být zdvihána relativním posune· vůči válcovitému sloupu 10· К tomu, aby se usnadnilo jejich vedeni a vyvažováni, mohou sloužit trubicovíté sloupy 50 nesené deskou 5 a spolupůsobící s trny 52 nesený·! horní přírubou 14, které se zasouvají do trubicovitých sloupů 50· Pružiny 54, ovinuté okolo trubicovítých sloupů 50, reagují mezi deskou 5 a horní přírubou 14, aby se usnadnilo zdvíháni sestavy objímky 12, horní příruby 14, válce 16 a radiálního jehelního lůžka 18 pro účely prohlídky pracovní oblasti jehel, pro niž je zapotřebí zdvihnout řadu radiálních jehel 24 nesených radiální· jehelním lůžkem 18, vůči řadě jehel nesených jehelním válcem 7·

Místo pružin 54 je nožné použit systému pracujícího na základě kombinace pneumatického pracovního válce a pístu· Obě jehelní lůžka jsou ve vzájemném axiální· pohybu vedena kromě trubicovítých sloupů 50 a jiných vhodných mechanických prostředků pomoci kuželovitých vodicích trnů nebo vodicích jezdců 56. Tyto vodicí jezdce 56 Jsou zasazeny do Jehelního válce 7 a Jsou schopné pokluzu vzhledem к vodicím výstupkům 58, upevněným к radiálnímu jehelnímu lůžku 18 a vybíhajícím směrem dolů v místech, kde není nutná přítomnost jehel v obou řadách a kde se nenachází pletenina, neboť na stroji jsou umístěny soupravy jehel se vzájemnými odstupy po obvodě prstencové pracovní oblasti obou souprav jehel, v nichž se pletou samostatné pletené výrobky.

S oběma řadami jehel, vložených do drážek Jehelních lůžek v jehelním válci 7 a v radiálním jehelním lůžku 18, které jsou nepohyblivé, spolupůsobí zámková pouzdra se zámky, které mají prstencovitý spojitý nebo nespojitý průběh a které se otáčejí souvislým otáčivým pohybem, a to jedno proti směru otáčení druhého, a obě okolo společné hlavni osy stroje· Z výkresů jsou patrné zámkové nosiče 62, jejichž zámky jsou určené pro působeni na svislé axiální Jehly 9 řady jehel uložené v jehelním válci 7, a na vyvolávací platiny kombinované s těmito jehlan!· Zámkové nosiče 62 jsou uloženy na prstencovitém, spojitém nebo přerušovaném sedle 64A, který je uložen s možnosti otáčeni pomocí valivého ložiska 66 na úložné desce 3· Prstenec 64 je opatřen vnitřní· ozubeným věnčen 68, který je v záběru s ozubeným kolem 70, uloženým na postranním svislém hřídeli 72, který je nesen úlož nou deskou 3 a deskou 5 pomoci vhodných ložisek· postranní svislý hřídel 72 je otáčen spojitým otáčivý· pohybe· ponocí otoru 76 prostřednictví· trapézovitého řemenového převodu 78 nebo podobného prostředku·

Ke hřídeli 72 je kromě ozubeného kole 70 přidruženo další ozubené kolo 80, které je v záběru s ozubený· věnce· 82· Tento ozubený věnec 82 je uložen na dolním konci hřídele 84, s výhodou trubicovitého tvaru, ležícího uvnitř válcovitého sloupu 10, který je na něm uložen pomocí ložiska 86· Na hřídeli 84 jsou na jeho spodní· konci osazeny radiální vačkové profily pro vykonávání pohonů synchronizovaných s relativní· otáčení· mezi řadami jehel a ovládací·! zámky. Hřídel 84 je ve své horní Části opatřen podélný·! štěrbinami pro uložení trubicového náboje 90A kotouče 90, který je po obvodě veden uvnitř příruby 14 valivý· ložiskem 92, podobný· valivému ložisku 66, a spolupůsobícím s valivý· ložiske· 86.

Na kotouči 90 je osazeno prstencové pouzdro 94, na jehož obvodě je vytvořeno spojité nebo přerušované sedlo 94A pro zánkové nosiče 96, analogické vzhlede· к zámkovým nosičů· 62· Tyto zámky jsou určené к tomu, aby působily přímo nebo nepřímo na radiální jehly 24 radiálního jehelního lůžka 18, a to způsobem, který bude dále popsán· Zánkové nosiče 96 jsou před válcem 16, v jehož drážkách 16A jsou umístěny vyvolávací platiny, a vně vůči němu·

Kinematický systém vedoucí к motoru 68 působí, že se zánkové nosiče 62 a 96 otáčejí stejnou rychlostí a s protiběžným smyslem otáčení, a to v důsledku záběru ozubených kol 70 a 80 s vnitřní· ozubeným věnčen 82· Z tohoto způsobu záběrů vyplývá obrácení seyslu otáčení·

Aby se umožnil zdvih sestavy objímky 12, horní příruby 14, válce 16 a radiálního jehelního lůžka 18 a tím i prvků kotouče 90, náboje 90A, pouzdra 94 a zámkového nosiče 96, je náboj 9QA nasunut na hřídel 84 pro udržování kinematického spojení, a stabilita spuštěné pracovní polohy této soustavy je zajištěna zarážkou 98 nesenou prstencoví tým pouzdrem 94, která může být vsunuta do vybrání v horní části hřídele 84·

Zámkové nosiče 62 mají zámky schopné působit tradičním způsobem na kolénka axiálních jehel 9 a na kolénka vyvolávacích platin 102 a 106 ležících pod jehlami· Vyvolávací platiny 106 jsou výkyvného typu a zajištují volbu prostřednictví· řad odsouvátelných kolének, schopných spolupůsobit s tlačnými zámky, které působí v radiálním dostředném směru, a se zdvihovýai zámky, které působí na spodní tlačná kolénka 106A· Toto vyvolávací uspořádání Je v podstatě tradičního typu, spočívajícího na přítomnosti vzájemného pohybu mezi řadou jehel a zámkovým pouzdrem, přičemž v daném případě je jehelní lůžko nepohyblivé a zámkové nosiče 62 a zámky 36 pro zatahovací platiny 26 se otáčí·

Zámkové nosiče 96 nesou na spodní· konci zánky 46, zmíněné již výše, pro ovládání výkyvu zatahovacích platin 40· Tyto nosiče dále nesou zámky 122 a 124, znázorněné Jako přiklad z řady zámku schopných působit vykyvování vyvolovacích platin 126, pracujících v podstatě stejně, jako vyvolovací platiny 106, a na vyvolovací platiny 128, které se rovněž vykyvují· vyvolovací platiny 128, jak ukazují obr· 2, 3 a zejména obr· 5, jsou opatřeny na spodní straně kolénkem 130 a kolmým výstupkem 132· Kolmý výstupek 132 je schopný posouvat radiální jehly 24 směrem ven v radiálním směru tím, že působí na jejich vnitřní konec· Tyto jehly mají každá dvojici horních kolének 24A а 24B, která mohou spolupůsobit s bočními zámky 136 schopnými vyvolávat předem určené posuny týchž jehel při spolupůsobení s posuny vyvolávanými kolmý· výstupkem 132 vyvolávacích platin 128· Boční zámky 136 jsou neseny zámkem 140, neseným jako celek dolním koncem nosičů 96, přičemž těleso tohoto zámku 140 je buď spojité nebo přerušované· Těleso zámku 140 tvoří zámky 136 určené pro působení na kolénka 24A а 24B jehel 24, jakož i zámky 142 a 144 schopné působit v radiálně protilehlém směru na kolénko 130 každé vyvolovací platiny 128 a na její kolmý výstupek 132· Oe třeba přitom poznamenat, že vyvolovací platiny 128 Je možno kromě jejich vykyvování zdvíhat a spouštět pro ztrácení styku se zámky 142 a 144 a pro obnovení dotyku·

CS 270417 02 □ak je zřejmé z obr· 2, tvoří souprava zámků 46, 122 a 124 základní sestavu ovládacího ústrojí 900 pro zapojování a vyřazování jehel radiálního lůžka 24.

Na obr. i je patrné ústí 148 pro držení nastříhaných nití, jato ústí jsou umístěna v délkách pracovní oblasti, kde nejsou jehly· Dále jsou z obrázku patrna ústí 149 pro nasávání tvořící sé pleteniny·

Obr· 2, 3; 5, 7_ř 8, 9 a 10 ukazují různé polohy vyvolovacích platin 128 pro posouvání jehel, a zámkové profily spolupůsobící s nimi a s radiálními jehlami 24· Dednotlivé soupravy zámků přiřazené určitým ovládacím pohybům jehel mohou být opatřeny pohyblivý·! částmi pro získání kontroly radiálního odstředivého pohybu jehel, který se liší podle toho, zda radiální jehly 24 musí nebo nemusí shodit očko, aby tak tvořily hladká nebo sítová očka· Z obr· 9 je patrné, že na místo jedné strany bočního zámku 136 je použito svisle posuvného členu 150, který vytváří zámek působící na jehelní kolénko 24A a vysouvající jehly radiálně odstředivým směrem až do polohy, kde očko není shazováno· 3iný svisle posuvný prvek, jak ukazuje obr· 10, a to svisle posuvný člen 152, tvoří zámek schopný vyvolat další pohyb radiálních jehel 24 z polohy podržení oček do polohy uvolnění oček, kde očka míjejí otevřené jazýčky· Během těchto pohybů, které jsou nutné pro vytváření hladkého očka, jsou všechny jehly poháněny stejným způsobem, a vyvolovací platiny 128 nejsou používány a zůstávají tak zdvižené, jak ukazuje obr· 9 a 10· Pro poháněni svisle posuvných členů 150 a 152, tvořících součást ovládacího ústrojí 900, slouží páčkové členy 150A а 152A, kloubově uložené na zámkových nosičích 96, ňa nichž leží zámky 122 a 124 pro ovládání vyvolovacích platin 128· Tyto páčkové členy Jsou poháněny připojitelnými a odpojitelnými zámky, nesenými vnější upevněnou konstrukcí·

Když se má tvořit hladké očko, zámky tvořící svisle posuvné členy 150 a 152 se zapojí a všechny jehly tak shodí očko a vytvoří očko· Má-li se vytvořit sířové očko, svisle posuvný člen 152 se zdvihne a vyvolovací platiny 128 jsou ovládány pouze volitelným spouštěním pomocí vyvolovacích platin 126 nebo jiných ekvivalentních prostředků· Spuštěné vyvolovací platiny 128 mají kolénka 130 v úrovni zámků 142, které tak vyvolávají vykývnutím vyvolovací platiny 128 z polohy dle obr· 7 do polohy dle obr· 8, čímž dojde к posunu odpovídající jehly směrem dopředu podobně jako působením svisle posuvných členů 152, avšak volitelným způsobem, pro shození očka· Volitelnost je zajištěna vykývnutím vyvolovacích platin 126 nebo jiným ekvivalentním prostředkem· Dehly 24, které nejsou ovládány vyvolovacími platinami 128, jsou pouze posunuty zámkovým svisle posuvným členem 150 do úrovně podržení oček· V každém případě působí boční zámky 136 vracení jehel, které byly posunuty odstředivým směrem jedním z uvedených způsobů, znovu zpět do jejich dostředné polohy·

Obr· 4 a 11 ukazují zámky 154A, 154B, 154C, 1540, 154E a 154F ovládacího ústrojí 800 pro působení na axiální jehly 9 a na vyvolovací platiny 102 a 106 pro vyvolování axiálních jehel z jehelního lůžka tvořeného jehelním válcem 7· Soupravy zámků obou řad jehel, zobrazené na obr· 6 á 11, jsou schematicky znázorněny na obr· 16 a 17·

Zatahovací platiny, spolupůsobící s jehlami 9 a 24, jsou poháněny zámkovým profilem 36 nebo zámkem 46 tak, aby s jehlami spolupůsobily v pravý čas· ve znázorněném stroji jsou jehelní lůžka 8 a 18 nepohyblivě uložena a zámková pouzdra se otáčejí spojitým otáčivým pohybem v navzájem protichůdném smyslu· Nit musí být včas přiváděna к axiálním jehlám 9, které jsou v axiálním směru zdvíhány, а к radiálním jehlám 24, které se radiálně posunuly pomocí prostředků, pracujících jako vodítka nitě, které musí sledovat pohyb a zasahovat včas tím, že se pohybují podél určitých oblouků řady jehel· Navzájem musí spolupůsobit dvě soupravy různých takových vodítek nitě a táhnout nit střídavě do obou směrů v souladu s Činným zámkem nosiče 62 a 96 v průběhu práce axiální jehly 9 nebo radiální Jehly 24·

Zámky, které ovládají jehly obou jejich pevných lůžek, jsou neseny zařízením, které se otáčí epojitým pohybem v navzájem protiběžných směrech· Kromě toho musí zámky pro jednu řadu jehel křižovat zámky pro druhou řadu jehel, a to v souladu s úseky řad Jehel oddělujících od sebe oblouky aktivních jehel, které mají tvořit trubicovítou pleteninu· To je schematicky znázorněno na obr. 16 a 17·

Podle znázorněného příkladu se současně pletou čtverý punčochové kalhoty. К tomuto účelu slouží osm oblouků Mg jehel, jak ukazuje obr. 16 a 17, které mají plést hadicovité úplety nohavic. Tyto oblouky Mg jsou rozděleny dále do čtyř dvojic, které mají vždy vytvořit nohavice jednoho a téhož úpletu. Každý úplet je dokončen tělovou částí, která je tvořena jehlami čtyř sektorů Mc, zahrnujících dva sousední oblouky jehel a jehly mezilehlého oblouku Mt, které mají plést rozkrokovou část výrobku.

Každému oblouku Mg jehel odpovídá vodítko 156 nitě pro vytvoření jedné nohavice, □edno ze dvou vodítek 156 vztahujících se na jednu a tutéž část tvořící oblouk мс musí být během tvorby tělové části vyřazeno z činnosti a druhé vodítko nitě musí být přiřazeno přívodu nitě pro pletení tělové části· Alternativně Je možné při tvorbě tělové části použít vodítka nitě, které Je různé od obou předešlých, kterých se použilo při vytváření nohavic v obloucích Mg. vodítka mohou být tak· použita v násobcích, tj. místo jednoho vodítka v jedné poloze může být použito dvou i více vodítek pro přivádění nitě podle požadavků vyráběného úpletu.

Pro posun nití slouží unášeče, uzpůsobené к tomu, aby se vysouvaly nebo zasouvaly včas pro zabíráni do nitě, kterou by táhly požadovaným směrem a zde Jí uvolňovaly. Tyto unášeče jsou pohyblivé na nosičích 62 a 96 a leží v polohách vhodně předsunutých vůči zámkům, které ovládají pohyby jehel. Tyto unášeče 162 a 176 Jsou znázorněny zejména na obr. 12 a 14. ’

Na nosiči 62 nebo na každém ze zámkových nosičů 62, které ovládají axiální jehly 9, je uložen blok 158 odpovídající každému ze zámkových systémů, nesených příslušným zámkovým nosičem 62 a ovládajících zdvíhání a následné spouštění axiálních jehel 9. V bloku 158 Je vytvořeno radiální uložení pro desku 160, schopnou vytvářet unášeč 162 pro nit F přicházející od vodítka 156. Deska je do unášecího působení vedena dostředným posunem a z unášecího působení je vyřazována odstředivým posunem· Posun je ovládán vačkovým profilem 164 umístěným v pevné poloze a neseným podpůrnou konstrukcí 166, která nese například taktéž vodítko nitě 156· Vačkové profily 164 působí na kolénka 160A а 160B každé desky 160 a leží vždy proti mezilehlým mezerám oddělujícím od sebe každý z osmi oblouků Mg· Alespoň ty vačkové profily 164, které odpovídají obloukům Mt, ležícím mezi oběma oblouky Mg, na nichž se tvoří nohavice Jednoho a téhož výrobku, mohou být vyřazeny z činnosti v průběhu vytváření tělové části· Je možné použít pružného kolíku 168 pro udržování desky 160 a tedy unáěeče 162 v aktivní dostředné poloze pro posun nitě podél oblouku ležícího mezi dvěma sousedními vačkovými profily 164· Každý blok 158 též tvoří, kromě své funkce vytvářet uložení pro desku 160* hlídač 170 Jazýčku pro vykonávání známé funkce zajišťovat celistvost Jazýčku a Jeho správné ukládání v oblasti zdvihu jehly.

Zámkový nosič 96 zámků, které jsou určeny pro zdvíhání jehel 24, nese blok 172, který se tak nepřetržitě otáčí spolu s nosičem 96· Tento blok tvoří kluzné uložení pro desku 174 podobnou Jako Je deska 160 a nesoucí unášeč 176· Tato deska 174 Je posuvná ve svislém směru a. Její unášeč 176 svírá pravý úhel s unášečem 162· 3e poháněna vačkovým profilem 178 podobným vačkovému profilu 164 a Je pevně uložena s možností uvolnění na konstrukci 166· S deskou 174 spolupůsobí pružný kolík 180 pro udržování desky ve spuštěné aktivní poloze během dráhy mezi dvěma vačkovými profily 178· Blok 172 nese hlídač 182 Jazýčků pro Jehly 24, podobný bloku 158·

Deska 160, nesoucí unášeč 162 a opatřená kolénky 160A, 160B tvoří s vačkovými profily 164 ovládací ústrojí 850 unášeče 162· Obdobně tvoří deska 174, nesoucí unášeč 176 a vačkové profily 178, působící na kolénka 174A, 174B, ovládací ústrojí 950 unášeče 176.

Desky 160 a 174 a jejich způsob ovládání nitě Jaou takové, že unášeč 162, když Je aktivován posunem směrem ke středu pletacího stroje, může uchopit nit F a táhnout ji ve směru posunu jemu odpovídajícího zámkového nosiče 62, a tuto pak uvolní, když se zatáhne v důsledku posunu udělovanému mu vačkovým profilem 164· Odpovídající synchronizací se unášeč 176 desky 174 v pravý čas vysune do aktivní polohy tak, že přebere nit uvolněnou unášečem 162, aby ji pak táhnul ve směru otáčení jemu odpovídajícího zámkového nosiče 96 a tedy ve směru opačném vůči tomu, v němž byla nit tažena unášečem 162·

Když se pletou nohavice, je nit pro tvorbu každé z nohavic úpletu střídavě zachycována unášeči 162 a 176 a střídavě posouvána podél oblouku Mg jehel určených pro pletení odpovídající nohavice· Když se plete tělová část, vyřadí se Jedna z nití, která tvořila nohavice, a druhá, eventuelně zaměněná za novou, pokračuje v pletení tělové části· pohon vačkových profilů 164 a 178 odpovídajících příslušnému oblouku Mt se vyřadí a tentýž unášeč 162 a poté unášeč 176 táhne nit po celé délce odpovídajícího oblouku Mc Jehel, vyloučení obou nití, které tvořily nohavice, se může také zajistit zapojením odlišného vodítka nitě pro přívod nitě tvořící tělovou část· Toto vodítko může být umístěno do polohy v podetatě souměrné vůči odpovídajícímu oblouku Mc a v takovém případě může být poloha vodítek 156 též souměrná, jak ukazuje obr· 16·

V následujícím popise bude vysvětlen postup tvorby úpletu během pracovního cyklu·

Pro vytvoření jedněch punčochových kalhot, schematicky znázorněných na obr· 18 a 19· které je možno vytvářet současně oběma řadami Jehel stroje, bude v daném příkladě к dispozici pro pletení Jedné přední strany úpletu okolo 400 jehel, takže každá nohavice bude pletena na oblouku Mg obsahujícím okolo 200 Jehel na každé její přední straně, a v tělové části bude pletena na oblouku Mc se 400 až 440 Jehlami· počet jehel tvořících tělovou Část bude na každé přední straně o něco větší, než součet Jehel použitých pro tvorbu přední strany obou nohavic, nebol oblouky Mg Jehel použité pro pletení nohavic jsou od sebe oddělovány obloukem Mt Jehel, tvořených například několika desítkami Jehel, určenými pro tvorbu rozkroku·

Na začátku tvorby úpletu se uvádí v činnost omezený počet jehel, takže se začne s tvorbou špičky 202· De též možno uvést v činnost všechny jehly na první otáčku a potom pokračovat s druhými středními jehlami při postupném zvyšování počtu Jehel uváděných v činnost na koncích každého oblouku, který Je v daném okamžiku v činnosti· postupným uváděním Jehel v činnost při zachování symetrie vůči středním jehlám tvo/ícím konec 200 se vytváří uzavřená špička 202 vhodného tvaru pro každou z nohavic, až počet Jehel, uvedených v činnost dosáhne velikosti oblouku Mg pro vytváření každé ze současně pletených nohavic 204· □ak bylo uvedeno výše, postupuje se při vytvoření každé z nohavic 204 počínaje koncem 200 a při vytváření špičky 202 přiváděním nitě přes pevné vodítko 156, přičemž tato nit Je tažena podél oblouku, jek ukazuje obr· 12 až 14, střídavě unášečem 176 zámkového nosiče 96 a unášečem 162 zámkového nosiče 62, a tyto změny směru se stále střídají ve směrech fp a fs· Nit Je při tažení ve směru fD vedena z bodu А к bodu В, a to pomocí unášeče 176 neseného zámkovým nosičem 96, který nese v daném okamžiku činné zámky, ovládající Jehly používané při pletení příslušné části hadicovitého úpletu· Unášeč 176 Je vysunut směrem dolů do aktivní polohy, kde zabere do nitě v okamžiku, kdy může nit přivést к první z radiálních Jehel 24 v bodě A, Je tažen pro tvorbu přední části řádku hadicového úpletu, načež se zatáhne a pustí nit poté, co nit byla přivedena ke všem Jehlám obloukem M9 až po poslední z radiálních jehel 24 v bodě B· Tímto způsobem se vytvořila vnitřní přední část £ řádku hadicového úpletu·

V bodě B, kde Je nit £ uvolněna unášečem 176 zámkovým nosičem 96 a kam byla dotažena ve směru fD, Je nit £ zachycena vysunutým unášečem 162 neseným zámkovým nosičem 62, který po svém dostředném vysunutí táhne nit v protiběžném směru fS· Nit Je tažena od bodu 8 po délce oblouku Mg к bodu A, kde se pomocí Jehel 9, uváděných v odpovídajícím čase v činnost, vytváří vnější přední část E řádku hadicového úpletu 204, přičemž ovládané axiální jehly 9 leží proti radiálním Jehlám 24, které právě upletly vnitřní přední část 2 řádku. Oblouk A_QB_Q , o které· je řeč, je velel mslý na počátku tvorby špičky, vzrůstá běhen tvorby této špičky 202 postupný· zavádění· dalších jehel 9 a 24 v činnost na koncích každého oblouku pracujících jehel na každé přední straně vytvářené nohavice, načež nakonec oblouk AB zůstane po dobu celé tvorby nohavice konstantní·

Běhen každé otáčky zánkowých nosičů, otáčejících ee v navzájem protiběžných směrech, se tvoří z několika nití větší počet prstencovitých řádků oček, sestávajících z vnější přední strany E a z vnitřní přední strany I. Počet těchto prstencovitých řádků Je sudý a odpovídá počtu oblouků Mg a počtu zánků schopných pohánět jehly a procházet před každým obloukem Mg Jehel mezi body A, B, určený· pro tvorbu Jedné nohavice·

Během tvorby vnější Části řádku £ pomocí axiálních Jehel 9 Jeou radiální Jehly 24 vyřazeny z činnosti, aby byly aktivovány poté pro následné pletení vnitřní části řádku, když unášeč 176 zámkového nosiče 96 uchopil nit, kterou před ti· uvolnil unášeč 162, a začal Ji posouvat· Střídavě se tak tvoří, na každou nohavici z osmi současně vytvářených, část řádku 2 na vnitřní řadě Jehel 24 posouvání· nitě mezi bodem А а В ve směru fD, a část řádku E axiální·! Jehla·! 9 na vnější straně, a to při posouvání téže nitě od bodu В ve směru fs, číež vznikne souvislý prstencovitý řádek· Nit na konci vnější části E řádku, tvořené axiální·! Jehla·! 9, je přiváděna к radiální· Jehlá· 24, které Jsou poháněny tak, aby v obrácené· smyslu tvořily očka následující vnitřní části j řádku· Na konci této vnitřní části J řádku je nit opět vedena к axiální· Jehlá· 9, aby tvořila následující vnější část E řádku, a tak dále· □e účelné použít vhodných řešení pro odstranění rozdílů v délkách oček při přenášeni nitě z vnitřní části řádků 1^ na vnější části E· Za tímto účele· Je například nožné nechat Jehly na koncích oblouků Mg vykonávat kratší pohybovou dráhu, aby se získala očka kratší než druhá,čímž ae kompenzují pravděpodobně delší průtahy nitě použité na přechodu mezi Jehlami 9 a 24 na koncích obou oblouků Mg· Se stejný· účele· Je možné působit na rovinu tvorby oček zatahovacích platin·

Bude účelné poznamenat, že v tomto stroji jsou jehelní lůžka nepohyblivá, zámková pouzdra, tj. zámkové nosiče 62 a 96 a odpovídající ovládací jednotky se otáčejí spojitým pohybe· v navzájem protiběžné· směru, vodítka 156 nitě Jsou pevná a Jediné hmoty, které Jsou opatřovány střídavým pohybe· Jsou hmoty nití střídavě uchopované a posouvané vyčnívajícími unášeči dvou vačkových nosičů, otáčejících se v navzáje· protiběžných směrech.

Po vytvoření špiček 202 a nohavic 204 postupný· pletení· úpletu ve směrech fM, Jak ukazuje obr· 18, se dosáhne bodu, kde ná začít tvorba tělové části 206, napojené na dvě navzájem sousedící hadicovíté nohavice 204, pletené současně na dvou sousedních obloucích Mg Jehel 9 a 24· Oehly 9 a 24 obou oblouků Mg v úsecích A-B, které tvoří nohavice jedněch a týchž punčochových kalhot, Jsou umístěny ve vzájemném odstupu vymezovaném obloukem jehel Mt, zahrnujícím omezený počet Jehel, například 50 až 70 nebo i méně· Když Je tvorba nohavic ukončena, к čemuž dojde současně u všech pletených výrobků, Jsou přední strany posledního řádku dvojice sousedních nohavic v poloze bodů AI, B1 а A2 а B2, jak ukazuje obr· 18·

V tomto okamžiku začíná postupné uvádění v činnost Jehel 9 a 24 na vnějších okrajích oblouku Mt podle obr· 18, čímž se vytváří spojovací profil C odpovídající rozkrokové části· části souprav jehel 9 a 24, které jsou v činnosti při tvorbě Jedněch punčochových kalhot, se к sobě navzájem přibližují, Jak Je vyznačeno v mezilehlé poloze АЗ B3 a A4 B4· Když se dostanou na úroveň A5, B6, spojí se obě přední části souprav Jehel v bodě D a začne tvorba tělové části 206, a to při použití Jediné z nití, která tvořila Jednu z nohavic· Tato nit se táhne střídavě podél oblouku A5 B6 a dále oblouku A7 B8, zatímco druhá nit, která vytvářela druhou z obou nohavic, Je vyloučena a odstřižena· počáteční uvedení v činnost může být provedeno u všech Jehel v úrovni B1-A2, a to pro jediný řádek oblouku Mt, načež potom začne uvedené postupné přidávání Jehel·

Po ukončení tvorby tělové části 206 Je úplet ukončen tradiční» způsobem a okrajem obráceným směrem dovnitř a/nebo s pružnou tkaninou a a vhodným lemováním pro vytvoření okraje okolo pasu, jak je vyznačeno částí V na obr. 18· □ako příklad lze uvést, že jehly oblouku Mt je možno uvést v činnost současně místo postupného zavádění_t takže se z řádků Al-Bl přechází přímo do řádku A5-B6·

Závěrem je možno říci, že na popsaném stroji a při použití popsaného způsobu je možno při použití okolo 2000 jehel v každém lůžku vyrábět na jednom stroji současně čtverý punčochové kalhoty, přičemž tyto punčochové kalhoty jsou na tomto stroji vyrobeny jako kompletní výrobek s již uzavřenými špičkami a s tělovou částí přímo vytvořenou na stroji bez porušení kontinuity pletení vzhledem ke tvorbě nohavic, a s konečnou kompletací okraje v pásové oblasti. Každý úplet tak opouští stroj jako kompletní výrobek·

Každý přívod nitě může být zdvojen v bodech ležících s malým odstupem od sebe a dvě nitě mohou být taženy dvěma rozdílnými unášeči· Popsaný způsob a stroj mohou vytvářet větší počet hadicovítých úpletů současně, jako párů nohavic, nebo, tělových částí apod. Stroj též muže být realizován bez zatahovacích platin a s vhodnými prostředky použitými na místě zatahovacích platin·

Na obr. 20 až 22 je patrný jehelní válec 301 a prstencovitý člen 303 ve tvaru kotouče, tvořící druhé Jehelní lůžko pro jehly, spolupůsobící s jehlami jehelního válce 301. V drážkách jehelního válce 301 se posouvají jazýčkové jehly 305 a v drážkách vytvořených v kotoučovém jehelním lůžku se posouvají další jehly 307, opatřené rovněž jazýčkem. Ve vhodných drážkách v jehelním válci 301 Jsou pevně uloženy tyče 309, vymezující podélné štěrbiny pro posun jehel 305. Tyto tyče 309 jsou prodlouženy za horní okraj 301A válce 301 a prodlužují tak postranní vedení jehel 305· Osou zakončeny ztenčenou částí 319, která je ztenčená a je symetrická vůči tlouštce každé tyče 309. Tato ztenčená část 319 každé tyče tvoří pevnou zatahovací platinu, která nahrazuje tradiční posouvající se a výkyvné zatahovací platiny vytvořené v tradičních jehelních lůžkách jehelních válců nebo v jiných typech jehelních lůžek· Podle obr· 20 mají tyto pevné platiny zmenšenou tloušťku a jsou opatřeny profilovaným úsekem 321, kterým vymezuje stahovací rovinu· Nad tímto profilovaným úsekem jsou opatřeny zadržovacím zobcem 323 podobným zobci pohyblivých platin a přecházejícím na horní straně do obloukovitého profilu 325, který je výrazně konvexní. Tento konvexní profil 325 slouží pro podporování nitě. Nit tak může sklouznout podél obloukovitého profilu a minout zobec 323, čímž se dostane do stahovací roviny vymezované profilem 321.

Podobně, jak bylo vysvětleno v souvislosti s jehelním válcem 301, je druhé jehelní lůžko tvořené kotoučem 303 a sloužící pro uložení Jehel 307 opatřeno řadou tyčí 327 vyčnívajících za kruhový obvod kotouče 303. Tyto tyče mají ztenčenou část 329, opatřenou profilovaným úsekem 331 vymezujícím stahovací rovinu, s háčkem 333 majícím funkci háčků pohyblivých platin, a s konvexním profilem 335 za háčkem 333. Uspořádání těchto částí Je obdobné jako částí 321. 323 a 325 pevných platin jehelního válce 301.

Pevné platiny vytvořené ztenčenými částmi 319, 329, jak byly výše popsány, jsou pevné prvky, které mohou poskytnout stejný účinek Jako pohyblivé platiny, pevné platiny jehelního lůžka mohou být osazeny velmi těsně vedle sebe. Na obr. 21 a 22 jsou znázorněny nitě F2 a F3 ve stavu před tím, než Jehla dosahuje bod největšího sestupu a v něm zaujímá háček jehly polohu 305A dle obr. 21 а 307A dle obr. 22. Эе třeba poznamenat, že nit, spočívající na profilu 325 a 335 platin se začíná vlnit, což umožňuje zachycovat velkou délku nitě před tvořením kliček mezi jehlou a profilovanými úseky 321 nebo 331, vymezujícími stahovací rovinu.

Zatahovací platiny vytvořené ze ztenčených částí 319, 329 si navzájem odpovídají a podobně si také jehly 305 a 307 navzájem odpovídají. Musí tak být poháněny prostřídané, aby nedocházelo ke vzájemným kolizím. Přitom vytváření hadicovitých úpletů výše popsaným způsobem vyžaduje prostřídané ovládání jehel obou lůžek.

Tvary ztenčených částí nohou být upraveny vůči tvarům částí 319 a 329 znázorněných na obr. 20, a to pro různé účely· Zejména Je na obr. 23 znázorněno uspořádání, v němž ztenčené Části 419 a 429, odpovídající částen 319 a 329, jaou upraveny bez háčkovitého profilu, avšak s nástavci 423, 433 zakončenými zaoblenými konvexními profily 425 a 435. Pevně zatahovací platiny jako ty, které jsou znázorněny na obr. 23, mohou fungovat bez obtíží s pracovními oblastmi jehel velmi těsně u sebe a tedy bez spolupůsobení nástavců 423 a 433 na úplet vytvářený protilehlým lůžkem. Určité obtíže mohou vzniknout v některých případech v počáteční fázi tvorby úpletu, tj. kdy jehly obou lůžek jsou bez oček a musí převzít nit poprvé, pro překonání této obtíže je možné začínat s prostřídanými jehlami nebo použít řešení dle obr. 25 a 26, popsané dále.

Při použití bezháčkových zatahovacích platin, jaké je ukázáno na obr. 23, je vedení nitě zlepšené vzhledem к tomu, jaké je znázorněno na obr. 21 a také na obr. 22, nebol body dotyku F3 nitě jsou pouze ve stahovací rovině, která je definována profilovými úseky 421 a 431.

Uspořádání, které dovoluje dosáhnout výhod obdobných jako při řešení dle obr. 23 a 24 je to, kdy dráha nitě není zvlášt vychýlovéna před tvorbou oček. Toto je patrné z obr. 25 a 26. Při tomto uspořádání se dosáhne také bezproblémových začátků práce stroje. podle obr. 25 a 26 je použito alternativního řešení pevných platin s háčky, jako jsou platiny a háčky dle obr. 20 a 22 a pevné platiny upravené bez háčků dle obr. 23. Zatahovací platiny dle obr. 25 a 26, řešené dle jednoho z uvedených způsobů, máji tvary opatřené stejnými vztahovými značkami, jako na obr. 20 až 24. V jehelním válci 301 jsou tak umístěny alternativně zatahovací platiny tvořené ztenčenými částmi 319 a 419, zatímco v kotoučovém jehelním lůžku 303 jsou alternativně zatahovací platiny tvořené ztenčenými částmi 429 a 329. S výhodou se použije zatahovací platiny s háčkem v jednom lůžku a zatahovací platiny bez háčků v druhém lůžku, tj. zatahovací platina tvořená ztenčenou částí 429 bude odpovídat zatahovací platině tvořené ztenčenou částí 319 a zatahovací platina tvořená ztenčenou částí 329 bude odpovídat zatahovací platině tvořené ztenčenou částí 419. Tímto způsobem se dosáhne dráhy nitě F4 jako na obr. 26, kdy se nit dotýká hlav zatahovacích platin, tj. konvexních hřbetů zatahovacích platin v počtu menším, než jak Je znázorněno na obr. 21 a s vlnivým průběhem o něco vyšším, než jaký Je znázorněn na obr. 24. Dosáhne se tak kompromisu mezi uspořádáním jednotlivé nitě, která je mírně vychýlena během spouštění jehel pro vytváření očka a mezí možností zahájení tvorby úpletu s prázdnými jehlami. Prostřídání zatahovacích platin obou typů může být odlišné než je v poměru 1 : 1 dle obrázku.

Obr. 27, 28 a 29 znázorňují zřetelněji uspořádání, které je v souladu se snahou vyloučit negativní jev, který se může vyskytovat během práce na dvou jehelních lůžkách, která jsou buč přímkovitá nebo obvodově uspořádaná podle v úvodu zmíněného patentu, □ak již bylo uvedeno, je úplet tvořen střídavě soupravou jehel 305 válcovitého lůžka a soupravou odpovídajících jehel 307 talířového lůžka. Pomocí jehel 305 se tvoří část MNI úpletu a pomocí jehel 307 se tvoří část MN2 úpletu. Anomální oblast úpletu se může objevit v místě konců obou částí MNI a MN2 úpletu, t), v úseku MN3, když nit přechází z Jedné soupravy Jehel 305 na druhou soupravu Jehel 307· To vyplývá z toho, že rozteč PÍ »ezi jehlami 305 a mezi jehlami 307 Je menší, než je vzdálenost D mezi jehlami 305 a 307 v obvykle spuštěné poloze znázorněné plnou čarou na obr* 29. .Když tato větší vzdálenost D vůči rozteči Dl přesáhne určitou procentuelní mez velikosti rozteče Di,aůže to vést ke vzniku podélného kazu v obou protilehlých úsecích MN3 hadicoví tého úpletu při tvorbě jeho obou předních stran. Tato možná vada se v praxi eliminuje tím, že se obě lůžka Jehel umístují co nejblíže к sobě, a že se omezuje zatahování jehel v jednotlivých lůžkách. Эе možné provést ještě další zlepšení pro odstranění výskytu této závady v podélných úsecích MN3 úpletu, a to při provedení dle obr. 28 a 29.

Podle obr. 28 a 29 jsou nejméně jedna koncová jehla 305E a nejméně jedna koncová jehla 307E na koncích obou souprav jehel 305, 307, určených pro tvorbu obou částí hadi covitého úpletu MNI a MN2, delší než normální jehly 305 a 307, jak je ukázána na obr. 28 v případě jehel 305 а 305E. VzdálenostíX je označen rozdíl délek, který vzniká jak mezi jehlami 305 a koncovou jehlou 305E a mezi jehlami 307 a koncovou jehlou 307E, přičemž rozdíl v délce mezi jehlami 307 а 307E se může různit od rozdílu délky mezi jehlami 305 а 305E. Je též možno použít dvou jehel vedle sebe, na každém konci pracovní soupravy, o větší výšce než mají ostatní jehly, a taková výška může být stejná nebo rozdílná.

V každém případě se dosáhne menší vzdálenosti Dl než je vzdálenost D, která by byla mezi obvyklými jehlami, jak ukazuje obr. 29, kde háčkové*hroty jehel 305E а 307E jsou znázorněny čárkovaně ve spuštěné poloze jehly, zatímco spuštěné polohy jehel 305 a 307 ve stejných podmínkách jsou znázorněny plnými čarami.

přídavně к tomu, co bylo ukázáno, a ke stejnému účelu, tj. к omezení nedostatků podél obou koncových oblastí MN3 hadicovitých úpletů mezi Částmi MNI a MN2 tvořenými oběma soupravami jehel 305 a 307, je možné použít v polohách, kde se tvoří koncové oblasti MN3, pevné zatahovací platiny, které mají stahovací rovinu zdviženou výše, než dříve popsané zatahovací platiny· Na obr. 29 jsou znázorněny alternativní zatahovací platiny se zobcem, které mohou být eventuelně prostřídány zatahovacími platinami bez zobce a dvě specielní zatahovací platiny bez zobce, které vymezují stahovací profil ve svislé zdvižné poloze vzhledem ke stahovací rovině válce, a radiálně posunutý směrem ven ze stahovací roviny kotoučového lože, přičemž rozdíl úrovní u obou jehelních lůžek je označen jako rozdíl LX.

Rozdíl úrovní stahovacích profilů v oblasti tvorby úseků MN3, který může být postupný pro větší počet zatahovacích platin, dovoluje omezovat rozdíl, který je jinak v těchto oblastech MN3 velmi značný. Podobně dovolují rozdíly v délce jehel zmenšovat vzdálenost D mezi nimi vůči vzdálenosti R, která by byla naměřena u obvyklých jehel.

Jedna nebo obě z výše uvedených podmínek, tj. rozdíly délky jehel a rozdíl úrovně stahovací roviny, podporují tvorbu velmi pravidelného úpletu.

Zejména ukazuje obr· 30 zatahovací platiny tvořené ztenčenými částmi 519 a 529 rozdílné morfologie vzhledem к Jedné ze zatahovacích platin 419 a 429 z obr. 23. Tyto zatahovací platiny 519 a 529 jsou uzpůsobeny к tomu, aby měly stahovací rovinu zdviženu vůči stahovací rovině normálních zatahovacích platin, a to v bodech, v nichž se vytvářejí úseky MN3 hadicovítého úpletu. Morfologie těchto tvarovaných zatahovacích pláli in 519 a 529 ·ό ten účel, aby nezpůsobila uvolňování nitě na nástavcích 423, 433 nebo zobcích 323 nebo háčcích 333, když nit mění směr přivádění a přechází z jednoho Jehelního lůžka na druhé.

V některých případech může být výhodné vytvořit překážku proti možnému vykluzování kliček zatahovacích platin z profilovaných úseků 321, 331, 421, 431, která nemusí být nutně prodloužená směrem ke druhým lůžkům. Tato překážka může být tvořena otevřeným prstencem 600 nebo 502, jak ukazuje obr. 20, uloženým v drážkách nebo otvorech tyčí tvořících zatahovací platiny.

Z obr. 31 a 32 Je patrný hadicovitý úplet obvykle tvořený s hladkým očkem nebo se zadrženým očkem nebo zpracovaným očkem, přičemž začíná od uzavíracího řádku 703» oblast hadicovitého úpletu u uzavíracího řádku 703 je konstruována ták, Že poskytuje okraji vymezovanému uvedeným uzavíracím řádkem 703, který Je počátečním řádkem, určité zakřivení. Tato oblast, která se nazývá špička, jak reprezentována např· špičkou dámské punčochy, je vyznačena jako oblast 705, přičemž sestává z předního čela 705A a zadního čela 705В zploštělého úpletu, znázorněného na obr. 31. Tato obě čela 705А a 705В jso znázorněna ve stavu roztažení úpletu do roviny v oblasti uzavíracího řádku, jak ukazuje obr. 32. Obě čela 705А a 705В lze považovat za prakticky symetrická vůči uzavíracímu řádku 703.

Předpokládáme-li, že úplet je plochý, jak je znázorněno na obr. 31, je zakřivená Čára, na níž se uzavírací řádek 703 nalézá, tvarována rozdílnostmi ve struktuře úpletu obou částí čel 705A а 705B. Tato struktura je symetrická na každé straně vzhledem к čerchované čáře X-X v případě, že tvar úpletu má být symetrický. Ve střední části 751 je úplet vytvořen například z hladkého rovnoměrného očka, jak je ukázáno na pravé straně výkresu na obr. 32.

Na obrázcích jsou vyznačeny dvě oblasti 753, přiléhající к oblasti 751_t a oblast 755» ležící dále na vnějěí straně oblasti 753. V každé z oblastí 753 jehly tvoří prostřídané volné body PF proti pravidelným očkům MR. Podle řeěení dle obr. 32 jsou v oblasti 753 vytvořeny sloupky 7531 se všemi očky utaženými, tj. že ve všech bodech byla očka shozena, a sloupky 7532, prostřídané se sloupky 7531, kde jehla tvoří tři volné body a jeden shozený bod, jak je zřetelně patrné z obr. 32. V každé z oblastí 755 jehly tvoří volné body v počtu větším, než v oblasti 753/ přičemž i zde jsou tyto sloupky prostřídány sloupky pravidelných oček, podle obr. 32 jsou v této oblasti 755 vytvořeny sloupky 7551 ee všemi očky utaženými, tj< očky shazovanými ve všech bodech, prostřídanými se sloupky 7551/ kde jehly tvoři sedm volných bodů na jedno shozené očko. Řádky se shozeným očkem ve sloupcích 7552 oblasti 755 mohou odpovídat víceméně některým z řádků se shozenými očky ve sloupcích 7532 oblasti 753. Střídání ve sloupcích 7531 a 7532 a sloupcích 7551 a 7552 se mohou lišit od 1 : 1.

Kličky tvořené jehlami, které tvoří očka sloupků 7552 a 7532, a které se vyvíjejí podél odpovídajících volných bodů, jsou ve skutečném úpletu o něco delší, než kličky v běžném úpletu 751 ve sloupcích 7531 a 7551. Na obr. 32 jsou tyto kličky znázorněny mnohem delší než ve skutečnosti, a to pro názornost výkresu. To má za následek v oblastech 753 a ve větší míře v oblastech 755, zkrácení tkaniny ve směru £ vzhledem к oblasti 751. v níž se tvoří pouze shazovaná očka. Toto omezené zkrácení oblastí 753 a ještě větší zkrácení oblastí 755 působí modelování špičky, v důsledku čehož má okraj 703 špičky, tvořený uzavíracím řádkem, zakřivený tvar dle obr. 31, přičemž může být ještě výrazněji zakřiven.

V praxi je též možné použít pouze dvou oblastí typu oblasti 753 a Oblasti 755 místo čtyř oblastí 753 a 755. Stejně tak je možné použít dalších párů nebo oblastí s volnými body v počtu větším, než v oblastech 753 a 755. Všechny tyto sloupky s volnými body jsou přitom prostřídány řadami bodů se shozenými očky, přičemž počet sloupků s volnými body roste směrem od střední oblosti к obvodu, tj. od osy X-X směrem ven. 3e zřejmé, že symetrie oblastí 753 a 755 ae bude hodit pro úplety, které musí být symetrické podle osy X-X. Stejně tak se však může i asymetrické uspořádání hodit pro výrobky, kde může být taková symetrie požadována.

Na začátku tvorby úpletu se podél uzavíracího řádku 703 mezi čely 705A а 705B hadicovitého úpletu s výhodou vytvoří jeden nebo dva vedle sebe ležící řádky shozených oček, jak je ukázáno řádky 761А а 761B, načemž mohou začít oblasti a volnými body. Mezi řádky 761A а 761B se vytvoří podél uzavíracího řádku 703 spoj s počátečním řádkem, který vytvoří několik můstků nitě 764 mezi očky obou řádků 761A а 761B.

Taková struktura může být realizována dvěma protilehlými jehelními lůžky, která tvoří čela 705A a 705B, spojená mezi svými konci podél spojovacích čar 765 z obr. 31, v nichž nit, která vytvořila řádek na čele 705A, přechází z jednoho jehelního lůžka na druhé, aby tvořila řádek odpovídající Čelu 705B. Stroj tohoto druhu je znázorněn na obr. 1 až 19.

Oblasti s volnými body, jako jsou oblasti 753 a 755, jsou schopné se protahovat ve větší nebo menší míře, a to bud s ohledem na požadavky tvarování uzavíracího řádku 703, nebo aby vyhověly jiným estetickým požadavkům. Obzvláště pro uzavřené konce dámských punčoch je možné kombinovat oblasti 753 a 755 s oblastmi specielní pleteniny pro tvorbu tradiční zesílené špičky.

CS 2704.17 B2

Эе nožné spojovat nitě volných bodů PF s nití shozených oček podél řádek umístěných se vzájemnými odstupy. 3e tak možné dosáhnout stejného účinku, tj· zkrácené a tedy modelování špičky úpletu, i za cenu určitého ztlušténí pleteniny.

Claims (25)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Způsob pletení punčochových kalhot, při kterém se na dvou soustředných sestavách jehel pletou současně více než jedny punčochové kalhoty vedle aebe, a to od špiček nohavic sněrem к pasu tělové části, vyznačený tím, že senohavice od špičky pletou na jedné lícní straně na segmentu jehel jedné soupravy, po dokončení poloviny řádku se obrátí směr pletení a druhá lícní strana řádku se plete na segmentu jehel druhé soupravy, přičemž po dobu pletení nohavic jsou jehly ležící mezi místy obracení směru pletení vyřazeny z činnosti, přičemž po dosažení začátku rozkrokové části se zvětšuje počet sloupků řádků nohavic zapojováním v činnost jehel v segmentu ležícím mezi místy obracení směru pletení nohavic, a to po obou jeho stranách přidáváním vždy jednoho sloupku v každém řádku směrem к ose tohoto mezilehlého segmentu, až se oba nohavicové segmenty spojí, obracení směru pletení ve středové části úpletu se zruší a plete se jedním směrem vždy v délce jedné poloviny řádku tělové části, a to na jehlách jedné soupravy, po upletení poloviny řádku se obrátí směr pletení a druhá polovina řádku se plete na jehlách druhé soupravy, načež se postup opakuje až po dopletení pasu.

   Z. Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, Že během přechodu z jedné Čelní strany úpletu na druhou čelní stranu úpletu se tvoří kratší očka pro vyrovnání možného přebytku pleteniny.
2. 3. Způsob podle bodů 1 a 2, vyznačený tím, že pro každý úplet se použije jedna nit pro tvorbu každé nohavice a jedna nit pro tvorbu tělové části·
3. 4. Způsob podle bodů 1 až 3, vyznačený tím, že tvarované konce úpletu, jako je špička nohavice, se tvarují tím, že se prostřídávají sloupky, v nichž se očka pravidelně shazují, se sloupky, v nichž se na jehlách, které si podržují očka, vytvářejí v úpletu volné body v jednom nebo ve více řádcích·
4. 5. Způsob podle bodu 4, vyznačený tím, že směrem ke konci úpletu počet řádků, na nichž si jehly ve zvolených sloupcích podržují očko, postupně vzrůstá·
5. 6. Způsob podle bodů 4 až 5, vyznačený tím, že se úseky se sloupky s volnými body v jednom nebo více řádcích volí symetricky a dosáhne se symetrického tvarování s prostřídanými sloupky se všemi očky shozenými a sloupky s volnými body v jednom nebo více řádcích při zvoleném vzorku.
6. 7. Zařízení pro současné pletení skupiny punčochových kalhot způsobem podle bodů 1 až 6 na dvouválcovém okrouhlém pletacím stroji, zahrnujícím soustředná jehelní lůžka, a to talířové lůžko s radiálními jehlami a axiální jehelní lůžko s axiálně orientovanými jehlami, a se zámkovou soustavou pro ovládání jehel, vyznačené tím, že jehelní lůžka (8, 18) jsou fixní a okolo jehelních lůžek jsou otáčivé uloženy zámkový nosič (96) radiálního jehelního lůžka (18) a zámkový nosič (62) axiálního jehelního lůžka (8), zámkové nosiče (62, 96) jsou uloženy otáčivě s navzájem protiběžným smyslem otáčení a jsou opatřeny ovládacím ústrojím (800, 900) pro zapojování a vyřazování jehel obou lůžek (8, 18) a ovladatelnými unášeči (162, 176) nitě, vedené od přívodu (156) к jehlám odpovídajícího lůžka (8, 18) a pro střídavé pouštění a uchopováni ni- tě ve směru otáčení zámkového nosiče (62, 96), přičemž počet unášečů (162, 176) odpovídá dvojnásobku počtu punčochových kalhot, pro jejichž pletení je zařízení určeno, přičemž unášeče(162, 176) jsou umístěny a odstupy odpovídající úhlovým segmentům (Mg) pro pletení nohavic úpletu, a jsou opatřeny vzájemně synchronizovanými odpovídajícími ovládacími ústrojími (850, 950) unášečů (162, 176).
7. 8. Zařízení podle bodu 7, vyznačené tím, že ovládací ústrojí (800) pro zapojování a vyřazování jehel axiálního lůžka (9) obsahuje soupravu zámků (154A, 154В, 154C, 1540, 154E, 154F) upevněných na otáčivém zámkovém nosiči (62).
8. 9· Zařízení podle bodu 7, vyznačené tím, že ovládací ústrojí (900) pro zapojování a vyřazování jehel radiálního lůžka (24) obsahuje soupravu zámků (46, 122, 124), upevněných na otáčivém zámkovém nosiči (96), pro působení na vyvolovací platiny (126, 128) radiálních Jehel (24).
9. 10. Zařízení podle bodu 9, vyznačené tím, že souprava zámků (46, 122, 124) je doplněna bočním zámkem (136) pro přímé působení na kolénka (24A, 248) radiálních jehel.
10. 11· Zařízení podle bodu 10, vyznačené tím, že jednu stranu bočního zámku (136) tvoří svisle posuvný člen (150), zasunutelný do polohy navazující na druhou stranu bočního zámku (136).
11. 12. Zařízení podle bodu 9, nebo 10, vyznačené tím, že souprava zámků (46, 122, 124, 136) je doplněna svisle posuvným členem (152) pro přímé působení na kolénka (24A) radiálních jehel z polohy podržení oček do polohy uvolnění oček.
12. 13. Zařízení podle bodu 7 až 12, vyznačené tím, že ovládací ústrojí (850) unášeče (162) tvoří deska (160) nesoucí unášeč (152), opatřená kolénky (160A, 1606) a vačkové profily (164) pro působení na kolénka (160A, 16AB) uložené vždy v pevné poloze proti mezilehlým mezerám v odpovídajících zámcích, oddělujícím od aébe každý ž jehelních oblouků (Mg), odpovídajícím pletení nohavic každé z punčochových kalhot, přičemž deska (160) je do unášecího působení vedena dostředným posunem a z unášecího působení je vyřazována odstředivým posunem.
13. 14· Zařízení podle bodu 13, vyznačené tím, že unášeč (162) je udržován v dostředné aktivní poloze pružným kolíkem (168) a z aktivní polohy je veden záběrovým obrysem vačkového profilu (164), přičemž vačkové profily (164) jsou vysunutelné směrem radiálně ven pro vysunutí z dráhy unášeče (162) v jehelních obloucích (Mt) odpovídajících středové oblasti tělové části.
14. 15. Zařízení podle bodu 7 až 14, vyznačené tím, že ovládací ústrojí (950) unáěeče (176) tvoří deska (174) nesoucí unášeč (176), posuvná ve svislém směru a svírající pravý úhel s deskou (160), a vačkové profily (178) působící na kolénka (174A, 174B), přičemž deska (174) je domášecího působení vedena sestupným pohybem a z unášecího působení je vedena vzestupným pohybem.
15. 16. Zařízení podle bodu 15, vyznačené tím, že unášeč (176) je udržován ve spuštěné poloze pružným kolíkem (180) během dráhy mezi dvěma vačkovými profily (178), přičemž vačkové profily (178) jsou vysunutélné směrem vzhůru mimo záběr do dráhy unášeče (176).
16. 17· Zařízení podle bodů 13 až 16, vyznačené tím, že ovládací ústrojí (850, 950) jsou synchronizována pro střídavé aktivování unášeče (162, 176) nitě jednoho z obou jehelních lůžek (9, 24) a vyřazení z činnosti druhého unášeče (176, 162) druhého z jehelních lůžek (24, 9) jeho vačkovým profilem (164, 178).
17. 18. Zařízení podle bodů 7 až 17, vyznačené tím, že jehelní lůžka obsahují na koncích jehelních oblouků (Mg) odpovídajících pletení nohavic delší koncové jehly (3056, 3076) než Jeou ostatní Jehly (305, 307)·
18. 19· Zařízení podle bodu 18, vyznačené tím, že v koncových oblastech je okraj zatahovacích platin (318, 328), který vymezuje stahovací rovinu, vyšší než je stahovací rovina vymezované na ostatních zatahovacích platinách·
19. 20· Zařízení podle bodu 18, vyznačené tím, že zatahovací platiny (318, 328, 418, 428) obou jehelních lůžek jsou pevné a jsou opatřeny profilovaným úsekem (321, 331, 421, 431) vymezujícím stahovací rovinu a konvexním zadním profilem·
20. 21. Zařízení podle bodu 20, vyznačené tím, že alespoň některé ze zatahovacích platin (318, 328) jsou opatřeny u obloukovítého zadního profilu (325, 335), pro podporování kličky očka, háčkovými útvary ve tvaru zobců (323) nebo háčků (333), přesahujících profilovaný úsek (321, 331)·
21. 22· Zařízení podle bodu 21, vyznačené tím, že alespoň některé ze zatahovacích platin (418, 428) mají profil bez háčků·
22. 23· Zařízení podle bodu 20 až 22, vyznačené tím, že pevné zatahovací platiny (318, 328) s háčkovými útvary jsou prostřídány s pevnými platinami (418, 428) bez háčkovitých útvarů·
23. 24· Zařízení podle bodu 23, vyznačené tím, že pevné zatahovací platiny (318), mající háčkovité útvary ve tvaru zobců (323) na Jedné řadě jehel, odpovídají pevným zatahovací m platinám (418) bez zbbců na druhá řadě jehel·
24. 25· zařízení podle bodu 23 nebo 24, vyznačené tím, že zatahovací platiny s háčkovítými útvary a bez háčkovitých útvarů jsou prostřídány v uspořádání 1 : 1·
25. 26· Zařízení podle bodů 7 až 25, vyznačené tím, že zámkové nosiče (96, 62) sestávají ze soupravy nosičových segmentů (96A, 62A), nesoucích společné zámky (46, 122, 124, 136, 154A, 1540, 154C, 1540, 1546, 154F)·

    20 výkresů