CS268523B2

CS268523B2 - Sewage anaerobe treatment plant

Info

Publication number: CS268523B2
Application number: CS855465A
Authority: CS
Inventors: Sjoerd H J Vellinga
Original assignee: Pacques Bv
Priority date: 1984-07-24
Filing date: 1985-07-24
Publication date: 1990-03-14
Also published as: FI852861L; EP0170332B1; FI88606C; FI88606B; AU4539285A; DK167144B1; US4609460A; IN164788B; NL8402337A; EP0170332A1; ATE30901T1; CS546585A2; IE58517B1; DD237158A5; IE851842L; BR8503478A; JPH0144120B2; DE3561008D1; FI852861A0; CA1257717A

Description

Vynález ее týká anaerobního čisticího zařízení pro čištěni odpadních vod, obsahujícího nádrž s reakční komorou pro fermentaci, ústrojí pro přivádění činidel do reakční komory, noJmóiiA Joilon přopnilový žlab pro ohΓοσιηϊύονήιιί vyčištěná vody přopodom o oběrný systém pro shromažďování a odstraňování plynu z kapaliny, umístěný pod úrovní přepadového žlabu.

Při dosud známých procesech, jejichž úkolem je čištěni odpadních vod, obsahujících organické látky, se nejprve organická látky rozrušují na složky, rozpustné-ve vodě, zejména na mastné kyseliny, načež se voda, takto předběžně zpracovaná, upravuje při anaerobních podmínkách stykem s granulovaným kalem, který obsahuje mikroorganismy, schopné produkovat metan, přičemž při tomto známém postupu se produkuje metan, který se odděluje od kapaliny, stále ještě obsahující kal. Upravená voda /vytékající voda/ 9® odebírá přelivem. Pro anaerobní fermentaci Je teoretická doba zdržení kapaliny v reaktoru určena hydraulickým průtokem v závislosti na celkové kapacitě zařízení včetně usazovací komory. Optimální doba zdržení kapaliny v reaktoru Je určena, za předpokladu přítomnosti dostatečného množství kalu, kromě Jiného koncentrací COD v odpadních vodách. Bylo zjištěno» ^ζθ P^í době zdržení v rozsahu několika hodin Je možno dosáhnout dokonce až 90 %ního vyčištění kapaliny. Rozsah, ve kterém Je možno takové čistící účinnosti dosáhnout, je možno udržovat po dlouhou dobu a Je závislý na stupni zadrženi kalu. Zejména Je třeba věnovat pozornost tomu, aby v průměru nedocházelo к vyplavování většího množství kalu z reaktoru než kolik ho může být vyprodukováno v určitém časovém intervalu. Эе-li použit velký hydraulický průtok při nízké koncentraci COD v účinné látce, vzniká značné nebezpečí, že vnitřní usazovací nádoba nebude schopna zabránit vyplavování většího množství kalu. Faktorem, který Je v této souvislosti velmi důležitý, Je povrchové hydraulické zatížení usazovací _nádoby·

P_rotože Je značný rozdíl mezi hustotou usazeného kalu v usazovací komoře a hustotou směsi části kalu, odpadní vody a plynových bublinek v reaktoru, usazená kalová hmota se Částečně promíchává. Výsledkem takto vznikající turbulence Je přítomnost nadměrného množství kalu v horní části reaktoru, který se potom vyplavuje z reaktoru ven. К tomu Je třeba přičíst skutečnost, že do částic kalu proniká tolik metanu, že tyto částice ‘ se stávají lehčími než okolní kapalina. Tím se výrazně omezují kapacitní možnosti reaktoru.

Z nizozemské přihlášky vynálezu 82.01293 Je známo, že cirkulaci usazeného kalu, zvedaného proudem plynu Je možno kontrolovat vytvořením přetlaku ve shromažRovací komoře. Podle této zveřejněné přihlášky je hodnota přetlaku, potřebná к této kontrole, rovna nejvýše 30 %. statického tlaku v reaktoru. Tímto opatřením se zamezuje odplavováni Části kalu přelivem jako výsledku nekontrolovaného vývinu plynu. Nevýhoda této metody spočívá v tom, že pro aplikaci tohoto postupu Jsou nutné příslušné úpravy některých části zařízeni, které musí odolávat zvýšenému tlaku, což přináší podstatné zvýšeni nákladů na zařízení.

Úkolem vynálezu Je odstranit tyto nedostatky a vyřešit konstrukci reaktoru uvedeného typu, и kterého by bylo možno dosáhnout účinné kontroly účinku plynu na zvedáni částic kalu, aniž by bylo nutno udržovat v reaktoru přetlak.

Tento úkol je vyřešen anaerobním čistícím zařízením podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že zařízení je opatřeno dalším sběrným systémem pro shromažďování plynu a nadlehČovaného kalu, upevněným v odstupu pod prvním sběrným systémem, přičemž tento další sběrný systém Je hydraulicky napojen na svislé stoupaci potrubí pro zvedání směsi kapaliny a plynu nadlehČovacím účinkem plynu. Svislé stoupaci potrubí je vyústěno od odlučovací komory pro odlučováni plynu od kapaliny.

Podle výhodného konkrétního provedení vynálezu Je další sběrný systém napojen na stoupaci potrubí prostřednictvím tvarových spojovacích trubek, vyústěných pod nálevkovitým přechodovým dílem, к Jehož užšímu konci Je připojeno stoupaci potrubí.

CS 260523 B2

Podle Jiného výhodného provedeni vynálezu Je odlučovací komora spojena 9 nejméně ^; jedním nvlnlým potrubím pro vrncení oddělená kapaliny a kalu do oblasti dna nádržo a na odlučovací komoru je napojen odpěňovač, Jehož kapalinový vý9tup jo napojen na svislé .

potrubí pro odvod oddělené kapaliny ke dnu nádrže.

Sběrný systém je podle dalšího konkrétního provedení vynálezu tvořen soustavou tvarových zachycovacích krytů, uspořádaných nad sebou v nejméně dvou skupinách, přičemž zachycovací kryty jedné skupiny jsou přesazeny vůči zachycovacim krytům sousedních skupin a průřezová plocha zachycovacích krytů v jedné skupině je rovna nejvýše 55% celkové průřezové plochy reaktorové komory, popřípadě nádrže. (

Ve výhodném konkrétním provedení zařízení podle vynálezu je uvnitř reaktorové nádrže uspořádána soustava stoupacích trub, umístěných mezi skupinami reaktorových trub se sběrnými systémy pro dopravu čištěné kapaliny к výtokovému žlabu, a nejméně jedna střední trouba pro proudění kapaliny směrem dolů, přičemž tyto trouby mají šestiúhelníkový průřez a jsou uspořádány těsně vedle sebe do voštinového vzoru.

. i

Tím, že se plyn a nadlehčovaný kal zachycuji v zařízení podle vynálezu ve značné .

vzdálenosti od hladiny kapaliny a že jsou dopravovány potrubím, zejména nejméně Jedním stoupacim potrubím, je možno dosáhnout značného omezeni turbulace v proudu kapaliny v nejvyššich oblastech reaktoru. Tím se zvyšuje plnicí kapacita reaktoru a v Jeho horní části se získává Čistá kapalina. ·

Důležitým znakem zařízeni podle vynálezu Je skutečnost, že nadlehčovaný kal, unášený plynem do stoupacího potrubí, se odlučuje od kapaliny a vrací se zpět do reaktoru. Zatímco v horní Části reaktoru Je požadováno klidné a mírné proudění kapaliny bez Jakýchkoliv virů, и dna reaktoru se požaduje dobré promícháváni kalu s tekutinou, takže zejména těžké kaly Je třeba fluidizovat plynem, přiváděným do vrstvy kalu, přičemž směs kalu, plynu a kapaliny se potom zvedá nahoru stoupacimi potrubími. '

Pro oddělení plynu od unášené pěny Je zařízeni opatřeno odpěnovačem, napojeným na odlučovací komoru.

Druhý sběrný systém zařízeni podle vynálezu, zachycující a usměrňující směs plynu s kalem do stoupacího potrubí, má zamezovat nadměrnému zrychleni proudu stoupající kapaliny, způsobenému zúžením průtočniho profilu, které by mohlo narušovat vrstvu vyčištěné kapaliny v horní části reaktoru.

Příklady provedení zařízeni podle vynálezu jsou zobrazeny na výkresech, kde obr.l znázorňuje svislý řez prvním příkladným provedením čisticího zařízení, na obr.2 je ve svislém řezu a ve zvětšeném měřítku znázorněn detail sběrného systému se zachycovacimi . kryty z prvního příkladného provedeni vynálezu, obr.3 znázorňuje půdorysný pohled na sběrný systém reaktorové nádrže z obr.2, obr.4znázorňuje svislý řez druhým příkladným provedením čisticího zařízeni podle vynálezu a na obr.5 je vodorovný řez zařízení ve druhém příkladném provedeni, vedený rovinou V-V z obr.4. Anaerobní čisticí zařízeni podle vynálezu (obr.l až 3) pro čištěni odpadních vod obsahuje vysokou reaktorovou nádrž χ se svislou osou, mající na spodním konci v oblasti svého dna vtokový otvor 2 pro přívod přitékající znečištěné kapaliny. V blízkosti horního okraje nádrže χ jsou upevněny přelivové žlaby 3, napojené na odtokové potrubí 4. Uvnitř reaktorové nádrže χ jsou umístěny nad sebou dva sběrné systémy 5, 6 pro zachycování a shromažňování plynu a nadlehčovanému kalu, tvořené soustavou zachycovacích krytů 51· 52, 53, 54, 61, 62, 63, 64, nakloněných směrem ke střednímu stoupacímu potrubí 7.

V průběhu čisticího procesu dochází ke kvašení náplně zejména v oblasti dna reaktorové nádrže χ za anaerobních podmínek, přičemž kvasný proces probíhá v důsledku vzájemného kontaktu mezi částicemi kalu a látkami, které jsou rozpustné ve vodě, zejména mastnými kyselinami, a při kvašeni vzniká metan. Část částic kalu absorbuje tolik metanu, že se tyto částice stávají lehčími než okolní kapalina. Aby se dosáhlo klidného proudění nmftni knpnltny o knlom n plynnm box vířivých proudů v nejvyěfti Čóoti rooktorovó nódrže 1 a aby se zamezilo v co největší míře unáěoní kalu vytékající kapalinou, je v ú- rovni, která je v odstupu od přelivových žlabů 3, umístěn sběrný systém 5, který odvádí plyn a nadlehčovaný kal do svislého středního stoupacího potrubí 7, kterým proudí . zachycený plyn 9 kalem a kapalinou do zúžené části 71 středního stoupacího potrubí 7, ’ upevněné uvnitř nezúžené části stoupacího potrubí 7. Nad spodním sběrným systémem 5 je umístěn horní sběrný systém 6, který zachycuje směs plynu a nadlehčóvéhdho kalu a popřípadě i část pěny a převádí ji do nezúžené části stoupacího potrubí 7. Zúžená část 71 i nezúžené čá9t stoupacího potrubí 7 jsou zaústěny do odlučovací komory 8, ve které dochází к odlučování plynu od kapaliny. Kapalina se hromažSuje na dně odlučovací komory a odtéká svislým potrubím 9 ke dnu reaktorové nádrže 1. Odlučovací komora 8 je spojena spojovacím potrubím 12 s odpěňovačem 11, ve kterém se odděluje pěna, kal a kapalina od plynu. Kal je spolu s kapalinou přiváděn převáděcím potrubím 10 do svislého potrubí 9.

V důsledku předchozího odloučení plynu od kapaliny je sloupec kapaliny ve svislém potrubí 9 těžší než okolní kapalina, obsahující bublinky plynu a nacházející se v reaktorové nádrži К Tím dochází к vytváření poměrně silného proudu kapaliny ve svislém směru ve svislém potrubí 9, přičemž tento proud je zaústěn do vrstvy kalu na dně nádrže 1^ a i promíchává usazený kal. V proudu kapaliny, pohybujícím se svislým potrubím 9, se ke dnu nádrže _1 vrací také odloučený kal. Výsledným efektem tohoto řešení je dosažení poměrně klidného a rovnoměrného proudění kapaliny v oblasti horního konce reaktorové nádrže 1^ zatímco u dna nádrže 1 se promíchává kal proudem přitékající kapaliny.

Konstrukce sběrných sytémů 5, 6 je takového druhu, že zrychlení proudu kapaliny v místě zúžení průtočného průřezu je ve značné míře omezeno. Obr.2 a 3 ukazuji, že v každé výškové úrovni reaktorové nádrže 1 jsou umístěny dva zachycovací kryty 51, 52, , 53, 54, .61, 62, 63, 64 pro zachycování plynu, z nichž každá dvojice v každé výškové

I hladině zabírá méně než polovinu průřezové plochy nádrže 1^. Zachycovací kryty 51, 52, ⁵³» §4.» θΐ» 62, θΐ» 64 ve dvou za sebou následujících výškových hladinách se částečně překrývají a ve všech výškových hladinách pak překrývají celou průřezovou plochu reaktorové nádrže 1. V jedné výškové hladině nádrže 1 nemají zachycovací kryty 51, 52, 53, 54, 61, 62, 63, 64 zakrývat více než 55% celkové průřezové plochy reaktorové nádrže 1_, j s výhodou překrývají méně než 50% této průřezové plochy.

i Příkladné provedeni zařízení podle obr. 1 až 3 může být sloučeno s několika další1 mi stejnými jednotkami do většího celku.

I Na obr.4 a 5 je znázorněno druhé příkladné provedení Čisticího zařízení podle vynáI lezu, ve kterém má reaktor podstatně větší průřezovou plochu a je tvořen soustavou trub! nich jednotek se šestiúhelníkovým příčným průřezem. V tomto příkladném provedení sestává reaktor z nádrže 1, opatřené rovněž vtokovým otvorem 2, prstencově uspořádanými pře“ livovými žlaby 3 a hlavním odtokovým potrubím 4 pro odvádění odtékající vyčištěné kapaliny. Výtokové přelivové žlaby 3 jsou spojeny s odtokovým potrubím 4 Spojovacími potrubími : . 25· ; Uvnitř nádrže 1 je uspořádáno šestnáct šestibokých reaktorových trub 26, tři kombi• nované šestiboké stoupací trouby 27 a jedna střední trouba 28 rovněž šestiúhelníkového j průřezu. V této Šestiboké střední troubě 28 je osazeno svislé potrubí 9, které na rozdíl j od šestibokých reaktorových trub 26, šestibokých stoupacích trub 27 a šestiboké střední

J trouby 28 dosahuje až ke dnu reaktorové nádrže 1.. Reaktorové trouby 26, stoupací trouby ! 2.1 a střední trouba 28 jsou uspořádány do voštinového vzoru, takže vyplňují celý vnitřní prostor nádrže 1^.

V každé ze šestibokých reaktorových trub 26 jsou uspořádány dva sběrné systémy 5, i

CS 268523 82 pro zachycováni plynu, umístěné nad sebou ve vzájemném odstupu, které mají stejné konstrukční řešení a stojné prostorové uspořádání jako v příkladech podle obr.l až 3. První sběrné systémy 5, které jsou umístěny níže, usměrňují zachycovaný a shromažďovaný plyn spolu s nadlehČeným kalem do stoupacích -potrubí 7, která se nahoře zužují a přecházejí do spojovací trubky 30, Spojovací trubky 30 sousedních ěestibokých reaktorových trub 26 jsou vyústěny do společné Seetiboké stoupací trouby 27, která Je nad vyústěním spojovacích trubek 30 opatřena nálevkovitým přechodovým dílem 32, obráceným směrem nahoru, kterým je zachycený plyn soustřeďován do stoupacího potrubí 31,в podstatně menší průřezovou plochou než má 9toupací trouba 27. Všechna tři soustře8ovací stoupací potrubí 31 Jsou spojena svým horním koncem s odlučovacími komorami 6_r které jsou napojeny spojovacími potrubími 34 na společný odpěňovaČ 11 a které jsou spojeny druhým spojovacím potrubím 36 s nálevkovitým dílem 37, к jehož hornímu konci je připojeno svislé potrubí 9. Společný odpěňovač 11 je opatřen výstupem 38 plynu a výtokovým kanálkem 39 pro vypouštění kapaliny.

Také šestiboká střední. troubá 28 je opatřena sběrnou soustavou se sběrným krytem 40 pro shromažďování plynu ve formě bublinek a převádění do stoupacího potrubí. Střední trouba 28 Je nad sběrným krytem 40 uzavřena.

Každá šestibcká reaktorová trouba 26 je opatřena nad svým prvním sběrným systémem E5 horním sběrným systémem 6 s tvarovými zachyqovacími kryty 61, 62 pro shromaž8ování plynu, umístěným v blízkosti horního otevřeného konce odtokového potrubí £, kterým odtéká kapalina. Zachycovací kryty 61, 62 mají podobnou konstrukci jako zachycovaci kryty 51, 52 spodního sběrného systému 5. Druhý sběrný systém 6 shromažďuje zbývající plyn a pěnu a převádí je do stoupacího potrubí 7^, které je umístěno na vstupu do dílčí odlučovací komory 81, ve které probíhá odlučování plynu od kapaliny. Oddělená kapalina je z dílčí odlučovací komory 81 dopravována propojovacím potrubím 42 do společné odlučovací komory 8 a z ni do svislého potrubí 9, přičemž plyn se směšuje s plynem z odpěňovače 11.

V tomto druhém příkladném provedeni zařízení podle vynálezu, které je konstrukčně složitější než příkladné provedení podle obr. 1 až 3, je dosahováno toho, že plyn se odebírá společně s nadlehčovaným kalem z reaktorových trub 26 poměrně nízko nade dnem nádrže 1 pomocí spodních šběrných systémů J5 ve stoupacích troubách 27, pomocí spojovacích trubek 30, přechodových dílů 32 a stoupacích potrubí 31, takže v horní části nádrže 1 reaktoru převládá klidné proudění kapaliny, která již v podstatě neobsahuje žádný kal a může jako vyčištěná vytékat přelivovým žlabem 3. Kal se promíchává v blízkosti dna nádrže 1 kapalinou,která proudí dolů svislým potrubím 9 z nálevkovitého dílu 37; výsledkem toho je podstatně lepší promíchávání přitékající kapaliny a kalu. Přebytečná a pro funkci čisti:íno zařízeni škodlivá potenciální kinetická energie plynu se v horních částech nádrže 1^ využívá к potřebnému promíchávání odpadních vod v oblasti dna nádrže 1^ reaktoru.

Účinnost zařízeni podle vynálezu.je patrná z následujícího konkrétního provedení anaerobního čisticího zařízení, použitého pro zpracování odpadních vod, přitékajících ze zařízení, ve kterém se zpracovávají brambory.

jící charakteristiky.

Příklad

Čisticí zařízení sestává z usazovací nádrže, z vyrovnávací nádrže, ve které se vyrovnává nerovnoměrný přítok a upravuje se hodnota pH kapaliny, z čerpadel včetně dávkovacího čerpadla reaktoru, z reaktoru podle vynálezu s vnitřní cirkulací a ze soustavy příslušných měřicích přístrojů. Nádrž 1. reaktoru s vnitřní cirkulací má výšku 16,6 m a celkový vnitřní objem 17 m³. Obsah reaktoru byl očkován vločkovým kalem z reaktoru UASB, který zpracovává odpadní vody z papírenského průmyslu. Zpracovávané odpadní vody měly následuCS 268523 B2 celková koncentrace nečistot COD 3500 až 6500 mg/l f11trnvnnrt koncnntrncn nnčintot COO 3000 nž 5500 mg/l

BOO 2000 až 5500 mg/l

KJeldahl-N 100 až 200 mg/l teplota 30° až 35° C přítok odpadních vod 8 až 12 hodin denně, dnů v týdnu

Koncentrace nečistot v odpadních vodách se podstatně snížila, například z přitékající vody s obsahem 3500 mg/l nečistot se podařilo upravit vodu na výsledný obsah kolem 1500 mg/l', z původního obsahu 6500* mg/l zbylo kolem 2100 mg/l. Při dávkováni odpadních vod s koncentrací 24 kg nečistot/m³.den byla získána produkce plynu v množství 7 m³/hod.

Konstrukčním řešením reaktorové nádrže 1 a jejího vnitřního zařízeni podle vynálezu se podařilo odstranit turbulentní prouděni v horní oblasti nádrže 1^, které se běžně vyskytuje и reaktorů systému UASB.a které vede к vyplavováni kalů do vyčištěné vody.

К rozsahu vynálezu jsou možné další varianty konkrétního příkladného provedení zařízeni podle vynálezu, přičemž zobrazená a popsaná provedeni jsou jen dvěma z možných příkladů. Všechna zařízení podle vynálezu mají společné to, že podstatná část plynu, vyvíjejícího se v průběhu vyhniváni a kvašeni kalu, je společně s nadlehčovaným kalem shromažďována dříve než může dosáhnout horních oblasti nádrže jL reaktoru, přičemž kapalina je nahoru dopravována nadlehčovacím působením plynu a je nahoře oddělována od plynu, přičemž potenciální energie poměrně těžkého sloupce kapaliny je využívána к promícháváni kalu s kapalinou и dna nádrže 1^. Energie, získávaná v horní Části reaktoru je tak využívána и jeho dna. Výkon zařízeni podle vynálezu je podstatné zvýšen oproti známým zařízením v důsledku klidného proudění kapaliny и dna. Speciální konstrukce vzájemně se překrývajících zachycovacích krytů 51, 52, 63, 54, 61, 62, 63, 64, umístěných v různých výškových hladinách, přispívá к dokonalému zachycováni a shromažďování plynu а к nadlehčování kalu bez výraznějšího zrychlováni pohybu kapaliny.

Claims

1. Zařízeni na anaerobní Čištění odpadních vod, obsahující nádrž s reaktorovou komorou pro fermentaci, přívodní soustavu pro přívod čištěné kapaliny do reaktorové komory, nejméně jeden výtokový žlab pro odvádění vyčištěné kapaliny přelivem a sběrný systém pro shromažďování a odstraňování plynu z kapaliny, upevněný pod úroyní výtokových žlabů, vyznačující se tím, že je opatřeno nejméně jedním dalším sběrným systémem /5/ pro zachycování a shromažďování plynu a nadlehčovaného kalu, upevněným v odstupu pod horním sběrným systémem /6/ a hydraulicky napojeným na svislé stoupací potrubí /7, 31/ pro zvedání směsi plynu a kapaliny nadlehčovacím účinkem plynu, přičemž svislé stoupací potrubí /7, 31/ je vyústěno do odlučovací komory /8/ pro odlučování plynu 6d kapaliny.

2. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tim, že spodní sběrný systém /5/ je napojen na svislé stoupací potrubí /31/ prostřednictvím tvarových spojovacích trubek /30/, vyústěných pod nálevkovitým přechodovým dílem /32/, к jehož užšímu konci je napojeno svislé stoupací potrubí /31/.

3. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tim, že odlučovací komora /8/ je spojena s nejméně Jedním svislým potrubím /9/ pro vraceni oddělené kapaliny a kalu do oblasti dna nádrže /1/ reaktoru.

4. Zařízení podle bodu 3, vyznačující se tím, že na odlučovací komoru /8/ Je napojen odpěňovač /11/, Jehož kapalinový výstup je napojen na svislé potrubí /9/ pro vraG

CS 269523 B2 cení kapaliny ke dnu nádrže /1/.

5. Zařízení podle bodů 1 až A_t vyznačující se tím, žo horní sběrný systém /6/ je napojen na dílčí odlučovací komoru /01/.

6. Zařízení podle bodů 1 až 5, vyznačující se tím, Že spodní sběrný systém /5/ je tvořen soustavou zachycovacích krytů /51, 52, 53, 54/, uspořádaných do skupin, umístěných nad sebou a obsahujících nejméně dva vedle sebe umístěné zachycovací kryty /51, 52, 53, 54/, přičemž zachycovací kryty /51, 52, 53, 54/ každé skupiny jsou přesazeny vůči zachycovacim krytům /51, 52, 53, 54/ horní a spodní skupiny a průřezová plocha zachycovacích krytů /51, 52, 53, 54/ jedné skupiny je rovna nejvýše 55% celkové průřezové plochy reaktorové komory uvnitř nádrže /1/.

7. Zařízení podle bodů 1 až 6, vyznačující se tím, že uvnitř reaktorové nádrže /1/ je soustava stoupacich trub /27/, uspořádaných mezi skupinami reaktorových trub /26/ se sběrnými systémy /5, 6/ pro dopravu Čištěné kapaliny к přelivovému žlabu /3/, a nejméně jedna střední trouba /20/ pro dopravu kapaliny směrem dolů, přičemž stoupací trouby /27/, reaktorové trouby /26/ a střední trouba /28/ mají Šestiúhelníkový průřez a jsou uspořádány těsně vedle sebe ve voštinovém vzoru.