CS268468B1 - Způsob vedení nití od cívky k pletacímu stroji a zařízení k Jeho provádění - Google Patents

Abstract

Způsob vedení nití z cívky do pracovního ústroji velkoprůměrového pletacího stroje využívá pro omezení nebo . vyloučení tahové síly nití, vznikající smykovým třením, otočné vodící elementy, z nichž první umístěný nejblíže k cívce, vyvolává svou setrvačností a třením podávané nití po Jeho pracovním povrchu po zablokování odv-lnu nití tahovou sílu, která Je násobkem tahové síly, působící mezi prvním otočným vodícím elementem a dalšími, následujícími úseky přívodního systému stroje. Tento násobek tahové síly mezi cívkou a prvním otočným vodícím elementem dosahuje nejvyšší hodnoty v celém přívodním systému. Je rovněž definováno zařízení k provádění způsobu vedení nití.

Description

Vynález se týká přívodního systému nití textilního, zejména pletacího stroje a tahových sil,vznikájících smykovým třeriím při vedení nití. Předemštem vynálezu je rovněž příslušné zařízení k provádění způsobu vedení nití z cívky do pracovního ústrojí textilního stroje.

Trvalou tendencí vývoje textilních strojů je zvyšování jejich výkonnosti, což má za náslédek^ mimo jiné také zvětšování rychlosti podávání zpracovávaných nití. Tento trend vede k vyšším požadavkům na vlastnosti a konstrukci přívodního systému nití. Přitom je třeba zamezit nadměrnému nárůstu tahových sil, přetrhům nití a tím snižování časové účinnosti stroje, případně i kvality vyráběného zboží. Tak například u moderních velkoprůměrových pletacích strojů je důležitým prvkem ve vedení nití zásobníkový podavač, který zabraňuje kromě jiného přenosu silových rázů, vznikajících při odvinu a vedení nití do pletacích jehel.

Výrobci pletacích strojů věnují proto dalšímu zdokonalení přívodního systému velkou pozornost se zaměřením na vyšší rychlosti odvíjení a hladké zpracování nití bez nárůstu přetrhovosti. Částečného pokroku bylo v této oblasti dosaženo tím, že se pro šetrnější vedení nití využilo funkce vodících elementů v podobě lehce otočných volných kladiček, zařazených do míst změny směru vedení nití mezi cívkou a pracovním ústrojím stroje.

Podstatného zlepšení situace je možno dosáhnout pouze komplexním řešením této problematiky, jejíž podstatu možno vysvětlit na příkladu přívodního systému velkoprůmSnového pletacího stroje pro výrobu metrového zboží. Tyto výkonné stroje jsou vybaveny velkým počtem pletacích systémů, což vyžaduje uložení cívek ,se zpracovaným materiále na samostatných cívečnicích, umístěných mimo stroj. Tímto uspořádáním nití mění smě- nucaným průchodem keramickými vodícími očky. Z teorie i praxe je známo, že každý vodící prvek, kolem něhož je opásána nit pod úhlem o4 zvyšuje tahovou sílu faktorem , kde je koeficient tření dané niti po keramickém povrchu vodiče. Jestliže technologicky nutná počáteční tahová síla, nastavená zpravidla niťovou brzdou, umístěnou před prvním ’Odícírii prvkem, počítáno od cívky, vykazuje hodnotu Λ» , zvyšuje se tahová sílaza tímto vodícím prvkem na hodnotu . Taková síla za druhým vodícím prvkem je ještě vyšší, s hodnotou ^f £ ^z *

Tahová síla za posledním n-tým vodícím prvkem, tj. těsně před zásobníkovým podavačem či ní . V běžném režimu činnosti stroje se nežádoucí nárůst tahové síly směrem od cívky projevuje pouze zvyšující se tvorbou odletků u předených materiálů, přičemž žádoucí nízkou úroveň tahové síly v jehlách, potřebnou pro plynulý proces pletení zaručuje zásobníkový podavač. V tomto režimu je tahová síla v niti, vstupujíc! do zásobníkového podavače bezpečně nižší, než její pevnost.

Zcela jiná situace nastává, jestliže dojde při odvinu niti z cívky k zátrhu, tj. k zablokování odvinu. Tento případ nastává například v důsledku chyby při soukání v podobě uzlíků nebo nečistot u přírodních niťových materiálů, zasoukaných kapilár u syntetických materiálů, při tzv. podsoukání nití na cívkách a z dalších příčin. Při uvedeném zátrhu se začne zvyšovat tahová síla u nití přívodního systému, neboť odběr do pletacího^ stroje je vyrovnáván pouze deformací délky nití mezi místem zázrhu, tj. místem zablokování nití na cívce a zásobníkovým podavačem na stroji. Podobně Jako v běžném režimu činnosti není rozdělení tahové síly po délce přívodního systému rovnoměrné, ale dochází k jeho značnému nárůstu mezi cívkou a zásobníkovým podavačem. Konečným výsledkem popisovaného děje Je přetrh nití, ke kterému dochází téměř vždy před zásobníkovým podavačem, v místě nejvyšší hodnoty tahové síly. Protože obvyklé parametry přívodního systému a nití jsou«&X«' ⁹f J T^člní multiplikativní faktor tahové síly 1,8 až 4,1, přičemž tahová síla, působící na cívku v okamžiku přetrhu niti, činí pouze 1/1,8 až 1/4,1 pevnosti niti. Jelikož však je možno uvolnit většinu zátrhů v odvinu silou nižší, než je pevnost zpracovávané niti, je třeba patřičně zvýšit tahovou sílu, působící na cívku, aniž by současně docházelo ke zvyšování sil v ostatních částech přívodního systémů niti.

Cílem vynálezu je rovnoměrné rozložení tahové síly podél přívodního systému niti, respektive obrácené pořadí jejího maxima a minima za účelem snížení přetrhovosti, stejnoměrného průběhu zásobování pracovních míst při pletení a celkového zvýšení časového využití pletacího stroje. Ke splnění vytčeného cíle směřuje způsob vedení niti z cívky do pracovního ústrojí na základě omezení nebo vyloučení tahové síly v niti,‘vznikající smykovým třením po vodících elementech.umístáných v přívodním systému, v místech změny směru ved.ení niti,

Podstata řešení spočívá v tom, že se po zablokování odvinu niti mezi cívkou a prvním místěn změny ..měru vedení niti vyvine tahová síla, která je násobkem tahové síly vznikající ve zbývající časti přívodního systému niti, a to v důsledku odběru niti pletacím strojem. Uvedený násobek tahové síly představuje nejvyšSÍ hodnotu tahové síly v přívodním systému niti, přičemž tato nejvyšší hodnota tahové síly je vyvolána setr* vačnými a frikčnímu účinky rotující hmoty s definovaným koeficientem tření k niti a s definovanou hmotností vzhledem k pevnosti a tažnosti niti.

K provádění uvedeného způsobu slouží zařízení obsahující vodící očka, niíovou brzdu a vodící otočné elementy osazené v místech změny směru niti. Podstata tohoto zařízení spočívá v tom, že je první vodicí otočný element, umístěný nejblíže k cívce, vytvořen jako inerciální' podavač, obsahující oběžnou část, opatřenou po obvodu drážkou, vyplněnou alespoň z části třecím povlakem, přičemž oběžná část je uložena otočně v ložiskách. Podle jednoho význaku Je oběžná čásr zabudována v utěsněné skříni, opatřené nátrubky pro nasazení trubičkového vodoní.

Význam a dosažený účinek způsobu vedení a příslušného zařízení objasňuje příkladné provedení přívodního systému niti, znázorněné na přiložených schématických výkresech, a to na obr. 1 veder·' niti mezi cí,kou a zásobníkovým podavačem, na obr. 2 osový řez oběžnou části inerciálního podavače, na obr·. 3 kolmý řez na osu oběžné části inerciálního podavača a aa aer < provedení inerciálního podavače s utěsněnou skříní. Na obr. 1 je znázorněno vedení mezi cívkou a zásobníkovým podavačem 2.· Nit 2, odvíjená z cívky 1, prochází «.dfeím očkem i, nitcvcu brzdou 4, dalším vodícím očkem 2 a vstupuje do inerciálního podavače E, kde je opásána kolem jeho oběžné části 5· Dále pokračuje vedení niti přes vodicí otočné elementy 6, osazené v místech změny směru vedení niti 2. Toto vedení, niti 2 konci oviny na zásobníkovém podavači 7. Na obr. 2 je znázorněn osový řez oběžnou Částí.i inerciálního podavače 8. Oběžná Část 5 je vytvořena jako kotouč, uložený na ložiskách 52 a ose 51 a je opatřen po obvodu drážkou 2» vyplněnou částečně třecím povlakem 53. po němž je opásána nit 2. Na obr. 3 je znázorněn kolmý řez na osu oběžné části 5 inerciálního podavače 8. Na řezu je vyznačen třecí povlak 22, ložiska 52 a osa 51 scopásánou nití 2 v úhlu 9Ó°. Obr. 4 znázorňuje provedení inerciálního podavače 8 s utěsněnou skříní 10, přičemž jsou na vstupu a výstupu niti 2 z inerciálního podavače 8 osazeny nátrubky 11. na které jsou nasazeny trubičky vedení 12. ·

Prvním krokem k dosažení účinku Je eliminace smykového tření niti na pevných keramických vldlčích a jejich náhrada vodícími otočnými elementy v podobě volně otočných kladek. Druhým krokem je využití kinetické energie roztočených vodících otočných element tů k obrácení pořadí velikosti tahových sil podél přívodního systému niti v okamžiku zátrhu niti 2 na cívce 1_. Třetí krok představuje řízení velikosti tahové eíly podél přívodního systému niti v okamžiku zátrhu volbou třecích vlastností^pracovního povrchu vodících otočných elementů tak, aby výrazné minimum tahové síly bylo soustředěno v krátkém úseku mezi místem zátrhu niti 2 na cívce 1 a prvním vodícím elementem, který se takto stane inerciálním podavačem 8, vyznačujíoícm se definovanou hmotností své oběžné části 2 s definovanými třecími vlastnostmi třecího povlaku 53. vzhledem k rychlosti, materiálu a jemnosti niti. Přívodní systém zahrnuje proto nejméně cívku 1, se zásobou niti 2, niíovou brzdu ft, bezprostředně za ni následující inerciální podavač 8 a několik dalších vodících otočných elementů 6, osazených v místech změn směru průběhu niti 2. Inerciální podavač 8 vykazuje zpravidla vyšší hmotnost oběžné části 2 ^a vyšší tření niti po třecím povlaku 53. než ostatní vodící otočné elementy 6. \

Činnost takto uspořádaného přívodního systému niti Je následující: V bížném režimu provozu Jsou vodící otočné elementy 6 a inerciální podavač 8 roztočeny tak, že se jejich obvodová rychlost rovná osové rychlosti niti 2. Podél celého.'přívodního systému se vyskytuje stejná hodnota tahové síly P_Q nastavené nltovou brzdůu :4, Tato síla Ρθ Je velmi nízká a nutná k roztáčení inerciálního ’ipodavače 8 a vodících otočných elementů 6. Po zablokování niti 2 zachovávají vodící otočné elementy 6 a zejména inerciální podavač 8 svoje otáčky. Naproti tomu se však změní osová rychlost niti '2 tím, způsobem, že bude v místč zátrhu na cívce 1_ nulová a u zásobníkového podavače £ pletacího stroje bude mít původní velikost, rychlost niti 2 podél přívodního systému tedy narůstá. Rozdíl mezi obvodovou rychlostí inerciálního podavače 8, popř. vodících otočných elementů 6 a rychlosti niti 2 se vyrovnává prokluzěm, přičemž rotující oběžné části vyvozují nit 2 přídavnou sílu, narůstající směrem k cívce 1. Největší sílu vyvozuje inerciální podavač 8. Kromě souřadnicového nárůstu tahové síly od stroje k cívce 1 vzrůstá tahová síla na všech úsecích přívodního systému s časem. Tento.přechodný děj končí buď uvolněním zátrhu na cívce 1 nebo přetrhem niti 2 v úseku cívka 1 - inerciální podavač 8. Účinek rozdělení pořadí tahové síly se projevuje po celou dobu prokluzu oběžných částí. Jakmile se jejich kinetická energie změní na teplo, dochází k vyrovnání rychlosti i tahových sil. Aby byla zachována nejvyšší hodnota tahové síly v místč zátrhu po celou dobu přechodného děje, ’ nusí být obsažena nejvyšší akumulovaná kinetická energie právě v inerciálním podavači 8. Přitom určuje hodnotu . navýšění tahové síly použitý materiál třecího povlaku 53 inerciálního podavače 8 a úhel opásání, tj. faktor , přičemž má úhel hodnotu

Doba působení je dána hmotností jeho oběžné části 5· Olinek inerciálního podavače 8 se zvyšuje s otáčkami pletacího stroje.

Claims (3)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Způsob vedení niti od cívky k pletacímu stroji, vyznačující se tím, že po zablokování odvinu niti se mezi cívkou a prvním místem změny směru vedení niti vyvine tahová síla, která je násobkem tahové síly, vznikající ve zbývající části přívodního systému nití v důsledku odběru niti pletacím stroje, přičemž uvedený násobek tahové síly představuje nejvyšší hodnotu tahové síly v přívodním systému niti, přičemž tato nejvyšší hodnota tahové síly je vyvolána setrvačnými a frikčními účinky rotující hmoty s definovaným koeficientem třmeni k niti a s definovanou hmotností vzhledem k pevnosti a tažnosti niti. .
2. 2? Zařízení k provádění způsobu podle bodu 1, obsahující vodící očka, nilovou brždu a vodící otočné elementy osazené v místech změny směru niti, vyznačující se tím, že první vodící otočný element, umístěný nejblíže k cívce, je vytvořen jako inerciální podavač (8), obsahující oběžnou část (5), opatřenou po obvodu drážkou (9),’ alespoň z části vyplněnou třecím povlakem (53), přičemž oběžná část (5) 3e uložena otočně v ložickách (52). .
3. 3. Zařízení podle bodu 2, vyznačené tím, že Oběžná část (5) je umístěna v utěsněni skříni (10), opatřené nátrubky (11) pro nasazení trubičkového vedení niti (12).