CS264312B2 - Method of regeneration purifying of filtration granules and device for producing of it - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu regeneračního čištění filtračních granulí a zařízení к provádění tohoto způsobu.

Jsou známé filtrační soustavy, ve kterých je zrnitý filtrační prostředek unášen v centrální dopravní trubce proudem dopravního plynu alespoň občas směrem nahoru, potom spadává do proudu dopravního plynu a pohybuje se tedy v okruhu mezi stěnami propouštějícími plyn. Filtrační granule dopravuje v tomto případě tlakový vzduch, který se přivádí zdola do kuželově sbíhavého filtračního lože a strhuje s sebou filtrační granule směrem nahoru dopravní trubkou. Nevýhoda tohoto zařízení spočívá v tom, že granule kloužou v kuželovém filtračním loži směrem dolů, takže u dolního ústí dopravní trubky vznikají nesymetrické poměry, které ztěžují spojité proudění vzduchu dopravní trubkou. Ukázalo se také, že sítová vložka, která odděluje tlakovzdušný kanál od filtračního lože ležícího nad ním se poměrně rychle ucpává spékajícím se prachem a nečistotami z dopravního vzduchu, což rovněž vyvolává provozní poruchy. Známá zařízení mimoto komplikují stěnové průchodky a rozvod tlakového vzduchu potrubím.

Další nevýhodou známých zařízení je skutečnost, že jejich^ provozní chování nereaguje na nevyhnutelné kolísání tlaku a množství v přívodu surového plynu. Když například stoupne tlak v přívodu surového plynu, působí tento vzrůst tlaku proti proudu dopravního plynu a je nebezpečí, že se nejen zmenší dopravované množství, nýbrž že se granulát uvnitř dopravní trubky zastaví a tím se celá dopravní soustava zhroutí.

V zařízení podle francouzského pat. spisu č. 2 440 490 spadávají filtrační granule během regenerační fáze ve filtračním loži dolů, přitom se zbavují prachu a potom jsou dopravovány směrem nahoru centrální trubkou pomocí tlakového vzduchu, dmýchaného do dolního konce centrální trubky. Dopravní plyn pro dopravu granulí centrální trubkou přitom přichází do prostoru pro surový plyn. Tato soustava, která již byla vyzkoušena v průmyslové praxi, má však jednu značnou nevýhodu. Síto, které musí být umístěno u ústí tlakovzdušného kanálu pro přívod tlakového vzduchu do centrální trubky, musí nezbytně mít menší oka než jsou nejmenší zrna granu- .látu nacházejícího se nad ním. Nedá se proto zabránit ucpání síta už po krátké době provozu prachem, což oslabuje dopravní pohyb granulátu. Mimoto je nezbytná mezera mezi ústím tlakovzduáného kanálu a vstupem do centrální trubky dalším zdrojem tlakových ztrát a úniku tlakového vzduchu do stran. Podle zkušeností je dopravní proud v centrální trubce proměnlivý, což může vést po krátkodobém půlením provozu к selhání celé dopravní soustavy. Stejnou nevýhodu má systém podle francouzského pat. spisu č. 2 350 128, kde jsou granule dopravovány nahoru plynem, proudícím z prostoru pro čistý plyn do prstencové Štěrbiny na dolním konci dopravní trubky.

V zařízení podle francouzského pat. spisu č. 2 322 649 je dolní konec centrální trubky porézní a tedy propustný pro vzduch a na výstupním konci centrální trubky je umístěn vychylovací Člen. Ani toto uspořádání však nepřispívá ke spolehlivé dopravě granulí ve filtru.

Vynález odstraňuje dosavadní nedostatky, přičemž se týká způsobu regeneračního čištění filtračních granulí ve filtru na čištění plynů, kde ve filtrační fázi tvoří granule ve válcovém toroidním prostoru mezi děrovanými stěnami filtračního lože, kterým proudí čištěný plyn z vnějšku dovnitř, zatímco v regenerační fázi se filtračním ložem dmýchá regenerační plyn zevnitř ven a současně jsou granule z dolní části filtru odsávány vzhůru, zbavovány usazeného prachu a znovu zaváděny shora do filtračního lože. Podstata způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že v oblasti odsávání granulí z filtračního lože se granule uvádějí do vznosu a hladina vzniklé vířivé vrstvy se udržuje pod úrovní vstupu do odsávacího pásma.

Vynález se rovněž týká zařízení к provádění tohoto způsobu, kde v ose válce omezeného děrovanými stěnami filtračního lože je uspořádána dopravní trubka s dolním vstupním otvorem pro odsávaný granulát a s horním výstupním otvorem, který ústí do oddělovací trouby. Podstata zařízení spočívá v tom, že dolní konec dopravní trubky je obklopen stavitelným distančním kusem, jehož dolní okraj leží pod vstupním otvorem dopravní trubky, přičemž mezi dopravní trubkou a distančním kusem je mezera pro průchod regeneračního plynu.

Vynález umožňuje spolehlivou a stejnoměrnou dopravu filtračních granulí během regenerační fáze při jasně definovaných a regulovatelných stavech proudění. Zařízení bezvadně funguje bez sít a podobných elementů, které vyžadují periodické čištění, umožňuje nastavení optimálních provozních podmínek a zajišťuje nezávisle na kolísání tlaku a množství surového plynu prakticky konstantní dopravu filtračních granulí.

Vynález bude vysvětlen v souvislosti s příkladem provedení znázorněným na výkrese, kde značí obr. 1 schematický zjednodušený svislý řez zařízením sloužícím к přerušované regeneraci filtračních granulí, obr. 2 zařízení podle obr. 1 v jiné provozní fázi, obr. 3 svislý řez dolní částí dopravní trubky a obr. 4 variantu distančního kusu.

Zařízení, které je na obr. 2 znázorněno bez nedůležitých detailů, má plynotěsnou horní skříň 2 čtvercového nebo kruhového průřezu, která sahá až к místu G a je v dolní části zakončena řadou plnicích trubek 2, upevněných v jisté vzájemné vzdálenosti na vnitřní, rovněž plynotěsné skříni 2· Všechny plnicí trubky 2 mají ústí o otevřené směrem nahoru a jejich dolní otvor u ústí do filtračního lože F, které je omezeno dvěma soustřednými stěnami W^, W₂ z materiálu propouštějícího plyn. Obě stěny , W₂, které mohou být například z kovové pleteniny, jsou zavěšeny na dolním konci plnicích trubek 2, takže granulát spadává plnicími trubkami 2 do filtračního lože F. Na vnitřní skříň _3 navazuje shora komolekuželový kryt 4^ a tvoří s ní s výhodou jeden konstrukční díl, který je upevněn neznázorněnými žebry na vnitřní stěně horní skříně 2· Na horní hraně krytu 4^ je zavěšena dopravní trubka 5_, která je souosá s filtračním , ložem F, omezeným stěnami Wp V^, a je z obou stran otevřená. Dolní úsek dopravní trubky _5 sahá do vnitřku distančního kusu který je ve znázorněném příkladě provedení tvořen válcovým trubkovým úsekem a uložen tak, že mezi ním a dopravní trubkou _5 zůstává mezera

Dolní výstupní konec 5a dopravní trubky í> je takto obklopen trubkovým distančním kusem jí, jehož dolní konec leží nad dnem 7a kuželové stěny 7_, uzavírající zdola vnější stěnu filtračního lože F. Na dolní konci má distanční kus několik dolů otevřených obvodových výřezů 6b (obr. 4), které sahají přes dolní konec 5a dopravní trubky .5. Na obvodu distančního kusu jí je posuvně uložena převlečná objímka 6a, nastavitelná v libovolné výšce fixačním členem, například šroubem 6c, takže částečně překrývá výřezy 6b distančního kusu 6.

Pod dolním koncem 5a dopravní trubky J5 je ve dnu 7a vsazena sítová vložka 56 (obr. 3), pod kterou je umístěna dmýchací tryska 57, připojená potrubím 58 к neznázorněnému zdroji tlakového vzduchu; přívod tlakového vzduchu lze rovněž neznázorněným ventilem podle potřeby zavírat nebo otvírat.

Výřezy 6b v dolním konci distančního kusu 6 vnikají granule, postupně spadávající z filtračního lože F dolů, ve formě jazyků do prostoru omezenéhó distančním kusem £, aniž by blokovaly přístup dopravního vzduchu, který proudí prstencovou mezerou Z mezi distančním kusem 6^ a dopravní trubkou 5 shora dolů a u dolního konce dopravní trubky _5 se obrací nahoru do jejího vnitřku. Přitom strhává granule, které se nacházejí v tomto místě obratu proudění, a vede je nahoru dopravní trubkou Jj.

V případě provozní poruchy, například při přerušení proudu, může dojít к tomu, že podtlak vyvozující sání v dopravní trubce .5 přestane působit a granule nacházející se v dopravní trubce _5 spadnou dolů; při takových neočekávaných poruchách se přitom musí počítat s tím, že se nařízení nedá zastavit okamžitě a že je ještě několik sekund v provozu při pomalu vzrůstajícím tlaku. Přitom se může stát, že prstencový prostor mezi dopravní trubkou 5 a distančním kusem 6 se naplní až к dopravní trubce .5 granulemi, což by znesnadňovalo opětné spuštění zařízení. К tomuto účelu slouží zmíněná dmýchací trubka 5/7. Když se má po takové poruše zařízení znovu uvést ,do provozu, stačí krátkodobě otevřít neznázorněný závěrný ventil, proud dopravního plynu uvede granule nacházející se pod vstupním koncem dopravní trubky 5 znovu do vznosu a unáší je směrem nahoru, takže může pokračovat normální provoz připojením zdroje podtlaku. Přitom je třeba dbát na to, aby podtlak začal působit alespoň současně, s výhodou však před připojením tlakového vzduchu.

Horní výstupní konec 5b dopravní trubky 5 je obklopen válcovou oddělovací troubou 53, která může být zavěšena na stěně skříně 2 Žebry 60 a jejíž vnitřní průměr je v každém případě větší než vnitřní průměr dopravní trubky 2· Dolní úsek oddělovací trubky 53 je přesunut přes horní konec dopravní trubky 2 ^a mezi nimi vzniká dolní prstencový prostor 54 otevřený směrem dolů, to znamená ve směru ke tlumicímu pásmu P granulí. Oddělovací trouba 53 má značnou délku, která je v každém případě několikanásobkem jejího průměru, a ústí do odsávacího potrubí 28, před jehož vstupem je umístěn odchylovací kužel 55.

Při regeneračním čištěni (obr. 2) se granule nasávají směrem nahoru dopravní trubkou 2 a vycházejí z jejího horního konce 5b s poměrně velkou rychlostí. Při vstupu do oddělovací trouby 53 se ovšem pohyb granulí, unášených proudem dopravního plynu, zpomaluje a granule spadávají prstencovým prostorem 54 mezi dopravní trubkou 2 ^a oddělovací troubou 53 dolů do tlumicího pásma P a odtud přes plnicí trubky 2 zpátky do filtračního lože F. Naproti tomu je unášený prach odváděn dopravním plynem přes odsávací potrubí 28 к cyklonovému odlučovači 30, z něhož je vynášen vynášecím členem 35.

Odchylovací kužel 55 slouží к zadržení granulí, které případně dojdou až к ústí odsávacího potrubí 28, takže spadnou dolů a neprojdou odsávacím potrubím 28.

Pokusy prováděné s popsaným zařízením prokázaly, že obvodové výřezy 6b v distančním kusu £ zaručují spojitý a šetrný přechod granulí z filtračního lože F do dopravní trubky 5; tím, že se prach oddělí od granulí v oddělovací troubě 52, se granule maximálně šetří a jejich otěr, ke kterému dochází v zařízeních tohoto druhu, je tedy omezen na minimum.

Na vstupním konci 5a dopravní trubky 5 je pohyb granulí rovněž plynulý nez nárazů na pevné stěny, takže nedochází к otěru. Jak ukazuje obr. 3, udržují se granule v odsávacím pásmu z filtračního lože F do dopravní trubky 5 ve vznosu a jejich hladina leží pod dolním okrajem dopravní trubky 2· Granule tedy nenarážejí na stěnu dopravní trubky 2» protože vzduch, obrácený v tomto odsávacím pásmu, zachycuje granule z horní části vířivé vrstvy a unáší je nejprve do středu dopravní trubky 2· Teprve potom se rozdělí granule do celého průřezu dopravní trubky 2·

Dopravní trubka 2 I^е zavěšena za horní částí krytu £ (obr. 1) známými prostředky s výhodou tak, aby se dala výškově nastavovat o několik centimetrů.

Jak ukazuje obr. 2, ústí nahoře do prostoru Rej pro čistý plyn, obklopeného filtračním ložem F, prstencový kanál 2» který prochází na několika místech mezi sousedními plnicími trubkami 2, Prstencový kanál 2 νθάθ přes řídicí ventil 11 do plynového kanálu 12 na čistý plyn. Řídicí ventil 11 má dolní sedlo 13 a horní 'sedlo 22» wézi nimiž se může pohybovat závěrný talíř 25.» ovládaný pístem 16, například pneumatickým. V provozní fázi podle obr. 1 dosedá závěrný talíř 15 na horní sedlo 14 a uvolňuje tedy proudění z prstencového kanálu 2 ^do plynového kanálu 12.

Podle obr. 1 je v jisté vodorovné vzdálenosti od filtračního lože F umístěna dolní skříň 17 válcového průřezu tak, že mezi ní a filtračním ložem F vzniká prostor Ro pro surový plyn. Pod dolní skříní 17 může být umístěn sběrný trychtýř 18 (obr. 2), který vede prach spadávající v důsledku tíže během regenerační fáze dolů do vynášecí jednotky 19, odkud je vynášen ve směru šipky 20. Podle výhodného provedení má však zařízení místo jednoduchého sběrného trychtýře 18 přeběžné odlučovací ústrojí 21 (oor. 1), které sestává z válcového horního dílu 22 s vnitřní vložkou 23a a s kuželovým sběrným trychtýřem 23. Plynové potrubí 24 na surový plyn ústí tečně do válcového horního dílu 22, kde v důsledku cyklonového účinku dochází к předběžnému oddělení prachu unášeného surovým plynem, a prach spadává ve směru šipek do vynášecí jednotky 19.

Odsávací potrubí 28 připojené к horní skříni 2 vede přes ventil 25 do cyklonového odlučovače 30, který je dalším spojovacím potrubím 31 připojen к odsávacímu ventilátoru 32.· Ventil 29 má závěrný díl 33, který je posouván pneumaticky nebo hydraulicky ovládaným pístem 34.

Cyklonový odlučovač 30 je sám o sobě znám a není proto třeba jej podrobně popisovat; ústí do vynášecího členu 35, který rovněž tvoří vzduchový uzávěr. Odsávací ventilátor 32 je poháněn motorem 36 a zapojen tak, že v zařízeních a potrubích, která jsou umístěna před ním, a zejména v oddělovací troubě 53 vzniká podtlak.

V následujícím textu bude popsán provoz zařízení. Přitom je třeba odlišovat čisticí fázi surového plynu, kdy zařízením proudí studený plyn, obsahující prach, jenž má být zbaven tohoco unášeného prachu. Tuto fázi ukazuje obr. 1. Čisticí fáze může být periodicky přerušována regeneračními fázemi, během kterých se prach nashromážděný ve filtračním loži F z granulí odstraňuje. Tuto regenerační fázi ukazuje obr. 2.

V čisticí '*ázi. přichází surový plyn ve sr éru šipky 38 (obr. 1) plynovým kanálem 24 pro surový plyn do předběžného odlučovacího ústrojí 21, kde je zbaven části unášeného prachu. Potom přichází surový plyn, který stále ještě obsahuje prachové částice, směrem nahoru a proudí přitom ve směru zakřivených šipek z prostoru ?<o pro surový plyn, filtračním ložem F do prostoru Rei pro Čistý plyn. Přitom se unášený prach zachytí na filtračních granulích, zatímco čistý plyn proudí ven prstencovým kanálem 9 a otevřeným ventilem 11 do plynového kanálu 12 na čistý plyn.

Při přerušovaném provozu se v regenerační fázi podle obr. 2 přestaví řídicí ventil 11 tak, aby uzavřel plynový kanál 12 pro čistý plyn a umožnil naproti tomu přívod regeneračního vzduchu. Regenerační vzduch proudící ve směru šipky 39 přichází přes dmýchadlo 42 a otevřený řídicí ventil i1 prstencovým kanálem 2 ^do prostoru Rei pro čistý plyn, odkud protéká filtračním ložem F ve směru zakřivených šípek (obr. 2) z vnitřku ven, strhává s sebou prach z filtračních granulí a opouští prostor Ro pro surový plyn plynovým potrubím 24 pro surový plyn ve směru šipky 4_3. Část prachu spadává přitom ve směru šipek dolů do vynášecí jednotky 19.

Tím, že při začátku regenerační fáze byl uveden cle. provozu i odsávací ventilátor 32, vznikne v oblasti nad dopravní trubkou jí silný podtlak, kte.rý působí na filtrační granule nacházející se pod dopravní trubkou _5 jako intenzívní sání a uvádí je do vznosu.

Jak znázorňují šipky 40 na obr. 2, proudí část regeneračního vzduchu v důsledku sání mezerou Z směrem dolů a je strhována do dolního konce 5a dopravní trubky 5. Filtrační granule, které spadávají z filtračního lože F dolů, tvoří kolem vnějšího obvodu distančního kusu _6 sypný kužel 44 (obr. 3), a z něho přicházejí výřezy 6b o výšce a (obr. 4) do oblasti odsávacího pásma, kde jsou shora proudícím vz 'uchem uváděny do vznosu a strhávány do dopravní trubky Přechod granulí ze sypného kužele 44 do odsávacího pásma dopravní trubky 5 nastává jednak vlastní tíží a jednak sáním v dopravní trubce 5 a tedy pohybem dopravního vzduchu pod dopravní trubkou 5^. Při vhodné volbě výšky a a b jě přechod filtračních granulí ze sypného kužele 44 do dopravní trubky spojitý.

Filtrační granule jsou unášeny uvnitř dopravní trubky b ve směru šipek nahoru a při přechodu do oddělovací trouby 53 se jejich pohyb brzdí, takže v důsledku své větší specifické hmotnosti spadávají dolů dolním prstencovým prostorem 54 oddělovací trouby 53. Naproti tomu prach unášený dopravní trubkou 5 je v důsledku své meníí specifické hmotnosti strháván regeneračním vzduchem nahoru a proudí odsávacím potrubím 23 přes otevřený ventil 29 do cyklonového odlučovače 30, ve kterém se prach oddělí od vzduchu a spadává do vynášecího členu 35. Odsávací ventilátor 32 potom vede vzduch zbavený prachu pres zpětné potrubí 52 do sběrného kanálu 51.

Stěny , W^, které propouštějí plyn a omezují filtrační lože F, mají vzájemnou vzdálenost od 30 do 150 mm, přičemž podle výhodného provedení je jejich vzájemná vzdálenost v rozmezí od 45 do 60 mm. Vhodnou volbou výšek a, b (obr. 3 a 4) a velikosti podtlaku nad dopravní trubkou 5 lze dosáhnout toho, že filtrační granule přecházejí spojitě ze sypného kužele 44 do odsávacího pásma dopravní trubky 5^, zatímco nad ústím o plnicích trubek 2 (obr. 1) je v tlumicím pásmu P dostatečné množství granulí, aby byl zajištěn jejich spojitý pohyb plnicími trubkami 2· Granule nacházející se nad horními konci plnicích trubek 2, jejichž hladina nemá poklesnout pod předem stanovenou výšku h, působí tedy jistým vyrovnávacím účinkem a zajišťují, že plnicí trubky 2_ jsou neustále zaplňovány stejnoměrně a že odpor proti proudění plynu je po celé délce filtračního zařízení prakticky konstantní.

Předchozí popis se týká zařízení, které se jak známo vyskytuje v průmyslové praxi zřídka samostatně a je ve větším případě součástí velké jednotky, sestávající z několika paralelně zapojených zařízení. Vhodnou úpravou řídicích ventilů lze dosáhnout toho, Že vždycky jedno zařízení této jednotky může pracovat v regenerační fázi, zatímco ostatní zařízení jsou к dispozici pro čištění surového plynu.

Ve fázi čištění surového plynu podle obr. 1 je ventil 29 normálně uzavřen a odsávací ventilátor 32 není v provozu. Tu ovšem platí pouze pro přerušovaný provoz, kdy je během regenerace granulí čištění surového plynu přerušeno a během čištění surového plynu neprobíhá regenerace granulí. Při spojitém provozu, který je rovněž možný, může probíhat regenerace současně s čištěním surového plynu.

Distanční kus 6 podle obr. 3 a 4 je pouze příkladem provedení a může být různě obměňován. Obr. 1 znázorňuje zjednodušené provedení, ve kterém se válcový distanční kus 6 opírá nožkami 49, umístěnými v jistých vzájemných vzdálenostech, o dno 7a.

Pokud byl v předchozím textu uváděn čistý plyn, lze к dopravě filtračního materiálu dopravní trubkou 2 použít jak čistého plynu, tak regeneračního plynu. Obr. 2 znázorňuje zapojení zařízení při dopravě regeneračním plynem. V obměněném provedení, kdy к dopravě filtračních granulí slouží čistý plyn, chybí řídicí ventil 11. Jak bylo popsáno, vstupuje surový plyn plynovým potrubím 24 pro surový plyn do prostoru Ro pro surový plyn, proudí filtračním ložem F a opouští prostor Rei pro čistý plyn prstencovým kanálem 2· Silným sáním, vyvolávaným dopravní trubkou 5, je jen část čistého plynu nacházejícího se v prostoru Rei nasávána ve směru šipky 4J) (obr. 2) mezerou Z mezi distančním kusem 6 s dopravní trubkou 5 a způsobuje strhávání filtračních granulí, jak bylo popsáno v souvislosti s obr. 2. Regenerace granulí přitom může probíhat spojitě nebo nespojitě podLe toho, zda je cyklonový odlučovač 30 a odsávací ventilátor 32 ^v provozu trvale nebo pouze přerušovaně.

Pro pořádek se poznamenává, že jako čistý plyn je v popise označován veškerý plyn, který projde jednou filtračním ložem F a nachází se tedy v prostoru Rei pro čistý plyn.

V zařízení podle vynálezu lze tedy filtrační granule regenerovat spojitě nebo nespojitě. Jako dopravní plyn pro dopravu filtračních granulí dopravní trubkou 5 může sloužit v obou případech jak čistý plyn, tak speciální regenerační plyn.

Při regeneraci filtračních granulí je dopravované množství surového plynu, regeneračního plynu a dopravního plynu podle výhodného provedení přibližně v poměru 100:15:2. Podíl dopravního plynu a regeneračního plynu je tedy asi 10 až 15 %.

Přechod granulí z oddělovací trouby 53 do filtračního lože F lze různě odměňovat. Plnicí trubky 2 mohou být například nahrazeny dvěma stěnami nepropouštějícími plyn a/nebo lze na krytu 2 umístit větší počet skloněných plnicích trubek. Pokud se místo speciálního regeneračního plynu používá к regeneraci čistého plynu, může být dmýchadlo 42 (obr. 2) spojeno s plynovým kanálem 22 pro čistý plyn přes spojovací potrubí 2JL· které může být opatřeno zavíracím ventilem 26.

Jako dopravního plynu lze kromě vzduchu použít i jiných plynů nebo plynných směsí, například netečných plynů.

Claims (7)

1. Způsob regeneračního čištění filtračních granulí ve filtru na čištění plynů, kde ve filtrační fázi tvoří granule ve válcovém toroidním prostoru mezi děrovanými stěnami filtrační lože, kterým proudí čištěný plyn z vnějšku dovnitř, zatímco v regenerační fázi se filtračním ložem dmýchá regenerační plyn zevnitř ven a současně jsou granule z dolní části filtru odsávány vzhůru, zbavovány usazeného prachu a znovu zaváděny shora do filtračního lože, vyznačený tím, že v oblasti odsávání granulí z filtračního lože se granule uvádějí do vznosu a hladina vzniklé vířivé vrstvy se udržuje pod úrovní vstupu do odsávacího pásma.

2. Zařízení к provádění způsobu podle bodu 1, kde ve skříni filtru, opatřené potrubím pro surový plyn, kanálem pro čistý plyn a odsávacím potrubím spojeným se zdrojem podtlaku, je uspořádáno mezi plynopropustnými stěnami filtračního lože a v ose prostoru omezeného vnitřní plynopropustnou stěnou je umístěna dopravní trubka s dolním vstupním otvorem pro odsávaný granulát a s horním výstupním otvorem, který ústí do oddělovací trouby, vyznačené tím, že dolní konec dopravní trubky (5) je obklopen stavitelným distančním kusem (6), jehož dolní okraj leží pod vstupním otvorem (5a) dopravní vstubky (5) , přičemž mezi dopravní trubkou (5) a distančním kusem (6) je mezera (Z) pro průchod regeneračního plynu.

3. Zařízení podle bodu 2, vyznačené tím,že distanční kus (6) je na dolním konci opatřen obvodovými výřezy (6b) a stavitelnou převlečnou objímkou (6a).

4. Zařízení podle bodu 2 a 3, vyznačené tím, že distanční kus (6) je upevněn na dopravní trubce (5) a podepřen Božkami (49) o dno (7a) kuželové stěny (7), která navazuje na vnější děrovanou stěnu (W^) filtračního lože (F). ’

5. Zařízení podle bodu 4, vyznačené tím, že ve dnu (7a) je vsazena sítová vložka (56), к níž je připojena z vnějšku dmýchací tryska (57).

6. Zařízení podle bodu 2 až 5, vyznačené tím, že dopravní trubka (5) je svým horním kon- cem uložena posuvně v krytu (4) kuželového tvaru, na kterém spočívá vrstva granulí, tvořící tlumicí pásmo (P). .

7. Zařízení podle bodu 2 až 6, vyznačené tím, že dopravní trubka (5) má menší průměr než oddělovací trouba (53), do které ústí, přičemž prstencový prostor (54) mezi nimi je otevřen směrem dolů a horní konec oddělovací trouby (53) je spojen se zdrojem podtlaku.