CS263724B1

CS263724B1 - Zařízení k plošnému protahování usní

Info

Publication number: CS263724B1
Application number: CS877594A
Authority: CS
Inventors: Josef Hanacek; Vladislav Janirek; Frantisek Kubicek
Original assignee: Josef Hanacek; Vladislav Janirek; Frantisek Kubicek
Priority date: 1987-10-22
Filing date: 1987-10-22
Publication date: 1989-04-14
Also published as: CS759487A1

Abstract

Účelem řešení je zlepšení konstrukce zařízení k plošnému protahování usní, jež sestává ze dvou pružných pásů, které jsou posuvné ve vodorovné rovině vedené mezi sadou prohlubní a protilehlou sadou protahovacích kolíků, jež jsou uzpůsobeny k vratnému posuvu do těchto grohlubní. Uvedeného účelu se dosáhne tím, ze mezi protahovací- mi kolíky jsou uloženy pružné opěrky, proti nimž jsou po obvodu prohlubní upraveny styč né roviny, jež jsou rovnoběžné s rovinou posuvu pružných pásů. Kromě uvedených znaífcjů existují i další možná alternativy. Řešení lze využít pro plošná protahování usní.

Description

Vynález se týká zařízení k plošnému protahování usní, které sestává ze dvou pružných pásů, jež jsou posuvné ve vodorovné rovině vedené mezi sadou prohlubní a protilehlou sadou protahovacích kolíků, jež jsou uzpůsobeny k vratnému posuvu do těchto prohlubní.

Je známé zařízení k plošnému protahování usní, jež sestává ze dvou oddělených vrstev pružného materiálu, z nichž alespoň jedna je po svém obvodu ukotvena k pístnicím tlakových válců. Opracovávaná useň se vloží mezi tyto dvě vrstvy pružného materiálu, které ji pak mezi sebou sevřou působením tlakového ústrojí. Pak se uvedou do činnosti tlakové válce, jejichž pístnice začnou plošně roztahovat k nim ukotvenou vrstvu pružného materiálu od středu v radiálních směrech k obvodu. Působením tření se tak začne plošně roztahovat i druhá vrstva pružného materiálu a s ní i opracovávaná useň* Po stanovené době se sevření usně mezi vrstvami pružného materiálu uvolní, pístnice tlakových válců se posunou zpět a k nim ukotvená vrstva pružného materiálu se plošně smrští do původního stavu. Je rovněž známé podobné zařízení, u něhož jsou obě vrstvy pružného materiálu odděleně po obvodě upevněny v rámech. Opracovávaná useň se rovněž sevře mezi těmito vrstvami pružného materiálu a pak se začnou tyto vrstvy pružného materiálu plošně roztahovat působením tlakového vzduchu nebo kapaliny, vákua, případně působením razníku. Při plošném roztahování vrstev pružného materiálu se tak současně plošně roztahuje i mezi nimi sevřená useň. Nevýhodou obou těchto zařízení je to, že je nelze zařadit do průběžných výrobních linek. Opracovávanou useň je totiž nutné ukládat ručně mezi vrstvy pružného materiálu a po skončení pracovní operace opět ručně vyjímat. Plošné protahování usní je proto pracné a namáhavé.

Dále je známé zařízení pro měkčení usní, které sestává ze dvou pružných pásů, jež jsou posuvné ve vodorovné rovině vedené mezi sadou prohlubní a protilehlou sadou protahovacích kolíků.

Opracovávaná useň se vkládá mezi dva pružné pásy a při průchodu mezi sadou prohlubní a sadou protahovacích kolíků se protahovací kolíky vratně zasouvají do protilehlých prohlubní, do nichž se tak protláčejí i patřičná místa pružných pásů s opracovávanou usní. Useň se tak měkčí^ástečně i plošně protahuje v důsledku tření mezi protahovacími kolíky a prohlubněmi. Účinek měkčení a protahování je však v jednotlivých místech usně velmi nerovnoměrný, tak jak je nerovnoměrné tření mezi pruž nými pásy s usní, sadou prohlubní a sadou protahovacích kolíků. Čím je opracovávané místo určitým protahovacím kolíkem blíže ke středu usně a ke středu plošného rozložení sady prohlubní a sady protahovacích kolíků, tím je vystaveno intenzivnějšímu měkčení a většímu plošnému protažení. To proto, že v okolí tohoto místa je useň současně opracovávána největším možným počtem dalších protahovacích kolíků a je zde tedy vystavena největšímu možnému tření sady prohlubní a sady protahovacích kolíků. Naopak, je-li opracovávané místo určitým protahovacím kolíkem na okraji usně nebo na okraji plošného rozložení sady prohlubní a sady protahovacích kolíků, pak dále směrem k tomuto okraji už na useň nepůsobí tření žádné další prohlubně ani protahovacího kolíku. Proto tato okrajová místa usně v převážné míře volně prokluzují mezi prohlubněmi a protahovacími koliky a jejich plošné protažení i účinek měkčení je minimální.

Uvedené nevýhody odstraňuje .zařízeni podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že mezi protahovacími kolíky jsou uloženy pružné opěrky, proti nimž jsou po obvodu prohlubní upraveny styčné roviny, jež jsou rovnoběžné s rovinou posuvu pružných pásů. Pružné opěrky jsou vyhořeny z vrstev elastického materiálu. Pružné opěrky jsou vytvořeny pružinami, jež jsou upevněny k vrchní desce protahovacích kolíků a k přítlačné podušce. Styčné roviny poslední řady prohlubní ve směru posuvu pružných pásů jsou sníženy.

Vyšší účinek vynálezu spočívá v tom, že dosednutím styčných rovin prohlubní na pružné opěrky se pružné pásy s opracovávanou usní sevřou v obvodových místech prohlubní. Tím se podstatně zvyšuje rovnoměrnost plošného protažení celé usně. Konstrukce pružných opěrek z vrstev elastického materiálu nebo z pružin a přítlačných podušek je velmi jednoduchá a sajišíuje spolehlivé sevření pružných pásů. 7 místech snížených styčných rovin poslední řady prohlubní se opracovávaná useň protahuje při podstatně menším namáhání, čímž se výhodně zahlazují případné stopy protahovacích kolíků.

Příklad provedení zařízení podle vynálezu je schématicky zobrazen na výkresech, kde značí obr.1 celkový podélný řez, obr.2 až 4 částečný příčný řez ve zvětšeném měřítku sadou prohlubní a protahovacích kolíků v různých fázích cyklu protahování, obr.5 tentýž řez s alternativní konstrukcí pružných opěrek, obr.6 řez rovinou A-A dle obr.3 a obr.7 detail ”B” dle obr. 1 ve zvětšeném měřítku.

K rámu 2 (obr.1) jsou vodorovně upevněny vrchní desky 2, na nichž jsou ze spodní strany upraveny sady protahovacích kolíků 21. jež jsou rovnoměrně rozloženy v kosočtvrečném uspořádání (obr.6). Spodní konce protahovacích kolíků 21 jsou kulovitě zaobleny. V prostoru mezi jednotlivými protahovacími kolíky 21 jsou.na vrchní desce 2 uloženy vrstvy 22a. 22b elastického materiálu, jež spolu tvoří pružné opěrky 22. Přitom vrstva 22a (obr.2) je z pěnového elastického materiálu, který je dostatečně stlačitelný a vrstva 22b je z kompaktního elastického materiálu, který je v dostatečné míře odolný proti opotřebení.

alternativním provedení jsou pružné opěrky 22 vytvořeny pružinami 22c (obr.5), jež jsou upevněny k vrchní desce 2 a k přítlačné podušce 22d. Pod vrchními deskami 2 jsou rovnoběžně uloženy spodní desky 3» ^na jejichž vrchní straně jsou upraveny svírací kolíky 31» jež jsou rovněž rovnoměrně rozloženy v kosočtverečném uspořádání a vytvářejí tak ohraničení sady prohlubní JO. Protahovací kolíky 21 jsou přitom umístěny tak, že směřují do středů protilehlých prohlubní 30.

Mezi sadami protahovacích kolíků 21 a prohlubní 30 je vedena vrchní větev spodního nekončitého pružného pásu ± a spodní větev vrchního nekončitého pružného pásu 2· Pružné pásy.

jsou opásány kolem vodicích válců 41. 51 a hnacích válců £2»

52. jež jsou napojeny na neznázorněné pohonné jednotky. 7rchní větev spodního pružného pásu spolu se spodní větví vrchního pružného pásu 2 tak tvoří pásový dopravník, pohybující se ve .- 4 směru s. v rovině jež je rovnoběžná s rovinami spodních konců protahovacích kolíků 21 a vrchních konců svíracích kolíků 21- Počátek vrchní větve spodního pružného pásu 4 je vysunut před počátek spodní větve vrchního pružného pásu £ a je k ní přiřazen zaváděcí stůl 6 pro ukládání usní u. Spodní desky J jsou opatřeny nástavci 32. jimiž jsou uloženy ve vedení 11. Mástavce 32 jsou napojeny na neznázorněnou pohonnou jednotku svislého vratného posuvu. Na vrchních koncích svíracích kolíků 31 jsou upraveny styčné roviny 31 r. Svírací kolíky 31. jež ohraničují poslední řadu prohlubní 22 ve směru £ posuvu pružných pásů 4, 2» mají styčné roviny 31r sníženy o hodnotu h (obr.7).

Hnací válce 42. 52 se nepřetržitě otáčejí,a tím se nepřetržitě posouvají pružné pásy £, % ve směru .s. Usně u určené k opracování se ukládají na zaváděcí stůl £ ručně nebo jsou samočinně přiváděny nesnázorněným dopravníkem od předcházející pracovní, operace technologického postupu výroby usní. Takto usně u postupně vstupují mezi pružné pásy £ a spolu s nimi procházejí mezi sadami prohlubní 30 a protahovacích kolíků 21. Spodní desky J se nepřetržitě vratně posouvají svými nástavci 32 ve svislém směru ve vedeních 11. V základním postavení jsou spodní konce protahovacích kolíků 21 (obr.2) a pružné opěrky 22 bezpečně nad vrchním pružným pásem j?. Spodní desky J jsou v základní poloze ve své spodní úvrati a styčné roviny 31r svíracích kolíků 31 jsou bezpečně pod spodním pružným pásem £. V této fázi vratného posuvu spodních desek se pružné pásy £, £ posunou i s usní u o určitou vzdálenost ve směru £.' V počátku posuvu spodních desek 2 směrem k vrchní úvrati svírací kolíky 31 přitlačí pružné pásy 4, 2j i s vloženou usní u k pružným opěrkám 22. které se přitom v potřebné míře stlačí deformací elastického materiálu vrstvy 22a nebo pružin 22c. Tak se pružné pásy £, 2 vzájemně proti sobě sevřou v obvodových místech prohlubní 30 ohraničených styčnými rovinami 31 r svíracích kolíků 21. Tato fáze posuvu spodních desek je znázorněna na obr.3.

Pokračujícím posuvem spodních desek se protahovací kolíky 21 postupně zasouvají do protilehlých prohlubní 30. jejichž ohraničující svírací kolíky svými styčnými rovinami 31r stále intenzivněji přitláčejí oba pružné pásy £, £ i s opracovávanou usní u k pružným opěrkám 22, které se přitom dále podle potřeby stláčejí. Protahovací kolíky 21 tak při svém zasouvacím pohybu protlačují jednotlivá místa pružných pásů 4, 2 ^a tím i opracováváné usně u do prohlubní 30 a intenzita tohoto protlačování se postupně zvyšuje až do okamžiku, kdy spodní desky 2 dosáhnou své vrchní úvrati a svírací kolíky 31 maximálně zatlačí oba pružné pásy 1₃ 2 pružným opěrkám 22. které se přitom maximálně stlačí. Tato fáze posuvu spodních desek 2 je znázorněna na obr.4. Opracovávaná místa usně u jsou tak po obvodu prohlubní 30 výhodně svírána tím větší silou, čím větší tahové napětí je v usni u vyvozováno protahovacími kolíky 21. Useň u se tak v jednotlivých místech plošně protahuje od středu prohlubní 30 směrem k jejich obvodům. Po dosažení vrchní úvratě se spodní desky 2 opět začnou posouvat do základní polohy ve své spodní úvrati.

Pružné pásy h 2 Jsou zhotoveny z materiálu, který má dostatečný modul pružnosti,a tak se působením protahovacích kolíků 21 plošně protahují pouze v rozmezí elastické deformace. Proto po uvolnění napětí se zcela vrátí do původní rovinné polohy. Materiál přírodních usní však má modul pružnosti mnohem menši,a tak při společném plošném protahování s pružnými pásy 4, 2 dochází v opracovávané usni u k částečnému překročení pružné deformace do oblasti plastické deformace. Proto po uvolnění napětí se plošné protažení usně u zpětně smrští pouze v rozmezí vzniklé pružné deformace a důsledek vzniklé plastické deformace se projeví _k trvalým plošným přírůstkem. Důsledek mechanického prohýbání protahovacími kolíky 21 se současně projeví účinkem měkčení struktury materiálu opracovávané usně u.

Po té, kdy spodní desky 2 dosáhnou spodní úvrati, se protahovací kolíky 21 zcela vysunou z prohlubní 30 a pružné pásy 4, i s opracovávanou usní u se opět uvolní. Působením pružnosti vrstvy 22a nebo pružin 22c se přitom vrátí i pružné opěrky 22 do základní polohy. Pružné pásy 1, 2» nepřetržitě posouvané hnacími válci 42. 52 se v průběhu cyklu protahování délkově protáhly v úseku za výstupem z poslední dvojice spodní desky 2 a vrchní desky 2. Toto délkové protažení je úměrné délce jejich posuvu za dobu, která se rovná prodlevě celého cyklu protahování, kdy bylo tomuto posuvu zabráněno. V okamžiku uvolnění se pak pružné pásy 4, 2 ^s opracovávanou usní u posunou ve směru £ jednak v důsledku vyrovnání tohoto vzniklého délkového protažení a jednak v důsledku dalšího pootočení hnacích válců &2_t 52. Mezitím spodní desky 2 se opět začnou posouvat do vrchní úvrati a začne další cyklus protahování.

Při průchodu pružných pásů 4» Σ ^esi poslední řadou prohlub ní JO a protahovacích kolíků 21 ve směru £ pružných pásů 4, J 30 opracovávaná useň u protahuje při podstatně menším namáhání v důsledku snížení styčnýh rovin 31r o hodnotu h. Useň u se zde prakticky pouze jemně promačkává₎a tím se výhodně zahlazují případné stopy vzniklé působením předcházejících protahovacích kolíků 2J.

Vynálezu lze využít pro plošné protahování usní.

Claims

P $ S D M Ě T V ϊ Μ Á I» E Z U

1. Zařízení k plošnému protahování usní, sestávající ze dvou pružných pásů, jež jsou posuvné ve vodorovné rovině vedené mezi sadou prohlubní a protilehlou sadou protahovacích kolíků které jsou uzpůsobeny k vratnému posuvu do těchto prohlubní, vyznačující se tím, že m_ezi protahovacími kolíky (21) jsou uloženy pružné opěrky (22), proti nimž jsou po obvodu prohlubní (30) upraveny styčné roviny (31r), jež jsou rovnoběžné s rovinou (f) posuvu pružných pásů (4,5).

2. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že pružné opěrky (22) jsou vytvořeny z vrstev (22a, 22b) elastického materiálu

3. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že pružné opěrky (22) jsou vytvořeny pružinami (22c), jež jsou upevněny k vrchní desce (2) protahovacích kolíků (21) a k přítlačné podušce (22d).

4. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že styčné roviny (31r) poslední řady prohlubní (30) ve směru (s) posuvu pružných pásů (4,5) jsou sníženy.