CS262695B2

CS262695B2 - Process for preparing new derivatives of 6- or 7-methylenandrosta-1,4-dien-3,17-diones

Info

Publication number: CS262695B2
Application number: CS875350A
Authority: CS
Inventors: Franco Buzzetti; Natale Barbugian; Paolo Lombardi; Salle Enrico Di
Original assignee: Erba Farmitalia
Priority date: 1986-07-14
Filing date: 1987-07-14
Publication date: 1989-03-14
Also published as: JP2643943B2; YU129487A; DK364787A; PT85318B; IL83132A; PT85318A; NZ221012A; FI873052A0; EP0253591A1; DK364787D0; ES2010513B3; EP0253591B1; AU589269B2; ATE44282T1; ZA875098B; CN87104750A; MY100512A; PH22994A; CA1309400C; YU45827B

Description

Předložený vynález se týká způsobu výroby nových derivátů 6- nebo 1-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dionů, farmaceutických prostředků obsahujících tyto sloučeniny a použití uvedených sloučenin pro léčení rakovin závislých na hormonech u savců.

Základní a klinické údaje udávají, že aromatizované metabolity androgenů, to je estrogeny, jsou hormony postižitelné ve změněných patogenních buňkách ve spojitosti s růstem určitých rakovin závislých na hormonech, jako jsou rakovina prsu, endometria a ovaria.

Estrogeny jsou také zapojeny do patogenese benigní prostatické hyperplasie.

Endogenní estrogeny se konečně také tvoří buď z androstendionu nebo testosteronu jako imediárních prekurzorů.

Reakce hlavní důležitosti je aromatlzace steroidního kruhu A, která se provádí enzymem aromatázou. Protože aromatizace je zvláštní reakce a je poslední v· sérii stupňů při biosyntéze estrogenů, počítalo se s tím, že účinná inhibice aromatázy vyplývající ze sloučenin schopných interakce s aromatizačními stupni, se může výhodně aplikovat při kontrole množství cirkulujících estrogenů, procesů závislých na estrogenů v reprodukci a zhoubných nádorů závislých na estrogenů.

Známé steroidní sloučeniny, které byly popsány jako látky projevující účinek řnhíbijící aromatázu jsou například A¹-testololakton (US pat. 2 744120), 4-hydroxy-androst-4-en-3,17-dion a jeho estery (viz například US pat. 4 235 893), 10-(l,2-propadienyl)-ester-4-en-3,17-dion (US pat. 4 289 762),10(2-propinyl)-ester-4-en-3,17-dion (J. Amer. Chem. Soc., 103, 3221 [1981] a US patent 4 322 416), deriváty 19-thioandrostenu (EP zvěř, přihláška 100 566), androsta-4,6-dien-3,17-dion, androsta-l,4,6-trien-3,17dion (zveřejněná britská přihláška 2 100 601A) a androsta-l,4-dien-3,17-dion (Cancer Res. [Suppl.] 42, 3327 [1982]).

Předložený vynález se týká sloučenin obecného vzorce I

kde

R znamená vodík nebo fluor,

Ri znamená vodík nebo Cl—Cealkyl,

R2 znamená vodík nebo halogen, jeden ze substituentů R3 a R< je =CH2 a druhý znamená vodík nebo Ci—Cialkyl, a jestliže R3 znamená =СНг, nejméně jeden ze substituentů R a Rí má jiný význam než vodík a symbol (x) znamená dvojnou vazbu a symbol (y) znamená jednoduchou vazbu jestliže R3 znamená =CH2 nebo symbol (x) znamená jednoduchou vazbu a symbol (y) znamená dvojitou vazbu, jestliže R4 znamená =CH2.

Vynález se rovněž týká všech možných isomerů, stereoisomerů a jejich směsí a metabolitů a metabolických prekurzorů nebo bioprekurzorů sloučenin obecného vzorce I.

Ve vzorcích uvedených v tomto popise silná čára ( ◄ ) znamená, že substituent je v ^-konfiguraci, tj. nad rovinou kruhu; vlnitá čára (»-«*·) znamená, že substituent může být v α-konfiguraci, tj. pod rovinou kruhu nebo v (3-konfiguracl nebo v obou konfiguracích, tj. znamená jejich směs. Podrobně, jestliže ve sloučeninách obecného vzorce I, R3 znamená =CH2, může být substituent R4 buď v konfiguraci a-, nebo β- nebo v obou, tj. směs, a popřípadě, jestliže R4 znamená =CH2, pak substituent R3 může být buď v α-, nebo /З-konfiguraci nebo v obou, to je směs.

Analogicky substituent R může být buď v α-konfiguraci, nebo /З-konfiguraci nebo v obou, tj. směs.

Vynález tedy, jak je uvedeno výše, zahrnu všechny možné isomery, tj. jednotlivé

16α,6a-;

16-α,7α;

16α,6//3-; 16α,7ι/3-; 16Д6а;

16/3,7α-;

16/3,6/3- а

16/3,7^-epimery, jakož i všechny možné jejich směsi, tj.

16(α,/8),βα-;

16,( a, /S), 6/3-;

(a,i(3),6(a,$)-;

(a, β), 7 a-;

(a, ^),7β·;

(a,/3),7 (a,/?)-;

1&α,6(α„/?)-; 16a,7(a,3)-; 16j/3,6(a,/?)-;

16j/3,7 (α,β) -Isomery.

Proto sloučeniny podle vynálezu, které jsou uvedeny dále jako specifické sloučeniny podle vynálezu nemají uvedenou svoji stereochemií. Konfigurace substituentu v poloze 16- a/nebo 6- nebo 7- představuje všechny možné jednotlivé epimery nebo jejich směsi, jak je uvedeno výše.

Cl—Cialkylová skupina znamená výhodně methylovou nebo ethylovou skupinu, zvláš262695

tě výhodně methylovou skupinu. Alkylový radikál může být skupina s přímým nebo rozvětveným řetězcem.

Jak je uvedeno výše předložený vynález se také týká farmaceuticky přijatelných bioprekurzorů (jinak nazývaných „pro-drugs“) sloučenin obecného vzorce I, tj. sloučenin, které mají vzorec odlišný od obecného vzorce I uvedeného výše, ale nicméně po podání člověku se přímo nebo nepřímo in vivo přemění na sloučeninu obecného vzorce I.

Výhodnými sloučeninami podle vynálezu jsou sloučeniny obecného vzorce I, kde

R znamená vodík nebo fluor,

Ri znamená vodík, methyl nebo ethyl,

R2 znamená vodík, jeden ze substituentů R3 a Rí znamená =CH2 a druhý znamená methyl nebo ethyl.

Příklady specifických sloučenin podle vynálezu jsou následující sloučeniny, které mohou být buď α-, nebo /J-epimery nebo a,· β směsi těchto epimerů:

16-fluor-6-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion;

16-fluor-l-methy.l-6-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion;

16-fluor-4-chlor-6-nietiiylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion;

4.16- difluor-6-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion;

16-fluor-7-metliyl-6-methylenand.rosta-l,4-dien-3,17-dion;

16-fliior-l-methyl-4-chlor-6-methylenandrosta-l,4-dien-3,Í7-dion;

4.16- difluor-l-methyl-6-methylena‘ndrosta-l,4-dien-3,17-dii n;

16-fluor-l,7-diinethyl-6-methýlenandrosta-l,4-ďíen-3,17-dion;

16-fliuor-4-chlor-7-methyl-6-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion;

4.16- difluor-7-methyl-6-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion;

16-fluor-l,7-dimethyl-4-chlor-6-inethylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion;

4.16- difluor-l,7-dimethyl-6-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion;

l,7-dimethyl-6-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion;

7-methýl-6methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion;

4-chlor-7-methyl-6-methyilenandrosta-l,4-dien-3,17-dion;

4-f.luor-7-methyl-6-methylenandrcsta-l,4-dien-3,17-dion;

7-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion;

16-fluor-7-methylenartdrosta-l,4-dien-3,17-dion;

l-methyl-7-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion;

4-chlor-7-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion;

4-fluor-7-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion;

6-methyl-7-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion;

16-fluor-l-methyl-7-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion;

16-fluor-4-chlor-7-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion;

16-fluor-6-methyl-7-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion;

l-methyl-4-chlor-7-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion;

l-methyl-4-fluor-7-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion;

l,6-dimethyl-7-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion;

4-chlor-6-methyl-7-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion;

4-fluor-6-methyl-7-methylenandrosta-l,4-dien-3_!17-dion;

16-filuor-l,6-dimethyl-4-chlor-7-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion a

4,16-difluor-l,6-dimethyl-7-methy,lenandrosta-l,4-dien-3,17-dion.

Sloučeniny podle vynálezu je možno získat způsobem, který se vyznačuje tím, že se dehydrogenuje sloučenina obecného vzorce III

kde symboly (x) a (y), R, Ri, Из a R4 mají výše uvedený význam, a, je-li to žádoucí, převede se sloučenina obecného vzorce I na jinou sloučeninu obecného vzorce I a/nebo, je-li to žádoucí, rozdělí se směs isomerů sloučenin obecného vzorce I na jednotlivé isomery.

Dehydrogenace sloučeniny obecného vzorce III může být provedena zpracováním se vhodným dehydrogenačním činidlem, například dichlordikyanobenzochinonem (DDQ), oxidem seleničitým, chloranilem nebo benzenselenanhydridem. Výhodné je reakci provádět zpracováním s DDQ, v inertním rozpouštědle jako je dioxan, benzen, toluen nebo dichlormethan při teplotě v rozmezí od asi 40 °C do asi 100 °C, reakční doba se mění od asi 12 do 72 hodin.

Sloučeniny obecného vzorce La, kde R, Rt, R3 a R4 mají shora uvedený význam a R2 znamená halogen, se mohou připravit tak, že se nechá reagovat sloučenina obecného vzorce II

ry a převádění sloučenin obecného vzorce I na jiné sloučeniny obecného vzorce I mohou být prováděny známými metodami. Například 6/?-methylderiváty sloučenin obecného vzorce I mohou být převedeny na 6 amethylderiváty zahříváním na teplotu zpětného toku v nízkém alkylalifatickém alkoholu, např. ethanolu, se zásaditým činidlem, například 0,1 N hydroxidem sodným.

Konverze ^-methylderivátů na a-methylderiváty může být provedena, je-li to žádoucí, také na intermediárních sloučeninách, které zde jsou popsány, například sloučeniny obecného vzorce III, stejným způsobem.

Sloučeniny obecného vzorce II mohou být připraveny dehydrogenací sloučeniny obecného vzorce IV

O

kde symboly (x) a (y)

R, Ri,R3 a R4 mají výše uvedený význam. Dehydrogenace sloučeniny obecného vzorce IV může být provedena známými postupy, např. zpracováním s DDQ podle D. Walkera a J. D. Hieberta: Chem. Rev. 67, 156 (1967), nebo zpracováním s oxidem seleničitým, chloranilem nebo benzenselenylanhydridem. Výhodně se reakce provádí zpracováním s benzenselenylanhydridem v inertním organickém rozpouštědle jako je chlorbenzen nebo chlorid uhličitý, při teplotě v rozmezí mezi asi 60 °C až asi 120 °C, reakční doba se mění od asi 2 hodin do asi 48 hodin.

Sloučeniny obecného vzorce III, kde R3 znamená =CH2 a R, Ri a R4 mají výše uve• děný význam, mohou být připraveny methylenací sloučenin obecného vzorce V kde symboly (x) a (y), R, Ri, R3 a R4 mají výše uvedený význam, s kyselinou halogenovodíkovou.

Reakce sloučeniny obecného vzorce II s kyselinou halogenovodíkovou může být provedena známými postupy, například B. Camerino a spol., 1956; II Farmaco II, 586. Jestliže kyselinou halogenovodíkovou je kyselina chlorovodíková nebo bromovodíková, je výhodné reakci provádět v kyselině octové nebo ethanolu při teplotě v rozmezí od 0 °C do 100 °C.

Dělení směsi isomerů na jednotlivé isome-

kde

R, Ri a R4 mají výše uvedený význam·.

Methylenace, tj. 6-methylenace sloučenin obecného vzorce V může být provedena zná9

262В95 mými postupy, např. podle K. Annena a spoil. Synthesis 1982, 34. Výhodně se sloučenina obecného vzorce V nechá reagovat s formaldehyddiethylacetalem ve vhodném organickém rozpouštědle, např. chloroformu, při teplotě zpětného toku, ze přítomnosti kondenzačního činidla, např. fosforylchloridu a acetátu sodného. Alternativně může být tato reakce provedena v jiném organickém rozpouštědle, např. 1,2-dichlorethanu, diethyletheru nebo dioxanu za přítomnosti jiného vhodného kondenzačního činidla, například oxidu fosforečného nebo kyseliny p-toluensulfonové.

Sloučeniny obecného vzorce III, kde R4 znamená ^CH2, R3 znamená vodík a R a· Rl mají výše uvedený význam mohou být připraveny redukcí sloučeniny obecného vzorce VI

kde

R a Rl mají výše uvedený význam, s následující hydrolýzou a dehydratací. Redukce sloučeniny obecného vzorce VI může být provedena známými postupy, popsanými například v „Complex Hydrides“ Andorem Hajosem [Elsevier Ed. 1979). Výhodně se redukce provádí v roztoku nižšího alkyletheru (např. diethyletheru), lithiumaluminiumhydridem při teplotě v rozmezí od asi 0 °C do teploty zpětného toku.

Následující hydrolýza ketalových skupin může být provedena např. za kyselých podmínek při teplotě v rozmezí od asi 0°C do teploty varu. Výhodně se kyselá hydrolýza provádí zpracováním se směsí ledové kyseliny octové a vody v poměru 2 : 1, při teplotě v rozmezí od asi 20 °C do asi 60 °C. Konečná dehydratace obecně probíhá během hydrolyzačního stupně. Alternativně může být provedena v pyridinovém roztoku thionylchloridem při teplotě v rozmezí od asi 0 ^CC do asi 30 °C.

Sloučeniny obecného vzorce III, kde R4 znamená -^CH2, R3 je Cl—C4álkyl a R a Rl mají výše uvedený význam, mohou být připraveny Grignardovou reakcí sloučenin výše uvedeného obecného vzorce VI s následující hydrolýzou a dehydratací. Grignardova reakce sloučenin obecného vzorce VI může být provedena za podmínek velmi dobře známých v organické chemii, např. popsaných v „Grignard reactions of nonmětallic substances“ M. S. Kharaschem a O. Reinmuthem. Výhodně se Grignardovo činidlo připraví v diethyletherovém roztoku reakcí vhodného C1—C4 alkyl jodidu s hořčíkem.

Pak se přidá sloučenina obecného vzorce VI rozpustná ve vhodném rozpouštědle, nanapříklad benzenu nebo tetrahydrofiuranu a směs se zahřívá na teplotu zpětného toku. Alternativně může být Grignardovo činidlo připraveno ze vhodného Cl—C4alkylbromidu ne/bo chloridu -a vhodného di(Ci—C4ailkyl) etheru. Následující hydrolyzační a dehydratační stupně mohou být provedeny známými metodami, například popsanými výše.

Sloučeniny obecného vzorce IV mohou být připraveny epoxidací sloučeniny obecného vzorce III uvedeného výše.

Epoxidace sloučeniny obecného vzorce Ш může být provedena zpracováním se vhodným oxidačním činidlem, výhodně koncentrovaným, např. 30% peroxidem vodíku, v alkoholickém roztoku hydroxidu alkalického kovu, výhodně hydroxidu draselného nebo hydroxidu sodného v methanolu při teplotě v rozmezí od asi 0 ^,?C do asi 30 °C po reakční dobu, která se mění v rozmezí od asi 2 hodin do asi několika dní.

Sloučeniny obecného vzorce V, kde Rimá výše uvedený význam a R a R4 znamenají vodík jsou známé sloučeniny nebo mohou být získány známými metodami pro známé sloučeniny. Analogicky sloučeniny obecného vzorce V, kde R a R4 mají výše uvedený význam, mohou být získány z výchozích sloučenin obecného vzorce V, kde R a R4 znamenají vodík, metodami známými v organické chemii.

Sloučeniny obecného vzorce VI mohou být získány methylenací sloučenin obecného vzorce VII

I..................:

ч.· kde

R a Rl mají výše uvedený význam.

Methylenace sloučenin obecného vzorce VII může být provedena např. Wittigovou reakcí známými postupy. Sloučeniny obecného vzorce VII mohou být získány následujícími známými postupy vycházejícími ze známých sloučenin, například. mohou být získány z výchozích sloučenin obecného vzorce V uvedeného výše, kde R a R4 znamenají oba vodík.

jestliže v nových sloučeninách podle předloženého vynálezu a v meziproduktech jsou přítomny skupiny, které Je nutno chránit před započetím výše uvedených reakcí, mohou být tyto před reakcemi chráněny a pak chránící skupiny odstraněny po ukončení reakce, postupy známými v organické chemii.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu jsou inhibitory biotransformací androgenů na estrogeny, tj. jsou inhibitory steroidní aromatázy.

Účinnost inhibice aromatázy těchto sloučenin byla doložena testem in vitro popsaným Thompsonem a Siiteriou (E. A. Thompson a P. K. Siiteri, J. Biol. Chem. 249, 5364, 1974) za použití lidské placentami mikrosomální frakce jako zroje enzymu. V tomto testu byla rychlost aromatizace androstendionu na esteron stanovena inkubací (1/2,2|0-³H)androstendionu (50 nM) za přítomnosti NADPH s enzymovým preparátem a měření množství ³H2O vytvořeného během 20 minut inkubace při 37 °C.

Nové sloučeniny inkubované při různých koncentracích vykazují významnou účinnost inhibice aromatázy.

Vzhledem ke své schopnosti inhibice aromatázy a tedy snižování hladiny estrogenu jsou nové sloučeniny vhodné pro léčení a prevenci různých chorob závislých na estrogenu, tj. rakovin prsu, endometria, ovaria a pankreasu, gynecomastia, benigního onemocnění prsu, endometriosie, polycystických ovariálních chorob a předčasné zralosti puberty. Další aplikace sloučenin podle vynálezu jsou v terapeutickém a/nebo profylaktickém ošetření hyperplasie prostaty, choroby stromální tkáně závislé na estrogenu.

Nové sloučeniny mohou nalézt také použití při léčení samčí neplodnosti spojené s oligospermií a pro kontrolu samičí plodnosti, vzhledem к jejich schopnosti inhibovat ovulaci a nidaci vajíčka.

S ohledem na vysoký terapeutický index se sloučeniny podle vynálezu mohou bezpečně používat v medicíně. Na příklad přibližná akutní toxicita (LD50) sloučenin podle vynálezu u myší stanovená jediným podáním zvyšujících se dávek a měřená sedmý den po ošetření byla stanovena jako zanedbatelná.

Sloučeniny podle vynálezu mohou být podávány v různých dávkových formách, například orálně ve formě tablet, kapslí, tablet potažených cukrem nebo filmem, kapalných roztoků nebo suspenzí; rektálně ve formě čípků; parenterálně, například intramuskulárně, nebo intravenózně injekcí nebo infúzí.

Dávka závislí na věku, hmotnosti, stavu pacienta a způsobu podání; například dávka pro orální podání dospělému člověku může být od asi 10 do asi 150 až 200 mg na dávku jednou až pětkrát denně.

Vynález se také týká farmaceutických prostředků obsahujících sloučeniny podle vynálezu ve spojení s farmaceuticky přijatelnými přísadami (kterými mohou být nosič nebo ředidlo).

Farmaceutické prostředky obsahující sloučeniny podle vynálezu se obvykle připravují běžnými postupy a podávají se ve farmaceuticky vhodné formě.

Příklady pevných orálních forem, mohou obsahovat spolu s aktivní sloučeninou ředidla např. laktózu, dextrózu, sacharózu, celulózu, kukuřičný škrob nebo bramborový škrob; kluzné látky, např. oxid křemičitý, talek, kyselinu stearovou, stearát hořečnatý nebo vápenatý a/nebo polyethylenglykoly; pojivá, např. škrob, arabskoiu gumu, želatinu, methylcelulózu, karboxymethylcelulózu nebo polyvinylpyrrolidon; prostředky usnadňující rozpad, např. škrob, kyselinu alginovou, algináty nebo na-triumglykolát škrobu; šumivé směsi; barviva, sladidla; smáčecí činidla jako je lecitin, poiysorbáty, laurylsulfáty; a obecně netoxické a farmaceuticky neaktivní látky používané ve farmaceutických prostředcích. Tyto farmaceutické prostředky se mohou vyrábět známým způsobem, například míšením, granúlací, tabletací, povlékáním cukrem nebo filmem. Kapalnými disperzemi pro orální podání mohoiu být např. sirupy, emulze a suspenze.

Sirupy mohou jako nosiče obsahovat například sacharózu nebo sacharózu s glycerinem a/nebo manitolem a/nebo sorbitolem.

Suspenze a emulze mohou jako nosiče například obsahovat přírodní gumu, agar, alginát sodný, pektin, methylcelulózu, karboxymethylcelulózu nebo polyvinylalkohol.

Suspenze nebo roztoky pro intramuskulární injekce mohou obsahovat spolu s účinnoiu látkou farmaceuticky přijatelné nosiče, např. sterilní vodu, olivový olej, ethyloleát, glykoly, např. propylenglykol a je-li to žádoucí, vhodné množství hydrochloridu lidokainu.

Roztoky pro intravenózní injekce nebo infúze mohou jako nosič například obsahovat sterilní vodu nebo výhodně mohou být ve formě sterilních, vodných izotonických salinických roztoků.

Čípky mohou obsahovat spolu s účinnou sloučeninou farmaceuticky přijatelné nosiče, např. kakaové máslo, polyethylenglykol, polyoxyethylensorbitanové estery mastných kyselin jako povrchově aktivní látku nebo lecitin.

Následující příklady vynález ilustrují ale neomezují.

Přikladl

Směs octanu sodného (1 g), absolutního chloroformu (30 ml), formaldehyddiethylacetátu (30 ml, 0,24 molu), fosforylchloridu (3,8 ml, 0,04 molu) a l/?,7a-dimethyl-16a-fluorandrost-4-en-3,17-dionu (0,896 g, 2,7 milimolu) se míchá při teplotě zpětného toku asi 5 hodin, tj. dokud výchozí materiál nezmizí. Suspenze se pak ochladí a za intenzivního míchání se po kapkách přidává nasycený roztok uhličitanu sodného tak dlou14 ho, dokud pH vodné vrstvy není alkalické. Organická vrstva se oddělí, promyje se do neutrální reakce vodou a suší se síranem sodným. Po zahuštění za sníženého tlaku se olejovitý zbytek čistí chromatografií na silikagelu za použití směsi hexan/ethylacetát jako elučního činidla. Čistý l^,7a-dimethyl-16a-fluc;r-u-methylenandrost-4-en-3,17-dion se získá ve výtěžku 60 % (0,56 g).

0,560 g l^,7a-dimethyl'16a-fluor-6-methylenandrost-4-en-3;17-dionu a 0,59 g dichlordikyanobenzochinonu se zahřívá na teplotu zpětného toku ve 20 ml bezvodého dioxanu asi 15 hodin. Reakční směs se zfiltruje, rozpouštědlo se odstraní ve vakuu, zbytek se rozpustí v ethylacetátu, organická vrstva se promyje vodou, suší se síranem sodným a rozpouštědlo se odpaří ve vakuu. Surový produkt se chromatografuje na silikagelu za použití směsi hexan/ethylacetát 40% jako elučního činidla, získá se 0,42 g čistého 1,7a-dimethyl-16a-fluor-6-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dionu.

Pro C22H27FO2 nalezeno:

77,05 % C, 7,80 % II, 5,45 % F, vypočteno:

77.16 % C, 7,95 % H, 5,55 % F.

Výše popsaným způsobem za použití vhodných sloučenin obecného vzorce V mohou být také připraveny 7α,16β-, 7^,16α- a 7β,16β-epimery výše uvedených konečných produktů, jakož i jejich α,^-směsi a dále jak jednotlivé a- nebo β-isomery, tak jejich směs následujících sloučenin:

16-fluor-6-methylenandrosta-l,4-dien-3,17dion;

16-fluor-l-methyl-6-methylenandiOSta-l,4-dien-3,17-dion;

l,7-dimethyl-6-methylenandrosta-14-dien-2,17-dion;

7-methyl-6-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion; .

NMR δ ppm:

0,91 (3H, d),

0,94 (3H, s),

1.16 (3ÍI, s),

4,97 (2H, m),

6,14 (1H, d),

6,27 (1H, d),

7,08 (1H, d).

MS (m/Z): 310

16-fluor-7-methyl-6-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion a

J

7-butyl-6-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion.

Příklad 2

К roztoku terc.butoxidu draselného (449 miligramů) s dimethylsulf oxidu (20 ml) se po částech přidá trifenylfosfoniumjodid (1616 mg) při 20 až 25 °C pod dusíkem a směs se ponechá dalších 30 minut při této teplotě.

Pak se přidá dimethylsulfoxidový (10 ml) roztok 3,17-bis (ethylendioxy) -5,6a-epoxy-16a-fluor-ljá-methyl-andrcstan -7-onu (433 miligramů) a směs se postupně zahřeje na 40 °C během 4 hodin, Reakční směs se vlije na led, produkt se extrahuje ethylacetátem, organická vrstva se promyje vodou, suší a odpaří za vakua. Zbytek se chromatografuje na silikagelu a eluuje směsí hexan/ethylacetát, získá se čistý 3,17-bis(ethylendioxy)-5,6a-epoxy-16a-fluor-l,_ld-methyl-7-methylenandrostan (344 mg).

3,17-bis (ethylendioxy)-5,6a-epoxy-16a-fluor-l^-methyl-7-methylenandrostanu (431 miligramů) v benzenovém roztoku (40 ml) se přidá ke směsi Grignardova činidla připravené z hořčíku (122 mg) a methyljodidu (710 mg) v diethyletheru (10 ml). Rozpouštědlo se odstraní při teplotě vanu asi 78 °C. V zahřívání se pokračuje další 3 hodiny. Přidá se led .a nasycený roztok chloridu amonného, produkt se extrahuje ethylacetátem a organická vrstva se odpaří ve vakuu po promytí a vysušení. Zbytek se rozpustí ve směsi 2:1 kyseliny octové a vody (10 ml) a roztok se zahřívá asi 6 hodin na 40 až 5'0 stupňů Celsia. Přidá se veda a produkt se extrahuje ethylacetátem. Organická vrstva se promyje roztokem hydrogenuhličitanu sodného, suší a odpaří ve vakuu. Zbytek se podrobí sloupcové chromatografií, získá se čistý 16a-fluor-1^6/5~dimethyl-7-methylenand:rost-4-en-3,17-dionu (275 mg).

Ethanolický roztok (10 ml) 16a-fluor-l/3,6^-dimethyl-7-methylenandrost-4-en-3,17-dionu (344 mg), obsahující 0,lN hydroxid sodný (1 ml], se zahřívá na teplotu zpětného toku asi 30 min. Pak se ethanol odstraní ve vakuu a zbytek se převede do benzenu. Organická fáze se promyje vodou do neutrální reakce, suší a odpaří. Zbytek se chromatograficky čistí postupem popsaným- výše, získá se isomerní 16a-fluor-l^,6a-dimethyl-7-methylenandrost-4-en-3,17-dion (292 mg)..

Směs 16a-fluor-l^,6a-dimethyl-7-methylenandrost-4-en-3_:17-dionu (344 mg) a dichlordikyanbenzochinonu (363 mg) v dioxanu (20 ml) se zahřívá na teplotu zpětného toku asi 15 hodin. Pak se výsledná suspenze 0chladí, sraženina se odfiltruje a filtrát se odpaří ve vakuu. Zbytek se rozpustí v ethylacetátu, organická vrstva se promyje vodou, suší síranem sodným a rozpouštědlo se odpaří za vakua. Surový produkt se chromatografuje na silikagelu za použití směsi he xanu a ethylacetátu jako elučního činidla se 16a-fluor-l,6-a-dimethyl-7-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dionu (222 mg).

Pro C22H27FO2 vypočteno:

77,16 % C, 7,95 % H, 5,55 F, nalezeno:.

77,08 % C, 7,89 % H, 5,51 % F.

Výše uvedeným postupem za použití vhodných výchozích sloučenin obecného vzorce VII mohou být připraveny 16α,6ί-, 16β,6a-epimery a 160,60-epimery výše uvedené sloučeniny, jakož i jejich a,0-směsi a dále oba jednotlivé isomery a- nebo β- a jejich směsi následujících sloučenin:

6-methyl-7-inethylenandrosla-l,4-dien-3,17-dion,

16-flUGr-6-methyl~7-methylenandrusta-l,4-dien 3,17-dion a

1,6-dimethyl-7-methylenandrosla 1,4 dien-3,17-dion.

Příklad 3

К roztoku lithiumaluminiumhydridu (38 miligramů] v diethyletheru se postupně přidá roztok 3,17-bis(ethylendioxy)-5,6a-epoxy-16a-fluor-10-methyl-7-methylenandrostanu (431 mg) v tetrahydroiuranu (10 ml). Výsledná směs se míchá při 20 až 25'°C po dobu asi 18 hodin, pak se přidá vodný roztok vínanu sodnodraselného. Směs se odfiltruje a zahustí na malý objem za sníženého tlaku. Koncentrát se převede do diethyletheru a dobře se promyje vodoiu. Etherový roztok se suší síranem hořečnatým, zfiltruje a ether se odstraní za sníženého tlaku; získá se surový 3,17-bis (ethylendioxy) -16-fluor-5-hydroxy-10-metliyl-7-methylenandr ostaň. Tento meziprodukt se rozpustí ve směsi 2 : 1 kyseliny octové a vody ('5 ml) a roztok se zahřívá 6 hodin na 40 až 50 °C. Pak se přidá voda a produkt se extrahuje ethylacetátem.

Organická vrstva se promyje roztokem hydrogenuhličitanu sodného, suší a odpaří za vakua. Zbytek se čistí sloupcovou chromatografií na silikagelu, získá se čistý 16 a-fluor-l/Fmethyl-7-methylenandrost-4-en-3,17-dionu (198 mg). 16-a-fluor-10-methy··-7-methylenandrost-4-en-3,17-dion (331 mg) a dichlordikyanbenzcchinon (363) mg) se zahřívá v dioxanovém roztoku (20 ml) asi 15 hodin. Pak se sraženina odfiltruje a filtrát se odpaří ve vakuu. Zbytek se převede do ethylacetátu a organický roztok se promyje, suší a odpaří ve vakuu. Zbytek se chromatografuje na silikagelu za použití směsi hexan/ethylacetát jako elučního činidla; získá se čistý 16a-fluor-l-methyl-7-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dionu (230 mg). *

Pro C21I-I25FO2 vypočteno:

76,80 % C, 7,67 % H, 5,79 % F, nalezeno:

76,75 % C, 7,55 0/0 H, 5,70 % F.

Analogickým postupem za použití vhodných sloučenin vzorce VI může být připraven výše uvedený konečný produkt jako 16/Ϊ-epimer a jako 16(a,0)-směs, sloučenina 16-fluor-7-methylenandrosta-l,4-dien-3,17dion, jako 16a-epimer, 160-epimer a 16 (a,0)-směs epimerů a dále sloučeniny 1-methyl-7-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion a 7-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion.

Příklad 4

345 mg 16a-lluuT-10,60-dimethyl-7-methyleaandrost-4-en-3,17-dionu (jeho příprava je popsána v příkladu 2) se rozpustí v methanolu (20 ml) a výsledný roztok se ochladí na.0°C. Za chlazení ledem se přidá 36% peroxid vodíku (2 ml) a 2% hydroxidu sodného. Směs se míchá asi 24 hodin při 0 až 5 °C a pak se nalije do ledové vody. Produkt se odfiltruje, promyje se vodou a pak se suší, získá se 4,5-epoxy-16a-fluor-li₎6,60-dimethyl-7-methylenandrostan-3,17-dionu.

Roztok 4,5-epoxy-16a-fluor-10,60dimethyl-7-methylenandrostan-3,17-dionu (361 mg) a anhydridu benzensclenového (360 mg) v chlorbenzenu (30 ml) se zahřívá 4 hodiny na 90 až 100 ^f C. Rozpouštědlo se pak odstraní za vakua a zbytek se chvomatografuje na silikagelu za vzniku 4,5-epoxy-16a-fluor-l,60-dimethyl-7-methylenandrost-l-en-3,17-dio11 u (287 mg). ‘

Roztok 4,5-apoxy-16a-fluor-l,60-dimethyl-7-methylenanclrost-l-en-3,17-dionu (359 mg) v ledové kyselině octové (5 ml) se zpracuje s plynným chlorovodíkem po dobu asi 30 minut při teplotě místnosti. Sraženina se odfiltruje, promyje se diethyletherem a pak se cliromatografuje na silikagelu, získá se čistý 4_:-chlor-16a-fluor l,60-dimethyl-7-methylenaudrost-l,4-dien-3,17-dionu (245 mg).

Pro C22H26CIFO2 vypočteno:

70,11 % C, 6,95 % H, 9,41 % Cl, 5,04 % F, n a 1 e z e n o *

70,05 % C, 6,85 % H, 9,39 % C.1, 5,04 % F.

Výše uvedeným postupem za použití vhodné výchozí sloučeniny obecného vzorce II je možno připravit 160,60-, 160,6α- a 16α,6α-epimery výše uvedeného konečného produktu, jakož i jejich α,/3-směsi a dále následující sloučeniny, které mohou být ve formě jednotlivých a- nebo 0-isomerů nebo jejich směsí:

4-chlor-7-methylenandrost-l,4-dien-3,17-dion,

4-fluor-7-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion,

4-chlor-16-fhio;r-7-methylenandrost-l,‘4-dien-3,17-dion,

4.16- difluor-7-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion,

4-chlor-l-methyl-7-niethylenan(Jrosta-l,4-dien-3,17-dion,

4-fluor-l-methyl-7~methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion,

4-chlor-6-methyl-7-methylenandrusta-l,4-dien-3,17-dion,

4-fluor-6-methyl-7-methylenandrosta-l,4. -dien-3,17-dion,

4-chlor-16-fluor-l-methyl-7-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion,

4.16- difluor-l-methyl-7-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion,

4-chlo;r-l,6-dimethyl-7-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion,

4-chlor-l₍6-dimethyl-7-niethylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion,

4-fluor-l,6 dimethyl-7-meťhylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion,

4-chlor-16-fluor-6-methyl-7-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion,

4_(/16-difluor-6-roethyl-7-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion a

4,10-difluor-l,6-dimethyl-7-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion.

Příklad 5

344 mg 16ia-fluor-l^,7a-diniethyl-6-methylenandrost-4-en-3,.17-dionu (který může být připraven podle příkladu 1) se rozpustí v methanolu (20 ml) a roztok se ochladí na 0 až 5 °C. Ledový 36% peroxid vodíku (2 ml) a 2% hydroxid sodný (1 ml) se přidají a směs se míchá dalších 24 hodin při 0 až 5 °C. Pak se směs nalije do ledové vody, produkt se odfiltruje, promyje se vodou a suší, získá se 16a-fluor-4,5-epoxy-l/3,7a-dimethyl-6-inethylenandrostan-3,17-dion (306 mg).

Roztok 16a-fhmr-4,5-epoxy~l/3,7a-dimethyL -6-methylenandrost-4-en-3,17-dionu (361 mg) a benzenselenového anhydridu (360 mg) v chlorbenzenu (30 ml) se zahřívá 4 hodiny na 90 až 100 °C. Rozpouštědlo se odpaří ve vakuu a zbytek se zpracuje sloupcovou chromatografií na silikagelu za použití směsi hexan/ethylacetát jako elučního činidla, získá se čistý 16crfluor-4₅5-epoxy-l,7a-dimethyil~6-methylenand:rost-l-en-3,17-dion (269 mg).

Plynný chlorovodík se zavádí do roztoku 16a-fluor-4,5~epoxy-l,7a-dimethyl-6-methylenandrost-l-en-3,17-dionu (359 mg) v ledové kyselině octové (5 ml) po dobu asi 30 minut. Pak se přidá voda, sraženina se odfiltruje, promyje diethyletherem a chromatografuje se na silikagelu, získá se čistý 16a-fhior-4-chlor-l,7a-dimethyl-6-methylenandrosta-l,4 díen-3,17-dionu (264 mg).

Pro C22H26CIFO2 vypočteno:

70,11 % C, 6,95 % H, 9,41 % Cl, 5,04 % F, nalez e n o *

70,05 % C, 6,89 % H, 9,32 % Cl, 5,04 % F.

Stejným postupem a použitím vhodné sloučeniny vzorce III jako výchozí látky je možno připravit 16α,7/3-, 16(3,7a- a 16j3,7(3-epimery výše uvedeného konečného produktu a dále následující sloučeniny jako jednotlivé a- nebo (3-isomery a jejich směsi:

16-fluor-4-chlor-6-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion,

4.16- difluor-6-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion,

4-chlor-7-methyl-6-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion,

4-fluor-7-methyl-6-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion,

16-fluor-4-chlor-l-methyl-6-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion,

4.16- dif.luo.r-l-methyl-6-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion,

4-chlor-l,7-dimethyl-6-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion,

4-fluor-l,7-dimethyl-6-methýlenandrosta-l,4-dien-3,17-dion,

16-fluo,r-4-chlor-7-methyl-6-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion,

4.16- difluor-7-methyl-6-methylenandrosta-l,4-dien-3_;17-dion a

4.16- difluor-l,7-dimethyl-6-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion.

Příklad 6

Tablety o hmotnosti 0,150 g, obsahující 25

2S2695 miligramů účinné látky, mohou být připraveny následovně:

Složení pro 1 000 tablet

7a-methyl-6-methyienandrosta-l,4-dien-3,17-clion 250g laktóza 800g kukuřičný škrob 415g práškový cukr 30g stearát horečnatý 5g

7a-methyl-6-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dion, laktóza a polovina kukuřičného škrobu se smísí; směs se pak protlačí sítem o průměru 0,5 mm. Kukuřičný škrob (10 g) se suspenduje v teplé vodě (90 ml) a vzniklá pasta se přidá ke granulám prášku.

Granulát se suší, rozetře na sítě o průměru ok 1,4 mm, přidá se zbylé množství škrobu, talku a síran horečnatý, pečlivě se promísí a tabletuje.

Příklad 7

Kapsle o obsahu 0,200 g obsahující 20 mg účinné složky mohou být připraveny:

Složení pro 5i00 kapslí:

7-a-methyl-6-methylenandrosta-l,4-

-dien-3,17-dion 10g laktóza 80g kukuřičný škrob 5g stearát horečnatý 5g

Přípravek se plní do dvoudílných tvrdých želatinových kapslí v dávce 0,200 g na každou kapsli.

Claims

1. Způsob výroby nových derivátů 6- nebo

7-methylenandrosta-l,4-dien-3,17-dionů obecného vzorce I =CH2, vyznačující se tím, že se dehydrogenuje sloučenina obecného vzorce III kde

R znamená vodík nebo fluor,

Ri znamená vodík nebo Cl—Cealkyl,

R2 znamená vodík, jeden ze substituentů R3 a R4 znamená =CH2 a druhý je vodík nebo Cl—Cdalkyl a jestliže R3 znamená =CH2 má nejméně jeden ze substituentů R a R4 jiný význam než vodík, symbol (y) znamená jednoduchou vazbu, jestliže Ř3 znamená =CH2 nebo symbol (x) znamená jednoduchou vazbu a symbol (y) znamená dvojnou vazbu jestliže R4 znamená kde symboly (x) a (y),

R, Ri, R3 a R4 mají výše uvedený význam, a je-li to žádoucí, převede se sloučenina obecného vzorce I na jinou sloučeninu obecného vzorce I a/nebo je-li to žádoucí, rozdělí se směs isomerů sloučeniny obecného vzorce I na jednotlivé isomery.

2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se použije odpovídajících výchozích sloučenin za vzniku sloučenin obecného vzorce I, kde R znamená vodík, chlor nebo fluor, Ri znamená vodík, methyl nebo ethyl, R2 znamená vodík, a jeden ze substituentů R3 a Rd znamená =CH2 a druhý znamená methyl nebo ethyl.