CS261879B2 - Hydraulic antiskiding brake vehicles system - Google Patents

Description

Předložený -vynález se týká hydraulické protiskluzové brzdové soustavy vozidel, jejíž přívod provozní kapaliny ze zdroje do kolových brzd je modulován modulátorem podle signálů skluzu, vysílaných skluzovým čidlem a která má uspořádán silový zdroj pro ovládání znovupoužití brzdy po opravě skluzu.

U protiskluzových brzdových soustav popsaných v pat. spisu VB-A-2 029 914 a VB-A-2 069 640 sestává modulátor z vrtání, v němž se pohybuje diferenciální píst, spolupracující s ovládacím ventilem soustavy, upraveným к ovládání spojení mezi dodávkou provozní brzdové kapaliny a brzdou přes expanzní komoru, upravenou ve vrtání mezi pístem a ovládacím ventilem. Běžně je píst držen mimočinnou polohou zachyceným objemem kapaliny dodávaným čerpadlem, v kteréžto poloze je ventil zcela otevřen a účinný objem expanzní komory je minimální. Při vznilku skluzového signálu působí odpouštěcí ventil tak, že zachycený objem k-apaliny je vypuštěn, což dovoluje pohyb pístu do zatažené polohy к uzavření ventilové sestavy а к uzavření a oddělení přiváděné brzdové kapaliny do brzdy a pak při následujícím zvýšení účinného objemu expanzní komory uvolnění brzdového tlaku. V důsledku opravy skluzu a uzavření odpouštěcího ventilu působí tlak z čerpadla, tvořícího silový zdroj, na píst směrem к jeho vysunuté poloze pro znovupoužití brzdy stlačením brzdové kapaliny v expanzní komoře a pak po otevření ventilu znovuvytvoření spojení mezi přívodem kapaliny a kolovou brzdou.

V soustavě popsané v pat. spisu VB-A-2 029 914 a VB-A-2 069 640 je odpouštěcí ventil pohyblivý mezi zcela otevřenou a zcela zavřenou polohou к uvolnění zachyceného objemu brzdové (kapaliny, nebo к uzavření prostoru pro její znovuzachycení za účelem umožnění pístu návrat do jeho pracovní vysunuté polohy. Tlak v prostoru komory je obvykle tentýž jako tlak přiváděný ke kolové brzdě.

V případě, že je nutno zastavit při vysoké rychlosti nebo při jakékoliv jiné příležitosti mající v důsledku silné brzdění, může brzdový tlak dosáhnout vysokých hodnot, například 15 až 18 MPa. Bez jakéhokoliv způsobu ovládání odpouštění kromě odpouštěcím ventilem samým, jestliže brzděné kolo začne (klouzat při vysokém brzdovém tlaku, odpustí se zachycené množství kapaliny, takže brzdový tlak klesne na minimum. To je nežádoucí, jelikož může dojít к potížím při znovupoužití brzd při žádaném tlaku v důsledku výkonu silového zdroje a nutně omezené časové prodlevy.

Vzniká tedy problém a je úkolem vynálezu návrh ovládání odpouštění brzdové kapaliny v míře, která by umožniLa uchování tlaku pro příští použití brzd.

Okol byl vyřešen hydraulickou protislkluzovou soustavou vozidel, jejíž přívod pra’ covní kapaliny z hlavního brzdového válce do kolových brzd vozidla je modulován soustavou modulátoru podle signálů skluzového čidla a která je opatřena silovým zdrojem, například hydraulickým čerpadlem pro ovládání znovuvedení brzdy do provozu po opravě skluzu, kterážto sestava modulátoru je tvořena válcem a v něm uloženým diferenciálním pístem pro spojení se sestavou ovládacího ventilu, upravenou pro řízení spojení mezi přívodem pracovní kapaliny a kolovou brzdou vozidla, přičemž poloha diferenciálního pístu je určena objemem kapaliny zadrženým v komoře sestavy modulátoru odpouštěcím ventilem podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že je opatřen omezovačem odpouštění tlakové brzdové kapaliny z komory sestavy modulátoru odpouštěcím ventilem citlivým na signál skluzu brzděných (kol vozidla, alespoň při tlacích v kolových brzdách, ležících nad předem stanovenou hodnotou.

Dále podle vynálezu omezovač je uspořádán ve společné skříni spolu se sestavou modulátoru, sestavou ovládacího ventilu, sestavou hydraulického čerpadla a odpouštěcím ventilem.

Rovněž podle vynálezu omezovač je uspořádán mimo skříň společnou sestavě modulátoru, sestavě ovládacího ventilu, sestavě hydraulického čerpadla a odpouštěcímu ventilu a jeho vstupní radiální otvor je spojen se sestavou modulátoru vnějším potrubím.

Podle dalšího význaku vynálezu omezovač je zapojen vstupem na výstup hydraulického čerpadla.

Ještě podle dalšího význaku vynálezu omezovač je zapojen výstupním kanálem na výstup sestavy hydraulického čerpadla.

Dalším význakem vynálezu je, že omezovač sestává z vřetenového pístu uloženého pohyblivě v průchozím axiálním vrtání vnějšího vřetena uloženého pohyblivě v průměrově odstupňovaném vrtání skříně na těsněních a opatřeného na vnitřním konci hrdlem a skříň má radiální vrtání pro spojení vnitřního průměrově odstupňovaného vrtání radiálním vrtáním a hydraulickým čerpadlem a odpouštěcím ventilem a radiálním vrtáním s okolní atmosférou, a vřetenový píst má dva axiálně vzdálené nákružlky, z nichž jeden nákružek je veden v axiálním průchozím vrtání a druhý nákružek tvoří s hrdlem zúžený průchod proměnlivého průřezu, přičemž vnější vřeteno je opatřeno pružinou qpřenou o dno komory diferenciálního pístu sestavy modulátoru a volný konec vřetenového pístu je opřen pružinou o vybrání čela vnějšího vřetena.

Ještě dalším význakem vynálezu je, že omezovač sestává z pístu uloženého pohyblivě v .axiálním slepém vrtání vnějšího vřetena uloženého na těsněních pohyblivě v průměrově odstupňovaném vrtání skříně s radiálními vrtáními a opatřeného sedlem kuličky a zmenšeným otvorem mezi axiálním vrtáním a průniércvě odstupňovaném vrtání, přičemž jeden konec pístu je opřen pružinou o vnitřní čelo slepého axiálního vrtání vnějšího vřetene a druhý konec p'stu je opřen dříkem o kuličku, o íťž je vůči dř ku protilehle opřena měkká pružina.

Dále podle vynálezu omezovač sestává z p'stu pohyblivě uloženého ve slepém axiálním vrtání vnějšího vřetena uloženého pohyblivě v průměrově odstupňovaném vrtání skříně na těsněních, přičemž druhý konec pístu (/patřený dříkem je opřen o kuličku menšího průměru, než má část vrtání vnějšího vřetene.

Rovněž podle vynálezu omezovač sestává' z pístu uloženého ve vrtání skříně sestavy modulátoru, o jehož jeden konec je opřena pružina a druhý konec je opatřen dř.kem, nesoucím rozšrenou hlavu opatřenou zúženým otvorem upraveným na průřez menší, než má vrtání skříně sestavy modulátoru.

Konečně podle vynálezu vnější vřeteno s vřetenovým pístem je ni ženo v průměrově odstupňovaném vrtání skříně ručně přestávitelné proti s le pružiny diferenciálního p stu sestavy modulátoru.

Výhodou uspořádání omezovače, který snižuje nťru průtoku odpouštécího ventilu při tlaku nad předem stanovenou úrovní, je sn žení časové prodlevy pro každý proiiskluzcivý cyklus. Silový zdroj nemusí více přivádět do brzdy tlak v hodnotě maximální od nuly, nýbrž pouze z hodnoty jakéhosi středního tlaku.

To dovoluje ovládat nťru snižování brzdového tlaku v odezvě na signál skluzu a tun uchovat tlak pro prstí použití brzdy.

Dalš’ výhodou uspořádání podle vynálezu je snížení množství energie, která by jinak byla spotřebována při znovupoužití brzdy.

Jestliže omezovač je mimo pracovní činn st při tlacích pod předem stanovenou ú1’ .vní, může být výhodně zvýšena míra, při iťž je tlak odváděn z brzdy, ve srovnání se známými odpoustěcími ventily, které omezují llak v menš m rozsahu, při němž se kapalina odvádg zvýšením obsahu nebo plochy odpouštécího ventilu samého. To poskytuje zvláštní výhodu, jestliže vozidlo jede po površích s nízkým koeficientem tření, jelikož brzdový tlak lze odpustit rychleji než dosud.

Snížení míry odtoku kapaliny při tlacích nad předem stanovenou mírou a zvýšení tohoto odtoku při tlac ch pod předem stanovenou míru sikýtá výhodu zvýšení frekvence protiskluzových zásahů do soustavy.

Některá provedení zařízení podle vynálezu budou dále popsáno ve vztahu к připojeným výkresům, na nichž značí:

obr. 1 nárysný řez sdruženým modulátorem a sestavou skluzového čidla hydraulické protiskluzové soustavy vhodné pro motocykly nebo lehké osobní či dodávkové vo zy, obr. 2 řez rcivinou 2 — 2 z obr. 1, obr. 3 řez rovinou 3 — 3 z obr. 1, obr. 4 pohled na přidržovač pružiny, obr. 5 diagram brzdového tlaku v závislosti na čase (čárkováno) vozidla, jedoucího po povrchu o velkém koeficientu tření (mí), obr. 6 diagram podobný diagramu z obr. 5, avšak vozidla, jedoucího po povrchu o nízkém koeficientu tření (mí), obr. 7 řez podobný řezu z obr. 3, znázorňující obměněný omezovač, obr. 8 řez podobný řezu z obr. 7, avšak znázorňuj cí obměněné provedení, obr. 9 uspořádání jiné brzdové soustavy, obr. 10 řez sestavou modulátoru včleněného do uspořádání podle obr. 1, avšeik se změnami a obr. 11 uspořádání ještě další brzdové soustavy.

Sestava znáz.rněná na obr. 1 sestává ze skříně 1, v níž je uspořádána sestava modulátoru 2, sestava hydraulického čerpadla 3 a odpouštécího ventilu 4 pro snižování tlaku. Podélně probíhající hřídel 5 vyčnívající na obou koncích ze skříně 1 je na jednom konci připojen к brzděnému kolu a na druhém konci nese čidlo 6 skluzu, uzavrené ve válcovém krytu 6a, upevněném na sousedním konci skříně 1.

Odpouštěcí ventil 4 a čidlo 6 skluzu může být jakéhokoliv z druhů popsaných v pat. spisu VB-A-2 029 914 a sestává z hydraulického čerpadla 3 tvoří předmět pat. spisu VB-A-2 069 640. Tyto mechanismy není zapotřebí dále p pisovat s výjimkou zm rJky, že hydraulické čerpadlo 3 je poháněno v jednom směru výstředíťkem 5a hř dele 5 a v druhém směru tlakem hlavního válce působícím přes pracovní p st 3a. Prostor odpouštécího ventilu 4 je zvětšen a cdpouštěcí ventil 4 pracuje ve spojení s omezovačem 40, který bude dále popsán.

Sestava modulátoru 2 obsahuje vrtání 8, vvbíhající od odpouštécího ventilu 4, v němž je uložen diferenciální p'st 9. Diferenciální pst 9 je tlačen pružinou 12 do neúčinné pelohy pr^ti zarážce tvořené stěnou 10 na uzavřeném konci pouzdra 11 tvaru zvonku a pouzdro 11 je přidržováno ve vrtání 8 zátkou 13 na konci odvráceném od odpouštéc ho ventilu 4.

Sestava ovládacího ventilu 14 uložená v pouzdru 11 ovládá spojení mezi hlavním brzdovým válcem 15 (obr. 1) uváděným do provozu nožním pedálem kolovou brzdou 16 přes expanzní komoru 17 vytvořenou ve vrtání 8 diferenciálním pístem 9 a sestavou ovládacího ventilu 14.

Sestava ovládacího ventilu 14 obsahuje první ventil 18 a druhý ventil 19, které pracují v postupném sledu.

První ventil 18 obsahuje první ventilový člen tvaru odstupňovaného pístu 20, jehož část o středním průměru je uložena ve vrtání pouzdra 11 a vnější část o největším průměru je uložena ve slepém vrtání 21 zátky 13, přičemž jeho vnitřní část o menším průměru nese prstencové těsnění 22, které vytváří hlavu prvního ventilu 18 a jeho nejvnitřnější část o nejmenším průměru vyčnívá do kruhového otvoru 23 ve stěně 10. Hlava prvního ventilu 18 tvořená prstencovým těsněním 22 dosedá na sedlo 24, tvořené prstencem stěny 10, obklopujícím její kruhový otvor 23. V normální poloze je hlava ventilu tvořená prstencovým těsněním 22, (vzdálena od sedla 24 účinkem pružiny 25 opřené mezi stěnou 10 a osazením 26, vzniklým odstupňováním průměrů střední a vnitřní části pístu 20.

Píst 20 má podélné vrtání 27 na jednom konci otevřené, odstupňované, v němž je uložen druhý ventil 19. Druhý ventil 19 je tvořen kuličkou 28 dosedající do sedla 29 tvořeného radiálním osazením vnitřního povrchu podélného vrtání 27 v místě změny jeho průměrů. Kulička 28 je odtlačována od sedla 29 dříkem 30, jímž diferenciální píst 9 působí proti síle měkké tlačné pružiny 31.

V neúčinné poloze znázorněné na výkresu je odpouštěcí ventil 4 uzavřen a odděluje komoru 50 v části vrtání 8 nad diferenciálním pístem 9 od zásobníku 34 kapaliny. Diferenciální píst 9 je proto držen v přední neúčinné pracovní poloze, v níž druhý ventil 19 je otevřen účinkem působení dříku 30 a první ventil 18 je otevřen účinkem pružiny 25.

Má-li býti použito brzdy účinkem působení hlavního brzdového válce 15, je do kolové brzdy 16 přiváděna brzdová kapalina radiálními otvory 33 (obr. 1) ve stěně pouzdra 11 a otevřeným prvním ventilem 18 do expanzní komory 17. Současně vstupuje brzdová kapalina také podélným vrtáním 27 otvorem 32 ve stěně odstupňovaného pístu 20 a může vstoupit do expanzní komory 17 otevřeným druhým ventilem 19. Tím je umožněn neomezený tolk brzdové kapaliny do kolové brzdy 16.

Brzdová kapalina z hlavního brzdového válce 15 působí na osazení 26 tvořené různými průměry odstupňovaného pístu 20, který má největší plochu. Neomezený tok brzdové kapaliny pokračuje, pokud tlak z hlavního brzdového válce 15 dosahuje předem určené takové hodnoty, že síla působící na odstupňovaný píst 20 v důsledku tlaku působícího na jeho konec o největší ploše překoná sílu pružiny 25 a navíc sílu tlaku působícího na osazení 28 a hlavu tvořenou prstencovým těsněním 22. První ventil 18 se pak uzavře a jakékoliv další zvýšení tlalku může nastat jedině při sníženém průtočném množství omezenou cestou tvořenou vůlí mezi kuličkou 28 a jejím sedlem 29.

Při obdržení signálu skluzu působí čidlo 6 skluzu ve směru otevření odpouštěcího ventilu 4, který odpustí objem kapaliny uzavřený v komoře 50 vrtání 8, takže se diferenciální píst 9 může zatáhnout proti síle pružiny 12 a dovolí uzavření druhého ventilu 19, jelikož tlak, při němž je signál skluzu vyslán, je vyšší než tlak ,pro uzavření prvního ventilu 18. Tím se přeruší spojení mezi hlavním brzdovým válcem 15 a kolovou brzdou 16 a zatahování diferenciálního pístu 9 pokračuje, čímž se zvětšuje skutečný objem expanzní komory 17, přičemž se snižuje tlak vyvíjený na kolovou brzdu 16.

Otevření odpouštěcího ventilu 4 rovněž způsobí, že hydraulické čerpadlo 3 čerpá brzdovou kapalinu v uzavřeném okruhu do komory 50 ze zásobníku 34 brzdové kapaliny, do níž se brzdová kapalina vrací, otevřeným odpouštěcím ventilem 4. Jakmile je spojení mezi pístem За a hlavním brzdovým válcem 15 neomezené, může čerpadlo volně pracovat.

Při ukončení skluzového signálu odpouštěcí ventil 4 se uzavře a oddělí vrtání 8 od zásobníku 34 a hydraulické čerpadlo 3 pak zvětšuje tlak v komoře 50, v důsledku čehož je diferenciální píst 9 přiváděn do neúčinné přední polohy. Počáteční pohyb diferenciálního pístu 9 v tomto směru uvede kolovou brzdu 16 znovu do provozu stlačením objemu kolové kapaliny zachycené v expanzní Ikomoře 17 a následující pohyb otevře druhý ventil 19 a dovolí omezený průtok z hlavního brzdového válce 15 do expanzní komory 17 ivůlí mezi kuličkou 28 .a jejím sedlem 29. Tím se uzavře první ventil 18 při předem stanoveném tlaku nezávisle na pohybu diferenciálního pístu 9. Druhý ventil 19 se uzavírá a otvírá pohybem diferenciálního pístu 9 od stěny 10 na pouzdru 11 a pohybem к ní. Je-li tlak z hlavního brzdového válce 15 snížen pud předem stanovenou hodnotu, otevře se první ventil 18 znovu a vytvoří volné a neomezené spojení mezi hlavním brzdovým válcem 15 a kolovou brzdou 16.

Odpouštěcí ventil 4 .pracuje ve spojení s omezovačem 40 podrobně znázorněným na obr. 3 a 4 výkresů, přičemž omezovač 40 je sdružen a odpouštěcím zařízením 41.

Jak znázorněno na obr. 3 je vnější vřeteno 42 radiálně pohyblivě uloženo v průměrově odstupňovaném vrtání 43 skříně 1 a nese tři od sebe axiálně vzdálená těsnění 44, 45, 46a, uložená na třech částech postupně zvětšovaného průměru vnějšího vřetene 42. Těsnění 44, 46a těsní za všech okolností s odpovídajícími částmi průměrově odstupňovaného vrtání 43 a těsnění je pohyblivé mezi polohou znázorněnou, v níž těsní vůči střední části odstupňovaného vrtání 43 a odděluje radiální vrtání vedoucí к hydraulickému čerpadlu 3 od radiálního vrtání 47 vedoucího do okolní atmosféry a polohou v části průměrně odstupňovaného vrtání 43, která má největší průměr za účelem spojení obou radiálních vrtání 46, 47. Vřeteno 42 je puzeno do polohy dané účinkem pružiny 12. Vnější vřeteno 42 má axiální vrtání 48 končící na vnitřním Ikonci hrdlem 49 tvaru komolého kužele, jehož průměr se zvětšuje směrem ke komoře 50 vrtání 8.

Vnitřní vřetenový píst 51 je uložen v axiálním průchozím vrtání 48 vnějšího vřetene 42 a jeho vnější konec prochází těsněním 52 uloženém ve vybrání 53 vnějšího konce vnějšího vřetene 42. Vnitřní vřetenový píst 51 má axiálně vzdálené nákružky 54, 55, z nichž nákružek 54 je za všech okolností veden v axiálním průchozím vrtání 48. Mezi vnitřním koncem vnějšího vřeteno 42 a vnitřníh-o vřetenového pístu 51 je opřena pružina 56 a tlačí vnitřní vřetenový píst 51 směrem, v němž nákružeik 55 je vzdálen od vnějšího konce hrdla 49. Tím je vytvořeno neomezené spojení mezi komorou 58 a radiálním vrtáním 46, vedoucím к odipouštěcímu ventilu 4.

Při normálním brzdění odpouštěcího ventilu 4 je uzavřen a udržuje objem brzdové kapaliny v komoře 50 za účelem udržení pístu 9 v jeho přední poloze. Tlalk v komoře 50 je roven tlaku působícímu na kolovou brzdu 16.

V případě brzdění za vysoké rychlosti, nebo z jakéhokoliv jiného důvodu, v jehož důsledku ie nutno silně brzdit, může brzdový tlak dosáhnout úrovně, například 14 MPa až 16 MPa. Bez jakéhokoliv způsobu ovládání odpouštění jiného než samým odpouštěcím ventilem 4, jakmile brzděné kolo se začne smýkat při vysokém brzdovém tlaku, odpustí se kapalina z komory 50, takže tl-aik poklesne na minimum. Jakkoli je uspořádán vnitřní vřetenový píst 51, působí před sklizem kola převážná část brzdového tlaku na zmíněný vnitřní vřetenový píst 51 přes plochu určenou těsněném 52, takže při předem stanovené úrovni tlaku 4,7 MPa až 9,8 MPa účinek tlaku na vnitřní vřetenový p’st 51 překoná statické zatížení pružinou 56, což umožní pohýb vnitřního vřetenového pístu 51 směrem od diferenciálního pístu 9. Tím se přivede nákružek 55 do hrdla 49. Výsledná prstencová vůle mezi nimi umožní pouze velice omezený odtok brzdové kapaliny přesto, že odpouštěcí ventil 4 sám se plně otevřel.

Při tlacích na předem stanovenou úrovní snížený odtok brzdové kapaliny sníží časovou prodlevu každého protiskluzového cyklu a hydraulické čerpadlo 3 nemusí více stlačovat brzdovou kapalinu zpět na maximální hodnotu brzdného tlaku z nuly, nýbrž pouze od jakéhosi středního tlaku, například 4,7 MPa.

Tyto účinky jsou znázorněny na diagramech na obr. 5, 6, na nichž je znázorněno chování brzděného kola s ovládáním odpouštění brzdové kapaliny plnými čarami, a chování omezovače 40 mimo činnou polohu a užívajícího běžného odpouštěcího ventilu 4 je znázorněno čárkovaně.

Jak znázorněno na obr. 5, jede-li vozidlo po povrchu o vysokém koeficientu tření mí a dojde-lí ke skluzu v podstatě při brzdovém tlaku vyšším, než byl tlak stanove ný, dojde ke snížení omezovačem 40 brzdového tlaku v čase ,,tl“ na hodnotu v bodě ,,y“, v němž kolo se může znovu roztočit, načež hydraulické čerpadlo 3 je schopno uvést kolovou brzdu 16 do provozu, jak popsáno shora. Sklon křivky к bodu ,.y“ je podstatně plošší než sklon odpovídající části křivky, byl-li omezovač 40 mimo činnost, z čehož je patrno, že v časovém intervalu ,,tl“ se brzdový tlak snižuje ve větší míře, až konečně dosáhne nulového tlaku po uplynutí časového intervalu ,,t2“.

To snižuje množství energie spotřebované při znovupůsobení n.a brzdu a poněvadž časová základna se snížila v cyklu z časového intervalu ,,t2“ na časový interval „tl“, zlepší se tím účinnost protislkluzového cyklu zvýšením úhrnné plochy pod křivkou.

Dovolí-li uspořádání omezovače 40 zvětšení plochy nebo výkonu odpouštěcího ventilu 4, může dojít к odpouštění brzdového tlaku při hodnotách nižších, než byla předem stanovená úroveň rychleji než kdykoli dříve.

Jak znázorněno na obr. 6, u vozidla jedoucího na povrchu o nízkém koeficientu tření mí, dojde ke skluzu při tlacích pod předem stanovenou úrovní brzdového tlaku. Omezovač 40 je tím mimo činnost s výsledkem, že brzdový tlak rychle poklesne к nule, a to ve větší míře, než se to kdy podařilo běžnými odpouštěcími ventily.

Za účelem ovlivnění odpouštění soustavy je vnější vřeteno 42 přemístěno axiálně v průměrově odstupňovaném vrtání 43 ruční silou, působící na jeho vnější konec proti zatížení pružinou 12 tak, že těsnění 45 vyjde ze styku se střední části tohoto průměrově odstupňovaného vybrání 43. Dvě radiální vrtání 46, 47 a komora 50 jsou tím propojeny pro odpouštění brzdového tlaku.

Jestliže se manuální síla uvolní, vrátí se vnější vřeteno 42 do polohy znázorněné na obrázcích s těsněním 45 oddělujícím radiální vrtání 46 od radiálního vrtání 47.

V uspořádání zařízení podle vynálezu znázorněném na obr. 7 byl vnitřní vřetenový píst 51 nahrazen pístem 60 citlivým na tlak, uloženým v· axiálním slepém vrtání 48 a vnějšího vřetene 42. Pružina 61 působí na píst 60 a tlačí jej ve směru pro pohyb ventilového členu ve tvaru kuličky 62 od sedla 63 vytvořeného na změně průměru axiálního slepého vrtání 48 a mezi jeho částmi 68, 69. Měkká pružina 64 přitlačuije kuličku 62 za všech okolností proti dříku 65 vyčnívajícím vpřed od pístu 60. Zmenšený otvor 66 ve vnějším vřetenu 42 vytváří omezené spojení mezi komorou 50 a radiálním vrtáním 46, jestliže kulička 62 je ve styku se sedlem 63.

Je-li komora 50 pod tlakem, za účelem držení diferenciálního pístu 9 v jeho přední poloze, je tlak působící na píst 60 přes plochu těsnění 67 nedostatečný pro pře261879 konání zatížení pružinou 61, takže kulička 62 zůstane přitlačena к narážce 70. Stejně jako v předchozím provedení při silném brzdění přestoupí-li brzdový tlak předem stanovenou úroveň 4,7 MPa až 5,6 MPa, překoná tlaková síla na těsnění 67 statické zatížení pružinou 61 a píst 60 se oddálí od diferenciálního pístu 9. V důsledku toho kulička 62 dosedne do sedla 63 a brzdová kapalina je přepouštěna z komory 50, v množství určeném rozměry zmenšeného otvoru 66.

Konstrukce a provoz omezovače 40 znázorněného na obr. 7 je jinalk tentýž jako zařízení podle obr. 1 až 4, takže pro odpovídající části bylo použito odpovídajících označení a vztahových značek.

U uspořádání podle obr. 8 je zmenšený otvor 66 vynechán zároveň se sedlem 63 a kulička 62 má o něco menší průměr než je průměr vrtání části 68, vnějšího vřetene 42.

Je-li překonáno statické zatížení pružinou 61 a píst 60 se pohybuje směrem od diferenciálního pístu 9, pohybuje se kulička 62 ve vrtání části 68 a vytváří prstencový zúžený průchod к zásobníku 34 brzdové kapaliny otevřeným odpouštěcím ventilem 4.

Konstrukce a provoz omezovače 40 podle obr. 8 je jinak tentýž jako u obr. 6, takže pro odpovídající části bylo použito odpovídajících slovních označení a vztahových značek.

V brzdové soustavě znázorněné na obr. 9 je omezovač 40 od skříně 1 oddělen a je umístěn mezi expanzní komorou 17 a Ikolovou brzdou 16.

Omezovač 40 sestává ze skříně 70a opatřené podélně probíhajícím odstupňovaným slepým vrtáním 71 na vnitřním konci nejmenšího průměru uzavřeným. Odstupňované slepé vrtání 71 má tři části nejmenšího průměru 72, středního průměru 73 a největšího průměru 74. Vnější konec části s největším průměrem 74 je spojen s kolovou brzdou 16 a radiální otvor 75 ve stěně skříně 70a vedoucí do vrtání středního průměru 73, je spojen s expanzní komorou 17.

Píst 76 pevně uložený ve vrtání 73 středního průměru je axiálně zatížen pružinou 77 pro přidržování ventilového členu tvaru kuličky 78 ve vzdálenosti od sedla 79 na přechodu části středního průměru 73 a největšího průměru 74 odstupňovaného slepého vrtání 71. Část odstupňovaného slepého vrtání 71 je na vnitřním konci pístu 76 spojena se zásobníkem 80 к zachycování brzdové kapaliny, která by mohla přejít přes těsnění 81 před vnitrním koncem pístu 76 uložené v drážce vnitřního konce dříku 82, jímž píst 76 působí na kuličku 78.

Dosedá-li kulička 78 na sedlo 79, průtokový otvor tvoří omezený průtok kapaliny mezi kolovou brzdou 16 a expanzní komorou 17.

Tak jako u předchozího provedení do sáhne-li tlak v expanzní komoře 17 předem stanovené úrovně 4,7 MPa a 5,6 MPa a odpouštěcí ventil 4 se otevře, jak popsáno nahoře, pak účinek tlakové síly na těsnění 81 překoná v důsledku tlalku na kolovou brzdu 16 statické zatížení pružinou 77 a píst 76 se pohybuje proti pružině 77 a dovolí kuličce 78 dosednout do sedla 79. Na to se brzdová kapalina vrací z kolové brzdy 16 do expanzní komory 17 v míře určené průtokovým otvorem 83.

Sestava modulátoru znázorněného na obr. 10 výkresu je úpravou omezovače 40 z obr. 8, kde výstup hydraulického čerpadla 3 je spojen kanálem 85 za modulátorem 40 a nikoliv přes komoru 50. V důsledku toho činnost omezovače 40 nezávisí na rychlosti brzděného kola.

Konstrukce a provoz sestavy modulátoru podle obr. 10 je jinak tentýž jalko u zařízení podle obr. 8 tak, že v popisu bylo použito odpovídajících slovních označení a vztahových značek.

Uspořádání další protiskluzové brzdové soustavy je znázorněno na obr. 11 výkresu. V této soustavě je kolová brzda 101 upravena pro uvádění do provozu hlavním brzdovým válcem 102 přes sestavu modulátoru 103 citlivou na skluzové signály vysílané čidlem 104 rychlosti otáčení kola brzděného kolovou brzdou 101.

Sestava modulátoru 103 sestává ze skříně 105, s podélně probíhajícím odstupňováním vrtání 106, v němž je uložen odstupňovaný píst 107, dále z expanzní komory 108, vytvořené v odstupňovaném vrtání 106 mezi koncem odstupňovaného pístu 107 o menší ploše a prvním ventilem 109 pro ovládání spojení mezi hlavním brzdovým válcem 102 a kolovou brzdou 101 přes expanzní komoru 108 a podpůrnou komoru 110 vytvořenou v odstupňovaném vrtání 106 mezi protilehlými konci pístu 107 a dále solenoidového ventilu 111, který je spojen s podpůrnou komorou 110 přes omezovač 100.

Solenoidový ventil 111 je ovládán elektrickými signály elektronického ovládacího modulu 112, citlivého na signály vysílané čidlem 104 rychlostí otáčení brzděného kola.

Soustava je opatřena silovým zdrojem tvořeným hydraulickým akumulátorem 118 plněným čerpadlem 120, jehož sací strana je spojena se zásobníkem 114 kapaliny odděleným od čerpadla 120.

Kapalina z hydraulického akumulátoru 118 je dodávána do podpůrné komory 110 regulačním, průtok ovládajícím ventilem 119, sestávajícím z vřetena 121 pracujícím ve vrtání 122 odstupňovaného pístu 107 a opatřeným slepým vrtáním 123 končícím na jeho vnitřním konci u podpůrné komory 110 otvorem 124. Radiální kanál 125 prochází slepým vrtáním 123 a jeho vnější konec ústí do prstencové drážky 126 spojitelně s radiálním kanálem 127 vedoucím z hydraulického akumulátoru 118 a vytvářejícím proměnný omezovač průtoku. V poloze znázorněné na obr. 11 je vřeteno 121 drženo pružinou 128 v poloze maximálního průtoku. V této poloze je kulička 141 oddálena cd sedla 142 axiálně vybíhajícím dříkem 143 kluzně vedeným v odstupňovaném pístu 107. Kulička 141 a sedlo 142 vytváří první ventil 109.

Ventil omezovače 100 sestává z pístu 130 posuvně uloženého ve vrtání 131 skříně 105 a tlačeného účinkem pružiny 132 ve směru pro držení rozšířené hlavy 133 upravené na dříku 130a od jejího sedla 134. Sedlo 13,4 je tvořeno osazením skříně 105 na vnitrním konci vrtání 131. Rozšířená hlava 133 je opatřena zúženým otvorem 135 dovolujícím omezený průtok kapaliny rozšířenou hlavou 131 při jejím dosednutí do sedla 134.

V poloze znázorněné na obr. 11 je ventil 111 uzavřen a ventil 109 otevřen pro umožnění činnosti kolové brzdy 101 zatěžované tlakovou kapalinou z hlavního válce, přičemž diferenciální píst 107 jo držen v přední poloze stejnými tlaky z hydraulického akumulátoru 118 působícími přes části pístu 107 různých ploch a na opačném konci otvoru 124, s tlakem z ovládače, přiváděným přes ovládací regulační ventil 119 průtoku, do komory 110.

Je-li vyslán skluzový signál, otevře se solenoidový ventil 111 a spojí podpůrnou komoru 110 se zásobníkem 114. V důsledku poklesu tlaku otvorem 124, vřeteno 121 se rychle pohybuje ze ztažené polohy a způsobí dosednutí ventilového členu 141 do sedla 142 a oddělení hlavního válce 102 od kolové brzdy 101.

Pokles tlaku v podpůrné komoře 110 dovolí zatažení diferenciálního pístu 107 a tím odpuštění brzdového tlaku působícího na kolovou brzdu 101.

Při ukončení skluzového signálu, jestliže solenoidový ventil 111 se uzavře a oddělí pcdpůrnou komoru 110 od zásobníku 114 a kapalina z hydraulického akumulátoru 118 vrátí odstupňovaný píst 107 v míře, určené regulačním ventilem 119 průtoku v závislosti na poklesu tlaku otvorem 124 a zatížením pružiny 128 a vrátí odstupňovaný píst 107 do přední polohy a uvede kolovou brzdu 101 znovu do provozu. Kulička 141 zůstane v záběru se sedlem 142, jelikož vřeteno 121 je stále v přední poloze.

Dosáhne-li odstupňovaný píst 107 přední pclohy, ustane průtok brzdové kapaliny regulačním ventilem 119 průtoku a vyrovná tak tlak na protilehlých koncích vřetene 121, které se pak pohybuje zpět do zatažené polohy v důsledku zatížení pružinou 128, čímž znovu otevře regulační ventil 140 a znovu vytvoří spojení mezi hlavním brzdovým válcem 102 a kolovou brzdou 101 pres expanzní komoru 108.

Jestliže by hydraulický akumulátor 118 během skluzového cyklu selhal, pak tlak se vyrovná pres regulační ventil 119 průtoku a regulační ventil 140 se otevře. V důsledku toho brzdový tlak stoupne a uvede znovu kolovou brzdu 101 do provozu bez ohledu na polohu odstupňovaného pístu 107 v odstupňovaném vrtání 106. Toto stoupnutí brzdového tlaku nepohne odstupňovaným pístem 107 vzhledem к jednocestnému ventilu (neznázorněnému), uspořádanému na výstupu z hydraulického .akumulátoru 118.

Průtok regulačním ventilem 110 průtoku je určen silou pružiny 128 a tato síla dělená plochou vřetena 121, určuje pokles tlaku otvorem 124.

Tak, jako v předchozích uspořádáních, jestliže se solenoidový ventil 111 otevře při tlaku vyšším, než je tlalk 4,7 MPa až 5,6 MPa, pohybuje se p'st 130 ve vrtání 131 axiálně a způsobí dosednutí rozšířené hlavy 131 do jejího sedla 134. Pak je míra odpouštění tlakové kapaliny z podpůrné komory 110 určena mírou průtoku otvorem 134.

Claims (10)

1. Hydraulická protiskluzová brzdová soustava vozidel, jejíž přívod pracovní kapaliny z hlavního brzdového válce do kolových brzd vozidla je modulován sestavou modulátoru podle signálů skluzového čidla a která je opatřena silovým zdrojem, například hydraulickým čerpadlem pro ovládání znovuzavedení brzdy do provozu po opravě skluzu, kterážto sestava modulátoru je tvořena válcem a v něm uloženým diferenciálním pístem pro spojení se sestavou ovládacího ventilu, upravenou pro řízení spojení mezi přívodem pracovní kapaliny a kolovou brzdou vozidla, přičemž poloha diferenciálního pístu je určena objemem kapaliny zadrženým v komoře sestavy moYNALEZU dulátoru odpouštěcím ventilem, vyznačená tím, že je opatřena omezovačem (40) odpouštění tlakové brzdové kapaliny z komory (50) sestavy modulátoru (2) odpouštěcím ventilem (4) citlivým na signál skluzu brzděných kol vozidla, alespoň při tlacích v kolových brzdách (15) ležících nad předem stanovenou hodnotou.

2. Hydraulická protiskluzová brzdová soustava podle bodu 1 vyznačená tím, že omezovač (40) je uspořádán ve společné skříni (1) spolu se sestavou modulátoru (2), sestavou ovládacího ventilu (14), sestavou hydraulického čerpadla (3) a odpouštěcím ventilem (4).

3. Hydraulická protiskluzová brzdová soustava podle bodu 1 vyznačená tím, že omezovač (40) je uspořádán mimo skříň (1) společnou sestavě modulátoru (2), sestavě ovládacího ventilu (14), sestavě hydraulického čerpadla (3) a odpouštěcímu ventilu (4) a jeho vstupní radiální otvor (75) je spojen se sestavou modulátoru (2) vnějším potrubím.

4. Hydraulická protiskluzová brzdová soustava podle bodů 1 až 3 vyznačená tím, že omezovač (40) je zapojen vstupem na výstup hydraulického čerpadla (3).

5. Hydraulická protiskluzová brzdová soustava podle bodů 1 až 3 vyznačená tím, že omezovač (40) je zapojen výstupním kanálem (85) na výstup sestavy hydraulického čerpadla (3).

6. Hydraulická protiskluzová brzdová soustava podle bodů 1 až 3 vyznačená tím, že omezovač (40) sestává z vřetenového pístu (31) uloženého pohyblivě v průchozím axiálním vrtání (48) vnějšího vřetene (42) uloženého pohyblivě v průměrově odstupňovaném vrtání (43) skříně (1) na těsněních (44, 45, 46a) a opatřeného na vnitřním konci hrdlem (49) a skříň (1) má radiální vrtání (46, 47), pro spojení vnitřního průměrově odstupňovaného vrtání (43) radiálním vrtáním (46) s hydraulickým čerpadlem (3) a odpouštěcím ventilem (4) a radiálním vrtáním (47) s okolní atmosférou, a vřetenový píst (51) má dva axiálně vzdálené nákružky (54, 55), z nichž jeden nákružek (54) je veden v axiálním průchozím vrtání (48) a druhý nákružek (55) tvoří s hrdlem (49) zúžený průchod proměnlivého průřezu, přičemž vnější vřeteno (42) je opatřeno pružinou (12) opřenou o dno komory (50) diferenciálního pístu (9) sestavy modulátoru (2) a volný konec vřetenového pístu (51) je opřen pružinou (56) o vybrání čela vnějšího vřetena (42).

7. Hydraulická protiskluzová brzdová soustava podle bodů 1 až 5 vyznačená tím, že omezovač (40) sestává z pístu (60) uloženého pohyblivě v axiálním slepém vrtání (48a) vnějšího vřetene (42) uloženého na těsněních pohyblivě v průměrově odstupňovaném vrtání (43) skříně (1) s radiálními vrtáními (46, 47) a opatřeného sedlem (63) a průměrově odstupňovaným vrtáním (43), přičemž jeden konec pístu (60) je opřen pružinou (61) o vnitřní čelo slepého axiálního vrtání (48) vnějšího vřetene (42) a druhý konec pístu (60) je opřen dříkem (65) o kuličku (62), o níž je vůči dříku (65 ) protilehle opřena měkká pružina (64).

8. Hydraulická protiskluzová brzdová soustava vozidel podle bodů 1 až 5 vyznačená tím, že omezovač (40) sestává z pístu (60) pohyblivě uloženého ve slepém axiálním vrtání (48a) vnějšího vřetene (42), uloženého pohyblivé v průměrově odstupňovaném vrtání (43) skříně (1) na těsněních, přičemž druhý konec pístu (60) opatřený dříkem (65) je opřen o kuličku (62a) menšího průměru než má část vrtání (68) vnějšího vřetene (42).

9. Hydraulická protiskluzová brzdová soustava vozidel podle bodů 1 až 5 vyznačená tím, že omezovač [100) sestává z pístu (130) uloženého ve vrtání (131) skříně (105) sestavy modulátoru (103), o jehož jeden konec je opřena pružina (132) a druhý konec je opatřen dříkem (130a) nesoucím rozšířenou hlavu (133) opatřenou zúženým otvorem (135) upraveným na průměru menším než má vrtání (131) skříně (105) sestavy modulátoru (103).

10. Hydraulická protiskluzová brzdová soustava vozidel podle bodů 1, 6 až 9 vyznačená tím, že vnější vřeteno (42) s vřetenovým pístem (51) je uloženo v průměrově odstupňovaném vrtání (43) skříně (1) ručně přestavitelně proti síle pružiny (12) diferenciálního pístu (9) sestavy modulátoru (2).