CS259685B1 - Způsob přípravy vápenatohořečnatého hnojivá - Google Patents

Abstract

Účelem řešení bylo nalézt vhodný způsob zpracování produktů odsiřování spalin mokrou horečnatou technologií na zužitkovatelný produkt. Tohoto oíle se dosáhne,tak, ze se zahuštěný vápenatý sodárenský kal za hnětení nechá reagovat s pevným hořečnatým produktem odsiřování a to v poměru 10 až 100 hmot. dílů těchto produktů odsiřování na 100 hmot. dílů zahuštěného a promytého vápenatého sodárenského kalu. Vzniklá reakční směs se podle potřeby nechá zrát a upraví do tvaru vhodného k aplikaci.

Description

Vynález se týká způsobu přípravy vápenatohořeSňatého hnojivá·

Při výrobě sody Solvayovým procesem vzniká na 1 tunu

O vyrobené kalcinované sody 10 až 12 m odpadního louhu, který při hustotě 1100 až 1113 kg/m³ obsahuje

95 kg/ra³ CaCl₂ 45 *( 50 kg/m³ NaCl kg/m³ OaCO^ 3^5 kg/m³ CaS0₄ 3 4 kg/m³ CaO

Dále k tomu přistupuje hlušina z hašení vápna a struska z topenišť parních kotlů, případně i z topenišť technologických·

Tyto odpady se likvidují bud společně, nebo každý samostatně tak, že se naplavují do nádrží, kde se zachytí tuhá fáze· Při zahušťování vlastních sodárenských kalů se vyčeřený roztok chloridů odvádí k dalšímu zpracování, případně nadbytek do vodního toku a zahuštěná tuhá fáze se hal duje i za cenu nepříznivého působení na okolí·

Všechny pokusy využít tyto zahuštěné kaly ve stavebnictví nebo zemědělství byly zatím neúspěšné· Kromě zbytkového obsahu chloridů brání přímému využití i vysoký obsah vlhkosti, takže fyzikální vlastnosti těchto kalů jsou nepříznivé pro jakoukoliv manipulaci s nimi· Ekox*omické výsledky jednotlivých navrhovaných postupů jsou více či méně nepříznivé právě pro nákladově náročné operace nutné ke snížení obsahu jak chloridů, tak i vlhkosti, navíc ještě přistupují náklady k vlastní úpravě kalu· Ze stejných důvodů nebyl realizován způsob podle AO o· 193 921, který spočívá v reakci sodárenského kalu s oxidem vápenatým za vzniku práškového vápenatého hnojivá·

Výhodnějším sé jeví způsob zpracování vápenatého sodárenského kalu na hnojivo podle AO č· 242 284, jehož podstata spočívá v tom, že zahuštěný kal zbavený části původního obsahu chloridu se podrobí reakci s kieseritem, případně i s bezvodým síranem alkalického kovu až do zhutnutí reakční směsi· Ztuhlá směs se rozemele na požadovanou jemnost a vznik lé vápenatohořečnaté hnojivo se aplikuje běžnými zemědělskými rozmetadly· Do půdy se tím dodá kromě vápníku i hořčík v lehce přístupné hydroxidové nebo oxidové formě. Realizace tohoto vynálezu je náročná na dopravu, nebot kieserit se do ČSSR dováží· Navíc lze kieserit používat samostatně bez zřečíování, ke kterému při realizaci AO č· 242 284 dochází.

Výhodnějším se proto jeví způsob přípravy vápenatohořečnatého hnojivá na bázi zpracování zahuštěného vápenatého sodárenského kalu, zbaveného alespoň 50 % hmot. původního obsahu chloridu podle předkládaného vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že takto upravený vápenatý sodárenský kal se za hnětení nechá reagovat po dobu nejméně 5 minut s pevnou smě* sí zejména horečnatých sloučenin, která vzniká při odsiřování spalin mokrou horečnatou technologií, a to v poměru 10 až 100 hmot. dílů pevných, zejména horečnatých sloučenin na 100 hmot, dílů zahuštěného a promytého vápenatého sodárenského kalu, načež se vzniklá reakční směs podle potřeby nechá zrát a upraví do tvaru vhodného k aplikaci.

Vynález je založen na zjištění, že hnojivo prakticky se stejným účink«jn, jaké má hnojivo připravené způsobem podle AO č. 242 284, lze připravit reakcí sodárenských vápenatých kalů se směsí zejména horečnatých sloučenin, které vznikají při odsiřování spalin mokrou hořečnatou technologií. Tuto směs v dalším označujeme jako technický siřičitan horečnatý. Ve srovnání s kieseritem je použití technického siřióitanu hořečnatého výhodnější v tom, že se jím do konečného vápenatohořečnatého hnojivá nevnášejí další chloridy (kieserit obsahuje 1,5 až 4 % ohloridů), které prodlužují dobu zrání hnojivá, tj. přechod připravené reakční směsi z plastického do tuhého stavu.

Výhodnost předkládaného řešení je nesporná, neboť podle vynálezu se reakcí dvou zcela nežádoucích a nepotřebnýoh odpadů získá účinné vápenatohořeonaté hnojivo. Další výhodou je, že místem spotřeby takto připraveného hnojivá je vlivem negativního působení spalin na půdu právě oblast, kde alespoň jedna z obou složek jek dispozici, což zanmená minimalizaci požadavků na dopravu. Způsob podle vynálezu produkuje hnojivo které lze volně skladovat bez nebezpečí šlehání. Siřičitan vápenatý obsažený v hnojivu přispívá za odpovídajících agrochemických podmínek, jako je například půdní reakce a jiné, k mobilizaci a zpřístupnění půdní zásoby fosforu.

Technický siřičitan horečnatý - směs horečnatých solí vznikající při odsiřování spalin obsahuje průměrně:

76,4

9,0

1.3

5.3

6.3 1,8

hmot·	MgSO^
hmot·	MgSO4
hmot·	MgO
hmot·	CaSO4 ·	0,5 HgO
hmot·	nečistot	z výchozího magnszitu
hmot·	popílku

Reakce hydroxidu vápenatého kého siřičitanu horečnatého cích rovnic:

a oběma hlavními složkami technicprobíhají zhruba podle následujíCa(OHg) + MgS0₃ + 2 H₂0 » Ca(0H)₂ + MgSO₄ + 2 HgO CaS0₃ · 2 1^0·+ Mg(0H)₂ CaS0₄ . 2 HgO + Mg(0H)₂ /1/ /2/

Vápenatohořečnaté hnojivo se připraví důkladným prohnětením obou složek· Poměr hmot obou složek dávkovaných do misiče nebo hnětače se řídí podle obsahu hydroxidu vápenatého a zbytkové vlhkosti ve vápenatém sodárenském kalu· Jako nejvýhodnější se jeví poměr 22 až 27 hmot· dílů technického siří čítánu horečnatého na 100 hmot· dílů vápenatého sodárenského kalu· Vzniklou reakční směs po patřičném prohnětení je obvykle nutno nechat vyzrát a rozdrtit na požadovanou velikost·

Příklady provedení

Příklad 1 kg promytého vápenatého sodárenského kalu obsahujícího 28,9 % hmot· CaO celk·, 28,4 % hmot· CaO využit·, 0,84 % hmot·

MgO, 0,95 % hmot· Cl“, 0,02 % hmot· SO^“, 23,6 % hmot. CO^*,

4.5 % hmot· příměsí a 45,0 % hmot· H^O ae smíchalo a 5 minut hnětlo s 13,3 kg techniokého siřičitanu hořečnatého získaného při odsiřování spalin, jehož složení bylo uvedeno výše. Vzniklá plastická směs se nechala 60 hodin zrát na hromadě· Během zrání hnojivo ztuhlo· Vyzrálé hnojivo se pak rozemletím upravilo na rozmetátelnou formu· Takto připravené hnojivo mělo složení: 25,1 % hmot· CaO celk·, 5,6 % hmot· MgO, 0,8 % hmot· Cl“, 1,5 % hmot. SO*“, 8,4 % hmot. 30*“, 20,2 % hmot. CO*,

5,0 % hmot. příměsí a 34 % hmot· vlhkosti.

Příklad 2 kg sodárenského kalu o složení uvedeném v příkladu 1 se smíchalo a 5 minut hnětlo s 30 kg technického siřičitanu hořečnatého o složení uvedeném v textu· Aby bylo možno vzniklou reakční směs senilit a upravit k rozmetání, bylo ji nutno nechat 24 hodin v klidu. Výsledné hnojivo mělo složení: 21,6 % hmot. CaO celke·, 9,7 % hmot· MgO, 0,7 % hmot. Cl“, 2,9 % hmot. SO*, 16,0 % hmot. SO^“, 17,2 % hmot. C0*~, 29 % hmot. vlhkosti.

Příklad 3 kg vápenatého sodárenského kalu o složení 34,3 % hmot. CaO celk·, 33,9 % hmot. CaO využit·, 1 % hmot. MgO, 0,7 % hmot. Cl“, 28,2 % hmot. 5,4 % hmot. příměsí a 35 % hmot. H^O se smíchalo a 5 minut hnětlo s 20 kg technického siřičitanu hořečnatého se složením uvedeným v textu. Přímo z hnětače vypadávala vlhká, drobtovitá hmota okamžitě expedovatelná a rozmetatelná. Hnojivo mělo složení: 27,8 % hmot. CaO celk·, 7,6 % hmot. MgO, 0,6 % hmot. Cl“, 11,7 % hmot. SO*“, 2,1 % hmot. SO^”,

22.5 % hmot. CO*“ a 23,0 % hmot. vlhkosti.

Claims (1)

1. Způsob přípravy vápenatohořeSňatého hnojivá na bázi zpracování zahuštěného vápenatého sodárenského kalu, zbaveného alespoň 50 % hmot· původního obsahu chloridu, vyznačený tím, že takto upravený vápenatý Vodárenský kal se za hnětení nechá reagovat nejméně 5 minut s pevnou směsí zejména hořeěnatých sloučenin, která vzniká při odsiřování spalin mokrou hořeSnatou technologií, a to v poměru 10 až 100 hmot· dílů pevných, zejména hořeonatýoh sloučenin na o

   100 hmot· dílů zahuštěného a promytého vápenatého sodárenského kalu, načež se vzniklá reakční směs podle potřeby nechá zrát a upraví do tvaru vhodného k aplikaci·