CS255201B1 - Způsob postsynchronního ozvučování obrazových pořadů zaznamenaných na magnetickém pásu a zařízení k prováděnítohoto způsobu - Google Patents

Abstract

Řešení se týká způsobu postsynchronního ozvučování obrazových pořadů zaznamenaných na magnetických pásech, které je potřeba opatřit zvukovou informací s nevnímatelným časovým rozdílem oproti obrazové informaci» Uplatní se v televizní tvorbě při dodatečném ozvučování pořadů vlastní nebo cizí produkce a v některých výrobních procesech ve filmu. Zvuková informace může být natočena s vnímatelným časovým rozdílem proti obrazové. Časové rozdíly mezi obrazovou a zvukovou informací se potom opraví zpožďováním zvukové informace ve zpoždovací jednotce vložené do zvukového řetězu. Pro provádění opravy jak v kladném, tak záporném smyslu je pro tuto operaci zvuková informace předsunuta před obrazovou. Zpoždění jsou nastavována z řídicí jednotky podle údajů zadaných pracovníkem provádějícím opravy a podle údajů snímaných z pásů, např. časový a řídicí kód, čímž je zaručena návaznost na obrazovou informaci a reprodúkovatelnost postupně provedených oprav.

Description

Vynález se týká způsobu postsynchronního ozvučování obrazových pořadů zaznamenaných na magnetickém pásu, které je třeba opatřit zvukovou informací s nevnímatelným časovým rozdílem proti obrazové informaci, přičemž se jedná o zvukovou informaci, ze které je možno časové úseky vyjmout, nebo je naopak přidat, aniž by se změnil informační obsah např. mezery mezi slovy, a časové dělení informace je takové, že během úseku, ze kterého nelze nic vyjmout ani do něho přidat, nedojde ke změně časového rozdílu mezi zvukovou a obrazovou informací nad vnímatelnou mez, čili se týká hlavně mluveného slova a některých ruchů. Součásně se vynález týká i zařízení.

V dosud používaném způsobu se provádí záznam zvukové informace na vícestopý magnetofonový pás. Magnetofon je udržován v souběhu s magnetoskopem, ze kterého se snímá obrazová informace, pomocí časového a řídicího kódu zaznamenaného na obou pásech. Hned při natáčení zvukové informace je kladen důraz na dodržení nevnímatelného rozdílu mezi obrazovou a zvukovou informací. Jelikož se to obvykle.na jeden pokus nepodaří, natáčení’se opakuje, dokud se nedocílí nevnímatelného časového rozdílu mezi obrazovou a zvukovou informací ve všech částech natáčeného úseku, přičemž opakované pokusy se postupně natáčejí na jednotlivé stopy vícestopého magnetofonu. Po natáčení se vyberou z jednotlivých stop částí, ve kterých se podařilo docílit nevnímatelného časového rozdílu mezi obrazovou a zvukovou informací a současně žádaného uměleckého projevu a ty se přepíší na stopu vyhrazenou pro tyto účely. Opakováním při natáčení se prodlužují výrobní časy ve studiu, vzrůstá zatížení uměleckých složek nejen opakováním, ale snahou o dodržení nevnímatelného časového rozdílu mezi obrazovou a zvukovou informací. Výběrem z různých stop nemusí být výsledný projev jednotný. V náročných případech lze nevnímatelného časového rozdílu mezi obrazovou a zvukovou informací docílit pouze přepisem přes další magnetofonový pás s jeho časovým posuvem, čímž se postup komplikuje a prodlužuje se doba výroby. Nároky na vybavení studia sou vysoké, protože je potřeba vícestopý magnetofon.

Uvedené nevýhody odstraňuje způsob postsynchronního ozvučování pořadu tím, že se časový rozdíl mezi obrazovou a zvukovou informací vyrovná zpožděním zvukové informace.

Aby bylo možno provést opačné vyrovnání - předsunutí zvukové informace před obrazovou, předsune se v první fázi zvuková informace před obrazovou a v druhé fázi se provede vyrovnání časových rozdílů pouze zpožďováním zvukové informace. Kromě velikosti zpoždění se řídí i jeho nastavení v návaznosti na obrazovou informaci bud pomocí časového a řídicího kódu, nebo jeho náhradou čítáním impulsů nebo perforačních otvorů od startovací značky, čímž se zajištěna reprodukovatelnost provedených vyrovnání. V zařízení pro tento způsob postsynchronního ozvučování je do zvukového řetězu mezi výstup zvukového kanálu magnetofonem nebo magnetoskopu a vstup zvukového monitoru a magnetofonu zapojena zpoždovací jednotka,, na jejíž vstup pro ovládání zpoždění je připojena řídicí jednotka, na kterou je připojena bud čtecí jednotka časového a řídicího kódu nebo čítač impulsů z řídicí stopy magnetoskopu nebo perforačních otvorů.

Uvedeným způsobem se problematika dosazená nevnímatelného Časového rozdílu mezi obrazovou a zvukovou informací přesouvá do technického záme,zi zvukové výroby, a proto stačí provést natočení zvukové informace tak, aby bylo možno provést opravu Časového rozdílu mezi obrazovou a zvukovou informací ve zpoždovací jednotce. Tím se zkrátí doby potřebné pro natáčení zvukové informace, čímž se umožní vyšší využívání výrobních kapacit a zkracuje se přítomnost tvůrčích pracovníků ve studiu. Jelikož se herci nemusí snažit dodržet nevnímatelný časový rozdíl mezi obrazovou a zvukovou informací a natáčený úsek několikrát opakovat, snižuje se jejich námaha při natáčení a může být kladen větší důraz na umělecký projev. Nemusí se použít magnetofon s vyšším počtem stop pro opakované natáčení.

Na připojených výkresech jsou uvedena bloková schémata příkladů jednotlivých pracovišť, kde na obr. 1 je pracoviště pro natáčení zvukové informace, na obr. 2 pracoviště pro opravu časového rozdílu mezi obrazovou a zvukovou informací a na obr. 3 přepisové pracoviště, přičemž se tyto obrázky vztahují k základní variantě postupu, kdy se předsunutí zvukové informace před obrazovou používá přepisu zvukové informace k obrazové na magnetoskopický pás, a kdy je možno zvukovou informaci rozdělenou i do více kanálů takto přepsat. Na obr. 4 je uvedeno blokové schéma úpravy pracoviště pro natáčení zvuku pro případ, kdy nelze všechny zvukové signály připsat na magnetoskopický pás k obrazové informaci, a použije se proto více magnetoskopických pásů. Na obr. 5 a 6 jsou uvedena bloková schémata dvou variant pracovišt oprav pro případ, kdy se pro předsunutí zvukové informace používá souběhu magnetofonu s magneskopem při opravách.

, Celý postup se skládá ze tří základních fází: natáčení zvukové informace s přípustným vnímáteIným časovým rozdílem proti obrazové informaci, určení oprav časového rozdílu a uložení údajů o nich do paměti, přepisy podle údajů z předchozí fáze. Jednotlivé postupy jsou modifikovány podle toho, jak je provedeno předsunutí zvukové informace před obrazovou, které je možno provést:

1) V první fázi souběhem magnetoskopu, ze kterého se snímá obrazová informace, nejen s magnetofonem, na který se zaznamenává zvuková informace, ale i s magnetoskopem, na kterém je založen pás se stejnou obrazovou informací, ale souběhovou jednotkou je vytvořen potřebný posuv, a na nějž je k obrazové informaci přitáčena zvuková informace. Pás z tohoto magnetoskopu je předán do druhé fáze.

2) Po natočení zvukové informace na magnetofonový pás je tato přepsána na magnetoskopický pás, přičemž souběhovou jednotkou je vytvořen potřebný posuv.

3) Zpožděním obrazové informace ve zpoždovací jednotce v druhé fázi při opravách s tím, že zvuková informace sé na magnetoskopický pás zaznamenává k obrazové informaci v první fázi hned při natáčení, tento případ je náročný realizací zpoždovací jednotky pro obrazovou informaci.

4) Vybavením pracoviště pro opravy magnetofonem a jeho souběhováním s potřebným posunem.

Použitelnost uvedených případů předsunutí zvukové informace před obrazovou závisí na tom, do kolika zvukových kanálů je zvuková informace při natáčení rozdělena např. dělené, křížené smyčky a na tom, kolik z nich je možno zaznamenat na magnetoskopický pás.

Tyto vlivy budou vysvětleny na následujících příkladech. Postup podle prvního příkladu vychází z bodu add 2. Nutnou podmínkou jeho realizace je možnost přepisu všech zvukových signálů na magnetoskopický pás k obrazové informaci. Pokud se vystačí se třemi oddělenými zvukovými signály je tento postup realizovatelný jednopalcovými magnetoskopy. Pracoviště pro první fázi - natáčení zvukové informace - je vybaveno podle obr. 1. Herec namlouvá roli podle obrazové informace reprodukované z magnetoskopu _3 na obrazový monitor 6_ umístěný ve studiu. Zvuk je snímán’mikrofonem 7_, upraven v režijním stole 14 a nahrán na magnetofon .který je udržován v souběhu s magnetoskopem 3_, souběhovou jednotkou 2.

Režisér posoudí podle obrazové informace reprodukované obrazovým monitorem £ v režii a podle zvukové informace reprodukované zvukovým monitorem j5, zda je možné časový rozdíl mezi obrazovou a zvukovou informací opravit technicky. V pracovních přestávkách, kdy se ve studiu nenatáčí, po případě po natočení zvukové informace k celému pořadu, přepíše technik zvukové signály z magnetofonu 2 k obrazové informaci na magnetoskopický pás, přičemž souběhová jednotka 2 je nastavena tak, aby zvuková informace byla předsunuta před obrazovou informaci. Magnetofonový pás může být zatím uložen v archivu a magnetoskopický pás je předán na pracoviště, kde jsou prováděny opravy časového rozdílu, a které je vybaveno podle obr. 2. Pracovník, který opravy provádí sleduje obrazovou informaci reprodukovanou z magnetoskopu _3 na obrazovém monitoru £, zatímco zvuková informace je vedena přes zpoždovací jednotku na zvukový monitor 5.

Protože pracovník nemůže provádět opravy ve více kanálech současně, může být zpožďovací jednotka 8 jednokanálová, avšak musí být vybavena na vstupu přepínačem kanálů, který je stejně jako doba zpoždění ovládán z řídicí jednotky 10.

Z magnetoskopu 3 je snímán čtecí jednotkou 9 a je veden do řídicí jednotky 10, kde slouží k určení míst oprav. Na začátku provádění oprav je,zpoždění nastaveno tak, aby pracovník slyšel zvukovou informaci v takovém časovém vztahu, jak je natočena. Pracovník při zjištování časového rozdílu mezi obrazovou a zvukovou informací stisknutím tlačítka odpovídajícího zvolené opravě na klávesnici řídicí jednotky 10 bud letmo v okamžiku, odkud má oprava platit, nebo po zastavení magnetoskopického pásu na tomto místě, provede opravu. Údaj o opravě je uložen do paměti a zároveň je podle něj nastaveno zpoždování·zpoždovací jednotky j3, a proto pracovník sleduje obrazovou i zvukovou informaci i při opakování tak, jak provedl opravu. Odaj o opravě časového rozdílu může opravit a to, jak hodnotu zpoždění, tak místo odkud má oprava platit, nebo může celý údaj zrušit. Řídicí jednotkou 10 může být zajištěno i zkoušení opravy tak, že stisknutím tlačítka opravy je nastaveno pouze zpoždění zpoždovací jednotky _8. Možností ovládání zařízení při opravách je více, ale to není podstatné pro celkový postup. Vzhledem k tomu, že pracoviště pro poslední fázi může být umístěno jinde, je potřeba údaje o opravách uložit na nevolatilní pamětové médium.

V tomto případě musí být čtecí jednotka 2 vybavena generátorem pro vkládání informace do uživatelské části. Toto uložení nezpůsobí prodloužení pracovního postupu, protože pracovník po opravě určitého úseku provádí kontrolu těchto oprav. Magnetoskopický pás je předán na pracoviště, kde jsou prováděny přepisy, a které je vybaveno podle obr. 3. Z archivu je vybrán magnetofonový pás se záznamem zvukové informace z první fáze. Zvuková informace je vedena z magnetofonu _1 přes zpoždovací jednotku .8 a pokud jsou k dispozici volné stopy na magnetofonu JL, je na ně přepsána, jinak se musí použít další magnetofon 11. Magnetoskop 3 a magnetofon _1 a popřípadě 11, jsou udržovány v souběhu souběhovou jednotkou 2j přičemž magnetofonový pás na magnetofonu _1 je předsunut souběhovou jednotkou 2 o stejný počet snímků jako při přepisu zvukové informace na magnetoskopický pás v první fázi.

Z magnetoskopu je snímán čtecí jednotkou 9, z níž je veden do řídící jednotky 10 a podle údajů o zpožděních uložených v uživatelské části je nastavováno zpoŽdovácí jednotky ÉÍ. Pokud byly tyto údaje uloženy v druhé fázi na jiné nevolatilní pamětové médium, musí být na jejich snímání zařízena řídící jednotka 10 a v zapojení na obr. 3 nemusí být čtecí jednotka 9_. Řídící jednotka 10 může být stejná jako pro pracoviště oprav, nebo se může použít její jednodušší verze, protože její funkce spočívá pouze v řízení zpoždovací jednotky na základě údajů převzatých bud z uživatelské části, nebo z nevolatilní paměti.

To platí za předpokladu, že v této fázi už nejsou prováděny žádné dodatečné opravy časového rozdílu. Při přepisu zvukové informace mohou být všechny zvukové signály přepisovány současně, ale v tom případě, musí být zpoždovací jednotka vícekanálová a řídící jednotka 10 musí být vybavena pro její ovládání. Aby při zvětšení zpoždění zvukové informace proti předchozímu úseku rozšířením mezery mezi nimi pouhým zatlumením nepůsobilo rušivě, je ke zpoždovací jednotce £ připojen generátor ruchů studia 12.

Takto je získán záznam zvukové informace, jejíž časový rozdíl s obrazovou informací je nevnímatelný.

Pokud nelze připsat všechny zvukové signály k obrazové informaci na magnetoskopický pás, je možno zbylé zvukové signály vložit do obrazového signálu, např. v digitální formě, což vzhledem k realizaci zpoždovací jednotky ve většině případů digitálně nezpůsobí přílišné zvýšení složitostí zařízení. Pro předsunutí'zvukové informace musí být pracoviště podle obr. 1 vybaveno ještě jedním magnetoskopem a zařízením pro vkládání zvukového signálu do obrazového.

Další postup prací je stejný jako v předchozím případě, pouze pracoviště podle obr. 2 musí být vybaveno oddělovačem zvukového signálu z obrazového. Další možností vyřešení tohoto problému je použití více magnetoskopických pásů,.na které se postupně přepíšou jednotlivé zvukové signály k obrazové informaci, což klade zvýšené nároky na délku záznamového materiálu a jeho přípravu tj. záznam obrazové informace na všechny magnetoskopické pásy.

Výhodnější je vyjít ze skutečnosti, že úseků, ve kterých je potřeba více zvukových signálů pro záznam zvukové informace, je ve většině pořadů méně než 50%. Po natočení zvukové informace na pracovišti vybaveném podle obr. 1 jsou na magnetoskopický pás přitočeny k obrazové informaci zvukové signály. Pro přetočení zbylých zvukových signálů musí být na toto pracoviště přidán ještě jeden magnetoskop Kb jak je uvedeno na obr. 4. Magnetofon 2 ΐθ udržován v souběhu s magnetoskopem 22' který může být pouze přehrávací, souběhovou jednotkou 2 tak, že je dodrženo opět zvukové informace před obrazovou. Na magnetoskop 2 je z magnetoskopu 13 přehrávána obrazová informace, a z magnetofonu 2 zvukové signály, avšak jsou přetáčeny pouze úseky, u kterých ještě nebyly přepsány všechny zvukové signály. Dalši postup prací je stejný jako v prvním příkladě.

Tento způsob nalezne uplatnění zvlášE při použití kazetových magnetoskopů, které se stále více používají pro postprodukční zpracování a mají právě nízký počet zvukových stop, a v této variantě postupu jsou výhodné vzhledem k častější manipulaci s magnetoskopickými pásy.

Problém nemožnosti přetočení všech zvukových signálů na magnetoskopický pás k obrazové informaci lze řešit použitím případu add 4. Po natočeni zvukové informace nedojde k přepisu a na pracovišti oprav časového rozdílu mezi obrazovou a zvukovou informací je předán jak magnetoskopický tak magnetofonový pás. Toto pracoviště musí být oproti pracovišti podle obr. 2 pro předchozí příklady postupů vybaveno magnetofonem 2 ^a souběhovou jednotkou 2, jak je ukázáno na obr. 5. Magnetofon 2 je udržován v souběhu s magnetoskopem 2 souběhovou jednotkou 2_ tak, aby zvuková informace byla předsunuta před obrazovou o dohodnutý počet snímků. Výhodou tohoto postupu je to, že se neztratí čas přepisem zvukové informace na magnetoskopický pás v první fázi, nevýhodou je nutnost vybavení pracoviště pro druhou fázi souběhovou jednotkou 2 a magnetofonem 2' který je namáhán vzhledem k častým změnám Chodu a rychlosti posuvu pásu při opravách. Poslední z uvedených nevýhod lze odstranit propojením zařízení podle obr. 6.

Zvuková informace, jejíž časové rozdíly oproti obrazové jsou právě opravovány, je při prvním prohlížení přetáčena na magnetoskopický pás k obrazové. Při zjištění časového rozdílu se vyhledání jeho hodnoty a místa, odkud oprava platí, provádí se zvukovou informací snímanou z magnetoskopického pásu, zatímco magnetofon je zastaven, což je zajištěno řízením souběhové jednotky 2 ² řídící jednotky 22' ze které je rovněž řízeno přepínáni záznamu a snímání zvukové informace z magnetoskopu a přepínání vstupů zpoždovací jednotky 8.

Tento přepis svým začleněním do prohlížení nezpůsobí prodloužení procesu postsynchronního ozvučení. Na pracovišti určeném pro opravy (podle obr. 5 a 6) může být proveden i výsledný přepis, pokud se pro něj využívají další stopy na magnetofonovém pásu, po případě může být na toto pracoviště přidán další magnetofon. Pro tento přepis musí být vybaveno generátorem ruchů studia 22· Vzhledem k takto vybavenému pracovišti se nemusí provádět přepis až po provedení všech oprav na celém pořadu, ale rovnou po opravě určitého úseku při jeho kontrole, a proto odpadne ukládání údajů·o opravách do uživatelské části, nebo na jiné nevolatilní pamětové médium. Tím dojde opět ke zkrácení pracovního postupu.

Uvedený způsob vyrovnání časového rozdílu mezi obrazovou a zvukovou informací při postsynchronním ozvučování pořadů je možno použít i vefilmové technologii. Po natočení zvukové informace na perforované magnetické pásy jsou tyto vloženy do stříhacího stolu tak, aby bylo zjištěno časové předsunutí zvukové informace před obrazovou. Souběh je zde dán mechanikou stříhacího stolu.

Pokud by alespoň na jednom pásu byl zaznamenán časový a řídící kód jso-u začátky oprav řízeny podle něj. Jinak je nutno jej nahradit např. čítáním perforačních otvorů od zvolené startovací značky. Tato náhrada je aplikovatelná i u již uvedených příkladů např. čítáním impulsů z řídící stopy magnetoskopu. Použitím tohoto způsobu ve filmové technologii se uplatňuje další výhoda, neboř není mechanicky střihán magnetický perforovaný pás.

Claims (2)

1. Způsob postsynchronního ozvučení obrazových, pořadů zaznamenaných na magnetickém pásu, vyznačující se tím, že se v první fázi zvuková informace předsune před obrazovou informaci a v druhé fázi se provede vyrovnání časových rozdílů zpoždováním zvukové informace, přičemž kromě velikosti zpoždění se řídí i jeho nastavení v návaznosti na obrazovou informaci bud pomocí časového a řídicího kódu, nebo jeho náhradou čítáním impulsů nebo perforačních otvorů od startovací značky, čímž je zajištěna reprodukovatelnost provedených vyrovnání.

2. Zařízení podle bodu 1 vyznačující se tím, že do zvukového řetězu mezi výstup zvuko vého kanálu magnetofonu (1) nebo magnetoskopu (3) a vstup zvukového monitoru (5) a magnetofonu (1, 11) je zapojena zpoždovací jednotka (8), na jejíž vstup pro ovládání zpoždění je připojena řídící jednotka (10), na kterou je připojena bud čtecí jednotka (9) časového a řídícího kódu, nebo čítač impulsů z řídící stopy magnetoskopu (3) nebo perforačních otvorů.