CS254762B1 - Způsob vstřikování do polotuhých forem - Google Patents

Abstract

Řešení se týká způsobu vstřikování epoxidových, nenasycených polyesterových, fenolických nebo akrylatových pryskyřic do polotuhých forem. Podstata řešení spočívá v měření průběžných deformací formy, vyvolaných změnami tlaku uvnitř její dutiny. To umožní určit velmi přesně okamžik kdy je třeba výrobní cyklus ukončit, či naopak upravit jednotlivé parametry vstřikovacího zařízení. Vedle řízení výrobního procesu lze uvedeného způsobu využít 1 při hledání defektu a konstrukčních vad výrobních vstřikovacích forem při jejich oživování.

Description

Předmětem vynálezu je způsob vstřikování epoxidových nebo nenasycených polyesterových,fenolických ěi akrylátových pryskyřic· do polotuhých forem, určený zejména pro výrobu sklem vyztužených kompositů.

Technologie vstřikování reaktoplastů do polojuhých forem je vysoce produktivním výrobním postupem, kterýž posledních letech zaváděn do užívání zejména pro zvýšenou kvalitu výrobků, podstatné zlepšení hygieny a bezpečnosti práce a podstatně vyšší efektivitu výrobního procesu·

Podstatou této technologie je tlaková či podtlaková impregnace ve formě předem založené vláknité výztuže, přičemž tlak a podtlak lze vzájemně kombinovat. Základním problémem této technologie je ovšem poměrně vysoká zmetkovitost a zdlouhavé a nákladné oživování výrobních forem,resp. optimalisace provozního režimu každé jednotlivé formy. Jde totiž obvykle o formy značných rozměrů a nestejnoměrné tuhosti, u kterých lze jednotlivé technologickém prvky a režimy ověřovat téměř výhradně empiricky.

Protože parametry vstřikovacích zařízení kolísají v závislosti na viskositě vstřikovaného pojivá a na celé řadě dalších proměnlivých faktorů, pracují až dosud tyto technologie přibližně s 5ti až 10 % zmetkovitostí. To působí nejenom značv né škody na materiálu a celkové produkci, ale zároveň i zpomaluje zavádění této technologie do praxe.

Hlavní příčinou těchto potíží je skutečnost, že až dosud nelze sledovat postup impregnace výztuže pojivém během vstřikování. I když se pryskyřice v ideálním případě šíří na všechny strany od vstřikovacího otvoru rovnoměrně - koncentricky, má na její šíření vliv způsob ukládání výztuže,spoje či překlady právě tak, jako změny profilu a tvaru formy. To má za následek zpomalení impregnace v místech většího odporu a tím k uzavření často rozsáhlých vzduchových bublin. Právě tak dochází k řadě defektů v závěru impregnačního procesu,protože okamžik ukončení impregnace lze jenom obtížně určit.

-í254 7B2

I při optimálním průběhu vstřikování pak může dojít bud k přeplnění formy vlivem nedostatečného odvzdušnění, což se projeví množstvím vzduchových bublin a překročením povolených tolerancí v tlouštee stěny výrobku, častěji pak k odlisováv ní části vstříknuté pryskyřice dlouhotrvajícím odvzdušnováním a tedy k rozlaminování výrobku a opět vzduchovými bublinami.

v

Uvedené nevýhody do značné míry odstraňuje způsob vstřikování podle vynálezu. Protože měření tlaku a podtlaku uvnitř dutiny formy je obvykle značně obtížné a v praxi neproveditelné, spočívá podstata řešení v tom, že je v průběhu vstřikovacího procesu na jednom nebo několika místech, která jsou pro průběh vstřikování rozhodující, měřena tvarová deformace formy. Deformace je vyvolána změnami tlakových poměrů v závislosti na čase a měřením tvarových změn formy lze usuzovat na změny vstřikovacích poměrů uvnitř. Měření lze provádět bud kontinuálně jnebo v předem stanovených intervalech.

Vstřikoací proces se zastaví v okamžiku, kdy dojde k vyrovv nání tlaku a podtlaku ve formě na úroveň výchozího stavu, což se projeví i vyrovnáním měřených deformací formy k nulovému bodu. S ohledem na změny teplotních poměrů během vstřikování je ovšem třeba stanovit empiricky pro každou formu určitou toleranci,která však nesmí přesáhnout 10 % maximálně dosažené tvarové odchylky.

Řešením podle vynálezu lze snížit zmetkovitost při výrobě hluboko pod 1%, přičemž - zejména při kontinuálním měření tvarových deformací a vyhodnocováním průběhu tlakových změn ve formě např. formou grafického záznamu podle srovnávacího etalonu lze dosáhnout vynikající přesnosti výroby.

Další výhodou je i poměrně nízká cena úprav pro toto vyhodnocování a rychlá návratnost takto vynaložených nákladů,zvláště pak tehdy,je-li na tuto technologii pamatováno již při konstrukci výrobních forem.

Postup podle vynálezu lze|zhodnotit v následujícím příkladu: Příklad 1

Polo.tuhá velkorozměrová forma sendvičové konstrukce tvaru

-3 254 782 disku ó průměru 2.100 mm byla na předem zvoleném místě opatřena v horní, méně vyztužené části ručičkovým měřidlem s přesností 0,01 mm. V průběhu vstřikování byly cca po 1 minutě odečítány deformace, naznačující změny tlaku uvnitř formy. Křivka, sestrojená podle naměřených hodnot,ukázala kritické body vstřikovacího režimu v závislosti na čase. Při opakované - sériové - výrobě byly pak na měřidle sledovány již pouze hodnoty, rozhodující pro správný průběh impregnace a vstřikovací parametry byly průběžně upravovány tak, aby vyhovovaly optimální křivce diagramu. Průběh impregnace v uvedené formě je zřejmý z diagramu na obrázku č.l.

Postup, naznačený v příkladu 1 lze využít i při vyhledávání závad na výrobních formách, protože z průběhu deformací jsou zřejmé i nevyztužená či netěsnící místa formy a další defekty.

Claims (1)

1. Způsob vstřikování epoxidových nebo nenasycených polyesterových, fenolických či akrylátových pryskyřic do polotuhých forem ,vyznačený tím, že je v průběhu vstřikovacího procesu na jednom nebo několika místech formy měřena kontinuálně a/nebo v předem zvolených Časových intervalech její'deformace, vyvolaná změnami tlakových poměrů během vstřikování, přičemž se vstřikovací proces zastaví v okamžiku, kdy dojde k vyrovnání tlaku a podtlaku v

   v dutině formy na úroveň výchozího stavu, tedy k vyrovnání pružné deformace formy na úroveň před začátkem vstřikování s tolerancí nejvýše 10 % maximálně dosažené úchylky.