CS252130B1 - Způsob úpravy polyesterového vlékna - Google Patents

Abstract

Způsob úpravy polyesterového vlákna s obsahem do 5 % hm. uhličitanu vápenatého působením vodného roztoku kyseliny o koncentraci 0,1 aš 20 % hm. na povrch vlékna před nebo v průběhu dloužení, případně v průběhu dalšího zpracování vláken, s výhodou před nebo v průběhu barvení. K působení ne povrch vlákna lze použít předevěím zředěný roztok kyseliny solné nebo octová. Po působení kyseliny se vystaví vlákno účinku zásaditého roztoku hydroxidu sodného nebo draselného. Úpravou povrchu vlákna se dosáhne zlepSení jeho sorpčních vlastností.

Description

Vynález ze týká spůsobu úpravy polyesterového vlákna β obsahem uhličitanu vápenatého, který ee a povrchových vrstev vlákna odstraňuje působením kyseliny, tvořící e vápníkem rozpustné soli, čími vsnlká na vlákně aikroporézní struktura, mající za následek zvýěení sorpčních a dalších užitných vlastností vlákna.

V současná době se polyesterová vlákno s mikropóry v tuzemsku nevyrábí. Výroba polyesterových vláken, kde je využito mikroporéaní struktury ke zvýšení sorpčních efektů, je uvedena v řadě zahraničních pranonů. Tak např. JP 149 312/83 uvádí přípravu vlákna částečným selektivním rozpouštěním vláken, obsahujících jemná částice inertní látky, kterou Je fosforečnan alkalickozemltáho kovu. Toto vlákno má velká množství mikropórů o průměru 0,3/sa, čímž se omezuj· odraz světla. Využití eaterotvorné alkalická eoli eulfonové kyseliny, ktorá je zastoupena v množství do 50 mol. % ne celkový obsah dlkerboxylové složky a glykolu, uvádí JP 144 612/84. Polyesterová vlákno má dobrý omak a je dobře vybarvitelné na tmavá odstíny. Způsob výroby vodu absorbujících polyesterových vláken je uveden v JP 21 719/84.

So zvlákňovenáho polyesteru se přidává modifikovaný polyester, obsahující organickou sloučeninu sulfonová kyseliny a částice 1 inertní organické sloučeniny, jako je např. X-motylnaftylimid. Výsledné vlákno se upravuje alkalickým roztokem, přičemž se hmotnost vlákna snižuje o 2 Ϊ. Sle JP 204 972/84 ee zvlákňuje polyester a alkylarylester eulfonové kyseliny. Póry ee tvoří úpravou vlákna vodným roztokem alkálie; může ee upravovat i hotová tkanina. JP 150 129/84 uvádí přípravu polyesterových jemných vláken přídavkem pórotvorného činidla na bázi sloučenin fosforu. K odstranění ee používá roztok alkálie. Vlákno je velmi rovnoměrně vybarvitelné.

Vynález předkláBá způsob úpravy polyesterových vláken s obsahem do 5 % hmot. uhličitanu vápenatého, jehož podstata spočívá v tom, že uhličitan vápenatý se a povrchových vrstev vlákna odstraňuje působením vodného roztoku anorganické nebo organické kyseliny, která s vápníkem tvoří rozpustnou sůl. S výhodou lze užít kyseliny solné a obzvláště kyseliny octová, která ee užívají běžně v textilním průmyslu při zušlechťovacích operacích. Stejného efektu je dosaženo i při použití kyseliny sírové, dusičné, mravenčí. Roztok kyseliny o koncentraci 0,1 až 5 % hmot. se nanáší na povrch vlákna buá jako součást preperačnlho roztoku při zvlákňování, nebo se působí kyselinou o koncentraci 2 až 20 % hmot. na povrch vlákna v průběhu dloužení, případně se kyselinou o koncentraci 0,1 až 20 % hmot. působí na povrch vlákna v průběhu dalšího zpracování, a výhodou před nebo v průběhu barvení nebo v průběhu zušlechťovacích operací. V některé následující technologická operaci po působení kyseliny se vlákno důkladně proplrá vodou nebo vystaví účinku zásaditého roztoku, a výhodou působení 0,1 až 20 Z hmot. roztoku hydroxidu sodného nebo draselného.

Výhodou způsobu úpravy polyesterového vlákna, které obsahuje levné aditivum v polymeru je zvýšení sorpčních a užitných vlastností vlákna. Vlákno má ve srovnání ee stávajícím stavem zvýšenou sorpčni schopnost pro vlhkost. Je zvýšena vybarvitelnoet při vysoké rovnoměrnosti, zvláště na tmavé odstíny. Při zpracování vlákna je snížena adhese k vodičům a částem strojů, čímž se snižuje jejich opotřebení současně s úsporou energie. Vlákno si přitom zachovává potřebné soudržnosti pro bezporuchový výpřed. Vzhledem k fyzikálně-mechanlckým vlastnostem a jeho uplatnění v textilním průmyslu, má vlákno snížený sklon ke šmolkování. Aditivum v polymeru umožňuje uplatnit samozhášivý charakter vlákna. K úpravě polyesterového vlákna e mikropóry dle vynálezu může být použita stávající výrobní technologie, bos nároků ne další investice e přídavná zařízení. Významnou předností v porovnání se stávajícím stavem je to, že k docíleni mikroporezity není třeba přídevku cenově náročných komponent a složitých úprav technologie výroby vláken.

Způsob úpravy polyesterových vláken je osvětlen na následujících příkladech:

Příklad 1

Polyetylentereftalát, připravený polykondenzaeí diskontinuálním postupem výroby, obsahující 3 % hmot. anorganických pigmentů, z čehož bylo 2,75 % hmot. uhličitanu vápenatého, byl zvláknčn a vydloužen na vlákno o jemnosti 0,35 tex a relativní pevnosti 0,37 N/tex. Na toto vlákno bylo 15 minut působeno lázní, obsahující 2,5 % kyseliny octové při pokojové teplotč, při délce lázně 1:30. Po oplachu vodou bylo vlákno 15 minut v neutralizační lázni β 2,5 % NaOH. Fyzikálně-mechanické vlastnosti vlákna se nezměnily. Mikroskopicky byly pozorovány mikrotrhliny. Při srovnání barvitelnosti takto upraveného vlákna se standardem byla zjištěna vyěěí vybarvitelnost až o 15 %. Obdobných vlastností vláken bylo dosaženo při působení 2 % roztoku kyseliny mravenčí.

Příklad 2

Bylo postupováno stejně jako v přikladu 1 β tím rozdílem, že polymer obsahoval 5 % anorganických pigmentů a ne vlákno bylo působeno 10% kyselinou solnou. Tímto účinkem se změnily frikční vlastnosti vlákna: koeficienty tření vlákno/kov z 0,30 ne 0,20 e nižší, přičemž mezivlákenné tření zůstalo nezměněno. Současně byl prováděn pokus s působením 5% roztoku kyseliny dusičné. Při mikroskopickém studiu povrchu vlákna byly u obou užitých kyselin patrné mikropóry, účinek kyseliny dusičné .na koeficienty tření byl stejný jako u kyseliny solné.

Příklad 3

Zvlákněn byl polyetylentereftalát s obsahem 2,75 % uhličitanu vápenatého. Jako navíjecí preparace byl aplikován vodný roztok neinogenního lubrikantu o koncentraci 0,6 %, přičemž do jeho roztoku byls přidána kyselina octová o koncentraci 2,5 % hmot. Na nedloužené vlákno bylo naneseno 17 % hmot. této upravené navíjecí preparace při působení 24 hodin Poté bylo vlákno vedeno přes vypírací lázeň s vodou teploty 20 °0 a dále standardním způsobem dvouzonálně dlouženo a tepelně upraveno. Oproti standardu, zvlákněnámu pouze se samotným lubrikantem, doělo k výrazné změně povrchu vlákna, což mělo za následek zvýšení barvitelnosti a výrazné snížení koeficientů tření vlákno/kov statických i dinamických.

Příkladě

Netkaný textilní útvar, zhotovený z polyesterových vláken s obsahem 4 % hmot. uhličitanu vápenatého, byl vystaven působení 20% kyseliny octové po dobu 15 minut, pak zneutralizován roztokem hydroxidu sodného o stejné koncentraci a vyprán ve vodě. Při srovnání s neupravenou tkaninou se zvýšila účinnost filtrační plachetky a prodloužila doba zafiltrování o 30 %.

Claims (4)

1. Způsob úpravy polyesterového vlákna s obsahem do 5 % hmot. uhličitanu vápenatého, vyznačující ae tím, že uhličitan vápenatý se z povrchových vrstev vlákna odstraňuje působením vodného roztoku anorganické nebo organické kyseliny tvořící s vápníkem rozpustné soli s výhodou kyseliny solné nebo octové, o koncentraci 0,1 až 20 % hmot.

3. Způsob úpravy polyesterového vlákna podle bodu 1, vyznačující se tím, že roztok kyseliny o koncentraci 0,1 až 5 % hmot. se nanáší na povrch vlákna Jako součást preparačního roztoku při zvlákňování.

3. Způsob úpravy polyesterového vlákna podle bodu 1, vyznačující se tím, že roztok kyseliny o koncentraci 2 až 20 % hmot. působí na povrch vlákna v průběhu dloužení a je součástí chladicí nebo ohřevné lázně.

4. Způsob úpravy polyesterového vlák..a podle bodu 1, vyznačující se tím, ie se roztokem kyseliny působí na povrch vlékna v průběhu dalšího zpracování, s výhodou před nebo v průběhu barvení, případně v průběhu zušlechitvacích operací.

5. Způsob úpravy polyesterového vlákna podle bodů 1 ai 4, vyznačující ae tím, ia v některá následující technologické operaci po působení kyseliny, se vystaví vlákna účin ku zásaditého roztoku, a výhodou působení 1 až 20 % hmot. roztoku hydroxidu sodného nebo draselného.