CS244441B2 - Glass mould - Google Patents

Description

244441 2

Vynález ·· týká sklářských forem pro výrobu tvarovaných předmětů ze skla. Výroba tvarovaných předmětů ze skla často vyžaduje potřebu chladit použitou formu,a to bu3 během tvarovacího pochodu nebo mezi po sobě následujícími pochody. Při výroběskleněných předmětů na tvarovacím stroji jednosekčního typu se postupně za sebou vkláda-jí do forem kapky roztavená skloviny, v těchto formách se tvarují na baňky, které sepak přesouvají do dalflích forem, v nichž se tvaruji na hotové skleněné výrobky. Formystroje jednosekčního typu pohlcují ze skloviny teplo rychlostí, které je větěí, než jerychlost rozptýleni tepla bez použití chladicích prostředků pro formy*

Tam, kde je zapotřebí zajistit takové chlazení okolo dutiny formy, je známé, že seve formě vytvoří větěí počet chladicích kanálů, rozdělených okolo formové dutiny. Těmitofcanálý se nechá procházet chladicí tekutina, která pohlcuje z formy teplo a odvádí ho.Chladicí účinek se může okolo formové dutiny měnit tím, že se nezávisle na sobě řídípřívod chladicí tekutiny do každého chladicího kanálu. Takové uspořádání je popsáno na-příklad v britském patentovém spise č. 1 533 622. V těchto chladicích systémech je dosaho-vaný chladicí účinek ovlivňován rychlostí vzduchu, stupněm jeho turbulence a teplotnímrozdílem mezi vzduchem a stěnou průchodu.

Chladicí účinek je proto největší ve vstupním úseku kanálu, kde jsou turbulence atepelný rozdíl mezi vzduchem a stěnou největěí, a postupně se snižuje po délce kanálu.

Tento postupný úbytek chladicího účinku je nevýhodný v případech, kde by maximální chla-dicí účinek měl být Ideálně ve střední části chladicího kanálu.

Nevýhodnost známých chladicích systémů je zřejmá například při výrobě předmětů lahvo-ví tého tvaru. Forma pro výrobu takových předmětů obsahuje koncovou část, do niž formovádutina nezasahuje, a která nevyžaduje příliě velké chlazení, a střední část, v niž jevytvořena dutina vyžadující nejvyěěi chladicí účinek, nebol obsahuje většinu roztavenéhomateriálu, a protilehlou koncovou čáet, v níž leží hrdlová oblast dutiny a která vyžadujemenši chlazeni, než střední část, nebol obsahuje méně roztavené skloviny. Chladicí kanálprochází koncovými částmi formy, jakož i její střední částí, takže pro dosažení dostatečné-ho chlazení ve střední části dochází nutně k tonu, že alespoň jedna z koncových částí jechlazena více, než je žádoucí, a to v důsledku soustředění chladicího účinku do oblastivstupu do chladicího kanálu.

Byly učiněny pokusy soustředit chladicí účinek do oblastí, kde je ho nejvíce zapotřebí,a to vložením trubice vytvořené z izolačního materiálu do vstupního úseku každého chladi-cího kanálu, aby se tak snížil chladicí účinek ve vstupní části a zvýšil se tak chladicíúčinek v dalších úsecích chladicího kanálu. Výše uvedený britský patentový spis číslo1 533 622 popisuje použití takových izolačních trubic. To je však pouze částečné řešeniproblému, které je navíc nevýhodné v tom, že trubice musí být zajišlovány ve své poloze.Přítomnost Izolačního materiálu trubic navíc zmenšuje velikost plochy, která je k dispozicipro průtok chladicí tekutiny, a zvětšuje tak odpor proti proudění chladicí tekutiny kanálem.

Vynález si klade za úkol odstranit výše uvedené nevýhody a vytvořit sklářskou formu,u níž není nutné pro soustředění chladicího účinku tam, kde je ho nejvíce zapotřebí, vklá-dat do ostatních úseků trubice z izolačního materiálu. Podstata spočívá v tom, že chladicíkanál zahrnuje střední úsek, probíhající střední oblastí formy a spojující vstupní úseka výstupní úsek chladicího kanálu* přičemž střední úsek má konstantní průřezovou plochua výstupní úsek má větší průřezovou plochu po celé své délce, než má střední úsek. Výstupní úsek má podle jednoho provedeni vynálezu konstantní průřezovou plochu. Stejnětak se průřezová plocha výstupního úseku může podlé jiného provedeni vynálezu směrem odstředního úseku zvětšovat. 3 244441 Výěe uvedené řeSení.mó za následek, že se ve výstupním úseku chladicího kanáluchladicí účinek sníží, zatímco ve středním úseku se chladicí účinek zvýší ve srovnánis chladicím účinkem kanálu, který má po celé své délce stejný průřez. Výstupní úsekmůže být uspořádán tak, že leží v jedné z koncových částí formy, takže chladicí účinek sesoustřeďuje do střední části formy mezi dvSma koncovými částmi.

Pro další soustředění chladicího účinku může mít taktéž vstupní úsek vétáí průřezovouplochu, než má střední úsek. Tato průřezová plocha vstupního úseku se může smérem od střed-ního úseku zvětšovat. Chladicí účinek vstupního úseku se tak sníží, zatímco chladicí úči-nek středního úseku se tak dále zvýši.

Tam, kde forma vymezuje dutinu v podstatě láhvovitého tvaru, v níž se tvaruje rozta-vená sklovina, a kde chladicí kanál probíhá v podstatě rovnoběžně se středovou podélnouosou dutiny, střední úsek chladicího kanálu může ležet proti v podstatě válcovité částiformové dntiny a vstupní a výstupní úsek mohou každý ležet proti konvovým oblastem formovédutiny, z nichž jedna je dnová oblast a jedna je hrdlová oblast, v nichž se tvaruji odpo-vídající části láhve.

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popise na příkladech provedeni s odvolá-ním na připojené výkresy, neomezující rozsah vynálezu. V těchto výkresech znázorňuje obr.obr. 1 podélný řez chladicím kanálem v prvním provedení dílu sklářské formy, obr. 2diagram průběhu množství odnímaného tepla po délce chladicího kanálu v provedení dleobr. 1, obr. 3 podélný řez chladicím kanálem v dílu sklářské torny při jejím druhém provedení, obn. 4 diagram průběhu množství odnímaného tepla po délce chladicího kanálu v provedenídle obr. 3, a obr. 5 příčný řez dílem sklářské formy podle jejího druhého provedení. Při použiti sklářské formy, na niž je formou příkladu vynález vysvětlen, jejsklo tva-rováno ve formě a forma je chlazena chladicí tekutinou, například vzduchem, proudícímchladicím kanálem vytvořeným ve formě. I když je znázorněn pouze jeden chladicí kanál,předpokládá se, že okolo dutiny formy může být rozmístěno několik podobných chladicíchkanálů.

Chladicí kanál zahrnuje úsek 12· mající konstantní průřezovou plochu a kruhový průřezevý tvar. Střední úsek 12 spojuje vstupní úsek 14 chladicího kanálu a výstupním úsekem 12.takže chladicí tekutina může proudit ve směru znázorněném šipkou A ze vstupního úsekull do středního úseku 10 a odtud do výstupního úseku 12. Výstupní úsek 12 má konstantníprůřezovou plochu a kruhový průřezový tvar, přičemž její průřezová plocha je větěí, nežje přůřezová plocha středního úseku 10.

Chladicí účinek, dosahovaný v příkladném způsobu podle vynálezu, je různý podle toho,použije-li se prvního provedeni sklářské formy, znázorněného na obr. 1, nebo druhéhoprovedení znázorněného na obr. 3 a 5. Je tomu tak proto, že i když obě sklářské formymají chladicí kanály se vstupním úsekem 14 uspořádaným tak, že chladicí tekutina můžeproudit ze vstupního úseku H do středního úseku IQ. v případě prvního provedení mávstupní úsek 14 konstantní kruhový průřez a stejnou průřezovou plochu, jako střední úsek12, zatímco v případě druhého provedeni má vstupní úsek 14 sice také konstantní průřezo-vou plochu, avšak velikost této průřezové plochy je větší, než ve středním úseku 12·

Obr. 2 znázorňuje chladicí účinek, dosahovaný v případě prvního provedení. Je to dia-gram znázorňující průběh množství odnímaného tepla ve wattech na milimetr po délce chla-dicího kanálu, měřené v milimetrech, počínaje vstupním úsekem 14. I když průtok chladicítekutiny ve směru šipky k chladicím kanálem je rovnoměrný, velikost množství odnímanéhotepla se snižuje současně β tím, jak vzduch postupuje chladicím kanálem a stává se teplej-ším, čímž se snižuje tepelný rozdíl nezi teplotou vzduchu a teplotou stěny kanálu.

Claims (5)

1. 244441 4 Diagram na obr. 2 tak ukazuje, že se velikost množství odnímaného tepla snižujesměrem od vstupního úseku 14 podél křivky 16. V místě přechodu středního úseku 10 dovýstupního úseku 12 dochází k velmi rychlému poklesu množství odnímaného tepla na milimetr,jak ukazuje úsek 18. Ve výstupním úseku 12 chladicího kanálu odpovídá průběh velikostiodnímaného tepla téměř rovné čáře 20. Čárkovaná Sára na obr: 2 znázorňuje průběh velikostimnožství odnímaného tepla na jeden milimetr, jaké by odpovídalo chladicímu kanálu o stejnéprůřezové ploše po celé jeho délce, rovné průřezové ploěe ve střední úseku 10. Při srovná-ní čárkované křivky a plnou čarou je zřejmé, že se chladicím kanálem v prvním provedenísklářské formy dosahuje zvýšeného chladicího účinku ve středním úseku 10 a ve vstupním úse-ku 14. avšak sníženého chladicího účinku ve výstupním úseku 12. Obr. 4 ukazuje diagram průběhu množství odnímaného tepla na jeden milimetr po délcechladicího kanálu ve druhém provedení sklářské formy. Znázorněný díl sklářské foroty jev tomto provedeni uspořádán tak, že spolupůsobí s dnovou deskou 40 (obr. 5), spočívajícína opěrné desce £2, a s dalším neznázorněným dílem pro vymezování formové dutiny 44 sklář-ské foroty. Chladicí kanál s úseky i£, 12 12 probíhá v podélném směru formy a formovédutiny H, přičemž chladicí tekutina do něj vstupuje otvorem 46 a proudí dále ve směrušipky 1. Křivka 22 na diagramu z obr. 4 ukazuje chladicí účinek ve vstupním úseku 14.křivka 21 ukazuje chladicí účinek ve středním úseku 10 a čára 26 ukazuje chladicí účinekve výstupním úseku 12. Přechodové čáry 28 a 30 ukazují rychlé změny chladicího účinku,ke kterým dochází v místech napojení vstupního úseku 14 na střední úsek 12 a středníhoúseku 10 na výstupní úsek 12. čárkovaná čára na obr. 4 znázorňuje průběh množství odnímanéhotepla chladicím kanálem konstantního průřezu, jehož průřezová plocha je stejně velká, jakoprůřezová plocha středního úseku 10. Ze srovnání čárkované a plné čáry na obr. 4 je patrné,že chladicí účinek je ve vstupním úseku 14 snížen oproti účinku dosahovanému v chladi-cím kanálu konstantního průřezu, kdežto ve středním úseku 10 je tento účinek zvýšený. Ve výstupním úseku je chladicí účinek taktéž snížený. V obou provedeních vynálezu se tedy dosahuje zvýšeného účinku procházející chladicítekutiny ve středním úseku chladicího kanálu bez použití izolačnlhh materiálů. Obr. 5 ukazuje, že forma může vymezovat dutinu 44 obecně láhvovitáho tvaru, jejížodpovídající část je vymezována příslušným dílem formy. Úseky H, 12 a 12 chladicíhokanálu probíhají v podstatě rovnoběžně se střední podélnou osou formová dutiny ££, přičemžstřední úsek 10 probíhá proti v podstatě válcovité střední části dutin*, vytvářejícístřední oblast láhve. Vatupní úsek 14 a výsthpní úsek 12 probíhají .proti odpovídajícímkoncovým oblastem formová dutiny ££. Jedna koncová oblast je dnová část, uspořádsnápro spolupůsobení s dnovou deskou 40 při tvarováni dnové části láhve, a vstupní úsek14 chladicího kanálu leží proti této koncové oblasti. Druhá koncová oblast, proti niž ležívýstupní úsek 12 chladicího kanálu, je určena pro tvarování hrdlové čáati láhve. P S E D U fi T UYHÁLEZU

   1. Sklářská forma pro použiti při výrobě skleněných předmětů, jejíž každý díl jeopatřen alespoň jedním chladicím kanálem probíhajícím v jeho podélném směru, vyznačený tím,že chladicí kanál zahrnuje střední úsek (10), probíhající střední oblastí sklářské formy a spojující vstupní úsek (14) a výstupní úsek (12) chladicího kanálu, přičemžstřední úsek (10) má konstantní průřezovou plochu a výstupní úsek (12) má větší průřezo-vou plochu po celé své délce než má střední úsek (10).
2. 2. Sklářská forma podle bodu 1, vyznačená tím, že výstupní úsek (12) má konstantníprůřezovou plochu.
3. 3. Sklářská form* podle bodu 1, vyznačená tím, že průřezová plocha výstupního úseku(12) se zvětšuje směrem od středního úseku (10), 5 244441
4. 4. Sklářská forma podle kteréhokoli z bodů 1 až 3, vyznačená tím, že vstupní úsek(14) chladicího kanálu má větší průřezovou plochu než střední úsek (10). 'i. Sklářská forma podle bodu 4, vyznačená tím, že průřezová plocha vstupního úseku(14) se zvětšuje směrem od středního úseku (10).
5. 6. Sklářská forma podle kteréhokoli z bodů 1 až 5, vyznačená tím, že střední úsek(10) chladicího kanálu leží proti v podstatě válcovité střední části formové dutiny (44)ve tvaru láhve a vstupní úsek (14) a výstupní úsek (12) leží každý proti jedné koncovéoblasti formové dutiny (44), přičemž jedna koncová oblast je dnová oblast, uzpůsobená protvarováni dnové části láhve, a druhá koncová oblast je hrdlová oblast, uzpůsobená pro tvaro-vání hrdlové části láhve. 3 výkresy