CS244011B1 - Vícevrstvý proplet se zvýšenou pevností v podélném a/nebo příčném sméru - Google Patents

Abstract

Sečení je vhodné k využití ne technické textilie, například ve stavebnictví, Jako podklad pro asfaltové lepenky. PředmStem řečení je vícevrstvý proplet, sestávající Ze základní složky, obsahující nejméně dva plošné vlákenné a/nebo nitové útvary, z výztužné složky obsahující soustavu podélných a/nebo příčných nitových útvarů a dále z proplétací nitové nebo vlákenné vazby, která základní a výztužnou složku ropletu spojuje. Podstata spočívá v tom, e nejméně jedna výztužná složka, uložená mezi plošným vlákennými a/nebo nitovými útvary základní složky propletu, je stabilizovaná shluky vláken základní složky, a to nejméně přes dvě sousedící nitě a mezi soustavami vazných bodů proplétací nitové vlákenné vazby.

Description

(45) Vydáno 16 11 87

FAULHABER ERTlN; BRÁZDIL MILAN, BRNO (54) Vícevrstvý proplet se zvýšenou pevností v podélném a/nebo příčném sméru

Sečení je vhodné k využití ne technické textilie, například ve stavebnictví, Jako podklad pro asfaltové lepenky.

PředmStem řečení je vícevrstvý proplet, sestávající Ze základní složky, obsahující nejméně dva plošné vlákenné a/nebo nitové útvary, z výztužné složky obsahující soustavu podélných a/nebo příčných nitových útvarů a dále z proplétací nitové nebo vlákenné vazby, která základní a výztužnou složku ropletu spojuje. Podstata spočívá v tom, e nejméně jedna výztužná složka, uložená mezi plošným vlákennými a/nebo nitovými útvary základní složky propletu, je stabilizovaná shluky vláken základní složky, a to nejméně přes dvě sousedící nitě a mezi soustavami vazných bodů proplétací nitové vlákenné vazby.

Vynález se týká vícevrstvého propletu, který obsahuje základní a výztužnou složku, za účelem zvýšení jednak jeho pevnosti v podélným a/nebo příčnám smčru, jednak jeho tvarové stability.

Základní složka sestává z nejméně dvou pločných vlákenných a/nebo nilových útvarů, a výztužnou složku tvoří soustava podélných a/nebo příčttfch nilových útvarů, které spojuje proplétecí nilové nebo vlákenná vazba.

Jsou známé proplety s tvarovou stabilitou v podélném a v příčném směru, přičemž tvarovou stabilitu v propletu způsobuje osnovní pletařská vazba, zhotovená z nití o různé teplotě tavení.

Nitě o nižší teplotě tavení se při tepelném zpracování propletu netaví a ve vazných bodech, to je v místech propletení rouna osnovní pletařskou vazbou, slepí s vlákny ploěného vlákenného útvaru.

Tímto způsobem se dosahuje žádoucí tvarové stability, nikoliv věak potřebných pevností v podélném a příčném směru propletu, nebol tyto parametry nemůže zajistit pouhé vzájemné spojení vláken plošného útvaru ve vazných bodech s netavenými nitěmi zpevňující osnovní pletařské vazby.

Dále jsou známé proplety se zvýšenými pevnostními parametry v podélném a příčném směru které sestávají z plošných vlákenných útvarů, mezi nimiž jsou navedeny v obou směrech propletu zpevňující elementy v podobě pásků z rozštěpených fólií, nití a podobně.

Proplet této konstrukce obsahuje vlákennou proplétací vazbu, vytvořenou z vláken jednoho vlákenného útvaru, která tyto plošné vlákenné útvary a zpevňující elementy spojuje vaznou strukturou.

Zpevňující elementy nejsou však v tomto případě mezi vaznými body vlákenné proplétací vazby stabilizovány, takže se dají při působení mechanické síly vytahovat. Z tohoto důvodu nevykazuje proplet žádoucí tvarovou stabilitu.

Jsou rovněž známé proplety sestávající z plošných vlákenných útvarů, obsahujících vlákna o různé teplotě tavení. Charakteristickým znakem těchto propletů je výztužná složka na jejich povrchu v podélném a příčném směru, která je k povrchu propletu stabilizována vlákennou vazbou, vytvořenou vlákny z jednoho plošného vlákenného útvaru.

Výztužná složka je přitom stabilizována následným tepelným zpracováním propletu, a to ve vazných bodech zpevňující vlákenné proplétací vazby, se kterou je výztužná složka v přímém styku. Nevýhodou těchto propletů je uložení výztužné složky na jejich povrchu, což například při použití výztužných skleněných nití nezajišluje dostatečnou adhézi při nanášení asfaltových nebo bitumenových látek.

Do popsané řešená oblasti náleží také textilie zhotovené termoplasticky z vlákenného útvaru, obsahujícího vlákna o různém bodu tavení. Mezi vlákny se nahodile ukládají nilové útvary a po obou vnějších stranách textilie se uloží podélné nilové útvary, které se k vlákennému útvaru přitaví.

Textilie v tomto provedení je určena zejména pro použití na podkladové materiály k výrobě asfaltových lepenek. Z hlediska konstrukce této textilie spočívá hlavní nedostatek v tom, že uložení výztužných útvarů v podélném směru textilie je provedeno z obou stran vlákenného útvaru na jeho povrchu.

Při použití například skleněných vláken dochází ke snížené přilnavosti asfaltu ke skleněným nitím a zakotvení výztužných útvarů k povrchu vlákenného útvaru je snadno naruěitelné.

Cílem vynálezu je odstranit uvedená nevýhody a nedostatky shora uvedených známých textilií, určených k technickým účelům, například ve stavebnictví, u kterých se vyžaduje spínání předepsaných parametrů pevnosti v podélném a příčném sméru, požadavky na tvarovou stabilitu při působení mechanických nebo povétrnostních vlivů.a na vyhovující přilnavost asfaltových naho bitumenových látek.

Dalším cílem vynálezu je dosáhnout těchto parametrů a vlastností textilie při nízké plošné hmotnosti a za ekonomicky výhodných podmínek proplétáním.

Ke splnění těchto cílů směřuje vícevrstvý proplet, obsahující základní a výztužnúu složku, které spojuje proplétací nilová nebo vlékenná vazba, přičemž základní složku propletu tvoří nejmémš dva plošné vlákenné nebo/a nilové útvary a výztužnou složku propletu soustavě podélných nebo/a příčných nilových útvarů.

Podstata vynálezu spočívá v tom, že nejméně jedna z výztužných složek, uložených mezi ploěnými vlákennými nebo/a nilovými útvary základní složky propletu je stabilizována shluky vláken základní složky. Tyto shluky vláken jsou přilepeny nebo přitaveny k části povrchu výztužné složky nejméně přes dvě sousedící nitě a to mezi soustavami vazných bodů proplétací nilové nebo vlákenné vazby.

V jednom možném provedení lze nitě podélné a příčné výztužné složky stabilizovat společně mezi nejméně dvěma plodnými vlákennými nebo/a nilovými útvary základní složky. V jiném alternativním provedení je možno stabilizovat nitě podélné a příčné výztužné složky odděleně v samostatných vrstvách mezi nejméně dvěma ploěnými vlákennými nebo/a nilovými útvary základní složky.

Stabilizace výztužné složky propletu, kterou zajidlují shluky vláken základní složky mezi vaznými body propletu, odstraňuje vnitřní pnutí v základní složce propletu vyvolávané změnami teplot při střídání povětrnostních vlivů.

Dosud používané typy propletů pro střežní asfaltové lepenky i způsobují změny jejich 'tvaru a tím odtržení aafaltové lepenky od středních konstrukcí. U propletů zhotovených podle vynálezu je vnitřní pnutí, vyvolávané změnami teplot a povětrnostními vlivy, potlačeno netavenými svazky vláken, přilepených k části povrchu výztužné složky.

Důvodem pro uložení výztužné složky do prostoru mezi vazné body pletařské nilové nebo vlákenné vazby nejméně dvou ploěných vlákenných útvarů je dosažení dokonalé přilnavosti povrchu propletu k nánosům asfaltových nebo bitumenových látek.

Z tohoto důvodu jsou výztužné nitě, například skleněné, uložené uvnitř propletu, nikoliv na jeho povrchu, takže nesnižuji adhezi propletu při nanášení asfaltových nebo bitumenových látek.

Podstata vynálezu je blíže vysvětlena na připojených výkresech, znázorňujících nakolik příkladných alternativních konstrukčních provedení vícevrstvého propletu v prostorovém pohledu v částečném řezu. Jednotlivé výkresy znázorňují ne obr. 1 proplet se základní složkou vytvořenou ze dvou plodných vlákenných útvaru, dále výztužnou složkou v podélném směru a proplétací nilovou vazbou.

Na obr. 2 proplet se základní složkou ze dvou plodných vlákenných útvarů, mezi nimi uloženou výztužnou složkou v příčném směru e proplétací nilovou vazbou, na obr. 3 proplet se základní složkou ee dvou plodných vlákenných útvarů, déle výztužnou složkou v podélném a příčném směru mezi těmito plodnými vlákennými útvary a zpevňující proplétací vlákennou vazbou, na obr. 4 proplet se základní složkou, vytvořenou ze tří ploěných útvarů, z nichž dva jsou vlákenné a jeden vnějěí nilový, dále výztužnou složkou, uloženou mezi oběma vlákennými útvary a zpevňující proplétací nilovou vazbou a na obr. 5 proplet se základní složkou ze tří ploěných vlákenných útvarů, mezi nimiž je odděleně uložena výztužná složka v podélném a příčném směru a proplétací nilovou vazbou.

Podle obr. 1 sestává vícevrstvý proplet ze základní složky, tvořené ze dvou ploěných na sobě položených vlákenných útvarů £, obsahujících vlákna o různém bodu tavení, mezi kterými jsou uloženy nitě £ podélné výztužné složky v prostoru £ mezi vaznými body 8 vytvořené nilovou proplétací vazbou č, v řetízkové vazbě.

Stabilizace nití 4 výztužné složky je zajiětěne shluky slepených vláken £, které jsou přilepeny k části povrchu nití £ podélné výztužné složky, v prostoru £ mezi soustavami vazných bodů 8.

Na obr. 2 je znázorněn vícevrstvý proplet podle vynálezu, sestávající ze základní složky ze dvou na sobě uložených ploěných vlákenných útvarů £ s obsahem vláken o různé teplotě tavení. Mezi těmito dvěma plošnými vlákennými útvary £ jsou umístěny nitě £ příčné výztužné složky v prostoru £ mezi vaznými body ,8 nilové proplétací vezby b..

Shluky slepených vláken £ ploěných vlákenných útvarů £ stabilizují nitě £ výztužné složky proti vytažení tím, že jsou přilepeny z části jejich povrchu v prostoru £ mezi vaznými body 8 nilové proplétací vazby £.

Podle obr. 3 je vícevrstvý proplet složen ze dvou na sobě uložených ploěných vlákenných útvarů £ spojených mezi sebou vlákennou proplétací vazbou £. Mezi těmito oběma ploěnými vlákennými útvary £, obsahujícími vlákna o různém bodu tavení, jsou uloženy křížem v jedné rovině na sobě nitě £ podélné výztužné složky a nitě £ příčné výztužné složky v prostoru 2 mezi vaznými body £ z vlázenne proplétací vazby £.

Stabilizace nití £ podélné výztužné složky a nití £ příčné výztužné složky je v tomto případě zajištěna shluky slepených vláken £ z obou ploěných vlákenných útvarů £ tím způsobem, že shluky £ jsou přilepeny k části povrchu nití £ podélné výztužné složky a nití £ příčné výztužné složky v prostoru £ mezi vaznými body 8 zpevňující vlákenné proplétací vazby £.

Na obr. 4 je znázorněn proplet podle vynálezu, který je složen v základní složce ze dvou ns sobě položených ploěných vlákenných útvarů £ na jedné straně propletu a z jednoho s těmito vlákennými útvary £ spojeného plošného nitového útvaru 2, tvořícího druhou stranu propletu.

Mezi oběma plošnými vlákennými útvary £ s obsahem tavitelných a netavitelných vláken jsou uloženy nitě £ podélné výztužné složky v prostoru £ mezi vaznými body 8 nilové proplétací vazby 6,.

Tavitelná vlákna z ploěných vlákenných útvarů £ vytvořila shluky slepených vláken £ spojených s částí povrchu nití £ podélné základní složky, čímž se tato zároveň stabilizovala proti vytažení v podélném směru propletu. Plošný nilový útvar 2, vytváří v propletu zpevňující složku v příčnám směru a současně lícní stranu propletu.

Na obr. 5 je znázorněn vícevrstvý proplet, sestávající v základní složce ze tří na sobě položených vrstev ploěných vlákenných útvarů £, obsahujících kromě vláken o různé teplotě tavení také vlákna netaviteiná.

Mezi spodním a prostředním plošným útvarem £ jsou uloženy nitě £ podélné výztužné složky a mezi prostředním a horním plošným vlákenným útvarem £ nitě £ příčné výztužné složky. Vzájemné uložení nití £ podélné výztužné složky a nití £ příčné výztužné složky v jedné rovině odděleně od sebe křížem mezi vlákennými útvary je petrné v prostoru £ mezi vaznými body 8 nilové propéltací vazby 6..

Stabilizace nití £ podélné výztužné soustavy je zajištěna shluky pletených vláken £ spodního a prostředního vlákenného útvaru £ v prostoru 2 mezi vaznými body 8 nilové vazby 6., to jest ve směru délky propletu, zatímco stabilizace nití 2 příčné výztužné soustavy je provedna shluky £ pletených vláken z prostředního a horního plošného vlákenného útvaru χ v prostoru 2 mezi věznými hody 2 proplétací vazby 6., to je ve směru ělře propletu.

Příklad 1

Proplétacímu stroji Arachne dělení M 50 se předkládají dva plošné vlákenné útvary, obsahující vlákna z PESs 6,7 dtex 80 mm a POPs 17 dtex 130 mm v poměru 80/20 PESs/POPs.

Každý z plošných vlákenných útvarů má plošnou hmotnost 70 g . b .

Mezi tyto plošné vlákenné útvary se vkládá sustava podélných skleněných nití o jemnosti 100 tex, a to v počtu 300 nití na šíři 1 metru propletu. Pro zpevňující řetízkovou vazbu je použito hladké matované PESh 167 dtex.

Z uvedených komponent se vytvoří proplet o plošné hmotnosti 200 g . m , který se tepelně zpracuje při teplotě 180 ež 190 °C, při které se POPs vlákna částečně netaví a přilepí k povrchu skleněných nití, uložených v prostoru mezi vaznými body řetízkové proplétací vazby, čímž se skleněné nitě propletu stabilizují proti vytažení v podélném směru.

Současně se vytvoří i tvarová stabilita propletu, která zamezí další jeho tvarové změně v průběhu delšího zpracování, to jest při smáčení v asfaltové lázni. Proplet vykazuje průměrnou pevnost v podélném směru 715 N a v příčném směru 230,4 It a je vhodný k použití pro výrobu těžkých izolačních pásů, které jsou mechanicky namáhány.

P ř i k 1 a d 2

Proplétacímu stroji Arachne dělení M 40 se předkládají dva plošné vlákenné útvary z druhotných syntetických materiálů s obsahem 50/40/10 PESs/PADs/POPs, různé délky e jemnosti. Plošná hmotnost každého vlákenného útvaru činí 70 g . m^-2.

Mezi tyto plošné útvary se ukládá soustava skleněných nití o jemnosti 100 tex. V podélném směru se zaplétají mezi vazné body vlákenné vazby z jednoho vlákenného plošného útvaru a zároveň v příčném směru mezi vazné body vlákenné zpevňující vazby ve směru šíře propletu.

—2 -»2

Takto zhotovený proplet má plošnou hmotnost 210 g . m s podílem 140 g . m vlákenné složky e 70 g . m^-2 skleněných nití. Při tepelné fixaci při 195 °C se zcela roztaví POPs vlékne, která se slepí s ostatními vlákny k povrchu skleněných nití, čímž se stabilizují proti vytažení. Proplet vykazuje vyrovnané pevnoti v podélném i příčném směru při průměrné hodnotě 585,5 N a průměrné tažnosti 4 % a je vhodný jako podklad pro výrobu těžkých izolačních pásů.

Claims (3)

1. .PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Vícevrstvý proplet se zvýšenou pevností v podélném a/nebo příčném směru a se zvýěenou tvarovou stabilitou, sestávající ze Základní složky, obsahující nejméně dva plošné vlákenné nebo/a nilové útvary, z výztužné složky obsahující soustavu podélných nebo/a příčných nilových útvarů, a z proplétací niťové nebo vlákenné vazby, která spojuje základní a výztužnou složku, vyznačující ae tím, že nejméně jedna výztužná složka (4, 5) uložená mezi plošnými vlákennými nebo/a nilevými útvary (1, 2) základní složky propletu je stabilizována shluky vláken (3) základní složky, které jsou přilepeny nebo přitaveny k části povrchu výztužné složky (4, 5) nejméně přes dvá sousedící nitě, a to mezi soustavami vazných bodů (8) proplé244011 tací nllové nebo vlákenně vazby (6, 7).
2. 2, Vícevrstvý proplet podle bodu 1, vyznačující se tím, tužně složky (4, 5) jsou stabilizovány společně mezi nejméně nitovými útvary (1, 2) základní složky.

   že nitě podélně a příčné výzdvěma plošnými vlákennýminebe/s
3. 3. Vícevrstvý proplet podle bodu 1, vyznačující se tím, že nitě podélná a příčná výz-