CS243119B1 - Zařízení pro usazování kalů v bubnových parních kotlech - Google Patents

Abstract

Účelem vynálezu je odstranit ztráty nárazovým odkalovénim ze spodních komor během provozu a nebezpečí poruch cirkulace. Toho se dosahuje tím, že zařízení je vytvořeno ve vodním prostoru bubnu nejméně jednou usměrňovači přepážkou a nejméně jednou usazovací přepážkou, přičemž přívod čištěné oběhové vody u dna bubnu je zaústěn do sběrného prostoru čiStěné oběhové vody jako část£ vodního prostoru bubnu omezeného usměrňovači přepážkou a otevřeného směrem ke dnu bubnu otvorem pro výtokyčištěné oběhové vody ve spodku usměrňovači přepážky, zatímco usazovací přepážka je umístěna mimo sběrný prostor čiStěné oběhové , vody a je připojena k bubnu a k usměrňovači přepážce.

Description

(54) Zařízení pro usazování kalů v bubnových parních kotlech

Účelem vynálezu je odstranit ztráty nárazovým odkalovénim ze spodních komor během provozu a nebezpečí poruch cirkulace. Toho se dosahuje tím, že zařízení je vytvořeno ve vodním prostoru bubnu nejméně jednou usměrňovači přepážkou a nejméně jednou usazovací přepážkou, přičemž přívod čištěné oběhové vody u dna bubnu je zaústěn do sběrného prostoru čiStěné oběhové vody jako část£ vodního prostoru bubnu omezeného usměrňovači přepážkou a otevřeného směrem ke dnu bubnu otvorem pro výtokyčištěné oběhové vody ve spodku usměrňovači přepážky, zatímco usazovací přepážka je umístěna mimo sběrný prostor čiStěné oběhové , vody a je připojena k bubnu a k usměrňovači přepážce.

Obr. 1

Vynález se týká zařízení pro usazováni kalů v bubnových parních kotlech.

V bubnových parních kotlech jsou cirkulační okruhy tvořeny varnými a převáděcími trubkami a zavodňovacími trubkami. Převáděcí, příp. varné a zavodňovací trubky ústí svým horním koncem do oddělovacího bubnu, varné a zavodňovací trubky jsou svými spodními konci zaústěny do zavodňovacích komor podstatně meněích průměrů než je oddělovací buben. K nejnižěl partii každé zavodňovací komory bývá připojeno odkalovací potrubí s armaturou, zaústěné do odkalovacího expanderu, který je spojen β okolním ovzduSím a je opatřen výpustí do vodoteče. Při obvyklém počtu zaústěných zavodňovacích i varných trubek do zavodňovací komory nejsou věak v ní vzhledem k intenzivnímu proudění a víření při provozu parního kotle splněny předpokládané podmínky k usazení jemnějších kalových částeček. Odkalování ze zavodňovacích komor při provozu kotle je pak málo účinné.

Proto se u některých parních kotlů provádí odkalování z bubnu, který vzhledem ke komorám mé podstatně větší rozměry a u nšhož jsou proto k sedimentaci daleko lepší předpoklady. U jednoho známého provedení odkalovacího zařízení je při alespoň jednom z den bubnu, v jeho nejnižším místě upraven s ohledem na lepší strhávání usazených kalů parciální usazovací žlab, do kterého je odspodu zaústěna odkalovací trubka. Pro odkalovánl je zde k dispozici velký usazovací prostor, avšak vlastní sběrný prostor, z něhož jsou kaly odplavovány do odkalovacího potrubí, je vzhledem k tomuto usazovacímu prostoru pomšrnš malý, takže z celého množství oběhové vody je čištěn pouze její poměrně malý podíl. U druhého známého provedení odkalovacího zařízení je v nejnižěích partiích bubnu ustaven průběžný odkalovací žlab, v němž je podélně umístěna odkalovací trubka, která má ve stěně upravenu řadu odkalovacích otvorů.

Nevýhodou tohoto druhého provedení je snížený strhávací účinek. Popsané nedostatky odstraňuje zařízení, které shromažďuje kaly z části oběhové vody v poměrně malém usazovacím prostoru v bubnu u jeho den, z něhož jsou kaly odváděny děrovanou odkalovací trubkou během běžného provozu kotle, zatímco při odstávce kotle se odkaluje ze spodních zavodňovacích komor. Praxe ukázala některé nevýhody i tohoto řešení. Jde o vícenáklady s druhým odkálovacím systémem, protože odkalovací trasy ze spodních zavodňovacích komor při vypouštěni vody z kotle i pro krátkodobé odstávky kotle bez vypouštění vody z kotle musí zůstat zachovány.

Dále je obtížné volit tak velkou rychlost na vstupu do otvorů odkalovací trubky, aby byly všechny kaly strženy z celého usazovacího prostoru. Konečné lze tento způsob použít jen u nově vyráběných kotlů, kde se předem pamatuje na vyvedení odkalovacích trubek z bubnu.

Z praxe ještě vyplývá, že odkalování je nejpotřebnější po prvním nejetí kotle, než se vyčistí všechny vnitřní plochy trubek a komor zařazených v cirkulačních okruzích. Postupně s dobou provozu kotle množství kalů klesá, pokud nedojde k výměně některých částí cirkulačních okruhů.

Je známo také řečení, kolem ústí zavodňovacích trubek je utvořena ohrada z plochéčů, které má zamezit strhávání kalů do zavodňovacích trubek ze stěn bubnu. Při tomto uspořádání však jen část proudu oběhové vody projde mimo vodní prostor nad ohradou z plochéčů, takže kaly mohou sedimentovat jen z této části proudu.

Výše uvedené nedostatky odstraňuje zařízení pro usazování kalů v bubnových parních kotlech dle vynálezu. Podstata vynálezu spočívá v tom, že zařízení je vytvořeno ve vodním prostoru bubnu nejméně jednou usměrňovači přepážkou a nejméně jednou usazovací přepážkou, přičemž přívod čištěné oběhové vody u dna bubnu je zaústěn do sběrného prostoru čištěné oběhové vody jako části vodního prostoru bubnu omezeného usměrňovači přepážkou a otevřeného směrem ke dnu bubnu otvorem pro výtok čištěné oběhové vody ve spodku usměrňovači přepážky, zatímco usazovací přepážka je umístěna mimo sběrný prostor čištěné oběhové vody a je připojena k bubnu a k usměrňovači přepážce.

243U9

Toto intenzívni čištění je výhodné doplnit částečným čištěním ostatní oběhové vody při využiti nejméně jedné podélné druhotné usazovací přepážky připevněné k bubnu u ústí zavodňovacích trubek tak, že u oddělovacích prvků neobklopených ve vodním prostoru bubnu usměrňovači přepážkou, je ve vodním prostoru bubnu směrem dovnitř bubnu umístěna podélná vodící přepážka, mezi jejíž spodní hranou a stěnou bubnu je mezera pro výtok ostatní oběhové vody do druhotného usazovacího prostoru.

Takovým uspořádáním odpadnou ztráty neúčinným nárazovým odkalováním ze spodních komor během provozu a nebezpečí poruch cirkulace u některých typů kotlů při nárazovém odkalovéní. Množství usazených kalů ve vytvořených usazovacích prostorech v bubnu bude v časové jednotce zpravidla podstatně větší po prvním najetí kotle než v pozdějším provozu, ovšem v té době bývá také kotel častěji odstavován, takže lze častěji podle potřeby zařadit otevření bubnu a mechanické odstranění kalů z usazovacích prostorů bubnu.

Regulace obsahu rozpuštěných solí v oběhové vodě nepřetržitým odluhováním solemi nejzahuštěnějšl oběhové vody, mechanické čištění usazovacích prostorů bubnu v době odstávek i odkalovéní ze spodních komor při odstévkéch kotle jsou pak tři způsoby jak účinně a hospodárně zbavovat vodní obsah kotle rozpuštěných i pevných nečistot v oběhové vodě.

Příklad provedení vynálezu je znázorněn na přiloženém výkrese. Na obr. 1 je nérysný řez částí bubnu se zařízením dle vynálezu. Na obr. 2 půdorysný řez, na obr. 3 a 4 bokorysný řez v rovině A-A a v rovině B-B tímtéž bubnem.

Buben g. je složen z válcové části 2 a ze dvou den g. Spodní část bubnu g. vyplněné vodou s parními bublinami se nazývé vodní prostor Přívodní trubky g parovodní směsi jsou zaústěny do sběrné komory 6 parovodní směsi, spojené s oddělovacími prvky 2 po každé straně bubnu g. nejbližších ke dnu £ bubnu g. je uspořádán přívod 8 oběhové vody do sběrného prostoru £ čištěné oběhové vody, který je ohraničen lomenou usměrňovači přepážkou gjO, umístěnou ve vodním prostoru g. Sběrný prostor £ čištěné oběhové vody je opatřen otvorem 11 pro výtok čištěné oběhové vody upraveným ve spodku usměrňovači přepážky 10 u dna £ bubnu g,. Mezi usměrňovacim! přepážkami 10 je umístěna napříč bubnem g, usazovací přepážka 12. Mezi usazovací přepážkou 12 a dnem g bubnu g. je vytvořen usazovací prostor gg. Zavodňovací trubky 14 jsou zaústěny do bubnu g, mimo sběrný prostor £ čištěné oběhové vody a mimo usazovací prostor gg.

U dalších oddělovacích prvků 2, které nejsou obklopeny usměrňovači přepážkou gg, je směrem dovnitř bubnu g, umístěna podélná vodící přepážka 15 sahající svým vrchem do výše hladiny a lomená tak, že svojí spodní stranou 16 končí pod oddělovacími prvky 2 tak, že mezi její spodní hranou 16 a stěnou bubnu g, zůstává mezera pro výtok ostatní oběhové vody. Po obou stranách řady zavodňovacích trubek 14 jsou připojeny podélné druhotné usazovací přepážky 17 v délce mezi oběma usměrňovacími přepážkami gg. Za těmito druhotnými usazovacími přepážkami 17 je vytvořen druhotný usazovací prostor 18.

Parovodní směs přiváděná do bubnu g. přívodními trubkami g proudí do sběrné komory 6 a odtud do oddělovacích prvků 2> v nichž se odděluje péra od vody. Oddělená vod* z ppsledních čtyř oddělovacích prvků 2 ^{u dna} £ ^na každé straně bubnu g. proudí do sběrného prostoru £ čištěné oběhové vody a otvorem 11 pro výtok čištěné oběhové vody vytéké ke dnu 2 bubnu g., kde se obraci a mezi usměrňovacími přepážkami 10 se zvedá nad usazovací přepážku gg, zatímco kaly zůstávají v usazovacím prostoru 13 na spodku bubnu g., kde se hromadí a odkud se při odstávce kotle a po otevření bubnu g, odstraňují. Do zavodňovací trubky 14 za usazovací přepážkou 12 tak proudí oběhové voda zbavená kalů.

Ostatní oběhové voda ze středních oddělovacích prvků 2 proudí mezerou mezi spodní hranou 16 vodící přepážky gg a stěnou bubnu g. ke spodku bubnu g., zvedá se nad podélnou druhotnou usazovací přepážkou gg, přičemž část kalů z ostatní oběhové vody se usazuje v druhotném usazovacím prostoru 18.

Toto usazování kalů z ostatní oběhové vody ovšem není tak intenzivní jako v usazovacím prostoru 13. kde proud čištěné oběhové vody má pro usazování kalů k dispozici delší dobu i delší dráhu.

Podobni jako u vynálezu s autorským osvědčením č. 220 727 lze zařízení dle tohoto vynálezu použít i v případech, že v bůbnu i nejsou použity jako oddělovací prvky J vnitřní cyklony se sběrnou komorou 6, když po zajištSnl potřebného oddělovacího účinku postačí plechy plné i děrované různých tvarů a v různých kombinacích se síty a jinými separačními prvky. Při přívodu parovodní směsi jen po jedné straně bubnu J. bude u každého dna 3 bubnu J. jen po jedné usměrňovači přepážce 10.

Usměrňovači přepážka 10 nemusí sahat až do výie maximální hladiny v bubnu J., zvléiti je-li zapojeno víee oddělovacích prvků 2 do sběrného prostoru 2 íiětiné oběhové vody. Pak může nejčistil čést vody z horních vrstev přetékat přímo do ostatního vodního prostoru A hubnu J, přes horní hranu usměrňovači přepážky 10 a jen čést oběhové vody vícě zahuštěné kaly vytékat otvorem 11 pro výtok čištěné oběhové vody ke dnu bubnu J. do usazovacího prostoru 13.

Uspořádáním tohoto zařízení dle vynálezu se současně plní funkce zařízeni k vyrovnávání teploty stěny bubnu J. parního kotle u jeho den zvláště při najíždění kotle podle autorského osvědčení č. 152 588.

Claims (2)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Zařízení pro usazování kalů v bubnových parních kotlech vyznačené tím, že je vytvořeno ve vodním prostoru (4) bubnu (1) nejméně jednou usměrňovači přepážkou (10) a nejméně jednou usazovací přepážkou (12), přičemž přívod (8) čištěné oběhové vody u dna (3) bubnu (1) je zaústěn do sběrného prostoru (9) čištěné oběhové vody jako části vodního prostoru (4) bubnu (1) omezeného usměrňovači přepážkou (10) a otevřeného směrem ke dnu (3) bubnu (1) otvorem (11) pro výtok čištěné oběhové vody ve spodku usměrňovači přepážky (10), zatímco usazovací přepážka (12) je umístěna mimo sběrný prostor (9) čištěné oběhové vody a je připojená k bubnu (1) a k usměrňovači přepážce (10).
2. 2. Zařízení dle bodu 1, obsahující nejméně jednou podélnou druhotnou usazovací přepážku připevněnou k bubnu a ústí zavodňovacích trubek vyznačené tím, že u oddělovacích prvků (7) neobklopených ve vodním prostoru (4) bubnu (1) usměrňovači přepážkou (10), je ve vodním prostoru (4) bubnu (1) umístěna podélné vodící přepážka (15), mezi jejíž spodní hranou (16) a stěnou bubnu (1) je mezera pro výtok ostatní oběhové vody do druhotného usazovacího prostoru (18).