CS221394B1 - Odkalovací zařízení - Google Patents

Abstract

Vynález se týká odkalovacího zařízení pro bubny na oddělování páry a vody ze směsi. Zařízení podle vynálezu pro bubny na oddělování páry a vody ze směsi je umístěno ve vodním prostoru ležatého bubnu, přičemž ve vodním prostoru bubnu je umístěn nad ústím nejméně Jedné zavodňovací trubky usměrňovači kryt, který Je svými podélnými plechy a příčným plechem spojen se stěnou bubnu a je otevřen na straně bubnu, kde jsou připojeny dvě oddělovací přepážky ke spodku bubnu a k podélným plechům usměr- ňovacího krytu. Odkalovací trubka je položena u spodku bubnu kolem podélných plechů a příčného plechu usměrňovacího krytu a je opatřena otvory na straně odvrácené od usměrňovacího krytu. Horní plech usměrňovacího krytu se směrem od dna bubnu svažuje. Vynálezu může být využito u parních kotlů a na využití odpadního tepla v chemickém průmyslu.

Description

Vynález se týká odkalovacího zařízení pro bubny na oddělování páry a vody ze směsi.

Zařízení podle vynálezu pro bubny na oddělování páry a vody ze směsi je umístěno ve vodním prostoru ležatého bubnu, přičemž ve vodním prostoru bubnu je umístěn nad ústím nejméně Jedné zavodňovací trubky usměrňovači kryt, který Je svými podélnými plechy a příčným plechem spojen se stěnou bubnu a je otevřen na straně bubnu, kde jsou připojeny dvě oddělovací přepážky ke spodku bubnu a k podélným plechům usměrňovacího krytu. Odkalovací trubka je položena u spodku bubnu kolem podélných plechů a příčného plechu usměrňovacího krytu a je opatřena otvory na straně odvrácené od usměrňovacího krytu. Horní plech usměrňovacího krytu se směrem od dna bubnu svažuje.

Vynálezu může být využito u parních kotlů a na využití odpadního tepla v chemickém průmyslu.

k-

Vynález se týká odkalovacího zařízení pro bubny na oddělování páry a vody ze směsi, které jsou součástí parních kotlů nebo zařízení na využití odpadního tepla v chemickém průmyslu.

Oběhové voda v parním kotli i v zařízení na využití odpadního tepla v chemickém průmyslu bývá znečištěna různými solemi, koloidními látkami i pevnými částicemi, které jsou do cirkulačních okruhů přinášeny napájecí vodou nebo dávkovaným roztokem solí pro úpravu chemických vlastností oběhové vody, případně bývají usazeny na stěnách trubek z výroby a montáže nebo se z materiálu trubek po jeho chemickém přetvoření uvolňují.

Ulpívání kalu na výhřevných plochách zvyšuje místní hydraulické odpory, v extrémním případě může způsobit iaž ucpání některých průtokových průřezů, dále zhoršuje přestup tepla, tím se celkově zhoršují průtokové poměry, zvyšují se ztráty a snižuje se životnost částí cirkulačního systému.

Proto je nezbytně nutno kaly z oběhové vody odstraňovat. Odstraňování kalů, které se nazývá odkalování, je prudký jednorázový odvod oběhové vody většinou z nejbližšího místa cirkulačního systému, při němž jsou kalové částice strženy odkalovacím potrubím do odpadu a v praxi se provádí periodicky. U cirkulačního systému, obsahujícího trubkové stěny, které ohraničují spalovací prostor parního kotle a k nimž jsou připojeny komory, se toto odkalování provádí zpravidla u spodních, zavodňovacích komor, ve kterých se předpokládá největší koncentrace kalových částeček.

K nejnižší partii každé zavodňovací komory je připojeno· odkalovací potrubí s armaturou, zaústěné do odkalovacího expandéru, který je spojen s okolním ovzduším a je opatřen výpustí do vodoteče. Mají-li zavodňovací komory malou světlost a je-li do nich zaústěno větší množství zavodňovacích trubek a varných trubek, pak vzhledem k intenzivnějšímu proudění i víření nejsou v nich při provozu parního kotle splněny předpokládané podmínky k usazení jemnějších kalových částeček. Odkalování je pak málo účinné.

O něco příznivější poměry bývají u svislých výměníků zařízení na využití odpadního tepla při odkalování ze spodních den, i zde však lze předpokládat únos jemnějších kalových částeček vzestupným proudem vody.

Z tohoto důvodu se u některých parních kotlů provádí odkalování z bubnu, který vzhledem ke komorám má podstatně větší rozměry, a u něhož jsou proto k sedimentaci daleko lepší předpoklady. U jednoho· známého provedení odkalovacího· zařízení je v njnižší partii bubnu zpravidla při alespoň jednom z jeho den upraven s ohledem na lepší strhávání usazených kalů parciální usazovací žlab, do kterého je odspodu zavedeno ústí odkalovací trubky.

Pro odkalování je zde k dispozici velký odkalovací prostor, avšak strhávací vlastní prostor, z něhož jsou kaly odplavovány do odkalovacího potrubí, je vzhledem k tomuto· odkalovacímu prostoru poměrně malý, takže z celého množství oběhové vody je čištěn také pouze její poměrně malý podíl. U druhého známého provedení odkalovacího zařízení je v nejnižší partii bubnu ustaven průběžný odkalovací žlab, v němž je podélně umístěna odkalovací trubka., která má ve své stěně upravenu řadu odkalovacích otvorů. Nevýhodou tohoto provedení je snížený strhávací účinek.

Výše uvedené nevýhody pro bubny s větším počtem zavodňovacích trubek odstraňuje odkalovací zařízení pro bubny na oddělování páry a vody ze směsi, umístěné ve vodním prostoru ležatého bubnu podle vynálezu. Jeho podstata spočívá v tom, že ve vodním prostoru bubnu je umístěn nad ústím alespoň jedné zavodňovací trubky usměrňovači kryt, který je svými podélnými plechy a příčným plechem spojen se stěnou bubnu a je otevřen u dna bubnu, kde jsou připojeny dvě oddělovací přepážky ke spodku bubnu a k podélným plechům usměrňovacího krytu. Odkalovací trubka je položena u spodku bubnu kolem podélných plechů a příčného plechu usměrňovacího krytu a je opatřena otvory na straně odvrácené od usměrňovacího krytu. Horní plech usměrňovacího krytu se s výhodou směrem od dna bubnu ke středu bubnu svažuje.

Uspořádáním podle vynálezu se dosáhne lepšího účinku jako u dřívějších provedení při několika málo zavodňovacích trubkách a oddělovacích prvcích jednodušeji.

Příklad provedení •odkalovacího zařízení podle vynálezu v bubnu přiřazeném k pyrolýzní peci je znázorněn na připojeném výkresu. Na obr. 1 je odkalovací zařízení v osovém nárysném řezu, na obr. 2 je toto zařízení v lomeném půdorysném řezu A—A a na obr. 3 v bokorysném řezu B—B a na obr, 4 v bokorysném řezu C—C.

V nakresleném příkladu provedení je odkalovací zařízení umístěno ve válcovém plášti 2 ležatého bubnu 1, který má na svých koncích přivařena půlko vá dna 3, z nichž neznázorněné dno je opatřeno průlezovým otvorem s víkem. Spodní větší část buhnu 1 tvoří vodní prostor 4, horní menší část hubnu 1, parní prostor .5, zaujímá pára. Do válcového pláště 2 jsou radiálně z jedné strany zavedeny přívodní trubky 6 parovodní směsi a zespodu zavodňovací trubky 7 pro odvod vody. Výstupní parní trubka je zaústěna v polovině délky bubnu 1 svisle vzhůru, tatD část bubnu 1 již není na výkresu zachycena.

V bubnu 1 je upevněna vnitřní vestavba, která obsahuje separační zařízení, adkalovací zařízení a další přslušenství. Separační zařízení sestává z dvojic svislích oddělovacích prvků 8, spojených vstupními kanály 9 s přívodními trubkami 6 parovodní směsi.

221334

Oddělovací prvky 8 jsou částečně ponořeny ve vodním prostoru 4. Cyklónové oddělovací prvky 8 jsou vytvořeny jako nahoře i dole otevřené válcovité nádoby, do jejichž středních částí tangenciálně ústí vstupní kanály 9 společné vždy pro jednu dvojici. Ve spodní části každého oddělovacího prvku 8 upravená výpusť 10 sestává z kloubovitého dna a z usměrňovačích lopatek, upravených v meziváloovém prostoru mezi tímto dnem a dolním okrajem válcovitého pláště.

Odkalovací zařízení umístěné ve vodním prostoru 4 bubnu 1 sestává z usměrňovacího krytu 11, oddělovacích přepážek 15 a odkalovací trubky 16. Usměrňovači kryt 11 sestává ze dvou podélných plechů 12, jednoho horního plechu 13 a jednoho příčného plechu 14 a je otevřen největším příčným průřezem u dna 3 bubnu 1 a svažuje se svým horním plechem 13 směrem ke středu bubnu

1. Oba podélné plechy 12 i příčný plech 14 jsou spojeny s válcovým pláštěm 2 bubnu 1 kolem ústí zavodňovací trubky 7, v jejíž blízkosti je umístěn příčný plech 14.

V příčné rovině vstupního otvoru do usměrňovacího krytu 11 jsou umístěny dvě oddělovací přepážky 15 s vodorovnou horní hranou, spojené s podélnými plechy 12 usměrňovacího krytu 11 i s válcovým pláštěm

2. Na spodku bubnu 1 kolem obou podélných plechů 12 i příčném plechu 14 leží odkalovací trubka 18 s otvory na straně odvrácené od usměrňovacího krytu 11. Obě ramena odkalovací trubky 16 jsou pak připojena k jednomu vývodu odkalovací trubky 16 z bubnu 1.

Součástí vn’třr.í vestavby bubnu je také další příslušenství, které není znázorněno, a to hlavně rozvod napájecí vody, odluhovací trubka, zařízení ke zrovnoměrnění odběru odvádné páry do výstupní trubky páry a vnitřní doplňky měřicích tratí.

Parovodní směs je přiváděna přívodními trubkami 6 a vstupními kanály 9 do oddělovacích prvků 8. V oddělovacích prvcích 8 dochází k oddělení páry a vody, pára vystupuje osovými prostory oddělovacích prvků 8 vzhůru, voda odtéká výpustěmi 10 při stěně oddělovacích prvků 8 do vodního prostoru 4. Proud oddělené vody z krajní dvojice oddělovacích prvků 8 u dna 3 bubnu 1 má být odveden zavodňovací trubkou 7 nejbližší ke dnu 3 bubnu 1 (při čtyřech dvojicích oddělovacích prvků 8 ia čtyřech zavodňovacích trubkách 7), odtéká tedy nejprve směrem podélné osy bubnu 1 ke dnu 3 bubnu 1, pak se obrací zpět pod usměrňovací kryt 11 a do zavodňovací trubky 7.

Při proudění oddělené vody směrem ke dnu 3 bubnu 1 při malé rychlosti sedají kaly obsažené v proudu vody dolů, dopadnou na spodek bubnu 1 nebo jsou zadrženy oddělovacími přepážkami 15. Periodickým otevřením odkalovacích ventilů na odkalovací trubce 16 mimo buben 1 jsou pak kaly strhávány s proudem vody do otvorů odkalovací trubky 16. Odkalovací zařízení je uspořádáno symetricky i u druhého dna 3 bubnu 1 (s průlezem), takže ve znázorněném případě je intenzívně odkalována celá polovina oddělené vody.

Sklonem horního plechu 13 směrem od dna 3 bubnu 1 k jeho středu se umožňuje zvláště, aby parní bubliny, které se tvoří pod usměrňovacím krytem 11, například při snížení tlaku, mohly vystupovat k hladině, a nebyly strženy do zavodňovací trubky 7. K vedlejším účinkům lze počítat, že kaly s povrchu usměrňovacího krytu 11 mohou sklouznout k odkalovací trubce 16, a že při velkém vstupním průřezu pro proud vody pod usměrňovači kryt 11 a postupném zvyšování rychlosti bude hydraulický odpor zařízení minimální.

Oddělovací přepážky 15 lze umístit také v prodloužení podélných plechů 12 od vstupního průřezu kanálu ke dnu 3 bubnu 1, pak mají být obě ramena odkalovací trubky 16 prodloužena alespoň po část délky oddělovacích přepážek 15 ke dnu 3 bubnu 1.

OdkalóvaCí zařízení podle vynálezu má také vedlejší kladný účinek, nebcrt zajišťuje cirkulací vody i ve vodním prostoru 4 u den 3 bubnu 1, a tím podstatně rychlejší vyrovnání teplot ve stěně bubnu 1 mezi parním prostorem 5 a vodním prostorem 4. Tak se snižují pnutí z rozdílu teplot ve stěně bubnu 1, vznikající hlavně při najíždění kotle.

Claims (2)

1. Odkalovací zařízení pro bubny na oddělování páry a vody ze směsi, umístěné ve vodním prostoru ležatého bubnu, vyznačující se tím, že ve vodním prostoru (4) bubnu (I) je umístěn nad ústím alespoň jedné zavodňovací trubky (7) usměrňovači kryt (II) , který je svými podélnými plechy (12) a příčným plechem (14) spojen se stěnou bubnu a je otevřen na straně u dna (3) bubnu (1), kde jsou připojeny dvě odělovací přepážky (15) ke spodku bubnu (1) a k

VYNÁLEZU podélným plechům (12) usměrňovacího krytu (11), přičemž odkalovací trubka (16) je položena u spodku bubnu (1) kolem podélných plechů (12) a příčného plechu (14) usměrňovacího krytu (11) a je opatřena otvory na straně odvrácené od usměrňovacího krytu (11).

2. Odkalovací zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že horní plech (13) usměrňovacího krytu (11) se směrem od dna(3) bubnu (1) ke středu bubnu (lj svažuje.