CS242891B2

CS242891B2 - Herbicide

Info

Publication number: CS242891B2
Application number: CS839809A
Authority: CS
Inventors: Michael P Prisbylla
Original assignee: Stauffer Chemical Co
Priority date: 1982-12-27
Filing date: 1983-12-22
Publication date: 1986-05-15
Also published as: BG44710A3; EP0115176B1; AU2288183A; FI834656L; EP0115176A1; AU555854B2; PL245371A1; FI73696C; ES8505376A1; ZA839598B; GR79141B; PL138306B1; KR840007020A; DD218268A5; PT77843A; ES528398A0; MA19989A1; RO89733A; NO834796L; FI73696B

Description

Vynález se týká herbicidního prostředku a jeho použití při regulaci plevele a regulaci přirozeného růstu nebo vývoje rostlin.

Je známo, že se různé znaky růstu rostlin mohou modifikovat nebo regulovat, aby se dosáhlo různých prospěšných účinků.

Například se mohou rostliny odlistit a zastavit růst listu, zatímco produktivní Části rostlin zůstanou neovlivněny. Takový účinek často stimuluje dodatečný růst na produktivních částech rostlin a usnadňuje sklizňové práce. Chemické přípravky produkující tyto účinky jsou zejména použitelné u lnu, bavlny a fazolí a dalších plodin podobné povahy. Pokud má odlistění za následek uhynutí listů, není to herbicidní účinek, protože není poškozen zbytek rostliny. Když dojde к odlistění, je vskutku uhynutí rostliny nežádoucí, protože listy budou dále ulpívat na mrtvé rostlině.

Další odezvou demonstrovanou růstovými regulátory je obecné zpomalení vegetativního růstu. Tato odezva má různé prospěšné znaky. U určitých rostlin způsobuje zmenšení nebo eliminaci normálního vzrůstového vrcholu vedoucího ke krátkému hlavnímu stonku a zvýšení postranního větvení. Výsledkem jsou menší, keřovité rostliny se zvýšenou odolností к uhynutí suchem a nákazou.

Zpomalení vegetativního růstu je také použitelné u trávníkové trávy pro zmírnění rychlosti vertikálního růstu, zlepšení vývoje kořene a tvorby hustšího, pevnějšího trávníku. Zpomalení růstu trávníkové trávy také slouží ke zvětšení intervalu mezi kosením trávníku, golfových hřišt a podobných travnatých ploph.

Nyní bylo zjištěno, že cíničité N-fosfonometylglycinové sloučeniny jsou použitelné při regulaci přirozeného růstu nebo vývoje rostlin a jsou fytotoxické vůči rostlinám. Předmětem vynálezu je proto herbicidní prostředek, který se vyznačuje tím, že jako účinnou látku obsahuje komplexní sloučeninu cínu s N-fosfonometylglycinem v poměru cínu к N-fosfonometylglycinu od 1 : 1 do 1 : 6.

Herbicidní prostředek obsahuje s výhodou komplex kysličníku cíničitého a N-fosfonometylglycinu v poměru cínu к fosfonometylglycinu 1 : 3 a 1 : 4.

Herbicidních účinků se obecně dosáhne s vyšší aplikační dávkou než regulačních účinků růstu rostlin. Sloučenina je obecně účinná při regulaci travnatých plevelů. Termín herbicidně účinné množství značí jakékoliv množství, které zničí rostlinu nebo jakoukoliv její část. Termín rostlina zahrnuje semena, semenáče vegetaci včetně kořenů a nadzemních částí.

Herbicidních účinků se dosáhne nepříznivým ovlivněním přirozeného růstu nebo vývoje rostlin а к dosažení žádaného účinku se může měnit dávka aplikace. Sloučenina podle vynálezu slouží к regulaci přirozeného růstu nebo vývoje regulovaných rostlin různými způsoby a rozumí se, že regulační účinky se mění podle druhu rostliny nebo podle aplikační dávky.

Sloučeniny podle vynálezu se snadno připraví z N-fosfonometylglycinu reakcí s kysličníkem cíničitým nebo acetátem cíničitým za přítomnosti vody za vzniku vodného roztoku. Reakční složky v reakční směsi se zahřívají po předem stanovenou dobu při teplotě zpětného toku a potom se směs nechá zchladnout, filtruje se a vodný roztok se koncentruje za vzniku konečného produktu.

Zdrojem sloučeniny cínu může být jakákoliv forma cínu 4. mocenství, jako kysličník cíničitý, hydroxid cíničitý, acetát cíničitý a chlorid cíničitý, které jsou obchodně dostupné.

N-fosfonometylglycin je snadno dostupný materiál, který se může připravit fosfonometylací glycinu, reakcí etylglycinátu s formaldehydem a dietylfosforitanem nebo oxidací N-fosfinometylglycinu. Tyto metody jsou popsány v USA patentu č. 3,799, 758 a 3,160 632.

Příklad 1 a 2 ilustruje přípravu sloučenin a příklad 3 ilustruje neselektivní herbicidní účinnost. Tyto příklady jsou pouze ilustrativní, demonstrují bez omezení přípravu sloučeniny podle vynálezu a její účinnost při regulaci nežádoucí vegetace.

Příklad 1

Příprava hydroxycíničitého tris-N-fesfonometylglycinu.

Kysličník cíničitý (1,508 g, 0,010 molu) se smíchá s 5,072 g (0,030 molu) N-fosfonometylglycinu ve 200 mililitrové baňce obsahující 60'ml.deonizované vody. Baňka je vybavena magnetickým míchadlem. Tento roztok se zahřívá tři hodiny při teplotě zpětného toku, ochladí se a nechá se míchat přes noc při teplotě místnosti.

Materiál se potom filtruje. Filtrační koláč se promyje 30 ml deionizované vody, potom se 20 ml metanolu a 30 ml dietyléteru. Filtrační koláč se suší v sušárně. Získá se ^{5,55 g bílé}ho pr^ášku o te^plot^ě tání >310 °C. ^Bílý ^pr^áše^k se ^podrot>í s^tan^dar^dn^í ana^lytické proceduře a v žádané sloučenině jako dihydrátu byla potvrzena jedna část cíničitého kationtu a tři části N-fosfonometyigiycinového aniontu. .

Analysa:

Pro C₉H26N3P₃Ol₈Sn vypočítáno: 15,98'% C, 3,85 % H, 6,21 % N, .

13,76 % P, 17,56 % Sn .

nalezeno: 16,21 % C, 3,61 % H, 6,22 % N, 13,60 % P, 15,20 % Sn ^Ta^ké z ^filtrátu ^při 45 °C a t^^ku Xl¹³,,^,32 PP^a rnettaollvých a éteeovvýh ^pr orný vacích kapalin a vodného filtrátu a vodných p^mýv^ích kapalin se získá 0,8 g bílého ^^ku, ^který se . rozld^ ^{při 2}18 -ž ²²² °C.

Příklad 2

Příprava c^ičitého etto--N-fvsfvnvýttyi8iyhinu

Kysličník cíničitý (1,5070 g, 10,010 molu) se smíchá s 6,762 g (0,040 molu) N-fosfo^mety^^^nu ve 200 mililitrové baňce obsahující 60 ml ^ionizované vody. * Baňka je vybavena magnetickým míhhadleeι. Tento roztok se zahřívá 3 hodiny pod zpětným chladičem, vh^hl-^dí se a nec^há se m^íc^ha^{t p}řes noc ^{při 25} °C. ^teriá]. .se ^po^tom fi^ieouje^, a^by se v^dstrαn^ila pevná látka a vodný filtrát. Filtrační koláč se rvevm promyje dvakrát 20 ml d^^izované vody, potom 20 ml metanolu a 20 ml dietyleteru. Filtrační koláč se suší v sušárně. Získá se ^7,1 g ^bílého ^pr^ášku o t^án^í >310 °C. ^Zby^te^k je ^{0,80 g} bí^ho ^ro^ášku^, toerý je rozpus^ý ve vodě a má te^o^ t^án^{í 23}1 °C. ^Bílý ^pr^áše^k se ipodroM s^tan^dardn^í anatytic^ proceduře a v žádané sloučenině jako trihydrátu byla potvrzena jedna část cíničitého kationtu a čtyři díly N-fvsfvnvmteyl8iycinvvéhv aniontu.

Analysa: ,

Pro C12H34N₄P4O23Sn vypočítáno: 17,04 % C, 4,02 * % H, 6,62 % N, 14,62 % P, *14,0 % Sn nalezeno: 17,11 %*C, 3,75'% H, 6,62 . % N, 14,56 % P, 12,5 % Sn ^Ta^ké z fi^rá^ ^po des^tilah^{i př}i ⁴⁵ °C a ^tla^ku 1^33,322 Pa⁹ meta^^vých a ^^^^h prvmývahích kapalin a vodných ^omývac^h kapalin se získá výtěžek 1,1 g bílého prášku, t. t. 224 °C (rozklad).

Příklad 3

Herbicidní účinnost

Tento příklad demonstruje herbicidní účinnost zkoušených sloučenin.

Plastové misky o rozměru 15,2 x 25,4 x 7,0 cm se naplní do hloubky 5,0 cm písčito^hlinⁱtou ^půdou o^bsa^huj^íc^í 5^{0 pp}m o^bc^ho^dn^ího ^fun^gic^idu cⁱs-N (trichlormety^l)thⁱoj-⁴-cyklohexen-l,2-dikarboximidu(captan) a 17-17-17 hrtojiva (procenta N-P₂Oj-K₂O na hmotnostním základě). Několik řádků se vytlačí napříč šířky .každé misky a zasejí se semena travnatých a širokolistých druhů rostlin. Druhy plevelů jsou uvedeny níže:

Trávy:

EC ježatka kuří noha

AF ovrs hluchý

SV bér zelený (Echinochloa crusgalli) (Avena fatua) (Setaria viridis) širokolisté plevele:

SA hořčice (Sinapsós arvensis)

AR

RC laskavec ohnutý (JAnaranthus retroflexus) kadeřavý štovík (Rumex crispus)

Další:

ostřice širokolisté . druhy a trávy se zasejí všechny stejný den. Zaseje se dostatečné množství semen, aby se získalo 20 ' až 50 semenáčů na řádek po vzrůstu, v závislosti na velikosti každé rostliny.

Při preemergentním testu se zaseté plochy jeden den po úpravě postříkají. Při postemergentním testu za 10 dní po zasetí se vzrostlé semenáče všech druhů postříkají vodným roztokem zkoušených sloučenin.

Připraví se základní roztok následujícím způsobem. Pro každou sloučeninu se připraví počáteční roztok 60 mg ve 45 ml vody. K alikvotní části 18 ml se přidá 22 ml vody a povrchov^ě aktⁱvn^ího ^čin^idla TweeJ^*²⁰ tolik, a^by se z^ís^kalo ⁴⁰ ml ^kone^čn^ého roztoku, ^který o^bsahuje 0^,5% Tweer® ²⁰ (polyoxyetylensor^bitanmono].aurát⁾ (olbj./ojj. Dal^ší neupravené plochy se použijí jako standardy pro měření míry regulace plevele u upravovaných ^ploch. Všec^hny ^plochy se umíst^í ve sldenftu ^{při 23,9} až ^26,7 °C a ^pravⁱde^ln^ě se zalévají. .

Dvacet dní po úpravě se zkoušené plochy srovnají se standardem a plevele v každé řadě se hodnotí vizuálně v termínech procentuální regulace v rozmezí 0 až 100 %, kde 0 % představuje stejný stupeň růstu jako ve stejném řádku se standardem a 100 % . představuje úplné uhynutí všech plevelů v řádce. Uvažovaly se všechny typy rostlinného poškození. Výsledky jsou uvedeny v tabulce I.

Tabulka I

Postemergentní herbicidní účinek při 4,53 kg/ha, 12 dní po úpravě

Sloučenina č.	Druhy plevele	RC.	Průměr Trávy širokolisté
SV	EC	AP	SA
1	100	.100	90	50	60	100	50	60	97 65
2 -	100	100	95	65	70	100	85	40	98 80

Ta b u. lka II ‘

Premergentní herbicidní účinek při 4,53 kg/ha; 12 dní po úpravě

Sloučenina č.	SV	EC	AP	, SA	RC	Průměr
Trávy	širokolisté
1	0	0	0	0	0	0	0	0	0
2	0	0	0	0	0	.0	0.	0	0

Heericidní účinnost sloučeniny podle vynálezu (A) byla porovnána s účinností známé látky podobné struktury, N-fosfonpmeeylglycinovou kyselinou (B). „

Tyto sloučeniny se hodnotily při postemergentním testu.

V plastových, květináčích o průměru 15,24 cm naplněných písčiУohlititPc půdou z Keetonu obssahjící hnojivo a fungicid captan se nechá růst nachová ostřice. Rosi^ny se nechhjí růst asi měsíc a týden před postřkeem se opět pohr^noí. Aplikace se provede 23 6,6 1 na hektar. Roztoky obsahují 0,654 g sloučeniny A, 39,146 g vody a 0,2 g Tvém 20 (rmelggáyp), celkem 40 g; a 391 mg sloučeniny B, 39,609 g vody, celkem 40 g.

Hodnocení poškození se provede měsíc po posSřiku.

Výsledky:

Sloučenina	Dávka kg/ha	Plevee:	Osiři^ce	(% poškození)
A	0,69		80
B+	0,69		40

+ 1/2 % etoguadu(C/12)-emmugátoru přidaného pro lepší rozpustnost Z těchto údajů vyplývá, že sloučenina A má lepší herbicidní účinnost než sloučenina B.

Metody aplikace

Při ρopjití jako regulátoru růstu ro^s].ί^t i jako herbicidu jsou sloučeniny nejvíc póujitrlté při aplikaci přímo na rp^t^Иt^y po jejich vyш^jře^:í se z půdy. Pro appikaci na pole se sloučeniny obecně formnu^! ve vhodné smmsi pbsaaující další přísady a ředidla k usnadnění jejcch disperse. Příklddem těchto přísad nebo nosičů jsou voda, organická rozpouštědla, prášky, granule, povrchově aktivní činidla, múze voda-olej a olej-voda, si^áce^a, dispergačn^f činidla a rmejggáory. Formulace má obecně formu popraše, roztoku, emmugovatelného konceenrátu nebo seeččtelnéUp prášku.

A. Popraše

Popraše jsou hutnépráškové sm^ěí, které kpmeinnjí účinné sloučeniny s hutným, volně tekoucím pevným nosičem. Jsou určeny pro a^3.i^ka^:i v suché formě a k rychéému usazení, aby se zab^ánlo zanesení větrem na plochy, kde není jejich pří-Poetost žádoucí.

Nosič může být minerálního nebo rostl^ného původu a s výhodou organický nebo anorganický prášek vysoké sypné hmotnost, nízkého specifického povrchu a nízké kapalinové nasákaa-pti. Vhodné nosiče zahrnnu! slídový tal^ek, pirofllit, hutné kaolinové hlinky, tabákový prach a rozmělněný fosforečnan vápenatý.

Přípravě popraše se někdy napomáhá inkluzí kapalného nebo pevného smáčedla iontového, aniontového nebo neiontového charakteru.'Výhodná smáčedla zahrnují alkylbenzen a alkylnaftalensulfonáty, sulfátované mastné alkoholy, aminy nebo amidy kyseliny, estery kyseliny isothionátu sodného 8 dlouhým řetězcem, estery sulfosukcinátu sodného, estery sulfátované nebo sulfonované mastné kyseliny, ropné sulfonáty, sulfonované rostlinné oleje a diterciární acetylenické glykoly. Typická dispergační činidla zahrnují metylcelulózu, polyvinylalkohol, ligninsulfonáty, polymerní alkylnaftalensulfonáty, naftalensulfonáty sodné, polymetylenbisnaftalensulfonát a N-metyl-N-(dlouhý řetězec kyseliny) tauráty sodné.

Kromě toho jsou zahrnuty do . práškových směsí inertní absorpční rozmělněné pomocné prostředky k napomáhání výroby popraše. Vhodné rozmělněné pomocné prostředky · zahrnují attapulgitovou hlinku, křemelinu, syntetický jemný kysličník křemičitý a syntetický křemičitan vápenatý a horečnatý.

V typických práškových směsích jsou nosiče obvykle přítomny v koncentraci v rozmezí 30 až 90 % hmot. . celkové směsi. Rozmělněný pomocný prostředek tvoří obvykle 5 až 50 % hmot, a smáčedlo až.1,0 % hmot. Je-li přítomno dispergační činidlo, tvoří až 0,5 % hmot, a mohou být také přítomna menší množství prostředku proti spékání a natistatického prostředku. Velikost částic celé směsi je obvykle 30 až 50 um. ’

B. Roztoky .

Vodné roztoky účinných sloučenin se připraví tak, aby aplikace při dávce 9 až 1875 litrů na hektar zajistila požadované množství účinné složky. Obvykle je obsaženo malé množství nefytotoxického povrchově aktivního činidla typicky v rozmezí · 0,05 až 0,5- % hmot, ke zlepšení smáčecí schopnosti roztoku a tak jeho distribuce povrchem rostliny. V tomto směru jsou použitelná aniontová, kationtová, neiontová, amfolytická a iontově obojetná povrchově aktivní činidla.

Vhodná aniontová povrchově aktivní činidla zahrnují soli alkalického kovu, amonné soli a amoniové soli sulfátů mastných alkoholů majících 8 až 18 atomů uhlíku v mastném řetězci a sodné soli alkylbenzensulfonátů majících 9 až 15 atomů uhlíku v . alkylovém řetězci. Vhodná kationtová povrchově aktivní činidla zahrnují kvarterní dimetyldialkylamoniumhalogenidy s alkylovým řetězcem obsahujícím 8 až 18 atomů uhlíku. Vhodná neiontová povrchově aktivní činidla zahrnují polyoxyetylenové adukty mastných alkoholů majících 10 až 18 .atomů uhlíku, polyetylenoxidové kondenzáty alkyfenolů s alkylovým řetězcem se 6 až 12 atomy uhlíku a 5 až 25 moly etylenoxidu kondenzovaných na každý mol alkylfenolu a polyetylenoxidové kondenzáty sorbitanesterů s 10 až 40 moly etylenoxidu kondenzovaných na každý mol sorbitanesteru.

Vhodná amfolytická povrchově aktivní činidla zahrnují sekundární a terciární alifatické aminové deriváty s jedním alifatickým substituentem obsahujícím 8 až 18 atomů uhlíku a dalším obsahujícím aniontovou ve vodě rozpustnou skupinu jako sulfát nebo sulfonát. Příkladem je · 3-dodecylaminopropionát sodný a l-dodecylamino-propan-sulfonát sodný. Vhodná iontově obojetná povrchově aktivní činidla zahrnují deriváty alifatických kvarterních amoniových sloučenin s jedním alifatickým substituentem obsahujícím 8 a,ž 18 atomů úhlíku a dalším obsahujícím aniontovou ve vodě rozpustnou skupinou. Příkladem je 3-(N,N-dimetyl-N-hexadecylamonio)propan-l-sulfonát a 3- (N,N-dimetyl-N-hexadecylamonio)-2-hydroxypropan-l-sulfOnát. ,

C. Emulgovatelné koncentráty

Emulgovatelné koncentráty jsou roztoky, ve kterých je účinná složka a emulgátor rozpuštěný v rozpouštědle nemísitelném s vodou. Před použitím se'koncentrát zředí s vodou za vzniku suspendované emulze kapek rozpouštědla. ‘

Typickým rozpouštědlem pro použití v emulgovatelných koncentrátech jsou oleje, chlorované uhlovodíky a étery nernlsštnlné s vodou, estery a ketony.

Typickým emulátorem je aniontové nebo neiontové povrchově aktivní činidlo, nebo smUěi dvou činidel. Příkaddem jsou mmrkaptan polyetoxyalkoholy s dlouhým řetězcem, alkylarylpulyntuxyalkuholy, estery surbiatnuastté kyseeiny, polyuxyetylenoaé étery s estery sorbianumastné kyseeiny, polyuxyetylntglykuloaé estery s mastnými nebo pryskyřičnými kyselinami, mastné alkylolammidové kondenzáty, vápenaté a amoniové sooi maatných alkoho-sulfátů, ropné sulfonáty rozpustné v oleji nebo s výhodou si^ěi těchto e^uui^c^t^t^jrů. E^gát^ obaykle hmoonostně tvoří 1 ai 10 % celkové smmsi.

Typické emulgovatnlné kunccntráty obsahhií hmoonostně 15 ai 50 % účinné složky, ai 82 % rozpouštědla a 1 ai 10 % emulátoru. Může být také obsažena další přísada jako roztírací činidlo a lepidlo.

D. emmáčtelné prášky

S^máč^e^lné prášky jsou smměi dispe^^ate!^ ve vodě obsahu^cí účinnou složku, inertní pevnou látku s prodlužujícím účinkem, alespoň jedno poarchově aktivní činidlo k zajištění rychlého smáčení a k zabránění shlukování při auapnndoaání ve vodě.

Vhodnými pevnými s prodlužujícím účinkem jsou přírodní uaheniály a mateřá^ získané synteticky z těchto maateřálů. Příkaddem jsou kdcoinity, atthpllgitoaá hlinka, unoUmorUllunutuaá hlinka, syntetický kysličník kře^ii^ítý, synnetický křemičitan hořečnatý a dihydrát síranu vápenatého.

Vhodná poarchově aktivní činidla zahunnjí teiottoaé a ^iontové typy a také .smáčedla a dispergačníčinidla. Obbykle je zahrnuto jedno z nich. Výhodným smáčedlem jsou alkýíbetzét .a hlkylnhftalnnallfutáty, sulfátové mastné alkoholy, aminy nebo amidy kyseliny, esteřykyseliny ·iautUiotátu sodného s dlouhým řetězcem, estery aulfuaukcΐotátu sodného, estery sulfátované nebo sllUonovhné mastné kyseeiny, ropné aulfutáty, aulUonovhné m^sl-inné oleje a diterciární acetylenícké glykoly. Výhodným iiapergačníu čitidneu je ^γΐcelulóza, poUyvinylhlkohoU, liglinallfunáty, polymerní hlkylnhfthlntallfotáty, naftal^ni aulfutát sodný, polyuenylentisntatalntsulfotát a N-meeyl-N(dlouhý řetězec kyseliny; tauráty sodné.

Typický ameáitnltý prášek obsahuje h^c^^t^í^^tně 25 ai 90 % účinné složky, 0,5 ai 2,0 . '% amUáendh, 0,25 ai 5,0 % iispergačtíUo činidla a 9,25 ai 74,25 inertní látky s prodlužujícím účinkem. Často se pou^je místo 0,1 ai 1,0 % látky s prodlužujícím účinkem inhibitor koroze a/nebo odpěňovácí prostředek.

E. Obecně

Obecně se může pouužt jaká^^v běžná postnuengentní metoda aplikace včetně obvyklého vybavení jako poprášení, postřik, a podobně. Mn^oisví účinné složky, která je účinná při produkci žádaného výsledku, může být herbicidní nebo r^guující růst, v závasaouai na povaze regulovaného druhu rostliny a převládaaících podmínek. HenbbciitíUu účinku se obvykle dosáhne při 0,11 ai 56,6 kg/ha účinné složky, s výhodou 0,11 ai 11,3 kg/ha, zatímco regulace růstu rossi^ se obvykle dosáhne při dávce 0,11 ai 22,6 kg/ha účinné složky, s výhodou 0,56 ai 5,66 kg/ha.

Claims

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

1. Herbicidní prostředek, vyznačený tím, že jako účinnou látku obsahuje komplexní sloučeninu cínu s N-fosfonometylglycinem v poměru cínu k N-fosfonometylglycinu od 1 : 1 do 1 : 6.

2. Herbicidní prostředek podle bodu 1, vyznačený tím, že jako účinnou látku obsahuje komple* kysličníku cíničitého a N-fosfonometylglycinu v poměru cínu k N-fosfonometylglycinu 1 : 3.

/«

3. Herbicidní prostředek podle bodu 1, vyznačený tím, že jako účinnou látku obsahuje komplex kysličníku cíničitého a N-fosfonometylglycinu v poměru cínu k N-fosfonometylglycinu 1 : 4.

Severografia, n. p., MOST