CS242889B2 - Projectile for fire arms - Google Patents

Description

Vynález se týká střely pro střelné zbrané, sestávijící ze středního jádra, zadního tělesa, jehož průměr určuje ráži střely a ze spojovacího prostředku meei středním jádrem a zadním tě!esem.

Problém, který se prostředků, která musí a to zvláště ze zbraní vyskytuje u střel tohoto typu být dokonalá, aby se střela z s drážkovanou hlavní, chovala spočívá v kouss-rukci spo jovacích mechanického hlediska při vystřelení, jako střela z jednoho kusu.

Jiný problém, který se vyskytuje u střel tohoto typu, spočívá v uspořádání zadního tělesa, které musí být spojeno s n^i^oinSí^Jí, a které musí při vystřelení zbraně.

spolupracovat s hlavní

Pro odstranění těchto problémů byla vytvořena střela pro střelné ze středního jádra, zadního tělesa, jehož průměr určuje ráži střely a středku meei středním jádrem a zadním těeeeem podle vynálezu, jehož podstatou je, že spojovací prostředky sestávší jednak z kužeeovité spojky tvořené kuželovitým zahloubením a kuželoviýým výčnělkem, jejichž tvary na svém povrchu opatřeno jedním zúžením, která na zbraně, sestávájící ze spojovacího projsou doplňkové, jednak z opěrné plochy, přčeemž zadní těleso je alespoň jedním rozšířením spolupracujícím s hlavní zbraně a alespoň sebe postupně navaa^í a vytvářejí profi!ový povrch.

Vlivem samosvorného během střelby chová jako ze zbraně s drážkovanou hlavní, zadního tělesa do drážek vývrtu prokluzem meei zadním těeesem a účinku střela kuželovité spojky a přídržného účinku opěrné plochy se střela z jednoho kusu; to je zvláště patrné je-li střela vyttřllena protože v okamžžku, kdy se dostane do rotace zaříznutím hlavně, úhlové zrychlení se přenese bez jakýchkoliv ztrát středním jádrem.

Je tedy možné vytvoořt tuto střelu ze dvou čássí, což dovoluje volbu maateřálu tvořícího střední jádro, který je tvrdý, polotvrdý, nebo měkký maaterál a volbu matli.řll tvořícího zadní těleso, který může být ρřippйsobls pro spolupráci s vývreem hlavně za nej lepších možných podmínek, při zachování výhod střely z jednoho kusu z balistického hlediska.

Podle vynálezu může být vytvořena střela vykaaziící vysokou průbojnou sílu vHeem svých bali-st^kých ihaaaaCelrstiC a velkého expansního účinku vHeem tvaru a volby íaatziálu umožněné konstrukcí ze dvou čásSé.

Vlivem vnější konstrukce zadního tělesa střely a tvaru na něm provedeného rozšíření, může být docíleno jednak zvýšení tlaku po vyhoření prachové náplně vlíeem především lepší účinno^i zalemování nábo^ice do střely a lepším těsněním mm z i střelou a vnštřsí stěnou nábojové komory zbraně a jednak může být docíleno progresivního zařízení jaCmll střela dojde ke drážkované stěně hlavně, k tomuto zaříznutí dochází při nižším osovém zpomaaení.

Zalemování nábo^ice do střely může být provedeno na zadním tělese bud v úrovni zúžení, což v obou případech zlepšuje účinnost zalemování.

Aerodynamické chaaaaCezrstiCy střely jsou ve srovnání s konvenční střelou lepší, protože otisky vývrtu hlavně na zadním tělese působí pouze na rozšíření tohoto zadního tělesa a způsobbií značně nižší škodlivý odpor, než v případě konvenční střely.

Je tedy zřejmé, že střela podle vynálezu vykazuje chaara^^s^ky přesno^i a síly, zvláště pokud jde o počáteční rychlosSi dopadu; tyto charaacteίstiCy přesneos! a síly jsou podstatně vyšší než u konvenční střely.

Mimoto životnost hlavně, ze které se sSřílí střely podle vynálezu, je Uší, zvláště v případě zbraně s drážkovanou hlavní, a to vlíeem progresίisího zařezávání způsobeného vnějším tvarem zadního tělesa Střely.

Podle výhodného provedení vynálezu, je na středním jádru proveden kuželovitý výčnělek a v zadním tělese je kužeeovité zahloubení.

Z konstrukčního hlediska je axiální rozměr kužeeovité spojky rovný alespoň jejímu střednímu průměru, výhodně je to dvojnásobek jejího středního průměru.

Úhel úkosu kuže^vitá spoj^ky je s vý^hodou od 3 do ²5^O. Může být rovně^ž použil spojení kužeeovitou spojkou, ve které jsou dva různé úkosy.

j

Ve výhodném provedení vynálezu, rozšíření a zúžení na zadním tělese střely určití společně se středním jádrem profilový povrch.

V jnném výhodném provedeni vynálezu rozšíření a zúžení na zadním tělese střely udávvjí profilový tvar společně s předním tělesem nasazeným na přední čávsi středního jádra.

Zadní těleso s výhodou sestává ze soustavy rozšíření oddělených zúženími; poloměry zakřivení rozšíření a zúžení mohou být shodné.

Kužilovité zahloubení v zadním tělese může dosahovat k zadnímu čelu zadního tělesa, p^eemi kžžilovitý výčnělek středního jádra může dosahovat ai k zadnímu čelu a v kuželoviéém výčnělku je otvor pro upevnění příruby opatřené kuželovitým náliteem, jehož tvar je doplňkovým tvarem otvoru.

Střední jádro může mít řužilooitý povrch končící zaobleným hrotem nebo ogivální povrch končící špičatým hrotem.

Výhodně může mít střední jádro přední část ve tvaru symeerickém s tvarem kuželovitého výčnělku, př^emž přední část může být zakryta předním tě^sem, v němž je vytvořena kuželovitá dutina přzppůsobená pro nasazení na přední část, a přední těleso má tvar symeerický s tvarem zadního tělesa.

Výhodou střely podle vynálezu je dále značně jednoduchá výroba se značně nižšími výrobními náklady.

Příkladné provedení vynálezu je znázorněno na výkresech, kde obr. 1 představuje osový řez střelou zkonstruovanou podle prvního provedení vynálezu, obr. la a lb osový řez obou souččátí střely podle obr. 1, obr. 2 osový řez střelou zkonstruovanou podle druhého provedení vynálezu, obr. 2a, 2b, 2c osové řezy tří součávtí střely podle obr. 2, obr. 3 osový řez střelou zkonstruovanou podle třetho provedení vynálezu, obr. 3a, 3b, 3c osové řezy tří soиččívsí střely podle obr. 3, obr, 4 osový řez střelou zkonstruovanou podle č^^ého provedení vynálezu a obr. 4a a 4b osové řezy dvou součávsí střely podle obr. 4.

Střela podle vynálezu sestává ze středního jádra ^1, zadního tělesa £, jehož průměr udává ráži střely a ze spojovacího prostředku mezi středním jádrem £ a zadním tě^sem £.

*

Tento spojovací prostředek sestává jednak z kžželoviré spojky tvořené kuželovitým zahloubením £ a kuželovitým výčnělkem £ doplňkových tvarů, a jednak z opěrné plochy 15. Zadní těleso 2 je opatřeno na svém povrchu alespoň jedním rozšířením A2, A4, A£, D3, B2' B4 spolupracujícím s hlavní zbraně a alespoň jedním zúžením A3, A5, B14, B3, která na sebe postupně navaa^í a vytvářej profilový povrch. *

Podle provedení znázorněných na obr. 1, la, lb, 2, 2a, 2b, 2c, 3, 3a, 3b, 3c a 4, 4a, 4b je kužžlooirý výběžek 5 vytvořen na středním jádru £ a kuželovité zahloubení £ je tvořeno v zadním tělese 2.

Podle provedení znázorněných na obr. 1, la, lb, 2, 2a, 2b a 4, 4a, 4b jsou rozšíření

A2, A4, A6, B2, B4 a zúžení A3, A5, B3 vytvořena na zadním tělese 2. a vytvářejí profilový povrch společně se středním jádrem

Podle provedení znázorněných na obr. 3, 3a, 3b, 3c rozšíření D3 a zúžení B14, vytvořená na zadním tělese 2 vytvářeeí profUový tvar společně s předním těeesem £ uloženým na ku^(^l.ovit^é přední čářti 14 středního jádra £.

Podle provedení znázorněných na obr. 1, la, lb a 2, 2a, 2b, 2c je na zadním tělese 2 proveden sled rozšíření A2, A4, A6 oddělených zúženími A3, A5.

Poloměry zakřivení R2, R4, R6 rozšíření A2, A4, A6 jsou shodné a rovnají se poloměrům zakřivení R3, R5 zúžení A3, A5.

V provedení znázorněných na obr. 1, la, lb první rozšíření A2 na zadním tělese 2 navazuje na střední jádro _1 spojovacím úsekem AL, jehož poloměr zakřivení RL je shodný s poloměrem zakřivení R2 rozšíření A2.

V provedení znázorněných na obr. 1, la, lb a 2, 2a, 2b, 2c, poslední rozšíření A6 na zadním tělse 2 navazuje na zadní čelo 8. zadního tělesa _2 kuželovitým spojovacím úsekem 7 tečně k rozšíření A6.

U těchto dvou provedení se průměr J) zadního čela 8_ a zadního tělesa 2 rovná dvojnásobku poloměru zakřivení R6 posledního rozšíření A6 na zadním tělese 2.

Jak je znázorněno na obr. 1 a 2 střela muže být určena pro zalemování do nábo^ice E, přieemž n^J^c^oníice E je zalemována do zadního tělesa 2 na mezzlehlém rozšíření A4 meei prvním rozšířením A2 a posledním rozšířením A6.

Jak je znázorněno v provedení na obr. 2, 2a, 2b, 2c, kužeeovitl zahloubení 6. vytvořené v zadním tělese 2_ končí otevřeným zadním čelem _8 v zadním tělese 2 a ^Zžecoitý výčnělek

5. středního jádra £ dosahuje až k tomuto zadnímu čelu _8; kužeeovitý výčnělek .5 je v tomto případě opatřen kuželovitým otvorem 23 pro upevnění příruby 25 s kuželoviýým nálikeem 31, jehož tvar je doplňkovým tvarem kuželovitého otvoru 23.

KuUžZooitá spojka může tedy obsahovat dva různé úkos;/, jak je znázorněno na obr. 2, 2a, 2b a 4, 4a, 4b.

^užec^/ítý výčnělek 5, vytvořený na středním jádru _1, má především úkos 3, pak úkos alfa 4 menší než úkos alfa 3 a kužeeovitl zahloubení j5, vytvořené v zadním tělese 2, má především úkos alfa 1, který je shodný s úkosem alfa 3, pak úkos alfa 2, který je shodný s úkosem alfa 4.

Jak je znázorněno na obr. 1 a lb, střední jádro £ má kužeZovitý povrch 3 zakončený zaobleným hrotem 3a.

Střela podle obr. 2a, 2b má střední jádro s ogiválním povrchem 13 končícím špičatým hrotem 13a.

V provedení znázorněném na ' obr. 3, 3a, 3b, 3c má střední jádro JL přední část. 14 ve tvaru symeerickém s tvarem kuželovitého výčnělku .5; tato přední část 14 · je zakryta předním těeeeem £, v němž je vytvořena ^žcZoví^ dutina 17 přZzpйsobzná pro nasazení na tuto přední část

14; má tvar předního tělesa £ je tymeZtický s tvarem zadního tělesa 2,

V tomto provedení má přední těleso £ rozšíření D , jehož průměr je shodný nebo je nepatrně menší než je průměr rozšíření D3 na zadním tělese .2. .

Jak je znázorněno na obr. 3, 3a a 3c, má zadní čelo 8 zadního tělesa 2 profioový povrch s poloměrem zakřivení R13 navaaujícím na rozšíření D3 a přední konec 18 předního tělesa £ má profioový povrch s poloměrem zakřivení Rl navazujícím na rozšíření D., přičemž poloměry zakřivení R13 a Rl jsou shodné.

Zadní těleso _2 má sm^:rem k přednímu zeslabený profil vytvořený zúžením B14 o poloměru zakřivení R14 navazujícím na zadní konec předního tělesa 0 a přední těleso £ má směrem k svému zadnímu konci zeslabený pro^l vytvořený zúžením B12 o poloměru zakřivení R12 navazujícím na přední konec zadního tělesa 2. Poloměry zakřivení R14 a R12 shodné.

Jak je zřejmé z obr. 3 střela může být určena pro zalemování do náboonice E, přčeemž nábo^ice E je zalemována do zadního tělesa 2 do zúžení B14 umístěného před rozšířením D3. V tomto místě zadního tělesa 2 může být vytvořena mělká drážka G. Přední část 14 středního jádra £ se stýká s předním tělesem £ dosedací plochou 33.

V provedení znázorněném na obr. 4, 4a, 4b má zadní těleso zadní rozšíření B4 umístěné na zadním konci a přední rozšíření-B2 umístěné na předním konci. Průměr roušířlní B2 je shodný nebo nepatrně menší než je průměr zadního rozšíření B4, a zeslabené pásmo vytvořené zúžením B3 navazuuícím na tato dvě rozšíření B2, B4.

Poloměr zakřivení S4 zadního rozšíření B4 je větší nebo je shodný s poloměrem zakřivení S2 předního rozšíření B2, a poloměr zakřivení S3 zeslabeného pásma tvořeného zúžením B3 je větší nebo shodný s poloměrem zakřivení S2 předního rozšíření B2.

Jak je znázorněno na obr. 4, střela může být určena pro zalemování do náboonice E, přčeemž nábo^ice E je zalemována do zadního tělesa 2 do zúžení B3 umístěného meei předním rozšířením B2 a zadním rozšířením B4.

Střely podle vynálezu je možno vyrobit pro jakoukooiv ráži a v jakémkooiv druhu tedy kromě normálních střel také jako průbojné střely, průbojné zápalné střely, průbojné zápalné střely se stopovkou, zápalné střely, střely svítící, tříštící střely a podobně.

Claims (15)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Střela pro střelné zbraně sessáávjící alespoň ze středního jádra, zadního tělesa, jehož průměr určuje ráži střely, a ze spojovacího prostředku meei středním jádrem a alespoň zadním tě^sem, vyzn^ču^í se tím, že spojovací prostředek - je--tvořen jednak kuželovitou spojkou (6, 5) sessáávaící z kuželovitého zahloubení (6) a kuželovitého výčnělku (5), jejcchž tvary jsou doplňkové, jednak z opěrné plochy (15), přčeemž zadní těleso (2) je na svém povrchu opatřeno alespoň jedním rozšířením (A2, A6, D3, B2, B4) dotýkajícím se hlavně zbraně a alespoň jedním zúžením (A3, A5, B14, B3).
2. 2. Střela podle bodu 1 vyzn^ču^í se tím, že vrcholový úhel Ouželovité spojky (6, 5) je v rozmezí 3⁰ az 25⁰.
3. 3. Střela podle bodu 1 nebo 2 vyzna^^ící se tím, že přední část středního jádra (1) je přední částí střely.
4. 4. Střela podle bodu 1 nebo 2 vyzna^^ící se tím, že přední část středního jádra (1) nese přední těleso (4) uložené na přední kužeeovité čáási (14), přičemž přední těleso (4) tvoří přední část střely.
5. 5. Střela podle kteréhokoliv z bodů 1 až 4 vyznačující se tím, že kuželovitý výčnělek. (5) je vytvořen na středním jádru (1) a kužeeovité zahloubení (6) je vytvořeno v zadním tělese (2) .
6. 6. Střela podle bodu 5 vyznačující se tím, že kužeeovité zahloubení (6), vytvořené v zadním tělese (2), končí otevřeným zadním čelem (8) zadního tělesa (2), přččemž kuželovitý výčnělek (5) středního jádra (1) dosahuje až k zadnímu čelu (8) a v kuželovitém výčnělku (5) je kuželovitý otvor (23) pro upevnění příruby (25) opatřené kuželovitým nálikeem (31), jehož tvar je doplňkovým tvarem kuželovitéhv otvoru (23).
7. 7. Střela podle Otčréhokolii z bodů 1 až 6 iyznačující se tím, že Ouželovitá spojka obsahuje dva různé na sebe n^\^v^zzui^<^:í vrcholové úhly.
8. 8. Střela podle bodů 5 až 7 iyznaZčjící se tím, že Oužžlovitý výčnělek (5) na středním jádru (1) má jednak první vnější úkos (alfa 3, jednak druhý vnější úkos (alfa 4, který je menší než první vnější úkos (alfa 3) a Ouželovité zahloubení (6) v zadním tělese (2) má jednak první vnátřní úkos (alfa 1) shodný s prvním vnějším úkosem (alfa 3), jednak druhý v^ň-třní úkos (alfa 2) shodný s druhým vnějším úkosem (alfa 4 .
9. 9. Střela podle Otlréhokolii z bodů 1 až 8, iyznaačjící se tím, že střední jádro (1) má Oužžlovitý povrch (3) končící zaobleným hrotem (3a).
10. 10. Střela podle Otčréhokolii z bodů 1 až 8 iyznaaující se tím, že střední jádro (1) má profilviý povrch (13) končící ostrým hrotem (13a).
11. 11. Střela podle bodu 4 iyznaZčjící se tím, že střední jádro (1) má symeericky uspořádanou přední Ouželvvitvu část (14) zakrytou předním třesem (4 , v němž je vytvořeno Ouželoviré zahloubení (17) doseedaící na přední ^že^vi^u část (14, p^eemž přední těleso (4) je tvarově symmerické se zadním tělesem (2).
12. 12. Střela podle bodu 11 iyznaZčjící se tím, že přední těleso (4) má rozšíření (Dl) o průměru nejvýše rovném průměru rozšíření (D3) zadního tělesa (2.
13. 13. Střela podle kteréhokoVii z bodů 1 až 12, iyznaZčjící se tím, že na zadním tělese (2) je zadní rozšíření (B4) umístěné na zadním konci, přední rozšíření (B2) umístěné na předním konci, př^eemž jeho průměr je nejvýše shodný s průměrem zadního rozšíření (B4) a zeslabené pásmo, vytvořené zúžením (B33 , navazuje na obě rozšíření (B2, B4) .
14. 14. Střela podle bodu 13 vyznačnu-ící se tím, že pvVoměr zakřivení ^ízadhUio rozšíeení (B4) je alespoň shodný s poVmměčem zakřivení (S2) předního rozšíření (B2).
15. 15. Střela podle bodu 13 nebo 14 vyznaččuící se tím, že poloměr zakřivení (S33 zúžení (B3) je alespoň shodný s J^oVm^ěrem zakřivení (^S2 předního rozšíření (B2) . '