CS241494B2 - Method of feeding yeast and/or ethyl alcohol production from plant material - Google Patents

Method of feeding yeast and/or ethyl alcohol production from plant material Download PDF

Info

Publication number
CS241494B2
CS241494B2 CS819748A CS974881A CS241494B2 CS 241494 B2 CS241494 B2 CS 241494B2 CS 819748 A CS819748 A CS 819748A CS 974881 A CS974881 A CS 974881A CS 241494 B2 CS241494 B2 CS 241494B2
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
fermentation
carried out
process according
yeast
hours
Prior art date
Application number
CS819748A
Other languages
English (en)
Other versions
CS974881A2 (en
Inventor
Gyula Nagy
Robert Kerekes
Pal Somogyi
Judit Rezessy
Boldizsar Vajda
Original Assignee
Jozsef Attila Mgtsz
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Jozsef Attila Mgtsz filed Critical Jozsef Attila Mgtsz
Publication of CS974881A2 publication Critical patent/CS974881A2/cs
Publication of CS241494B2 publication Critical patent/CS241494B2/cs

Links

Classifications

    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C12BIOCHEMISTRY; BEER; SPIRITS; WINE; VINEGAR; MICROBIOLOGY; ENZYMOLOGY; MUTATION OR GENETIC ENGINEERING
    • C12NMICROORGANISMS OR ENZYMES; COMPOSITIONS THEREOF; PROPAGATING, PRESERVING, OR MAINTAINING MICROORGANISMS; MUTATION OR GENETIC ENGINEERING; CULTURE MEDIA
    • C12N1/00Microorganisms, e.g. protozoa; Compositions thereof; Processes of propagating, maintaining or preserving microorganisms or compositions thereof; Processes of preparing or isolating a composition containing a microorganism; Culture media therefor
    • C12N1/22Processes using, or culture media containing, cellulose or hydrolysates thereof
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A23FOODS OR FOODSTUFFS; TREATMENT THEREOF, NOT COVERED BY OTHER CLASSES
    • A23KFODDER
    • A23K10/00Animal feeding-stuffs
    • A23K10/10Animal feeding-stuffs obtained by microbiological or biochemical processes
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C12BIOCHEMISTRY; BEER; SPIRITS; WINE; VINEGAR; MICROBIOLOGY; ENZYMOLOGY; MUTATION OR GENETIC ENGINEERING
    • C12PFERMENTATION OR ENZYME-USING PROCESSES TO SYNTHESISE A DESIRED CHEMICAL COMPOUND OR COMPOSITION OR TO SEPARATE OPTICAL ISOMERS FROM A RACEMIC MIXTURE
    • C12P7/00Preparation of oxygen-containing organic compounds
    • C12P7/02Preparation of oxygen-containing organic compounds containing a hydroxy group
    • C12P7/04Preparation of oxygen-containing organic compounds containing a hydroxy group acyclic
    • C12P7/06Ethanol, i.e. non-beverage
    • C12P7/08Ethanol, i.e. non-beverage produced as by-product or from waste or cellulosic material substrate
    • YGENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02EREDUCTION OF GREENHOUSE GAS [GHG] EMISSIONS, RELATED TO ENERGY GENERATION, TRANSMISSION OR DISTRIBUTION
    • Y02E50/00Technologies for the production of fuel of non-fossil origin
    • Y02E50/10Biofuels, e.g. bio-diesel

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Zoology (AREA)
  • Health & Medical Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Wood Science & Technology (AREA)
  • Biotechnology (AREA)
  • Genetics & Genomics (AREA)
  • Microbiology (AREA)
  • Biochemistry (AREA)
  • Bioinformatics & Cheminformatics (AREA)
  • Biomedical Technology (AREA)
  • General Engineering & Computer Science (AREA)
  • General Health & Medical Sciences (AREA)
  • Polymers & Plastics (AREA)
  • General Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Physiology (AREA)
  • Molecular Biology (AREA)
  • Food Science & Technology (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Animal Husbandry (AREA)
  • Medicinal Chemistry (AREA)
  • Tropical Medicine & Parasitology (AREA)
  • Virology (AREA)
  • Preparation Of Compounds By Using Micro-Organisms (AREA)
  • Micro-Organisms Or Cultivation Processes Thereof (AREA)
  • Fodder In General (AREA)

Description

Řešení se týká způsobu výroby krmných kvasnic a/nebo ethylalkoholu z rostlinných odpadních látek, materiálu rostlinného původu, obsahujícího celulózu (např. 1 papíru) a zemědělských odpadů.
Podle řešení se odpady předem zpracovávají se zředěnou anorganickou kyselinou· a/ /nebo zředěným louhem za tepla a potom se fermentují o sobě známým způsobem kmenem Candida utllis var, cellulolytica, uloženým 23. září 1980 pod číslem CU 28 00199 v maďarské národní sbírce kmenů (OKI).
Jestliže se fermentace provádí za aerobních podmínek, tak vznikají krmné kvasnice, které se mohou po odfiltrování nebo přímo rozprášením sušit. Jestliže se fermentuje za anaerobních podmínek, tak vzniká ethylalkohol, zatímco fermentace za mohutného provětrávání (max. 1 mg O2/l) vede к tomu, že vznikají současně krmné kvasnice a ethylalkohol.
Vynález se týká způsobu výroby krmných kvasnic a/nebo ethylalkoholu z rostlinného materiálu, jako jsou zemědělské užitkové rostliny a/nebo divoce rostoucí rostliny nebo jejich odpady a/nebo z průmyslového odpadu s obsahem celulózy.
Rostliny, přesněji 25 až 40 % sušiny rostlinných odpadních látek, sestávají z celulózy. Kromě toho obsahují ještě lignin v množství asi 20 až 40 % a menší množství polymerů, skládajících se z pentózových jednotek a polymerů, sestavených z hexózových jednotek, jakož i další anorganické a organické látky.
Pro> zužitkování rostlin a rostlinných odpadů fermentací jsou známy dvě cesty. Jednou z nich je přímá fermentace celulózy pomocí mikroorganismů, rozkládajících celulózu, to jest celulolytických mikroorganismů.
Druhá možnost spočívá v tom, že se celulózy odbourají kysele nebo- enzymaticky na glukózu a získaná glukóza se fermentuje.
Je pouze několik málo mikroorganismů, které se hodí к přímé fermentaci celulózy, ale i tyto organismy rozkládají celulózu jen velmi pomalu. Mikroorganismy rozkládající celulózu jsou například z bakterií druhu Cellulomonas a Cellovibrio a z kvasinek například Myrrothecium verrucaria, Trichoderma viride atd.
Pro výrobu mikrobiální bílkoviny za použití mikroorganismů, rozkládajících celulózu byly provedeny Ch. E. Dunlapem (A. Chem. Soc. Symp. 1970) pokusy s kmeny Cellulomonoias a Alcaligenes. F. Kargi a M. L. Schuler (Biotechn. and Bioeng. Vol. XXII, 1 567—1 600, 1980) experimentovali s mutací Pseudomonas fluorescens.
Pokusy, směřující к výrobě mikrobiální bílkoviny (Single Cell Protein, SCP) za pomoci bakterií a plísní ztratily pozvolna na významu, proto proti použití těchto mikroorganismů Jako krmné bílkoviny byly z hlediska veterinární medicíny námitky.
Možnosti zužitkování celulózy fermentací jsou mnohem širší, jestliže se celulóza nejdříve hydrolyzuje na glukózu, neboť je stravitelná téměř pro všechny mikroorganismy.
Sholler a Thornes vypracovali jako první na rozhraní století způsob totální hydrolýzy celulózy. Při tomto způsobu se používaly anorganické kyseliny střední koncentrace při teplotách nad 100 °C. Způsob byl proto velmi nákladný z hlediska spotřeby energie а к jeho provedení byla nutná zařízení odolná vůči kyselinám a tlaku. Tento způsob byl sice později modernizován (bylo možné snížit koncentraci kyselin a tlak), avšak nové továrny, které pracují podle tohoto způsobu se již nestaví.
Od roku 1950 se provádí pokusy hydrolyzovat celulózu pomocí enzymu Cellulázy, vyrobené z hub (B. Hagerdal aj.: Diotechn.
and Bioeng. XXII, 1 515—1 526 a 1 527—1 542,
1980). Pro< hydrolýzu celulózy se všeobecně používá enzymatický systém Trichoderma viride (D. Sternberg, Biótechn. and Bioeng. No. 6,35—53, 1976).
Enzymatická hydrolýza celulózy je drahý způsob. Obecně se vyplatí jen tehdy, jestliže se roztok glukózy, získaný hydrolýzou, může dále zpracovat na drahý produkt.
Při vypracování způsobu podle vynálezu se vycházelo z toho, že se pro výrobu SCP mohou používat pouze mikroorganismy, které lze akceptovat pro účely krmiv· pro zvířata a které kromě ligninu mohou zužitkovat širokou škálu rostlinných složek.
Species utilis patřící к druhům Candida a Torulopsis se používají po desítiletí jako krmné kvasnice. Tyto známé druhy kvasinek nemohou rozkládat ani lignin, ani celulózu. Ani v literatuře nebyl podnes popsán žádný druh kvasinek, který je schopen rozkládat celulózu.
Proti očekávání bylo zjištěno, že kmen Candida utilis izolovaný v roce 1978 genetic-. kými metodami a metodami selektivními pro kmen je schopen odbourávat hydratovanou nebo částečně degradovanou celulózu. Pro hydrataci a degradaci celulózy byl vypracován jednoduchý způsob předúpravy, pomocí něhož lze vyrobit z materiálu, obsahujícího celulózu, živný roztok, vhodný pro uvedený kmen kvasinek.
Předmětem vynálezu je proto způsob výroby krmných kvasnic a/nebo ethylalkoholu z rostlinného materiálu, jako jsou zemědělské užitkové rostliny a/nebo· divoce rostoucí rostliny nebo jejich odpady a/nebO' z průmyslového odpadu s obsahem celulózy, jehož podstata spočívá v tom, že se rostliny a/nebo jejich odpady a/nebo průmyslové odpady s obsahem celulózy předběžně zpracují zředěnou anorganickou kyselinou v hmotnostní koncentraci 0,5 až 10,0 % a/nebo hydroxidem sodným v hmotnostní koncentraci 0,5 až 10,0 °/o při teplotě 80 až 100 stupňů Celsia po dobu 0,5 až 5,0 hodin a potom se provádí fermentace při teplotě 33 až 39 °C za aerobních nebo anaerobních podmínek kmenem Candida utilis var. cellulolytica, uloženým pod číslem CU 28 00199 v maďarské sbírce kmenů OKI.
Kmen CU 28 byl izolován z polního kmene. Asi 1 g zetlelého dřeva byl homogenizován s 9 ml sterilního fyziologického roztoku kuchyňské soli. Z roztoku byla připravena desítková zřeďovací řada, kterou byl očkován Sabouraudův agar, obsahující CMC. (Sabouraudův agar, obsahující karboxymethylcelulózu odpovídá svým složením živnému médiu Oxoid CM 41 s tím rozdílem, že místo dextrózy obsahuje karboxymethylcelulózu.)
Desky byly inkubovány 72 hodin při 25,30, popřípadě 37 °C. Podle buněčně morfologických metod byly vybrány kultury kvasinek, vyrostlé na deskách a přeočkovány na živné médium, obsahující glukózu a karboxymethylcelulózu, následujícího· složení:
lojový extrakt (Beef-extrakt]
(Difko] 5,0 g
glukóza 7,5 g
karboxymethylcelulóza 7,5 g
Bacto pepton (Difco] 4,0 g
kvasinkový extrakt (Oxoid
L 21] 1,0 g
dihydrogenfosforečnan
draselný 0,2 g
hydrogenfosforečnan
dvojdraselný 0,15 g
dihydrogenfosforečnan sodný 2,0 g
hydrogenfosforečnan dvojsodný 1,5 g
síran hořečnatý 0,3 g
síran zinečnatý 0,1 g
síran amonný 3,0 g
chlorid železitý 0,1 mg
síran mědnatý 0,6 mg
chlorid manganatý 0,15 mg
jodid draselný 0,05 mg
kyselina boritá 0,1 mg
agar—agar 15 g
voda ad 1 litr
Obvyklými způsoby čištění byly kultivovány kultury, pocházející z jediné buňky a uchovávány na živném médiu, obsahujícím glukózu a karboxymethylcelulózu. Z těchto izolátů byly vybrány ty kultury, které nejlépe odbourávaly karboxymethylcelulózu.
Synchronní kultura tohoto kmene byla podrobena v roce 1978 mutagennímu zpracování, a sice byla použita koncentrace N-methyl-N-nitroso-N‘-nitroguanidinu, při které počet živých zárodků klesl minimálně o tři řády. Buňky, které přežily, byly segregovány · v živném médiu, obsahujícím karboxymethylcelulózu a přeočkovány na pevnou výchozí látka a produkt krmné kvasnice ze slámy ethylalkohol ze slámy krmné kvasnice z novinového· papíru ethylalkohol z novinového· papíru krmné kvasnice z kenafy ethylalkohol z kenafy krmné kvasnice a ethylalkohol z kenafy krmné kvasnice ze směsi, připravené v poměru 75 : 25, odpadu cukrové třtiny a bagasy ethylalkohol ze směsi, připravené v poměru 75 : 25, odpadu cukrové třtiny a bagasy
Sabouraudovu živnou půdu, obsahující CMC. Aktivita cellulázy (tj. schopnost rozkládat celulózu] získaných kolonií mutantů, byla určována pomocí dinitrosalicylové kyseliny a byl vybírán kmen s největší aktivitou celulázy (Candida utilis var. cellulolytica] a uložen pod číslem 00- 199 · v národní sbírce mikroorganismů zemského ústavu pro zdravotnictví (Országos Kozegészégůgyi IntézetMikroorganizmusok Nezmetl Gyujteménye].
Buňky uvedeného kmene mají tvar elipsoidu, malý průměr se pohybuje mezi .2,5 až
4,5 um- velký průměr mezi 4l,5 až, 7,5 prn. Kmen -tvoří bílé, konvexní kolonie s lesklým povrchem· a hladkými okraji.
Pro hydrataci a částečnou degradaci se celulóza zpracovává zředěnou anorganickou kyselinou a/nebo zředěným louhem při teplotách mezi 80 až 100 °C, v závislosti na druhu rostlinného odpadu 0,5 až 5 hodin. Koncentrace kyseliny a louhu činí 0,5 až 10 % hmot.
Optimální koncentrace a optimální teplota a doba trvání předúpravy se určuje jednotlivě pro každý případ v závislosti na chemickém složení a struktuře rostlinného odpadu.
V závislosti na druhu rostliného· odpadu se může biokonverzí přeměnit minimálně 25 až 60 % na krmné kvasnice, popřípadě ethyalkohol. Dále je uvedeno srovnání kmene Torulopsis utilis, obvyklého· pro· výrobu krmných kvasnic a kmene Candida utilis var. cellulolytica, používaného· podle vynálezu. V tabulce jsou uvedena množství sušených krmných kvasnic, která lze získat ze 100 kg suché suroviny a množství ethylalkoholu ve ° hl, která lze získat ze 100· kg suché suroviny (vyjádřený výtěžek v litru absolutního· alkoholu].
výtěžek
Candida utilis var. Torulopsis utilis cellulolytica
9,6—11,2 6,4— 7,8
12,0—13,0 8,2— 9,4
13,2—14,0 8,6— 9,2
13,6—14,0 8,6— 9,2
16,0—18,0 9,2—10,0
20,0—22,0 11,4—12,2
9,0—10,0 4,0— 5,0
18,0—19,0 9,8—10,6
22,0—23,6 12,2—13,6
Kenafa je vláknitá rostlina, bagasa je zbytek, zbývající po vylisování cukrové třtiny.
Vynález bude blíže vysvětlen pomocí následujících příkladů, aniž by byl ale na tyto příklady omezen.
Příklad 1
000 dílů hmotnostních kenafy se rozemele v kladivovém mlýně na velikost částic 1 až 2 mm. К materiálu se přidá 9 000 dílů hmot. 3,2% kyseliny sírové a směs se zpracovává tepelně při 96 °C po dobu 120 minut v nádrži, odolné vůči kyselinám. Potom se přidá 7,2 dílů hmot, superfosfátu a 4,0 dílů hmot, technického síranu amonného a rozpustí se. Roztok se odstředí, jeho pH se nastaví technickým hydroxidem sodným na hodnotu 6,5. Živný roztok, vyrobený tímto způsobem, se ochladí na 37 °C a inokuluje se v poměru 1 : 100 předkulturou Candida utilis var. cellulolytica, obsahující na mililitr 108 buněk.
Predkultura se vyrobí následovně:
glukóza 7,5 g
karboxymethylcelulóza
(rozpustná ve vodě) 7,5 g
dihydrogenfosforečnan
draselný 0,2 g
hydrogenfo-sforečnan dvoj-
draselný 0,15 g
dihydrogenfosforečnan
sodný monohydrát 2,0 g
hydrogenfosforečnan dvojsodný 1,5 g
síran hořečnatý heptahydrát 0,3 g
síran zinečnatý 0,1 g
síran amonný 3,0 g
lojový extrakt (Beef extract) 5,0 g
(Difco)
Bacto pepton 4,0 g
kvasinkový extrakt (Oxoid L21) 1,0 g
chlorid železitý hexahydrát 0,1 mg
síran mědnatý pentahydrát 0,6 mg
chlorid manganatý tetrahydrát 0,15 mg
jodid draselný 0,05 mg
kyselina boritá 0,1 mg
se rozpustí v litru destilované vody. Roztok se sterilizuje jednu hodinu při 105 °C v baňce uzavřené vatovou zátkou. Živný roztok se očkuje při 37 CC 10 ml suspenze Candida utilis var. cellulolytica, staré 24 hodin a potom se inkubuje při 37 °C. Živný roztok hlavní kultury se očkuje suspenzí, obsahující na ml 108 buněk.
Fermentace se provádí za provětrávání přebytkem kyslíku v množství 1 až 2 mg O2/l. V případě diskontinuální fermentace trvá fermentace 36 až 40 hodin. Na konci fermentace (po dosažení maximálního^ počtu zárodků] mohou se kvasnice odfiltrovat na vakuovém bubnovém filtru nebo filtračním lisu nebo se ale také mohou přímo sušit práškováním.
Ze 100 kg kenafy lze získat popsaným způsobem 16 až 18 kg sušených krmných kvasnic.
Příklad 2
Pracuje se stejným způsobem jako· v příkladě 1 s tím rozdílem, že se fermentuje za anaerobních podmínek bez provětrávání. Fermentace trvá 46 až 50 hodin. Množství alkoholu, které lze oddestilovat z fermentační břečky činí — přepočteno na absolutní alkohol — 20,0 až 22,0 litrů.
Příklad 3
Pracuje se stejným způsobem jako· v příkladě 1, avšak jako· suroviny se místo kenafy použije sláma. Předúprava se provádí 3,7% kyselinou sírovou při 98 °C po· dobu 38 minut. Po filtraci se zbytek zpracovává při 98 °C po dobu 42 minut 2,8% hydroxidem sodným. Jak kyselina, tak i hydroxid se používají v množství 4 500 dílů hmot. Fermentace se při pH 6,3 provádí 46 hodin. Ze 100 kg suché slámy se získá 9,6 až 11,2 kg suchých krmných kvasnic.
P ř í к I a d 4
Pracuje se způsobem popsaným v příkladě 3 s tím rozdílem, že se fermentuje bez pro-větrávání, za anaerobních podmínek. Po 52hodinové fermentaci se břečka kultury destiluje. Ze 100 kg slámy se získá, přepočtento na absolutní alkohol, 12 až 13 litrů alkoholu.
Příklad 5
Pracuje se stejně jako v příkladě 1, avšak místo- kenafy se použije jako výchozí látka novinový papír. Tento se podrobí předúpravě 3,6% hydroxidem sodným při teplotě 98 stupňů Celsia a po dobu 68 minut. Fermentace trvá 54 hodin. Ze 100 kg novinového papíru se získá 13,2 až 14,0 kg suchých krmných kvasnic.
Příklad 6
Pracuje se způsobem, popsaným v příkladě 5 s tím rozdílem, že se fermentace provádí bez provětrávání, za anaerobních podmínek. Po 60 hodinách fermentace se může získat ze 100 kg novinového papíru alkohol v množství 13,6 až 14,0 litrů (abs.J.
Příklad 7
Pracuje se stejně jako v příkladě 1 s tím rozdílem, že se jako výchozí látka použije směs, sestávající ze 75 dílů zbytků po- sklizni cukrové třtiny a 25 dílů bagasy. Předúprava se provádí 2,8% kyselinou sírovou při 96 °C po dobu 150 minut. Fermentace trvá 40 až 44 hodin. Ze 100 kg uvedené směsi lze vyrobit 18 až 19 kg suchých krmných kvasnic.
Příklad 8
Pracuje se způsobem popsaným· v příkladě 7 s tím· rozdílem, že se fermentace provádí za anaerobních podmínek, bez provětrávání. Fermentace trvá 50 až 56 hodin. Ze 100 kg výchozího materiálu je možné vy10 robit 2'2,0 až 23,6 litrů absolutního· alkoholu.
Příklad 9
Pracuje se způsobem popsaným v příkladě 1, avšak kultura se provětrává přebytkem- kyslíku, a to 0,2 mg/1.
V tomto případě se ze 100 kg kenafy získá 9 až 10 kg suchých krmných kvasnic a 8 až 10 litrů absolutního ethylalkoholu.

Claims (10)

  1. PĚEDMĚT
    1. Způsob výroby krmných kvasnic a/nebo ethylalkoholu z rostlinného materiálu jako jsou zemědělské užitkové rostliny a/nebo divoce rostoucí rostliny nebo jejich odpady a/nebo z průmyslového odpadu s obsahem celulózy, vyznačující se tím, že se rostliny a/nebo· jejich odpady a/nebo průmyslové odpady s obsahem celulózy předběžně zpracují zředěnou anorganickou kyselinou v hmotnostní koncentraci 0,5 až 10,0 % a/ /nebo· hydroxidem sodným v hmotnostní koncentraci 0,5 až 10,0 ·% při teplotě 80 až 100 °C po dobu 0,5 až 5,0 hodin a potom se provádí fermentace při teplotě 33 až 39 °C za aerobních nebo anaerobních podmínek kmenem Candida utilis var. cellulolytica, uloženým pod číslem CU 28 00199 v maďarské národní sbírce kmenů OKI.
  2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se předběžné zpracování provádí zředěnou anorganickou kyselinou v hmotnostní koncentraci 0,5 až 4,0 %' a/nebo hydroxidem·· sodným v hmotnostní koncentraci 0,5 až 4,0 °/o.
  3. 3. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se předběžné zpracování provádí při teplotě 90 až 98 °C.
  4. 4. Způsob· podle bodu 1, vyznačující se ynAlezu tím, že se předběžné zpracování provádí po dobu 0,5 až 3,0 hodiny.
  5. 5. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se fermentace provádí při teplotě 35 až 37 °C.
  6. 6. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se fermentace provádí diskontinuálně nebo· kontinuálně.
  7. 7. Způsob podle bodu 6, vyznačující se tím, že v případě diskontinuální fermentace činí doba fermentace v závislosti na výchozím materiálu 16 až 72 hodin, s výhodou 16 až 50 hodin.
  8. 8. Způsob podle bodů 1 až 7, vyznačující se tím, že se pro· výrobu krmných kvasnic fermentace provádí při obsahu vodného· kyslíku ve fermentační břečce 1,0 až 4,0 mg O2/I, s výhodou 1,5 až 2,5 mg 0^/l fermentační břečky.
  9. 9. Způsob podle bodů 1 až 8, vyznačující se tím, že se pro· výrobu ethylalkoholu provádí fermentace za anaerobních podmínek.
  10. 10. Způsob podle bodů 1 až 9, vyznačující se tím, že se fermentační břečka při současné výrobě krmných kvasnic a ethylalkoholu provětrává pro udržení obsahu volného kyslíku na hodnotách do 1 mg O2:/l fermentační břečky.
CS819748A 1980-12-23 1981-12-23 Method of feeding yeast and/or ethyl alcohol production from plant material CS241494B2 (en)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
HU803095A HU181771B (en) 1980-12-23 1980-12-23 Process for preparing fodder yeast and/or ethanol from plant wastes

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CS974881A2 CS974881A2 (en) 1985-06-13
CS241494B2 true CS241494B2 (en) 1986-03-13

Family

ID=10962530

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS819748A CS241494B2 (en) 1980-12-23 1981-12-23 Method of feeding yeast and/or ethyl alcohol production from plant material

Country Status (10)

Country Link
CA (1) CA1178221A (cs)
CS (1) CS241494B2 (cs)
CU (1) CU21613A3 (cs)
DD (1) DD201694A5 (cs)
DE (1) DE3151176A1 (cs)
FR (1) FR2496690A1 (cs)
GB (1) GB2090514B (cs)
HU (1) HU181771B (cs)
PL (1) PL129919B1 (cs)
SU (1) SU1218927A3 (cs)

Families Citing this family (3)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
YU25697A (sh) * 1997-06-18 1999-07-28 Dušan Ćirić Postupak za dobijanje etil alkohola iz celuloze
EP1865048A1 (en) 2006-06-09 2007-12-12 Cognis IP Management GmbH Process for the production of fatty acid alkyl esters by integrating fermentation and esterification
GB2530987B (en) * 2014-10-03 2017-06-21 Nafici Env Res (Ner) Ltd A method for processing straw

Family Cites Families (2)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US3937845A (en) * 1975-01-08 1976-02-10 The United States Of America As Represented By The Secretary Of Agriculture Semi-solid fermentation of straw
ZA801703B (en) * 1979-07-02 1981-05-27 American Can Co Fermented acid hydrolyzates and fermentation process

Also Published As

Publication number Publication date
FR2496690A1 (fr) 1982-06-25
CS974881A2 (en) 1985-06-13
HU181771B (en) 1983-11-28
CU21613A3 (en) 1987-10-12
DD201694A5 (de) 1983-08-03
FR2496690B1 (cs) 1984-05-11
GB2090514A (en) 1982-07-14
PL129919B1 (en) 1984-06-30
CA1178221A (en) 1984-11-20
GB2090514B (en) 1984-04-11
SU1218927A3 (ru) 1986-03-15
DE3151176A1 (de) 1982-09-02
PL234381A1 (cs) 1982-08-16

Similar Documents

Publication Publication Date Title
JP4756276B2 (ja) エタノールの製造方法
Garg et al. Effect of cultural factors on cellulase activity and protein production by Aspergillus terreus
CN110577917A (zh) 一种秸秆生物降解复合菌剂及其应用
CN103444988B (zh) 米曲霉降解秸秆生产蛋白饲料的方法
CN101613722B (zh) 一种利用纤维素类原料发酵生产乙醇和丁二酸的方法
JP6202716B2 (ja) バイオマスの糖化方法
CN102796670A (zh) 一种黑曲霉菌株及其应用
CN109486863B (zh) 一种利用微生物菌剂降解农作物秸秆中木质纤维的方法
CS241494B2 (en) Method of feeding yeast and/or ethyl alcohol production from plant material
KR102678051B1 (ko) 케나프 펄프를 이용한 젖산 생산방법
US3761355A (en) Comestible digestible protein from cellulose
PT97565B (pt) Processo para a prparacao de xilanase
CN113046408B (zh) 一种秸秆制备黄腐酸的方法
Mena-Espino et al. Saccharification with Phanerochaete chrysosporium and Pleurotus ostreatus enzymatic extracts of pretreated banana waste
Praveenkumar et al. Comparative analysis of saccharification of cassava sago waste using Aspergillus niger and Bacillus sp. for the production of bio-ethanol using Saccharomyces cerevisiae
KR101856849B1 (ko) 배추 폐기물로부터 포도당을 생산하는 방법 및 포도당을 포함하는 미세조류 배양액
Abraham et al. Kinetics of the enzymatic saccharification of pretreated tapioca waste (Manihot esculenta) and water hyacinth (Eichhornia crassipes)
JPH0731465A (ja) 木質系廃棄物の生物学的処理方法
Falaye et al. Incidence and prevalence of naturally occuring fungi on palm kernel sludge and its attendant in vitro digestibility.
CN110272883B (zh) 一种联产纤维二糖酶和几丁质的方法
FUJIO et al. Isolation of cellulolytic fungi and some properties of isolated fungi for cellulose biodegradation
KR790001609B1 (ko) 셀루로즈를 함유하는 물질을 원료로한 자이로즈 및 에틸알코올의 동시 제조방법
KR810001630B1 (ko) 인삼 재배용 비료 제조방법
KR101716209B1 (ko) 염류토양으로부터 분리된 비브리오 파라헤모리티쿠스의 셀룰로오스 분해활성능
Singh BIOLOGICAL TREATMENT OF BAGASSE BY SOLID SUBSTRATE FERMENTATION TO ENHANCE ITS FEED VALUE