CS238667B1 - Elektrografická kapalinová vývojka - Google Patents

Abstract

Kapalinová elektrografická vývojka pro pozitivní zobrazení na bázi iaoparafinlckých ropných uhlovodíků. Pro přípravu vývojky je možno využít levných nestandardních surovin, např. gumárenská saze. Elektrografická vývojka obsahuje ve formě koncentrátu 2 až 30 % hmotnosti pigmentu, 25 až 95 % hmotnosti pojiv a povrchová aktivních látek, 1,5 az 50 % hmotnosti rozpouštědla a 0» 01 az 3 % hmotnosti 2>6·41'· terc.butyl-4-methylfenolu. Je dále uveden výěet látek, která lze pro přípravu použít jako pigmenty, pojivá, povrchová aktivní látky a rozpouštědla. Elektrografickou vývojku je možno použít pro přímá vyvolávání elektrografických papírů ovrstvených kysliSnlkem zineěnatým a pro vyvolávání dielektrických materiálů

Description

Vynález ne týká elektrografické kapalinová pozitivní vývojky na bázi laoporafinických ropných uhlovodíků. Vývojka umožňuje využiti méně kvalitních surovin při vytoká etobilitě v koncentrovaném i ředěném otavu.

Kapalinová vývojka pro použití v elektrografii, připsáni temevaěe, joou běžně užívány k elektroforetiekámu vyvoláváni latentnleh elektrostatických obran* vznikajících obvyklým postupem na fotopolovoálvýeh vrstvách. Nejpoužívonějil systém je podložka ovrstvená kysličník kom zinečnetýn s vhodným pojivém a áalilml přísadami. Zptaob zpracování opočlvá v povrchovém nabití tohoto materiálu na potenciál cca 500 V, následuje expozice a vyvolání latentního elektrostatického obrazu vhodně neředěnou vývojkou. Při přímém kopírování předloh je pro tento účel obvykle používána pozitivní elektrografická vývojka. V případě kopírování negativních přeáloh, např*..při zpětných reprodukcích z negativních mikrofilm* nebo mikrofiši, je pro vyvolání obraau využita vývojko negativní, výsledkem jsou pak positivní kopie. Ka tyto vývojky, zvláttš pak na vývojky positivní, jsou kladeny snněná požoáavly týkající oo jejich kvality z hlediska reprodukce obrazu a z hlediska stability. Především je požadována vysoká stabilito disperse bes ohledu na koncentraci, dále pak vhodná elektroforetická vlastnosti, zvláště lineární závislost nesl povrchovým potenciálem a výslednou áonaltou, dobrá přilnavost částic barvivo k povrchu papíru, dále pak áooaženl vysokých obrazových hustot, minimální sklon ke vzniku r&zných tiskových závad, dokonalá ostrost kontur, možnost využití různých typ* kapslin pro ředěni apod.

Tyto vývojky jsou v podstatě velai jemné disperse organického noko anorganického pigmentu v nepolárním prostředí. Používaná pigmenty muol vyhovět vysokým požaáavkžm přeáevžlm po stránce jejich povrchových elektrostatických a elektreforetických vlaatnootí ve vztahu k disperznímu prostředí. Běžně jsou zde používány saze, kysličníky železa, nigrosinová barvivá, ftalocyaniny apod. Jako povrchově oktlvnl látky a pojivo jsou ponžity např. různá typy rostlinných olej*, alkydová pryskyřice, mostná kyseliny, např. kyselina olejová, pryskyřice na bozi kalafuny o její estery, kovová soli organických kyselin, např. naftenáty a ektoáty kobaltu, manganu a olova, minerální oleje apod. Příprava vývojek spočívá v intenzívní dispergaci pigmentu v nepolárním prostředí sa přltomnoati pojivových, případně povrchavě aktivních alažok. Jojieh účelem je předevlím zrychleni diapergace a svýženl stability disperze vytvořením ochranného kololdnlho obolu kolem pigmentová částice ve formě elektrická difuzní dvcjvrstvy. Důležitá je v tomto případě meehanieká a elektrická pevmoat tchotc ochranného systému pigmentové částice. Výsledkem celého procesu musí být jemná disperze o velikosti částic pevné fáze v rozmezí 10^ až 10”^ nm, které je stabilní vůči vnějším vlivům, přičemž částice mají vhodné a jednotné elektrické vlastnosti.

Nevýhodou stávajících používaných systémů složení elektrografických vývojek je především to, že nezabránují zcela sedimentaci vytvořené disperze a zpětné koagulaci částic bu3 v původní disperzi nebo v sedimentu, fo opětovném rozmíchání usazená, případně částečně zkosgulovaná disperze má pak již vývojka změněné vlastnosti. Důvodem obyčejně bývá zvětšování původních částic o směny v elektrické difuzní ivojvrstvě, resp. nekontrolovatelná změny vlivem elektrického pole při vlastním vyvolávání. Tyto změny jsou velmi výrazné například při použití méně kvalitních ostí, tj. v případě, kdy může kolísat jejich velikost částic, případně kdy jsou využívány saze vyráběné pro jiné účely, tj. např. saze gumárenské. Tyto problémy se mohou déle zvyěovat při používání méně kvalitních vyvolávacích kapalin, které obsahují složité organická látky urychlující oxidaci součástí vývojky. Dochází potom k různým závadám vlivem přirozeného stárnutí, nebo 1 při běimám zpracování, kdy se tyto závady mohou projevit/např. snižováním kontrastu o snižováním hodnoty maximálního černání, vznikem neostrých linií opad. Obtížné pak někdy bývá řízení povrchového náboje částic, s čímž souvisí dosahované hodnoty maximálního černání. V extrémních případech může dojít i k úplnému vysrážení pevné fáze, vývojka pak prakticky ztrácí svůj účinek.

Tyto nevýhody joou odstraněny u elektrografické kapalinové vývojky podle vynálezu, vyznačené tím, že obsahuje ve formě koncentrátu 2 až .30 % hmotnosti pigmentu, 25 až 95 % hmotnosti pojiv a povrchově aktivních látek, 1,5 až 50 % hnatnooti rezpeuitšdlo a 0,01 až 3 %

23*667 hmotnosti 2,í-diterc.butyl-4-methylfenolu. Pr· vlastní použití je tente koncentrát ředěn iaoparofinlekou ropnou frakcí.

Jaké pigmentů je možno využít viechny typy sací, předevěím věak saze vyráběné běžně ve velkém měřítku pre gumárenský průmysl. Z organických pigmentů lze s výhodou použít nigre sin· vd barvlva, ftalocyaninavá, indanthrénevá, triarylmethanová, trifenylmethenevá barvivé. Z anerganlckých pigmentů je te síran barnatý, kysličníky železa, kysličník zinečnatý, kysličník titanlčltý, siraík kademnatý, kysličníky křemíku aped.

Jaké pejiv a povrchově aktivních látek je využité předaměím rostlinných olejů, např. sojového, lněného, skočcového a talového, dále mastných kyselin jaké alejevd, llnolové, linolenové, dále pak alifatických kyselin nad Cg, selí erganických kyselin s těžkými kovy jak· naftenátů, oleátů neb· stearátů olovo kobaltu a manganu, příp. vápníku, dále minerálních «lejů C₂₀ až Cyg, alkydových pryskyřic a věeobecně pelyesterů, nízkomolekulární polystyren, nízkomolekulární polyethylen, kopolymery styrenu a .akrylátů, kopolymery akrylátů, polymery eeluloay · deriváty, kopolymery vinyltoluenu a butadienu, vosky apod.

Jako rozpouětědla jsou použity isoparafinické frakce ropy o destilačním rozmezí 130 až 206 *C e případnou příměsí eykloparafínů, aromatická uhlovodíky, alkoholy do Cg apod.

Výhody elektrografické vývojky podle vynálezu spočívají v možnosti využití méně kvalitních a méně standardních surovin např. gumárenských sazí pro vlastní přípravu, dále v možnosti využití méně kvalitních vyvolávacích kapalin na bázi isoparafinickcých ropných frakcí s obsahem látek aktivujících oxidaci součástí vývojky. Vývojky takto připravené jsou věeobecně stabilnějěí ve své koncentrované i ředěné formě.

Příklad

Připraví se směs o sležení 10 ml isoparafinické frakce ropy (deat. rozmezí 140 až 180 *C), 20 ml toluenu, 12 g kyseliny olejová, 0,4 g esteru kalafuny, 7 g naftenátů kobaltu (10% roz tok v toluenu), 7 g brilantní černi I£, 7 g gumárenských sazí (typ Higros), 6 g lněného oleje (středně zhuětěný) a 1,2 g 2,6-diterc.butyl-4-aethylfenolu.

Teto směs ae disperguje v perlovém dispergátoru ze chlazení po dobu 30 min e pak se přidá 110 g minerálního oleje SAK 30 a 11 g lněného oleje (středně zhuětěný).

Po promíěení ee koncentrát slije z kuliček a pro dalěí použití ee ředí isoparafinickeu frakcí ropy v poměru 3 ež 5 ml koncentrátu na 1 1 1toparafinické frakce. Takto připravená vývojka se použije k vyvolávání exponovaných materiálů na basi kysličníku zinečnatého.

Podle stejného postupu byla připravena elektrografická vývajka, která neobsahovala 2,6-diterc.butyl 4-methylfenol. Takto připravená kontrolní vývojka měla při různých podmínkách zpracování stabilitu anížonou o 40 až 60 % proti vývojce uvedené v příkladu výěe.

Elektrografickou vývojku podle vynálezu lze použít pro vyvolávání elektrografických a dielektrických materiál*.

Claims (4)

1. Elektrografická kapalinavá vývajka, vysnačená ti·, la obsahuje ve farmě koncentrátu 2 až 3· * hmetnaatl pigmentu, 25 až 95 Λ hnatnaatl pajiv a pavrchavě aktivních látek,

1,5 až 5* * hmetnaatl retpeuitádla a #,01 až 3 * hnatnaatl 2,á-dlterc.butyl-4-methylfenalu.

2. Elektrografická kapalinavá vývajka padla hadu 1, vynadaná tím, že jak· pigmenty absahuja aase alejová retortové nebo kanálové, samostatná nebo ve směsích organická pigmenty jaka nigrasiny, láanthránavá barviva, triarylnethanavá barviva, trlfenylmethanavá barviva, síran barnatý, kysličníky želet·, kysličník zinečnatý, kysličník titaničitý, slrník kademnatý a kysličníky křemíku.

3. Klektrsgraflckd kapalinová vývajka padle badu 1 · 2, vyznačené tím, že jak· pajíva a pavrchavě aktivní látky obsahuje rostlinná aleje, např. sojový, lněný, skačeavý nebe tar lavý alej, maatmá kyseliny, jak· je kyaelina alejové, linaiavá neb· llnelanavá, dále alifatická kyseliny naá Cg, soli arganiekých kyselin a těžkými kávy, jaka naftenáty, aleáty-a atearáty řb, Ca a Hn případně Ca, minerální aleje C_gí až C?g, alkydavá pryskyřice a palyestery, nískamalekm&.ármí pelyatyren, nízkemalekuldrní paiy ethy len, kapelymery akryldtd, palymery celulasy a deriváty a kapalynery vinyltaluenu a butadienu a vaaky.

4. ELektragrafická kapalinavá vývajka padle badu 1 až 3, vysnačená tím, že jaka razpeuítědlo obsahuje isoparafinické frakce ropy o destilačním rozmezí 130 až 200 °C, aromatické uhlovodíky, jaka deriváty bensenu a případná alkoholy da Cj samostatná nebo ve amásích.