CS236476B2 - Protective jacket for lead accumulator's electrode,method of its production and equipment for application of this method - Google Patents

Description

(54) Ochranný plášť elektrody olověného akumulátoru, způsob jeho výroby a zařízení к provádění tohoto způsobu

Podstata ochranného pláště podle vy* nálezu spočívá v tom, že jeho vnitřní prostor, obsahující všechna po}e pláště, je ze dvou protilehlých stran ohraničen vždy jednou rovinnou stěnou a obě rovinné stěny jsou na okrajích vzájemně spojeny bočními stěnami, přičemž vnitřní prostor je rozdělen na jednotlivá, vzájemná rovnoběžná pole, která jsou také rovnoběžná s bočními stěnami, pomocí příčných přepážek, vytvořených z pásků nejbo nití#

Podetata způsobu výroby ochranného pláště z tkaniny podle vynálezu spočívá v tom, že nitová stěna, tvořící přepážku, se prostorově vetká do dvou protilehlých a spolu spojovaných stěn· Při výrobě obalu na bázi pletiva se obě stěny uloží na sebe a sešijí ae ve vzdálenostech, odpovídajících šířce polí, volnými stehy, které mají potřebný odstup a dálku zásobní nitě pro vytvoření příčné přepážky.

Ochranný pláět elektrody podle vynálezu umožňuje ve srovnání se znázaými řešeními dosažení lepšího měrného výkonu elektrody a také podstatné rozšíření okruhu jejího využití. Ochranný pláět elektrody akumulá* toru podle vynálezu je výhodný z hlediska nižších materiálových nákladů, nižší spotřeby práce a nároků na aktivní látku, takže se při jeho použití dosahuje značných úspor.

236476 2

Vynniez se týká ochranného pláště elektrody akumulátoru, která mé v důsledku nového, konstrukčního uspořádání svého ochranného pláště podstatné příznivější měrné miooství aktivní elektrochemické látky, např. olova, a příznivější rozdělení této látky v celém objemu deskového akumulátoru než je tomu u řešení znéiních, přičemž akwnulátor s elektrodou opatřenou ochranným pláštěm podle vynálezu má zlepšený měrný výkon. Vjyiniez ee také týká způsobu výroby ochranného pláště elektrody aku^mH^^^oru podle vynálezu a zařízení k provádění tohoto výrobního způsobu.

U různých konstrukcí olověných akummU^torů s výjimkou spouštěcích akumuuátorů pro motorová vozidla se vštšinou používají tzv. ochranné pláště jako kladné elektrody. Dobře známé ochranné pláště, které jsou v podstatě textilně technickými výrobky, vytvářejícími po naplnění aktivní látkou ak^uH^1Lo:rové desky, jsou tvořeny soustavou vedle sebe umítaných hadic. Mattriél těchto textilních hadic je odolný proti působení látek, tvořících náplň tkumulátoru· Do těchto vedle sebe umístěných hadic jsou vsunuty elektricky vodivé tyče a vzájemně rovnoběžné samostatné hadice jsou alespoň částečně vyplněny aktivní elektrochemickou látkou. Hadice se mohou vyrábět jednooiivě a potom mohou být . spolu spojeny; výhodnnjší je však výroba celé soustavy vedle sebe umístěných hadic jako souvislého tělesa, přičemž' elektricky vodivé tyče se potom zasunou do jednotlivých hadic této souvvslé řady. 'Takto vytvořené hadice se potom také vyplní aktivní elektrochemickou látkou.

Vzniklý deskový útvar je nahoře i dole uzavřen e^kl^vo^Tými můstky. Známé ochranné pláště se obvykle zhotovují z kyselinovzdorných syntetických vláken, která jsou zpracována do tzv. d^c^ji.té tkani^. Z osnovního válu, umístěného na jedné straně zařízení, se oddíjí soustava osnovních nití, ze kterých se utká horní větev a s ní rovnoběžně Čijící spodní větev dvooité tkaniny. Jednou z posledních pracovních operací při výrobě pancéřového obalu je spojování zvolených oblastí. d^c^j^^Lté tkaniny teplem, takže horní a spodní . větev dvojité tkaniny se sežehlí do hadice ve tvaru uzavřené trubice. Vytvořená hadice má zpravidla prakticky kruhový tvar příčného průřezu, přičemž v poslední době se rozšiřuje používání deskových a přitom hadicových konntruckí, které uuj podlouhlý průřez se zaoblenými rohy.

Z těchto plochých hadic, probíhajcích přibližně rovnoběžných plochých pooí, je možno vytvořit více zatížitelné a s ohledem na měrný výkon tenčí desky, ve kterých je také prostorové rozložení aktivní látky příznivájěí. Přesto je možno také tuto zdokonalenou konstrukci desky sestává jcí z několika polí charakterizovat tím, že se při.jejím vytváření nelze vyhnout vytvoření ejuvíslé dvo^té dělicí stěny, jejíž vnitřní prostor je vyplněn aktivní látkou. Mezi dělicími stěnami, které jsou v podstatě mezistanami akurnuuátoru, a jednotlivými hadicemi, které mohou být nazývány také poli deskového ' útvaru, zůstávají další, z hlediska elektrochemického procesu neaktivní čássi, například spojovací oblasti umzi jednotlivými hadicemi nebo pooi, které jsou tvořeny mezerami mezi sousedními obloukovými částmi polí s kruhovým nebo ' rlipsoviýým příčiým průřezem, popřípadě'mezi zaoblenými rohy polí s pravoúhelníkovým průřezem.

Neaakivní část desky zvyšují spotřebu mattriálu na výrobu .deskového útvaru, přičemž se také zvyšuje hmotnost a cena deskového útvaru a současně se snižuje měrný výkon, vztažený na jednotku hmotnost nebo na jednotku objemu atauouUéáoru· Ochranné pláště se zcela rovnými obvodovými plochami, opia třené nevyhnutně dělicími příčkami a obsahnuícími uiaimUlní neaktivní prostor, nemohou být v žádném případě pouuity, protože objem aktivních látek se v průběhu provozu akumlátoru, kdy dochází k jeho vybíjení a opětnému nab^ení, opětovaně оОпО, takže aktivní látka se rozvolňuje. Konstrukce s hadicemi je prává pro tento proces výhodná, protože kdyby aktivní látka nebyla rozčleněna do jednotlivých hadic, sesouvala by se aktivní látka při změnách svého objemu po vyboodení pláště do jeho spodní části, takže životnost pláště by se ještě více zkracovala.

Vynález je založen na poznatku, že obvodová plocha pláště se může optimálně blížit ploše rovinná, a že výslednicí konstrukčního vytvoření může být optimální .zmenšení velikosti neaktivn^ího prostoru. Výše uvedené nedostatky odstraňuje ochranný plůšt, e^ktrody olověného akl^nulátoru^{, k}terý sest^áv^á z ai-es^n dvou navzájem spojených^ souvislých poU trubkového tvaru uspořádaných rovnoběžně vedle sebe, jež jsou určena pro uložení elektricky vodivých tyčí · elektrochemicky aktivní látky, jsou vytvořeny z dvojité tkaniny z tepelně stabilizované umělé hmoty a nahoře i dole jsou spojena a uzavřena horním a spodním můstkem, které jsou kolmé k podélrým osám pojí, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že všechna pole mají tvar čtyřbokého hranolu, jehož piáší tvoř vždy první stěna a p^c^t^ile^hlá druhá stěna, které jsou rovnoběžné s podélnou osou . pole a jsou tvořeny souvislým syntetickým tkaninovým nebo pletvwvým útvarem, ki^ajní pole jsou zevně ohraničena bočními stěnami rovnoběžnými s podélnými· osami e kolmými k první i druhé stěně, jež navzájem a společné stěny sousedních polí jsou tvořeny dělicími příčnými přepážkami vytvořenými z pásků nebo nití, které spojují první a druhou stěnu ve stanovených roztečích.

Podle· vynálezu je výhodné, Je-Li příčná přepážka tvořena jedinou nití, která probíhá vlnovitě v rovině přepážky. Dlící příčná přepážka může být také vytvořena ze samootatných pásků, umístěných mezi sousedními polí pláště a spojů jcích první stěnu s druhou stěnou pláště.

Při takovém konstrukčním vytvoření ochranného pláště může být ve srovnání 3 dSřXvSJěí— mi známými řešeními vnitřní prostor pláště vyplněn větším miožstvím aktivní elektrochemické látky,a i když příčné přepážky značně omezuj volné přesouvání elektrochemické látky v ^pr^ůb^ěhu e^le^ktrochemíc^kých přeměn, tvoří náp.n soustavu ^látky, kt,eré se může rozpínat, v celém rozsahu ochranného pláště. U řešení podle · v^ynálezu se·zlepšuje jak činitel vyplnění pláště, tak také rovnoměrnost rozloženi látky po · celém jeho vnitřním prostoru, přičemž podíl neaktivních částí, které dříve zabíraly značný prostor, je zmenšen, a v důsledku toho se zlepšuje také měrný výkon akumulátoru. Konotrukce podle vynálezu poskytuje také příznivější výrobně technologické podmínky, což dává dalšího zdokonalení a zlepšení výrobního procesu a zařízení · k provádění tzhotz výrobního procesu.

Zvláštní výhoda s^poč^ív^á v tom, že ^tvoření ochranného ^pléště ^podle vynálezu umožňuje nejen co oejjedoodušší a vysoce prodiutivní·výrobní technožogii z textilních mmatriálů, ale ochranný ptóěl může být vy^Do zařízením ^podle vynálezu z ma^aex»l^álu' oa bázi ^eieoioy, který se v poslední době začíná používat v měřítku pro zhotovování ochranných ^plá^šlů e^^trod.

DěHcí stěny mezi jednotlivými poli ochranného pláště,, tvořené, příčnými přepážkami, nevytvářejí v důsledku svého provedení podle vynálezu žádné hustě tkaoé szuvvslé těleso, jako-je tomu u první a druhé obvodové stěny, ale jszu vytvořeny z pásků ze syntetické hmoty nebo z přízových provazců, které udržuj první a · druhou obvodovou stěou v požadované vzájemné

Použitím příčných přepážek podle vynálezu se poddl neaktivních objemných prvků velmi podstatně, což vynikne zejména ve srovnání se známými ochrannými plášti, vytvořeným, z řady hadic, přičemž dělicí stěoy zameeuj vyboulení vzájemně rovnoběžných rovinných obvodových stěn a sesypávání aktivní látky do spodní pláště.

Způsob výroby ochranného pláště elektrody je možno realizovat ve dvou poněkud odlišných formách.

Při jedOiom postupu se vytváří tkaním dvojitá tkanina, která se tepelně stabilizuje, a spodní i horní větev tétz tkaniny se oavvj oa zbožový vál. Podstata tohoto způsobu spočívá podle vynálezu v tom, že rozbíhavost větví tkaniny se omezuje na konstantní hodno236476 4 tu, která ae rovná tlouštce vyráběného ochranného pláště, obě větve dvojité tkaniny sespojují ve vzdálenostech, které odpovídají šířkám polí ochranného pláště, nitěmi, které se zatkávají do obou větví tkaniny v rovinách rovnoběžných s podélnými osami polí ochranného pláště.

U druhého postupu je horní i spodní větev dvojité tkaniny tvořena pletivem, které se rovněž tepelně stabilizuje, přičemž podstata tohoto způsobu spočívá podle vynálezu v tom, že obě pletivové větve se plynule posouvají vzájemně rovnoběžně a rovnoběžně s podélnými osami polí pláště, sešívají se ve vzdálenosti, která odpovídá šířce polí, přičemž délka stehu odpovídá tloušlee ochranného pláště, a velikost stehů odpovídá rozte-? Či mezi jednotlivými nitěmi v příčné přepážce, zatímco steh vytvářející boční stěny ochranného pláště je hustý.

Společné charakteristické znaky obou způsobů zhotovení ochranného pláště podle vynálezu je možno odvodit ze skutečnosti, že se jimi nakonec vytvoří stejné útvary, jejichž odlišné charakteristiky vyplývají z rozdílů mezi strukturou pletiva a tkaniny a z rozdílných ' postupů výroby. Výhoda obou způsobů výroby ochranného pláStě podle vynálezu, spočívá v tom, že dovoluje až 30% úsporu materiálu a podstatné zvýšení produktivity práce.

Zařízení к provádění prvního způsobu je opatřeno osnovním válem, listovým rámem, rozdělovačem.nitěnek, pomocným válcem a zbožovým válem, přičemž podle vynálezu spočívá jeho podstata v tom, že mezi rozdělovačem nitěnek a pomocným válcem jsou uloženy ohraničující lišty, které jsou vybaveny stavěcími prostředky pro seřizování polohy ve svislé a vodorovné rovině, přičemž před listovým rámem, výhodně u osnovního válu, jsou uloženy přízové cívky a za nimi jsou ve směru pohybu osnovních přízí umístěny za sebou nilová brzdička a orientované horní a spodní válce.

Předností zařízení к provádění způsobu podle vynálezu je jeho jednoduchost, provozní spolehlivost a trvanlivost a nízké provozní náklady, přičemž následkem toho, že tkaní dle vynálezu představuje prostorový proces mezi osnovními přízemi zatkávanými do větví dvojité tkaniny, je v průběhu výroby vznikající výsledné tření podstatně menší, takže opotřebení strojních součástí zařízení je také menší a snižuje se tedy počet závad.

V popisu se pod pojmem tkanina rozumí útvar, který vznikne spojením uspořádané, kombinace nití, zatímco pletivem se rozumí materiál sestávající z osnovy elementárních vláken, spojených do neuspořádaného útvaru, přičemž všuk při využití těchto materiálů pro účel podle vynálezu má pletivo i tkanina podobné vlastnosti. Pro vytvoření těchto útvarů může být využita zesítěná plastická hmota nebo vláknitý materiál, uložený na výplňovém, nosném nebo lepicím materiálu. Některé známé druhy materiálů, vytvořených ve formě pletiva, a také jejich některé zvláštnosti jsou popsány v knize Kunststoff-Taschenbuch” Dr. Lajose Kovácse, vyd. Technische Buchverlag Budapešl 1979, str. 687. Výhodným materiálem může být například pavučina, vyrobená pletením.

Příklady provedení ochranného pláště elektrody a také zařízení na výrobu tohoto pláště jsou zobrazeny na výkresech, kde:

obr. 1a znázorňuje elektrodovou desku v bočním pohledu v provozním stavu, obr. 1b je řez elektrodovou deskou vedený rovinou A-A z obr. 1a, obr. 2 představuje pi^vo srovnání provedení pláště podle současného stavu techniky, obr. 3a až d znázorňují provedení ochranného pláště podle vynálezu, obr. 4 je axonometrický pohled na zařízení pro výrobu tkaniny, ze které se vytvoří ochranný plášl podle vynálezu, obr. 5 představuje axonometrický pohled na detail vytváření tkaniny z obr. 4, obr. 6 představuje axonometrický pohled na jiné provedení tkaniny, vyráběné například zařízením z obr. 4, a obr. 7 představuje příčný řez Částí ochranného pláště, vytvořeného z pletiva sešitím.

Vzhledem k tomu, že se poloha ochranného pláště elektrody, který se nachází v provozní poloze, odlišuje od některé referenční roviny výrobní polety, budou při popisování znaků ochranného pláště uváděny geometrické znaky na roždí}, od popisování montované elektrody nlkoJLi v provozní poloze, ale vzhledem k podélné ose popisovaného výrobku, přesněji řsčene vzhledem k podélné ose pole pláště. Při popisu způsobu výroby ochranného pláště a zařízení k provádění tohoto způsobu jsou geometrická označení vztahována k rel^e^livníím polohám obou větví dvojité tkaniny, popřípadě pleteniny v průběhu jejich výroby.

Na obr. 1 jsou znázorněny některé základní znaky, které jsou společné ochrannému plášti 2, v provedení podle známého stavu techniky i podle vynálezu. Horní můstek 2 a spodní můstek 6 uzavírají pole ϋ ve dvou otaraiičujících rovinách, které jsou kolmé k podélrýfa osám polí 33 ochranného pláště £ elektrody. Pole 33 jsou uspořádána vedle sebe v řadě, jsou orientována vzájemně rovnoběžně, to znamená, že jejich podélné osy jsou rovnoběžné, a jsou spolu spojena, přičemž jednotlivými poli 33 procháze;)! elektricky vodivé tyče £, jejichž podélné osy jsou rovnoběžné nebo totožné s podélnými osami polí VnKřní ^prostor ^polí jj je alespoň zčásti vy^pln^ěn elektrochemicky l^átkou £.

Ochranný plášt £ známé konstrukce má jednotlivá pole 33 vytvořena ve tvaru hadice. V příkladu provedení znázorněném na obr. 2, má hadice prakticky kruhový tvar průřezu, zatímco u novějších provedení mají jednotlivá pole průřez pravoúhlého rovnoběžníka se zaoblenými rohy. N^zivsI; na přísluntiém skutečném tvaru průřezu polí je možno konstatovat, že všechny známé ochranné pláště mají jednotlivá pole JJ vytvořena z trubkových útvarů, jejichž vnitřní prostor je ze všech stran ohraničen celistvou plástovou plochou.

Jak je patrno z obr. 3, ochranný plášt J podle vynálezu je především 'tvořen. první stěnou a druhou stěnou které jsou rovnoběžné navzájem is podélnými osami JV ^polí Ji' , která z obou stran ohraničují,.

Ochranný plášt £ je na zbývvřících dvou obvodových stranách ohraničen bočními stěnami které olhш^rδulí zevně krajní ^pole JJ* a vy^vái^e j tak ^třetí « ^čtvrtou stěnovou ^ploc^bu. a jsou rovnobě^žn^é s ^podé'lnými osami JJ ^polí Ji, JJ*, přičemž spojují ^první stěnu J£ s druhou stěnou .3.2. Ve vnitřním prostoru ochranného pláště 2, ohraničeném prvnístěnou 11. druhou stěnou lž a božími stěnami J8, je vžty mezi sous^ními ^poli JJ, j* umístěna ^př^íčn^á pte^žka J, která je rovnoběžná s ^podéinými osami polí JJ JJ* a kolmá na první stěnu 31 i druhou stěnu 12. Příčná přepážka J je vytvořena z pásků nebo nití U a spojuje první stěnu 3j s druhou stěnou J2 a udržuje obě stěny J1, JJ v předepsan^é vzájemn^é vzdálen^ti. Takto vytváří aktivní iLátka £, vpravená do ^pol:^í 33. 33.> ve vnitřním prostoru ochranného pláště i prakticky souvislou náplň, přičemž- vnitřní prostor, ohraničený první stěnou 31..druhou stěnou 12. bočními stěnami 12. horním můstkem 2 a spodním můstkem 6 s elektricky vodivými tyčemi představuje praktieky uzavřenou jednotku, ze které nemůže aktivní látka £, která je umístěna v jednotlivých polích £3» JJ*, v žádném případě vypadnout.

Rozteč 34 mmzi pásky, popřípadě nitěmi ££, které tvoří příčnou přepážku J, ve směru podélné osy Ji, to znamená hustota pásků příčné přepážky J, nebo šířka stehu u všivených nití jji, popřípadě vetkávaných nití 1^.. vedených vlnitě, je volena, v ne tloušťce deskového ochranného pláště J, popřípadě v eávíítlotti na jiných faktorech, ^{a p}otybuj se například mezi 1 a^{ž 10} mm. Takov^á huatot-a jednak zajišťuje ^potřebnou pevnost, příčné přepážky J udržuj první stěnu 31 a druhou stěnu JJ při vyplněném vnitřním px^storu v takové vzájemné íedálenrsti, která odpovídá požadované tlOJUštct ochranného pláště £, a zároveň se při plnění ochranného pláště £ dostává aktivní látka £ snadno do mezer jednotlivými pásky nebo nitěmi 15 příčné přepážky J.

23647b

Na obr. 4 a 5 je zobrazeno vytváření pláště 2 ²⁰ spodní větve 11 a a horní větve 1lb dvojité tkaniny ££, přičemž osnovní příze £ pro spodní větev 11a je znázorněna čeřchovanými čarami a osnovní příze g pro horní větev lib dvojité tkaniny ££ je znázorněna čerchovariými čarami se dvěma tečkami, zatímco nitě 15 pro vytváření příčné přepážky 2 jsou označeny plnými čarami. Osnovní příze g se odvíjí z osnovního válu X, je vedena listovým rámem g a rozdělovačem 10 nitěnek a potom ae provádí tkaní dvojité tkaniny, která je na okrajích spojována bočními stěnami £g. Spodní větev 11 a a horní větev 1lb dvojité tkaniny 11 mají v důsledku vnitřních sil snahu se od sebe oddalovat, takže musí být vedeny mezi stavitelnými ohraničujícími lištami 12 ve vzdálenosti, odpovídající tloušlce deskového ochranného pláště 2 (obr. 3).

Jednotlivé nitě 22, ze kterých se zatkáním vytváří dělicí příčná přepážka 2» jsou přiváděny z přízových cívek 16 přes jemně nastavitelné nitové brzdičky 17 na horní válce 18 a spodní válce £g, zajišlující dostatečnou délku zásoby nití ££, a potom ae přivádějí na volná nitová očka 9a na listovém rámu g a na rozdělovač £g nitěnek. Tyto nitě ££ jsou vedeny v odstupu od sebe, který odpovídá šířce 36 polí £3. 42*· V potřebných roztečích ££, měřených ve směru podélné osy 37 polí 22» 4g\ jsou nitě lg v rovinách zatkávání a v jejich okolí zatkávaný do horní větve 11b a do apodní větve 11a dvojité tkaniny ££, přičemž požadovaná tlouštka 25. je zajištována pomocí nastavitelných ohraničujících lišt J2· Takto vzniká prostorově tkaná dvojitá látka, obsahující také příze nebo nitě 15,. vetkané do tvaru dělicích příčných přepážek £, která se potom odtahuje přes pomocný válec 13 a navíjí se na zbožový vál 14.

Příklad provedení, zobrazený na obr. 6, se Liší od příkladu z obr. 4 v tom, že vzájemný odstup mezi horní větví 11b a spodní větví 1 la dvojité tkaniny 11. odpovídající tlouštce 35 ochranného pláátě 2» ⁸⁰ zajištuje vloženou jádrovou vložkou 25·

Vzájemná vzdálenost ohraničujících liět ig ve vodorovném směru se nastaví na hodnotu, která je menší než průměr pomocného válce 13. Tím zůstává jádrová vložka 20 při tkaní na správném místě uvnitř dvojité tkaniny ££ a v prostoru polí 22» 33 omezených příčnými přepážkami £, přičemž dvojitá tkanina 1 j. vyrobená prostorovým tkaním, se plynule posouvá. Nepříznivé třecí síly mohou být odstraněny tím, že se jádrová vložka ЗД umístí nikoliv do dráhy pohybu každého jednotlivého pole 22» 22^» ale jen do části z nich, například do dráhy pohybu každého druhého pole £2» 22· Jádrové vložky 22. jsou tak umístěny na drahách, ohraničených okrajovými Částmi polí 42» 22*

Z tohoto popisu je funkce zařízení pro odborníky jasná. Osnovní příze g, utkaná do dvojité tkaniny ££, se jako obvykle navíjí na osnovní vál g, z něhož se odvíjí a je přitom brzděna třecí brzdou. Osnovní příze g se potom navlíkne do nilových oček ga nitěnek, ' napnutých v listovém rámu g, přičemž podle šířky tkaniny pro zhotovovaný ochranný plášt 2 a podle šířky jednotlivých polí 22 ⁸⁰ zvolí potřebná šířka £g, ze které potom vyplyne rozdělení prázdných nilových oček £&·

Po nástavení rozdělovače £0 nitěnek je tkaní dvojité tkaniny ££ připraveno. Další pracovní operací je nastavení ohraničujících lišt £2 ve vodorovném směru, aby v krajní poloze nemohly narazit na rozdělovač LQ nitěnek. Vzájemná rozteč ohraničujících lišt 12 ve svislém směru se nastaví tak, aby byla zajištěna potřebná délka nití 15. tvořících příčnou přepážku 4, která má odpovídat vytvářené tlouštce 42 ochranného pláště 2· Potom se odvíjejí nitě 15 z cívky 16 a vedou ae přes Hitovou brzdičku £g, přes dva orientované uložené horní a spodní válce 18 a 19 a návleknou se do prázdných nilových oček ga tak, Že mezery mezi zuby rozdělovače 10 nitěnek zajišlují dostatečnou délku dalších úseků nitě ££, odpovídající výšce příčné přepážky 2·

Ί

Dvojitá tkanina ££ se dohotoví ve formě polotovaru tepelnou stabilizací, která je popsána například v m&Sarském ^patentovém spise δ. ¹⁶² 023.

Přiklad vytváření ' ochranného pláště X z pletiva, jehož výhody i nevýhody jsou odborníkům známy, je zobrazen na obr. 7. Surový kapsový matt.eiál, sestávající z horní a spodní pletivové desk^y XX, je dohromad^y sešit ^dvojni^oovým řetízkovacím stehem na běžném šicím stroji* Výroba pletivových desek ££ je dobře známa z odborné literatury a desky mohou být vyrobeny jakýmkoliv způsobem. Příčné přepážky J se vytvářejí ss ky-sellnovzdorných nití. Vzájemná rozteč 34 nití, která se volí podle dříve uvedených zásad, se dosáhne .nastavením potřebné hustoty stehů. Odstup mezi horní a spodní pletivovou deskou vípovVdítící vzájemné vzdálenosti mezi první stěnou j£ a druhou stěnou ' a tím i výšce- příčné přepážky J, se v dohotoveném stavu zajatí . tak, že pomocí třecí brzdy šicího stroje se nastaví odpovídaje! délka nitě u každého stehu, která odpovídá vytvářemé tloušťce JJ desky. Šířka 36, která odpovídá vzájemné vzdálenovti sousedních příčných přepSžek se vytvoří vhodným. rozmístěním šicích hlav běžného šicího stroje. Boční stěny ' st nevytvářej stehem, odpooídajícím svou hustotou rozteči J£ sousedních, nití příčné přepážky J. U šicích hlav pro šití bočních stěn 38 se nastaví taková hustota stehu, že se vytváří ze stehu stěna se stejnou hustotou nití Jako první a druhá stěna J£, J2, vytvořené z tkaniny nebo pleteniny. Při šití leží obě větve pletiva, íytvářeeíc:í první a druhou pletivovou desku ££, na sobě, přičemž přebytečná délka niti v každém stehu umožňuje při naplnění vnitřního prostoru ochranného pláště 2 aktivní látkou £ vytvoření odstupu maži první stěnou J£ a druhou stěnou J£, který odpovídá tloušťce JJ vytvářeného ochranného pláště £.

První přednost řešení podle vynálezu spočívá v tom, že ve srovnání se známým stavem techniky má ochranný plášt 2 podle vynálezu podstatně menší, podíl neaktivního vnitřního prostoru, vztažený na objem nebo hmotnost deskového obalu. Také měrný výkon elektrody opatřené tímto pláštěm se zvýšil. Při výrobě ochranného pláště £ je možno dosáhnout úspory materiálů' a i když má ochranný plášt £ mw.M objem, dosáhlo se u něj úspor aktivního mate-bálu, přičemž životnost akumulátoru zůstala zachována.

Příznivější gevшetϊ^i.e. umožňuje tolší s^-cifícké roa^eiMová ^ús^pory. Aktivní ^tka £ je v jetoo tlivých ^polích JJ JJ* ohraničený^ první stěnou J£ a druhou stěnou Ά a příčnými přepážkami J, ' ležícími v kolmých rovinách, uspořádána tak, že se v celé šířce vytváří deskový útvar a homcogeeuií souvislou náplní. Zlepšené technické parametry maj význam zejména při vyšším proudovém zatížení tкшцuUátoru. Ži použití elektrod a ochranným pláštěm £ podle vynálezu mohou být atuйulátory tohoto typu použity i u elektrických vozidel, protože při daném objemu a hmoVnovti je délka dráhy, ujeté na jedno иаШ!, větší než u běžných ttumuláto.rů a současně je při jízdě bez nákladu menší potřebný výkon, na dopravu vlastní ..hmoty akuamUtorů, což má příznivý vliv na užitný výkon vozidla.

Příznivé vlastnosti elektrod s ochranným pláštěm £ podle vynálezu umooňu j. jejich výhodnně^ výrobu, při které se snižuje práce vynaložená v každé ' výrobní operaci a ptřitom je také možno zvýáit prodiuktvitu stávajícího strojního zařízení.

Nappítlaí při tkaní d^<^o^ité tkaniny ££ je možno při, stejných výsledných JOtrtmetreeh. dosáhnout .ve srovnání se současným stavem techniky až třicetOproeentníhv snížení spotřeby příze. Vzledem k tomu, že oproti dělicí rozteči jednotlivých polí známého obalu podle obr. 2 je šířka J6. polí JJ stejné průřezové plochy meení, je možno na tkalcovském stavu stejné velikosti tkát současně řadu polí JJ, jejichž počet je o přibližně 50 % vyšší, protože pro každé póle JJ je třeba podstatně menšího počtu osnovních nití. Při tkaní hadicových polí podle známého stavu techniky, zobrazených na obr. 2, je dělicí rozteč rovna rozvinuté šířce půlkruhových oblouků a je větší než šířku J ekvivalentních polí JJ podle vynálezu.

Další výhoda vynálezu spočívá v tom, že tkaní podle vynálezu představuje prostorový proces a mezi osnovními přízemi 8 zatkanými do horní větve 11b a spodní větve 11 a dvojité tkaniny 11 je v průběhu výroby výsledné tření podstatně menší, takže opotřebení strojních součástí je menší a zmenšuje se také počet závad.

Snížení spotřeby příze o 30 % přináší také snížení spotřeby impregnačního prostředku. V důsledku snížení šířky tkaniny pro jednotlivá pole 33 se může o stejné procento zvýšit produktivita impregnačního stroje. Protože první i druhá stěna 31 . 32 jsou prakticky rovinné, je možno dosáhnout rovnoměrnější a hustší impregnace.

Tepelné fixování dvojité tkaniny ££, tkané prostorově a probíhající rovnoběžně · s podélnými osami 37 jednotlivých polí j3. 33', se uskutečňuje také za příznivějších podmínek, šířka ještě nezafixované surové dvojité tkaniny 11, je v podstatě rovna Šířce zhotovovaného ochranného pláště 2, zatímco u známých plášťů, které měly tvar řady válcových kapes a byly vytvářeny z dvojité tkaniny, tkané v rovině, byla šířka dohotovené tkaninové kapsy o určitou diferenci mezi polovičním obvodem a průměrem kapsy větší< U způsobu podle vynálezu je možno ve srovnání se známými postupy a známými stroji dosáhnout zvýšení produktivity až o 50 %, podstatného snížení třecího odporu a přitom se dosahuje při výrobě pláštů, které se nedeformují, lepší kvality. Je samozřejmé, že zmenšení objemu a hmotnosti přináší také snížení dopravních nákladů a zvýšením produktivity se snižují také investiční požadavky. Vzledem к tomu, že při provozu je možno dosáhnout úspory energie, je ještě zvýšena hospodárnost řešení podle vynálezu.

Claims (7)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Ochranný plééí elektrody olověného akunulétoru zhotovený z tepelně stabilizované plastické hmoty, který sestává z alespoň dvou spojených souvislých polí trubkového tvaru uspořádaných rovnoběžně vedl· seb®, která jsou určena pro uložení elektricky vodivých tyčí a elektrochemicky aktivní látky, a nahoře i dole jsou spojena a uzavřena horním popřípadě spodním můstkem, jež jsou kolmé к podélným osám polí, vyznačující se tím, že všechna pole (33) včetně krajních polí (33') mají tvar Čtyřbokého hranolu, jehož plášť tvoří vždy první stěna (31) a protilehlá druhá stěna (32), které jsou rovnoběžné s podélnou osou (37) polí (33, 33*) a jsou tvořeny souvislým syntetickým tkaninovým nebo pletivovým útvarem, krajní pole (33*) jsou zevně ohraničena bočními stěnami (38) rovnoběžnými s podélnými osami (37) a kolmými к první i druhé stěně (31, 32), které navzájem spojují, a společné stěny sousedních polí (33, 33*) jsou tvořeny dělicími příčnými přepážkami (3), tvořenými pásky nebo nitěmi (15), které spojují první stěnu (31) s druhou stěnou (32) ve stanovených roztečích (34).
2. 2. Ochranný plášť elektrody olověného akumulátoru podle bodu 1, vyznačující se tím, Že každá příčná přepážka (3) je tvořena jedinou nití (15) probíhající vlnovítě v rovině přepážky (3).
3. 3. Způsob výroby ochranného pláště elektrody podle bodu 1 nebo 2 tkaním a tepelnou stabilizací, při němž se z osnovní příze odvíjené z osnovního válu tká dvojitá tkanina, sestávající ze spodní větve a horní větve, a v průběhu pracovního procesu se surová tkanina navíjí na zbožový vál, vyznačující tím, že v okamžiku vytváření tkaniny se vznikající rozbíhavost vzájemně rovnoběžně probíhající horní větve (11b) a spodní větve (11a), vyvolaná vnitřními silami, omezuje pomocí ohraničující lišty (12), popřípadě jádrové vložky (20), na konstantní hodnotu, odpovídající tlouětce zhotovovaného ochranného pláště, přičemž se v omezeném výškovém rozsahu spojují obě větve (11a, 11b) dvojité tkaniny (11) navzájem ve vzdálenostech, odpovídajících šířkám (36) polí (33) pláště, pomocí nití (15) setkávaných v roztečích (34) do obou větví (11a, 11b) dvojité tkaniny (11), ležících v rovinách rovnoběžných s podélnými osami (37) polí (33, 33*)·
4. 4. Způsob výroby ochranného pláště elektrody podle bodu 1 nebo 2, při němž se horní a spodní stěna ochranného pláště vytváří z pletiva, které se upravuje v průběhu pracovního procesu tepelnou stabilizací a vyrábí se známým způsobem jako horní, popřípadě spodní větev pletiva, vyznačující se tím, že obě pletivové větve se plynule posouvvjí a vedou se vzájemně\ rovnoběžně šicím strojem a při dopředném posuvu ve směru rovnoběžném s podélnými osami (37) ^polí (33, 33*) se ěí^ch hlt^ rozmístěným ve vzdálenosti odppo^lající Šířce (36) polí (33, 33*), obě pletivové větve sešijí k sobě tak, že vhodným nastavením třecí brzdy šicího stroje se vytvářejí jednooiivé stehy, jejichž dálka odpovídá tloušťce (35) ochranného pláště!, přičemž u šicích hlav, umístěných v dělicích rovinách, se nastaví velikost stehů na zvolenou rozteč (34)- mezi jednotlivými nitěmi (15) v příčné přepážce (3), zatímco u šicích hlav v krajních omezujících rovinách se nastaví hotovení hustých stehů.
5. 5· Zařízení k provádění způsobu podle bodu 3, opatřené osnovním válem, lisový/m rámem, rozdělovačem nitěnek, pomocným válcem a zbožovým válem, vyznnču^Xcí se tím, že mezi rozdělovačem (10) nitěnek a pomocným válcem (13) Je opatřeno ohraničujícími lištami (12), které Jsou vybaveny stavěcími prostředky pro seřizování polohy ve svislé a vodorovné rovině, přičemž v dráze před litový^ rámem (9), zejména v okolí osnovního válu (7), jsou umístěny přízové cívky (16) a za přízovými cívkami (16) jsou v dráze posuvu osnovních přízí (8) umístěny za sebou niťová brzdička (17) a orientovaný horní a spodní válec (18, 19).
6. 6. Zařízení podle bodu 5, vyzun^dXcí se tím, že mezi rozdělovačem (10) nitěnek a ohraničujícími lj^št^mi (12) je umístěna v nejméně jedné části dráhy pohybu jednotlivého pole (33), například v dráze pohybu každého druhého pole (33), alespoň jedna jádrová vložka (20), obklopená obvodem pole (33)·
7. 7. Zařízení - podle bodu 5, iyznatující se tím, že mezi rozdělovačem (10) nitěnek a sh’ani^čuj^ícíei l:^št^^:i ⁽¹²⁾ jsou umístěity t^les^po^ň v je^dn^é části ^dráh^y pohybu alesps^ň jednoho pole (33), nap příklad v dráze každého druhého pole (33), v čiáslti prostoru ohraničené okrajem pole (33) přídržné orgány pro zachycení jádrových vložek (20), přičemž zařízení disponuje soustavou jádrových vložek - (20) různé velikosti.