CS235060B2 - Rotational speed brake of motor vehicle's rotary parts - Google Patents

Description

Vynález se týká brzdy rychlosti otáčení rotujících součástí, zvláště kol motorového vozidla, sestávající z hlavního hydraulického- válce, z elektrického snímače nadměrné intenzity brzdění a z . protiblokovacího ústrojí.

Je známo brzdění rotující součásti pomocí hydraulického válce, vyvíjejícího brzdicí sílu. Obvykle, jak je tomu u motorového vozidla, jako nákladního nebo osobního automobilu, zásobuje nádrž kapalinou brzdicí systém, sestávající z několika válců a z potrubí, opatřujících spojení válce s nádrží. U typického uspořádání se hydraulického brzdění používá k působení tlaku na kapalinu, uvádějící v činnost válce brzdy, hlavního válce brzdy.

V nedávné době byla věnována značná pozornost vývoji a zamontování protiblokovacího ústrojí do takovýchto hydraulických systémů. Zvláště v souvislosti s brzděním kol motorového vozidla je známo, že působení fyzické síly řidiče na hlavní válec brzdy vede ke zvýšení tlaku kapaliny přiváděné do válců brzdy, což má za následek, že na kolo vozidla působí síla brzdící rychlost otáčení kola, úměrná síle působící na hlavní válec brzdy. Aby se zabránilo nebezpečným blokovacím tendencím, které mohou vzniknout v souvislosti s mimořádně intenzívním brzděním, zvláště na plochách s nízkým koeficientem tření, byla vyvinuta protiblokovací ústrojí, která byla zamontována do brzdicích systémů vozidla za účelem omezení nadměrného . vzrůstu tlaku na válec brzdy a snižování tlaků, které vedly ke vzniku sklonu k zablokování kola vozidla. Alespoň některá protiblokovací ústrojí, napodobují čerpací techniku známou zkušeným' řidičům, podle níž působí cyklicky se snižující a zvyšující tlak v potrubí brzdicího systému na válec brzdy. Takovéto. cyklické snížení . nebo zvýšení má za následek snížení brzdicí síly, které je vystřídáno opět brzdicí silou působící na kolo vozidla tak, že kolo ve smyku se sklonem k zablokování má možnost opětného zvýšení rychlosti otáčení odpovídající rychlosti vozidla.

Takováto „čerpací“ protiblokovací ústrojí umožňují, aby každé cyklické zvýšení tlaku .kapaliny ve válci brzdy způsobilo zvýšení tlaku v celém systému, čímž se dosahuje, že protiblokovací ústrojí nebo-li . brzdový modulátor cyklicky snižuje v brzdovém obvodu maximální tlak. · Taktového nároky na protiblokovací ústrojí nevyhovují, jelikož vyžadují, aby protiblokovací ústrojí měla dostatečně velikou schopnost snížit tlak brzdicího válce v každém cyklu z tlaku v obvodu na dostatečně nízký tlak, potřebný k snížení sklonu brzděné součásti, zvláště kola, k zablokování tak, aby kolo vozidla mohlo opět nabrat rychlost.

Vzhledem k . zjištění shora zmíněného nedostatku, . je . předmětem vynálezu regulace a omezení · stupně cyklicky se zvyšujícího tlaku v brzdicím systému. Při realizaci předmětu vynálezu nemusí tlak uvolňující součásti protiblokovacího ústrojí či brzdového regulátoru snižovat brzdicí tlak z maximální tlakové hladiny zbývající části brzdicího systému, nýbrž může pracovat s nižší tlakovou hladinou. Tento charakteristický znak vynálezu usnadňuje vhodnější a širší využití snímačů a modulátorů, které by jinak mohly být považovány pro svoji nedostačující citlivost a/nebo kapacitu za nevyhovující.

U brzdy shora uvedeného typu spočívá podstata vynálezu v tom, že dále sestává z nejméně jednoho regulačního ventilu, umístěného ve skříni, přepjatého pružinou vzhledem k sedlu a zapojeného v potrubí mezi protiblokovacím ústrojím a brzdou. Regulační ventil je proveden v několika alternativách. Je bud kotoučový, přičemž kotouč je opatřen nejméně jedním průtočným otvorem, nebo je jinak uspořádán. U jednoho. provedení je kotouč přitlačován do sedla ve směru toku kapaliny od hlavního hydraulického válce k brzdě. U druhého provedení je kotouč regulačního ventilu přitlačován do sedla ve směru toku kapaliny od brzdy k hlavnímu hydraulickému válci a do dalšího sedla ve směru toku . kapaliny od hlavního hydraulického válce k brzdě. Regulační ventil v tomto druhém provedení je opatřen radiálními kanály. Další alternativa regulačního ventilu spočívá v tom, že v jeho skříni je provedena dutina, která je spojena mezi protiblokovacím ústrojím a hlavním hydraulickým válcem s potrubím a v níž je uložen posuvný píst, utěsněný těsnicími kroužky a opatřený radiálním kanálem a axiálním kanálem, na který je napojen jehlový ventil regulovaný šroubem, · zašroubovaným ve skříni regulačního ventilu.

U tohoto provedení je ve skříni regulačního ventilu vyvrtán pojistný kanál, v němž je umístěn kulový zpětný ventil, tlačený do sedla pružinou. Podle další alternativy sestává regulační ventil ze skříně, v níž je umístěno vinutí s kotvou odpruženou vratnou pružinou, přičemž v kotvě je uložen kotouč, který je přitlačován předpínací pružinou do záchytného osazení provedeného v kotvě a jehož středem prochází těsnění předpjaté předpínací pružinou a dosedající na záchytné osazení. U jednoho· proveedení brzdy je protiblokovací ústrojí zapojeno do tlakové i do odpadové větve potrubí, přičemž každé z této dvojice protiblokovacího ústrojí je spojeno. v příslušné větvi potrubí s regulačním ventilem téhož nebo různého provedení.

Výhoda vynálezu spočívá v tom, že zařazením periodicky pracujícího regulačního ventilu kteréhokoli provedení se dosahuje v součinnosti se snímači a protiblokovacími ústrojími v případě nadměrného vzrůstu intenzity brzdění omezení a pozvolného snížení brzdicí síly, čímž se brzda stává cit livější a spolehlivější. Brzdy podle vynálezu lze použít u brzdových systémů s jmenovitým tlakem používajících hydraulického čerpadla poháněného elektrickým motorem vozidla.

Shora uvedené nedostatky odstraňuje a vytčené úkoly splňuje vynález, jehož několik provedení je dále popsáno podle výkresů, na . nichž znázorňuje obr. 1 nárys, částečně schematický a částečně v řezu, brzdy podle vynálezu brzdicího rotující součást, zvláště jednopotrubní brzdicí systém kola vozidla; obr. 2 nárys části obr. 1, znázorňující pozměněné provedení regulačního ventilu, jehož se používá v systému podle obr. 1; obr. 3 diagram znázorňující typické křivky fáze snižování tlaku a fáze zvyšování tlaku v cyklu snižování a zvyšování tlaku kapaliny přiváděné do brzdicího systému; obr. 4 nárys zčásti v řezu, znázorňující další provedení ventilu regulujícího rozdíl v tlaku a omezující rychlost vzrůstu tlaku kapaliny přiváděné do brzdicího systému; obr. 5 schematické znázornění použití dvou regulačních ventilů a protiblokovacích ústrojí zapojených do tlakové a odpadní větve hydraulického obvodu, obr. 5 pohled na jiné provedení regulačního ventilu, obr. 7 pohled na regulační ventil podle obr. 6 v činnost a obr. 8 pohled na regulační ventil podle obr. 6 v jiné poloze činnosti.

Jak je . znázorněno na obr. 1 sestává brzda z válce působícího brzdicí silou na rychlost otáčení rotující součásti, zvláště kola vozidla. Tlaková kapalina, brzdící kolo 11, je u znázorněného provedení přiváděna od hlavního hydraulického válce 12 brzdy 10 a dopravována potrubím 14, spojujícím brzdu 10 s nádrží, kterou tvoří hlavní hydraulický válec 12 brzdy 10.

Elektrický snímač 15 kteréhokoli známého typu je spojen s kolem 11 a s protiblokovacím ústrojím 16 a signalizuje nadměrnou intenzitu brzdění, popřípadě rychlost zpomalování převyšující stanovenou hodnotu.

Při normálním brzdění může hydraulická kapalina téci volně v potrubí 14 v obou směrech skříní 18 protiblokovacího ústrojí 16 zapojeného potrubí 14. Dochází tedy k normální brzdicí činnosti působením tlaku hlavním hydraulickým válcem 12 brzdy 10, což má za následek uvedení v činnost válce kola zamontovaného v brzdě 10. V případě, že elektrický snímač 15 vysílá elektrický signál, že kolo prokluzuje, nebo že rychlost zpomalování brzděné součásti dosáhla nadměrné hodnoty, přivádí se do vinutí 19 ve skříni 18 elektrický proud a kotva 20 se posouvá proti síle vratné pružiny 21 (na obr. 1 doleva). Toto posunutí kotvy 20 má za následek v podstatě současné uzavření prvního regulovatelného jednocestného ventilu 22 a druhého regulovatelného jednocestného ventilu 24; k uzavření obou ventilů 22, 24 dochází činností předpínajících pružin 25, 26. Tímto uzavřením ventilů 22, 24 jsou tyto ventily nastaveny tak, aby blokovaly proud kapaliny z hlavního válce 12 brzdy 10 do válce kola přes skříň 18, čímž se zabraňuje dalšímu vzrůstu tlaku ve válci kola.

Týmž signálem, přeneseným na vinutí 19, je uveden v činnost pohon pístu 28 a tento píst se počne vratně posouvat proti síle vratné pružiny 29. Vratným posouváním pístu 28 se tlak kapaliny přiváděné k brzdě 10 snižuje. Po snížení tlaku kapaliny na určitý stupeň, začne kolo 11 zvyšovat svoji rotační rychlost a snímač 15 přestane vysílat signál. Zastavením přívodu elektrického proudu do vinutí 19 se kotva 20 posune silou vratné pružiny 21 [na obr. 1 doprava), čímž se umožňuje průtok kapaliny do hlavního hydraulického válce 12 brzdy 10. Protiblokující ústrojí 16 cyklicky snižuje a zvyšuje tlak kapaliny působící na brzdu 10, čímž napodobňuje čerpací techniku, jíž používají zkušení řidiči, aby zabránili zablokování kol.

Podle vynálezu je rychlost vzrůstu tlaku kapaliny přiváděné k brzdě 10 omezena reguločním ventilem 30, zapojeným mezi brzdou 10 a hlavním hydraulickým válcem 12 brzdy 10. Opakované funkční zapojení periodicky pracujícího regulačního ventilu 30 může být rozmanitě provedeno a regulační ventil 30 může být nastaven na rozmanitých zvláštních místech, jak bude níže podrobněji popsáno.

U provedení znázorněného na obr. 1 regulační ventil 30 sestává z kotouče 31, který je normálně v poloze předpjaté pružinou 34 v sedle 32. Kotouč 31, sedlo 32 a pružina 34 jsou umístěny ve skříni 35, zapojené v potrubí 14 . mezi protiblokovacím ústrojím 16 a brzdou 10.

Jeden nebo více otvorů 36 kotouči 31 umožňuje omezený průtok z hlavního. hydraulického válce 12 brzdy 10, přičemž průtokové množství je určeno výpočtem plochy, kterou zaujímají otvory 36. Je zřejmé, že kotouč 31 opustí sedlo 32 v případě cyklického poklesu tlaku působícího na válec kola 11, což má za následek uvolnění tlakového proudu kapaliny od válce brzdy kola 11 k hlavnímu hydraulickému válci 12 brzdy 10 a dosažení dostatečně rychlého poklesu tlaku nebo-li snížení činnosti. Naproti tomu při cyklickém vzrůstu tlaku kapaliny, přiváděné potrubím 14, je kotouč 31 přitlačován do sedla 32 a rychlost vzrůstu tlaku kapaliny je dána plochou, kterou zaujímá otvor · nebo otvory 36.

Diagram na obr. 3 znázorňuje schematicky činnost popsané brzdy. V případě, že řidič vozidla působí stlačením pedálu silou * na hlavní hydraulický válec 12 brzdy 10, je do válců ' kola 11 a do protiblokovacího ústrojí 16 (do brzdového modulátoru) dopravována potrubím 14 tlaková kapalina. Hrozí-li bezprostředně podle signálu snímá če 15 zablokování, v protiblokovacím ustrojí 16 dochází k cyklickému zvyšování a snižování tlaku kapaliny protékající potrubím 14. Plná čára a na obr. 3 znázorňuje typickou činnost, zahrnující fázi poklesu tlaku a fázi zvýšení tlaku. Jak je vyznačeno plnou čarou a, spočívá nejblíže příští časový okamžik, kdy snímač 15 vysílá signál, že by mělo být uvedeno v činnost protiblokovací ústrojí 16 za tím účelem, aby započala nová cyklická fáze snížení tlaku kapaliny, závisející na rychlosti, kterou snímač 15 signalizuje nebo na kapacitě protiblokovacího ústrojí 16 v tom, že spouštěcí či počáteční tlak na válec kola 11 se bude relativně blížit vysokému tlaku působícímu na hlavní válec 12 brzdy 10.

Avšak podle vynálezu vzrůst tlaku je zpožděn opakováním činnosti periodicky pracujícího regulačního ventilu 30, jak je označeno na obr. 3 čárkovanou čarou b. Sklon čárkované čáry b, a tím i rychlost vzrůstu cyklicky se zvyšujícího tlaku kapaliny, závisí na velikosti omezení vznikajícího otvory 36. Jelikož vzrůst tlaku se tím podle vynálezu opozdí o žádoucí hodnotu, protiblokovací ústrojí 16 nebude muset při nejblíže příští cyklické činnosti snižovat tlak působící na válec kola 11 ze stejně vysoké hladiny, jak tomu bylo dříve, nýbrž může pracovat při nižší tlakové hladině, závisející na době reakce snímače 15 a činnosti protiblokovacího ústrojí 16.

Obměněné provedení periodicky pracujícího regulačního ventilu 30 podle obr. 1 je znázorněno na obr. 2 vztahovým znakem 40. U tohoto provedení jsou ve skříni 45 umístěny kotouč 41, sedlo 42 regulačního ventilu 40 a pružina 44.

Kotouč 41 regulačního ventilu 40 je opatřen jedním nebo více otvory 46. Na rozdíl od regulačního ventilu 30 podle obr. 1, je kotouč 41 v provedení podle obr. 2 normálně přitlačován pružinou 44 do sedla 48, ležícího proti proudu hydraulické kapaliny. Výrazů „po proudu“ a „proti proudu“ se užívá vzhledem k směru kapaliny protékající od hlavního hydraulického válce (2) k brzdě 10 a opačně.

Hydraulická kapalina může normálně protékat regulačním ventilem 40, zčásti středovým otvorem 46 v kotouči 41 a zčásti radiálními kanály 49 regulačního ventilu 40. Zvyšujícím se tlakem kapaliny, způsobeným řidičem, působícím silou na hlavní hydraulický válec 12 brzdy 10, nebude regulační ventil 40 podle obr. 2 uveden v činnost. V případě, že rychlost vzrůstu cyklicky se zvyšujícího tlaku kapaliny překročí stanovenou rychlost, kterou může dosáhnout řidič známými protiblokovacími ústrojími 16, zvedne se kotouč 41 z protiproudového sedla 48 proti síle pružiny 44 a dosedne na sedlo 42 orientované po proudu. Při tomto stavu sedel 42, 48 může hydraulická kapalina protékat toliko středním otvorem 46 v kotouči 41, čímž narazí na nastavené žádoucí snížení, omezující rychlost cyklického růstu tlaku kapaliny. Je zřejmé, že pružina 44 usnadňuje rychlé snížení tlaku kapaliny během jejího cyklického snižování.

Omezení rychlosti vzestupu cyklicky se zvyšujícího tlaku působícího v potrubí 14 je možno dosáhnout regulačním ventilem 30, znázorněným na obr. 4. Jak je zřejmé z tohoto obrázku, je skříň 51, opatřená vnitřními kanály, spojena potrubím 14 spojujícím protiblokovací ústrojí 16 s válcem brzdy 10, a mimoto je spojena s potrubím 14 snímacím potrubím 52, spojujícím hlavní válec 12 brzdy 10 s protiblokovacím ústrojím

16. Ve středově umístěné dutině 53 skříně 51 je uložen píst 54, posouvající se v závislosti na tlacích kapaliny v snímacím potrubí 52 a opatřený radiálním kanálem 55 a axiálním kanálem 56. Těsnicí kroužky 58, 59 obklopují píst 54 po obou stranách příčného kanálu 55 a těsní vůči stěně dutiny 53. Předpínací pružinou 60 je píst 54 predpjat do normální polohy (na obr. 4 doprava), při níž může hydraulická kapalina protékat z protiblokovacího ústrojí 16 do válce kola brzdy 10 příčným kanálem 55 a axiálním kanálem 56. Nastavitelné snížení průtoku se reguluje jehlovým ventilem 61, spolupracujícím s axiálním kanálem 56. Stavěči šroub 62 je zašroubován do skříně 51 a natočením nastavuje mimo snížení, způsobované spoluprací jehlového ventilu 61 s axiálním kanálem 56, počáteční rychlost průtoku kapaliny.

V závislosti na zvýšených tlacích, působících hlavním hydraulickým válcem 12 brzdy 10 ve snímacím potrubí 52 a proti pístu 54, posouvají tyto tlaky proti síle předpínací pružiny 60 píst 54 směrem k jehlovému ventilu 61. Podle toho, jak se zvyšují tlaky působící hlavním hydraulickým válcem 12 brzdy 10 ve spojení s činností protiblokovacího ústrojí 16, dochází mezi jehlovým ventilem 61 a axiálním kanálem 56 rovněž k snížení v důsledku rozdílu tlaku na píst 54, čímž se uskutečňuje žádoucí regulované omezení rychlosti vzestupu cyklicky se zvyšujících tlaků kapaliny.

Aby se neovlivnilo uvolnění kapaliny v souvislosti s cyklicky se snižujícími tlaky kapaliny, je ve skříni 51 zřízen pojistný kanál 63, v němž je zapojen kuličkový zpětný ventil 64, tlačený normálně do sedla 65 pružinou 66 kuličkového zpětného ventilu 64. Proto když protiblokovací ústrojí 16 čerpá kapalinu z brzdicího válce kola 11 skříní 51, je zpětný ventil 64 mimo sedlo 65 a hydraulická kapalina teče volně pojistným kanálem 63 a radiálním kanálem 55 se vrací do protiblokovacího ústrojí 16.

Při normální činnosti dosud popsaných provedení vynálezu není při brzdění za podmínek, které nevyvolávají sklon vozidla k zablokování, protiblokovací ústrojí 16 v činnosti a umožňuje volný průtok hydraulic ké kapaliny z hlavního hydraulického- válce 12 brzdy 10 k válci kola 11 brzdy 10 a na konci brzdicí činnosti z válce kola 11 do hlavního válce 12 brzdy 10. Tímto prouděním kapaliny v množství nepřevyšujícím prahové množství, nejsou podle vynálezu ovlivněny ani protiblokovací zařízení 16, ani regulační ventily 30, 40, 50 pracujícíperiodicky. Jestliže však snímač 15 signalizuje nadměrnou rychlost zpomalování a má-li tedy kolo 11 tendenci k zablokování, je protiblokovací ústrojí 16 uvedeno v činnost a regulační ventily 30, 40, 50 zpomalují vzrůst tlaku proudem kapaliny, jehož velikost převyšuje prahové množství při cyklickém zvyšování a snižování tlaků kapaliny. Příslušné čárkované čáry b, c a d na diagramu podle obr. 5 vyznačují výkon, jehož je možno - dosáhnout regulačním ventilem 30. Regulační ventily 40 a 50 mají podobné periodicky regulovatelné průtočné charakteristiky. Tvar dosažených křivek je možno měnit podle volby velikosti hrdla a podobně. Křivka je příkladem, čeho lze dosáhnout regulačním ventilem 50 podle obr. 4 citlivým na tlak. Charakteristika takovéto křivky se může měnit, například změnou tvaru jehlovitého ventilu 61. Je možno použít ještě další alternativy stálého průtokového ventilu, který není znázorněn, jehož činnost bude znázorněna v podstatě přímkami, odlišujícími se pouze pružností hydraulických potrubí a brzdy.

Regulační ventil 70, v provedení podle obr. 6, sestává ze skříně 118 vinutí 119, které je-li do něj zaveden proud, je schopno posunout kotvu 120 proti síle vratné pružiny 121. Podložka nebo kotouč ventilu 170, 170a je normálně držen mimo spolupracující sedlo 171 záběrem do záchytného osazení 172, vytvořeném na kotvě 120. Normální vzdálenost mezi kotoučem 170a ventilu 170 a jeho spolupracujícím sedlem 171 je první nastavená vzdálenost 0,5 mm.

Těsnění 174 prochází středem kotouče 170a ventilu 170 a spolupracuje s ním. Normální spolupráce těsnění 174 s kotoučem 170a ventiliu 170 spočívá v tom, že umožňuje průtok kapaliny zúženými plochami mezi částí těsnění 174 procházející kotoučem 170a ventilu 170 a středovým otvorem v kotouči 170a ventilu 170. Těsnění 174 však může dosednout na kotouč 170a ventilu 170 tak, že dokonale těsní. Kotouč 170a ventilu 170 je normálně předpjat, přičemž je přitlačován na osazení 170 předpínací pružinou 175 a těsnění 174 je stejným způsobem předpjato předpínací pružinou 177, přičemž dosedá na záchytné osazení 176. Těsnění 174 a osazení 176 jsou proto- dimenzovány a umístěny vzhledem ke kotouči 170a ventilu 170 a s tímto kotoučem spolupracujícímu sedlu 171 tak, že při posunutí kotvy 120 za polohu, při níž kotouč 170a ventilu 170 dosedů do sedla 171, dosedne těsnění 174 na kotouč 170a ventilu

170. V typickém případě je přesah 0,5 mm za polohu, při níž kotouč 170a ventilu 170 dosedá do spolupracujícího sedla 171. Při normálních brzdicích poměrech, kdy vinutí 119 je bez proudu, protéká hydraulická brzdicí kapalina volně skříní 118 a regulačním ventilem 170, zavede-Ii se do vinutí 119 elektrický proud zpomalujícím snímačem 15, jak bylo shora popsáno, posouvá se kotva 120 na obr. 6 doleva, což má za následek dosednutí těsnění 174 na kotouč 170a ventilu 170 [viz obr. 6). Je-li - regulační ventil 170 v poloze znázorněné na obr. 8, což má za následek blokování nepřetržitého proudu kapaliny do válce kola 11, otevře se druhý periodicky pracující ventil protiblokovacího ústrojí 116, čímž dojde, jak bylo shora uvedeno, k snížení tlaku působícího na válce kola 11.

Když je vinutí 119 opět bez proudu, posune se kotva 120 působením složených sil vratné pružiny 121, vratné pružiny 175 a vratné pružiny 177 těsnění 174 do normální polohy - [na obr. 6 napravo). Síla těchto pružin 121, 175 a 177 je však vyvážena sílou, která je výslednicí rozdílu tlaků ve skříni 118 a působí na plochu kotouče 170a ventilu 170. V případě, že tlakový rozdíl je dosti vysoký, není síla vratných pružin 121, 175, 177 dosti veliká, aby přemohla tlakové síly a jen těsnění 174 je mimo sedlo 171, přičemž regulační ventil 170, pracující periodicky, se nastavuje do polohy podle obr.

7. Jestliže je pouze těsnění 174 mimo sedlo, je volná pouze omezená cesta proudu kapaliny skříní 118 až do té doby, kdy se tlakový rozdíl zmenší - na - normální rozmezí. Při snižování tlakového rozdílu dokončuje kotva 120 svůj zdvih při návratu do normální polohy, kotouč 170a ventilu 170 je mimo sedlo 171 a ventil 170 protiblokovacího ústrojí 116 je zcela otevřen, čímž umožňuje plný tok kapaliny. To má za následek vznik lomené křivky, jak je znázorněno čárou f na obr. 3, která se vytváří, když jsou dva periodicky pracující regulační ventily otevřeny a umožňují plný průtok.

Vynález má dále na zřeteli, aby periodicky pracující regulační ventil kteréhokoli shora uvedeného provedení bylo možno zamontovat do brzdového systému s jmenovitým tlakem, používajícího hydraulického čerpadla poháněného elektrickým motorem nebo motorem vozidla. Jedno takové provedení je znázorněno na obr. 5. U tohoto provedení je do tlakové i do odpadové větve potrubí zapojena skříň 118 regulačního ventilu téhož nebo různého provedení. Do potrubí hydraulické brzdy 10 může být tedy zapojena dvojice regulačních ventilů 30, 40, 50, 170, z nichž všechny pracují periodicky v závislosti na okamžité brzdicí síle, signalizované snímačem 15 a vysílané do protiblokovacích ústrojí 116. Do potrubí je zapojen hlavní hydraulický válec V, zásobovaný tlakovou kapalinou čerpadlem 70.

Regulační ventily, spojené s příslušným protiblokovacím ústrojím 116, spolupracují tak, že když jeden z nich je uzavřen, je druhý otevřen. Regulační ventily 30, 40, 50, 170 mohou být vestavěny do protiblokovacího ústrojí 116 nebo mohou být zapojeny do hydraulického potrubí samostatně (obr. 5). Tlaková kapalina, čerpaná čerpadlem 70, vyvíjí brzdicí tlak v brzdě 10. Sešlápne-li řidič v důsledku signálu vyslaného snímačem 15 nadměrného tlaku pedál 71, uvede v činnost regulační ventil daného provedení zapojený v tlakové větvi potrubí, čímž se regulační ventil v této větvi potrubí

Claims (9)

1. pREDMET

   1. Brzda rychlosti otáčení rotujících součástí, zvláště kol motorového vozidla, sestávající z hlavního hydraulického válce, z elektrického snímače nadměrné intenzity brzdění a z protiblokovacího ústrojí, vyznačující se tím, že dále sestává z nejméně jednoho regulačního ventilu (30, 40, 50, 170) předpjatého pružinou (34, 44, 60, 175, 177) vzhledem k sedlu (32, 42, 48, 171), umístěného ve skříni (35, 45, 51, 118) a zapojeného v potrubí (14) mezi protiblokovacím ústrojím (16, 116) a brzdou (10).
2. 2. Brzda podle bodu 1, vyznačující se tím, že regulační ventil (30, 40) je kotoučový, přičemž kotouč (31, 41, 171) je opatřen nejméně jedním průtočným otvorem (36, 46).
3. 3. Brzda podle bodů 1 a 2, vyznačující se tím, že kotouč (31) regulačního ventilu (30) je přitlačován do sedla (32) ve směru toku kapaliny od hlavního hydraulického válce (12) k brzdě (10).
4. 4. Brzda podle bodů 1 a 2, vyznačující se tím, že kotouč (41) regulačního ventilu (40) je přitlačován do sedla (48) ve směru toku kapaliny od brzdy (10) k hlavnímu hydraulickému válci (12) a do sedla (42) ve směru toku kapaliny od hlavního hydraulického válce (12) k brzdě (10).
5. 5. Brzda podle bodu 4, vyznačující se tím, že regulační ventil (40) je opatřen radiálními kanály (49).
6. 6. Brzda podle bodu 1, vyznačující se tím, že ve skříni (51) regulačního ventilu (50) uzavře a otevře se regulační ventil daného typu, zapojený v odpadní větvi potrubí a hydraulická kapalina způsobující nadměrné brzdění se odčerpává odpadním potrubím, do něhož je zapojeno i protiblokovací ústrojí 116. Periodicky spolupracujícími regulačními ventily se dosahuje pozvolného snížení nadměrné intenzity brzdění. Ventily z dvojice regulačních ventilů mohou být i různého provedení.

   Na výkresech jsou znázorněna a . v popise vyložena zvláště výhodná provedení předmětu vynálezu.

   vynalezu je provedena dutina (53), která je spojena mezi protiblokovacím ústrojím (16) a ' hlavním hydraulickým válcem (12) s potrubím (14) snímacím potrubím (52) a v níž je uložen posuvný píst (54), utěsněný těsnicími kroužky, (58, 59) předpjatý pružinou (60) a opatřený radiálním kanálem (55) a axiálním kanálem (56), na který je napojen jehlový ventil (61) regulovaný šroubem (52) zašroubovaným ve skříni (51).
7. 7. Brzda podle bodů 1 a 6, vyznačující se tím, že ve skříni (51) regulačního ventilu (50) jo proveden pojistný kanál (63), v ' němž je umístěn kuličkový zpětný ventil (64), přitlačovaný do sedla (65) pružinou (66).
8. 8. Brzda podle bodu 1, vyznačující se tím, že regulační ventil (170) sestává ze skříně (118), v níž je umístěno vinutí (119) s kotvou (120), odpruženou vratnou pružinou (121), přičemž v kotvě (120) je uložen kotouč (170a), který je přitlačován předpínací pružinou (175) do ’ záchytného osazení (172) provedeného v kotvě (120) a jehož středem prochází těsnění (174), předpjaté předpínací pružinou (177) a dosedající na záchytné osazení (176).
9. 9. Brzda podle bodů 1 až 8, vyznačující se tím, že protiblokovací ústrojí (116) je zapojeno do tlakové i do odpadové větve potrubí, přičemž je spojeno v příslušné větvi potrubí s regulačním ventilem (30, 40, 50, 170) téhož nebo jiného provedení.