CS229637B2 - Method of totally extension regulation on the multiple-stand mill train and device for carrying out the method - Google Patents

Description

Vynález se týká způeobu regulace celkového protažení na víceetolicové válcovací trati a zařízení к provádění tohoto způsobu.

Změna tloušťky stěny na protahovací válcovací trati závisí zejména na tahu, který působí na trubku v podélném směru .v průběhu zmenšování Jejího průměru. Jestliže se otáčky válců mění tak, že mezJL Jednotlivými válcovacími stolicemi působí na hrubku tažná síla, zmenšuje se při konstantní redukci průměru a rostoucí tažné síle nejdříve tloušťko» stěny, po tíh} zůstává tloušťka stěny konstantní a nakonec při odpovídajícím vyšším tahovém namáhání trubky se tlouštkfc stěny začne zmenšovat. Jestliže ее mají získat hotové trubky s konstantním vnějším průměrem a konstantní tloušťkou stěny, nestačí к tomu pouze konstantní kalibrovací otvor na výstupní nebo výstupních válcovacích stolicích, nýbrž Je především třeba přesně regulovat také celkový tah a protažení trubky na válcovací trati.

Jestliže trubky zaváděné do protahovací trati mají všechny po délce shodný průměr a tloušťku stěny, lze vypočítat určité

-L228 637 protažení, které se pak musí jen - nastavit a dodržovat s potřebnou přesností, což -umožiní výrobu trubek t konstantním vnějším průměrem a rovnoměrnou požadovanou tloušťkou stěny. -Zaváděné trubky však tyto požadavky většinou nesplňují, takže je třeba v protahovací válcovací trati vyrovnávat - průměr a především odchylky tlcuušťky stěny zaváděných trubek. Zatímco konstantní vnější průměr trubky lze poměrně jednoduše dosáhnout pomoci kalibrování, musí se tloušťka stěny regulovat na konstantní hodnotu olppovdajícími změnami celkového protažení.

K tomuto účelu je třeba přestavovací- zařízení pro regulování celkového protaženi. Vynález se týká takového způsobu a zařízení pro regulaci protažení trubek na vícettslicsvé protahovací válcovací trati, kterým -se za účelem dosaženi požadované rovnoměrné tloušťky stěny hotové trubky v závislosti na vstupním měření střední tloušťky stíny trubky přestavuje protažen.

Podobné přestavovací zařízení je popsáno v patentovém spisu oRN 1 427 922.

-3228 837

Popsané zařízení se celkem osvědčilo, pro praktické použití je však třeba toto známé přestavον ací zařízení zdokonalit· Důvodem jsou především stoupající požadavky na přesnost rozměrů výsledné trubky· Požadavky na přesnost rozměrů často dokonce přesahují požadavky norem· Úkolem je jednak vyrábět trubky zvláštní jakosti, Jednak skutečné rozměry hotové trubky přiblížit co nejvíce к minimálním rozměrům, které jsou příslušnými normami ještě připuštěny, aby se z daného množství použitého materiálu mohlo vyrobit pokud možno co nejvíce metrů trubek. Uvedené cíle, to je zlepšení kvality a zvýšení výtěžnosti, vyžadují přesné dodržování tloušťky stěny trubky·

Známá přestav ovací zařízení sice již berou ohled na skutečnost, že zaváděné trubky mají nerovnoměrné tloušťky stěn, protože tato přestavovací zařízení již pracují v závislosti na vstupním měření střední tloušťky stěn trubek· Známá přestavovací zařízení však postrádají zpětnou kon/trolu výsledku přestavení celkového protažení a možnost opakované korekce nastavení po této zpětné kontrole· U známých přestavovacích л229 837 zařízení kromě toho prbbíhá nepřetržitě regulbce celkového protažení, při které dochází к tomu, že úseky trubky jsou ovlivněny regulačními zásahy, které pro nŠ nebyly určeny.

; ; i·

Uvedené nedostatky známého způsobu regulace celkového protažení na vícestolícové válcovací trati pro zeslabování trubek protahováním v závislosti na vstupn/ tloušťce a požadované výstupní tloušťce steny trubky a na vstupním a výstupním průměru trubky, pro dosažení konstantní výstupní tlouštky stěny trubky, odstraňuje způsob podle vynálezu, jehož podstata

V spočívá v tom, že podíl vstupní tlouštky a výstupní tloušťky к stěny trubky se násobí podílem rozdílu vstupního průměru D_Q a vstupní tloušťky stěny trubky a rozdílu výstupního průměru O a výstupní tloušťky S stěny trubky a výsledné požadované protaženíλροζ. ^8e P°^rovn^^v^ ^se skutečným protažením Д _skute daným podílem výstupní rychlosti V a vstupní rychlosti V_Q trubky a výsledek tohoto porovnání tvoří akční veličinu regulace.

Požadované protažení se pro jednotlivé úseky trubky vytváří nespojité a skutečné protažení ^λ se pro jednrtli.vé úseky trubky vytváří sp^o^jLté.

Neepooité vytváření požadovaného protažení Λ pož. se ^provádí vždy ^pro úsek trubky, jehož délka odpovídá rozsahu regulované oblasti R válcovací trati, která leží mezi prvním kalibrem a posledním- kalibrem, meei kterými se na trubku ve stacoonárríím provozním stavu působí plným tahem, přičemž se zjištuje střední vstupní tloušťka Op stěny trubky, ze které se vytváří ^ža^vané potažení λ ^{p p} »·

Požadované protažení Xpog úseku trubky je řídící veličinou regulátoru regulačního obvodu od okamžiku, kdy střed tohoto useku trubky dosáhne regulované oblasti R válcovací trati, to je přijde k prvnímu z kalibrů, mezi kterými se na trubku ve stacoonárním provozním stavu působí plným tahem.

Při zavádění začátku trubky a při vybíhání konce trubky se zachfává naposled vypočtená a uložená - regulační veličnaa/^regulátoru··

-e229 637 nebo se až do dosažení stacionárního provozního stavu ukládá skutečné protažení ^{λ sku}t P^íedtím valchovaného useku trubky, které se srovnává s nově vypočteným požadovaným protažením

zaváděného,případně vybíhajícího . začátku trubky, případně konce trubky, přičemž otáčky n válců válcovací tratjf a tím regulují.v závislosti celkové protažení se na rozdílech Λ těchto požadovaných protažení

Xskut.

a skutečných protažení

Závvsloet skutečných nastavení regulátoru na měřených vstupních tloušťkách S_o stěny trubky a případně na vstupních průměrech D_o se vypočítává a ukládá při činnooti regulačního obvodu ve stacionárním provozním stavu a při přerušeném regulačním obvodu v nestacionárním provozním stavu se podle těchto uložených hodnot regulují otáčky válců trati, a tím celkové protažení λ ·

Nedootatky známého zařízení, kterým se pro dosažení požadované konstantní tlotšťky stěny trubky nastavuje stupen protažení a které obsahuje ústrojí tloušťky stěny trubky, odstraňuje zařízení podle vynálezu, jehož

-г229 B37 podstata spočívá v tom, že snímač vstupní tloušťky ó_Q stěny trubky a připadne snímač vstupního průměru D_q zaváděné trubky je propojen.s prvním vstupem první výpočetní jednotky pro výpočet

trubky,.požadovaného průměru D trubky a případně vstupního průměru D_Q trubky, přičemž snímač vstupní rychlosti V_o a snímač výstupní rychlosti V trubky jsou propojeny se vstupy druhé výpočetní jednotk^y pro výpočet; s^kutečného protažení ^λ a výstupy výpočetních jednotek jsou propojeny a regulátorem otáček 7Ί pohonu válců válcovací trati, připojené k regulátoru.

Regulátor a pohon válcovací trati jsou propojeny se řídicí jednotkou a řídicím počítačem pro výpočet a ukládání skutečných nastavení regulátoru ve stacionárním provozním stavu a pro řízení regulátoru v nestacionárním provozním stavu.

Nový a . vyšší účinek vynálezu spočívá v tom, že nastavení celkového protažení se ještě přesněJi přizpůsobuje jednotivvým

-2229 837 úsekům trubky, které nabíhají do vícestolicové válcovací tratě.

^výšení přesnootí regulaci vyplývá především z toho, že se provádí zpětná kontrola výsledků přestavování celkového protažení, to je průběžné se srovnává skutečné protažení s- požadovaným protažením. Odcih/lky uvedených hodnot protažení se podle své vdikooti vycužvají k odpovídající dodatečné regulaci otáček válců tak, aby se dosáhlo vhodné změny celkového protažení, takže skutečná protažení pak odpovídá požadovanému protažení..Celkové protažení se tedy nenastavuje jen v z^ávslosti na vstupním maření tloušťky stěny, jak . je tomu u známých přestavovac^h zařízení, nýbrž také v záv^Ví^iLo^·^:! na rozdílech skutečného a požadovaného protaženi.

v

Tímto způsobem se dosáhne přesr^ší regulace celkového protažen. Protahování přitom současně probíhá na správných úsecích trubky, protože se pro každý / v usek vypočítává zvlášť. Toto platí především pro stacionární provozní stav, př kterém již začátek trubky prošel íícestvlcvoívu válcovací tratí a za ní uspořádanými mářřcími zařízeními, zatímco konec trubky ještě nedosáhl. mSí^ící zařízeni uspořádané

-.9228 837 na vstupní straně a první válcovací kalibr.

Výpočetní jednotka vypočítává požadovaná protažení z poměrů výchozího a výsledného průřezu, které vyplývají z daných tloušťék stěn a průměru trubky. Požadované protaženi se vypočte podle následujícího vztahu:

S_n ^da “ <

ooo pož *

3D - o

kde:	= výchozí tloušťka stěny
o :	< výsledná tloušťka stěny
Do ‘	= výchozí průměr trubky
D »	= výsledný průměr trubky

požadované protažení

Protože výsledná tloušťka 3 stěny a výsledný průměr D trubky jsou přesné

-10229 937 požadované hodnoty, nejsou měřeny a jsou do počítače zadány přímo» Výchozí tloušlsa, S_Q stěny, která často kolísá, se měří na vstupní straně před první válcovací stolicí. Také výchozí průměr Dq trubky může být zadán jako pevná hodnota, jestliže je zajištěno, že průměry zaváděných trubek kolísají jen velmi nepatrné, v podstatě jsou však konstwittd, což je v praxi případ například předřazených svařovacích zařízení na trubky β kalibr ad. Jestliže je však nebezpeeí, že výchozí průměry D_Q trubek budou kolísat, doporučuje se i tyto.průměry na vstupní straně měřit· Měřené hodnoty se přivádějí do výpočetní jednotky, která z nich spolu se zadanými hodnotami vypočítává požadované protažení se vypočítává rovněž rychlost^ Vq měřené před první válcovací pož

Skutečné počítačem protažení Λ skult. a sice ze vstupní snímačem rycHooti uspořádírným stolici a z výstupní rychlooti, měřené snímačem rycihosti uspořádaným za poslední válcovací ftolici. Skutečn^é protažení ^j _slcu<t< je dáno poměrem uvedených hodnot. Z požadovaného a s^kutečného protažení se vy^oči^cá rozdíl

-11229 837 cellový stupen . protažení se pomocí otáček válců podle tohoto rozdílu mění tak, aby se dosáhlo vyrovnání. požadovaného a skutečného protažení. Počítač a měřící přístroje, které se při tom používají, jsou samy o sobě známé.

Na způsobu podle vynálezu je podstatné, íe se skutečná protažení zjišťuji průběžně, zatímco požadovaná protažení se vypočítávají nespoOitě vždy jen pro určitý délkový úsek trubky. Tímto způsobem se vyloučí stálé přestavování celkového protažení při každé malé nepraavdeenooti e dosáhne se určitého vyrovnání po sobě následuj jících odchylek rozměrů zaváděné trubky.

V jednom z výhodných provedení vynálezu se snímačem tloušťky. stěny na vstupní straně měří střední tlouiťky stěny po sobě následujících délkových úseků trubky, jejichž délty'odpoovdají objemu trubky v regulovaném úseku . válcovací trati, který probíhá'od prvního k poslednímu z kalibrů, mezi kterými je trubka ve stacionárním provozním stavu tažena plným tahem, přičemž nespooitá požadovaná protažení se z těchto středních tlouštík stěny vypooítávají vždy pro

229 837 /

daný usek trubky. Při tomto způsobu zadávání požadované hodnoty se bexe ohled na to, že změnami protažení je ovlivněn vždy jen u?čitý úsek trubky, který je ve válcovací trati pod plným tahem, zatímco úseky trubky v předních válcovacích stolicích, kde tah vzrůstá, a v zadních válcovacích stolicích, kde tah klesá, nejsou vystaveny plnému tahu a také zde neprobíhají žádné zmíny tohoto tahu·

Je zvláště výhodné, jestliže od okaitóiku, kdy střed tohoto úseku trubky přijde do regulovaného úseku, to je prvního- kalibru, od - kterého je trubka ve stacionárním provozním stavu tažena plným tahem,- je řídicí veličina - regulátoru v regulačním obvodu tvořena požadovaným protažením useku trubky· Každé vypočtené požadovaně protažení je tedy řídící veličinou regulátoru tak dlouho, dokud je stejným způsobem nevyštřídá požadované protažení následujícího useku trubky, tj· ' dokud střed následujícího úseku trubky nepřijde na začátek regulovaného úseku vícestolicové válcovací trati. Protažení ve středr takového úseku trubky je tedy

-13229 837 v průběhu . průchodu regulovaným úsekem vícestolicové válcovací trati' určeno jen jedinou konstantní požadovanou hodnotou, která je vypočtena ze střední hodnoty tloušťky tohoto useku trubky měřené na vstupní straně· Požadované protažení useku trubky se tedy jako řídicí veličina regulátoru používá až s časovým zpoždění tu, to je v okamžiku, ve kterém již do regulovaného Useku vícestoi · licový válcovací trati naběhla polovina tohoto Useku. ' trubky. Výhoda tohoto řešení spočívá v 'om, že dochází k překrývání vlivů po sobě následujících hodnot požadovaného protaženi. Toto překrývání zajišťuje, přes stupňovité uplatňování požadovaných hodnoo, plynulé přechody dosaženého pi^otažerní· V případě rovnoměrných změn tlouéťky . stěny od jednoho Useku trubky k druhému zajišťuje překrývání vlivu jednotlivých požadovaných protažení rovnoměrnou výsledné - trubky·

K výpočtu skutečného protažení je třeba znát jak Vstupní, - tak i výstupní rychlost trubky, dkutečné - protažení lze tedy vypoočst jen tehdy, jestliže jsou v provozu oba snímače rychlooti, tj» jestliže trvá

-14229 137 stacionární provozní Stav. Při nestacionárních provozních stavech, to je při nabíhání začátků a při vybíhání konců trubek, tedy nelze pro značný úsek trubky vypočíst žádné skutečné protažení, protože buS vstupný nebo výstupní .snímač rychlosti nedodává žádnou hodnotu, protože jím neprochází trubka. Pro tento provozní stav vícestolicové válcovací tratě a regulačního zařízení se doporučuje uložit a dále použít poslední vypočtené nastavení regulátoru. Toto řešení je výhodné tehdy, jestliže odchylky tloušťky stěny nabíhajících

V trubek·jsou nepatrné nebo jestliže se tlouštka stěny mění v podélném směru jen na dlouhých úsecích. Také v případě velmi dlouhých trubek, což je případ trubek přicházzeících 2. předřazených svařovacích zařízení, postačí toto uložení a další používání posledního nastavení regulátoru založeného na změřených hodnotách.

Při nestacionárním provozním stavu je podle dalšího provedení vynálezu možnost, spočívající v tom, že při nabíhání začátku trubky a při vybíhání konce trubky se až do dosažení stacionárního provozního stavu ukládá skutečné

-15- 5

229 837 protažení předtím válcovaného useku trubky, které se srovnává s nově vypočteným požadovaným protažením nabíhajícího, případně vybíhajícího konce trubky, přičemž otáčky válcfy a tím celkové protažení se reguluje v závislosti na rozdílech těchto požadovaných a skutečných protažení· Využívá se přitom skutečnost, že při nabíhání začátku trubky se může požadované protažení vypočíst jako ve stacionárním provozním stavu, skutečné protažení však nikoliv. Jestliže se při nabíhání začátku trubky použije nově vypočtené požadované protažení, dosáhne se v mnoha případech přesnějšího nastavení celkového protažení než při nastavení regulátoru, odpovídajícím dokonale hodnotě předchozí trubky, při kterém se také nebere ohled na nově vypočtené požadované protažení.

Naproti tomu je zvláště výhodné, jestliže se к regulátoru a regulačnímu obvodu připojí řídící soustava se řídícím počítáčem, který umožňuje vypočíst a uložit závislost skutečných nastavení regulátoru na měřených výchozích tloušťkách stěny a případně také výchozích <

průměrech trubky při Činnosti regulačního obvodu

-jtf229 637 ve stacionárním provozním stavu, přičemž při přerušeném Regulačním obvodu v nestacionárním provozním stavu lze otáčky válců, a tím celkové protažení regulovat řídící soustavou na základě dat uložených v řídicím počítači. Řídící počítač tedy pracuje ve stacionárním provozním stavu a vypočítává přitom z nastavení regulátoru pro otáčky a celkové protažení závislost těchto nastaví í na hodnotách měřených na vstupní straně· Řídící počítač se tedy učí a pamatuje si tuto závislost, ze které vytváří regulační zákonitost· Podle této regulační zákonitosti se vícestolicová válcovací traí řídí v době, kdy je regulační obvod přerušen, takže jeden ze snímač# rychlosti nedodává žádné údaje, tudíž nejsou к dispozici žádné hodnoty skutečného protažení založené na měření·

Vynález je dále objasněn na příkladu jeho provedení, který je popsán pomocí připojených výkresů, které znázorňují: obr.l vícestolicovou válcovací třat opatřenou měřícími orgány pro zařízení podle vynálezu, obr.2 blokové schéma zpracování měřených a zadaných hodnot a obr.3 blokové schéma podle obr·2 s přídavnou řídící soustavou·

-п229 837

Na obr.l je znázorněna vícestolicová válcovací trať sestávající z válcovacích stolic 1 až 12, kterými prochází trubka 13. Trubka 13 probíhá vícestolicovou válcovací tratí ve směru šipky X· Vícestolicová válcovací trať může samozřejmé sestávat i z jinéhd velmi odlišného počtu válcovacích stolie. Na vstupní straně vícestolicové válcovací trati je uspořádán snímač 14 vstupní tloušťky stěny, který může být tvořen například Izotopovým přístrojem· Tento anínač 14 vstupní tloušťky stěny měří vstupní tloušťka ó_Q stěny trubky 13 při jejím zavádění do první válcovací stolice 1. Před první válcovací stolicí X je dále uspořádán snímač 15 vstupní rychlosti V_Q , který sestává z měřicího kolečka s připojeným vysílačem Impulsů a který měří vstupní rychlost V_Q trubky XL· Na vstupní straně lze rovněž změřit vstupní průměr trubky 13. V mnoha případech však postačí zadávat tento vstypní průměr jako konstantní hodnotu· Pevně je rovněž zadán požadovaný průměr D a požadovaná tlouštka stěny α trubky 13 na výstupní straně· Tyto tři hodnoty jsou proto na obr.l označeny jen šipkami· Přitom se rozumí,

-u 229 937 že tyto hodnoty se při změnách válcovacího programu rovněž musí měrní. Na výstupní straně se pomocí snímače 16 výstupní rychlosti měří pouze výstupní rychlost V. Provedení snímače 16 výstupní rychlostí se může shodovat s provedením snímače 15 vstupní rycih-osti.

II . V diagramu zakresleném pod válcovacími stolicemi 1 až 12, je znázorněn průběh ¹ v · tahu, který působí na trubku ' 13 v oblasti mezi jednotlivými válcovacími stolicemi 1 až 12.

Z diagramu je patrné, že plného tahu se dosáhne teprve až za třetí válcovací stolici J a - že tento plný tah působí pouze k desáté válcovací stolici 10. Vzdárenost R mezi válcovacími stoUcemi 3.10 . tedy představuje regulovaný usek vícestoiicové válcovací trati. Při změnách celkového protažení pomocí přestavovacího zařízlí se tah měrní pouze, v tomto regulovaném useku. V ' oblasti vstupních válcovacích stolic 1,2,3, kde tah vzrůstá, a v oblasti výstupních válcovacích stolic 10,11,12, kde tah klesá, se tahové namáhání trubky 13 nemění.

Na 'obr.2 jsou vlevo vyznačeny měřené a zadané hodnoty q,D,ó_o, D_q, které se podle obr^ měří η» vstupní ' a výstupní straně,

-ts229 937 případně zadávají. Plně vyznačená šipka označuje, že se jedná o zadávané hodnoty, zatímco prázdné šipky označují průběžní měřené hodnoty. Protože vstupní průměr zaváděné trubky 13 může být buž měřen^ nebo se zadává, je jeho symbol D_Q uveden v závorkách v obou rámečcích.

Měřené a zadané hodnoty ó,J,ó₀,D_q se zavádějí na vstupy 171.172 vpravo znázorněné první výpočetní jednotky 17. která z nich vypočítává požadované protažení λ p_Og· Z měřených rychlostí V_Q а V vypočítává druhá výpočetní jednotka 18 skutečné protažení λ skut* V pravé části obr.2 je znázorněn regulační obvod, sestávající z regulátoru 19 otáček a pohonu 20, . ve kterém Je znázorněno vzájemné srovnávání obou hodnot protažení Д _ž a jejichž rozdíl se přivádí do regulátoru 19 otáček, který z tohoto rozdílu protažení

2Λ vypočítává rozdíl otáček n, který je potřebný к vyrovnání skutečného protažení Λ _skut

Rozdíl otáček s požadovaným protažením

Д n se při známém skupinovém pohonu protahovací válcovací tratě, který sestává z hlavního a přídavného pohonu, využívá pouze pro regulaci

229 837 přídavného pohonu, což umožňuje požadovaným způ sobem měnit otáčky válela tím celkové protažení, takže s^ku^tečné protažení Λ ^{skut pak} o^dpoví^dá požadovanému protažení ^-.p₀£· , Při nabíhání' začátku trubky a při vybíhání konce trubky 13, to je ve stacionárním provozním stavu, je Jeden z obou snímačů .15,16 rychlosti mimo provoz, protože v daném místě ' se v daném okamžiku nenachází žádná trubka .13· To znamená, že v druhé výpočetní jednotce 18 nelze vypoččtat skutečné protažení 3L _skut* Jedna z moonnosi regulace spočívá v tom, že se nastavení regulátoru 19 otáček, a tím otáčky n pohonu 20 tak, jak byly nastaveny ještě podle předchozí trubky 13· Další moonost spočívá v tom, že se na poslední hodnotě předchoZ zího useku trubky 13 udržuje pouze hodnota skutiečného potažení X sktriP ^erá se srovn_áv_á s nově vy^po^čtenými požadovanými protaženími ^Ap₀2^e

V přikladu provedeš, který je znázorněn na obr.3^se jedná o stejný regulační obvod jako na obr.2, který je ' zde vytažen silnými plnými čarami. Také ostatní neznázorněné symboly

-21229 937 pro měřené a zadané hodnoty S,D,S₀,D₀ a pro výpočetní jednotku 17.18 jsou stejné jako na obr·2« Tenkými plnými čarami je na obr·3 vyznačena přídavná řídící soustava, která je připojena к regulačnímu obvodu· Tato řídicí soustava je nutná jen s ohledem na nestacionární provozní stav, při kterém hodnoty měřené na vstupní, případně výstupní straně přechodně vypadnou. Sídicí soustava sestává ze řídícího počítače 22· do kterého se přivádějí údaje o otáčkách n pohonu 20 a v průběhu stacionárního provozního stavu také požadované protažení ji pož* počítač 22 vypočítává z těchto hodnďv průběhu stacionárního provozu závislost otáček n pohonu 20 na požadovaných protaženích p_Qg, ze které pro řídicí počítač 22 vyplývá řídicí zákonitost, kterou řídicí počítač 22 průběžně přezkušuje a případně mění· Toto probíhá tak dlouho, dokud stacionární provozní stav neskončí a regulační obvod se v důsledku výpadku měřených hodnot nepřeruší. Při přerušení regulačního obvodu v důsledku výpadku hodnot skutečného protažení při nestacionárním provozním stavu pracuje řídicí jednotka 21 podle řídicí

-22.229 937 zákonitosti, která byla řídícím počítačem Й2 vypočítána v průběhu stacionárního provozního stavu. Řídící jednotka 21 dodává údaje o otáčkách

I n do pohonu 20 vícestolicové válcovací trati v průběhu nestacionárního pracovního stavu,.případně pokud je regulační obvod přerušen· Hodnota n je řídícím počítačem 22 vypočtena na základě řídící zákonitosti; Řídící počítač 22 tedy pracuje jen při uzavřeném regulačním obvodu, zatímco řídící jednotka 21 pracuje jen při přerušeném regulačním obvodu.

Při skupinovém pohonu se základními a přídavnými otáčkami se podle rozdílu otáček 4 n reguluje přímo přídavný motor. Při samostatně poháněných válcovacích stolicích je tato regulace samozřejmě nákladnější, protože tímto způsobem musejí být samostatně regulovány otáčky jednotlivých válcovacích stolic, což je však také možné.

Claims (9)

1. Způsob regulace celkového protažení na vícestolicové válcovací trati pro zeslabování trubek protahováním v závislosti na vstupní tloušťce a požadované výstupní tloušťce stěny trubky a na vstupním a výstupním průměru trubky, pro dosažení konstantní výstupní tloušťky stěny trubky, vyznačující se tím, že podíl vstupní tloušťky (S_Q) a výstupní tloušťky (á) stěny trubky se násobí podílem rozdílu vstupního průměru (D_q) a vstupní tloušťky stěny (o_Q) trubky a rozdílu výstupního průměru (D) a výstupní tloušťky (S) stěny trubky a výsledné požadované tažením ( -A _Skut^ ^dan^^m podílem výstupní rychlosti (V) a vstupní rychlosti (V_Q) trubky a výsledek tohoto porovnání ) tvoří akční veličinu regulace
2. 2· Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že požadované protažení (

   ) se pro jednotlivé úseky trubky vytváří

   -ty 229 637 nespojitě a skutečné protaženi se P^ro jednotlivé úseky trubky vytváří spojitě.
3. 3. Způsob podle bodu 2, vyznačující se tím, že nespojité vytváření požadovaného protažení (λ _p0g) se provádí vždy pro usek trubky, jehož délka odpovídá rozsahu regulované oblaati (R) válcovací trati, která leží mmzi prvním kalibrem a posledním kalibrem, mmzi kterými se na trubku ve stacoonárním provozním stavu působí plným tahem, přičemž se zjišťuje střední vstupní tlouštkau (á_Q) stěny trubky, ze které se vytváří požadované protažení ( ^p_Ož')·
4. 4» Způsob podle bodu 2 nebo 3, se tím, že požadované protažení ( Apfcj) useku trubky je řídicí veličinou regulátoru regulačního obvodu od okamžiku, kdy střed tohoto úseku trubky dosáhne regulované obl^i^s^1^:L (R) válcovací trati, t^t přijde k prvnímu z kalibrů, meei kterými se na trubku ve stacionárním provozním stavu působí plným tahem.

   -2522« «37
5. 5· Způsob podle některého z bodů 1 až 4, se tím, že př zavádění začátku trubky a při vybíhání konce trubky se zachovává naposled vypočtená a uložená regulacrn veličina ) regulátoru·
6. 6.Způsob podle některého z bodů ' 1 až 4, vyznačující se tím, že pi^í zavádění začátku trubky a při vybíhání konoe trubky se až do dosažení stacionárního provozního β ;avu ukládá skutečné protažení ( λ _вкир p^ettím válcovaného úseku trubky, které se srovnává s nově v^ypočteným požadovaným ^protmžením ⁽ A p°^g) zaváděného, případné vybíhajícího začátku ' trubky, případně konce trubky, přičemž otáčky (n) válců válcovací trat^ a t;ím celkové protažení (Λ) ae re^gulují v závislosti na rozdíJLech (41 ) těchto ^požadovaných ^protažení ^(/l p_o ^g) a skutečnýc^h protažení
7. 7· Způsob podle některého z bodů 1 až t,vyznaaující se tím, že závislost skutečných nastavení regulátoru na měřených vstupních tloušťkách (ó_Q) stěny trubky a případně í

   -2C229 637 na vstupních průměrech (D_Q) se vypočítává a ukládá při ČinnoaSi regulačního obvodu ve stacionárním provozním stavu a při přerušeném regulačním obvodu v nestacionárním provozním stavu se podle tííchto uložených hodnot regulují otáčky ⁽ j^{) )} v^álců •trat^ a tím cenové protažení ⁽ >Х).
8. 8. 2ařízení k prováděni způsobu poule bodů 1 až 7, kterým se pro dosažení požadované konstantní tlouS-tky stěny hotové trubky v závislosti na vstupní střední tloušíce steny trubky nastavuje stupen protažení a které obsahuje měřicí ústrojí tloustíky stěny trubky, vyznaaující se tím, že snímač (14) vstupní tlouštky (όθ) stěny trubky (13) a případně snímač vstupního průměru (E^) zaváděné trubky (13) je propojen s prvním vstupem (171) první výpočetní jednot ky ' (17) pro výpočet požadovaného protažení ( ), která je opatřena druhým vstupem (172) hodnot požadované tlou*{ky (s) stěny trubky (13), požadovaného průměru (D) trubky (13) a ' případně vstupního průměru (D_q) trubky (13), přičemž snímač (15) vstupní rychlosti (V_Q)'a snímač (16) výstupní ryclilocti (V) trubky (13) jsou propojeny

   -2?228(37 se vstupy druhé výpočetní jednotky (18) pro výpočet skutečného protažení (A _8ku^) a výstupy výpočetních jednotek (17,18) jsou propojeny s regulátorem (19) otáček (b) pohonu (20) válců válcovací trati, připojené к regulátoru (19)·
9. 9· Zařízení podle hodu β, vyznačující se tím, že regulátor (19) a pohon (20/válcovací trati jsou propojeny se řídicí jednotkou (21) a řídicím počítačem (22) pro výpočet a ukládání skutečných nastavení regulátoru (19) ve stacionárním provozním stavu a pro řízení regulátoru (19) v nestacionárním provozním stavu·