CS228792B1

CS228792B1 - Způsob rafinace (2-chlor-1,1,2-trifluoretyl)-difluormetyléteru

Info

Publication number: CS228792B1
Application number: CS814082A
Authority: CS
Inventors: Vaclav Prof Ing Csc Dedek; Milan Ing Csc Barta; Jiri Ing Csc Fikar; Ivan Ing Csc Hemer; Zdenek Chvatal; Frantisek Liska
Original assignee: Dedek Vaclav; Barta Milan; Fikar Jiri; Ivan Ing Csc Hemer; Zdenek Chvatal; Frantisek Liska
Priority date: 1982-11-16
Filing date: 1982-11-16
Publication date: 1984-05-14

Abstract

Podstata vynálezu spočívá v tom, že uvedený surový éter I, který obsahuje /2,2- -dichlor-1,1,2-trifluoretyl/djífluormetyléter II a/nebo chloroform ozařuje ultrafialovým zářením v přítomnosti sekundárních alkoholů, výhodně s počtem uhlíků 3 až 8, například 2-propanolu a/nebo v přítomnosti éterů, výhodně s počtem uhlíků 3 až 5, například tetrahydrofuranu, 1,3-dioxolanu a/nebo v přítomnosti organických aminů, výhodně β počtem uhlíků 3 až 12, například dietylaminem, trletylamlhem, Χ,Ν,Ν ,N -tetramětýl-1,2-etendiaminu. Ster II se převede fotochemicky iniciovanou redukcí vazby uhlík-ehlor v dichlorfluormetylové skupině alkoholem a/nebo éterem a/nebo aminem na éter I a chloroform se analogickou redukcí vazby uhlík-chlor přemění na nlževroucí dichlormetan případně metylchlorid, které ee odstraní při rektiflkeci.

Description

Vynález se týká způsobu refinece surového /2-chlor-1,1,2-trifluoretyl/difluormetyléteru vzorce hcfcicf₂-o-chf₂ (1), který obsahuje /2,2-dichlor-1,1,2-trifluoretyl/difluormetyláter vzorce cpci₂cp₂-o-chp₂ (II) a/nebo chloroform.

Éter vzorce I je moderním Inhalačním enestetlkem e při jeho syntéze se nedaří zcela zabránit vzniku éteru vzorce II, který se z éteru vzorce I neodstraní rektifikací, a který, kromě anestetlckých účinků, vyvolává taká křeče. Obsah éteru vzorce II v éteru vzorce I, určenému pro farmaceutické účely, se v procesu syntézy minimalizuje při chloracl (2-chlor-1,1,2-trifluoretyl/metyléteru vzorce hcfcicf₂-o-ch₃ (III) tak, Se se chlorace éteru vzorce III vede jenom do spotřeby 1,25 až 1,40 molu ohloru na mol éteru vzorce III) za těchto podmínek se získá /2-chlor-1,1,2-trifluoretyl/dichlormetyláter vzorce hcfcicf₂-o-chci₂ (IV), který je výchozí látkou pro přípravu éteru vzorce I fluoreci, a který obsahuje minimální množství /2,2-dichlor-1,1,2-trifluoretyl/dichlormetyléteru vzorce cfci₂cp₂-o-chci₂ (V), jehož fluoreci vzniká nežádoucí éter vzorce II (Terrell, R. C., Sumit, H. J.t US patent 3 469 011 /1969/5 Brit. patent 1 138 406 /1969/? J. Med. Chem. J£. 517 /1971/).

Přesto se uvedeným postupem nezabrání zcela vzniku éteru vzorce V e tím i přítomnosti éteru vzorce II v éteru vzorce I v relativním zastoupení desítek až stovek jednotek ppm.

Chloroform se tvoří při fluoreci éteru vzorce IV na éter vzorce I. Obě látky, chloroform a éter vzorce II, se velmi obtížně odstraňuji z éteru vzorce I pouhou rektifikací. Podle literatury spočívá odstranění chloroformu v účinku vodných roztoků alkalických hydroxidů (Terrell, R. C.: Ger. Offen. 2 35 3 330 /197 3/).

Uvedené nedostatky odstraňuje podle vynálezu způsob refinece surového /2-ohlor-l,1,2-trifluoretyl/difluormetyláteru (I), který obsahuje /2,2-dichlor-1,1,2-trifluoretyl/-difluormetyléter (II) β/nebo chloroform. Jeho podstata spočívá v tom, Se se éter vzorce I obsahující éter vzorce II e/nebo chloroform ozařuje ultrafialovým zářením v přítomnosti sekundárních alkoholů, výhodně a počtem uhlíků 3 až -8, například 2-propanolu a/nebo v přítomnosti éterů, výhodně 3 počtem uhlíků 3 až 5, například tetrahydrofúranu, 1,3-dloxolenu, e/nebo v přítomnosti organických aminů, výhodně s počtem uhlíků 3 až 12, například dietylamlnu, triatylaminu, Ν,Ν,Ν',Ν'-tetrametyl-,,2-etendieminu.

Refinece se provádí ozařováním éteru vzorce I, který obsahuje éter vzorce II a/nebo chloroform v roztoku alkoholu a/nebo éteru a/nebo organického aminu ultrafialovým zářením za míchání při pokojové teplotě e/nebo při teplotách po dobu věru reakční směsi. Při použití alkoholů a/nebo éterů se reakční směs zpracovává destilací a/nebo destilací s vodní parou, promytím vodou a/nebo vodnými roztoky alkalických uhličitanů, manganistanů, hydrogenuhličitanů, sužením a rektifikací.

Zpracování reakční směsi při použití organických aminů spočívá v jejím promytí vodným roztokem minerální kyseliny, výhodně kyseliny chlorovodíkové a/nebo kyseliny sírové, v destilací s vodní párou, sušení a rektifikaci.

Účinek způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že přítomný éter vzorce II se převede na éter vzorce I fotochemicky iniciovanou redukcí vazby uhlík-chlor v dichlorfluormetylové skupině alkoholem a/nebo éterem a/nebo organickým aminem a přítomný chloroform se analogickou redukcí vazby uhlík-chlor převede na níževroucí dichlormetsn, případně až na metylchlorid, který se odstraní při rektifikaci.

Způsob podle vynálezu je v delším blíže popsán na několika příkladech provedení.

Příklad 1

121,4 g éteru vzorce I, který obsahoval 0,42 X relativních (4 200 ppm) éteru vzorce II, bylo slito s 11,8 g 2-propanolu a vzniklý roztok byl při 25 °C ozařován 20 minut vysokotlakou rtuťovou výbojkou. Reakční směs byla smíchána s 26 ml nasyceného roztoku hydrogenuhličitanu sodného a poté destilována s vodní parou. Z destilátu bylo odděleno 108,3 g olejovité vrstvy a její rektifikaci bylo získáno 83,1 g éteru vzorce I teploty varu 56,0 až 56,3 °C, který obsahoval 2 ppm éteru vzorce II (stanoveno plynovou chromatografií).

Příklad 2

100 g éteru vzorce I, který obsahoval 0,30 X relativních (3 000 ppm) éteru vzorce II bylo slito s 8,0 g 2-propanolu a vzniklý roztok byl při 40 °C ozařován 10 minut vysokotlakou rtuťovou výbojkou. Reakční směs byla smíchána s 20 ml nasyceného roztoku hydrogenuhličitanu sodného, oddělená olejovitá vrstva protřepéna s vodným roztokem manganistanu draselného a poté s vodným roztokem hydrogensiřičitanu sodného. Rektifikaci 80,5 g olejovité vrstvy bylo získáno 71,0 g éteru vzorce I o teplotě varu 56,0 až 56,2 °C, který obsahoval cca J ppm éteru vzorce II (stanoveno plynovou chromatografií).

Příklad 3

92,5 g éteru vzorce I obsahujícího 0,42 % relativních (4 200 ppm) éteru vzorce II bylo smícháno s 15,0 g 2-butanolu β vzniklý roztok byl ozařován ,20 minut vysokotlakou rtuťovou výbojkou. Reakční. směs byla smíchána s 20 ml nasyceného roztoku hydrogenuhličitanu sodného a poté destilována s vodní parou. Z destilátu byla oddělena olejovitá vrstva, protřepána s vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a poté vysušena chloridem vápenatým. Rektifikaci bylo získáno 75 g éteru vzorce I o teplotě varu 56,0 až 56,2 °C, který obsahoval cca 20 ppm éteru vzorce II (stanoveno plynovou chromatografií).

Příkladě

100 g éteru vzorce I, který obsahoval 0,30 56 relativních (3 000 ppm) éteru II bylo slito s 10 g cyklohexenolu a vzniklý roztok byl ozařován při 30 °C rtuťovou výbojkou po dobu 120 minut. Reakční směs byla smíchána s 20 ml nasyceného roztoku uhličitanu draselného a destilována s vodní parou. Z destilátu byla oddělena olejovité vrstva, která rektifikací poskytla 70,0 g éteru vzorce I o teplotě varu 56,0 až 56,5 °C, který obsahoval cca 30 ppm éteru vzorce II (stanoveno plynovou chromatografií).

Příklad 5

89,0 g éteru vzorce I, který obsahoval 0,48 56 relativních (4 800 ppm) éteru vzorce II bylo smícháno ee 7,0 g 1,3-dioxolanu a vzniklý roztok byl při 30 °C ozařován 5 hodin vysokotlakou rtuťovou výbojkou. Poté byla reakční směs rektlfikovéna a bylo získáno 65 g éteru vzorce I, který obsahoval 9 ppm éteru vzorce II (stanoveno plynovou chromatografií).

Příklad 6

41,3 g éteru vzorce I, který obsehovel 0,48 58 relativních (4 800 ppm) éteru vzorce II, bylo smícháno s 2,6 g tetrahydrofuranu a vzniklé reakční směs byla ozařována 9 hodin vysokotlakou rtulovou výbojkou. Po destilaci s vodní pérou, oddélení olejovité vrstvy a rektifikaci bylo získáno 35 g éteru vzorce I, který obsahoval 90 ppm éteru vzorce II (stanoveno plynovou chromatografii).

Příklad 7

136.4 g éteru vzorce I, který obsahoval 0,42 S relativních (4 200 ppm) éteru vzorce II, bylo slito se 7,3 g trietylaminu a vzniklý roztok byl ozařován 230 minut vysokotlakou rtulovou výbojkou. Reakční směs byla smíchána s 20 ml zředěné kyseliny solné (1:1) a poté byla destilována s vodní párou. Bylo získáno 116,9 g olejovité vrstvy a ta rektifikací poskytla 95,0 g éteru vzorce I, o teplotě varu 56,1 až 56,3 °C, který obsahoval 8 ppm éteru vzorce II (stanoveno plynovou chromatografii).

Příkled8

140.5 g éteru vzorce I obsahující 0,20 58 relativních (2 000 ppm) éteru vzorce II bylo smícháno s 5,2 g dletylaminu a vzniklý roztok byl míchán proudem dusíku a současně ozařován vysokotlakou rtulovou výbojkou po dobu 200 minut. Reakční směs byla poté smíchána s 20 ml 2098 kyseliny sírové a destilována s vodní pérou. Oddělená olejovité vrstva o hmotnosti 125,0 g byla vysušena bezvodým síranem hořečnatým a rektifikací bylo získáno

98,5 g éteru vzorce I, o teplotě varu 56,1 až 56,3 °C, který obsahoval 12 ppm éteru vzorce II (stenoveno plynovou chromatografii).

Příklad 9

135,2 g éteru vzorce I obsahujícího 0,05 % relativních éteru vzorce II (500 ppm) bylo smícháno s 7,4 g Ν,Ν,Ν',Ν'-tetrametyl-l,2-etendiamlnu a vzniklý roztok byl ozařován 180 minut rtulovou výbojkou. Reakční směs byla poté smíchána s 30 ml 1058 kyseliny solné a destilována s vodní parou. Rektifikací oddělené olejovité vrstvy bylo získáno 98,5 g éteru vzorce I, o teplotě varu 56,1 až 56,3 °C, který obsahoval 15 ppm éteru vzorce II (stenoveno plynovou chromatografii).

Claims

1. Způsob refinace /2-chlor-1,1,2-trifluoretyl/-difluormetyléteru vzorce

HCPC1CP₂-O-CHF₂ (I) který obsahuje /2,2-diohlor-1,1,2-trifluoretyl/difluormátyléter vzorce

CFC1₂CP₂-O-CHF₂ (II) e/nebo chloroform, vyznačený tím, že se éter vzorce I, obsahující éter vzorce II e/nebo chloroform, ozařuje ultrafialovým zářením v přítomnosti sekundárních alkoholů, výhodně s počtem uhlíků 3 až 8, například 2-propenolu a/nebo v přítomnosti éterů, výhodně s počtem uhlíků 3 až 5, například tetrahydrofuranu, 1,3-dioxolenu a/nebo v přítomnosti organických aminů výhodně s počtem uhlíků 3 až 12, například dletylaminu, trietylaminu, Ν,Ν,Ν',Ν'-tetrametyl-1,2-etandlaminu.

2. Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, že se použije zdroj ultrafialového záření vlno vé délky 180 až 600 nm, výhodně rtulové výbojky.

3. Způsob podle bodů 1 a 2, vyznačený tím, že se rafinace provádí při pokojové teplotě e/nebo při teplotách od teploty varu reakční směsi.