CS228138B2 - Double safety valve - Google Patents

Description

Vynález se týká dvojitého pojistného ventilu pro razící lisy a podobné stroje, s vypínacím regulačním, ústrojím reagujícím na asynchronní tlaky. Ventilů tohoto typu se používá k ovládání brzdy a spojky lisu.

Ve dvojitých, normálně uzavřených ventilech jsou oba ventily uváděny v činnost současně a přivádějí tlakové médium do výstupního otvoru, čímž se zasune spojka a odpojí brzda a spustí se lis. Posunutí ventilů do vypouštěcí polohy způsobí odpojení spojky a uvede v činnost brzdu. Nesouhlasná poloha mezi oběma ventily má zabránit zapojení spojky.

V pojistném dvojitém ventilu pro lisy podle amerického patentu č. 2 906 246 proudí tlakové médium mezi vstupními ventily a výstupním otvorem paralelně s médiem proudícím od výstupního otvoru k vypouštěcím ventilům. Nevýhodou tohoto řešení je skutečnost, že když jeden ventil uvázne v částečně nebo úplně otevřené poloze, musí ventil, který se pohybuje do uzavřené nebo vypouštěcí polohy, vypustit nejen vzduch z motoru spojky lisu, nýbrž i z uvázlého hlavního ventilu. To může mít za následek, že ve výstupním otvoru zůstane zbytkový tlak, který může způsobit zpožděnou funkci brzdy. Pro tento případ byly vyvinuty vstupní otvory se seškrceným průřezem.

Další známé provedení dvojitého ventilu má oba hlavní ventily zapojené do série. V tomto systému dochází k nucenému přerušení ' přívodu média, když jeden ventil selže v otevřené poloze a druhý se pohybuje do uzavřené polohy. Bylo však zjištěno, že když ventil, který selže v otevřené poloze, leží ve směru proudění jako druhý, není vypuštění tlakového média z výstupního otvoru dostatečně rychlé, poněvadž médium musí proudit po zakřivené dráze vstupem tohoto ve směru proudění druhého ventilu.

V dalším známém provedení podle amerického patentu Re 28 520 a č. 3 757 818 proudí médium ze vstupního otvoru do výstupního otvoru za sebou přes dva vstupní ventily, avšak proudění z · výstupního otvoru do vypouštěcího otvoru jde paralelně přes dva vypouštěcí ventily. Tato konstrukce sice odstraňuje nevýhody popsaných provedení, nicméně je obtížné sledovat nesouhlasnou polohu ventilů měřením asynchronních tlaků, což je možné u posuvné kuželky podle amerického patentu č. 2 906 246. Místo toho se musí používat polohové kontroly, to znamená zjišťovat podle amerického patentu Re 28 520 relativní polohy ventilových dříků.

Dále je známý dvojitý ventil podle NDR patentu č. 38 890, popsaný rovněž v časopise ' ‘ *

Maschinenbautechnik 14 (1965), sešit 6, kde každý ventilový dřík má dva vstupní talířové ventily, přičemž mezi horním talířovým ventilem jednoho ventilového dříku a dolním talířovým ventilem druhého dříku jsou vedeny křížové kanály. Toto provedení má sice výhody sério-paralelní konstrukce podle amerických patentů č. Re 18 520 a č. 3 757 818, ale v důsledku své vyvážené konstrukce neumožňuje kontrolu zjišťováním vzájemně odlišných tlaků. Nevýhoda této konstrukce je také v tom, že každý ventilový dřík má dva talíře, které se zavírají ve stejném smyslu pohybu, což je výrobně velice složité, nemají-li vznikat problémy s těsněním. Účinné těsnění lze dosáhnout pouze tehdy, když v tělese ventilu jsou všechny rozměry velmi přesné a stejně přesné jsou i pohyby ovládající relativní závěrné polohy ventilů. Když nejsou rozměry dost pečlivě dodrženy, bylo by možné kompenzovat rozdíly pružnými těsnicími plochami nebo těsnicími prvky a uzavíráním ventilových talířů pomocí pružin. To by však vyžadovalo delší zdvih ventilového dříku, aby vznikla dostatečná vzdálenost potřebná pro pružné závěry.

V bezpečnostním ventilu pro lisy s cyklickou kontrolou tlaku podle německého spisu DOS č. 27 56 240 je zachována sério-paralelní konstrukce popsaná v časopise Maschinenbautechnik, ale horní talířové ventily jsou nahrazeny šoupátkovými ventily. Třebaže tato konstrukce odstraňuje obtíže spojené s utěsňováním několika talířových ventilů, mohou u ní vznikat problémy spojené s opotřebením a s kontrolou. Ventilový dřík je na jednom konci radiálně veden pístem a na druhém konci šoupátkovým ventilem. Tím vznikají značné boční tlaky a příčné síly a dochází к opotřebení šoupátkových ventilů po delší době provozu, kdy ventily musejí propouštět oběma směry poměrně velké množství tlakového vzduchu potřebné pro spojku a brzdu lisu. Když po určité době provozu dojde к vzájemně odlišné poloze obou dvou ventilových dříků, může kolem opotřebeného šoupátkového ventilu projít určité množství tlakového vzduchu, což může mít za následek zpožděné nastavení spojky a brzdy. Kontrolní přístroj sice může zajistit nesouhlasnou polohu obou ventilových dříků poté, со к ní dojde, není však schopen zjistit opotřebení šoupátkového ventilu dřív, než tato nesouhlasná poloha vznikne. V důsledku toho, že vstupní ventil, ležící ve směru proudění jako první, je tvořen šoupátkovým ventilem, je tlak v potrubí mezi horním a dolním vstupním ventilem konstantní. Používá-li se ke zjišťování polohy šoupátkových ventilů konstantního tlaku v potrubí, nejsou kontrolní přístroje s šoupátky zpravidla dostatečně spolehlivé.

Účelem vynálezu je odstranit uvedené nevýhody a zdokonalit dvojitý pojistný ventil zejména v tom smyslu, aby při různých polohách obou šoupátkových ventilů nemohlo dojít к připojení spojky a tím ke skuštění lisu.

Podstata vynálezu spočívá v tom, že v tělese ventilu jsou umístěny dva posuvné ventilové dříky, z nichž každý je zakončen na jednom konci pístem uloženým kluzně ve válci, zatímco na druhém konci má každý ventilový dřík nástavec uložený kluzně v ložisku, a nese vstupní talířový ventil umístění ve vstupní komoře a na střední části každého ventilového dříku je upraven šoupátkový ventil spojený s výstupní komorou, přičemž vstupní talířový ventil každého ventilového dříku je spojen křížovým kanálem se šoupátkovým ventilem druhého ventilového dříku, v tělese je upraven vypouštěcí otvor a mezi výstupní komorou a vypouštěcím otvorem je na každém ventilovém dříku uložen vypouštěcí talířový ventil.

Každý šoupátkový ventil má prstencovou štěrbinu pro předem stanovený nepatrný obtok. S křížovými kanály jsou propojeny snímací kanály kontrolního ústrojí pro odpojování dvojitých ventilů při předem stanoveném tlaku, opatřeného řídicím šaupátkem, přičemž snímací kanály jsou vyústěny na protilehlých koncích řídicího šoupátka.

Pro každý válec je upraven řídicí ventil ovládaný solenoidem a s kontrolním ústrojím je spojen spínač spojený se solenoidy, který odpojuje elektromagnety v závislosti na rozdílných tlacích v příslušných bodech dvojitého ventilu. Vstupní talířové ventily jsou zatíženy závěrnými tlačnými pružinami, přičemž každý z nich může být ještě zatížen otvírací přídavnou pružinou, která je silnější než závěrná tlačná pružina. Vstupní komora pro tlakové médium je umístěna u ložisek nástavců ventilových dříků nebo podle alternativního provedení u pístů. Vypouštěcí ventily jsou umístěny u nástavců ventilových dříků nebo u pístů nesených dříky.

Dvojitý pojistný ventil podle vynálezu odstraňuje nebezpečí nezáměrného odbrzdění a spuštění lisu, vyvolaného tlakem média na výstupu při opotřebení šoupátkových ventilů v nestejné poloze obou ventilů. V řídicím ústrojí se při každém normálním pracovním cyklu mění tlak mezi nulovou a plnou hodno· tou, čímž vzniká nepatrný vratný pohyb řídicího šoupátka, který zvyšuje spolehlivost řídicího ústrojí.

Vynález bude vysvětlen v souvislosti s příklady provedení znázorněnými na výkrese, kde značí obr. 1 dílčí schematický řez dvojitým pojistným ventilem podle vynálezu spolu s normálně uzavřenými řídicími ventily ovládanými solenoidy a kontrolním ústrojím s vratně pohyblivým řídicím šoupátkem a obr. 2 analogický řez obměněným provedením dvojitého ventilu podle vynálezu s normálně otevřenými řídicími ventily.

Na obr. 1 je znázorněn dvojitý pojistný ventil 11 podle vynálezu, jehož těleso 12 má na jedné straně vstupní otvor 13 a na druhé straně výstupní otvor 14. Výstupní otvor 14 je spojen s prostorem 15, který může být například tvořen pracovní komorou spojky a brzdy lisu. Ovládání probíhá normálně tak, že při zvýšení tlaku v prostoru 15 se uvede v činnost spojka spouštějící lis, zatímco pokles tlaku v prostoru 15 má za následek spuštění brzdy.

Vstupní otvor 13 vede do kanálu 16, který přivádí tlakové médium do vstupní komory 17 ležící v blízkosti dna tělesa 12. Kanál 16 vede rovněž k otvoru 18, který měže napájet dva řídicí ventily 19, 21. Jak ukazuje výkres, řídicí ventily 19, 21 mohou být tvořeny normálně uzavřenými trojcestnými ventily, z nichž každý je ovládán solenoidem 22, 23. Když solenoidy 22, 23 nedostávají budicí proud, potrubí 24, 25 vedoucí od výstupních otvorů řídicích ventilů 19, 21 do tělesa 12 jsou propojena s vypouštěcím potrubím 26, 27.

Když jsou naopak solenoidy 22, 23 vybuzeny, potrubí 24, 25 dostává tlakové médium přes otvor 18, který vede k přívodnímu potrubí 28, 29.

V tělese 12 je umístěna dvojice ventilových dříků 31, 32. Ventilové dříky 31, 32 jsou stejné konstrukce a každý z nich má tyčku 33, která jím prochází a nese na horním konci píst 34. Píst 34 je kluzně uložen ve válci 35, který je napájen tlakovým, médiem přes potrubí 24 nebo 25.

Na dolním konci má tyčka 33 nástavec 36, který je veden ložiskem 37 v dolním konci tělesa 12 dvojitého pojistného ventilu 11. Celý ventilový dřík 31, 32 je tedy radiálně podepřen během svého kluzného pohybu na obou protilehlých koncích a nikoliv uprostřed.

Nad nástavcem 36 uvnitř vstupní komory 17 je k tyčce 33 připevněn vstupní talířový ventil 38, který může dosedat na ventilové sedlo 39, k němuž je přitlačován válcovou závěrnou pružinou 41 umístěnou mezi talířovým ventilem 38 a dolním koncem tělesa 12. Poněvadž talířové ventily 38 jsou zatíženy při uzavírání tlakem ve vstupní komoře 17, jsou udržovány v utěsněné uzavřené poloze.

Ve střední části každého ventilového dříku 31, 32 je umístěn šoupátkový ventil 42 vytvořený jako nákružek na pouzdru 43 neseném tyčkou 33 a spolupracující s válcovou plochou 44 vývrtu 45 v tělese 12. Jak ukazuje obr. 1, je kolem šoupátkových ventilů 42 úzká prstencová štěrbina 46, takže unikání tlakového média je předem stanovené a řízené. Je zřejmé, že šoupátkové ventily 42 nepodléhají otěru, který by vyvolávalo jejich tření nebo kluzný pohyb po válcové ploše 44, poněvadž boční tlak působící na ventilové dříky 31, 32 je zachycován pístem 34 a nástavcem 36 každého ventilového dříku 31, 32 a nikoliv samotným šoupátkovým ventilem 42. I po delší době provozu má tedy unikání tlakového média kolem šoupátkového ventilu 42 známou velikost a nijak se nemění.

V tělese 12 dvojitého pojistného ventilu 11 jsou upraveny dva křížové kanály 47, 48, které vedou od vstupního talířového ventilu 38 jednoho ventilového dříku 31, 32 k šoupátkovému ventilu 42 druhého ventilového dříku 32, 31. Křížový kanál 47 spojuje tedy talířový ventil 38 ventilového dříku 31 s šoupátkovým ventilem 42 ventilového dříku 32, zatímco křížový kanál 48 vede od talířového ventilu 38 ventilového dříku 32 k šoupátkovému ventilu 42 ventilového dříku 31. Následkem toho fungují šoupátkové ventily 42 jako vstupní ventily, které leží ve směru proudění za talířovými ventily 38 a jsou s nimi zapojeny v sérii. Nad šoupátkovýml ventily 42 je v tělese 12 dvojitého, pojistného ventilu 11 umístěna výstupní komora 49, ke které vedou od šoupátkových ventilů 42 spojovací kanály 51. Výstupní komora 49 je propojena s výstupním otvorem 14.

Na konci každého ventilového dříku 31, 32 přivráceném , k pístu 34 je upevněn vypouštěcí talířový ventil 52. Když jsou ventilové dříky 31, 32 ve své nečinné poloze, jsou talířové ventily 52 zdviženy ze sedel 53, takže výstupní komora 49 je propojena s vypouštěcí komorou 54 opatřenou vypouštěcím otvorem 55. Výstupní otvor 14 je tedy zapojen paralelně k vypouštěcímu otvoru 55, zatímco ke , vstupnímu otvoru 13 je připojen dvěma paralelními dráhami, z nichž každá má dva ventily 38, 42 zapojené v sérii.

Pro ovládání dvojitého pojistného ventilu 11 je upraveno kontrolní ústrojí 56 ve tvaru skříně 57 s vratně pohyblivým řídicím šoupátkem 58 udržovaným ve střední poloze dvojicí pružin 59, 61. Ve skříni 57 je dvojice komor 62, které jsou vyústěny kanálky 63 , k řídicímu šoupátku 58, které je posuvné na jednu nebo druhou stranu působením odlišných tlaků v komorách 62.

Mezi vývrty 45 pro ventilové dříky 31, 32 a komorami 62 procházejí dva snímací kanály 64, 65, které mohou mít malý průměr a snímají tlak ve vývrtu 45, jenž má stejnou hodnotu jako tlak v křížových kanálech 47, 48 mezi talířovými ventily 38 a šoupátkovými ventily 42. Při posunutí řídicího šoupátka 58 v důsledku nestejných tlaků v obou , komorách 62 se působením kolíku 67 pohyblivého společně s šoupátkem 58 uvádí v činnost · spínač 66. Spínač 66 je zapojen v napájecím vedení 68 solenoidů 22, 23. Alternativně by bylo možno využít posunu řídicího šoupátka 58 k odpojení tlaku do dvojitého pojistného ventilu 11 nebo do jeho řídicích ventilů 19, 21.

Uvažuje-li se počáteční poloha, ve které jsou solenoidy 22, 23 bez přívodu proudu, je dvojitý pojistný ventil 11 v poloze znázorněné na obr. 1. To znamená, že oba talířové ventily 38 a oba šoupátkové ventily 42 jsou uzavřené a výstupní komora 49 je spojena s vypouštěcím otvorem 55 přes paralelní vypouštěcí ventily 52. Je zřejmé, že v poloze podle obr. 1 není ve vývrtech 45 tlak, a to v důsledku mírné předem stanovené , vůle šoupátkových ventilů 42. Obě komory 62 kontrolního ústrojí 56 jsou tedy uvolněny a ří dici šoupátko 58 je ve střední poloze. Skutečnost, že uzavření talířových ventilů 38 je podporováno tlakem, který na ně působí zdola, zajišťuje, že ve vývrtech 45 není vůbec tlak.

Při vybuzení solenoidů 22, 23 ovládajících řídicí ventily 19, 21, například stisknutím dvojice tlačítek 69, 71 k uzavření regulačního spínače 72, přijde do válců 35 tlakové médium a ventilové dříky 31, 32 se posunou směrem dolů. Tím se otevře vstupní talířový ventil 38 a vstupní šoupátkový ventil 42 každého z ventilových dříků 31, 32. Tlakové médium pak proudí přes vstupní talířový ve^i^il 38 ventilového dříku 31 a přes otevřený šoupátkový ventil 42 ventilového dříku 32 do výstupní komory 49. Současně proudí tlakové médium přes otevřený talířový ve^t^il 38 ventilového dříku 32 a přes šoupátkový ventil 42 ventilového dříku 31 do výstupní komory 49. Vypouštěcí ventily 52 se uzavřou a v prostoru 15 se vytvoří tlak.

V obou vývrtech 45 stoupne tlak na plnou hodnotu tlaku v potrubí prakticky současně, a tím se zvýší tlak v obou komorách 62 kontrolního ústrojí 56, takže řídicí šoupátko 58 zůstane ve své střední poloze. Malý průměr snímacích kanálů 64, б5 znemožní, aby případný nepatrný rozdíl mezi tlakem v obou vývrtech 45 měl vliv na kontrolní ústrojí 56. Nicméně je známé, že opakované zvyšování a snižování tlaku v obou komorách 62 zvyšuje spolehlivost kontrolního ústrojí 56, pokud je toto ústrojí nezbytné, poněvadž dochází k nepatrnému pohybu řídicího šoupátka 58. Tento nepatrný pohyb zajišťuje, že šoupátko 58 neuvázne, když se má posunout do své pojistné polohy.

Odbuzení solenoidů 22, 23 řídicích ventilů 19, 21 způsobí vypuštění tlakového média z válců 35, a závěrné pružiny 41 podporované tlakem ve vstupní komoře 17 posunou oba ventilové dříky 31, 32 ' nahoru, otevřou vypouštěcí talířové ventily 52 a uzavřou talířové ventily 38 i ' šoupátkové ventily 42. V prostoru 15 poklesne tedy tlak a rovněž v komorách 62 kontrolního ústrojí 56 poklesne tlak na nulu, čímž se znovu nepatrně přemístí řídicí šoupátko 68, takže se zvýší jeho spolehlivost. Ani během pohybu dolů ani během pohybu nahoru obou ventilových dříků 31, 32 se šoupátkové ventily 42 nedotýkají válcových ploch 44, takže nedochází prakticky k žádnému nebo jen k nepatrnému opotřebení, které by mohlo zvyšovat unikání tlakového média kolem šoupátkových ve^t^ilů. 42.

Kdyby pravý ventilový dřík 32 uvázl ve své horní vypouštěcí poloze, když se levý ventilový dřík 31 pohybuje dolů do své plnicí polohy, zůstane talířový ve^t^il 38 uvázlého ventilového dříku 32 uzavřen, takže tlakové médium nemůže proudit přes šoupátkový ventil 42 ventilového dříku 31, jenž se otevírá. Talířový ventil 38 ventilového dříku 31 se otevře a přivádí tlakové médium do k uzavřenému šoupátkovému ventilu 42 ventilového dříku 32. Třebaže přes tento šoupátko vý ventil 42 dochází k nepatrnému unikání tlakového média do výstupní komory 49, je množství tlakového média dané prstencovou štěrbinou 46, protože šoupátkové ventily 42 nepodléhají v podstatě vůbec otěru, a toto unikající množství tlakového vzduchu nestačí k zaplnění prostoru 15 a ke spuštění spojky lisu. Místo toho proudí unikající množství tlakového média vypouštěcím ventilem 52 ventilového dříku 32 do vypouštěcí komory 54. Vzájemně odlišné tlaky, to znamená plný tlak potrubí ve vývrtu 45 ventilového dříku a nulový tlak ve vývrtu 45 ventilového dříku 32 se snímají a přenášejí do komor 62 kontrolního ústrojí 56. Řídicí šoupátko 58 kontrolního ústrojí 56 se posune doprava, takže jeho kolík 67 rozpojí spínač 66 a tím přeruší napájení obou solenoidů 22, 23. Následkem toho se ventilový dřík 31 vrátí do své horní uzavřené polohy, v níž zůstane tak dlouho, dokud se porucha neodstraní.

Kdyby se levý ventilový dřík 31 zadřel ve své vypouštěcí poloze, když se ventilový dřík pohybuje do své vstupní nebo plnicí polohy, neprochází tlakové médium uzavřeným talířovým ventilem 38 tohoto uvázlého ventilového dříku 31. Tlakové médium proudící k šoupátkovému ventilu 42 ventilového dříku 31 přes otevřený talířový ventil 38 ventilového dříku 32 bude mít jako v předchozím případě za následek nepatrné, předem stanovené unikání určitého množství tlakového média, které proudí přes vypouštěcí ventil 52 ventilového dříku 31 do vypouštěcího otvoru 55. V tomto případě budou nestejné tlaky opačné, takže řídicí šoupátko 58 kontrolního ústrojí 56 se posune doleva, přeruší napájení solenoidů 22, 23 a vyvolá návrat obou ventilových dříků 31, 32 do vypouštěcí polohy.

Obr. 2 ukazuje obměněné provedení vynálezu, které je v podstatě podobné obr. 1, avšak je spojeno s normálně otevřenými řídicími ventily 119, 121. Těleso 101 dvojitého pojistného ventilu je opatřeno dvěma ventilovými dříky 102, 102. Každý ventilový dřík

102, 103 má na jednom konci píst 104, v blízkosti tohoto pístu 104 vstupní talířový ventil 105, uprostřed šoupátkový ventil 106 a na druhém konci vypouštěcí talířový ventil 107. Talířový vet^t^il 107 je kombinován s nástavcem 108, který je uložen v ložisku 109 na dolním konci tělesa 101.

Do vstupní komory 112, v níž jsou uloženy vstupní talířové ventily 105, vede vstupní otvor 111. Analogicky jako v prvním provedení vedou křížové kanály 113, 114 od vstupního talířového ventilu 105 k šoupátkovému ventilu 106 protilehlého ventilového dříku 102,

103. Výstupní komora 115 spojená s talířovými ventily 106 je propojena s výstupním otvorem 116. Vypouštěcí talířové ventily 107 spojují výstupní komoru 115 s vypouštěcí komorou 117, která má vypouštěcí otvor 118.

S válci 122, které tvoří pístové komory pro pohyb pístů 104, jsou spojeny řídicí ventily

119, 121, které jsou normálně otevřené a jsou ovládány schematicky nakreslenými solenoidy. Řídicí ventily 119, 121 jsou napájeny ze vstupního otvoru 111. Když solenoidy nedostávají budicí proud, naplní řídicí ventily 119, 121 válce 122, jak ukazuje obr. 2, a udržují tedy oba ventilové dříky 102, 103 v uzavřené poloze. Závěrné tlačné pružiny 123 slouží k udržování ventilových dříků 123 v uzavřené poloze. -Znázorněná úprava je nezbytná tam, kde se ve spojení s dvojitým pojistným ventilem užívá kontrolního přístroje, například kontrolního ústrojí 56 podle obr.

1. Alternativně lze místo pružiny 123 umístit neznázorněnou otvírací pružinu pod ventilovým dříkem 102. Tato neznázorněná otvírací pružina, přitlačující ventilový dřík 102 do otevřené polohy, je výhodnější než závěrná tlačná pružma 123 v případě, kdy místo kontrolního ústrojí 56 slouží ventilové dříky 102, 103 přímo k ovládání dvou neznázorněných kontrolních koncových spínačů. V tomto případě by se popsaným střídavým umístěním pružin dosáhlo asynchronní neboli pojistné polohy obou koncových spínačů, které vypínají solenoidy, a to v případě poruchy v přívodu vzduchu. Tím by se znemožnilo nebezpečí, že by se lis náhodou spustil, když se tlak znovu obnoví.

Od vstupního otvoru 111 ke komorám 125 na konci nástavců 108 vede kanál 124. Následkem toho existuje konstantní tlak, který zatěžuje ventilové dříky 102, 103 a udržuje je v otevřené poloze. Ventil je opatřen dvojicí úzkých snímacích kanálů 126, 127, které vedou z vývrtů kolem ventilových dříků 102, 103 mezi vstupními talířovými ventily 105 a šoupátkovými ventily 106. Snímací kanály 125, 127 jsou připojeny k neznázorněným komorám kontrolního ústrojí analogického s obr. 1. Toto kontrolní ústrojí 56 je stejně jako v prvním případě připojeno napájecím vedením se solenoidy ovládajícími řídicí ventily 119, 121.

Při provozu dvojitého pojistného ventilu

Claims (11)

1. Dvojitý pojistný ventil pro razící lisy a podobné stroje, s vypínacím regulačním ústrojím reagujícím na asynchronní tlaky, vyznačený tím, že v tělese (12, 101) ventilu (11) jsou umístěny dva posuvné ventilové dříky (31, 32, 102, 103), z nichž každý je zakončen na jednom konci pístem (34, 104) uloženým kluzně ve válci (35, 122), zatímco na druhém konci má každý ventilový dřík (31, 32, 102, 103) nástavec (36, 108) uložený kluzně v ložisku (37) a nese vstupní talířový ventil (38, 105) umístěný ve vstupní komoře (17, 112) a na střední části každého ventilového dříku (31, 32, 102, 103) je upraven šoupátkový ventil (42, 106) spojený s výstupní komorou (49, 115), přičemž vstupní talířový ventil (38, 105) každého ventilového dříku (31, 32, 102, 103) je spojen kří podle- obr. 2 za předpokladu, že počáteční poloha odpovídá odbuzeným solenoidům řídicích ventilů 119, 121, bude dvojitý pojistný ventil ve vypouštěcí poloze podle obr. 2. Výstupní otvor 11S bude spojen s vypouštěcím otvorem 118 a řídicí šoupátko 58 kontrolního ústrojí 56 bude ve střední poloze, poněvadž ve snímacích kanálech 126, 127 není tlak.

Při vybuzení solenoidů řídicích ventilů 119, 121 se válce 122 vyprazdňují a tlak v komorách 125 posune ventilové dříky 102, 103 směrem nahoru. Tím se propojí vstupní otvor 111 s výstupním otvorem 116 a uzavřou se vypouštěcí talířové ventily 107. Řídicí šoupátko 58 kontrolního ústrojí 56 zůstane ve své střední poloze, nicméně vykoná nepatrný pohyb, jehož výhody byly popsány v souvislosti s prvním provedením. Přerušení přívodu proudu do solenoidů ovládajících řídicí ventily 119, 121 způsobí, že se ventilové dříky 102, 103 znovu přemístí dolů. Stejně jako v předchozím provedení se šoupátkové ventily 106 neotírají o příslušné válcové plochy a jejich opotřebení je tedy minimální.

Kdyby se ventilový dřík 103 zastavil a u- vázl ve své dolní vypouštěcí poloze, když se ventilový dřík 102 pohybuje do své horní plnicí polohy, způsobí různé tlaky v obou snímacích kanálech 126, 127 posunutí řídicího šoupátka 58 kontrolního ústrojí 56, což má za následek rozpojení spínače 66 a přerušení přívodu proudu do solenoidů řídicích ventilů 119, 121. Kdyby podobně ventilový dřík 102 uvázl ve své dolní vypouštěcí poloze, když se ventilový dřík 103 pohybuje nahoru do přívodní polohy, budou různé tlaky ve snímacích kanálech 126, 127 takové, že posunou řídicí šoupátko 58 kontrolního ústrojí 56 a způsobí návrat obou ventilů do vypouštěcí polohy. V obou případech je výstupní otvor 116 odpojen od přívodu tlakového média a připojen místo toho k vypouštěcímu otvoru 118.

VYNALEZU žovým kanálem (47, 48, 113, 114) se šoupátkovým ventilem (42, 106) druhého ventilového dříku (31, 32, 102, 103), v tělese (12, 101) je upraven vypouštěcí otvor (55, 118) a mezi výstupní komorou (49, 115) a vypouštěcím otvorem (55, 118) je na každém ventilovém dříku (31, 32, 102, 103) uložen - vypouštěcí talířový ventil (52, 107).

2. Dvojitý pojistný ventil podle bodu 1, vyznačený tím, že každý šoupátkový ventil (42) má prstencovou štěrbinu (46).

3. Dvojitý pojistný ventil podle bodů 1 a 2, vyznačený tím, že s křížovými kanály (47, 48) jsou propojeny snímací kanály (64, 65) kontrolního ústrojí (56) pro odpojování dvojitých ventilů při předem stanoveném tlaku, opatřeného řídicím šoupátkem (58), přičemž snímací kanály (64, 65) jsou vyústěny na protilehlých koncích řídicího šoupátka (38).

4. Dvojitý pojistný ventil podle bodu 3, vyznačený tím, že pro každý válec (35) je upraven řídicí vei^t^il (19, 21) ovládaný solenoidem (22, 23) a s kontrolním ústrojím (56) je spojen spínač (66] spojený se solenoidy (22, 23).

5. Dvoortý pojistný ventil podle bodu 1, vyznačený tím, že vstupní talířové ventily (38) jsou zatíženy závěrnými tlačnými pružinami (41).

6. Dvojitý pojistný ve^í^il podle bodu 1, 2 nebo 5, vyznačený tím, že vstupní komora (17) pro tlakové médium je umístěna u ložisek (37) nástavců (36).

7. pojistný ventil podle bodů 1, 2 nebo 5, vyznačený tím, že vstupní komora (112) je umístěna u pístů (104).

8. D^c^jitý pojistný ventil podle bodu 5, vyznačený tím, že každý vstupní talířový ventil (105) je zatížen otvírací přídavnou pružinou, která je silnější než závěrná tlačná pružina (123).

9. Dvojitý pojistný ventil podle bodů 1, 2 nebo 5, vyznačený tím, že vypouštěcí ventily (107) jsou vytvořeny jako talířové ventily·

10. Dvoóitý pojistný ventil podle bodu 9, vyznačený tím, že vypouštěcí ventily (107) jsou umístěny u pístů (104).

11. Dvoóitý pojistný ventil podle bodu 9, vyznačený tím, že vypouštěcí talířové ventily (107) jsou umístěny u nástavců (108).