CS227658B2 - Mobile rail-grinding machine - Google Patents

Description

Vynález se týká pojízdného stroje pro broušení kolejnic pro obrušování nepravidelností • na povrchu hlav kolejnic, který má brusné nástroje, uspořádané na rátau stroje výškově přestavitelně a v podélném směru kolejnice ve skupinách za sebou, přičemž tyto brusné nástroje jsou přitlačitelné na obrušované plochy hlavy kolejnice a jsou upraveny na nástrošovém rámu.

V rámci prací při údržbě koleje nabývá stále větší význam udržování horních ploch hlav ko‘ lejnic pravidenným obrušováním prováděným pojízdnými stroji pro broušení kolejnic. Vlivem vzrůstající hustoty provozu, dále rostoucích zatížení vlaku a zvyšujících se jízdních rychlostí jsou kolejnice namáhány do té míry, že se na povrchu hlavy stále častěji a ve větší míře tvoří rýhy, zvlnění a jiné nepravideenooti. Nehledě na to, že tyto deformace a opotřebení jízdních ploch kolejnic mění nežádoucím způsobem jízdní vlastnosti kolejových vozidel a proto je často třeba vydávat z bezpečnootních důvodů příkazy k oirezení rychlosti jízdy, působí nepříznivě i na jízdní pohodlí cestujících, protože vyvooávvaí kmity a dunění vozových skříní.

Rýhy a podobně na povrchu hlav kolejnic jsou nežádoucí však, i z hlediska kolejového tělesa. Jsou totiž příčinou toho, že kolejnice jsou nadměrně namáhány kmitáním a drobné kolejivo se

Dalším průvodním zjevem těchto otřesů jsou změny polohy koleje a uvolňování štěrkového lože, zejména v oblasti uložení pražců. Je proto nezbytné obnoovt předepsaný stav koleje z - hlediska vlastností jejího povrchu, zejména pokud- jde o kolejnice, a to obrušováním, které je nejvýhodnněší provádět již ve stadiu vzniku rýh a zvlnění.

Pro odstraňování uvedených nedostatků povrchu byly již vyvinuty pojízdné stroje pro broušení kolejnic, které maaí různou konstrukci a jsou - opatřeny různými 'náátrojí. Pouuívají se u nich bud rotující brusné kotouče nebo brusné kameny, tzv. kluzné kameny dosedájící plošně na horní stranu hlavy kolejnic. Tyto brusné nástroje se však po kolejnici pohybuúí toliko ve' směru koleje rychlostí jízdy stroje.

Na voze pro broušení kolejůic s rotujíčími brusným nástroji podle německého patentu · č. 1 206 461 jsou za sebou zařazena dvě ústrojí's brousicími nástroji na oddělených, vlastními podvozky opatřených nosičích nástrojů v oblasti mezi oběma podvozky · stroje.

Každé ústrojí s·brousicí mi nástroji má pro každou kolejnici tři samootatně výškově přestavitelná brousicí ústrojí, která jsou tvořena hnacím motorem se svislým hřídelem a brusným kotoučem, uspořádaným na spodním konci tohoto hřídele.

Vůz pro broušení koleje· je opatřen nákladným a velmi složným regulačním ústrojím pro regulaci přítaččného tlcku každého brousicího ústrojí na povrch hlavy kolejnice. Nehledě na značné náklady na toto regulační ústrojí je nevýhodné, že tento stroj může opracovávat toliko úzké o^1^<^£^í^:L povrchu hlavy kolejnice, avšak v žádném případě nemůže opracovávat boky kolejnic. Není tedy u něj možné vytvářet znovu profil · hlavy kolejnice obrušováním, a to ani přibližně.

Vzhledem k tomu, že brusné kotouče jsou ve styku s povrchem hlavy kolejnice v poddtatě toliko v přímce, je brusný výkon tohoto zařízení, to znamená úběrový výkon, dooažitelný při jedné brouuicí jízdě, poměrně jen velmi malý.

Je rovněž známé sloučit větší počet brousicích vozů, vybavených rotujícími brusnými ústrojími, do kommpetního vlaku pro broušení kolejnic. To se dělá z toho důvodu, aby se zmmnššl počet potřebných brusných jízd pro odstranění vytvořených rýh a jiných nerovnootí kolejnic, protože tyto jízdy lze vzhledem k relativně pomalému pracovnímu pohybu uskutečňovat jen v delších mmeerách mmzi vlaky. Takový brouuicí vlak je zpravidla tažen dvěma lokomotivami s vysoce zpřevodovaným jízdním pohonem po obrušovaném úseku.

Nehledě na značné finanční náklady, které jsou třeba pro obstarání takového vlaku pro broušení kolejnic, vyžadují takové vlaky rozsáhlý doprovod a obsluhu, značné náklady na údržbu a velmi namáhavou organizaci jejich nasazení a hospodárného vytížení.

nevýhody těchto strojů, opatřených rotujícími brusnými nástroji, spočívaj ve značných nákladech a technické šársčnosti správného vedení a ovládání brusných· nástrojů, dále v nedostatečném profilování broušených povrchů hlav kolejnic, kde dochází k tzv. faseoovému výbrusu apod. Značný problém tvoří i mmanneické kontakty, přechody cest a obdobné překážky, vyskyytuící se v obliti · práce brusných kotoučů.

Na jiném známém principu broušení pracují stroje pro broušení kolejnic, například · podle německého patentu č,, 1 021 746, které jsou opatřeny brusnými kameny, tzv. kluznými kameny, které které jsou přitjaSovášy na hlavu kolejnice a doseddaí na povrch hlavy kolejnice v ploše. Výkon broušení těchto, zpravidla po skupinách v podélném směru stroje za sebou uspořádaných kluzných kamenů, které jsou při brousiicí jízdě taženy po povrchu hlav kolejnic toliko jízdní rychlostí stroje, je však poměrně malý.

Proto · je třeba opakovat brouuicí jízdy, ma^-li se ods^rant alespoň ty nejhrubší nepravidelšosti na povrchu hlavy kolejnice. Tak nelze pschosPtelšě zaajstit kontinuitu výsledku broušení v delších úsecích koleje. Strsjeltshsts druhu se proto z uvedených důvodů používaáí až dosud pro podřadnnjší účely nebo tam, kde se lze spokojit s nepatrným výkonem, jako například pro obrušování kooejí v mmětské dopravě.

Kluzné kameny se pouužvaaí i·u stacionárních zařízení pro vyhlazování povrchu u nových nebo starých kolejnic. Známé zařízení tohoto druhu, například podle německého spisu DAS číslo 1 277 069, má válečkovou dráhu, po které se opracovávané kolejnice pohybují Уsnštantší rychlootí pomalu vpřed. '

227558

Na nástrojovém rámu, který je veden v podélném směru kolejnice prostřednictvím válečků, je uspořádána nástrojová jednotka, tvořená třemi kluznými kameny umístěnými v podélném směru koleje za sebou a oddělené výškové přestavítelnými. Nástrojový rám . je uváděn stacionárním výstředníkovým pohonem do poměrně pomalého periodického vratného pohybu v podélném směru kolejnice. Přítlak kluzných kamenů na povrch kolejnice je odstupňován tak, že ten kluzný kámen, který je při pr^otism^ě^i^i^ť^m pohybu nástrojového rámu vůči pohybu kolejnice na prvním místě, je zatížen největším příllannym tlakem, takže zdrsňuje kolejnici a odbrušuje vrcholy rýh. Oba další kluzné kameny, na které působí meriší přítlačný tlak, provádějí potom hrubé a jemné vyhlazování povrchu hlavy kolejnice.

Toto známé zařízení se v první řadě používá pro vyhlazování profioovaných nových kolejnic hrubě obrobených na frézkách.

Rovněž je známé brousicí zařízení podle sovětského autorského osvědčení č. 356 331, kde jsou brusné kameny uloženy na . rámu uváděném do kmitného pohybu v . podélném s^^iru kolejnic vibračním pohonem poháněným motorem. Toto zařízení, kterým se má dosahovat vyššího výkonu broušení, má však podstatnou nevýhodu, že totiž vibrační pohon uvádí do kmitného pohybu i jeho podvozek, takže povrch hlavy kolejnic nelze opracovat přesně na správný roztó^ir.

Účelem vynálezu je vytvooit výkonný pojízdný stroj pro.broušení kolejnic, který by odstraňoval nedostatky dosavadních poměrně složitých konntruiccí, umo Oři oval odstranění všech nepravládlností hlavy kolejnic, které se vfskytuúí v praxi a zajišťoval obnovení správného profilu hlavy kolejnice. Mimoto má stroj nezávisle na průběhu a stavu povrchu opracovávaného úseku koleje zabezppečt co neOrovnomёrnnjší a jednotný výsledek broušení.

Poddtata vynálezu ..spočívá v tom, že nástrojový rám nesoucí alespoň jeden brusný nástroj nebo jednu skupinu brusných nástrojů je spojen s poháněcím ústrojím pro současný nucený vratný pracovní pohyb v podélném směru stroje, superponovaný spojitému jízckiímu pohybu vozidla.

Tímto provedením se poprvé poddailo překvapivě jednoduchými prostředky zvýýšt několikanásobně výkon brousicího stroje podstatným zvětšením efektivní dráhy . brusného nástroje nebo skupiny brusných nástrojů, a to ve srovnání s brusnými nástroji, které se pohybu^-í pouze jízdní rychlostí stroje nebo konají kmitavý pohyb. Supprpozice spojitého jízdního pohybu stroje a současného nuceného přídavného pracovního pohybu v podélném směru koleje zajišťuje, že každá povrchová oblast kolejnice je jednotlivými brusnými nástroji někoOikrát přebroušena, čímž se nejen někkHltrát zvětši' úborová hloubka, dosaHtelná při jedné brousicí jízdě, nýbrž se dosáhne i Уvajitatlvně dokonalého výsledku broušení se zvláštním hladicím afektem.,

Tento hladicí efekt je patrný nejen při pouužtí kluzných kamenů jako brusných nástrojů, ale dostavuje se alespoň zčásti i při vybavení stroje rotujícími brusnými nááti-ooi, protože přídavný relativní pohyb brusných nástrojů vzhledem k povrchu kolejnice do značné míry potlačuje vznik stop po chvění nástroje.

Vynález lze realizovat různým způsobem a relativně . jednoduchými prostředky, zejména u těch pojízdných strojů pro broušení koleje, které maaí vlastní jízdní pohon a jsou opatřeny samostatným ústrojím pro zásobování elektrickou energií.

Potřebná poháněči ústrojí pro přídavné pracovní pohyby brusných nástrojů nebo skupin brusných nástrojů jsou pak napájena přímo ze zdrojů elektrického proudu a z hydraulických nebo pneumaaiiknih zdrojů energie, které jsou k dispozici na stroji, a účelně jsou ovládána centrálně ze stanoviště obsluhy.

Podle výhodného vytvořeni’ vynálezu jsou v podélném sm^iru stroje za sebou uspořádány pro každou kolejnici alespoň dva nástrojové rámy se skupinami brusných nástrojů, které magí bruai*’ né nástroje ve tvaru kluzných kamenů ostř.ikoiant ústrojím pro rozstřikování vody, a stroj má společné 'poháněči ústrojí pro ·· vratný přídavný pracovní pohyb obou skupin brusných nástroji v podélném směru stroje·a v opačném směru pohybu.

Takové provedení příznivě ovlivňuje rychlé a úplné obroušení nejen rýh, nýbrž i povrchových chyb hlavy kolejnice s větší délkou vlny, řádově o celkové délce jedné skupiny brusných nástrojů. Opačný přídavného pracovního pohybu obou skupin brusných nástrojů do značné míry brání přenosu reakčních sil vznikajících při broušení mezi brusným nástrojem, zejména kluzným kamenem a povrchem hlavy kolejnice, na rám stroje,

Společné hnací ústrojí pro · dvě skupiny brusných nástrojů umooňuje velmi.jednoduchou, prostorově úspornou a z hlediska hmoonooti příznivou konstrukci stroje. Popsaijé uspořádání s vratným pracovním pohybem, který · je superponován kontinuánnírnu· dopřednému · jízdnímu pohybu stroje, poskytuje zvláštní výhody, když· se jako brusné nástroje použiií kluzné kameny. Kluzné ·kameny totiž umooiují obnooit původní profil hlavy kolejnice včetně bodů hlavy kolejnice, aniž by bylo třeba používat složitá vodicí nebo ovládací ústrojí. Kluzné kameny se ve srovnání s rotujícími brusnými nástroji lépe přizpůsob^ í · obloukům kolejnic, takže ústrojí potřebná pro boční vedení brusných nástrojů v kolejových obloucích mohou být velmi jednoduchá.

Podle dalšího vytvoření vynálezu je výhodné, aby poháněči ústrojí bylo vytvořeno pro synchronní pohon skupin brusných nástrojů přiřazených oběma kolejnicím, přičemž · pro obě ·skupiny brusných nástrojů nebo bro čtyři skupiny brusných nástrojů obou kolejnic je upraveno společné poháněči ústrojí.

Synchronním pohonem se z^aistí nejen stejný výsledek broušení při práci na obou kolejnicích, avšak odstraní se i vznik kmitů způsobovaných různým rytmem pohybu nebo fázovým posunutím pracovního pohybu skupin brusných nástrojů přiřazených levé nebo pravé kolejnici.

Synchronní pohon je účelný zvláště tehdy, pokud jsou, jak bude ještě uvedeno, skupiny brusných nástrojů upravené proti sobě sloučeny do společné konstrukční jednotky prostřednictvím příčníků. ’

Účelně je podle vynálezu společné, případně společná poháněči ústrojí uspořádáno, případně uspořádána uprostřed mezi skupinami brusných nástrojů přiřazených jedné kolejnici, případně mezi oběma kolejnicemi uprostřed všech skupin brusných nástrojů. Toto uspořádání zajišňuje dokonalé vyrovnání hmot a odstraňuje téměř zcela náchylnost k vibracím.

Podle dalšího výhodného vytvoření vynálezu ·je poháněči ústrojí tvořeno vratně pohyblivým tyčovím·spojeným s výstředníkovým hřídeeem nebo ojnicí, spojenou s · klikovým hřídelem, případně hydraulickým pracovním válcem spojeným s hnacím motorem uspořádaným na rámu stroje.

Volba nejáČelnějšiho druhu pohonu se přloom provádí podle projektovaného základního vybavení stroje·nebo podle toho, jaké základní vybaveni má stroj k dispozici, případně i podle jiných hledisek, jako je snaha o rozdělení zatížení a vy^žtí prostoru, který je u daného stroje·k dispozici.

Pro dosaženi uspokojivých výsledků broušení má podle dalšího znaku vynálezu celkový zdvih · vratného pracovního pohybu nástrojového rámu hodnotu nejméně polovinu, zejména však dvě třetiny délky brusného nástroje, přičemž·frekvence vratného pohybu nástrojového rámu je zhruba 8 Hz. Tyto hodnoty se pkchooPtlloě podle účelu pouuítí a velikosti stroje mohou podstatně lišit.

Velmi jednoduché · provedeni pojízdného stroje·podle vynálezu se vyznačuje tím, že nástrojové rámy, tyčoví a klikový hřídel, upravený v podélném·směru stroje, jsou uspořádány v jedné vodorovné rovině, že klikový hřídel je vykývnutiolný přes klikový pohon iýstře<nníkovýí hřídelem spojeným s hnacím motorem a že nástrojové rámy skupin brusných nástrojů pro obě kolejnice . jsou případně tamíkta1toě přikkoubeoy ke ílikovým ramenům klikového hřídele.

Toto uspořádání zajišťuje, že hnací síly, působící na nástrojový rám ve svislé rovině ’ kolejnic nevyyvářejí takové reakční momeeny, které by mohly vést k různému nebo dokonce periodicky se měnícímu rozdělení přítlačných sil na kluzné kameny. Popsané uspořádání se vyznačuje velkou robustností a jednoduchostí použitých konstrukčních součássí.

DdIší výhodné uspořádání podle vynálezu spočívá v tom, že polOáněcáxí ústrojí je vytvořeno jako klikový hřídel, který má svislou osu ležící v podélné rovině souměnooti vozidla, je spojen s hnacím motorem a k němu jsou prostřednictvím ojnic přikloubeny nástrojové rámy skupin brusných nástrojů.

Toto poháněči ústrojí má jen velmi malé nároky na prostor a mimo to lze kliková ra^isna výstředníkového hřídele a · k nim přikloubené ojnice uspořádat těsně nad rovinou kolejnic, takže moomety, vyvolávané v nástrojovém rámu hnacími silami, dosahují jen velmi malé hodnoty.

Zvláště výhodné je uspořádání podle dalšího význaku vynálezu, které •..spočívá v tom, že rychlost otáčení hnacího mmtoru a případně nebo délka klikového ramene výst-řecníkového hřídele nebo klikového hřídele je mměňtelná, například v závislosti na rychl-oos! jízdního pohybu vozidla.

Tato opatření ueeSňňjí uvést v soulad jízdní pohyb stroje a přídavný pracovní pohyb brusných nástrojů tak, že při vyuuití výkonu stroje, který je k dispozici, a při všech provozních pommrech se dosahuje optimálních výsledků broušení. Tato regulace pohonu může být prováděna i zcela autommticky, aby se mohl strojník plně sou-t na ostatní úkoly.

Podle výhodného provedení pojízdného stroje podle vynálezu, které má zvláště jednoduchou konstrukci, spočívá vynález v tom, že nástrojový rám je tvořen podélníkem, upraveným v podélném směru vozidla a. vedeným podél kolejnic, který je ve směru · napříč podélné osy vozidla pružný v ohybu a je tvořen např. na hranu postaveným plechem, který je s rámem stroje · spojen výškově přestavitelně a v podélném směru vozidla pohyblivě, a je opatřen sammotatně výškově peettllitetnýei, na podélníku prostřednictvím tlleSovýc!0 pružin, distančních objímek a podobně podepřenými upínacími botkami pro rozebíratelné upevnění vždy jednoho brusného nástroje ve tvaru kluzného kamene.

U tohoto uspořádání, které zabraňuje nežádoucímu samočinnému výškovému přizpůsobování jednotlivých kluzných kamenů výškovému průběhu kolejnice, avšak současně v důsledku pružné poddajnooti podélníku dovoluje boční přizpůsobení kluzných kamenů podélnému průběhu kolejnice, vytvášejí kluzné kameny, sdružené do skupin brusných nástrojů, do jisté míry průběžné brusné těleso, jehož celková délka odpovídá skupině brusných nástrojů. Tím toto uspořádání um^ž^r^i^;je obrušovat chybný povrch hlavy kolejnice, jehož délka zvlnění odpovídá vícetάsobku jednotlivého kluzného kamene a má zhruba hodnotu dvě třetiny až tři čtvrtiny celkové délky skupiny brusných nástrojů.

Je účelné, když jsou podélníky· skupin nástrojů uspořádaných vzhledem k podélné rovině souměr^ti vozidla na protilehlých · stranách spojeny příčníky, tvořenými například na hranu postavenými plechy, pružnými v ohybu v podélném směru vozidla, které jsou upevněny na poddlnicích v upínacích botek a jsou vytvořeny například délkově přestavitělně.

Úkolem v ohybu pružných příčníků je jednak bočně přitlačovat navzájem protilehlé kluzné kameny na пШП boky hjav kolejnic a jednak zamezovat s.ešikeečí kluzných · kamenů kolem jej-ich podélné osy. Příčníky rovněž zaíistí přizpůsobení skupin brusných nástrojů, přiřazených protilehlým kolejnicím, na rozdíly v rozchodu, a to zejména·při jízdě v kolejových obloucích.

Podle vynálezu může být s výhodou každý nástrojový rám na rámu stroje zavěšen výkyvné prostřednictvím alespoň dvou teleskopicky zasouvátelných vodítek, vytvořených například jako pracovní válec, přičemž pro příčné přestavování·nástrojového rámu je upraveno přestavovací ústrojí, například pracovní válec s pístem. Tato úprava jednoduše zajišEuje, že kluzné kameny jsou přitlačovány potřebnou svislou nebo vodorovnou přítlačnou silou na povrch hlav kolejnic.

Obzvláště výhodné provedení vynálezu spočívá v tom, že každý brusnými nástroji opatřený nástrojový rám je kloubově spojen s hnacím ústrojím, vynucujícím v podélném směru stroje relativní vratný pohyb vzhledem к rámu stroje, a to prostřednictvím spojovacího orgánu a tyče pro přenos tlačné a tažné síly, přičemž kloub spojovacího orgánu a tyče na nástrojovém rámu a s ním sousedící kloub přiřazený ke spojovacímu orgánu a tyči mají v podstatě stejně velkou vzdálenost od roviny koleje určené dotykem kol, a spojovací orgán a tyč leží alespoň v úseku sousedícím s nástrojovým rámem v rovině, která je kolmá na tuto rovinu koleje a ve které leží směr relativního pohybu nástrojového rámu.

Uvedeným uspořádáním se dosáhne toho, že síly působí na nástrojový rám ve směru jeho relativního pohybu, to je prakticky rovnoběžně s rovinou koleje. I v tom případě, když je hnací ústrojí pro vynucování vratného relativního pohybu nástrojového rámu výstředníkové, například výkyvná páka nebo klikový hřídel, nepůsobí na nástrojový rám větší svislé složky síly, takže brusné nástroje jsou přitlačovány na kolejnici rovnoměrně a zabrání se nežádoucím rozdílům při broušení.

U zvláště vhodného provedení stroje podle vynálezu je hnací ústrojí pro dva nástrojové rámy uspořádané v podélném směru vozidla vedle sebe a je tvořeno dvěma navzájem spojenými pákami, uváděnými do výkyvného pohybu kolem vodorovných čepů prostřednictvím motoru, přičemž na koncích těchto pák ležících blíže к rovině koleje jsou přikloubeny tyče vedoucí к nástrojovým rámům a vzájemně spojené spojovací příložkou nakloubenou na opačný konec dvouramenné páky a na konec jednoramenné páky a přenášející tažné a tlačné síly.

Spojením a společným ovládáním jednoramenné a dvouramenné páky se snadno dosáhne protisměrného pohybu obou nástrojových rámů a vytvoří se možnost uspořádat klouby spojovacích orgánů na pákách a nástrojových rámech ve stejné vzdálenosti od povrchu kolejnic a tak vystačit s jednoduchými spojovacími prvky ve tvaru tyčíf

Při výkyvném pohybu pák kolísá sice vzdálenost mezi povrchem kolejnic a klouby spojovacích orgánů na těchtó pákách mezi dvěma extrémními hodnotami, avšak toto kolísání nemá zejména při dostatečně dlouhých spojovacích orgánech patrný vliv na nástrojové rámy, protože spojovací orgány se i přesto pohybují v podstatě rovnoběžně s povrchem kolejnic. Proto také nepůsobí na nástrojové rámy podstatnější svislé složky sil, což umožňuje rovnoměrně přitlačovat nástrojové rámy prostřednictvím odpovídajících tlačných válců.

Podle dalšího výhodného vytvoření vynálezu má spojovací orgán, přikloubený na hnacím ústrojí vytvořeném jako výstředníkové ústrojí, a na nástrojovém rámu, kloub, uložený posuvně ve vodicím kusu, upraveném rovnoběžně s rovinou koleje, přičemž například měnitelná vzdálenost tohoto kloubu od horní strany kolejnice je v podstatě stejně velká jako vzdálenost kloubu spojovacího orgánu na nástrojovém rámu.

Toto uspořádání zajišEuje, že oblast spojovacího orgánu sousedící s nástrojovým rámem se pohybuje v podstatě neustále rovnoběžně s rovinou koleje, takže na připojený nástrojový rám nemohou působit žádné svislé složky sil, a to ani tehdy, když je hnací ústrojí vytvořeno jako rotující klikový hřídel. V zásadě je u tohoto provedení také možné brát zřetel na opotřebení brusných nástrojů a je možné příslušně snížit vedení kloubu při broušení, čímž lze udržovat stále stejnou vzdálenost kloubu a místa přikloubení na nástrojovém rámu od roviny koleje.

Uložení brusných nástrojů, zejména kluzných kamenů v nástrojových rámech je možné podle potřeby upravit různě. Tak například je výhodné, a to pro obrušování jak rýh, tak i chyb v povrchu, které mají delší vlnu, když alespoň v jednom nástrojovém rámu jsou oba vnější z alespoň tří brusných nástrojů, zejména kluzných kamenů, uloženy pevně a střední brusné nástroje jsou pružně zatíženy a jsou uloženy posuvně kolmo к rovině koleje.

U tohoto uspořádání jsou rýhy obrušovány v podstatě středními, pružně zatíženými brusnými nástroji, a ty chyby povrchu, které mají delší vlnu, jsou vyrovnávány tuhými vnějšími brusnými nástroji.

Pokud se mají odstraňovat hlavně takové vady povrchu, které mají delší vlnu, je podle vynálezu výhodné, když v alespoň jednom z nástrojových rámů jsou všechny alespoň tři brusné nástroje, zejména kluzné kameny, uloženy pevně.

Pevným uložením všech brusných nástrojů jednoho nástrojového rámu se zabrání tomu, aby jeden z brusných nástrojů nemohl poklesnout do spodní části vlny chyby povrchu a tam ještě odebíral materiál. Je samozřejmé, že podle vynálezu lze stroj opatřit takovými nástrojovými rámy, u kterých jsou vždy střední brusné nástroje uloženy různě.

Podle, dalšího znaku vynálezu je stroj opatřen dorazy pro omezení přísuvu každého mástrojového rámu na hodnotu, určenou maximálním přípustným opotřebením brusných nástrojů. Tím se spolehlivě zamezí opotřebení brusného nástroje nad stanovenou hodnotu, což by mohlo vést к tomu, že by se rámy obrušovaly o povrch kolejnic a poškozovaly je.

ÓČelné provedení vynálezu spočívá v tom, že nástrojový rám má na obou koncích obručová kola, uložená na pružně zatížených dvojvahadlech, přičemž s výhodou jsou tato dvojvahadla vytvořena jako doraz pro přísuv nástrojového rámu.

Obručová kola zajišťují dobré vedení nástrojových rámů a jejich uložení na dvoj vahadlech zatížených pružinami usnadňuje přesné dosednutí brusných nástrojů na kolejnice při spuštění nástrojových rámů, protože v takovém případě obručová kola zajistí vyrovnávání nástrojových rámů již v průběhu jejich spouštění. Současně se těmito dvojvahadly vytvoří jednoduché dorazy pro omezení přísuvu nástrojového rámu, na který dvojvahadla dosednou, jakmile přísuv dosáhne stanovené hodnoty.

Pro dobré vedení nástrojových rámů podél koleje jsou podle vynálezu vždy dva nástrojové rámy uspořádané souměrně ke střední podélné rovině koleje navzájem spojeny prostřednictvím dvou pracovních válců s písty. Toto uspořádání umožňuje snadné přizpůsobení změnám rozchodu.

Vynález bude v dalším podrobněji vysvětlen na výhodných příkladech provedení ve spojení s výkresy, kde je obr. 1 bokorys pojízdného stroje pro broušení kolejnic podle vynálezu, obr. 2 půdorys uspořádání brusných nástrojů a poháněčích ústrojí Stroje podle obr. 1, obr. 3 axonometrický pohled na brusný nástroj pro stroj podle obr. 1 a 2, obr. 4 částečný bokorys dalšího příkladu provedení pojízdného stroje pro broušení kolejnic podle vynálezu, obr. 5 schematický zjednodušený řez brusným nástrojem a nástrojovým rámem vedený rovinou V-v z obr. 4, a to ve větším měřítku, obr. 6 bokorys uspořádání brusného nástroje podle dalšího příkladu provedení, obr. 7 axonometrický pohled na pojízdný stroj pro broušení kolejnic opatřený rotujícím brusným nástrojem, obr. 8 schematický bokorys stroje podle vynálezu, obr. 9 schematický bokorys dalšího příkladu provedení s pozměněným hnacím ústrojím, obr. 10 řez vedený rovinou X-X z obr. 9, obr. 11 ve větším měřítku v Částečném řezu detail nástrojového rámu, obr. 12 schematický půdorys skupiny nástrojových rámů a obr. 13 dva kluzné kameny při broušení kolejnice.

Vozidlo 4 tvořící pojízdný stroj pro broušení kolejnic a znázorněné na obr. 1 až 3, je spojitě pojízdné po kolejnicích £ a položené koleje £ na dvou pojezdech 2 s poháněnými dvojkolími 3.

Na rámu 7 stroje, který je na svých obou čelních stranách opatřen narážedly a táhlovými ústrojími 8, aby bylo možné případně vozidlo £ zařadit do vlaku, jsou uspořádána ústrojí pro jízdní pohon, ovládání a zásobování energií a provozními prostředky. Tato ústrojí za hrnují trakční motor 9, kompresorový agregát 10 se vzduóhojmKm ' 11, vodojem 12 s ventilovým ústrojím 13 a ústřední ovládací ústrojí 14, které je uspořádáno na ' stanovviti 15 strojvedoucího a které má ústrojí potřebná pro obsluhu a kontrolu stroje.

Hací spojení 16 trakčního motoru' 9 s oběma dvojkolími 3, které se zpravidla uskuteč_v . v ~ Éf nuje prostřednictvím oícesUupnooéht převodu a kloubových hřídelů, je na . výkresu' znázorněno toliko čerchovanou čarou. Trakční mooor 9. je spojen ovládacím vedením 17 s ústřecto.m ovládacím ústrojím 14.

Ze vzduchojemu 11 kompresorového agregátu ' 10 vede vzduchové potrubí 18, které je ovladatelné ventiovvým ústrojím 19 a které je pro svoje ovládání spojeno s ovládacím ústrojím 14. prostřednictvím potrubí 20. Dalším, toliko čárkovaně vyznačeným ovládacím vedením 21 je spojeno ventilové ústrojí 13 vodojemu 12 s ovládacím ústrojím 14. .

Vooidlo _1 má ^pro každou kolejnici ^{£ 2} dv^ě v oblasti mezi |o^běma ^pojezd^y 2. u^^áda^ a v podélném směru stroje za sebou upravené skupiny 22, 23, případně 22', 23' brusných nástrojů. Každá z těchto skupin 22, 23, případně' '22 , 23' . brusných nástrojů je‘u tohoto příkladu provedení ' tvořena ^čtyřmL v ^po^délném směru kolejnic £, 2 za setou (uspoř^aným^ ja^ko kluzné kameny vytvořenými brusnými nástroji 24, které jsou uspořádány .společně na nástroiovém rámu 25 , avšak jsou samootatně výškově přestav!telné. ’

Nástrojový rám 25 je vytvořen jako poddlník, uspořádaný v podélném směru stroje a vytvořený například na hranu postaveným plechem, který je ve směru napříč ke koleji 6 relativně pružný v ohybu.

Každý z nástrojových rámů 25 je zavěšen na rámu T_ stroje prostřednictvím dvou teleskopických vodítek o proměnné délce, která jsou u příkladu provedení vytvořena jako pneummaické pracovní válce 26, připojené ke vzduchovému potrubí 18 a ovladatelné ven^^vým ústrojím 19. Nástrtjooý rám 25 je veden prostřednictvím dvou vodicích kolíků 28, zabírajících na vnitřním boku 27 hlavy 29 kolejnice. Toto vedení se uskutečňuje v podélném sm^ru každé kolejnice £, E5.

Jednotlivé brusné nástroje 24, které jsou vytvořeny jako kvádrovi-té kluzné kameny, jejichž spodní strana je opatřena doplňkovým profilem ke jmenovitému profilu hlavy . 29 kolejnice, jsou, jak je to patrno zejména z obr. 3, uvotnitllnř upevněny prostřednictvím šroubů 31 na upínacích botkách 30.

Každá upínací botka 30 je vedena na nástrooovém rámu 25 výškově přestavitelně prostřednictvím na horní straně uspořádaného svislého vodícího čepu 32 v otvoru vodícího kusu 33, upevněného na náB^j^vém rámu 25, a opírá se přUom o spodní stranu nástrojového rámu 25 podle zvoleného brousicího principu bud pružně nebo'na tuho. Na obr. 3 je znázorněno pružné podepření upínací botky 30 prostřednictvím taliových pružin 21, zatímco na obr. 1 je ' zobrazeno tuhé podepření prostřednictvím distančních objímek 35, nasunutých na vodicí čepy 32.

Pro zajištění proti pootočení upínacích botek 30 a pro vyrovnání brusných nástrojů 24 v podélném směru kolejnic' 4, 2 jsou na horní straně každé upínací botky 30 uspořádány dva vodicí nástavce ' 36, ' které ' vidli-dvitě objímaa! nástrojový ' 'rám 25.

Pro chlazení ' brusných nástrojů 24 a pro odstraňování třísek jsou na násadovém rámu 25 uspořádány rozstřikovací trysky 37 vody, srnmřuúící do prostorů mezi za sebou následujícími brusnými nástroji 24. Vždy jedna další rozstřikovací tryska 37 vody je uspořádána bezprostředně . před a za přísuušnou skupinou 22, 23, případně' 22, 23' brusných nástrojů. RotztřLkooací trysky 37 vody jsou čárkovaně vyznačeným potrubím'připojeny k vodojemu 12 a přítok.vody k rozstřkkovacím tryskám 37 vody se řídí centrálně ovládacm ú^t^o;jm .14.

Pro zvýšení výkonu broušení brusných nástrojů 24 se к nim, případně k jednotlivým skupinám 22, 23' případně 222, 23 brusných nástrojů superponuje současný přídavný pracovní pohyb 38 v podélněm směru koleje, to je ve směru jízdy, jak to znázorňuje šipka. K tomu účelu se přivádějí obě skupiny 22 a 23 brusných nástrojů, přiřazené ke kolejnici 4, obdobně jako opačné skupiny, společnýo poháněcím ústrojím 39 do vratného pracovního pohybu v podélném směru koleje, to je v dopřední éo sm^ě^u 40 a ve. vratném směru 4L

Tímto protisměrným pohybem obou skupin 22, 23 brusných nástrojů se alespoň . zhruba kompenzují podélné síly, které vznikají třením mozi brusnými náátroji 24 a povrchem hlav kolejnic 4, 5.

Poháněči ústrojí 3_9 má klikový hřídel 42, který je uspořádán napříč k podélnému směru stroje a zhruba ve ste jné vodorovné rovině, jako nástrojový rám .25 skupin 22, 22, 23, 23 brusných nástrojů. Tento klikový hřídel 42 má dvě o 18(0° navzájem přesazené kliky, ke kterým je přiklouben tyčovím. 4 3. vždy jeden z . obou nástrojových rámů ,25. Klikový hřídel .42 je přiváděn do kyvného pohybu výše uspořádaným, s hnacím motorem 44 spojeným výstřecn-íkkovým hřídelem 4!5, a to přes klikový pohon 4_6 Regulací otáček hnacího motoru 4 4, který může být vytvořen například jako hydraulický ookor, lze měěřt frekvenci vratného přídavného pracovního pohybu skupin 22, 22Í, 2 3, 23/ brusných nástrojů, například v závislosti na rychlosti jízdy vozidla 1, čímž ji lze přizpůsobovat okamžitým podmínkám a požadavkům. Toliko jako směrnou hodnotu pro střední frekvenci lze uvést hodnotu zhruba 8 Hz. Celkový zdvih vratného pracovního pohybu by oo1 činit účelně alespoň polovinu, s výhodou však dvě třetiny délky jednotlivého brusného nástroje 2.4· Aby v případě potřeby bylo možné tento celkový 'zdvih oonnt, oůže být . například klikový čep 4 7 na výstřednkkovéo hřídeli 45 uspořádán přestjvi.tnlrj v radiálním smo-ru..

U znázorněného vozidla 1, které je opatřeno skupinami 22 , 22 , 23, 23 brusných nástrojů pro obě kolejnice 4, 5 jsou vzhledem k podélné rovině 4 8 soumoěnnoti stroje protilehle uspořádané skupiny _2?_:, 22. ^a 22, 23// brusných nástrojů navzájen spojeny příčníkem £9, který je uvolen například na hranu postaveným plechem a který je v podélném směru stroje relativně pružný v ohybu, je to na obr. 2 vlevo znázorněno čárkovanou čarou. Například délkové přestavitelné příčníky .49. jsou upevněny na obou nástrojových rámech 25 v obbastí vodicích kusů 33 dvou upínacích botek 30, upravených vzhledem k podélné rovině 48 sou^oěr^oosti proti sobě.

Prostřednictvím příčníků 49. se provádí přizpůsobení proti sobě up.raverých skupin 22 , 23 p 22'_‘ 222 brusných nástrojů ke změnám rozchodu, zejména při průjezdu kolejovými oblouky. Pro příčné přestavování proti sobě uložených nástrojových ráoů 25 je upraven mezi. nioi. uspořádaný vodorovný pracovní válec 50, který je přes spojovací potrubí 51. připojen ke vzduchovému potrukí 18 p jehož oba konce pístu jsou při-kkoubeny ' ke konzolám 5_2 protilehlých nástrojových rámů 25.

Při vkládání, připadne při výměně brusných nástrojů .'24/ stejně tak jako při přejezdech vozidla .1 se nástrojové rámy 25. nadzdvihují pracovními, válci 26. Brusné nástroje 24 ve tvaru kluzných kamenů se vkládají do upínacích botek 30- zespodu. Rozdílný stupeň opotřebení brusných nástrojů 24 v jedné skupině 2.2, 222' 2_3, 23 brusných nástrojů lze vyrovnávat využitím dis-tanč·ních objímek £5 o různé výšce. Osazení stroje .náátroji lze do značnésíry přizpůsobovat charakteru opracovávaného kolejového úseku vhodnou volbou materiálu, tvarováním profilu p velí/ kostí zrna brusných nástroj24. Tak je např. možné použít i brusné nástroje 24. , které síjí nejprve přímou spodní plochu, protože v relativně krátké době se u nich pří- broušení samočinně vytvoří tvar hlavy kolejnice 4, 5.

Tak r:re získá kontinuálně zakřivená povrchová plocha kolejnic 4, 5. Pro opracovávání celé jízdní plochy včetně boku 27 hlavy 29 kolejnice se doporučuje, použít brusné nástroje 24.

s předem tvarovaným profilem podobným nákolkn. Aby se dosáhlo ve směru jízdy pokračujícího vyhlazovacího efektu na povrchu hlav 29. kolejnic, lze použít i skupiny 22, 22 , .23, 2 3./ brusných nástrojů, které saj brusné nástroje 2,4 s různým zrnem. Mimoto je možné odstupňovat v podélném soěru koleje přít-aačný tlak za sebou následnících brusných nástrojů 24 každé skupiny 2_2, 22, 23, 23/. brusných nástrojů.

Při použití · ··stroje se spuštěným nástrojovým rámem 25 jsou brusné nástroje 24 přitlačovány na povrch·hlav 29 kolejnic měnitelným tlakem prostřednictvím pracovních válců 26. Boční vedení a přitlačování brusných nástrojů 24 je zajištěno v ohybu pružným příčníkem £9. Současně s trakčním pohonem stroje se uvádí do chodu i poháněči ú^ttro^í 22» · které zajišťuje, vratný přídavný pracovní pohyb skupin £2, 22', 23, 23' brusných nástrojů.

Superpcoiicí vratného pracovního pohybu ke kontinuálnímu jízdnímu pohybu stroje se vytváří prodloužení brusné dráhy každého jednotlivého · brusného nástroje 24 ve srovnání s prostou rychlostí jízdy stroje pohybovaným brusným nástrojem alespoň na trojnásobek, jak je · to na obr. 2 znázorněno čárkovanými šipkami 53. Ty ukazují anplitudy vratného pracovního pohybu ve srovnání s pracovním pohybem 38 vozidla £.

Na obr. 4 je znázorněn další příklad provedení pojízdného stroje pro broušení kolejnic,' které^je zde znázorněno jako vozidlo 2 a jehož poháněči ústrojí 54 je tvořeno klkkovým hřídelem 56, uspořádaným svisle a spojeným přímo s hnacím motorem 55,. Nástrojové rámy 25 skupin 22, · 23 brusných nástrojů, uspořádaných v podélném směru koleje za sebou, jsou prostřednictvím ojnic 57 spojeny s klikovým hřídelem £6, jehož kliky jsou navzájem přesazeny o 180°. Pokud.má stroj skupiny 22, 22, 23, 23''brusných nástrojů pro obě kolejnice £, 5, lze klikový hřídel 56 uspořádat centrálně v podélné rovině soummrnosti stroje a tak upravvt společný pohon všech těchto skupin 22, 22 23, 23 brusných nástrojů jediným kokovým hřídelem.

Z obr. 4 je patrno také poněkud rozdílné podepření upínacích botek 30. Ve srovnání s dříve popsanými provedeními jsou upínací botky 30 opřeny o spodní stranu nástrojového rámu 25 prostřednictvím šroubových pružin 58.

Na obr. 5 je znázorněn příklad provedení brusného nástroje 24 ve tvaru kluzného kamene, který · je určen pro opracovávání celé jízdní plochy hlavy 29 kolejnice a který má proHl podobný nákolku, přičemž jeho upínací botka 30 je výkyvná napříč k podélnému směru koleje ve směru šipky 59. Uplácí botka 30 se k tomu účelu například pohybuje po kulisovém vedení, které je vytvořeno jako·obalová křivka všech bodů dotyku brusného nástroje 24 s povrchem hlavy 29 kolejnice .

Pro vykyvování upínací botky 30 je uspořádán pracovní válec £1, který je při-klouben k nástavci 60 upínací· botky 30. Svislé a vodorovné přítaačné síly, které piůisobí na brusný nástroj 24, jsou znázorněny šipkou 62 a 62. VyУývootejnost brusného nástroje 24 umošnuje rovnoměrné opracovávání bez přechodů, a to jak na pojízdné ploše 29, tak i na boku 27 hlavy 29 kolejnice. .

Na obr. 6 je znázorněn příklad provedení stroje, u. kterého je na zdvlhatenném a tlujtitelném nástroiovém rámu 63 uspořádaný brusný nástroj vytvořen jako nekonečný obíhájící brusný pás 64, který je poháněn hnacím motorem ,6 5 s kontinuální obvodovou гусЫ-о^!, a to ve směru šipky £6. Tím se udílí brusnému nástroji přídavný íon0iouáloí pracovní pohyb v podélném směru koleje, který je sulenlsosoSo k pracovnímu pohybu 38 stroje. .

Toto uspořádání se vyznačuje vysokým výkonem broušení při poměrně malém pří^-Han^i^m tlaku, který působí na · brusný pás 64, a kvvvysokými výsledky broušení, a to především při vysokých otáčkách hnacího moooru 65. DdIší výhody této konstrukce spodívaaí v dobré schopno^lti přizpůsobení brusného pásu 64 okamitému tvaru profilu kolejnic 4, 5 a ve snadné vyměnntelnos!! brusného pásu 64.

Na obr. · 7 je znázorněn další příklad provedení pojízdného stroje pro broušení kolejnic, jehož brusné nástroje Osou vytvořeny jako rotující, motorem 67 poháněné brusné kotouče 68, které jsou uspořádány bud jednotlivě nebo po skupinách na nást^j^o^^^^í^m rá^mu 69, který je upraven v podélném směru koleje a který je výškově přestavitelný. vždy dva, v podélném směru koleje za sebou uspořádané nástrojové rámy 69 se uváddjí do vratného pracovního pohybu s opačným směrem pohybu, přičemž se k tomu používá poháněči zařízení a pohon například podle obr. 1.

Motory 67 s brusnýmL kotouči 68 jsou s nástrojovým rámem 69 spojeny tak, že jsou vý- ·..

kyvné napříč k podélnému směru koleje. K tomu účelu jsou na nástrooovém rámu 69 upevněny. příčníky, které mají rybinovité vedení pro uložení kulisového vedení 71 s oblouko vitými vodicím! Štěrbinami 72. Cepy 73 které jsou upraveny na bočních nástavcích motoru 67, zabírají do obou vodicích štěrbin 72. K axiálnímu prodloužení 74 hřídele moooru 67 je přikloubena pístnice 75 neznázorněného pracovního válce. Tak lze vratně vykyvovat motor 67 včetně brusného kotouče £8 ve. směru šipky 76 po křivkové dráze, dané vodicím! štěrbinami 72.

To umoonuje individuální opracovávání povrchové plochy hlavy 29 kolejnice, a to zejména tehdy, jsou-li na témže nástrQoovém r*ctau 69 uspořádány brusné kotouče £8 s různým-úhlem nastavení. Dík vratnému přídavnému pracovnímu pohybu se i u, tohoto provedení dosahuje zvětšení pracovní obbaati, a to jak u každého jednotlivého brusného kotouče, tak i u celého stroje, což zvyšuje výkon broušení.

Toto provedení je velmi výhodné i v kom-naci s kluznými kam^i^jy. Tak například lze na obou koncích pojízdného stroje pro broušení kolejnic uspořádat rotující brusné nástroje a mezi těmito skupinami skupiny s kluznými kam^i^jy.

Na obr. 8 je znázorněno kolejové brousicí vozidlo které se může kontinuálně pohyb o--, vat prostřednictvím dvou pojezdů 2 s poháněnými dvojkolími £ po kolejnicích — a £ položené koleje £. Na rámu 7 stroje, který je na obou čelních stranách opatřen narážedly a táhlovými ústrojími £, aby bylo možné vozidlo £ případně zařaddt do vlaku, jsou uspořádána ústrojí pro trakční pohon, pro ovládání a pro zásobování energií a provozními prostředky vozidla £.

Tato zařízení obsahují trakční mmoor £, kommpesorový agregát 10 se Ό-zduchojmmem 11, vodojem' 12 s vent-ř^vým ústrojím 13 a ovládací ústrojí £4, které je uspořádáno na stanovvšti _1_5 strovvedoucího a které má potřebná zařízení pro obsluhu a kontrolu stroje. Hnací spojení ,£6 trakčního mo^ru £ s oběma dvoókolími £, které se zpravidla uskutečňuje prostřednictvím oícesSuρňtoého převodu a kloubových hřídelů, je na výkresu znázorněno toliko čerchovanou čarou. Trakční motor 9, je spojen ovládacím vedením 17 s ústředním ovládacím ústrojím 14_. Ze vzduchojemu ££ kompresorového agregátu £0 vede vzduchové potrubí £8, které je ovladatelné venti^vým ústrojím 1_£ a které je pro svoje ovládání spojeno s ovládacím ústrojím 14 prostřednictvím potrubí 20.

Dalším, toliko čárkovaně vyznačeným ovládacím vedením 21 je spojeno ventilové ústrojí 13 vodojemu 12 s ovládacím ústrojím £4. Jednotlioé, v poddtatě kváddovvté brusné nástroje 24, ve tvaru kluzných kamenů, jejichž spodní strany mna! například prooil odpoovídaící profilu hlavy 29 kolejnic, jsou, jak je to patrno -zejména z obr. 11, uvoonitelně upevněny na upínacích botkách 84 prostřednictvím šroubu 8£. Každá upínací botka 84 je vedena výškově přestavitelně vodicím čepem 86 v otvoru vodícího kusu 88 upevněného prostřednictvím svorníků 87 na nástrojovém rámu 77.

Mimoto se upínací botka 84 opírá o podpěrné víko 89, upevněné tuze na nástrotovém rámu 7 7, přičemž podle zvoleného principu broušení je toto podepření pružné nebo tuhé. Svvslé plechy podpěrného víka 89 slouží současně pro^spojení obou na hranu postavených podélných plechů nástrojového držáku 77. Na obr. 11 je znázorněno čárkovaně tuhé podepření upínací botky 84 prostřednictvím kovové objímky 90, která se opírá o kotouč 91, dosedaáící na jedno rameno vodícího čepu -86, a plnou čarou pružné podepření prostřednictvím pružiny 92 z pružné plastické hmooy. ’

Je samozřejmé, že pružina 92 může být také vytvořena jako talířová pružina nebo spirálové pero. Upevnění upínací botky 84 je provedeno prostřednictvím nástavce 93 se závitem, který prochází podpěrným víkem £9, a matice £4. Pro z^^^jišt^ění upínací botky 84 proti pootočení a pro nasměrování brusných nástrojů 24 v podélném sm^ru kolejnic -4, 5 jsou na horní straně každé upínací botky 84 uspořádány dva vodicí nástavce 95, které kloužou po vnitřní straně nástrojového rámu 77.

Pro chlazení brusných nástrojů 24 a pro odstraňování brusných třísek jsou na nástrojových rámech 77 uspořádány rozstřikovací trysky 96 vody, které směřují do meziprostorů mezi za sebou následujícími brusnými nástroji 24. Vždy jedna rozstřikovací tryska 96 vody je uspořádána bezprostředně před a za příslušnou skupinou 22, 22', 23, 23' brusných nástrojů. Rozstřikovací trysky 96 vody jsou čárkovaně zakreslenými potrubími připojeny к vodojemu 12 a přítok do rozstřikovacích trysek 96 vody se reguluje centrálním ovládacím ústrojím 14.

Jak již byloiíuvedeno, uděluje se brusným nástrojům 24, případně jednotlivým skupinám 22, 2223, 23 ' brusných nástrojů současny přídavný pracovní pohyb v podélném směru koleje, který je superponován к pracovnímu pohybu 38 prováděnému kontinuálně ve směru jízdy, jak ukazuje šipka. К tomu účelu se uvádějí ke každé kolejnici, např. ke kolejnici £ přiřazené obě skupiny 22 a 23 brusných nástrojů společným hnacím, ústrojím 9J7 do vratného pracovního pohybu У podélném směru koleje, přičemž jeho směr pohybu, který je znázorněn šipkou 98, 99, je opačný Vzhledem к šipkám 9899

Tento protisměrný směr pohybu obou skupin 22, 2 3 brusných nástrojů alespoň zhruba kompenzuje podélné síly obou skupin brusných nástrojů 2 2, 23 a 22 23', vznikající třením mezi brusnými nástroji 24 a povrchem hlavy 29 kolejnice.

Hnací ústrojí 97 má dvouramennou páku 100, na které je upevněn napříč к podélnému směru vozidla £ upravený hřídel 101, a jednoramennou páku 102, která je výkyvná kolem čepu 103 a která je kloubově spojena s dvouramennou pákou 100 prostřednictvím tuhé spojovací příložky 104. Tak lze obě páky společně uvádět prostřednictvím s motorem spojeného výstředníkového hřídele 105 a klikového pohonu 106 do výkyvného pohybu. Výkyvný pohyb obou pák 100 a 102, který je na jejich koncích přivrácených к rovině koleje vždy protisměrný, se přenáší na nástrojové rámy 77 prostřednictvím spojovacích orgánů, které jsou vytvořeny jako tyče 1_OJ a které jsou přikloubeny na pákách 100 a 10£ a na nástrojových rámech 77. Klouby 108, 109 tyčí 107 na pákách 100, 102 a nástrojových rámech 77 mají zhruba stejnou vzdálenost od povrchu kolejnic _4, 5, přičemž každý z kloubů 108, 109 na pákách 100, 102 samozřejmě v provozu vzhledem к výkyvným pohybům kolísá.

Regulací otáček například jako hydraulického motoru 'vytvořeného hnacího motoru lze měnit počet otáček výstředníkového hřídele 105 a tím i frekvenci vratného přídavného pohybu skupin 22, 22' _f 2_3, 23 ' brusných nástrojů, a to například v závislosti rychlosti jízdy vozidla a okamžitých požadavků. Jako směrnou hodnotu pro střední frekvenci lze uvést hodnotu zhruba 8 Hz. Celkový zdvih vratného pracovního pohybu by měl účelně činit alespoň polovinu, s výhodou však zhruba dvě třetiny délky jednotlivého brusného nástroje 24.

Aby bylo možné případně celkový zdvih měnit, lze například uspořádat klikový Čep 110 na výs tředníkovém hřídeli 105_ přestavitelně v radiálním směru.

Pro vkládání, případně pro výměnu brusných nástrojů 24, stejné tak jako pro přejezdy vozidla 1_, se nástrojové rámy 77 nadzdvihují pneumatickými pracovními válci 26,. Brusné nástroje. 24_ ve tvaru kluzných kamenů se vkládají do upínacích botek 84 zespodu. Zejména u tuhého ulo'* žení upínacích botek 84 možný rozdílný stupeň opotřebení brusných nástrojů 2 4 téže skupiny 22, 22 '_f 23, 23' brusných nástrojů lze vyrovnávat využitím kovových objímek 90 o různé výšce.

Osazení vozidla £ nástroji lze do značné míry přizpůsobovat charakteru opracovávaného kolejového úseku vhodnou volbou materiálu, tvarováním profilu a velikostí zrna brusných nástrojů 24. Tak je například možné použít i brusné nástroje 24_, které mají nejprve přímou spodní plochu, protože v relativně krátké době se u nich při broušení samočinně vytvoří tvar hlavy kolejnice 4_, £. Tak se získá kontinuálně zakřivená povrchová plocha kolejnic 4, 5. Pro opracovávání celé jízdní plochy včetně boku 27 hlavy 29. kolejnice se doporučuje použít brusné nástroje 24. s předem tvarovaným profilem podobným nákolku. Aby se dosáhlo ve směru jízdy pokračujícího vyhlazovacího efektu na povrchu hlav 29 kolejnic, lze použít i skupiny 22, 22', 23, 23/ brusných nástrojů, které mají brusné nástroje 24 s různým zrnem. Mimoto je možné odstupňovat v podélném směru koleje přítaačný tlak za sebou následujících brusných nástrojů každé skupiny 22, 22, 23, 23' brusných nástrojů.

Dále je možné rozdílně uložit v nástroóovém rámu 77 brusné nástroje 24 sloučené do jedné skupiny. Tak je například možné uložit ’ vinnější brusné nástroje 2 4 prostřednictvím kovových objímek 90 tuze a střední brusné nástroje 24 uložit pružně prostřednictvím pružin 92, vytvořených jako pružné objímky, - čímž se - umooní obrušování povrchových chyb s dlouhou vlnou a drážek nebo rýh současně. Je samozřejmě možné podle - druhu převážně obrušovaných povrchových chyb uložit všechny brusné nástroje 24 téže skupiny 22 nebo 23 brusných nástrojů stejně.

Při práci kolejového brousicího vozidla £ jsou nástrojové rámy 77 - a tím i brusné nástroje 24 přitačoovány na opracovávané objati povrchu kolejnic - £, 5. prostřednictvím pracovních válců 26.- Současně s trakčním pohonem se uvádí v činnost také hnací ústrojí 97 pro vratný pracovní pohyb skupin £2, 23 brusných nástrojů. Ve srovnání s brusným- nástrojem, který - se pohybuje toliko rychtotí - jízdy vozidla £, se superpozicí vratného pracovního pohybu ke kontinuálnímu pracovnímu pohybu 38 vozidla £ získává podstatné prodloužení brusné dráhy každého brusného nástroje 24, tvořeného kluzným kamenem.

Aby se zamezil přísuv brusných nástrojů 24 přes přípustnou hodnotu, určenou dovoleným opotřebením brusných kainenů, je, jak je to patrno z obr. 11 na dvojvahadle 78 uspořádán doraz 111, který dosedá na spodní stranu nástrojového rámu 77, pokud je dvojvahadlo 78 při dolů směnujícím příuwrném pohybu nástrojového rámu 77 proti síle tažné pružiny 82 vykývnuto dostatečně vzhůru. Pokud je, například při přesunech vozidla £, nástrojový rám 77 nadzdvižen, dosedá tyč 81, spojená s dvojvahadlem 78, na příčný plech 112 nástrojového rámu 77 a - omezuje tak výkyvný pohyb dvojvahadla 78 směrem dolů.

Na obr. 9 je znázorněn příklad provedení s pozměněným hnacím ústrojím 97 přičemž na hřídeli 101, který je uspořádán napříč k podélné ose vozidla £, je upevněna dvouramenná páka 113, na jejímž konci přivráceném k rovině koleje je přikloubena tyč 107, která vede k nástrojovému rámu 22, a k jejímu druhému konci je přiklouben klikový pohon ' 106, připojený k výstředníkvvému hřídeli 105, a druhý, ke druhému nástroSvvéπш rámu 22. vedoucí spojovací orgán 2£4. Tento spojovací orgán je opatřen kloubem 116 a vidlicovitou kloubovou hlavicí 115, která klouže v drážce ve tvaru písmene T vodícího kusu 117.

Tento vodicí kus 117 je držen pracovním válcem 118, jehož válec je upevněn na rámu T_ stroje, ve stanovené vzdálenooti od horní strany kolejnice £, 5 a zabírá svými - dvěma vodicími čepy 119 za svislý plech rámu T_ stroje.

Přikloubením spojovacího orgánu 114 a tyče 107, které vedou vždy k jednomu nástsoSvvému rámu 22, k oběma koncům dvouramenné páky 113 se dosáhne protisměrného pohybu obou nástrojových rámů 22' připojených k dvouramenné páce 113. Vzddlenost A kloubu 108 tyče 107 na nástroSvvém rámu 22 od horní strany kolejnic £ a £ je zhruba stejně velká, jako vzdálenost A kloubu 109 tyče 107 na dvouramenné páce 113, přičemž posledně uvedený kloub 109 a tím i vzdálenost A v provozu vzhledem k výkyvným pohybům neustále měuí. Vzddáenost _b' kloubu 116, případně osa tohoto kloubu a její vzddlenost od horní strany kolejnic £, £ může být přesně stejně velká jako vzdálenost B kloubu 108 spojovacího orgánu 114 na přiřazeném nást^^^cjo^^^ť^m rdmu 77 a lze ji také v provozu zachovat.

Tím se dosahuje na příslušný nástrojový rám 77 takového působení sil, jejichž směr je stále rovnoběžný s horní stranou kolejnic £,-5 Samozřejmě je rovněž možné tpoSόt oba nástrojové rámy s hnacím ústrojím prostřednictvím spojovacích orgánů 114, které maaí kloub 116 poIivšiuOcí se ve vedení, přičemž v tomto případě lze vytvoSit hnací ústrojí jako klikový hřídel, ke kterému jsou spojovací orgány 114 ρřiíSoubeoy přesazené - o 180^o.

Jak je z obr. 12 patrno', je účelné spooit dva nástrojové rámy 124, uspořádané souměrně k podélné střední rovině koleje, navzájem prostřednictvím dvou pracovních válců 120, které z^Zjišřují dosedání vodicích prvků, jako například obručových kol -29 nebo.svislých vodicích čepů £21 na vnitřní boky hlav 122, 123 kolejnic i při změně rozchodu.

Nástrojové rámy 124, které jsou schematicky znázorněny na obr. 12, jsou nepatrně pozměněny ve srovnání s nástrojovými rámy 77 podle obr. 8 9a 11. Tyto nástrojové rámy 124 mají pro vedení podél ’ boků hlav 122, 123 kolejnic místo obručových kol 79 svisle’uspořádané vodicí·čepy 121. Mimoto lze pro dokonalé vedení nástrojových rámů 124 bez vůle i při’měnícím se rozchodu využít pracovní válce 120, které jsou s těmito nást^r^c?ó^\^ý^mi rámy ’ 124 kloubově spojeny.

Jak je patrno z obr. 13, je · kolejnice £ na svélhorní ploše broušena navzájem superponovanými brusnými pohyby brusných nástrojů 24 a brusného pohybu, který je dán kontinuálním pracovním pohybem 38 vozidla £, který se uskutečňuje ve směru šipky. Jinak lze říci, íe se současně uskutečňují brusné pohyby dané jednak pracovním pohybem 38 vozidla £ ve směru šipky a jednak vratným, proti sobě směěuuícím a například podélnému směru koleje ’odpooídajícím brusným pohybem ve směru šipky 98, 99 případně.98', 99, přičemž tyto pohyby jsou vynuceny ‘ pohonem. Tyto vratné, tedy ve st^řídav^i^m směru prováděné superponované brusné pohyby, které se vykonávíLjí na dvou sousedních místech kolejnice £, sm^řř^újí přitom v navzájem opačném směru. Nejlépe to lze vyvalit tak, íe pokud jeden z brusných nástrojů 24 vykonává pohyb ve směru šipky £8, případně 99, vykonává·současně druhý z brusných’nástrojů 24 svůj vratný pohyb v opačném směru, tedy ve směru šipky 98', případně 99.

Claims (20)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Pojízdný stroj pro broušení kolejnic pro obrušování nep^vv-ddenootí na povrchu hlav kolejnic, · který, má brusné nástroje uspořádané na rámu stroje výškově přestavitelně a v podélném směru kolejnice ve skupinách za sebou, přičemž brusné nástroje jsou přitlačítelné na obrušované plochy hlavy kolejnice a jsou upraveny na nástrojvvém rámu, vyznačený tím, íe nástrojový rám /25/ .nesoucí alespoň jeden brusný nástroj /24, 64, 68/ nebo jednu skupinu /22, 22, 23, 23/ brusných nástrojů je.spojen s poháněcím ústrojím /39, 54/ pro současný nucený vratný pracovní pohyb v podélném směru stroje, superponovaný spojitému jízdnímu pohybu /38/ vozidla /1/.
2. 2. Pojízdný stroj podle bodu 1, vyznačený tím, íe v podélném směru stroje jsou za sebou uspořádány pro kaídou kolejnici /4, 5/ alespoň dva nástrojové rámy /25/ se skupinami /22 , 23, 22, 23/ brusných nástrojů, . které ·· maaí brusné nástroje /24/ ve tvaru kluzných kamenů, ostřikované ústrojím pro rozstřikování vody /12, 13, 37// a íe má společné poháněči ústrojí /39, 54// pro vratný přídavný pracovní pohyb obou skupin /22, 23, 22 , 23/ bruáný.ch nástrojů · v podélném směru stroje a v opačném směru pohybu.
3. 3. Pojízdný stroj podle bodu 2, vyznačený tím, íe .poháněči ústrojí /39,’ 54/ je vytvořeno pro synchronní- -pohon /22, 23; 22, 23/ brusných nástrojů přiřazených oběma kolejnicím /4, 5/, přlčemí pro obě skupiny /22, 23/ brusných nástrojů nebo pro čtyři skupiny /22, 23, 22, ^3/ brusných nástrojů obou kolejnic /4,·5/ jě upraveno společné poháněči ústrojí /39, 54/.
4. 4. Pojízdný stroj podle bodu 2 nebo 3, vyznačený tím, íe společné, případně společná poháněči ústrojí /39, 54/ je uspořádáno, případně jsou uspořádána uprostřed mezi skupinami /22, · 23/ · brusných nástrojů· přiřazených jedné ’ kolejnici /4 nebo 5/, případně mezi oběma kolejnicemi /4, ·5/ uprostřed všech skupin /22, 23, 22, 23/ ·brusných nástrojů.
5. 5. Pojízctaý stroj podle jednoho z bodů 2 aí ·4, vyznačený tím, íe poháněči ústrojí /39, 54/ je tvořeno vratně pohyblivým tyčovím /4-3/ spojeným s výatřednkoovým hřídelem /45/ nebo ojnicí /57/, spojenou s klikovým hřídelem /56/, případně hydraulickým pracovním’ válcem spojeným s hnacím motorem /44·, 55/ uspořádaným na rátou /7/ stroje.
6. 6. Pojízdný stroj podle jectaoho z bodů 2 až 5, vyznačený tím, že celkový zdvih vratného pracovního pohybu nástrojového rámu /25/ má hodnotu nejméně polovinu, zejména však dvě třetiny délky brusného nástroje /24/, přičemž frekvence vratného pohybu nástrojového rámu /25/ je zhruba 8 Hz.
7. 7. Pojízdný stroj .podle bodu 5 nebo 6, vyznačený tím, že nástrojové rámy /25/, tyčoví /4 3/ a klikový hřídel /42/ upravený . napříč k podélnému směru stroje, jsou uspořádány y jedné vodorovné rovině, klikový hřídel /42/ je vyký\mutelný přes klikový pohon /46/ výstředikoovým hřídelem /45/ spojeným s hnacím motorem /44/ a nástrojové rámy /25/ skupin /22, 23, 22', 23*/ brusných nástrojů pro obě kolejnice /4, 5/ jsou případně samootatně přikooubeny ke kliovvmm* ramenům klikového hřídele /42/.
8. 8. Pojízdný stroj podle bodu 5 nebo 6, vyznačený tím, že poháněči ústrojí je vytvořeno jako klikový hřídel /56/, který má svislou osu ležící v podélné rovině sornněěnnoti vozidla /1/, je spojen s hnacím motorem /55/ a ke kterému jsou prostřednictvím ojnic /57/ přikloubeny nástrojové rámy /25/ skupin /22, 23/ brusných nástrojů.
9. 9. Pojízdný stroj podle*jednoho z bodů 5 až 8, vyznačený tím, že rychlost otáčení hnacího motoru /44, 55, 65, 67/ a/nebo délka klikového ramene výstředníkového hřídele /45/ nebo klikového hřídele. /42, 56/ je měěitelná, nap příklad v závislosti na rychhosti jízdního pohybu vozidla /1/.
10. 10. Pojízdný stroj podle jednoho z bodů 1 až 8,· vyznačený tím, že nástrojový rám /25/ je tvořen podélníkem upraveným v podélném směru vozidla /1/ a vedeným podél kolejnic /4, 5/, který je ve směru napříč k podélné ose vozidla /1/ pružný v ohybu a je tvořen například na hranu postaveným plechem, který je s rámem /7/ stroje spojen výškově přestavitelně a v . ·podélném směru vozidla /1/ pohyblivě a nese samostatně·výškově přestavitelné, na podélníku prostřednictvím talíšových pružin /34/, distančních objímek /35/ a podobně podepřené upínací botky /30/ pro rozebíratelné upevnění vždy jednoho brusného nástroje /24/..
11. 11. Pojízdný stroj podle bodu 10, vyznačený tím, že podélníky skupin /22, 22',. 23, 23'/ brusných nástrojů uspořádaných na protilehlých stranách podélné roviny /48/ souměrnost vozidla /1/ jsou spojeny příčníky /49/, tvořenými například na hranu.postavenými plechy, pružnými v ohybu ve směru napříč k. podélnému směru vozidla /1/, které jsou upevněny na podélníkách v oblasti upínacích botek /30/ a jsou vytvořeny například délkově přestavitělně.
12. 12. Pojízdný stroj podle bodu 10 nebo 11, vyznačený tím, že každý nástrojový rám /25/ je na rámu /7/ stroje zavěšen výkyvné prostřednictvím alespoň dvou teleskopicky zasouvatelných vodítek vytvořených například jako pracovní válce /26/, přičemž pro příčné přestavování nástrojového rámu /25/ je upraveno přestavovací ú^t^:roj^:í, například pracovní válec /50/ s pístem.

    .
13. 13. Pojízdný stroj podle jednoho z bodů 1 až 12, vyznačený tím, že každý nástrojový rám /77, 124/ opatřený brusnými nástroji /24/, zejména kluznými kameny, je kloubově spojen s hnacím ústrojím /97, 97*/, vynucujícím v podélném směru vozidla /1/ přídavný vratný pracovní pohyb vzhledem k rámu /7/ stroje, prostřednictvím spojovacího orgánu /114/ · a tyče /107/ pro přenos tlačných a tažných sil, přičemž kloub spojovacího orgánu /114/ a tyče /107/ na nástrojovém r^mu /77, 124,/ a s'ním sousedící kloub přiřazený ke spojovacímu orgánu /114/ a tyči /107/ mmjí v podstatě stejně velkou vzdálenost /A, A', Β, 2'/ od roviny koleje určené dotykem kol, a spojovací orgán /114/ a tyč /107/ leží alespoň v úseku sousedícím s nástrjóovým rámem /77, 124/ v rovině, která je kolmá na rovinu koleje a ve které leží směr relativního pohybu nástrojového rámu /77, 124/.
14. 14. Pojízdný stroj podle bodu 13, vyznačený tím, že hnací ústrojí /97/ pro dva nástrojové rámy /77/ uspořádané v podélném sm^jru vozidla /1/ vedle sebe je tvořeno dvěma navzájem spojenými pákanň /100, 102/ uváděnými do výkyvného pohybu kolem vodorovných čepů prostřednictvím moSoru, přičemž na koncích těchto pák /100, 102/ ležících Híže k rovině koleje jsou přikloň beny tyč· /107/ vedoucí k nástrojovým rátaům /77/ a vzájemně spojené spojovací příložkou /104/ nakloubenou · na opačný konec dvouramenné páky /100/ a na konec jednoramenné páky /102/ a přená. šející tažné j · tlačné síly.
15. 15. Pojízdný stroj podle bodů 13 nebo 14, vyznačený tím, že spojovací orgán /114/, přikloulený na hnacím ústroj /97”/ vytvořeném jako výstředníkové ústrojí a · na nást^i^oo^^^i^m rámu /77/ má kloub /116/, uložený posuvně ve vodicím kusu /117/, upraveném rovnoběžně s rovinou koleje, přičemž například měnitelná vzdálenost tohoto kloubu /116/ od horní strany koiř lejnice /4, 5/ je v stejně ·velká jako vzdálenost kloubu /108/ spojovacího orgánu .

    /114/' na nást^i^cji^^^i^m rámu /77/. -
16. 16. Pojízctoý stroj podle jednoho z bodů 13 až · 15, vyznačený tím, že alespoň v jednom iástrolovém rámu /77, 124/ jsou oba vnější z alespoň tří brusných nástrojů /24/, zejména kluzných kamenů; uloženy pevně a střední brusné nástroje /24/ jsou pružně zatíženy a jsou uloženy posuvně kolmo k · rovině koleje.
17. 17. Pojízdný stroj podle · jednoho z bodů 13·až 15, vyznačený tím, že v alespoň jednom z nástrojových rámů /77, 12-^,/ jsou všechny alespoň tři brusné nástroje /24/, -.zejména kluzné kameny, uloženy pevně. ,
18. 18. Pojízdný stroj podle jednoho z bodů 13 až 17, vyznačený tím, že je opatřen dorazy /111/ pro omzení přísuvu každého nástrojového rétou /77, 124/ na hodnotu, určenou maximálním přípustným opotřebením brusných nástrojů /24/.
19. 19. Pojízdný stroj podle jednoho z bodů 13 až 18, vyznačený tím, že nástrojový rám /77/ má na obou koncích obručová kola /79/, uložená na pružně zatížených dvojvahadlech /78/, přičemž s výhodou jsou tato dvojvahadla /78/ vytvořena jako doraz pro přísuv nástrojového·rámu /77/.
20. 20. Pojízdný stroj podle jednoho z bodů 13 až 19, vyznačený tím, že vždy dva nástrojové rámy /124/ uspořádané souměrně ke střední podélné rovině koleje jsou navzájem spojeny prostřednictvím dvou pracovních válců /120/ s písty.