CS226447B2 - Method of oxidizing reactive aromatic compounds - Google Patents

Method of oxidizing reactive aromatic compounds Download PDF

Info

Publication number
CS226447B2
CS226447B2 CS822461A CS246182A CS226447B2 CS 226447 B2 CS226447 B2 CS 226447B2 CS 822461 A CS822461 A CS 822461A CS 246182 A CS246182 A CS 246182A CS 226447 B2 CS226447 B2 CS 226447B2
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
catalyst
reaction
compound
cobalt
aromatic compounds
Prior art date
Application number
CS822461A
Other languages
English (en)
Inventor
Ulrich Dr Knips
Bertram Boehmer
Roland Herzberg
Original Assignee
Ruetgerswerke Ag
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Ruetgerswerke Ag filed Critical Ruetgerswerke Ag
Publication of CS226447B2 publication Critical patent/CS226447B2/cs

Links

Classifications

    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B01—PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
    • B01J—CHEMICAL OR PHYSICAL PROCESSES, e.g. CATALYSIS OR COLLOID CHEMISTRY; THEIR RELEVANT APPARATUS
    • B01J37/00—Processes, in general, for preparing catalysts; Processes, in general, for activation of catalysts
    • B01J37/12—Oxidising
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07C—ACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
    • C07C46/00—Preparation of quinones
    • C07C46/02—Preparation of quinones by oxidation giving rise to quinoid structures
    • C07C46/04—Preparation of quinones by oxidation giving rise to quinoid structures of unsubstituted ring carbon atoms in six-membered aromatic rings
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07C—ACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
    • C07C51/00—Preparation of carboxylic acids or their salts, halides or anhydrides
    • C07C51/16—Preparation of carboxylic acids or their salts, halides or anhydrides by oxidation
    • C07C51/21—Preparation of carboxylic acids or their salts, halides or anhydrides by oxidation with molecular oxygen
    • C07C51/255—Preparation of carboxylic acids or their salts, halides or anhydrides by oxidation with molecular oxygen of compounds containing six-membered aromatic rings without ring-splitting
    • C07C51/265—Preparation of carboxylic acids or their salts, halides or anhydrides by oxidation with molecular oxygen of compounds containing six-membered aromatic rings without ring-splitting having alkyl side chains which are oxidised to carboxyl groups
    • Y—GENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02—TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02P—CLIMATE CHANGE MITIGATION TECHNOLOGIES IN THE PRODUCTION OR PROCESSING OF GOODS
    • Y02P20/00—Technologies relating to chemical industry
    • Y02P20/50—Improvements relating to the production of bulk chemicals
    • Y02P20/584—Recycling of catalysts

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Materials Engineering (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Oil, Petroleum & Natural Gas (AREA)
  • Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)
  • Secondary Cells (AREA)
  • Glass Compositions (AREA)
  • Low-Molecular Organic Synthesis Reactions Using Catalysts (AREA)
  • Catalysts (AREA)

Description

Vynález se týká způsobu oxidace reaktivních aromatických sloučenin molekulárním kyslíkem v přítomnosti katalyzátoru, sestávajícího ze sloučeniny kobaltu, v karboxylové kyselině a popřípadě s přídavkem sloučeniny manganu a sloučeniny bromu vhodných jako kobaltový katalyzátor.
Reaktivní aromatické sloučeniny jsou takové sloučeniny, které mají jednu nebo několik reaktivních vazeb uhlík-vodík. Tyto mohou být buď v methylových skupinách methylem substituované aromatické sloučeniny, nebo v aromatickém jádru. Příklady methylem substituovaných reaktivních aromatických sloučenin jsou toluen, xyleny, monoalkylnaftaleny, jako například 1-methylnaftalen nebo 2-methylnaftalen, dimethylnaftaleny, jako například 1,2-dimethylnaftalen, 1,3-dimethylnaftalen, len, 1,5-dimethylnaftalen, len, 1,7-dimethylnaftalen, len, 2,3-dimethylnaftalen, len nebo 2,7-dimethylnaftalen, trimethylnaftaleny nebo také methylderiváty vyšších anelovaných aromatických sloučenin.
Tyto produkty se oxidují na odpovídající karboxylové kyseliny. Příklady reaktivních aromatických sloučenin s reaktivními vazbami uhlík-vodík v aromatickém jádru jsou nejen anthracen, ale i substituované anthra
1,4-dimethylnafta-
1.6- dimethylnafta-
1,8-dimethylnafta-
2.6- dimethylnafta- ceny, které nemají žádné, za reakčních podmínek oxidovatelné substituenty, jako halogenanthraceny nebo nitroanthraceny, nebo reaktivní aromatické sloučeniny s více jádry, jako fluoreny a jejich deriváty. Tyto sloučeniny se oxidují na odpovídající chinony nebo ketony.
Z DOS 2 107 357 je znám způsob oxidace monomethylnaftalenů nebo dimethylnaftalenů molekulárním kyslíkem. Oxidace se provádí ve vodném roztoku okyseleném kyselinou octovou za použití katalyzátoru složeného ze sloučeniny kobaltu, sloučeniny manganu a sloučeniny bromu.
Po proběhlé reakci se část kyseliny octové oddestiluje, zbytek se smíchá s velkým množstvím vody, vyvaří se a směs se ochladí a vyrobená kyselina naftalenkarboxylová se vysráží a oddělí. Vodný roztok s katalyzátorem se vyhodí. Způsob je pracovně náročný a z hlediska energie nákladný. Mimoto je nehospodárné po každém reakčním cyklu katalyzátor vyhazovat.
V DOS 2 107 357 se sice také naznačuje možnost zpětného získání nezreagovaného výchozího materiálu, oxidačního meziproduktu a katalyzátoru „odstraněním vody“ a „vedením použitého zbývajícího matečného louhu znovu v cirkulaci k oxidaci“. Bere-li se ovšem v úvahu energie potřebná k odpa ření vody, tak je i tento postup hospodářsky neúnosný. Mimoto bylo nalezeno, že takto znovu použitý roztok katalyzátoru ztratil téměř veškerou svou aktivitu, takže ve druhém reakčním cyklu s tímto· katalyzátorem již nenastává žádná reakce, která by stála . za zmínku.
DAS 1940 051 popisuje způsob selektivní oxidace anthracenových frakcí molekulárním. kyslíkem. Oxidace se provádí v roztoku karboxylové kyseliny za použití katalyzátoru složeného ze sloučeniny kobaltu, sloučeniny manganu a sloučeniny bromu. Neuvádějí se žádné údaje ke zpracování katalyzátorového systému, ale vzhledem k jeho nízké ceně se jeho celková ztráta neuvažuje.
Existuje proto úkol nalézt jednodušší a hospodárnější způsob oxidace reaktivních aromatických sloučenin, který by dovoloval upustit od destilačního oddělování většího množství rozpouštědla a umožňoval roztoky katalyzátoru vícekrát použít, aniž by nastala škodlivější ztráta aktivity.
Řešení úkolu spočívá ve způsobu oxidace reaktivních aromatických sloučenin molekulárním kyslíkem v roztoku karboxylových kyselin v přítomnosti katalyzátoru sestávajícího ze sloučeniny kobaltu a popřípadě s přídavkem sloučeniny manganu a sloučeniny bromu vhodných jako· kobaltový katalyzátor, přičemž se podle vynálezu po každém reakčním cyklu katalyzátor opět aktivuje působením manganistanu draselného a .voda, která vzniká při reakci, se odstraní destilací.
Bylo1 nalezeno, že blokování katalyzátorového systému spočívá v tom, že při oxidaci aromatických. sloučenin se v důsledku vedlejších reakcí nebo reakcí příměsí, tvoří sloučeniny, které působí vznik stabilních komplexů Co3+. . Známé komplexy trojmocného kobaltu jsou stabilnější než jednoduché soli trojmocného kobaltu. To znamená, že v těchto. komplexech se oxidační stupeň 3 kobaltu. fixuje tak, že se při stávajícím reakčním' prostředí kyselém kyselinou karboxylovou znemožňuje přechod do dvojmocného stavu. Tím se stává kobaltová sůl jako oxidační katalyzátor neúčinná.
Působí-li se na takto zcela nebo částečně blokovaný katalyzátor manganistanem. draselným, tak se zjevně komplexující vedlejší produkty oxidačně odbourají tak dalece, že opět vzniknou jednoduché soli trojmocného kobaltu. Při přidání nového množství reaktivních aromatických sloučenin se může provést nový reakční cyklus. Tento reakční postup se může nejméně desetkrát opakovat než nastane konečné blokování katalyzátoru inaktivací vlivem tvorby pryskyřičných vedlejších produktů, nebo zvyšující se viskositou reakční směsi obohacením příměsmi reaktivních aromatických sloučenin, která brání získání krystalovaných karboxylových kyselin nebo chinonů a v extrémním případě je . znemožňuje.
Reaktivní aromatické sloučeniny se mo hou používat buď jako jednotlivé substance nebo v libovolných vzájemných směsích. Na jejich čistotu nejsou žádné zvláštní požadavky, tj. oxidační .reakci neruší nereaktivní sloučeniny vroucí asi ve stejném teplotním rozmezí jako naftalen, difenyl, fenanthren nebo karbazol.
Rovněž není třeba odstraňovat sirné sloučeniny, jako například methylthionaften nebo thionaften. Oxidace reaktivních aromatických sloučenin se provádí v roztoku kyseliny octové, přičemž se pro hmotnostní díl reaktivních aromatických sloučenin používá alespoň 2,5 hmotnostních dílů kyseliny octové. Kyselina octová může obsahovat malé množství vody, poněvadž se tím zlepšuje rozpustnost . soli použité jako katalyzátor. Naproti tomu se stoupajícím obsahem vody v reakčním. roztoku klesá výtěžek konečného produktu. Postačí proto množství vody, které se vnese, když se jako katalyzátor sloužící sůl použije sůl se svým přirozeným, obsahem. krystalové vody. Mimoi to se při oxidační reakci tvoří voda, která kyselinu octovou zřeďuje.
Doporučuje se tuto vodu před každým, dalším reakčním' cyklem· odstranit.
Jako katalyzátor pro' oxidační reakci slouží kombinace sloučenin, která v určených podílech obsahuje tři komponenty, sloučeninu kobaltu (komponenta A), sloučenina manganu (komponenta B) a brom nebo sloučenina bromu (komponenta C).
Dílčí množství jednotlivých komponent A, B a C leží v následujících rozmezích:
1. 1,0 á X + Y + á 10,0
2. 0,1 á Z/(X + Y) á 2,5
3. . 0,2 ě X/Y š 20
V tom značí X množství kobaltu obsažené ve jmenované sloučenině kobaltu, udané ve hmotnostních dílech na 50 hmotnostních dílů reaktivních aromatických sloučenin, Y značí množství manganu .obsaženého ve sloučenině manganu udané ve hmotnostních dílech na 50 hmotnostních dílů reaktivních . aromatických sloučenin a Z značí množství bromu nebo' bromu obsaženého ve sloučenině bromu, udané ve hmotnostních dílech na 50 hmotnostních dílů reaktivních aromatických sloučenin.
Příklady vhodných sloučenin kobaltu (komponenta Aj a sloučenin manganu (komponenta B), které se v katalyzátoru podle vynálezu mohou používat jsou kobaltové a manganové soli alifatických karboxylových kyselin s 1 až 4 atomy uhlíku, například kyseliny mravenčí, kyseliny octové, kyseliny propionové, kyseliny máselné, kyseliny jantarové, kobaltové a manganové soli aromatických kyselin karboxylových, například kyseliny benzoové, kyseliny fialové, monokarboxylové kyseliny naftalenové nebo dikarboxylové kyseliny naftalenové a anorga5
22G447 nické soli kobaltu a manganu, například oxidy, uhličitany, bazické uhličitany, chloridy a bromidy.
Výhodné soli jsou acetáty dvojmocného kobaltu a dvojmooného manganu a bromidy těchto kovů. Použití bromidu kobaltnatého nebo manganatého má tu výhodu, že se tím současně vnáší komponenta C katalyzátoru. Když se však použijí jako komponenty [A], (BJ a (C) pouze bromid kobaltnatý a bromid manganatý, neplní proporcionální poměr mezi kobaltem, manganem a bromem, který se má přivést do reakčního systému, podmínku předepsanou dříve uvedeným. vzorcem: (2). Proto je nutné, mimo bromid kobaltnatý a bromid manganatý použít spolu s bromidem kobaltnatým a/nebo bromidem manganatým vhodné množství jiných sloučenin kobaltu a/nebo manganu, například octanu kobaltnatého a manganatého a proporcionální poměr mezi těmito sloučeninami upravit tak, aby X, Y a Z plnily podmínky předepsané vzorci 1., 2. a 3.
Místo bromidu kobaltnatého a bromidu manganatého, ' se také mohou jako komponenta C katalyzátoru použít jiné sloučeniny bromu, jako jiné bromidy kovů, bromid amonný, bromovodík nebo organické sloučeniny bromu, jako například kyselina bromoctová nebo benzylbromid.
Oxidace aromatických sloučenin se provádí kyslíkem. Používá se molekulární kyslík, buď jako čistý kyslík nebo ve směsi s jedním nebo několika plyny inertními vůči reakci. Takovou směsí je vzduch.
Oxidaci reaktivních aromatických sloučenin je třeba provádět pod tlakem, a to tím způsobem, že parciální tlak kyslíku činí nejméně 0,5 . 105 pa. je-li parciální tlak kyslíku nižší než 0,5 . 105 pa, snižuje se výtěžek žádaných produktů oxidace. Výhodný parciální tlak kyslíku je v rozmezí 1. 105 Pa až 10.105 Pa, zejména 2.105 Pa až 8.105 Pa. Při parciálním tlaku kyslíku více než 10. . 105 Pa se sice také získají produkty oxidace, ale výtěžek se zvýšením parciálního tlaku kyslíku nad dříve uvedenou hranici nijak nezvýší, takže další zvyšování tlaku je hospodářsky nesmyslné. Proto· tento způsob dovoluje například výrobu anthrachinonu za podstatně mírnějšího. tlaku, než za optimálních pokusných podmínek uváděných v příkladech DAS 1 940 051.
Aby se dosáhlo· hospodářsky postačující reakční rychlosti, je třeba provádět oxidaci anthracenu při teplotě nad 70 °C. Reakční teplota by na druhé straně neměla přestoupit 170 °C, poněvadž jinak podíl vznikajících nežádoucích vedlejších produktů příliš vzrůstá.
Proto se oxidace reaktivních aromatických sloučenin provádí tak, že se reaktivní aromatické sloučeniny, kyselina octová a katalyzátorová kombinace vnesou do tlakové nádoby a zahřívají se. Před zahříváním nebo po zahřívání se do reakční nádoby dmychá kyslík nebo plyn obsahující kyslík a zvolený tlak se udržuje během celé reakční doby.
Účelně se reakční směsi skládají tak, že se pro reakční cyklus právě ještě dosáhne úplné reakce vsazených reaktivních aromatických. sloučenin, dříve než je katalyzátor blokován. Toho je možno dosáhnout, když se katalyzátorová směs použije v množství 10 -až 20 hmotnostních %, vsazených aromatických sloučenin. Reakce je ukončena, když se již nepohlcuje žádný kyslík.
Po tomto prvním reakčním cyklu se na reakční směs ještě působí manganistanem draselným. Přitom. se inhibující vedlejší produkty oxidačně odbourávají natolik, že po přidání čerstvé reaktivní aromatické sloučeniny se může provádět nový reakční cyklus.
Použití - manganistanu draselného slouží současně k vyrovnávání -ztrát katalyzátoru.
Regenerace katalyzátoru se účelně provádí při zvýšené teplotě a může se výhodně spojovat s odstraňováním, reakční vody tím, že se současně destilačně oddělí azeotropní směs kyselina octová/voda nebo po přidání benzenu azeotropní směs benzen/voda.
Potom je katalyzátor připraven k druhému reakčnímu cyklu. S jednou vsázkou katalyzátoru se může provést nejméně 5 až 10 takových cyklů, dříve než nastane konečné blokování katalyzátoru inaktivací následkem zpryskyřičnatění. Počet proveditelných reakčních cyklů závisí podstatně od rozsahu vzrůstu viskozity reakční směsi. Přitom se ukazuje, že je přirozeně předpoklad častějšího zpracovávání směsí reaktivních aromatických sloučenin než aromatických sloučenin čistých, kde vedlejší reakce příměsí nastávají v menším rozsahu.
Rozpustnost produktů oxidace je v ochlazené reakční směsi tak malá, že po každém reakčním. cyklu vykrystaluje prakticky celé množství vzniklých karboxylových kyselin nebo chinonů. Zbytková množství průběh reakce neruší a jsou vůči varu s KMnCá za daných podmínek dalekosáhle stálá. Další výhodou způsobu je, že se aktivovaný katalyzátor - může vracet bez dalšího- čištění a že se tím umožňuje- jednoduché diskontinuální nebo kontinuální vedení způsobu.
Když je po proběhnutí posledního reakčního cyklu při ochlazení krystalizace produktu oxidace velmi snížena, přidá se účelně voda, načež ještě rozpuštěný produkt oxidace s akumulovanými příměsemi vypadne amorfní nebo mikrokrystalický. Předtím se popřípadě může co nejvíce oddestilovat kyselina octová. Z vodného roztoku je možné získat zpět katalyzátorové soli.
Účelný průběh způsobu je znázorněn na příkladech.
Příklad 1
Do vyhřívatelné tlakové aparatury obsahu 0,2 litru, opatřené míchadlem se vnese 10 g 2-rnethylnaftálenu a roztok 50 g kyseliny octové, 1,5 g Со[СНзСОО)2.4НгО a 0,5 g MnBi'2.4 H2O. Potom se reakční nádoba uzavře, vpustí se kyslík pod tlakem 2 105 Pa a zahřeje se na 130 T. Během tohoto· postupu se vyrovnávacím ventilem . reguluje tlak na 2 . 105 Pa. Po· 1 l/2hodinové reakci se 0chladí na asi 80 °C a tlak se uvolní.
Potom se přidá 0,5 g pevného KMnCh a 15 ml ledové kyseliny octové a reakční voda se azeotropicky oddestiluje. Přeruší se, když při volnější destilaci přejde 15 ml.
Ke druhému cyklu se znovu přidá 10 g 2-methylnaftalenu, . vpustí se kyslík pod tlakem^ 2 . 105 Pa a 2 1/2 hodiny se zahřívá na 130 °C. Potom se katalyzátor regeneruje jako v reakčním cyklu 1 pomocí 0,5 g KMnOd a reakční . roztok se znovu použije.
Po třetím reakčním cyklu se směs po vpuštění · plynu pod tlakem· ochladí na teplotu místnosti, krystalická hmota se oddělí na nuči a roztok po přidání 0,5 gramu Со(СНзСОО)2.4 HžO se podrobí obvyklému odvodnění a regeneraci katalyzátoru.
Celkem se s touž násadou katalyzátoru provede pět reakčních cyklů. Potom se· reakční směs ochladí a vypadlá kyselina naftoová · se odfiltruje. K filtrátu se přidá 500 mililitrů · studené vody a také tato· vypadlá kyselina naftoová se odfiltruje, promyje se většími množstvím vody a suší se.
Výtěžek: 46,2 g kyseliny 2-naftoové Čistota: 85 % odpovídá 65 % teorie.
Příklad 2
Podle příkladu 1 se v litrové aparatuře na · 100 g l-methylnaftalenu rozpuštěných ve 250 g kyseliny octové, která obsahuje 25 g Со(ННзСОО]2.4 H2O a 2,5 g МпБггЛНгО působí 6 hodin při 125 °C kyslíkem pod tlakem· 2 . 105 Pa. Nechá se tlak rozepnout a ochladí se na teplotu místnosti. Krystalová břečka, která se přitom vyloučí a kterou tvoří surová kyselina naftoová se odsaje.
Po · přidání 2,5 g · pevného KM11O4 k reakčnímu roztoku se zahřeje na 100 °C a reakční voda se oddestiluje s malým· množstvím (celkem 20 g) · kyseliny octové. K tak to získanému roztoku se znovu přidá 100 g methylnaftalenu a kyselina octová (k doplnění množství odděleného při odvodňování] a podrobí se působení kyslíkem.
Po celkem 5 reakčních cyklech se největší díl kyseliny octové oddestiluje a zbytek se extrahuje vodou za účelem získání katalyzátorových solí. Kyselina naftoová, která zůstane v nerozpuštěné části se může extrahovat zředěným. · roztokem NaOH.
V průběhu 5 reakčních cyklů se může získat 500 g · surové kyseliny o 90% čistotě, což odpovídá výtěžku 74 %.
Příklad Н
Pracovním postupem analogickým· příkladu 2 se v 5 reakčních cyklech oxiduje 50 g 95% 2,6-dimethylnaftalenového materiálu. K reakci se vždy bere 10 g aromatických sloučenin ve směsi sestávající z 50 g ledové kyseliny octové, 2,5 g Co(CH3COO ))· 4 H2O a 0,5 g MnBr2.4 H2O při 125 · °C a tlaku kyslíku 4.105 Pa. Reaktivace katalyzátoru se vždy provádí 0,5 g KMnOn
Příklad 4
Analogicky příkladu 1 se do aparatury obsahu 1 litr vnese 50 g anthracenu (95 %) · a roztok 150 g kyseliny octové, 7,5 g Co(CH3COO)2.4 H2O a 1,3 g MnBrz . 4 H2O. Potom se reakční nádoba uzavře, vpustí se kyslík pod tlakem· 2.105 · Pa a zahřeje se · na 130 °C. Vyrovnávacím ventilem se · během tohoto postupu reguluje tlak na 4.105 Pa. Po 5 až 6hodinové reakční době se ochladí na asi 90· °C a tlak se uvolní.
Potom se přidá 1 g pevného KMnOá a 25 mililitrů ledové kyseliny octové a s tím se oddestiluje reakční voda. Přeruší se, když pM pomalé destilaci přejde asi 25 ml. Potom se směs ochladí na teplotu místnosti, krystalová hmota se oddělí na nuči a roztok po přidání 50 g anthracenu se znovu podrobí pod tlakem· působení plynu.
S · touž vsázkou katalyzátoru bylo provedeno jedenáct reakčních cyklů, jejichž výsledky jsou uvedeny v následující tabulce.
Výtěžek anthrachinonu
Číslo reakčního Vsázka (počítáno na 100% látku) Obsah cyklu anthracenu (g) (g) (% teorie) fenanthrenu (%)
1 50 38,3 68,9 —.
2 50 45,3 81,6 0,3
3 50 44,3 79,8 0,6
4 50 39,1 70,4 0,7
5 50 48,1 86,6 0,5
6 . 50 46,2 83,3 1,2
7 50 47,9 86,3 0,9
8 50 47,4 85,4 0,7
9 50 47,0 84,6 0,3
10 50 44,2 79,6 0,5
11 50 46,3 83,4 0,5
Jak ukazují výsledky jedenáctého reakčního cyklu, není reaktivita katalyzátorové směsi ještě vůbec vyčerpána,

Claims (4)

  1. předmět vynalezu
    1. Způsob oxidace reaktivních aromatických sloučenin molekulárním kyslíkem v roztoku karboxylové kyseliny v přítomnosti katalyzátoru, sestávajícího ze sloučeniny kobaltu, popřípadě s přídavkem sloučeniny manganu a sloučeniny bromu, vhodných jako· kobaltový katalyzátor, vyznačený tím, že se po každém reakčním· cyklu katalyzátor znovu aktivuje působením manganistanu draselného a voda, která se tvoří při reakci, se odstraní destilací.
  2. 2. Způsob podle bodu 1 vyznačený tím, že se jako reaktivní aromatická sloučenina oxiduje anthracen.
  3. 3. Způsob podle bodu 1 vyznačený tím·, že se jako reaktivní aromatická sloučenina oxiduje monomethylnaftalen.
  4. 4. Způsob podle bodu 1 vyznačený tím, že · se jako reaktivní aromatická sloučenina oxiduje dimethylnaftalen.
CS822461A 1981-04-22 1982-04-06 Method of oxidizing reactive aromatic compounds CS226447B2 (en)

Applications Claiming Priority (2)

Application Number Priority Date Filing Date Title
DE3115971 1981-04-22
DE19823207572 DE3207572A1 (de) 1981-04-22 1982-03-03 Verfahren zur oxidation von reaktiven aromaten

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS226447B2 true CS226447B2 (en) 1984-03-19

Family

ID=25792812

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS822461A CS226447B2 (en) 1981-04-22 1982-04-06 Method of oxidizing reactive aromatic compounds

Country Status (14)

Country Link
US (1) US4477380A (cs)
EP (1) EP0077334B1 (cs)
JP (1) JPS58500525A (cs)
AT (1) ATE10485T1 (cs)
BR (1) BR8207232A (cs)
CA (1) CA1169056A (cs)
CS (1) CS226447B2 (cs)
DE (2) DE3207572A1 (cs)
ES (1) ES8303275A1 (cs)
FI (1) FI71119C (cs)
IN (1) IN157294B (cs)
IT (1) IT1148157B (cs)
SU (1) SU1176828A3 (cs)
WO (1) WO1982003625A1 (cs)

Families Citing this family (17)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US4556964A (en) * 1981-12-21 1985-12-03 Burroughs Corporation Technique for monitoring galvo angle
CA2050866A1 (en) * 1990-09-10 1992-03-11 George F. Schaefer Oxidation of dialkyl polyaromatics to dicarboxypolyaromatics
EP1054856A1 (en) 1998-02-09 2000-11-29 RPC Inc. Process for treating cobalt catalyst in oxidation mixtures of hydrocarbons to dibasic acids
EP1056706A1 (en) * 1998-02-19 2000-12-06 RPC Inc. Methods and devices for separating catalyst from oxidation mixtures
US6218573B1 (en) 1998-07-02 2001-04-17 Rpc Inc. Methods of recovering catalyst in solution in the oxidation of cyclohexane to adipic acid
US6340420B1 (en) 1998-07-06 2002-01-22 Rpc Inc. Methods of treating the oxidation mixture of hydrocarbons to respective dibasic acids
CN1347397A (zh) 1999-04-20 2002-05-01 Rpc公司 在催化剂水溶液中用乙酸置换水和环己酮的方法
US6657068B2 (en) 2002-03-22 2003-12-02 General Electric Company Liquid phase oxidation of halogenated ortho-xylenes
US6657067B2 (en) 2002-03-22 2003-12-02 General Electric Company Method for the manufacture of chlorophthalic anhydride
US6649773B2 (en) 2002-03-22 2003-11-18 General Electric Company Method for the manufacture of halophthalic acids and anhydrides
DE10260549B4 (de) * 2002-12-21 2006-04-13 Rütgers Chemicals AG Verfahren zur Herstellung von Anthrachinon
RU2005138793A (ru) * 2003-06-06 2006-05-10 Бп Корпорейшн Норт Америка Инк. (Us) Каталитическая система для получения ароматической карбоновой кислоты и ее применение
US7541489B2 (en) 2004-06-30 2009-06-02 Sabic Innovative Plastics Ip B.V. Method of making halophthalic acids and halophthalic anhydrides
US7795188B2 (en) * 2007-03-30 2010-09-14 E.I. Du Pont De Nemours And Company Zirconium-base cross-linker compositions and their use in high pH oil field applications
KR101745942B1 (ko) * 2012-12-12 2017-06-27 한국전자통신연구원 카본 블랙의 표면 개질 방법 및 카본 블랙을 포함하는 표시 장치
CN116323538B (zh) * 2020-10-23 2025-09-12 三菱瓦斯化学株式会社 芴酮的制造方法
JPWO2023054644A1 (cs) * 2021-10-01 2023-04-06

Family Cites Families (7)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
GB642459A (en) * 1948-06-25 1950-09-06 Robert Leslie Mcginty Improvements in or relating to organic oxidation reactions
US3519684A (en) * 1966-12-27 1970-07-07 Enrique Roberto Witt Preparation of aromatic disubstituted carboxylic acids
DE1940051C3 (de) * 1969-08-06 1979-05-03 Ashland Oil & Refining Co., Ashland, Ky. (V.St.A.) Verfahren zur Herstellung von Anthrachinon
US3969405A (en) * 1969-12-11 1976-07-13 Ostrowick Pierre M J G De Radz Oxidation of alkylaromatics
US3856855A (en) * 1970-02-17 1974-12-24 Teijin Ltd Process for preparation of naphthalene monocarboxylic acid or naphthalene dicarboxylic acid
JPS52101687A (en) * 1976-02-23 1977-08-25 Kuraray Yuka Kk Recovery of catalyst
JPS52133942A (en) * 1976-05-04 1977-11-09 Kuraray Yuka Kk Treatment of reaction mother liquor

Also Published As

Publication number Publication date
DE3261337D1 (en) 1985-01-10
CA1169056A (en) 1984-06-12
FI824371L (fi) 1982-12-20
IT1148157B (it) 1986-11-26
US4477380A (en) 1984-10-16
ES511602A0 (es) 1983-02-16
IN157294B (cs) 1986-02-22
FI71119B (fi) 1986-08-14
FI824371A0 (fi) 1982-12-20
DE3207572A1 (de) 1982-11-11
BR8207232A (pt) 1983-03-01
SU1176828A3 (ru) 1985-08-30
WO1982003625A1 (en) 1982-10-28
FI71119C (fi) 1986-11-24
JPS58500525A (ja) 1983-04-07
EP0077334B1 (de) 1984-11-28
ATE10485T1 (de) 1984-12-15
IT8248149A0 (it) 1982-04-01
EP0077334A1 (de) 1983-04-27
JPH0237903B2 (cs) 1990-08-28
ES8303275A1 (es) 1983-02-16

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CS226447B2 (en) Method of oxidizing reactive aromatic compounds
US3887612A (en) Process for preparing high purity terephthalic acid
US4314073A (en) Process for the production of an aromatic dicarboxylic acid
US8884054B2 (en) Process for oxidizing alkyl aromatic compounds
US9266809B2 (en) Process for producing terephthalic acid
US9045407B2 (en) Mixtures used in oxidizing alkyl aromatic compounds
SK280582B6 (sk) Spôsob výroby izomérov benzéndikarboxylových kysel
JP2003520263A (ja) 安息香酸・水溶剤中での酸化による高純度芳香族カルボン酸の製造
KR20010005647A (ko) 2,6-나프탈렌디카복실산의 제조방법
US8835678B2 (en) Solid terephthalic acid composition
US4709088A (en) Process for producing 2,6-naphthalene-dicarboxylic acid
US3947494A (en) Quality of phthalic acids improved by haloacetic acid
JP3319044B2 (ja) 高純度テレフタル酸の製造方法
JPH0340015B2 (cs)
JP4032186B2 (ja) 高純度２，６−ナフタレンジカルボン酸ジメチルの製造法
JPH0564938B2 (cs)
JPS61246143A (ja) ２，６−ナフタレンジカルボン酸の製造法
JPS62212340A (ja) ２，６−ナフタレンジカルボン酸とトリメリツト酸の併産方法
JPH0645569B2 (ja) ２，６−ナフタレンジカルボン酸の製造法
JP3187212B2 (ja) ナフタレンジカルボン酸の連続製造法
JPS6089446A (ja) ２，６−ナフタレンジカルボン酸の製造方法
JP2001151723A (ja) 芳香族カルボン酸の製造方法
JPS61246144A (ja) ２，６−ナフタレンジカルボン酸の製造方法
JPH03123755A (ja) 芳香族カルボン酸の製造方法
JPH01121237A (ja) 芳香族カルボン酸の製造方法