CS226404B2 - Method of and apparatus for installing heavy tank socket - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu usazování těžké pánve kulové nádržky na betonový základ, přičemž kulová pánev se nad hrubě odlitým betonovým základem v podobě vany sestaví na podpěrách, potom se napuštěním vody do· vany betonového základu vyplaví vzhůru, po· odstranění podpěr vypuštěním vody se spustí na větší počet ložiskových míst upravených ve vaně betonového základu a nakonec se mezera mezi kulovou pánví · a základem zaleje betonem.

Při provádění tohoto známého postupu nastává ta obtíž, že při usazování kulové· pánve na připravená ložisková místa, i když tato místa jsou co nejpřesněji zanivelována, vznikají v důsledku nevyhnutelných odchylek kulové pánve pod geometricky přesné koule v pánvi deformace a tím přídavná napětí.

Tato přídavná napětí mohou být zmenšena přesnějším svařením kulové pánve, tj. užšími tolerancemi. Snížení tolerancí znamená velmi nákladné · opatření.

Účelem vynálezu je sníži taková přídavná napětí v kulové pánvi levným způsobem nebo je vůbec odstranit.

Tohoto účelu se dosáhne podle vynálezu tím, že se pánve kulových nádržek při spouštění za účelem rovnoměrného rozlo2 žení dosedacích sil spustí na ložisková místa vytvořená poddajnými členy.

Způsob podle vynálezu má tu přídavnou výhodu, že není zapotřebí, aby ložisková místa byla vyměřována s vysokou přesností. Další přednost vyplývá z toho, že při tuhnutí zalitého betonu nevytvářejí poddajné členy v důsledku nepoddajnosti · zvýšená místa, která by při zatížení pánve vnitřními konstrukcemi vyvolala vysoké špičky napětí.

Podle výhodného provedení vynálezu jsou poddajná ložisková místa, vytvořená jako polštáře nahuštěné · tlakovým prostředím, s výhodou vodou, odvzdusněna a vyplní · se tlakovým prostředím a před spuštěním kulové pánve se na straně tlakového prostředí navzájem spojí přes spojovací vedení.

Tím lze úplně zabránit přídavným vyšším napětím pocházejícím od nepřesného kulového tvaru kulové pánve.

Podle dalšího provedení vynálezu se po· úplném spuštění kulové pánve na polštáře, tyto polštáře na straně· takového prostředí těsně uzavřou vůči sobě i vůči okolí.

Tím se při nepříliš rychlém zalévání betonem zabrání nadzdvihnutí středové části pánve při naplňování betonu v důsledku vztlaku.

Když se při zalévání betonu pracuje pří226404 liš rychle, a tím se statická výška betonu . stane příliš velkou, může být kulová pánev od svých podpěr nadzdvihnuta vztlakem vyvolávaný betonem.

Proto se podle dalšího provedení vynálezu zalévání kulové pánve betonem provádí za současného pozorování vývoje tlaku v jednotlivých polštářích v tom smyslu, že při rychlém klesání tlaku oproti předem určenému meznímu tlaku se zpozdí . zalévání v oblasti příslušného polštáře.

Tím lze odhadnout míru vztlaku a pracovní rychlost podle toho nastavit, takže nedochází k žádnému nadzdvihnutí.

Podle dalšího provedení vynálezu se kulová pánev se zaléváním betonem zároveň při pokračujícím zalévání postupně naplňuje vodou tak, že tlak v polštářích umístěný v pracovním pásmu neklesne pod předem určenou mezní hodnotu.

Tím lze dalekosáhle kompenzovat vztlakové síly působící na pánev a vyvolané vodou betonu vnikající mezi ztuhlý beton a pánev.

Podle dašího provedení vynálezu se v době, kdy se zalitý beton stává nosný, odlehčí na straně tlakového prostředí polštáře nalézající se v příslušné oblasti.

Tímto odlehčením polštářů při tuhnutí zalitého betonu se dosáhne, že nosná strana polštáře sleduje tuhnoucí beton, takže kulová pánev je betonem nesena rovnoměrně. Odlehčené pásmo v oblasti ·polštáře je tak malé, že je bez významu pro napětí v plechové pánvi.

Potom se podle dalšího provedení vynálezu uvolní spojovací vedení od všech přístrojů a jejich konce se opatří závěrem, který se otvírá při přetlaku.

Tím se zabrání · tomu, aby při zahřátí tlakového prostředí v polštáři · nemohl · vzniknout nepřípustný tlak.

Podle ještě dalšího provedení vynálezu se ložiskové místo, · upravené · poblíže středu vany, · umístí oproti ostatním . · ložiskovým místům · tak · vyvýšené, . že · při spouštění kulové pánve s · ní přijde spolehlivě nejdříve do styku.

Tím se klesající kulová pánev ustálí nejdříve v oblasti středu, než dosedne na ostatní ložisková místa. Předem se tím zabrání naklonění pánve při jejím spouštění tím, že by nejdříve přišla do styku s nějakým horním ložiskovým místem.

Jsou-li ložisková místa vytvořena jako polštáře ovládané hydraulicky, pak se po styku kulové pánve s polštářem centrálně umístěným zvýší tlak v tomto polštáři oproti tlaku panujícímu v ostatních polštářích.

Tím se zajistí minimální dosedací tlak na centrálním ložiskovém místě a zabrání se na tomto ložiskovém místě klouzání.

Když při zalévání dosáhne tlak v některém polštáři předem určenou dolní mezní hodnotu, pak se tlak zvýší přívodem tlakového prostředí, přičemž přivedené množ ství tlakového prostředí se zjistí jako míra pro stoupání polštáře.

V důsledku tohoto opatření sleduje nosná strana polštáře kulovou pánev, která se v důsledku vztlaku deformuje. Stanovení přiváděného množství tlakového prostředí se obdrží důležitá informace o velikosti deformace pánve, která případně v důsledku vztlaku nastává.

Vynález se také týká zařízení k provádění způsobu podle vynálezu.

Podle vynálezu jsou poddajné členy vytvořeny jako plechová dutá tělesa, která se při stoupajícím· zatížení stále více, a to· trvale, deformují.

Podle výhodného provedení vynálezu jsou polštáře tvořeny balónem, který je držen úsekem trubky. ·

Plechová dutá tělesa, například ležatě upravené kusy trubky o vhodném průměru a správné síle stěny, jsou cenově výhodná. Tím, že se trvale a nikoliv pružně deformují,· není žádné nebezpečí, že by se reakční silou, spojenou se vztahem tekutého betonu kulová pánev při zalévání deformovala.

Jiné zařízení k provádění způsobu podle vynálezu záleží v tom, že polštáře sestávají každý z jednoho válce · s pístem.

To přináší tu zvláštní výhodu, že dosedací síla každého ložiskového místa je přesně určena v důsledku definované plochy pístu.

S výhodou je upravena zarážka, která omezuje zdvih pístu směrem ven.

Tímto opatřením se zabrání tomu, aby při ještě nespuštěné pánvi byly jednotlivé písty z válce vyraženy.

Další zařízení k provádění způsobu podle vynálezu záleží v tom, že polštáře jsou · přes ' spojovací vedení každé jedním ventilem spojeny s okružním vedením, které je přes uzavíratelné přívodní vedení a přes uzavíratelné vypouštěcí vedení spojeno se zdrojem tlakového prostředí, popřípadě s podtlakovým zdrojem a mezi každým polštářem a příslušným ventilem je umístěn přístroj pro · ukazování tlaku.

Tím je možné provádět jednoduchým způsobem všechny kroky postupu podle vynálezu.

Podle výhodného provedení vynálezu je · na spojovací vedení ke středově umístěnému polštáři připojeno odtokové vedení s těsně uzavíratelným škrticím ústrojím mezi polštářem a ventilem.

Tím se umožní udržovat tlak v ústředně umístěném polštáři, takže se zajistí ustálení pánve na tomto polštáři třecími silami.

Podle dalšího provedení vynálezu je na alespoň jedno spojovací vedení připojen přes přídavný nebo zpětný ventil zdroj tlakového prostředí o 0,1 až 10 bar a mezi přídavným uzavíracím ventilem, popř. zpětným ventilem a uvedeným zdrojem tlakového prostředí je umístěn přístroj pro určení množství tlakového prostředí přestoupivšího · do spojovacího vedení.

Pro případ místního nadzdvihnutí pánve tlakovými silami se dosáhne, že nosná plocha polštáře, ležící v oblasti deformace, sleduje pánev a že lze určit velikost posunutí.

Vynález bude nyní blíže vysvětlen na několika příkladech provedení.

Obr. 1 znázorňuje svislý řez kulovou pánví postavenou na podpěrách nad betonovým základem.

Obr. 2 znázorňuje svislý řez prvním provedením ložiskového místa.

Obr. 3 znázorňuje svislý řez prvním provedením nahustitelného polštáře.

Obr. 4 je svislý řez dalším provedením.

Obr. 5 znázorňuje svislý řez tlakovým válcem s pístem..

Obr. 6 je schéma zapojení použitého s tlakovými válci podle obr. 5.

Podle obr. 1 je nad silně žebrovaným betonovým základem 1, tvořícím vanu v podobě kulového vrchlíku, na středovém, z válcových skořápek sestaveném válci 3 a na několika řadách podpěr 4 svařena dolní kulová pánev 5 kulovité nádržky pro zabezpečení reaktoru, sestávající z pólového vrchlíku 6 a mnoha sférických plechových čtyřúhelníků 7. Ve vaně 2 základu 1 je provedeno ústřední poddajné ložiskové místo 10. Na nejvnitřnějším dílčím kruhu jsou pak rovnoměrně rozložena další poddajná ložisková místa 12 v počtu šesti, na středním dílčím kruhu je dvanáct dalších ložiskových míst 13 a na vnějším dílčím, kruhu je konečně osmnáct ložiskových míst 14, vesměs rovnoměrně rozložených.

Vytvoření takových ložiskových míst je ve zvětšeném měřítku na příkladech znázorněno v obr. 2 až 5.

Obr. 2 znázorňuje základní desku 20, na které leží trubkový dílec 21 a je navařen na čelní straně. Trubkový dílec je až ke svým koncům vyplněn syntetickou pěnovou látkou 22. Vývrty základní desky 20 jsou prostrčeny šrouby 23, pomocí nichž je základní deska 20 přišroubována na betonový základ 24.

Podle obr. /3 je rovněž na základní desce 20 navařen, trubkový dílec 25 se svislou osou.

V trubkovém dílci 25 je kulový balón 26, na jehož přípojné hrdlo je připojeno spojovací vedení 28, které trubkovým dílcem 25 prochází skrze otvor 29. Základní deska 20 je na betonovém základě 24 připevněna přírubami 30 a šrouby 23.

Podle obr. 4 je opět na základní desce 20 navařen trubkový dílec 32 s diametrálně upravenými vybráními 33. Kolem trubkového dílce 32 je položen napustitelný automobilový plášť 35. Jeho přípojné hrdlo 36 je bez ventilu spojeno se spojovacím vedením 28, které diametrálně probíhá oběma vybráními 33. Zařízení je na betonovém základu 24 připevněno svorníkem 23, který prochází středovým vrtáním základní desky 20.

Obr. 5 znázorňuje příkladem tlakový válec 50 s pístem 43. Na základní desce 20 je těsně navařen ocelový válec 38, který je na volném konci ohnut dovnitř. К ohnuté části 40 je v prstencové drážce umístěn kroužek 41. Na tomto kroužku 41 klouže válcová část 42 pístu 43. Dolní konec pístu 43 je opatřen rozšířením 44, které slouží jako vedení v ocelovém válci 38 a tvoří zarážku. Rozšíření 44 je přerušeno drážkou 45, takže prstencový prostor nad rozšířením je ve spojení s prostorem 46 pod pístem. Prostor 46 je přes vrtání 47 spojen s neznázorněným spojovacím vedením. Ta část pístu 43, která vyčnívá z ocelového válce 38 je obklopena prstencovým límcem 48 z pružné pěnové látky, která zabraňuje tomu, aby se kolem pístu vytvořil opěrný betonový prstenec. Tlakový válec je s betonovým základem 24 spojen přes neznázorněná spojovací ústrojí, působící na základní desku 20.

Při užití ložiskových míst podle obr. 2 postupuje se u způsobu podle vynálezu takto:

Jako ložisková místa 10, 12, 13 a 14 jsou zabudovány trubkové dílce podle obr. 2. Nyní se vana 2 vyplní vodou, takže kulová pánev 5 se od plechového válce 3 a podpěr 4 nadzdvihle vyplaváním. Všechny podpěrné členy 3, 4 se odstraní buď dálkovou obsluhou nebo plunžry. Nyní se voda přes neznázorněný vypouštěcí otvor pomalu vypouští, přičemž se ručním zásahem nebo opěrami pečuje o to, aby se pánev neposunula do strany.

Při nárazu kulové pánve na ložisková místa se tato místa plasticky deformují podle tvaru pánve. Jelikož charakteristika napětí a roztažnosti ložiskového místa podle obr. 2 probíhá v zásadě podobně jako u pružiny, nejsou ložiskové síly různých ložiskových míst navzájem všechny stejné, avšak jsou co do velikosti navzájem daleko bližší, než kdyby ložisková místa byla jako obvykle vytvořena nepoddajná. V souhlasu s různými dosedacími silami dojde u pánve к určité deformaci, která je však daleko menší, než kdyby byla usazena na nepoddajná ložisková místa.

Nyní se přes hadice nebo potrubí, která byla již dříve položena, včerpává beton, počínaje středem, do mezery mezi základem a pánví. Včerpávání betonu se provádí v prstencových pásmech, přičemž je třeba dbát na to, aby práce nepokračovala příliš rychle, neboť jinak by vztlak betonu mohl nadzdvihnout pánev 5 od jejich ložiskových míst 10 a 12 až 14. I po ztuhnutí vrstvy betonu mohou z její oblasti pocházet přídavné vztlakové síly, když při tuhnutí betonu se uvolní voda a rozšíří se do nejdřív malé štěrbiny mezi betonovou vrstvou a kulovou pánví.

V průběhu tuhnutí podléhá vlitá betonová vrstva radiálnímu smrštění. Jelikož ložisková místa podle obr. 2 jsou poddajná, stačí se ještě dále při následujícím zatížení kulové pánve uvnitř — například konstrukcemi na ní vybudovanými. — aniž by přitom v kulové pánvi vznikla značná přídavná napětí.

Polštáře podle obr. 3 a 4 se rovněž podle obr. 1 upraví ve vaně 2 a přes spojovací vedení 28 se spojí s ventily zdroje tlakového prostředí. Jako tlakového prostředí se s výhodou užije vody o tlaku, například 20 barů.

Při spouštění kulové pánve jsou uvedené polštáře přes spojovací vedení 28 a - otevřené ' ventily navzájem ve spojení. Ve všech polštářích - se tedy nastaví stejný tlak. Nehledě na působení nestejností velikosti nosné plochy jsou tedy dosedací síly ve všech ložiskových místech navzájem stejné. Pro včerpání betonu do - mezery mezi základem 1, popřípadě 24 a pánví 5 se ventil uzavře. Tím se zabrání tomu, aby tam, kde je zaveden beton, se vztlakové síly betonu a plná síla polštáře navzájem překrývaly, což by muselo vést k nadzvednutí nebo k deformaci kulové pánve. Je pak účelné, aby polštáře, které jsou v oblasti již ztuhlé betonové vrstvy, byly ' odlehčeny od vnitřního tlaku.

Ložisková místa podle obr. 5 vytvořená jako tlakové válce 50, se účelně uspořádají podle' zapojení schematicky znázorněného na obr. 6. Podle obr. 6 jsou na betonovém základu 24 namontovány tlakové válce 50. Nejvnitřnější tlakový válec 50 je přitom postaven vyvýšeně na podložce 51. Tlakové válce 50 jsou přes spojovací vedení 28 - s ventily 52 připojeny na okružní vedení 53. Okružní vedení 5з je přes ventil 54 spojeno se zdrojem 55 tlakového prostředí, který sestává z čerpadla 56 a z vodní nádržky 57. Dále vede od okružního vedení 53 zpět k vodní nádržce 57 vedení 60 s ventilem 61. Na vedení 28 jsou v úsecích mezi tlakovými válci 50 a ventily 52 připojeny přístroje 63 na ukazování tlaku.

Od tlakového vedení 28 k vnitřnímu, přibližně ústředně umístěnému tlakovému válci 50 odbočuje za ventilem 52 vedení 65 s uzavíratelným škrtícím ventilem 56, které rovněž vede nazpět k vodní nádržce 57. S týmž vedením 28 je spojen zpětný ventil 70, jehož vstupní strana ústí do horního konce průhledné svislé trubky 71. Dolní konec trubky 71 je přes vedení 72 připojeno' ke dnu vysokopoložené nádržky 73, která je ve své horní oblasti spojena vedením 75 se zdrojem 76 ' regulovaného tlaku plynu. Na vedení 75 je pak upraven odlehčovací ventil - 78. Kromě toho je spojovací trubka mezi zpětným ventilem 70 a průhlednou svislou trubkou 71 spojena přes ventil 79 a vedení 65 před škrticím ventilem 66 s příslušným spojovacím vedením 28.

V nádržce 73, ve vedení 72, jakož i v dolní oblasti svislé trubky 71 je předloha z kapaliny s vodou nemísitelné a těžší než voda, s výhodou ze rtuti.

V zařízení podle obr. 5 a 6 se způsob podle vynálezu provádí takto:

Při spuštění kulové pánve 5 stojí písty 43 tlakového válce 50 pod slabým přetlakem jejich vnitřního tlakového prostředí na doraz. . Ventily 54, 51 a ventil 52, přiřazený . k ústřednímu tlakovému válci 50, jsou uzavřeny, ostatní ventily 52 jsou otevřeny. Při dalším spouštění kulové pánve 5 narazí tato pánev svým spodním pólem na píst 43 ústředního tlakového válce, což lze poznat na stoupnutí tlaku na příslušném přístroji 43 pro měření tlaku. Při dalším spouštění tlak dále vzrůstá. Slabým pootevřením ventilu 56 se zabrání tomu, aby přestoupil hodnotu, která odpovídá zatížení ložiskového místa přibližně 10 tun. Při dalším spouštění kulové pánve 5 začíná tato pánev dosedat na ostatní ložisková místa, což jde zjistit podle zvýšení tlaku na ostatních přístrojích 63 pro měření tlaku.

Nyní se dále odpouští voda, až tlak zjištěný na ' ostatních přístrojích 63 pro měření tlaku ukazuje hodnotu odpovídající podporovému zatížení přibližně 5 tun. Nyní se za pozorování hladiny ve vodní nádržce 57 pootevře ventil 61 a pomalu se vypustí přibližně 1/3 množství vody, celkově obsaženého v tlakových válcích, do vodní nádržky 57. Současně se otevře ventil 52 vedoucí k ústřednímu tlakovému válci, a ventil 66 se definitivně uzavře. Mezi tím úplně odešla voda, která byla ve štěrbině mezi základem 1 a pánví 5. Kdyby kulová pánev 5 nebyla ve správné výši, může být zvednuta nebo spuštěna přičerpáním vody přes ventil 54 nebo vypuštěním vody přes ventil 61.

Nyní se zavřou všechny ventily 52. Potom se do mezery mezi základem 1 a kulovou pánví 5 včerpává beton, počínaje od vnitřku a postupujíc po kruhových pásmech. Přitom se pozoruje ukazování tlaku na přístrojích 63 pro měření tlaku. Když tlak na tlakovém přístroji rychle klesá, znamená to, že pánev místně je podrobena příliš vysokému vztlaku. Včerpávání betonu se tedy na tomto místě musí zpomalit nebo zastavit. Může být výhodné, aby - se při pokračujícím zalévání kulová pánev stále více naplňovala vodou. Tato voda drží rovnováhu v bodě, která se šíří jemnou štěrbinou, která se případně vytvoří mezi naplněným betonem a kulovou pánví.

Jestliže se vzdor vší opatrnosti stane na některém místě vztlak betonu příliš vysokým, projeví se to poklesem tlaku na příslušném přístroji 63 pro měření tlaku směrem k nule. V tomto případě, který nejčastěji nastane v oblasti spodního pólu kulové pánve, se, pokud na příslušném spojovacím vedení 28 jsou upravena zařízení 70 až 79, zavádí přes zpětný ventil 70 samočinně voda ze svislé trubky 71 do příslušného -spojovacího vedení 28, což má za následek, že píst v příslušném tlakovém válci 50 sleduje vstupující kulovou pánev 5. Přitom vznikající posunutí rtuťové hladiny ve svislé trubce 71 o výšku H dává nyní míru pro posunutí pístu. Otevřením ventilu 79 lze pak dále pozorovat, jak se kulová pánev potom chová při odcházení vody nacházející se v mezeře pod kulovou pánví a při zatížení kulové pánve 5 konstrukcemi. Protitlak působící na rtuťový polštář může být v případě nutnosti korigován otevřením ventilu 78.

Po ukončení usazování může být účelné odříznout spojovací vedení 28 v oblasti jejich výstupu ze zalitého betonu, konec uzavřít klasickým kloboučkem a aparatury 52 a 79 oddělit pro jiné použití.

Claims (17)

1. Způsob usazování těžké kulové pánve nádržky na betonový základ, přičemž kulová pánev se sestaví dohromady nad hrubě odlitým vanovitým betonovým základem na podpěrách, potom se vzplaví naplněním vody do vany betonového základu, po odstranění podpěr, vypuštěním vody se spustí na větší počet ložiskových míst umístěných ve vaně betonového základu a nakonec se mezera mezi kulovou pánví a základem zalije betonem, vyznačující se tím, že kulové pánve nádrže se při spouštění za účelem rovnoměrného rozložení dosedacích sil spustí na ložisková místa tvořená poddajnými členy.

2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že poddajná ložisková místa — vytvořená jako polštáře nahustitelné tlakovým prostředím s výhodou vodou — se odvzdušní a celá vyplní tlakovým prostředím a před spuštěním kulové pánve se na straně tlakového prostředí navzájem spojí přes spojovací vedení.

3. Způsob podle bodu 2, vyznačující se tím, že po úplném spuštění kulové pánve na polštáře na straně tlakového prostředí vůči sobě i vůči okolí těsně uzavřou.

4. Způsob podle bodu 3, vyznačující se tím, že zalévání kulové pánve betonem se provádí za pozorování vývoje tlaku v jednotlivých polštářích v tom smyslu, že při rychlém klesání tlaku směrem k předem určenému meznímu tlaku se zpozdí zalévání v oblasti příslušného polštáře.

5. Způsob podle kteréhokoliv z bodů 3 a 4, vyznačující se tím, že kulová pánev při zalévání betonem se s pokračováním zalévání vyplňuje postupně vodou tak, že tlak v polštářích umístěných v pracovním pásmu neklesne pod určitou mezní hodnotu.

6. Způsob podle kteréhokoliv z bodů 3 až 5, vyznačující se tím, že po vzniku nosnosti zalitého betonu se na straně tlakového prostředí odlehčí ' polštáře umístěné v příslušné oblasti.

7. Způsob podle bodu 6, vyznačující se tím, že potom se uvolní spojovací vedení od všech aparatur a jejich konce se opatří uzávěrem otvírajícím se při přetlaku.

8. Způsob podle kteréhokoliv z bodů 1 až 7, vyznačující se tím, · že ložiskové místo upravené poblíž středu vany je oproti ostatním ložiskovým místům umístěno tak vyvýšeně, že při spouštění kulové pánve pří jde spolehlivě s touto pánví nejdříve do styku.

9. Způsob podle bodu 8, vyznačující se tím, že po styku kulové pánve s ústředně upraveným polštářem se tlak v tomto polštáři zvýší nad tlak působící v ostatních polštářích.

10. Způsob podle bodu 4, vyznačující se tím, že když při zalévání dosáhne tlak v jednom polštáři předem · určené spodní hodnoty, podrobí se tento tlak přívodem tlakového prostředí, přičemž se zjistí přivedené množství tlakového prostředí jako míra pro stoupnutí polštáře.

11. Zařízení k provádění způsobu podle bodu 1, vyznačující se tím, že poddajné členy jsou vytvořeny jako plechová dutá tělesa, která se se stoupajícím zatížením stále více deformují, a sice trvale.

12. Zařízení podle bodu 11, vyznačující se tím, že polštáře jsou tvořeny balónem, který je držen trubkovým dílcem.

13. Zařízení podle bodu 11, vyznačující se tím, že polštáře sestávají každý z válce s pístem.

14. Zařízení podle bodu 11, za použití zařízení podle bodu 13, vyznačující se tím, že je upravena zarážka, která omezuje zdvih pístu směrem ven.

15. Zařízení podle bodu 11, vyznačující se tím, že polštáře jsou přes spojovací vedení, jež každé je opatřeno ventilem, spojeny s okružním vedením, které je přes uzavíratelný přívod vedení a uzavíratelné vypouštěcí vedení spojeno se zdrojem tlakového prostředí, popřípadě se zdrojem podtlaku, a že mezi polštářem a příslušnými ventily je umís.těn přístroj na ukazování tlaku.

16. Zařízení podle bodu 15, vyznačující se tím, že na spojovací vedení k ústředně upravenému ploštáři je připojeno vypouštěcí vedení s těsně uzavíratelným škrticím těsněním mezi polštářem a ventilem.

17. Zařízení podle kteréhokoliv z bodů 13 až 16, vyznačující se tím, že na alespoň jedno spojovací vedení je přes přídavný uzavírací nebo zpětný ventil připojen zdroj tlakového prostředí o 0,1 až 10 barů, a že mezi přídavným uzavíracím ventilem, popřípadě zpětným ventilem a uvedeným zdrojem tlakového prostředí je umístěn přístroj k určování množství tlakového prostředí přestoupivšího do spojovacího vedení.