CS226169B2 - Sleeve coupling and method of manufacturing same - Google Patents

Description

(54) Spojka trubek a způsob její výroby

Vynález se vztahuje na spojku trubek s objímkou a těsněním, souměrnou podle své střední radiální roviny, vyloženou po celé své délce jedním souvislým těsnicím prvkem, opatřeným prstencovými vnitřními výstupky, jakož i na způsob její výroby· Vynález je vhodný zejména pro spojování trubek z křehkého materiálu, obzvláště ze skla·

Známé spojky trubek jsou tvořeny trubkovou objímkou, do níž jsou zasunuty konce spojovaných trubek, přičemž mezi trubkovou objímkou a každou trubkou je uspořádán nejméně jeden těsnicí prstenec, který trubkovou objímku a trubku jednak drží pohromadě, jednak tento spoj těsní· Při jednom známém uspořádání jsou těsnicí prstence zasazeny a upevněny v prstencových drážkách trubkové objímky, nebo jsou do těchto drážek zatlačeny nasunutím konce trubky· Při jiném známém uspořádání mají těsnicí prstence tvar dovnitř obrácených manžet, chlopní nebo pružných lamel, jež se při zasouvání konce trubky rozevřou, deformují a uloží do vhodně vytvořených prohlubní v trubkové objímce·

U těchto známých spojek trubek se však často vyskytují různé závady· U těsnicích prstenců, uložených v drážkách, se tyto prstence často vytrhávají z drážek při zasouvání konce trubky, nebo se uskřípnou či jinak poěkodí· U těsnicích prstenců tvaru chlopní, lamel, nebo podobně pronikne často tlakové médium z trubky do prostoru mezi trubku a těsnicí chlopeň, čímž se poruší těsnost spoje· Zvětšováním počtu těsnicích prstenců se jen zvyšuje počet míst, kde může nastat porucha·

Úkolem vynálezu je vytvořit spojku trubek, jejíž těsnicí členy by se při zasouvání konce trubky nepoškozovaly a spolehlivě těsnily· ⁴

Úloha je řešena vytvořením spojky trubek s objímkou a těsněním, souměrné podle své střední radiální roviny, vyložené po celé délce jedinou souvislou těsnicí částí, opatřenou prstencovými vnitřními výstupky, jež ae od známých provedení podle vynálezu lidí tím, že těsnicí část je po celé avé délce zakotvena v trubkové objímce a v oblasti každého ze svých obou konců je zevnitř opatřena stlačovacím žebrem, jehož táhlý kuželový bok . je od vstupního průměru, který je menší nebo nejvýše roven trubkovému průměru, skloněn dovnitř směrem ke středu spojky až na kompresní průměr, přičemž na jeho druhý, příkrý kuželový bok je napojen rozšířený válcový úsek, jehož zvětšený průměr je větší, než trubkový průměr a při zasunuté trubce je příkrý kuželový bok stlačovacího žebra přitlačen ke stěně rozšířeného válcového úseku zevnitř·

Pro snazší zasouvání trubky je podle vynálezu na každé straně těsnicí části, vně jejího atlačovacího žebra, předřazen kluzný kuželový úsek, který je t.enkostenný a jehož průměr bližší ke středu spojky je roven vstupnímu průměru a jeho průměr bližší vnějšímu konci spojky je roven trubkovému průměru·

Z téhož důvodu je podle vynálezu na každé straně těsnicí části vně jejího kluzného kuželového úseku uspořádán kuželový zaváděcí úsek, jehož sklon je strmější, než sklon kluzného kuželového úseku a na vnější straně vnějšího okraje kuželového zaváděcího úseku je vytvořena koncová příruba, usazená v příslušné kruhové drážce trubkové objímky·

Pro spolehlivé uchycení těsnicí části v trubkové objímce jsou podle vynálezu od koncové příruby směrem ke středu spojky vytvořena žebra, a to obvodové žebro v oblasti kluzného kuželového úseku a upevňovací žebro v oblasti počátku atlačovacího těsnicího žebra, jež jsou usazena v příslušných prstencových drážkách trubkové objímky·

Z téhož důvodu je podle vynálezu od upevňovacího žebra směrem ke středu spojky na vnější straně těsnicí části vytvořena kuželová prstencová drážka, za níž směrem ke středu spojky je vytvořeno nejméně jedno prstencové žebro, usazené v příslušné drážce trubkové objímky·

Aby se zabránilo unikání tlakového média mezi vnějším povrchem trubky a těsnicí částí, je podle vynálezu od rozšířeného válcového úseku směrem ke středu spojky vytvořen vnitřní rozšířený válcový úsek, na nějž v témže směru je napojen táhlý kuželový úsek, zúžený až na trubkový průměr u prostřední vnitřní příruby·

Z téhož důvodu je podle vynálezu mezi rozšířeným válcovým úsekem a vnitřním rozšířeným válcovým úsekem vytvořena ohebná prstencová chlopeň, jejíž vnitřní hrana je o kompresním průměru·

Pro další zvýšení těsnicího účinku je podle vynálezu ohebná prstencová chlopeň na straně ve směru к vnějšímu konci spojky opatřena vnějším bokem, který je strméjší než táhlý kuželový bok těsnicího žebra a její vnitřní bok je strmější, než její vnější bok, zejména stejně strmý jako příkrý kuželový bok těsnicího žebra·

Pro snazší těsnicí deformaci je podle vynálezu mezi vnějším bokem ohebné prstencové chlopně a rozšířeným válcovým úsekem vytvořen odlehčovací prstencový žlábek a mezi příkrým kuželovým bokem těsnicího žebra a rozšířeným válcovým úsekem je vytvořen prstencový žlábek·

Další zlepšení těsnicího účinku se podle vynálezu dosahuje tím, že těsnicí žebro při zasunuté trubce je koncem své těsnicí části opřeno o dovnitř skloněnou ohebnou prstencovou chlopeň v oblasti odlehčovacího prstencového žlábku·

Těsnicí funkce těsnicího žebra je podle vynálezu zlepšena tím, že v těsnicím Žebru je vytvořena dutina, do níž je vložena vinutá pružina·

Předmětem vynálezu je i způsob výroby spojek podle vynálezu, jehož podstata je podle vynálezu v tom, že se na válcovou kovovou upevňuje opěrný prstenec, jehož vnější plocha je negativním obrazem vnitřní plochy těsnicí části, pak se na válcovou formu s opěrným prstencem nasazuje předhotovená těsnicí část, na níž se tvaruje trubková objímka.

Trubková objímka.se podle vynálezu výhodně tvaruje ovinováním těsnicí části pásovým materiálem, impregnovaným plastickou hmotou, která se po navinutí pásového materiálu vytvrzuje. Pásový se podle vynálezu ovíjí okolo těsnicí části za tahového nappěí.

Pásový ша^^ё! je podle vynálezu výhodně z textilních nebo skelných vláken a při navíjení prochází lázní plastické hmoty.

Spojka trubek, vytvořená podle vynálezu, má četné výhody. Těsnicí účinek spojky vzniká deformací jednotlivých žeber, případně chlopní, jejichž hmota se přitom pouze přemístuje, ale nestlačuje. To umožňuje bezpečně spojovat trubky i ' z tak křehkého íattriálu_1> jeko je sklo. Zároveň to zabraňuje poěkození funkčních těsnicích ploch při zasouvání trubky. Vhodným tvarováním těsnicí se dosáhne toho, že tiskové médium, jež případně unikne -okolo konce zasunuté trubky, přitlačuje ohebnou prstencovou chlopeň k vnějšímu povrchu zasunuté trubky tím intenzívnji, čím vyšší je tlak mmdia a zesiluje tak její přirozený těsnicí účinek.

Rovněž způsob výroby spojky podle vynálezu má značné výhody Použitím opěrných . prstenců různých tvarů je možno použít jedné a téže formy pro různě tvarované těsnicí spojky. Ziotovení trubkové objímky .navíjením pásů umožňuje vytvořit spojku s požadovanou pmžnnotí, což je velká přednost oproti trubkové objímce z kovu. Je tak možno vytvářet spojky trubek, které jsou podda^n^ší,než je vlastních trubek. To je zvláště důležité v případech, kdy je nutno ' počítat s m^nosí, že vzájemná poloha jednotlivých dílů trubek se bude časem měnnt, jak tomu bývá vlivem sesedání půdy, tepeliým vlivy, nebo podobně. Příklad spojky trubek, vytvořené podle vynálezu, jakož i postup jejího zhotovení jsou uvedeny na připojených výkresech, kde na obr. 1 je znázorněna spojka trubek v podélném řezu, na obr. 2 zvětšený detail.jedné poloviny těsnicí části spojky trubek z obr. 1, na obr. 3 spojka trubek v podélném řezu, do jejíž jedné poloviny je zasunuta, trubka a druhá polovina je prázdná, na obr. 4a podélný řez válcovou kovovou formou pro výrobu spojky trubek, na obr. 4b válcovou kovovou foímu z obr. 4a s nasazeným opěrným prstencem, na obr. 4c válcovou kovovou formu s opěrným prstencem z obr. 4b, na který je navlečena těsnicí část trubky spojek a na obr. 4d válcovou kovovou formu z obr. 4a až 4c se zhotovenou spojkou trubek.

Spojka trubek je tvořena trubkovou objímkou j. z plastické hmoty vyztužené skelnými, vlákny, která je po celé své délce vyložena těsnicí části i a pružného íattriálu, například pryže. Spojka trubek je souměrná podle své střední příčné roviny. Těásncí část Z 3® v trubkové objímce j. upevněna pomocí koncových přírub J a soustavy žeber, zejména obvodových žeber 1, upevňovacích žeber 2 a prstencových žeber £, jež jsou uloženy -v ' příslušných drážkách na vnitřní straně trubkové objímky 1. Mezi každou koncovou přírubou J a středím vnitřním úsekem těsnicí části % je vytvořena široká vnější prstencová drážka 2, rozdělená nízkým obvodovým žebrem A, uspořádaným v jejím středu. Vvněěí prstencová éj-ážka 2 je na své straně, přivrácené ke středu spojky, ohraničena upevňovacím žebrem f4_; sa nímž ve směru ke středu spojky je vytvořena vnější kuželová prstencová drážka §, která jo íiríí než vnější prstencová drážka 2 a jejíž kužel je táhlý. '

Vnněší povrch těsnicí části £ mezi vnějšími kuželovými.prstencovými drážkami £ 3® válcový a jsou na něm souměrně podle střední roviny vytvořena prstencová žebra 6 obí^á^é^l^iíkového průřezu. Ve střední příčné rovině souměrnost je vytvořena střední vnějěí prstencová .drážka 2*

Hloubka vnější prstencové drážky 2, rozdělené obvodovým žebrem A není stejné. Ve směru dovnntř od obvodového žebra j je prstencová drážka 2 hlubší, než ve směru opačném.

Vnitši kuželová prstencová drážka 8 je nejhlubší v místě u upevňovacího žebra 2 a její druhý okraj přechází plynule ve válcovou plochu. Povrchová přímka vnější kuželové prstencové drážky 8 je skloněna vzhledem k válcovému povrchu pod úhlem 10 až 15°, nejlépe pod úhlem 12°. Boky upevňovacího žebra 2 jsou radiální. Vněěší bok odpadového žebra 4 je rovněž radiální, kdežto jeho vnitřní bok je skloněn pod úhlem cca 40°.

•

Vnitřní rotační plocha těsnicí části £ začíná na obou koncích spojky kuželovým zaváděcím úsekem 1 0. Kuželový zaváděcí úsek 10 zasahuje od okraje koncové příruby 1 téměř až pod obvodové žebro 4., kde se jeho světlý průměr rovná trubkovému průměru D Površka kuželového zaváděcího úseku 10 je skloněna vzhledem k válcové ploše pod úhlem cca 15° tak, že ' se kuželový zaváděcí úsek rozšiřuje směrem ven· Za kuželovým zaváděcím úsekem 10 je ve směru dowiitř spojky vytvořen kluzný kuželový úsek 11 o mírné kiželooiítstt, který zasahuje až pod počátek upevňovacího žebra 2 a v tomto místě se zužuje na vstupní průměr D, který je o něco meeií, než trubkový průměr D.

Za kluzným kuželovým úsekem 11 ve směru ke středu spojky je uspořádáno těsnicí žebro 12, které se rozprostírá v podstatě pod vnější kuželovou prstencovou drážkou 8. Je tvořeno na vnější straně táhlým kuželovým blokem 13a a na vnitřní straně příkrém kuželovém bokem 13b. Táhlý kuželový bok .13a je skloněn dovnitř spojky směrem k její podélné ose pod úhlem cca 15° a na svém konci přechází v těsnicí. část 12a o kompresním průměru 2_г, který je značně .měníš, než trubkový průměr D. Příkrý kuželový bok 13b je skloněn pod úhlem asi 70° tak, že vytváří poddíznutí a napojuje se na rozěířený válcový úsek 14. jehož zvětšený průměr· je podstatně větší, než trubkový průměr D Mezi příkrým kuželovým bokem 13b a rozšířítym válcovým úsekem 14 je vytvořen prstencový žlábek 13c. který usnadňuje přitisknutí příkrého' kuželového boku 13b k rozšíennému válcovému úseku .1 4. Axiální délka rozšířeného válcového úseku 14 odpovídá přibližně radiální výšce příkrého kuželového boku 13b.

Na rozšířený válcový úsek 14 se napojuje ohebná prstencová chlopeň 15. Je tvořena vnějším bokem 16a a vnitřním bokem 16b. Její těsnicí okraj 15a je uspořádán na kompresním průmětní D,g. VvíJší bok 16a je oddělen od rozšířeného válcového úseku 14 odlehčovacím prstencovým žlábkem 16c. VvíJší bok 16a ohebné prstencové chlopně U je mnohem strmějjí, než táhlý kuželový bok 13a těsnicího žebra 12 a jeho sklon k ose spojky činí 45° až 55°· Vnitřní bok 16b má sklon k ose 65° až 75° a vytváří poddíznnút· Osová šířka ohebné prstencové chlopně 15_ je meeií, než její radiální výška, kdežto osová šířka těsnicího žebra 12 je větší než jeho radiální výška.

Od vnitřního boku 16b ve směru ke středu spojky je uspořádán vnitřní rozšířený·válcový úsek 17 o zvětšeném průměru D^, který přechází v táhlý kuželový úsek 18 jenž se ve směru ke středu spojky sklonem 8° až 10° zužuje na trubkový průměr g. Ve středu spojky na vnitřní rotační ploše těsnicí části £ pod střední vnější prstencovou . drážkou 2 j® vytvořena prostřední vnitřní · příruba 20. jejíž světlý průměr je menší než trubkový průměr D. Čelní plochy prostřední vnitřní příruby £0. jsou radiální a jsou spojeny s táhlým kuželovém úsekem 18 pomocí strmé kuželové plochy 12.

Při. zasouvání trubky 21 do spojky pnrecuJX jedntlivé · členy těsnicí části £ takto:

Kuželový zaváděcí úsek 10, jehož vstupní průměr je větší než trubkový průměr D to je větší než vnější průměr trubky £1. zavede přední hranu trubky £1 na počátek kluzného kuželového úseku 11, jehož vstupní průměr je roven trubkovému průměru £. Protože kluzný kuželový úsek 11 se zužuje, rozhrnu je a roztahuje trubka 21 . těsnicí část 2, která je v tomto úseku tenkostěnná. Tím vzniká v těsnicí části £ napptí, jež se projevuje ve dvou protichůdných tendencích. První tendencí je utrhnout vstupní úsek těsnicí části £ od trubkové objímky 1 a hrnout matteiál těsnicí části £ před hranou trubky 21 doivaítř spojky trubek· Tomu však ' brání koncová příruba . Pak se začne prosazovat druhá tendence, a to vytlačovat materiál těsnicí části £ směrem ven proti pohybu trubky £1. Tomu však brání obvodové žebro £, které se zatlačuje do příslušné drážky v trubkové objímce 1 tím více, čím je tlak roztahované těsnicí části větší. ΗΊ dalším zasouvání trubky 21 opře se její skosený přední okraj o táhlý kuželový bok 13a těsnicího žebra 12, jehož hmota se jednak stlačuje, jednak přemísťuje směrem ke středu spojky. Přioom se příkrý kuželový bok 13b blíží k rozšířnnému válcovému úseku 14 a po úplném zasunutí trubky 21 se k němu přitiskne, což usnadňuje prstencový žlábek 13c. Protože radiální výška příkrého kuželového boku 13b a axiální ·šířka rozšířeného válcového úseku 14 jsou shodné, uloží se těsnicí·část 12a těsnicího žebra 1 2 do odlehčovacího prstencového žlábku 16c u vnějšího boku 16a ohebné prstencové chlopně 15. Komprrsní průměr Dg těsnicího žebra 12 a zvětšený průměr D^ rozšířeného válcového úseku 14 jsou zvoleny tak, že při úplném zasunutí trubky 21 přesunutá hmota těsnicího· žebra 12 zcela vyplní prostor mezi rozžíeným válcovým úsekem 14 a povrchem zasunuté trubky 21.

Jak se trubka 21 dále zasouvá, opírá se její skosená hrana o vnější bok 16a ohebné prstencové chlopně 12, kterou roztahuje, takže její vnitřní bok 16b se přibližuje k vnitřnímu rozč^enému válcovému úseku 17. aniž se jej dotkne. Nakonec narazí čelo trubky 21 na radiální stěnu prostřední vnitřní příruby 20 a skosená hrana trubky 21 se opře o strmou kuželovou plochu 19. Mezi vnitřním válcoým úsekem 17 a táhlým kuželovým úsekem 18 těsnicí části 2 ^β povrchem trubky 21 vznikne kapsa 22. Pokud tlakové médium z trubky 21 pronikne netěsnostmi do kapsy 22, přitlačuje ohebnou prstencovou chlopeň 15 k povrchu trubky 21 a zvyšuje tak těsnící účinek. Přitom ohebná prstencová chlopeň 15 nemůže uhnout směrem ven, protože její kořen se odlehčovacím prsennoovým žlábkem 16c opírá o těsnicí část 12a těsnicího žebra 12.

Těšící žebro 12 sedí pevně, protože nemá kolem sebe žádný volný prostor. Protože těsnicí část g má v prostoru kluzného kuželového úseku 11 podstatně ^€^r^S:í průřez, než v prostoru těsnicího žebra 12, nelze těsnicí žebro 12 vytlačit směrem ven. Aby se hmota těsnicí části 2 při deformaci těsnicího žebra 12 mohla bez obtíží pružně přemísťovat, není v oblasti nad těsnicím žebrem 12, to je mezi upevňovacím žebrem 2 ^а prvním prsennoovým žebrem 6,žádné další kotvicí žebro. Sklon wrější kuželové prstencové drážky 8 způsobuje, že při vzrůstu radiálního tlaku v této obl-asHi vzniká axiální složka síly, která působí proti vytlačování těsnicího žebra 12 směrem ven.

Popsané provedení spojky trubek vyhovuje i pro vysoké tlaky a náročné provozní podmínky. Pro méně náročné podmínky, zejména pro nízké tisky je možno spojku trubek zjednoduušt. Při těsnění nízkých tlaků je možno vynechat ohebnou prstencovou chlopeň 12· Dle je možno vynechat kuželový zaváděcí úsek 10 a kluzný kuželový úsek Ц. a tím i •koncovou přírubu 2 a obvodové žebro 4· Fiuikci koncové příruby · 2 pak přejímá upevňovací žebro 2· V tom případě je nutno vstupní průměr těsnicího žebra 12 zvětšit tak, aby byl o něco větší, · než trubkový průměr D.

i

Trubkovou objímku 1 je možno zhotovvt z kovu. Spojka trubek je pak zcela neohebná. Taková výroba je však nákladná, protože v^třní členitý povrch trubkové objímky 1 nutno zpravidla zhotovovat vnitřním obráběním. U spojek trubek velkých průměrů je nad to trubková objímka 1 příliš hmo^á, takže montáž potrubí je namáhavá a nesnadná. Proto se obvykle dává přednost zhotovení trubkové objímky 1 z plastické hmoty.

Výroba spojky trubek s trubkovou objímkou 1 z plastické hmoty způsobem podle vynálezu je znázorněna na obr. 4a až 4d.

K výrobě se používá válcová kovová forma 21» jejíž válcový plášť 22 má vnější průměr, který je obvykle roven vnitřnímu průměru spojovaných trubek. Válcový plášť 32 je kratší než délka spojky trubek. Po obou stranách válcového pláště 32 jsou vytvořeny okrajové příruby 22, ^z nichž každá je opatřena třemi kuželovými plochami, a to viější kuželovou plochou 34a. střední kuželovou plochou 34b a v^třní kuželovou plochou 34c. Sklon vněěší kuželové plochy 34a odpovídá sklonu kuželového zaváděcího úseku 10 těsnicí části 2, sklon střední kuželové plochy 34b sklonu kluzného kuželového úseku 11 a sklon v^třní kuželové plochy 34c sklonu táhlého kuželového boku 13a těsnicího žebra 1 2. Na okrajové · příruby 33 jsou na sazeny čelní stěny 2z> jejichž vzájemná vzdálenost určuje spojky trubek. Na válcový plášť J2 válcové kovové formy J£ se nasadí opěrný.prstenec 36 z pružného matteiálu, který je v případě znázorněném na obr. · 4b dvoudílný. Jeho aktivní plocha je negativem příslušných ploch těsnicí části 2» tedy zejména příkrého kuželového boku 13b.'rozšířeného válcového úseku ££, ohebné prstencové chlopně 12, vnitřního rozěířeného válcového úseku VJ, táhlého kuželového úseku £8, strmé kuželové plochy 19 a . prostřední vnitřní příruby 20· ‘

Na válcovou kovovou formu 31 s opěrným prstencem 36 se nasadí těsnicí část 2, přičemž prostřední vnntřní příruba 20 se ukládá na válcový plášť 32 a kuželový zaváděcí úsek 10, kluzný kuželový úsek £1 a táhlý kuželový bok 13a těsnicího žebra 12 se pol^k^l^(^£^;j:í na okrajové příruby 22 válcové kovové formy 21· Ossatní úseky těsnicí části zapadají do profilu opěrného prstence 26· Tím je zajištěno, že těsnicí část 2 si v průběhu dalšího zpracování zachová svůj tvar a rozměry·

Na takto připravenou válcovou kovovou formu 31 s opěrným prstencem 36 a těsnicí částí 2 spojky trubek se nanáší hmota trubkové objímky i. Podle vynálezu se tak děje navíjením pásu textilní nebo skelné tkaniny, která před tím prochází vanou s tekutou plastickou hmotou. Válcová kovová forma 31 rotuje a přioom.navíjí.pás tkaniny, která je ve svém pohybu brzděna, takže navvjí za tahu. To zaručuje pevné přilnutí trubkové objímky 1 k těsnicí části 2· Toto spojení se ještě upevní tím, že trubková objímka 1 se po vytvrzení plastické hmoty poněkud smršší. Hotová spojka trubek se sejme z válcové kovové formy 31 tak, že se od válcového pláště 32 oddělí jedna okrajová 'příruba 33» hotová spojka trubek se sesune z válcového pláště 32 i s opěrným prstencem 36. který se pak ze spojky trubek vyjme.

Pokud plastická hmooa, kterou se impregnuje tkaninový pás, obsahuje složky, jež narušují pružnou hmotu těsnicí části 2» jaRo například styrén, který narušuje pryž, opatří se vnější povrch těsnicí části 2 vhodným ochranným nátěrem, například polyesterem bez styrénu.

Volbou vhodné plastické hmoty, rozměrů a druhu tkaného pásu, tahového předpětí při navíjení a podobně je možno zhotovovat spojky trubek s různou ohebn^sí. Tak je možno například vytvooit spojky trubek, jež jsou než trubky, které spooují. To umožňuje, aby nesouosost jednotlivých trubek se vyrovnáv^La ve spojce bez ztráty těsnosti a přídavných deformačních napětí v trubkách. Taková vlastnost je vzácná, například při ukládání potrubí volně do výkopu bez opěr, kde nerovnoměrné sesedání půdy miůže poouušt souosost potrubí. Tvarové uspořádání těsnicí části 2 rovněž přispívá k zachování těsnosti spojky i při zkřížení os trubek 21· K tomu přispívá kuželový tvar táhlého kuželového úseku Jg, přičemž prostřední v^třní příruba 20 v každém případě zabrání vzáeennému přímému styku trubek 21·

Za provozních podmínek, kdy hrozí, ' že časem těsnicí část 2 ztratí poněkud svoji pružnost, vytvoří se v těsnicím žebru 12 dutina, do níž se vloží vinutá pružina. Někdy je výhodné vytvořit v těsnicím žebru 12 i dutinu bez vinuté pružiny, neboť se tím ulehčí zasouvání trubky 21·

Spojkou trubek podle vynálezu je možno spojovat nejen trubky skleněné, ale i kovové, kamencové, betonové a podobně. Rovněž i trubkovou objímku 1 je možno zhotovovat z různých m^a^e^iálů jeko betonu, etemitu a podobně.

Claims (15)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Spojka trubek s objímkou a těsněním, souměrná podle střední radiální roviny, vyložená po celé své délce jedinou souvislou těsnicí částí, opatřenou prstencovými vnitřními · výstupky, vyznačující se tím, že těsnicí část (2) je po celé své délce zakotvena v trubkové objímce (1) a v oblasti každého ze svých obou konců je zevnitř·opatřena těsnicím žebrem (12), jehož táhlý kuželový bok (13a) je od ,vstupního průměru (Dp, který je menší než · trubkový průměr (D) nebo nejvýše je mu roven, skloněn dovvntř směrem ke středu spojky až na kompresní průměr (D₂), přičemž jeho druhý, příkrý kuželový bok (13b) je napojen na rozšířený válcový úsek (14), jehož zvětšený průměr (D^) je větší, než trubkový průměr (D) a při zasunuté trubce (21) je příkrý kuželový bok (13b) těsnicího žebra (12) přitlačen ke stěně rozšířeného válcového úseku (14) zevnntř.
2. 2. Spojka trubek podle bodu 1, vyznaluící se tím, že na každé straně těsnicí části (2) vně těsnicího žebra (12) je předřazen kluzrý kuželový úsek (11), který je tenkostěnrý a jehož průměr bližší ke středu spojky je roven vstupnímu průměru (D1) a jeho průměr nižší vnějšímu konci spojky je roven trubkovému průřezu (D).
3. 3. Spojka trubek podle bodu 2, vyznačujϊcí se tím, že na každé straně těsnicí části (2) vně kluzného kuželového úseku (H1.je uspořádán , kuželový zaváděcí úsek , (10), jehož sklon je strmější, než sklon kluzného kuželového úseku (11) a na vnější straně vnějšího okraje kuželového zaváděcího úseku (10) je vytvořena koncová příruba (3), usazená v příslušné kruhové drážce trubkové objímky (1).
4. 4. Spojka trubek podle bodu 3, vyznačuící se tím, že od koncové příruby (3) směrem ke středu spojky na vnější straně těsnicí části (2) jsou vytvořena žebra, a to obvodové žebro (4) v onasti nad kluzným kuželovým úsekem (11) a upevňovací žebro (5) v oblasti nad počátkem těsnicího žebra (12), jež jsou usazena v příslušiých prstencových drážkách trubkové objímky (1).
5. 5. Spojka trubek podle bodu 4, vyzm^uící se tím, že od upevňovacího žebra (5) směrem ke středu spojky je na vnější straně těsnicí části (2) vytvořena vnější kuželová prstencová drážka (6), za níž směrem ke středu spojky je vytvořeno nejméně jedno prstencové žebro (6), usazené v příslušné vntřní drážce trubkové objímky (1).
6. 6. Spojka trubek podle bodů 1 až 5·, vyznaluící. se tím, že od rozšířeného válcového úseku (14) směrem ke středu spojky je vytvořen vnntřní rozšířený válcový úsek (17), na němž v témže směru je napojen táhlý kuželový úsek (18), zúžený až na trubkový průměr. (D) u prostřední vnitřní příruby (20).
7. 7. Spojka trubek podle bodu 6, vyznačuící se tím, že mezi rozšíeniým válcovým úsekem (14) a vnitřním rozšieným válcovým úsekem (17) · je vytvořena ohebná prstencová chlopeň (15) , skloněná dovvntř, jejíž těsnicí okraj (15a) je o kompresním průměru (D₂).
8. 8. Spojka trubek podle bodu 7, vyzm^uící se tím, že ohebná prstencová chlopeň (15) je na straně ve směru k vnějšímu konci spojky opatřena vnějším bokem (16a), který je strměěší než táhlý kuželový bok (13a) těsnicího žebra (12) a její vnitřní bok (16b) je strměěší, než její vnější bok (16a), zejména stejně stmý jako příkrý kuželový bok (13b) těsnicího žebra (12).
9. 9. Spojka trubek podle bodu 8, vy^i^n^i^č^ujíc^ se tím, že mezi vnějším bokem (16a) ohebné prstencové chlopně (15) a rozšíeniým válcovým úsekem (14) je vytvořen Odlehčovací prstencový žlábek (16c) a mezi příkrým kuželovým bokem (13b) těsnicího žebra (12) a rozšíeným válcovým úsekem (14) je vytvořen prstencový žlábek (13c).
10. 10. Spojka trubek podle bodu 9, vyznačující se tím, že těsnicí žebro (12) při zasunu- té trubce (21) je koncem své těsnicí části (12a) opřeno o ohebnou prstencovou chlopeň ('5) v odlehčovacího prstencového žlábku (16c).
11. 11. Spojka trubek podle bodů 1 až 10, vyznnauuící se tím, že v těsnicím žebru (12) je vytvořena dutina, do níž je vložena vinutá pružina.
12. 12. Způsob výroby spojky trubek podle bodů 1 ' až 11, vyznačující se tím, že na válco- vou kovovou formu se upevňuje opěrný prstenec, jehož vnějěí plocha je negativním obrazem vnitřní plochy těsnicí části spojky trubek, pak se na válcovou formu s opěrným prstencem nasazuje předhotovená těsnící načež se na ni tvaruje trubková objímka.
13. 13. Způsob podle bodu 12, vyzničující se tím, že trubková objímka se tvaruje ovinováním těsnicí části pásovým maaeriálem, impregnovaným plastickou hmotou, která se po navinutí pásového maatriálu vytvrzuje.
14. 14. Způsob podle bodu 13, vyznačující se.tím, že pásový maatriál se ovíjí okolo těsnicí části za tahového napěěí.
15. 15. Způsob podle bodů 13 a 14, vyznaluící se tím, že pásový maateiál z textilnich nebo skelných vláken prochází při navíjení lázní plastické hmoty. *