CS225914B1 - Způsob těsnění svárů u konstrukcí z termoplastů - Google Patents

Description

Vynález řeěí způsob těsnění svárů u svařovaných konstrukcí z termoplastů, zejména pak u konstrukcí, určených pro chemicky agresivní prostředí.

V současné době se svařují konstrukce z termoplastů řadou nejrůznějěích způsobů. Pro velkorozměrové aparáty v průmyslu se nejčastěji používá kombinaoe sváření zrcadlem, tzv.

na tupo a ručního tzv. kyvného sváření za pomoci přídavného drátu. Zatímco sváření zrcadlem pro rovinné sváry obvykle vyhovuje, sváření rohových a koutových svárů metodou kyvného sváření s přídavným drátem neposkytuje většinou dobré výsledky zejména u konstrukcí, které jsou dále mechanicky nebo tepelně namáhány. Ve svárech tohoto typu se většinou koncentruje napětí a toto napětí se postupně uvolňuje za vzniku trhlin. Mimo to jsou tyto sváry značně závislé na kaalifikaoi pracovníků, kteří práce provádějí a proto je nutno aparáty po dokončení ve svárech pečlivě kontrolovat poměrně náročnými postupy, at již barevnými roztoky nebo jiskrovou zkouěkou. Ani uvedené kontrolní zkoušky však neposkytují dokonalou záruku těsnosti, protože nemohou zjistit špatně svařená místa, ve kterýoh jsou studené spoje s nižší pevností. Z toho důvodu se musí řada zařízení dodatečně vyztužovat různými přídavnými materiály, popřípadě se volí takové tvary aparátů, aby bylo možno rohové sváry úplně nebo částečně obejít.

Uvedené problémy řeší z větší části způsob těsnění svárů podle předmětného vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že se b_uď zcela, nebo pouze částečně provedený svár při teplotě nejméně 100 °C natře nebo zalije taveninou ataktického polypropylenu a/nebo jeho

825 914

225 914 směsi s parafinem tak, aby se zaplnily veškeré nerovnosti a svár byl zoela vyplněn. Podle dalšího význaku lze do takto provedeného těsnění zatlačit ještě za horka, popřípadě po mírném nahřátí povrchu, výztuž na bázi skleněných nebo termoplastických vláken tak, aby taveninou buď zoela, nebo jenom částečně pronikla. Tato výztuž jednak zvyšuje pevnost sváru, jednak může alouži pro případné zakotvení vyztužujícího, dodatečně laminovaného pláětě ze skelnýoh laminátů pro některé typy vysoce namáhaných konstrukoí. Využije se tím výhodných fyzikálně-mechanických vlastností jinak odpadového materiálu, totiž ataktiokého polypropylenu. Zkouškami bylo totiž zjištěno, že tavenina tohoto materiálu, popřípadě směsi ataktiokého polypropylenu s parafinem má vynikající adhezi k většině termoplastů, přičemž má současně vyhovující chemickou odolnost a dalěi výhodné vlastnosti. Protože jde o nízkotavitelný materiál, lze tuto směs nanášet velmi jednoduchým způsobem přímo z taveniny. Těsnění podle vynálezu zajišťuje velmi jednoduchým způsobem absolutní těsnost svárů. Současně tavenina ve sváru pevně fixuje navařené přídavné dráty, takže i při případném uvolnění studeného nepevného spoje nemůže dojít k průniku agresivního média poškozeným místem nebo k prasknutí. Těsnioí materiál má praktioky stejnou v řadě případů i větší chemlokou odolnost než výchozí termoplast. Protože jde o materiál praktioky amorfní a velmi elastický, nemůže dojít k popraskání ani při prudkýoh změnách pracovních teplot zařízení. To má zvláět velký význam právě u konstrukcí z vyztuženýoh termoplastů, kdy obvykle dochází vlivem tepelných režimů k zanášení vnitřního napětí do svárů následkem tepelných dilatací.

Další výhodou je značná jednoduchost při provádění, která nevyžaduje žádné zařízení. V řadě případů lze tímto způsobem konstrukce spojovat přímo, bez sváření, zvláště pokud nejsou více mechanicky namáhány. Práoe může provádět krátoe zaučený praoovník a výsledek lze velmi snadno visuálně kontrolovat. Tím odpadá nutnost provádění rozsáhlých jiskrových zkoušek, které podstatně zvyěují pracnost výroby, zejména u velkorozměrových aparátů. Další podstatnou výhodou je skutečnost, že staktioký polypropylen je vlastně průmyslovým odpadem, pro nějž není v současné době většího využití a řešení je vlastně zhodnocení tohoto odpadu, a je tedy vysoce ekonomické z materiálového hlediska.

Postup při provádění řeěení podle vynálezu lze popsat na následujícím příkladu:

Příklad 1

Při výrobě nádrže o roZměreoh 1 000 χ 1 500 x 800 mm s výstelkou na bázi lehčeného integrálního polypropylenu, která má být dodatečně laminována, se na dřevěné šabloně jedním přídavným drátem jednotlivé desky vzájemně spojí. Svislé sváry ee přolepí textilní samolepicí páskou a vzniklá dutina mezi páskou a deskami sé postupně zalévá taveninou ataktiokého polypropylenu tak dlouho, až je svár zoela vyplněn. Vodorovné sváry se zalévají taveninou přímé.

Po dokončení se páska ze svárů sejme, povrch sváru se nahřeje dmychadlem horkého vzduchu a při teplotě cca 100 ®C so do takto provedeného sváru fcatlačí skleněná sklovýztuž. Vnitřní sváry se po obrácení nádrže zalévají obdobným způsobem, namísto pásky je však vhodnější použít separované šablony, která se přileží de rohu nádrže a zajistí současně potřebný rádius vnitřního sváru.

Příklad 2

Nádrže se zhotoví způsobem popsaným výše, e tím rozdílem, že se namíete samolepioí textilní pásky použije páska ze skleněnýoh nebe polypropylenových vláken, která so uohytí opět

225 9l£ samolepicí páskou v ojrajíoh. Po zalití sváru není již nutno tuto pásku ze sváru odstraňovat, odlepí se pouze místní uchycení samolepkou. Na vnitřní straně zůstásá svár beze změny,

Claims (2)

1. Způsob těsnění svárů u konstrukcí z termoplastů, vyznačený tím, že se do místa netěsnosti či svárů nanáší tavenina ataktického polypropylenu a/nebo směsi ataktického polypropylenu s parafinem buň štětcem, nebo zaléváním při teplotě nejméně 100 *C.

2. Způsob těsnění svárů u konstrukcí z termoplastů podle bodu 1, vyznačený tím, že se do měkké taveniny zatlačí, zalisuje nebo zaváláčkuje vláknitá výztuž na bázi skla či termoplastu, popřípadě so tavenina do této výztuže přímo zalije.