CS224765B1 - Zkušební obrazce pro měření frekvenčních vlastností fotochemicky citlivých materiálů - Google Patents

Description

Vynález se týká zkušebních obrazců pro měření frekvenčních vlastností fotochemicky citlivých Rateríéíů, fotografických a reprografických.

Frekvenční vlastnosti těchto materiálů, t j, vlastností související s ostrosti, rozlišovací schopností ap., se často charakterizuji funkcemi přenosu modulace nebo funkcemi a veličinami, které s funkcemi přenosu modulace souvisejí. Přitom se obvykle postupuje tak, že se na zkoušeném materiálu vytvoří soubor záznamů signálů s vhodně odstupňovanými prostorovými frekvencemi, záznamy sa chemickým procesem zpracují na viditelný obraz a na obrazu se změří optická hustota nebo jiné veličiny charakterizující absorpci světlá v jednoduchých částech obrazu. Tyto údaje se s použitím charakteristiky materiálu převedou na hodnoty účinkové expozice; z nich a z veličin definujících měřicí signál se pak stanoví hodnoty činitele modulace.

Pro tato měřeni se často používají obdélníkové a kvaziharmonické signály, získané ze zkušebních obrazců. Ty obvykle obsahují soubor dílčích obrazců, které jsou zdroji měřicích signálů vždy s jistou prostorovou frekvencí, obdélníkové a kvaziharmonické signály lze vytvářet Z tzv, intenzitních obrazců, tj. obrazců, u kterých průběh délkové závislosti činitele prostupu (popřípadě činitele odrazu) odpovídá tvaru požadovaného signálu. Průběh činitele prostupu je rozhodující u obrazců v transparentním provedení, .průběh činitele odrazu u obrazců v odrazném prove-λ224 765 dění. Pro generování kvaziharmonických signálů se kromě toho používají též tzv. plochové obrazce, což jsou soustavy absorbujících plošek omezených konturou, jejíž průběh je určen harmonickou funkcí délkové souřadnice.

Pro stanovení funkce přenosu modulace obvyklými postupy jsou potřebné dvě skupiny údajů: veličiny získané měřením na obrazech zkušebních obrazců a dále veličiny potřebné ke stanovení charakteristiky zkoušeného materiálu. Druhá skupina údajů se obvykle určuje ze zvláštních měřicích struktur, zejména ze senzitogramů.

Potřebné údaje o průběhu charakteristiky lze získat i bez senzitogramů vyhodnocením souboru záznamů zkušebních obrazců pro měřeni frekvenčních vlastností; záznamy se přitom vzájemně lisí celkovou expozicí.

Při použití dosud známých zkušebních obrazců je přitom nutné na zkoušený materiál postupně pořídit záznamy lišící se celkovou expozicí. Sasové odlehlost, mezi jednotlivými záznamy klade nároky na stabilitu a reprodukovatelnost expozice a na přesnost jejího nastavení. Prostorová odlehlost mezi jednotlivými záznamy na zkoušeném materiálu zvyšuje nároky na rovnoměrnost chemického zpracování záznamů i na rovnoměrnost vlastností zkoušeného materiálu.

Uvedené nedostatky odstraňují zkušební obrazce pro měření frekvenčních vlastností fotochemicky citlivých materiálů podle vynálezu, obsahujících jeden nebo více dílčích obrazců pro generování měřicích signálů vždy jisté prostorové frekvence, jejichž podstata .spočívá v tom, že nejméně jeden z dílčích obrazců se skládá ze dvou nebo více částí, které se vzájemně liší střední hodnotou činitele odrazu nebo prostupu ·

Požadovaného odstupňování střední hodnoty činitele odrazu nebo prostupu na jednotlivých částech lze dosáhnout např. tak, že se části dílčích obrazců překryjí optickými filtry (vrstvami látky, absorbující světelné záření) s různou optickou hustotou.

-3~

224 785

Právě tak je možné ovlivnit uvedené střední hodnoty -zbarvením podkladu jednotlivých částí barvením nebo fotochemicky vyloučeným stříbrem. Zvýšením koncentrace barviva nebo stříbra se sníží propustnost nebo odraznost. Na rozdíl od předcházejícího postupu nastávají současně též změny činitele modulace, které je třeba respektovat při volbě činitele prostupu nebo odraznosti ostatních částí dílčích obrazců.

U zkušebních obrazců plochového typu, které jsóu tvořeny sloupcovými skupinami absorbujících plošek, lze střední hodnoty činitele prostupu nebo odrazu účelně ovlivňovat též tak, že se do sloupců, tvořících různé dílčí obrazce, zařadí rovnoběžníkove absorbující plošky tak, aby se jejich celkové délky (měřené ve směru sloupců) v jednotlivých dílčích •obrazcích vzájemně lišily.

Z rozdílů v absorpci světlá v obrazech těchto skupin dílčích obrazců a ze vztahu mezi středními hodnotami činitele prostupu (odrazu) těchto skupin dílčích obrazců se určí údaje o průběhu charakteristiky zkoušeného materiálu, potřebné k převodu veličin charakterizujících odezvu materiálu na měřicí signál na hodnoty účinkové expozice apod.

Přednosti vynálezu je skutečnost, že ve srovnání s obvyklými postupy není nutné používat zvláštní měřicí struktury pro stanovení charakteristiky a že při použiti postupu, založeném na vyhodnocení souboru záznamů zkušebních obrazců odlišných celkovou expozici vznikají potřebné záznamy nikoliv postupným snímáním na odlišných úrovních expozice (jak je tomu u dosud známých zkušebních obrazců), ale současně, jedinou expozicí. Tím se především oddělí proces řízení celkové expozice od vlastního snímání a přesune se do procesu vytváření obrazců; v této fázi lze vztahy mezi dílčími expozicemi stanovit přesně a jednou provždy. Při použití obrazců podle vynálezu se buš dosáhne stejné přesnosti měření frekvenčních vlastností zkoušených materiálů při nižších nárocích na stabilitu a přesnost expozice a na rovnoměrnosti chemického zpracování, nebo vyšší přesnosti

224 765 při stejných vlastnostech postupů použitých při exponování a zpracování záznamů. Praktickým důsledkem nového řešeni zkušebních obrazců je snížení počtu záznamů, které je nutno pořídit, proměřit a vyhodnotit k získání dostatečně přesných údajů o zkoušeném materiálu, což se projeví zmenšením pracnosti a úsporou času.

Na připojených výkresech jsou znázorněny dva příklady provedení zkušebních obrazců podle vynálezu. V obou případech jsou zobrazeny dílčí zkušební obrazce plechového typu, tvořené sloupci absorbujících plošek.

Na obr. 1 jsou základem dílčího obrazce dvě shodné skupiny (sloupce) tvarových plošek 1_ a 2. Skupina 2 se překryje optickým filtrem 3 (např. absorbující fólii nebo skleněným filtrem), iiovnoměrné zvýšení absorpce v zakryté části sníží střední hodnotu činitele prostupu (případně odrazu) a tedy i střední hodnotu expozice v obrazu této části. Podobně lze (bez použití filtru) zabarvit podklad obrazce barvivém nebo fotochemicky vyloučeným stříbrem. Oba postupy jsou vhodné jak pro intenzitní, tak plochové zkušební obrazce.

Na obr. 2 tvoří dílčí obrazce dvě sloupcové skupiny absorbujících plošek 4 a 5· Skupinu 4 tvoří tvarové absorbující plošky. Ve skupině 5 jsou zařazeny též obdélníkové absorbující plošky 6, které nemění tvar signálu, ale zmenšují střední hodnotu činitele prostupu (popřípadě odrazu) skupiny 5 ve srovnání se skupinou 4. K vytvoření tvarových i rovno běžníkových absorbujících plošek lze účelně použít v zásadě téhož technologického postupu, zejména fotochemického.

Vynález lze využít nejen při mikrosenzitometrickém měření fotografických a reprografických materiálů, ale i při měření frekvenčních vlastností dalších materiálů a soustav pro záznam obrazové informace. Přednosti zkušebních obrazců podle vynálezu se mohou uplatnit i u soustav, které na ozáření reagují iiapř* změnou distribuce elektrického náboje, vznikem prostorového reliefu apod.

Claims (4)

Předmět vynálezu 224 765

1· Zkušební obrazce pro měřeni frekvenčich vlastností fotochemicky citlivých materiálů, obsahujících jeden nebo více dílčích obrazců pro generování měřicích signálů vždy jisté prostorové frekvence, vyznačené tim, že nejméně jeden z dílčích obrazců se skládá ze dvou nebo více částí lišících se vzájemně střední hodnotou činitele odrazu nebo prostupu.

2. Zkušební obrazce podle bodu lzvyznačené tim, že nejméně jedna část dílčího obrazce je překryta optickým filtrem.

3. Zkušební obrazce podle bodu 1, vyznačené tim, že podklad nejméně jedné části dílčího obrazce je zabarven fotochemicky vyloučeným stříbrem nebo barvivém .

4. Zkušební obrazce podle bodu 1,tvořené sloupcovými skupinami absorbujících plošek, přičemž nejméně jeden sloupec obsahuje rovnoběžnikové absorbující plošky se stálým rozměrem ve tvaru sloupců, vyznačené tím, že celkové délky rovnoběžnikových absorbujících plošek (6) jsou nejméně ve dvou sloupcích (4, 5) zařazených do různých části dílčího obrazce vzájemně odlišné.