CS224622B2

CS224622B2 - Microbicide

Info

Publication number: CS224622B2
Application number: CS816029A
Authority: CS
Inventors: Gerhard Dr Hamprecht; Eberhard Dr Ammermann; Ernst Heinrich Dr Pommer; Peter Dr Plath
Original assignee: Basf Ag
Priority date: 1980-08-14
Filing date: 1981-08-11
Publication date: 1984-01-16
Also published as: DE3167448D1; IE51494B1; AU540667B2; IE811837L; IL63450A0; DD200142A5; DK359681A; NZ198027A; CA1164000A; ATE10495T1; JPS5767567A; EP0046497A2; PL127385B2; DE3030736A1; PL232598A2; MA19252A1; ZA815583B; IL63450A; US4410538A; EP0046497B1

Description

Predložeiý vynález se týká mikrsbicidníhs prostředku, který obsahuje jako účinnou složku nové N-disubatituovEné deriváty anilinu. Dále se vynález týká způsobu výroby těchto nových účinných látek, jakož i způsobu potírání hub.

Z DOS 2 513 732 a DOS 2 513 788 jsou již známé heterocyklické knrbssanilidy_> které jsou mikrobicidně účinné. Heterocyklickými zbytky v těchto sloučeninách je zbytek pyridylový, pyrimidinylový, dihydrspyranylsvý, dihydrs-1;4-oxanhiinylsvý; thienylový a furylový. Účinek těchto sloučenin vůči Phytsphthora je však ntdosttnutící.

Nyní bylo zji^šSě^r^o, že N-disubstitUované deriváty anilinu obecného vzorce I

R

CH. CH-R* с v němž

R znamená alkySv'sou skupinu s 1 až 4 aommy uhlklui,

R¹ znmená a^y^oou skupou s ¹ až 4 atomy uhl^u nebo hatogen,

R znamená vodík, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo halooen

R³ znamená sapinu -^CH|^[OR'^]o» “^c00r\ ve ^kter^ých

R1 - znamená alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, a

R^] znamená popřípad^ě mmehylovou sapinou nebo nitoo slupinou nebo atomem halo^nu subsíituovaný 1,2,3-thi^adi^azoL-^4-yl^c^v^ý zbytek nebo 1,2,3-thiadiazsl-5-ySvvý zbytek, jsou mikrobicidně výtečně účinné a předčí ve svém účinku, zejména vůči Phytophthora, známé heterocyklické karb^3ce^nn.5.dý.

Výhodné jakožto mikrobicidně · účinné látky jsou sloučeniny obecného vzorce I, v němž

R zněměná methylovou skupinu, ethylovou skupinu, , n-prop^ovou skupinu, isopropylovou skupinu, n-butylovou skupinu, isobutylovou skupinu, sek.butylovou skupinu, terč.butylovou skupinu,

2

R' a R“ znammnají nezávisle na sobě methylovou skupinu, ethylovou skupinu, n-propylovou skupinu, isopropylovou skupinu, n-butylovou skupinu, isobutylovou skupinu, sek.butylovou skupinu, terč.butylovou skupinu, fluor, chlor, brom nebo jod, '

R znmnená dále vodík, ^r3 znamen^á dimethoxymeehylovou skupinu ne^bo methoxykabbonylovou slkup^u a ^r4 má shora uvedený výniami.

Zvláště výhodné jsou sloučeniny vzorce I, v němž

R znamená meehylovou skupinu a ^r1 znamen^á methylovou s^kupiau^, ethylovou s^kupinu ne^bo chlor, zatímco

R znamená vodík nebo methylovou skupinu, ^r3 znamen^á dimetoox^ethylovou stopinu ne^bo meehoxykabbonylovou stopinu, a ^r4 znamen^{á 1,2,}3-th^aa^diazol-4-y^oovou skupinu ^přípa^ 1,2,3-thiadi.azol-S-y^vou skupinu.

Sloučeniny obecného vzorce I se vyrábějí tím, že se na sloučeninu obecného vzorce II

v němž

23

R, R , R a R · maaí shora uvedený význam, působí debiváeem karboxylové kyseliny obecného vzorce III

A-C-R⁴(III) 'II v němž

R⁴ má shora uvedený význam a

A znamená nukleofilně vytlačítennou odšštjppuící se skupinu.

Ve sloučenině obecného vzorce III znamená symbol A například halogen, jako chlor nebo brom, jlOoxlkjrboayloxysOupiau, jako · methoxykιa?^booarllxy skupinu a tthoxylkarbonyloxlskupiau, benzyloxykjrblnyllxyskupiau nebo Mollovou skupinu, jako imidjzolyloiou skupinu nebo tocazo^^vou skupinu.

Ačkooiv se reakce, může provádět také ža nepřítomnoti ·rozpouštědel, je účelné provádět ·reakci v inertním rozpouštědle nebo ředidle. Jako rozpouštědla přicházej v úvahu například:

halogenované uhlovodíky, zejména chlorované uhlovodíky, například tttbjchlobtthylta, 1,1,2,2- nebo 1,1,1,2-te-trachlor ethan, dichlorpropan, met^y^ll^nnchl^o^d, dichlorbutan, · chloroform, chlornιrftjlen, dichlornjftjlta, tetoachOobmethja, 1,1,1- nebo 1,1,2-trichlorethan, trichlorethlltn, ptntjchlortthja, o-, m-, p-difTuorbe^r^z^en, l^-dichlorethan, 1,1-dicblorethan, l^-cis-dichlor ethylen, chlor benzen, fuuobbenzen, brombenzen, jodbenzen, o-, m-, p-dichlobbeazta, o-, p~, m-dibrombenzen, o-, m-, p-chlobtoluen, 1,2,4-toich0obbtazen; ethery, například eth^^LpTopí^lether, methhl-ttbc,buUyltthtb, n-b^t^t^leth^^Letheir, di-n-bultyLet^her, diiβobutllethtr, diisoorooyltthtb, annsol, fenetol, cyklohexylditthlltthtr,“tthyltn51l^koldimethhlethet,tetbahydrofur an, dioxan, totoani^l, betj,be^ta-dichlobdit^thyltt^htb; · nitoované uhlovodík jako nitoomtthja, aitrotthan^, nitrobenzen, o-, , m-, p-chloraitooteaztn, o-nitotoluen; nitrHy, jakp jcctooiabil, buUylccattil, isO^utyroo^tjril, benzonitril, m-chlorbenzonitril; alifatické nebo cykloalifatické· uhlovodíky, jako například heptan, pinan, nonan, o-, m-, p-cymnn, benoinovk frakce Vroucí v ooomezí ieploi varu od 79 do 190 °C, cyklohexen, menhylcyklohexan, dencain, petroleiler, hexan, ligroio, 2,2,--^0^1^^0 110, 2,2,3-i^:r^m^el^hy:^j^eni^an, 2,3,3-trimethylpentan, oktan; estery například ethylacetát, ethyles-er acetoociovk kyseeiny, isobutylacetát; amidy, například formamid, miehylformamid, dimethyioomm-mid; ketony, například aceton, oetOytetУylktton, popřípadě -ack voda a odopovdající smmss.

Účelně se používá oonpouětSdlo v mnosSví od 100 do 2 000 % hmotnnoSních, výhodně od 200 do 700 % hmotnntSních, vztaženo na výchozí látku voooce II.

Dopcoučuje se — i když to není nu-nk - provádět reakci v přítomnost činidla vtnajícího kyseeinu. Jako -aοtvt-o činidla se mohou použSvat všechna obvyklá činidla k vtotní kyseein. K iěm náleží výhodně ^ocitiní aminy, sloučeniny kovů alkalických nemin, воопх^П sloučeniny a sloučeniny alkalických kovů jakož i odp^víd^ící smOěs. PoouSvat se však mohou -akk sloučeniny zinku.

Jako btzickk sloučeniny přicházej v úvahu například: hydroxid draselný, hydroxid sodný, u^hliči-tan draselný, uhhičitan sodný, hydroxid liUný, u^hiči-^sn lillný, lydrogenu^hiči^i^a^n sodný, ytdrogeenhliči-an draselný, hydroxid vápenatý, oxid vápenatý, oxid barnatý, hydroxid hořečnatý, oxid hořečnatý, hydroxid barnatý, uhUčitan vápenatý, uhličitan horečnatý, octan hořečnatý, hydroxid oinečnatý, oxid oinečnatý, uhličitan oinečnatý, ocian oinečnatý, mravenčen sodný, octan sodný, -rime-lyljoin, ireelhylamin, -^ρ^ pyl amin, ίοίisopropylamin, ' -rěbutylioin, iriSiebutylaoin, ii‘-se^lc.bbutyami^n, io*-- tore .u-tylmiz, iretenoyaaoin, irityktlhexyaaoin, -rimylamin, irlhexylaoin, Ν,Ν-dioeehytlailin, Ň,N-dietlytlaOlin, Ν,Ν-dicoipytιaLtain, N,N-110^11toU-iidiz, Ν,Ν-ditilyatoluidin, N,N-dipropyltol^diz, ^,^-dimet0lt-p-aminotyyOdio, N,Ndietyy 1-^-101001:^1^0,. NN-dipropya-p-amioopyridin, N-mothylρprrotidin, N-ethllyyrгilidtn, . N-mothytpCpyeOdin, N^(^t^l^3rt]^iip<^i‘i.ain, N-moehytp^t^o^<^].idi^n, N-ethlУpptroiidin, N-meeihrtimidazol, N-etlylioidaool, N-moehhtpyyroa, N-et,hylpyrrol, N-mothytmorfotin, N-ethyleoofftin, N-mothylhexamotOytenimin, N-ethylhexamethylenimin, pyridin, chinoHo, alla-yiOilin, beta-pCCotin, gaoο-ρ^ίοϋη, .^сИпо^и, ^^101X10, akridin, ^J,^J,^*,^*-teOrooe0^lyltt^ly^ten^diíιoin, teOraehhy^te^yty^tondiaoin, c^linoxaain^, chinaz<o.in, N-propyldiistprtpylamin, Ν,Ν-dimetlylrykloУexylamin_l 2,6-acidit, 2,4--ut,idin, Orltultotylamin, -^611^0x118010.

HalogenovodíO vznikající při reakci se však může odstraňovat О^вОП navtdSním inertního plynu, například dusíku.

Reakce se může provádět popřípadě v přítomnoosi urychlovače reakce. Jako -akovk přicházeeí v úvalu výhodně · halogenidy kovů, jako bromid sodný · nebo jodid draselný, azoly, jako imidaool·nebo 1,2,--ϊοι^^, pyridiny, jako --dimethylaninooyrOdin, nebo amidy, jako ахте^уЮоттатпа nebo směěi -ScI-o látek. Účelně se používá na 1 mol derivá-u anilinu vnorcn II 0,9 až 1,3 moo deriváiu kyseliny vntore III jakož i popřípadě 0,5 až 1,5 mol b^e a popřípadě 0,01 až 0,1 mol urychlovače reakce.

Účelně se opůsob výroby nových sloučenin provádí iaO, že se předloží výchozí látka vntrre II, popřípadě v něO-erém oe shora uvedených ředidel, a potom se přidá výchozí lá-Oa vnoore III a činidlo v^í^e^jjLcí kyselinu a -o současně nebo yts-uyněe Loe však -akk před^ožS v něO-erém oe shora uvedených ředidel výchozí látku voorce III a potom přidai výchozí látku votore II a činidlo vázající kyselinu, současně nebo v lboovoOném pořadí, dvěma oddělenými přívody.

Reakce se·v mnoha případech ukončí již po vateoπnlnm smísení složek, jinak se reaOční směs mícM a^ž do ukončení rea^e ješto !0 minut a^ž 10 todin ^při 0e]^clt0S -to až 120 °C ^výjoři to^ylt-^s 0 a^ž toO °C nejmⁿna ^při i^loto ²⁰ a^ž 8⁰ °C.

Z reakčních směsi se sloučenina vzorce I isoluje obvyklým způsobem, například oddestilováním rozpouštědel nebo nadbytečné výchozí látky vzorce II nebo III nebo přímo odfiltrováním. Zbylý zbytek se v tomto případě za účelem odstranění kyselých nebo zásaditých nečistot promyje vodou popřípadě zředěnými alkáliemi nebo kyselinami a potom se vysuší. V případě ředidel nemísitelných s vodou lze také reakční směs přímo extrahovat vodou popřípadě zředěným, roztokem alkálie nebo kyseliny a extrakt potom vysušit a zahustit. Je však také možné rozpustit zbytek v rozpouštědle, které není mísitelné s vodou a roztok promýt jak popsáno. Žádané konečné látky vznikají přitom v čisté formě, a popřípadě se mohou dále čistit překrystalováním, chromatografováním nebo destilací.

Sloučeniny vzorce II se dají získat z příslušných derivátů anilinu reakcí se sloučeninami obecného vzorce IV

Hal-CH(CH₃)-R³ (IV) v němž

Hal znamená atom halogenu, například chloru nebo bromu a řP má shora uvedený význam .

Podrobnosti týkající se výroby výchozích látek vzorce II lze převzít z metod popsaných obecně pro výrobu esterů anilinoalkanové kyseliny v následujících publikacích:

J. Org. Chem. 30. 4 101 (1965), Tetrahedron 1967. 487, Tětrahedron 1967. 493Také deriváty karboxylové kyseliny vzorce III, které se používají jako výchozí látky, se mohou vyrábět podle známých metod: ď. Amer. Chem. Soc. 77. 5 359 (1955), J. Chem. Soc. 196 5« 5 166.

Sloučeniny vzorce I mají v propionátovém zbytku postranního řetězce asymetrický atom uhlíku. Mohou se obvyklým způsobem Štěpit ha optické antipody. Přitom má enantiomerní D-forma silnější mikrobicidní účinek.

V rámci předloženého vynálezu jsou tudíž výhodné ty sloučeniny, odpovídající prostředky ^a jejich použití, které se vztahují na D-konfiguraci vzorce I.

К výrobě čistých optických D-antipódů se například racemická sloučenina obecného vzorce V

(V) v němž

2

R, R a R mají shora uvedený význam získaná reakcí anilinu s alfa-halogenprc-pionovou kyselinou, o sobě známým způsobem nechá reagovat s opticky aktivní bází obsahující dusík za vzniku odpovídající soli.

Frakční krystalizaci této soli a následující kyseliny vzorce V obohacené optickým D-antipódem a popřípadě opakováním (také vícenásobným opakováním) tvorby soli, krystalizace a uvolnění alfa-anilinopropionové kyseliny vzorce V se postupně získá čistá D-forma. Z té se potom nechá vyrobit obvyklým způsobem, například reakcí s methylmerkaptaném nebo s methanolem nebo výhodně s jejich solemi, zejména s jejich sodnými nebo draselnými solemi, a s halogenidem kyseliny opticky aktivního antipodu vzorce V opticky aktivní ester vzorce II. Ten se potom nechá reagovat postupem podle vynálezu se sloučeninou vzorce III.

Jako opticky aktivní organická báze přichází v úvahu například alfa-fenylethylamin.

Nezávisle na optické isomeeii lze zpravidla pozorovat atropisomeeii kolem osy fenylv případech, kdy je fenylový. kruh nes^ynefricky substituován k této ose (popřípadě tedy také v důsledku přítoeiossi přídavných substttuentů).

Pokud se neprovádí záměrná· syntéza za účelem izolace čistých isomerů, získává se normálně produkt ve formě směěl dvou optických isomerů·nebo dvou atropísomerů nebo jako směs těchto čtyř možných isomerů. Zásadně příznivější fungicidní účinek· enírntiomerní D-formy (ve srovnání s DiL-formou nebo . L-formou) zůstává však zachován . a není ltitpiiteeeií pozoruhodně ovlivňován.

NávSβddtící příklady slouží k S].ii^δmt objasnění vynálezu, aniž by tento vynález nějakým způsobem tmeeztvly. Pokud není jinak uvedeno, je při uváděni účinné látky vzorce I, která se může vysilovat v opticky aktivních formách, míněna vždy racemická směs.

Přík lad .1

53.6 dílu 2,6-dieeehtlpyridint a 74,3 dílu chloridu 1,2,3-ttiadiaztl-4-lasbtxylové kyseliny ^se paralelná dvěma ^přívo^dy za míchání ^při te^ot-ě 20 až 2 5 °C ^přiv^ádí ^do roztoku 103,7 dílu N-(1 '-eeettoykarboIo^,i^ete¹yt.)~2»66dimeehhlaai-l-iit ve 350 dílech eeetlУeniCloridu. P^o je^dné ho<diné míchání ^při teplotě ²5 °C se z reakcí směěi o^dsaje v^ylou^čený · h/árochlorid. Filtrát se promuje malým mLoOžtvím nasyceného roztoku uhličilinu sodného a potom třikrát 1N roztokem chlorovodíkové kyseliny, vysuší se sírmeem hořečnatým a zfiltruje se. Po oddeesilování rozpouštědla ve vakuu se zbytek roztírá se sm^í^iL eeetll-terc.Sttyletleiu a petroletheru v poměru 1:3 a ·potom se odsaje. Po vysušení tají bezbarvé krystaly N-(1 eeehtoykk?bssoOethyl)-JN-( 1 ,2 , 3' Z-tliadilztl-(4 *))klarStol)-2,6-dieeetylaailint při tvUtě 86 až 90 °C.

Píkl a d 2 dílů N->(1^z-meehotykklbsnoOeteyl)---αmteyl--6-etyl1ailiot a 9,6 dílu treeUy/laminu se dvěma přívody paralelně přivádí do roztoku 12,6.dílu chloridu,1₎2,3-thildilzt1-4-kliStxylové kyseliny ve 100 dílech ethylacetátu za míchání při teplotě -10 až 0 °C. Po jedné hodině míchání při 'teplotě ²⁰ °C se reakční směs třňtoát promyje IN iΌz^l^(^e c^lltrtitdíktvé kyseliny a vodou. Po vysušení, chroeelograftiání přes οθ^^ΙοΙ oxid hlinitý a po zahuštění ve · vakuu se zís^{ká N}-^{( 1} '-eet^loxy^yalⁱsto^ye^ethУ)-N-( ¹ 2 , ³* '- ' '-kli^stn^oy)2 5 -2-eeetll-6--eth·laailio ve formě slabě nažloutlého oleje, n.· = 1,56?3.

PP.iklad 3 '

12.6 dílu chloridu 1 ,2,3-tlildiaztl-4-karbtxylc>ié kyseeiny se za mch<^i^:í při teplotě 30 °^C · b^ěhem 10 minut př-idtó ^ke směěi 1⁹ di^-ů N-^{( 1 z}-dimethoxy-2'-^pit^pyl)-²,6-dieeth^lllniliou a 10,3 _x dílu Ν,Ν-dieeehllιaLiliot ve 130 dílech toluenu. Po 30 minutách mchái^jí při teplotě 30 °C · se rea^ní smés promyje malým шio^ostvím nasyceného roztoku uhličitou sodného a potom třikrát 1N roztokem chlorovodíkové kyseeiny. Po vysušení a zahuštění ve vakuu se získá N-⁽¹ '-dimet^oxy’-² '-pnopyl^N·^ ¹ **2 , 3' '-thii^diiz()l-⁽ 4 ⁾)-^lar^stoyl⁾-²,б-dime^etllalilio ve formě slabě nažloutlého . . .oleje o · = 1,5710.

Příklad 4 -

14,1 dílu chloridu 1 2,3-tlildiaztl-4-karbtxylc>ié kyseliny a 8,5 dílu pyridinu se parilelité ² přívod^y přid^á b^ěhem ¹⁰ minut za míchání ^při teplot ²⁰ až 35 °^C ·^ke sm^i 19^,6 diluN-1 ·-eeehltykaгbSItnθteyl)--2π:mteyl----Clooiailiot ve 100 dílech 12-dicllt>relhamu. Po 3⁰ minut^ác^h míchání ^při teplot ⁶⁰ °C se relk^čo^í směs promyje nacyceným roz^leem uhličitou sodného a třikrát 1N rtzto^kee chlorovodíkové kyseliny. Po vysušenn, chromato grafovácí na oxidu hlinitém a po zahuštění ve vakuu se získá N-(1'-methoxyyarbonylethyi)-N-(1* ',2*'^-ihiadiazol-^^-karOoinD-Z-mthhl-ó-cahooaniiin ve formě OezOarvýah krystalů o teplotě i^án^í 59 až ⁶² °C.

Analogickým způsoOem jako je popsán v příkladu 1 se dají vyrobOt následdjíaí sloučeniny oOeaného vzorce I:

Číslo	R	R¹		-	r'	Teplota tácí (°C) 2 5 íd
					X#
5	^CH3	^CH3	H	CO2CH3	t. t. 108 ^až 110 °C
6	^CH3	CH3	31CH3	CO2CH3	X2	1,5610
7	CH3	CH3	H	CO2CH3	h_oc s· O	t. t. ¹ 50 · až ¹ 52 °C
8	CH3	^CH3	H	CO2CH3	X-	124 °C
9	CH3	^CH3	4-CH3	CO2CH3	v	105 až . 108 °C
10	CH3	^CHJ	4-Br	CO2CH3		* X 1 vi-skozni Hej
11	CH3	^CH3	H	C^²’ ^C3^Hř7	v	83 ^až 87 °C

^x) NMR s^pektrum: teia^azolyl-CH ^8,9 5^8;

Ar 7,28; Ar 2,2. 2,39 8 ; OCH₃ 3,838;

Účinn^é ^tky ^podle vynálezu mají silný ^fungitoxický účinek. V konceniraaía^h nutnýa^hk potírání huO a Oakteeií nepoškozují kulturní rostliny. Z těchto důvodů jsou účinné látky podle vynálezu vhodné k upotřeOení jako prostředky k oaУrkně rostlin při potírání huO.

Nové účinné látky vykaztu! silnou fungitoxickou účinnost proH fyoopayoogecmím houOám.. Jsou vhodné například k potírání padlí travního (Erysiphe graminis) na obilovinách, padlí okurkového (Erysiphe aiaУorkcceвuum) na tykvovitých rostlinách, Erysiphe polygon! na OoOeah, Podosphaera leucltrlcУk a Phytophthora caatorum na j^tecích, plísně Šedé (PlyrtophtУork icfestans) na rajských jaOlíČkách a Oramborech, Phytophthork pаrаkStick na jahodnících, Pseudoperonospora cuOensis na okurkách, Pseudoperonospora huroUi. na ahmeeu, Peгonospork d^í^t^ru^tor na ciOulích, Peronospora t^acina. na taOáku, Peronospora sparsa na růžích, peronospory révy vinné (Plasmopara vrtiaHa) na vinné révě, Plasmopara naleteáH na slunečnicích, S^le^ospora maarospora na kuknula!, Bremia Ι.^^^ na salátu, Muuor muaedo na plodech, Rlizopus cigrceiCLs na vinné révě, ne^i^tojr na vinné révě a SphaeroiУeak parnosa na růžích.

Používané metete! se pohybuje vždy podle druhu požadovaného efektu mezi 0,1 a 5 kg účinné látky na 1 ha. Část účinných látek má kurativní vlastnosti, ' tzo. že aplikace prostředku se může provádět ještě po infekci rostlin původcem choroby, aby te dotáhlo jistého výsledku při potírání infekce. Kromě toho jtou četné sloučeniny z uvedených nových sloučenin tyttemicky účinné, takže prostřednictvím ošetření kořenů je možná také ochrana nadzemních částí rostlin.

Pále se dají pomocí nových sloučenin potírat také houby, které vywoávají choroby klíčících a vzcházejících rostlin, například drchy Pythium a Aphanomyces na luštěninách a bavlníku. Aplikované moožtvi činí na 100 kg osiva 10 až 200 g účinné látky. Aplikace se provádí formou mořřdel osiva.

Sloučeniny se aplikují tím, že se rostliny novými účinnými látkami poosříkají nebo popráší nebo se ošetří semena rostlin účinnými látkami. Appikace se provádí před nebo po infekci rostlin nebo semen houbem..

Látky podle vynálezu se mohou převádět na obvyklé přípravky jako roztoky, emliee, suspenze, popraše, prášky, pasty a granuláty. Appikačol formy se zcela řídí účePy pouHií. V každém případě mají zajjstit jemné a rovnoměrné rozptýlení účinných látek, vzhledem k tomu, že větší částic v líllrаvcícá příznivě ovlivňuje fungicidní účinnost. Tyto přípravky se vyrábějí známým způsobem, například smísením účinné látky s rozpouštědly oebo/a nosnými látkami, popřípadě za podití emulátorů a dispergátorů, přičemž v případě pouHtí vody jako ředidla lze podívat jako pomocná rozpouštědla také další organická rozpouštědla. Jako pomocné látky přicházejí pro tyto účely v úvahu v podstatě rozpouštědla, jako aromáty, (například .xylen, benzen), chlorované aromáty (například chlorbeozeny), parafinické uhlovodíky (například ropné frakce), alkoholy (například methanol, butanol), aminy (například ethanolamin, dimethylformamid) a voda; nosné látky jako přírodní kamenné moučky (například kaoliny, jíly, maatek, křída) a syntetické kamenné m^i^<$ky (například vysocedisperení kyselina. křemiičtá, křemičitany), emulátory, jako · neionogeoní a anionické emulátory (například polyoxyethylenethery matných alkoholů, jlkyls¹llfřnáty a aгylsllfřnáty) a dispergátory, jako li.gn.in, sulfátové odpadní louhy a mejhálcelllóza.

Fungicidní prostředky obsahují 0,1 až 95 % hmoonnotních účinné látky, výhodně 0,5 až 90 % á·moonϋotních účinné látky.

Tyto prostředky popřípadě z nich vyrobené přímo lpořřjЬitjlné přípravky, .jako jsou roztoky, suspenze, prášky, popraše, pasty nebo granuláty se podžvají známým způsobem, například postřikem, zamlžováním, poprašováním, posypem, mořením nebo zaléváním.

Jako příklady takových přípravků lze uvést:

I. 90 ddlů hhotnnstních stoulen0in · ppíkladu · ss smíss s ·1 dííy hálotnootnnmi -me jhhl-^>alfα-ρyrrřlidcnLl a získá se roztok, který je vhodný k aplikaci ve formě minimálních kapek.

II. 20 dílů ámořnnotnlcá sloučeniny · z příkladu 1 se rozpustí ve ·sidísí,· která sestává z 80 dílů xylenu, 10 dílů hmoonootních · edičního produktu 8 až 10 mol ethylenřxídl s 1 mol N-mořoojhanoljminl olejové kyseliny, 5 dílů vápenaté soli dodecylbenzensulfoncvé kyseliny a 5 dílů adičníl^o produktu 40 mol ethyleooxidu s 1 mol ricinového oleje. Vylitím a jemným rozptýlením tohoto · roztoku ve 100 000 dílech hmoonootních vody se získá vodná disperze, která obsahuje 0,02 % hrno-onošatního účinné látky.

III. 20 dílů ^ο^ο^η!^, sloučeniny z příkladu 4 se rozpustí ve mm0si^ která sestává ze 40 dílů hooOnořtnícá cykl·řájχjO0Ol, 30 dílů hmoonootních ísobltanoll, 20 dílů hmoonootο^Ι adičního produktu 40 mol etállenoxídl s 1 mol ri¢0novéář oleje. 'VHtím a jemným _rozptýlením tohoto r-k.oku ve 100 000 dílech hoořnořtníc^). vody se získá vodná disperze, 'která obsahuje 0,02 % hгo·řnořtOího účinné lák-ky.

IV. 20 dílů hmotnostních sloučeniny z příkladu 2 · se rozpustí ve směsi, která sestává z 25 dílů hmoonootních cyklohexanolu, 65 dílů hmoOnotních frakce minerálního oleje o te^plot$ varu 2to až ²⁸⁰ °C a to ^díl^ů tanotoootní^ edičn^ího produktu 4⁰ mo^o ethylenoxidu s 1 moo ricioového oleje. Vylitím a jemným rozptýlením tohoto roztoku ve 100'000 dílech h^mor^c^o^i^i^jích vody se získá vodná disperze, která obsahuje 0,02 %· hmoonootního účicmé látky.

V. 20 dílů hmoonc)osních sloučeniny z příkladu 4 se dobře sibsí se 3 díly hmoonootními sodné sooi diiβobstlloaftaleo-alaaiβulOcnové kyseliny, 17 díly hmoOnooSními sodné s^oi ligninsuioonové kyseliny ze sulfioových výluhů a 60 díly hmoonootními práškového silkaagelu a získaná směs se rozemele na kladioovém mlýnu. Jemným dispergováním této směsi ve

000 dílech h^oot^n^o^s^j^iCch vody se získá postřiková suspenze, která · obsahuje 0,1 % hmoonostního účinné látky.

VI. 3 díly hmoonootní sloučeniny z příkladu 9 se důklaně smísí s 97 díly hmoonootními jemně dispergovaného lkoOiou. Tímto způsobem se získá popraě, která obsahuje 3 % hmoonootní účinné látky.

VI. 30 dílů taioonootních sloučeniny z příkladu 4 se důkladně smísí se směsí 92 dílů hmoonootních práškového silkaagelu, a 8 dílů hmoOnooiních parafinového oleje, který byl nasSříkán na povrch tohoto s.ilikagels. Tímto způsobem se získá přípravek účinné látky s dobrou adheeí.

Vl^I. 40 dílů hmoOnooiních sloučeniny z příkladu 2 se důkladně smísí s 10 díly hmotnostními sodné sooi kondenzačního produktu feoolislOonoié kyseliny, moooviny a formaldehydu, 2 díly hmoOnooiními silikagelu a 48 díly hmoonootními vody. Získá se stabilní vodná disperze. Zředěním 100 000 díly hmoonootoími vody se získá vodná·disperze, která oboahuje 0,04 % hmoonootního účinné látky.

IX. 20 ddíů •по^оз^СсЬ siouSoziin · příkladu 4 ss důůladně asías se 2 ddíy vvpeenaé sooi dodecylbenzensulfonové Heceiny, 8 díly hmoonootními polyglykoletheru mastného alkoholu, 2 díly ·hmoonnotními sodné sooi kondenzačního produktu fenolislOonoié kyseliny, · mooovioy a formaldehydu a 68 díly řrafiniléého minerálního oleje. Získá se stabilní olejová disperze.

Prostředky podle vynálezu mohou být přítoomny ·v těchto aplikačních formách také společně s dalšími účinnými látkami, jako například s herbicidy, insekticidy, regulátory růštu a dalšími fungicidy, nebo se mohou oííét a společně aplikovat také s h^oolvý· Při smíšení s dalšími fungicidy se přiLo^m v mnoha případech dosáhne rozšíření spektra fuogicidoího účinku.

NááieZdUící seznam fungicidů se kterými se mohou kombinovat sloučeniny podle vynálezu, má za účel objasnót moonnoH takových komíinaaí, avšak v žádném případě tyto kombinační moonoosi neomozuje.

Funoicidy, které se mohou kombinovat se sloučeninami podle vynálezu, jsou například: dithOlkabbamPtl a jejich deriváty, jako dibeZhyldithOlaabaamát železitý, dioethyldihhOlaarkюát zioečoatý, ’ zthyleo-iii-dihhOlkarkιoát omnnaaoký, ethylzodiabin-kii-dihhOlkark^oát monoanoeoozinečnatý, zthllzo-bii-dthhOlkara1oát iinzčnatý, tetramoehhlthiuramddseSfidy, amoonaakiPní IoooIzx Ν,Ν-zthylzo-iis-dthhii>karkímátu zinečnntého n N,^*-p(OLlzthylzo-iii-(thiolarinnoyl)ddssSfidu,

Ν,Ν-propylen-bis-dithiokarbamát zinečnatý, amoniakální komplex '-propylen-bis-dithiokarbamátu zinečnatého a N,N -polypropylen-bis-(thiokarbamoyl)disulfidu;

nitroderiváty, jako dinitro-( 1-methylheptyl)fenylkrotonát,

2-se£.butyl-4,6-dini trofenyl-3,3-dimethylakrylát,

2-sek.butyl-4,6-dini trofenyli sopropylkarboné t, heterocyklické sloučeniny, jako

N-trichlormethylthiotetrahydroftalamid,

N-trichlormethylthioftalimid,

2-heptadecyl-2-imidazolinac etát ,

2.4- dichlor-6-(o-chloranilinc)-s-triazin,

0,O-diethylftalimidofosfonothionát,

5-amino-1-( bis-/dimethylainá no/fosfinyl)-3-fenyl-1 ,2,4~ triazol,

5-ethoxy-3-trichlormethyl-1,2,4-thi adiazol,

2.3- dikyan-1,4-dithioantraehirion

2-thio-1,3-dithio-(4,5-b)chinoxalin, methylester l-( butyl karbamoyl)-2-benzimidazolkarba.'Eóvé kyseliny,

2-methoxykarbonylaminobenziniidazol,

2-rhodanmethylthiobenzthiazol,

4- (2-chlorfenylhydrazono)-3-methyl-b-isoxazclon, pyridin-2-thio-T-oxid,

8-hydroxychinoli popřípadě jeho sůl s mědí,

2.3- dihydro-5-karboxanilido-6-methyl-1,4-oxathl·in-4,4-dioxid,

2.3- dihydro-5-karboxanilido-6-methyl-1,4-oxathi Ln,

2- (2-fui‘yl )benzimí dazol, piperazin-1,4-diyl-1-bis [j-(2,2,2-trichlorethyl)formamid],

2- (thiazol-4-yl)benzimidazol,

5- butyl-2-dimethylaniino-4-hydroxy-6-met.hylpyrÍTidin, bis-(p-chlorfenyl)-3-pyridinmethanol,

1.2- bis-(3-ethoxykarbonyl-2-thioureido)benzen,

1.2- bis-(3-methoxykarbonyl-2-thioureido)benzen, a různé fungicidy, jako dodecylguanidinacetát,

3- (3-/3,5*dimethyl-2-oxycyklohexyl/-2-hydroxyethyl)glutarimid, hexachlorbenzen,

N-dichlorfluormethylthio-N *,N '-dimethyl-N-fenyldiamid sírové kyseliny,

2.5- dimethylfuran-3-karboxanilid, cyklohexylamid 2,5-dimethyifuran-3-karboxylové kyseliny, anilid-2-methylbenzoové kyseliny, anilid 2-jodbenzoové kyseliny,

1-(3,4-dichloranilino)-1-formylamino-2,2,2-trichlorethan,

2.6- dimethyl-N-tridecylmorfolin popřípadě jeho soli,

2.6- dimethyl-N-cyklododecylmorfolin, popřípadě jeho soli, diisopropylester 5-nitroisoftalové kyseliny,

1-( 1 *,2 *,4 -triazol-1 *-yl)-f 1-(4 *-chlorfenoxyl]-3,3-diniethylbutan-2-on,

1-(1 ^z,2 *, 4'-triazol-1 *-yl)-[ 1-(4- *-chlorfenoxy)]-3,3*dimethylbutan-2-ol,

N-(n-propyl)-N-(2,4,6-trichlorfenoxyethyl)-N*-imidazolylmočovina₅

N-cyklohexyl-h-uet.hoxyaraid-2,5-dimethylfuran-3-karboxylové kyseliny,

2,4,5-trimethylfuran-3-karboxanilid,

5-methyl-5-viny 1-3-(3, 5-dichlorfenyl)-2,4-dioxo- -, 3-oxaaoOidiy,

5-ттеН1оутт1Ьу1-5-птеЬ11-3-(3,5-dichlorfenyl)-2,4-iioxo-1,3-oxaaoOidiy,

N- (j)-(p-terc. butylf exyyl )-2-mmehilprooyl]-cis-2j6-iiyetlylmoofooin.

Příklad A

Účinek r^r°oi plísni šedé (Ph^ytophthora infestans) na rajčatech

Listy rostlin rajských jablíček druhu Professor Rutdoof se r°otříkají vodnými suspenzemi o^í^eantícímL 80 % IrnoOntotnícl testované účinné látky a 20 % lmo0nyos.ních sodné soOi ligntns ufOnové kyseliny. Používá se 0,05% a 0,025% postřikových suspenzí (přepočteno na hmoOnost absoOuttě suché látky). Po oschnutí postřikové vrstvy se listy infikují suspenzí ooospor houby plísně šedé (Připtophthora iyfett8nt). Roosliny se potom ^ί^ί do komory nasycené vodní ^parou ^při te^plot^ách mezi ¹⁶ a ¹⁸ °C. ^po 5 dnech se c^horo^ba na neože^ený^ avšak rovněž infioovených kontrolních rostltnácl, vyvine tak silně, že je možno posoudit fungicidní účinek testovaných látek.

Výsledky testu jsou uvedeny v následující tabulce A:

T a b и lk.a A

Účinná látka Napadení listů po poos-řiku o příkladu č. suspenzí účinné látky o koncentraci

0,05 % 0,025 %

1	0		1
3	0		0
h«^iú.ay^]L	2		3
Kontrola		5

= žádné napadení houbou, odstupňováno do 5 = celkové napadent.

Příklad B

Účinek r^r°0i peronospoře révy vinúé (Plasmopara viticola)

Listy révy vinné druhu Mϋdler-Thdгgad se roosříkají vodnými emulzemi obsahujícími 80 % hmoOnnosních testované účinné látky a 20 % hmoOnnotnícl zmudgááord. Používá se 0,025 % (vztaženo na hmoOnost absolutně suché látky) postřikových suspennO. Aby bylo možno posoudit dobu trvání účinku účinných látek, ' urníítí se rostliny po озсЬпуН postřikové vrstvy na 10 dnů do' skleníku. Teprve potom se listy infikují suspenzí ooospor perotospory révy vinné . (Plasmopara viticola). Potom se.roosiiyy révy vinné přenesou nejdříve do komory nasycené vodní ^parou na ^do^bu ¹⁶ todiy ^při te^otě 24 °C a ^potom na ^{8 d}n^{ů d}o sklzy^íku ^při t^lotte¹meei 20 a 30 °C. ^Po ' tomto tese se rostliy^y к r^Metí růstu spora^ií znovu umísU po dobu 16 hodin do vlhké komory. Potom se provede vyhodnocení stupně napadení houbou na spocdtich stranách listů. Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce B:

Tabulka B ·

Látka o pokladu č.	listů po pootřiku 0,025% suspenzí účinné látky
6 Ffalaxyl Kontrola	0 1 až 2 5

1

Příklad С л Účinek proti padlí (Erysiphe graminis var. tritici) na pšenici

Listy rostlinek pšenice rostoucí v Květináčích druhu Jubilar se postříkají vodnými л emulzemi z 30 % hmotnostních účinné látky a 20 % hmotnostních emulgátoru a po oschnutí postřikové vrstvy se popráší oidiemi (sporami) padlí (Erysiphe graminis var. tritici). Pokusné rostliny se potom umístí do skleníku při teplotách mezi 20 a 22 °C a při 75 áŽ 30 % relativní vlhkosti vzduchu. Po 10 dnech se zjistí stupeň vývoje padlí.

Výsledky testu jsou uvedeny v následující tabulce C:

Tabulka C

Látka z příkladu č.	Napadení listů po postřiku 0,025% suspenzí účinné látky
2	2
6	2
Furalaxyl	5
Kontrola	5

Furalaxyl = D,L-methyl-N-(2,ó-dimethylfenyl)-N-fur-2-oylalaninát, (znám z DOS 2 513' 732).

Claims

iáikrobicidní prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje pevný nebo kapalný nosič a jako účinnou složku alespoň jeden N-disubstituovaný derivát anilinu obecného vzorce I v němž

R znamená alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku,

R¹ znamená-alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo halogen,

К znamená vodík, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo halogen, znamená skupinu -CHfOR·^ nebo -COCR^, přičemž znamená alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, a znamená popřípadě methylovou skupinou nebo nitroskupinou nebo atomem halogenu substituovaný 1 , 2,3-thiadiazol-4-ylový zbytek nebo 1 , 2,3”thiadiazol-5--ylový zbytek.

f