CS223856B2 - Device for regulation of revolutions of the coning up container and feeder of of the thread - Google Patents

Description

Vynález se týká zařízení k regulaci otáček navíjecího orgánu zásobníku a podavače nitě pro stroje na zpracování vláken.

Textilní stroje, například tkací, pletací a podobné stroje, dostávají přízi nebo obecně řečeno nit z tzv. niťových cívek. Některé stroje tohoto· druhu, například většina moderních tkacích strojů, však nespotřebovává nit stejnoměrnou rychlostí, ale nit se odtahuje přerušovaně, to znamená nárazově při prohozu. Pod pojmem prohoz se rozumí nárazové zavádění útkové nitě do prošlupu, například paprskem vzduchu nebo vody nebo pomocí mechanického zanášecího ústrojí.

Nárazové odvíjení nitě z niťové cívky je často spojeno s obtížemi, protože při něm nelze dosáhnout dostatečně stejnoměrného a nízkého· napětí nitě, mimo jiné následkem nevýhodného geometrického tvaru neb.o umístění niťové cívky a v důsledku okolnosti, že odvíjecí síly se mění, protože při odvíjení nitě se průměr cívky postupně zmenšuje; to může mít snadno za následek přetržení nitě a nucené zastavení textilního stroje. Aby se odstranily tyto nevýhody a aby se do stroje přivádělo neustále kontrolované množství nitě, používá se tzv. podavače nitě ležícího mezi niťovou cívkou a strojem co nejblíže k přívodu nitě do stroje.

Ve spojení s takovými podavači nitě se obvykle k navíjení nitě na pevný zásobní buben používá navíjecího orgánu poháněného elektromotorem, přičemž oviny nitě na zásobním bubnu tvoří potřebnou vloženou zásobu, ze které kryje stroj svou okamžitou potřebu nitě. Navíjení nitě na zásobní buben nemusí být spojité. Musí být pouze zajištěno, aby na bubnu bylo neustále dostatečně velké množství nitě a tedy aby se buben nikdy úplně nevyprázdnil. Ke zjišťování množství nitě navinuté na zásobním bubnu se obvykle používá elektrického spínacího prvku, například mikrospínače a mechanického dotekového členu; pres mikrospínač se přerušovaně zapíná a vypíná elektromotor. Takový podavač nitě, například podle britského patentu č. 1 115 707, pracuje s přerušovaně rotujícím navíjecím orgánem, přičemž zastavování a uvádění do rotačního pohybu je řízeno prvkem snímajícím nit na zásobním bubnu, když nit přijde do koncové polohy. Provádí se to snímačem s fotočlánkem, který je uložen vedle bubnu.

Přerušovaný pohon má nevýhodu v tom, že tzv. balón, který vzniká při rotaci axiálně odtahované nitě kolem osy niťové cívky vychylováním¹ nitě od osy vlivem odstředivých sil, se na konci každého navíjecího intervalu zhroutí a na začátku následujícího navíje223856 čího· intervalu se musí znovu vytvořit, což má nevyhnutelně za následek změny napětí a často její přetržení. Další nevýhoda přerušovaného· navíjení spočívá v tom, že zásoba nitě na zásobním bubnu není udržována v neustálém pohybu. Protože tření mezi zásobou nitě a bubnem je při stojící zásobě nitě větší než při pohybující se niťové zásobě, může při přechodech dojít k tomu, že zásoba nitě se· neposouvá dopředu, jak je třeba, ale· že se jednotlivé oviny překrývají, což vede k nežádoucímu zvýšení napětí nitě přiváděné do stroje.

Místo přerušovaného pohonu elektromotoru a navíjecího orgánu se k odstranění uvedených nedostatků navrhuje podle zmíněného britského patentu č. 1 115 707 podavač, ve kterém se nit navíjí spojitě pomocí elektromotoru rychlostí úměrnou množství nitě na bubnu; to· znamená, že čím menší je zásoba nitě, tím větší je napětí motoru, a naopak.

V jiném řešení podle německého spisu DAS č. 2 221 655 se snímá zásoba nitě na zásobním bubnu a již při nepatrných odchylkách ± 5 % od požadované hodnoty se uvádí v činnost spínač motoru, takže se nezávisle na rychlosti nitě udržuje kvazikontinuální provoz. Přitom- · však musí být konstantní napětí motoru tak vysoké, aby motor mohl přímo¹ sledovat maximální spotřebu nitě. To· může ovšem vést k trhavým pohybům-· niťového· bubnu a tedy k nežádoucímu kolísání napětí nitě. Pro· správnou funkci podavače je podstatné, aby zásoba nitě byla so nejmenší, protože velká zásoba na bubnu a skutečnost, že vložená zásoba se neudržuje v pohybu, může vést k tomu, že se několik závitů superponuje na sebe, a tím znesnadňuje odvíjení nitě.

Jiné známé zařízení k řízení otáček motoru navíjecího- orgánu podle spisu DOS čís. 18 09 091 pracuje se světelnou závorou, která snímá okamžitou zásobu nitě na niťovém bubnu a při snímání rozlišuje mezi dolním, horním a středním rozsahem zásoby. Když zásoba opustí střední rozsah a přechází do do-lního· nebo horního rozsahu, zvýší nebo sníží se otáčky elektromotoru, který pohání navíjecí orgán. Protože při středním rozsahu zásoby jsou otáčky elektromotoru konstantní, mění se neustále zásoba nitě mezi dvěma· krajními rozsahy, pokud rychlost odtahování nitě z bubnu náhodou přesně neodpovídá otáčkám elektromotoru pro tento střední rozsah. Střídání mezi dvěma krajními hodnotami otáček má za následek kolísání napětí sítě.

Vynález odstraňuje dosavadní nedostatky a jeho· předmětem je zařízení k regulaci otáček navíjecího orgánu zásobníku a podavače nitě pro· stroje na zpracování vláken, opatřené niťovým bubnem pro· přechodné uskladnění zásoby nitě, elektromotorem pro pohon navíjecího orgánu, snímacím ústrojím reagujícím na okamžitou zásobu nitě na ni ťovém bubnu a ústrojím ke zpracování signálu, které je . zapojeno· mezi snímacím ústrojím a elektromotorem a vytváří při dolním, horním a středním· rozsahu zásoby nitě odlišné hnací signály pro· řízení otáček elektromotoru. Podstata vynálezu spočívá v tom, že ústrojí ke· zpracování signálu obsahuje korekční obvod, který zaznamenává velikost hnacího· signálu, vytvářeného momentálně ve středním rozsahu zásoby nitě, v paměti při opouštění tohoto rozsahu a koriguje tuto· hodnotu během horního rozsahu a dolního rozsahu zásoby nitě směrem dolů nebo nahoru.

Na rozdíl od známých zařízení nejsou tedy otáčky elektromotoru při středním rozsahu zásoby konstantní, ale regulují se podle toho, zda má zásoba tendenci se zvětšovat nebo zmenšovat. Otáčky elektromotoru a navíjecího orgánu několikrát přejdou na hodnoty odpovídající dolnímu nebo· hornímu rozsahu zásoby nitě a potom se automaticky nastaví na hodnotu odpovídající odtahovací rychlosti. Zařízení pracuje ve srovnání se známými zařízeními podstatě klidněji, protože při ustáleném stavu se otáčky nemění, a napětí nitě zůstává konstantní. Přitom zásoba nitě na vloženém niťovém bubnu zůstává malá, což odpovídá zmíněnému požadavku.

Vynález bude· vysvětlen v souvislosti s příklady provedení na připojeném· výkrese, kde na obr. 1 je blokové schéma zásobníku a podavače nitě podle vynálezu s příslušným regulačním· obvodem, na obr. 2 je podrobné zapojení regulačního obvodu z obr. 1, na obr. 3a až 3f jsou průběhy impulsů v jednotlivých místech obvodu na obr. 1 a 2, na obr. 4 je blokové schéma druhého provedení podle vynálezu a na obr. 5 a 6 jsou trojrozměrné diagramy, vysvětlující regulaci podle vynálezu podle druhého a prvního provedení.

Obr. 1 ukazuje schematicky podavač 1 niti s elektromotorem 2. Nit 38, která prochází dutým hřídelem, se navíjí pomocí navíjecího orgánu 3* poháněného· motorem 2. Nit 38 se potom podle spotřeby odtahuje přes navíjecí orgán 3‘ a přes hlavu niťového · bubnu 3 a přivádí se do neznázorněného pracovního stroje. Kroužek 4, nasunutý na niťovém bubnu 3, snímá velikost zásoby 34 nitě a ovládá přes tyč 5 indikační článek 6.

V dráze pohybu indikačního článku 6 jsou umístěny snímače 7, 8, přičemž každý je v tomto- případě vytvořen z elektroluminiscenční diody a fototranzistoru. Posune-li se indikační článek 6 mezi diodu a tranzistor jednoho ze snímačů 7, 8, vzniká výstupní signál odpovídající jeho po-loze. Výstupní signály snímačů 7, 8 se přivádějí do signálního generátoru 11, který v závislosti na poloze indikačního článku 6 vysílá výstupní signál s jednou ze· tří předem stanovených napěťových úrovní. Každá z těchto tří úrovní udává, zda zásoba 34 nitě 38 leží v dol223856 ním rozsahu a, horním rozsahu b nebo středním rozsahu c.

Výstupní signál signálního generátoru se vede vodičem 13 dn tvarovacího obvodu 14. Jeho* výstup je vodičem 15 připojen na vstup integrátoru 16. Výstup 17 integrátoru 16 · je připojen k součtovému členu 18, jehož druhý vstup dostává výstupní signál z generátoru trojúhelníkových impulsů. Generátor trojúhelníkových impulsů je v tomto případě tvořen generátorem 20 pilových kmitů. Od vodiče 13 odbočuje vodič 21, který vede na první vstup komparátoru C18. Druhý vstup komparátoru C18 je spojen s výstupem součtového členu 18. K výstupu komparátoru C18 je připojeno- budicí zapojení 27, přičemž výstupní signály řídí napětí přiváděné do- motoru 2 a tedy jeho otáčky.

Než bude popsána funkce zařízení podle obr. 1, bude podrobně vysvětleno- jeho- zapojení v souvislosti s obr. 2.

Na obr. 2 jsou - nahoře znázorněny oba dva snímače 7, 8, z nichž každý obsahuje elektroluminiscenční diodu 9 a fototranzlstor 10. Diody 9 a fototranzistory 10 jsou umístěny tak, aby světlo vysílané diodou 9 dopadalo na příslušný fototranzistor 10, který -v důsledku toho začne vést. Diody 9 a fototranzistory 10 tedy tvoří světelnou závoru. Signální generátor 11 vysílá výstupní signál, který má tři úrovně v závislosti na tom, která dioda 9 je zakryta indikačním článkem 6, popřípadě na tom, zda žádná z diod 9 není zastíněna. Jednotlivosti snímacího ústrojí jsou zřejmé z výkresu a nejsou pro vynález podstatné; podstatný je pouze vznikající výstupní signál.

Tvarovací obvod 14 obsahuje diodu 14a, přičemž její katoda je připojena na výstup signálního generátoru 11. Paralelně k diodě 14a je zapojen sériový obvod diody 14b a kondenzátoru 14d. Mezi nimi je zapojen sériový obvod s diodou 14c a s odporem.

Výstupní signál tvarovacího obvodu 14 se přivádí do· integrátoru 16, který obsahuje vstupní odpor 16a, operační zesilovač OP16 a integrační kondenzátor 16b, který je zapojen mezi výstupem a vstupem operačního zesilovače OP16.

Vpravo na obr. 2 je znázorněn generátor 20 pilových kmitů, který vysílá pilovité impulsy s kmitočtem- 10 Hz, přičemž pilovité napětí kolísá mezi +5 V a —5 V. Generátory pilových kmitů jsou běžně známé, takže není třeba jej podrobně popisovat.

Výstupní signál z generátoru 20 pilových kmitů se přivádí přes odpor na svorku odporu 18a. Druhá svorka .odporu 18a je- připojena k výstupu operačního zesilovače OP16. Odpor 18a je spojen se vstupem komparátoru C18 tvořeného- diferenciálním zesilovačem. Na druhý vstup komparátoru C18 se přivádí jako¹ referenční signál vodičem 21 výstupní signál ze signálního generátoru 11.

Výstup komparátoru C18 je připojen k - bázi tranzistoru TRI budicího stupně 24. Výstup komparátoru C18 má buď vysokou, ne8 bo- nízkou úroveň v závislosti na poměru obou vstupních signálů.

Výstup budicího stupně 24 je připojen k optoelektrickému vazebnímu členu 25, který obsahuje elektroluminiscenční diodu 25a a fototranzistor 25b. Tímto přerušením galvanické vazby se zabrání rušení a ovlivňování řídicího· elektronického obvodu vnějšími vlivy. Výstup -optoelektrického vazebního- členu 25 je- připojen k budicímu zapojení 27, které obsahuje tri tyristory 28. Každý tyristor 28 napájí jednu fázi elektromotoru podavače niti. Je patrné, že v závislosti na době otevření tranzistoru TRI se otvírají tyristory 28, aby vznikly vysoké nebo- nízké otáčky motoru.

Funkce předchozího- zařízení bude popsána v souvislosti s obr. 3a až 3f, které znázorňují časový průběh jednotlivých signálů, přičemž osa času je vynesena dole a jednotlivé důležité okamžiky jsou označeny ti až til. Interval mezi ts a t6 je znázorněn zkráceně.

Obr. 3a značí časový průběh průměrné rychlosti A, se kterou je odtahována nit z niťového bubnu 3, tedy skutečnou spotřebu nitě. Náhlým vzrůstem spotřeby nitě před okamžikem, ti se zmenší zásoba nitě na niťovém bubnu 3, takže indikační článek 6 přestane clonit diodu 9, která udává horní rozsah b zásoby. Odpovídajícím způsobem klesá signál B na výstupu signálního generátoru 11 z vysoké napěťové úrovně na střední napěťovou úroveň, například na OV. V -okamžiku t2 -poklesla zásoba -nitě na dolní rozsah a, takže signál B na výstupu signálního generátoru 11 přejde do záporných hodnot. Tvarovací obvod 14 vysílá v okamžiku ta- záporný- signál C, který se -přivádí do integrátoru 16. Obvod je přitom vytvořen tak, že výstupní signál D z integrátoru 16 se při záporném napětí na vstupu zvětšuje. Jak je patrno- z dalšího- průběhu signálu C, vysílá tvarovací obvod 14 impuls předem stanovené šířky pokaždé, když výstupní napětí B signálního- generátoru 11 přechází na kladnou úroveň, jak je tomu v okamžicích ta, ta, tio. Zvyšování výstupního napětí integrátoru 16 lze ovlivnit vhodným dimenzováním- integrátoru 16 -nebo tvarovacího· obvodu 14, Srovnání signálů C a D ukazuje, že výstupní -napětí integrátoru 16 se udržuje na konstantní úrovni, když má výstupní signál C z tvarovacího -obvodu 14 střední hodnotu, například OV. Při kladných impulsech signálu C se výstupní napětí D integrátoru 16 zmenšuje.

Výhoda tvarovacího obvodu 14 spočívající v -doplnění kladných impulsů předem stanovené délky je zřejmá tehdy, vezme-li se v úvahu přetržení nitě na straně přivrácené pracovnímu stroji. Při přetržení nitě se totiž stroj zastaví a podavač nitě se naplní na horní rozsah b zásoby nitě, což má za následek, že -signál B má neustále kladnou hodnotu. Kdyby se přiváděl přímo do- integrá toru 16, pokleslo by výstupní napětí D integrátoru 16 na nulu. Po· opětném zahájení provozu při stejné spotřebě jako předtím by potom· měl výstupní signál z integrátoru 16 příliš nízkou hodnotu a neodpovídal by spotřebě nitě. Tvarovací obvod 14 zajišťuje, že výstupní signál z · integrátoru 16 se v mezidobí v podstatě nemění.

Výstupní signál z generátoru 20 pilových kmitů je schematicky naznačen průběhem F, Signály D a F se sčítají v součtovém obvodu 18, který vytváří součtový signál, což je na obr. 3d znázorněno přerušovanou čárou d. Tento součtový signál se přivádí na dolní vstup komparátoru C18. Na druhý vstup komparátoru C18 se přivádí vodičem 21 referenční signál.

Má-li signál na vodiči 21 nulovou úroveň, vzniká na výstupu komparátoru C18 kladný výstupní signál vždycky, když druhý vstup komparátoru C18 vede vyšší napětí. Součtový signál se neustále srovnává s referenčním signálem z vedení 21. Zapojení tedy pracuje jako regulační obvod šířky impulsů. Když má referenční signál například úroveň, která je na obr. 3d znázorněna šipkou P, vysílá komparátor C18 výstupní signál vždycky tehdy, · když součtový signál d je větší než tento referenční signál. Z průběhu součtového· signálu je patrné, že výstupní signál z komparátoru · 018 má vysokou úroveň · o to· déle, čím· vyšší je výstupní· napětí D integrátoru 16, protože tím se zvyšuje pilový signál a v důsledku toho má vyšší hodnotu než referenční · signál o příslušně delší dobu. Regulační napětí, které tím vzniká, je schematicky · · znázorněno· průběhem E. Z průběhu E je patrno, že efektivní napětí motoru je vysoké ·' tehdy, když · je vysoký výstupní signál D z · integrátoru 16.

Jakmile· zásoba nitě dosáhne dolního rozsahu a, vznikne · ve vodiči 21 záporný \ impuls. Tím se · zajistí, že druhý vstup komparátoru C18 má neustále vyšší úroveň, · takže během· celé doby záporného impulsu na vodiči 21 vysílá komparátor C18 vyšší výstupní signál E a pohání motor 2 s maximálními otáčkami. To způsobí, že při poklesu zásoby na minimum se zásoba rychle znovu zvětší. Kladný signál na vodiči 21 při maximální zásobě vytvoří naopak kladný referenční signál, takže druhý vstup komparátoru C18, do kterého se přivádí součtový signál d, je zaručeně nižší než referenční signál; v důsledku toho je výstupní signál E z komparátoru C18 udržován na nízké úrovni a udržuje tedy i otáčky motoru na minimální hodnotě. To znamená, že se motor zastaví, aby se nit přestala navíjet.

Jak je· patrno z impulsových diagramů na obr. 3a až f, nastavuje se efektivní napětí motoru na hodnotu, která věrně sleduje skutečnou spotřebu nitě znázorněnou na obr. 3a průběhem A. Vhodným dimenzováním tvarovacího· obvodu 14 a/nebo integrátoru 16 lze jemně nastavovat vliv výstupního signá8 lu integrátoru 16 a tedy součtového signálu d na otáčky.

Na obr. 4 je znázorněn další příklad provedení podle vynálezu. Na rozdíl od prvního provedení jsou snímací prvky 7, 8 a indikační článek 6 nahrazeny analogovým· snímačem 29. Analogový snímač 29 vysílá výstupní napětí, které je úměrné zásobě niti na niťovém bubnu 3. Analogový snímač 29 může být například vytvořen jako potenciometr. S výhodou je upraveno fotoelektrické ústrojí, v kterém se vysílá světelný paprsek na povrch niťového bubnu; niťový buben potom odráží světlo pouze z té části, která není zakryta nití. Odražené světlo dopadá na fototranzistor, přičemž jeho výstupní signál je úměrný zásobě nitě. Výstupní signál analogového snímače 29 se vede vodičem · 30 do proporcionálně integračního regulátoru 31. Druhý vstup PI-regulátoru 31 je napájen přes vodič 32 ze zdroje 33 požadované hodnoty a přivádí se tedy na něj nastavená nebo požadovaná hodnota. Ostatní součásti obvodu odpovídají prvnímu provedení.

Na obr. 5 a 6 je znázorněno graficky, jak oba parametry „zásoba nitě“ a „spotřeba nitě“ ovlivňují otáčky motoru. Na ose Z je vynesena spotřeba nitě, na ose X zásoba nitě a na ose Y otáčky motoru. Obr. 5 přitom odpovídá provedení podle· óbr. 4. · Šrafovanou plochou 35 je naznačena obvyklá regulace. Jak je patrno z obr. 5, je jisté oblasti zásoby nitě přiřazena odpovídající oblast otáček motoru. Jinak řečeno to znamená, · že parametr „zásoba nitě“ a parametr „otáčky , motoru“ leží ve · dvourozměrném prostoru. Na rozdíl od toho zasahuje podle vynálezu do regulace · i parametr „spotřeba nitě“, takže otáčky motoru jsou ovlivňovány jak zásobou nitě, tak skutečnou spotřebou nitě. Jinými slovy lze tuto skutečnost vyjádřit tak, že parametry „zásoba nitě“, „spotřeba nitě“ a „otáčky motoru“ leží v trojrozměrném prostoru.

Útvar 37 na obr. 6 ukazuje příklad, v jakých mezích se mohou pohybovat parametry podle příkladu z obr. 1 a 2. Tak například vede zvyšování hodnoty na ose Z souřadnic ve směru k · vyšší spotřebě nitě při konstantní zásobě, tedy při nezměněné souřadnici X, k příslušně vyšším hodnotám Y, to znamená k vyšším otáčkám motoru. Zobrazení ukazuje názorně, že regulace podle vynálezu umožňuje lepší přizpůsobení na skutečnou spotřebu nitě.

Vynález není omezen na popsané příklady provedení, ale dá se nejrůzněji obměňovat. Jedna z možností obměny spočívá v tom, že se použije měřicího přístroje, který měří skutečnou spotřebu nitě na odtahovací straně niťového· bubnu. Protože toto měření dává přesnou informaci o skutečné spotřebě nitě, to znamená rychlost odtahování, umožňuje tato obměna ještě podstatně přesnější regulaci otáček motoru pohánějícího· buben. Výstupní signál takového měřícího zařízení

2 3 Β - 5 6 lze zpracovávat různým způsobem. Tak například je možné srovnávat počítacím obvodem odtahované množství nitě s navíjeným množstvím nitě, které se dá zjistit z počtu otáček motoru, a tím získat signál reprezentující zásobu nitě; měřicím snímačem lze tedy vyrobit oba signály sloužící k regulaci.

Další možnost v^yho^dnocov^ání si^gn^álu z měřicího snímače spo^čív^á v ^tom^{, ž}e se záso^ba n^itě zjtéťuje ^běžným z^půso^bem a výstupní signál snímače spotřeby nitě se přivádí do regulačního obvodu jako rušivá veličina. Touto poslední modifikací vynálezu se dosáhne optimální regulace otáček motoru.

Claims (5)

PREDMET vynalezu

1. Zařízení k regulaci otáček navíjecího orgánu zásobníku a podavače nitě pro stroje na zpracov^ání v^láke^ opatřené niťovým bubnem pro ^přec^ho^dn^é us^kladněm záso^by nitě, elektromotorem pro pohon navíjecího orgánu, snímacím ústrojím reagujícím na o^kamžitou z^áso^bu ndě na rntovém ^bubnu a ústrojím ke zpracování signálu, které je zapojeno mezi snímacím ústrojím a elektromotorem a vytváří při dolním, horním a středním rozsahu zásoby nitě odlišné hnací signály pro· řízení otáček elektromotoru, vyznačené tím, že ústrojí ke zpracování signálu obsahuje korekční obvod (16), který zaznamenává velikost hnacího signálu, vytvářeného· momentálně ve středním rozsahu (c) zásoby [34] nitě (38), v paměti při opouštění tohoto· rozsahu (c) a koriguje tuto hodnotu během- horního rozsahu (b) a dolního· rozsahu (a) · zásoby (34) nitě (38) směrem· dolů nebo nahoru.

2. ^Zařízení podle bodu 1 vyznačíen^é tm že korekční obvod (16) je tvořen časově závis^lým· řtoirnm ^ústrojím reagupmm na časové interva^ly, bě^hem rnc^hž je zásoba (З⁴) nitě (38) v dolním· rozsahu (a) nebo · v horn^ím rozsahu (b).

3. Zařízení podle bodů 1 nebo 2, vyznačené tím, že korekční obvod (16) je spojen s výstupem tvarovacího obvodu (14), který omezuje na předem stanovené trvání výstupní signály snímacího ústrojí, signalizující horní rozsah (2) zásoby (34) nitě (38).

4. Zařízení podle jednoho· z bodů 1 až 3, vyznačené tím, že korekční obvod je vytvořen jako¹ integrátor.

5. Zařízení podle bodů 1 až 4, vyznačené tím, že ústrojí ke zpracování signálu obsahuje generátor (20) pilových kmitů, jehož výstupní signál se přičítá k výstupnímu signálu z integrátoru (16) v součtovém členu (¹⁸b · a soudový si^gn^ál se odečítá od výstupního signálu snímacího· ústrojí v komparátoru (C18).

6. Zařízení podle bodu 5, vyznačené tím, že kmitočet pilového· napětí leží v rozmezí o^d 5 ^do· ²⁵ Hz.

7. Zařízení podle jednoho· z bodů 1 až 6, vyznačené tím, že snímací ústrojí obsahuje jeden snímač (⁸) pro ^dolní rozsah (a) a jeden snímač (⁷) pro horm rozsa^h (b) zásoby (34) nitě (38).

5 listů výkresů