CS221271B2 - Method and device for weaving - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu tkaní používajícího prošlupů pohybujících se v podélném směru osnovních nití po rovinné dráze, při kterém se na osnovních nitích vytvářejí a udržují prošlupy a tyto prošlupy se pohybují v podélném směru osnovních nití směrem k místu na hotové části tkaniny, kde se přiráží útek, a útkové nitě se zanášejí do těchto pohybujících se prošlupů. Vynález se taktéž vztahuje na zařízení pro provádění tohoto způsobu.

Takový způsob a zařízení jsou popsány v americkém patentovém spise č. 4122 871. Nedostatkem tohoto řešení je to, že pohyb prošlupů vyžaduje současný pohyb zásobních návinů útkových nití synchronizované s pohybujícími se prošlupy. Jinak by vznikalo nebezpečí vzájemného zaplétání útkových nití a poruch v nepřetržitém tkacím postupu.

Uvedený nedostatek odstraňuje vynález, jehož podstatou je, že při shora popsaném způsobu se přední konce útkových nití při zanášení do pohybujících se prošlupů pohybují prošlupy po diagonální přímkové dráze, vedoucí od pevného počátku, ležícího vně prošlupů, přičemž rychlostní složka pohybu předního konce zanášené útkové nitě ve směru podélného dopředného pohybu pohybujících se prošlupů je při průchodu diagonální přímkovou dráhou rovná rychlosti pohybujících se prošlupů ve směru délky osnovních nití.

Toto řešení umožňuje současně využívat výhod plynoucích z pohybu prošlupů při současném zanášení útku, a výhod, které poskytuje v tkalcovství běžné řešení, kdy se pracuje s fixními náviny útkové nitě. Oproti způsobu podle shora uvedeného amerického patentu je možno zjednodušit ovládání tkacího procesu i zařízení pro jeho provádění tím, že odpadá ústrojí pro souběžné vedení zásobních návinů spolu s místy maximálního otevření prošlupu. Dosáhne se tak vysoké produktivity tkaní v důsledku možnosti vysílat další útkově nitě do pásma tvorby tkaniny v rychlém sledu za sebou, a to bez potřeby vodit zásobní náviny útkové nitě souběžně s pohybujícími se předními konci těchto nití, zanášenými do prošlupů.

Vynález se taktéž vztahuje na zařízení pro provádění uvedeného způsobu, zahrnující prošlupotvorný mechanismus pro udržování prošlupů a vedení misi... jejich maximálního otevření po rovinné dráze, zahrnující vodítka pro vedení prostředků pro zanášení útkové nitě prošlupem, ústrojí pro zanášení útkové nitě, zahrnující vysílací mechanismus prostředků pro zanášení útkových nití, umístěný v přívodním pásmu útkových nití vně pásma tvorby tkaniny, a držák zásobních návinů útkové nitě, který je podle vynálezu vůči vodítkům pohyblivého mechanismu pro udržování prošlupů upevněn, přičemž dále podle vynálezu ústrojí pro zanášení útkových nití zahrnuje podávači ramena, umístěná mezi držákem zásobních návinů a vodítky pohyblivého mechanismu pro udržování prošlupů vně pásma tvorby tkaniny, a uložená pohyblivě po dopředně dráze, jejíž konec je spojen ' s jejím počátkem navracení dráhou, různou od dopředně dráhy podávačích ramen.

Podle jednoho ’ provedení vynálezu, při kterém je jako zanášecího prostředku použito skřipců, je mezi počátek dopředně dráhy podávačích ramen a okraj pásma tvorby tkaniny vložen směrový synchronizátor pohybu zanášecího prostředku s pohybem vodítek pohyblivého mechanismu pro udržování prošlupů, tvořený vysouvatelným prvkem, pohyblivým kolmo na směr vystřelování skřipců, který je kolmý na směr osnovních nití, přičemž přijímání stanice skřipců na protilehlé straně pásma tvorby tkaniny je spojena s vystřelovacím mechanismem skřipců, ležícím mezi držákem zásobních návinů · a počátkem dopředně dráhy podávačích ramen, navracecím ústrojím ’ pro vracení skřipců, a navracení dráhou, procházející mimo rovinu pásma tvorby tkaniny.

Vysouvatelný prvek je s výhodou tvořen řadou posuvných vodicích destiček, uspořádaných rovnoběžně se směrem osnovních nití, a připojených k poháněcímu systému, synchronizovanému s pohonem vodítek pohyblivého mechanismu pro udržování a vedení prošlupů.

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popise na příkladech provedení s odvoláním , na připojené výkresy, ve kterých značí:

obr. 1 půdorysný .celkový pohled na systém pro zanášení útku do pohybujících se prošlupů podle vynálezu, obr. 2 schematické znázornění nepohyblivého přiváděcího stanoviště, zahrnujícího napínací ústrojí a kompenzátory, obr. 3 boční pohled na , prohazovací hlavu použitou v zařízení podle vynálezu, obr. 4 perspektivní pohled na část zařízení, ukazující podávači rameno pro zavádění útkové nitě do skřipce člunku a vystřelovací mechanismus, obr. 5 boční pohled na pohyblivá a pevná vodítka synchronizátoru, použitého podle vynálezu, obr. 6 boční pohled na detail jednoho z přiváděčů útku podle vynálezu, obr. 7 boční pohled na zvedací čepový mechanismus pro zdvíhání útkové nitě nad prohazovací hlavu, .

obr. 8 boční pohled · na schematicky znázorňující vzájemné polohy přiváděčů útku a vodítek zařízení podle vynálezu, obr. 9 půdorysný pohled na ovládací ústrojí pro· ovládání pohybu přiváděčů útku a vodítek zařízení podle vynálezu, obr. 10 řez rovinou 10—10 z obr. 9, zná zorňující detaily uspořádání vaček a snímačů pro ovládání pohybu přiváděčů útku a vodítek, obr. 11 řez rovinou 11—11 z obr. 9, znázorňující detail uspořádání vačky a snímače pro ovládání pohybu přiváděčů útku a vodítek zařízení podle vynálezu, obr. 12 boční pohled na přijímací stanici skřipců na druhé straně pásma tvorby tkaniny, přijímací a zastavující skřipce po jejich výstupu z pohybujících se prošlupů, obr. 13 řez znázorňující detail jednoho ze záchytných členů skřipců na uvedené přijímací stanici, obr. 14 boční pohled, s částečným oddělením některých částí pro názornost, ukazující podrobnosti pro vracení skřipců z přijímací stanice na opačnou stranu pásma tvorby tkaniny na místo, kde se do skřipců znovu zavádí útková nit, obr. 15 boční pohled znázorňující druhé provedení vynálezu se znázorněním stanic pro vystřelování a přijímání skřipců, obr. 16 půdorysný pohled na druhé provedení vynálezu, znázorňující ovládací ústrojí pro pohybování přiváděči útku vzhledem k pouzdrům pro vystřelování a přijímání skřipců, obr. 17 schematický boční pohled na vzájemné polohy přiváděčů útku, použitých ve druhém provedení vynálezu, obr. 18 detailní pohled znázorňující prostředek pro otevírání a zavírání čelistí skřipců v jednom z přiváděčů útku podle druhého provedení vynálezu, a obr. 19 perspektivní pohled, znázorňující detail skřipce použitého ve druhém provedení vynálezu.

Na obr. 1 je znázorněno celkové schéma zařízení podle vynálezu v jeho příkladném provedení. Zařízení je obecně označeno jako zařízení 10 a sestává z následujících základních součástí. , V levé části obrázku je schematicky přívodní úsek 12, odkud , je vedena útková , nit ze zásobních návinů 50 na podávači úsek · 14 zahrnující podávači · ramena 18, . 20, 22, 24 . pro vedení útku ze zásobních návinů ke skřipcům 16. Zařízení dále zahrnuje · vysílací úsek , 26, z něhož , jsou vystřelovány , skřipce pásmem tvorby tkaniny P, jímž se pohybují prošlupy osnovních nití. Vysílací úsek 26 zahrnuje vystřelovací mechanismus 28 skřipců 16 a směrový synchronizátor skřipců s pohybem vodítek 44 pohyblivého mechanismu pro udržování prošlupů, tvořený vysouvatelným prvkem 30. V pásmu , tvorby tkaniny P se pohybují prošlupy 34, 36, 38 prošlupového systému 32, kterými vystřelované skřipce 16 procházejí. Na druhé straně pásma tvorby tkaniny P je umístěna přijímací stanice 40 pro přijímání a zastavování skřipců 16 po jejich průchodu pohybujícími se prošlupy. Přijímací stanice 40 je spojena s navracecím ústrojím 116 pro vracení skřipců 16, které je spojeno s vysílacím úsekem, 26 navracecí dráhou D. Ta to navracecí dráha 192 prochází mimo rovinu pásma P tvorby tkaniny.

Za chodu zařízení je útková nit přiváděna od přívodního úseku 12 k podávacím ramenům ^{18, 2}0, ^{22, 24, k}teré ^post:upně ^před^ávaj^{í útk}ovou nit do ^kaž^dého s^křipce ¹6, ^který je přiváděn na vysílací úsek 26 pro vystřelování _ skřipců 16. Vystřelovací mechanismus ²8 vystíehije postu^pn^ě za se^bou skři^pce 16 se zavedenou útkovou nití přes vysouvatelný prvek 30 směrového synchronizátoru pohybujícími se prošlupy 34, 36, 38. V důsledku toho v kterémkoli daném okamžiku ukládají nejméně dva skřipce 16 útkovou nit do pohybujících se prošlupů, a činí tak během celé doby, po kterou procházejí těmito pohybujícími se prošlupy. Na druhé straně pásma P tvarby tkaniny jsou skřipce 16 přijímány a zastavovány na přijímací stanici 40.

Jak je nejnázorněji patrno z obr. 1, pracuje prošlupový systém 32 s útkovými nitěmi 42 a zahrnnuje vodítka 44, které vymezij ^po^hyblⁱvé ^prcslupy ^{34, 36, 38} a ^dále paprsky pro přirážení útkových nití. Způsob vytváření prošlupů 34, 36, 38 je podrobněji popsán ve zmíněném americkém patentová s^pise č. ⁴ l²² 871 stejně jato i způsob jejich udržovtoí a ^poh^ybov^ání směrem ^k místu 48 hotové tkaniny, kde se přiráží útek. Jak je znázorněno na obr. 1, jeden skřipec ¹6 .zanáší ^úttovou mt do ^pros^lu^pu ^36, zatímco druhý současně ukládá útkovou nit do ^pro^šlu^pu ^38, a to z^sobem, který bu^de dále vysvětlen.

Na obr. 2 je znázorněn detail ústrojí pro ^přivátom někohka Otových mtí a pro ovládání jejich napětí. Jak je z obrázku patrno, obsahuje tento úvodní ^úsek ¹² nepohybh vé držáky zásobních . návinů 50, ze kterých se odvíjí ^út'tové n^{itě 52} do na^prnacích ^a brz^dicíc^h ústrojí^ ^56, a o^dtu^{d do} tomp^enza^čních sestav ⁵⁴ z^půsohem obvyklým u stav^ů se skři^pcovými ^člunk^y. PM ^po^dáv^ání útkových nití 52 do ^po^dávač^ích ramen ^{18, 20, 22} nebo 2⁴ je ta^k . na^pětí ntíě senzeno a ovtedáno tak, aby mohlo v potřebné míře vyrovnat jakékoli povolení. Každé z podávačích ramen 18, 20, 22 nebo 24 táhne útkovou nit z je^jího otoovídajtotoo ztoobmho návmu ⁵⁰ a dopravuje ji ke skřipci 16.

Na obr. 3 a 4 jsou znázorněny podrobnosti vysílacího úseku 26 pro přijímání a vystřetevání s^kři^pce ¹⁶ a jeto vysbetovad mechanismus 28. Ja^k je znázorněno na obr. 1 je na v^ysílacím úseto 26 umísttoo nosto rameno ⁸0, otto^ uto^to na hřídeh ^{82, k}teré ^převá^dí skn^pec ¹⁶ z plmcí poto^hy, v^yzna^čen^é tečtované do v^třetevací poloh^ ztozorněto ^plnou ^čarou. ^Zařízení pro uvádění skřipců do plnicí polohy nosného ramene je znázorněno na obr. 14 a bude popsáno níže.

Vystřelovací mechanismus zahrnuje vystřelovací rameno ^{90, kt}eré se dám ototo hřídele 92 a nese na svém horním konci prohazovací hlavu 94 pro zabírání do zadního konce skřipce 16 a jeho vystřelování. Jak je nejnázornějⁱ zí^jmé z obr. 3^, vrc^{h p}rohazovací hlavy 94 neleží výše než skřipec 16 a nach^ází se v jpodstete ve stojto výšce^, . a to z důvo^ ^který toto vysvětlen dále.

Jak je patrno z obr. 1, otočí se pro . zavedení útkové nitě do skřipcového člunku 16 v jeho vystřelovací poloze vzhůru čep 84 a zasune se do otvoru 16a skřipce pro zabírání do zabíracích členů 16b a jejich oddělování od sebe, čímž se otevřou čelisti 16c skřipce 16 proti přítlaku pružiny, který jinak zavírá čelisti 16c skřipce po vytažení čepu 84 z dvoru 16a.

Na obrázku 6 je znázorněn ve zvětšeném měřítku bokorysný detail jednoho z podávačích ramen 18 pro předávání a vedení útkové nitě 52 ze zásobních návinů k čelistím Ш sk^ři^pce ¹6. ^pod^ávačⁱ rameno ¹⁸ otoahuje čelisti 18a pro uchopení útkové nitě, které jsou vystaveny působení pružiny, a vodítka 18b, okolo kterých útková nit probíhá. Dále je podávači rameno 18 opatřeno otvorem 18c pro vsunutí otevírače 86 čelistí 18a (viz obr. lj, který tyto čelisti uvádí do jejich otevřené polohy.

^Za choto zařízený ja^k je znázortono na ^obr. 1 jsou čehstí ¹⁸a (obr. 6] ^podávacíto ramene ¹⁸ uzavireny a nesou dtovou nit ⁵² do polohy mezi otevřenými čelistmi 16c skřipce ¹⁶. Čelisti ¹⁸a ^po^dávamho ramene ¹8 jsou potom otevřeny otevíračem 86 čelistí a čep . 84 se vysune ze skřipce 16, takže čeHstí Uc s^křipce ¹⁶ jsou uzavřen^y a svírají mezi sebou útkovou nit 52. Podávači rameno přitom zastavuje svůj pohyb na časový totorval ^pd^řebný ^pro ^pře^dám úftu ^skři^pci.

Jakmito se sknpec ¹⁶ , otočtí na vysílací úsek 26, a jakmile byla do něj jedním z podávačích ramen 18, 20, 22 nebo 24 vložena útková nit, . je skřipec 16 připraven pro to, alby byl prohazován vystřelovacím mechanismem 28. Vystřelovací mechanismus 28 se otočí dopředu a vystřelí skřipec 16 do vysouvatelného prvku 30 směrového synchronizátoru pohybu vodítek 44 a skřipce ^{16, kt}erý uděluje skn^pci ^{16 p}oh^yb do strany a tedy . rychlostní složku ve směru pohybu prošlupů, synchronizovanou při vstupu do . pro^šlu^pů s jejtoh ^podélným ^pohytom. Vysouvatelný prvek 30 . zahrnuje řadu pevnýc^h vodicích destiče^{k 100} a řadu ^posuvných vodicích destiček 102, která se pohybují vzhledem k pevným vodicím destičkám 100 a vymezují dráhu pohybu, po které je skřipec 16 vystřelován. Jak je znázorněno na obr. 1, jsou posuvné vodicí dessičky 102 částí synchronizačního bloku 104, který je posouván do strany hnacími hřídeli 106. Hnací hřídele 106 jsou připojeny ke hnacímu bloku 108, který se otáčí klikovým ramenem 111 a uděluje tak vysouvatelnému prvku 30 pohyb do strany. Hnací hřídele 106 procházejí nepohyblivým ložiskem 112, opatřeným vodítky 114 pro vedení pohybu hnacích hřídelů 106. Klikové rameno 111 tak působí relativní pohyb posuvných vodicích destiček 102 vůči pevným vodicím destičkám 100 sm-ěrem do strany.

Uvedené hnací ústrojí posuvných vodicích destiček 102 je připojeno k poháněcímu systému PS, schematicky vyznačenému na obr. 1, synchronizovanému s hnacím ústrojím vodítek 44 prošlupového systému 32.

Jak je nejlépe patrno z obr. 5, zahrnují pevné vodicí destičky 100 zadní stěnu 100a, a posuvné destičky 102 mají též zadní stěnu 102a. Jak se posuvné vodicí desetičky 102 pohybují vpřed vzhledem k pevným vodicím destičkám 100, pohybují se příslušné zadní stěny 100a, 102a do vzájemně slícované polohy. Pět ze sedmi posuvných vodicích destiček 102 je opatřeno příslušnými čelními stěnami 102b tak, že každá následující stěna 102b ve směru pohybu skřipce 16 je blíže k zadní stěně 102a a spolupůsobí tak při vymezování zužující se dráhy pro přijímání skřipce 16 a pro · udělování tomuto skřipci pohyb do strany před tím, než je vystřelován do pohybujícího se prošlupu 34.

Při výhodném provedení vynálezu je část čelní svislé stěny 80a nosného ramene 80 odstraněna, takže když skřipec 16 minul tuto stěnu 80a, bude jeho nos v oblasti poslední pevné vodicí destičky 100 vysouvatelného prvku 30. V tomto okamžiku uvede vysouvatelný prvek 30 posuvné vodicí destičky 102 do pohybu do strany, takže vnitřní stěny 102a posuvných vodicích destiček 102 zaberou do skřipce 16 a udělí mu pohyb do strany pro synchronizování jeho pohybu s podélným pohybem pohybujícího se prošlupu 34. Posuvné vodicí destičky 102 začnou svůj pohyb do strany vzhledem k pohybu skřipce předtím, než skřipec 16 zcela vstoupil do vysouvatelného prvku 30, takže když stěny 102a posuvných vodicích destiček 102 zabírají do skřipce 16, pohybují se pohyblivá vodítka · do strany při požadované rychlosti, takže skřipci je udělována požadovaná rychlost lbočním směrem, která bude synchronizovat jeho pohyb s pohybem prošlupu 34.

Nyní bude s odvoláním na obr. 1 a 7 popsán pohyb a činnost podávačích ramen 18, 20, 22, 24. Každé podávači rameno se pohybuje po v podstatně uzavřené dráze 110 (jak je patrno z obr. 1) a sleduje pohyb do strany vůči vystřelovací dráze jemu přidruženého skřipce 16, takže rychle se pohybující skřipec 16 může volně táhnout útkovou nit odpovídajícím pohybujícím se prošlupem. Podávači rameno· udržuje útkovou nit přímo za skřipcem a v ose· s ním při jeho bočně vychýleném pohybu v průběhu jeho průchodu pohybujícími se prošlupy. Skřipec 16 tvorby tkaniny, a to přes to, že· se jeho· přední konec pohybuje v důsledku dodané podélné rychlostní složky po diagonální přímkové dráze. Každé podávači rameno tak pokračuje ve svém bočním pohybu a v pohylhu směrem k pásmu P tvorby tkaniny a sleduje jemu odpovídající prošlup · 34, 36 nebo 38 a skřipec 16, zatímco příslušný skřipec 16 prochází · jemu odpovídajícím prošlupem a vystupuje ze vzdálenější strany . prošlupu. Zde je zastavován · a lehce podpírán dále útku je seřizováno kompenzační sestavou 54 a napínacím a brzdicím ústrojím 56, jak bylo výše vysvětleno. · Přesněji řečeno, jak je zřejmé z obr. 1, když se skřipec 16 nachází na vysílacím úseku 26, přivádí do něj podávači rameno 18 útkovou nit. Skřipec 16, který byl před tím vystřelen do pohybujícího se prošlupu 36, je sledován podávacím ramenem 20 po předním úseku uzavřené dráhy 110. Podobně skřipec 16, který byl vystřelen ještě dříve, již v podstatě prošel prošlupem 38, a je sledován podávacím ramenem 22 při jeho pokračujícím pohybu po dopředném úseku uzavřené dráhy 110, který bude dále označován jako dopředně dráha 110a. Je třeba si přitom povšimnout toho, že při pohybu podávačích ramen 20, 22 po dopředně dráze 110a je útková · nit umístěna na přední straně těchto přiváděčů útku, takže vedou útkové nitě do sledování pohybu skřipců a pohybujících se prošlupů směrem do strany, přičemž rychlost pohybu podávačích ramen a útkových nití do strany je synchronizována s pohybem pohybujících se prošlupů a skřipců ve směru osnovních nití.

Jak je patrno z obr. 1, je podávači rameno 22 před koncem · dopředně •dráhy 110a uchopeno svěrným členem 187 a pohybuje se rovnoběžně s osnovními nitěmi směrem k místu 48 na hotové tkanině, kde se přiráží útek. Útková nit, která je držena svěrným členem 187, je v poloze, v níž může být uchopena čelistmi podávacího ramene, které jsou pro uchopení útkové nitě ovládány čepem 189. Jak je dobře známo, pohybuje · se čep 189 vratným pohybem v načasovaném sledu, takže čelisti podávacího ramene uchopí útkovou nit před jejím přestřižením. Potom je útková nit přestřižena nožem · 188 a je držena v . krátké vzdálenosti za prošlupu pomocí svěrného členu 187. Na druhé straně stavu je umístěn druhý svěrný člen 186 pro sevření druhého konce útkové nitě po uvolnění ze · skřipce. Svěrné členy 187, 186 potom· pokračují ve svém· pohybu směrem k hotové části tkaniny synchronizované s útkem při postupujícím přirážení, a mohou spolupůsobit se zahrnovacím ústrojím pro zahrnování konců útkové nitě známým způsobem.

Jak je patrno z obr. 1, pohybuje se ustupující podávači rameno 24, držící · po odstřižení konec útkové nitě, spojený s jednou ze zásobních cívek, po vratném · úseku uzavřené dráhy 110, dále označovaném jako navracecí dráha 110b, · směrem od pohybujících se prošlupů. Současně jak podávači rameno 24 ustupuje po navracecí dráze 110b směrem k zásobním cívkám, kompenzační sestava 54 · vyrovnává vznikající uvolňování napětí v útkové niti. Podávači · rameno 24 pokračuje ve svém zpětném' pohybu po navracecí dráze 110b, jak ' je znázorněno na o^bráz^ku, a při r^yc^hlosti ^potře^bné ^k tomu, aby se dostal do polohy pro přivádění útku do dalšího skřipce 16, který je uváděn na v^ysí^lac^í úsek 26.

Z uvedeného je zřejmé, že ve znázorněném systému vždy dva ' skřipce 16 jsou v akttvní ^po^loze^, ve ^které zandej ^útkovou nit: do pohybujících se prošlupu, v daném případě prošlupu ^36, 38, ^pnčem^ž systém v^yužívá, jak znázorněno, čtyř podávačích ramen a ^čt^yř z^ásobmch návrnů. Je zréjmé ^že podle vynálezu je možno použít většího počtu aktivních skřipců. Je jen potřebné upravit přívodní systém pro to, aby byl schopen obsluhovat větší počet skřipců, a to tím, že se přidap da^í pod^ávačí ramena a dateí z^ásobní cívky.

S odvoláním na obr. 7 bude dále vysvětlena činnost vodítka 120 útkové nitě, umístěného mezi vysílacím úsekem 26 a vysouvatelným prvkem 30, které jsou znázorněny na obr. 1. Vodítko 120 útkové nitě je zdvíháno vačkou 122 přes kladku 124 a vedení ¹²⁶. ^Vodít^ko ¹²⁰ je zdvteeno právě poté^, co Mem n^ěj ^pro^šel ' s^křipec ¹⁶ a ^prohazovac^í hlava 94 se posunula do své nejsnazší přední polohy. Vodítko 120 lehce zdvíhá útkovou nit, takže se posouvá při současném po^hybu o^dpovídajíc^ího podávarího ramene skřipce a vodítek 44 pohybujícího se prošlupu do strany nad prohazovací hlavou 94, a nemůže ' tedy dojít ke kolizi útkové řitě v úseku mezi podávacím ramenem a skřipcem s touto prohazovací hlavou. Vodítko 120 zůstává ve své zdvižené poloze nad prohazovací hlavou 94, dokud prohazovací hlava ⁹⁴ nemine toto vodítoo l²⁰ pn sv^ém vratném pohybu do své prohazovací polohy pro vystřelovám da^too skřtyce ¹⁶.

Na obr. 9 je znázorněno každé z podávačfc^h ' ramen ^{18, 20, 22, 24} v ^půdor^yse se svým připojením k odpovídajícím ovládacím tyčím, které vyvolávají jejich pohyb po přís^lušřýc^h uzavřených drahách. ^Z obráz^ku je ^pře^dev^ším ^patrno^, že ^ísl^rá ov^ládac^í tyče podávačích ramen 20, 22 jsou opatřeny zalomeními 20a, 22a, takže jejich pohyb po příslušných uzavřených drahách nevyvolá vzájemnou kolizi nebo kolizi s ovládacími tyčemi 118, 124 dalších podávačích ramen ^{18, 24}. Pro vytoučerí vzájemn^{é k}ohze mezⁱ příslušnými ovládacími tyčemi a řitěmi každého z podávačích ramen při pohybu těchto ramen po jejich drahách navíc slouží ovládací zařízení, které bude dále popsáno, a které má za úkol ovládat pohyb každého z podávačích ramen. Podávači ramena 20, 22 se pohybují ve v podstatě vodorovné rovině. Podávači rameno 18, které je při pohybu po dopředně dráze 110a ve v podstatě vodorovné rovině, se naproti tomu při svém vratném po^hybu po navracel dréze U0b vysouvá rad svou pracovní rovinu. Podávači rameno 2⁴ se též při svém poh^ybu po do předně dráze 110a pohybuje se v podstatě vodorovné rovině, avšak po té se při svém vratném pohybu po navracecí dráze 110b pohybuje směrem dolů pod svou pracovní rovinu. Tímto způsobem je vyloučena vzájemř^á kohze mezi jednothvými ovtédammi ^ty^čemⁱ a ř^itěm^{i k}a^ždé^ho z ^pod^ávačích ramen.

Z obr. 9 je patrné ovládací zařízení pro ovládání pohybu každého z podávačích ramen ^{18, 20, 22, 24 p}o ^přís^lu^šřých ^drah^ác^h a v rovinách způsobem popsaným v předchozím o^dstavct Jak je zřejnté z o^br. ⁹ a z dalšího obr. 10, je pohyb ovládacích tyčí 118, 120, 122, 124 směrem vpřed a vzad, vyznačený dvojsměrnou šipkou 130, ovládán vačkou 128. Vačka 128 ovládá pohyb vačkových kladek 118a, 120a, 122a, 124a, které jsou otáčivě spojeny s odpovídajícími táhly ¹¹⁸^ ¹²⁰b, ¹²²^ ¹²⁴^ ^ka^ždé otáčiv^ě uloženými všechna v bodě 132. Jak je z obr. 9 patrné, jsou každé ze jmenovaných táhel otáčivě připojeno k odpovídající z ovládacích tyčí 118, 120, 122, 124.

Jak je též znázorněno ra obr. 9 a 11, jsou ovládací tyče 118, 120, 122, 124 ovládány rovněž řadou odpovídajících vaček 140, a to bočním směrem, znázorněným dvojsměrnou šipkou 142. Vačky 140 zabírají do vačkových kladek 118c, 120c, 122c, 124c, které jsou ^kaž^dá ot^áčiv^ě spojeny s odpovídajtómi ovládacími tyčemi 118, 120, 122, 124 pro ovládání pohybu příslušných podávačích ramen do ' strany. Ovládací tyče jsou přitom opatřeny podélnými štěrbinami, umožňujícími jejich relativní pohyb vůči sestavě vaček 140.

Podávači ramena 18, 14 jsou kromě toho nucena pohybovat se směrem do roviny výkresu a ven z této roviny působením vaček ^144, nejnfcorn^ ^patrrých z této rovmy ^působerím vaček 144, nejnázorrěji patrných z obr. 11. Popsaným ovládacím zařízením je tak vyloučena vzájemná kolize mezi odpovídajícími ovládacími tyčemi a řitěmi a je jím ovládán pohyb podávačích ramen ve všech třech směrech, a to při načasování vůči sobě navzájem.

Na obr. 12 je znázorněn detail přijímací stanicemi 40 pro přijímání a zastavování skřipců 16 při jejich výstupu z odpovídajících prošlupů 34, 36, 38. Přijímací ' stanice zahrnuj’e řadu záchytných členů 160 pro přijímání a zastavování skřipců. 16. Záchytné členy 160 jsou upevněny ra obíhajícím dopravníku 162, který se pohybuje synchronizované s pohybujícími se prošlupy 34, 36, 38, a přijímají skřipce 16 při jejich výstupu z téchto ^pros^lupů. ^Na o^br. ¹² jsou zn^ázorř^ěn^{y h}nac^í hndeté 34a ^pro ^poh^{yb p}rc^šlupu ³⁴. Pod záchytnými členy 160 je uložena dvojice rovno^běžných kotéjrnc ^164, v^jějfcfch na tyto záchytné členy 160 v průběhu celého průchodu skřipce 16 prošlupem brzdný účinek, takže 'stroj může být zastaven v kterýkoli o^kamžik ^po tom^, co s^křipec b^yl v^ystře221271 len, a přitom je stále v činnosti pro- přijmutí skřipce.

Podrobnosti záchytných členů 160 Jsou lépe patrné - z obr. 13. Každý záchytný člen 160 obsahuje pouzdro- 166 pro přijetí a zastavení skřipce- 16. Spodní stěna- 168 pouzdra 166 vytváří brzdnou plochu, do které zabírají kolejnice 164. Stupeň brzdného účinku může být seřízen. Kolejnice 164 jsou . za tímto účelem připojeny k dolnímu opěrnému členu 172, upravenému pro zasunutí závitovaných členů 174 s navlečenými pružinami 176. V případě potřeby tak seřízením závitovaných členů 174 může být nastavena síla brzdného působení kolejnic- 164- na spodní stěnu 168 pouzdra 166.

Jak ukazuje nejnázorněji obr. 12, jakmile jsou záchytné- členy 166 uvedeny - otočením dopravníku 162 do' polohy nad kolejnice 164, vyvinou- tyto -kolejnice 164 brzdný účinek na záchytné členy - 160, -takže tyto členy přijímají a zastavují skřipce 16 po jejich výstupu z pohyblivých prostupů, jak Je znázorněno na obr. 13, může se skřipec 16 pohybovat dále za pouzdro 166, takže jeho nosová přední část vyčnívá- z tohoto pouzdra 166, jak je vyznačeno čerchovanou čarou. Skřipec 16 je potom vratným' ramenem 178, ovládaným vačkou - 180, - zatlačován zpět do pouzdra 166, takže je v něm umístěn ve správné poloze. Jak je patrno z - obr.- 12 i 13, zasune se potom do otvoru 166a vytvořeného. - ve- stropní části pouzdra 166- otáčející se kolo 182,- opatřené trny 184. Při správném umístění skřipce 16 v pouzdře 166- se trn 184 též zasune do- otvoru 16a v vtomto skřipci 16, čímž uvolní čelisti 16c a tím i útkovou nit ze skřipce 16.- Trn 184 přitom uvolňuje útkovou nit ze skřipce 16 právě poté, co svěrný člen 186 (víz obr. 1} uchopil tuto nit.

Při pokračujícím otáčivém- pohybu dopravníku 162, jak- je patrné z obr. 12, se- záchytné členy 160 pohybují -směrem od kolejnic 164- a velikost tlaku působícího- na- spo.dní část 168 pouzdra 166 - tak klesá a pouzdro. 166 -se pak pouze uplatňuje tak, že drží skřipec 16 v záchytném členu 160. S pokračujícím pohybem dopravníku 162 se skřipce· 16 pohybují se záchytnými - členy 160 do polohy, kde dvojice otáčivých ramen 190 postupně za sebou vyhazuje· skřipce 16 ze záchytných členů 160. Jak je nejlépe patrno- z obr. 13, otáčivá ramena 190 - zabírají do přední a zadní části skřipce 16, které- vyčnívají z pouzdra 166. Jak ukazuje obr.- 12, jsou v tomto bodě skřipce 16 dopravovány do spadiště 192, odkud se- vracejí na vysílací úsek 26.

Způsob vracení skřipců ze spadiště 192 na vysílací -úsek 26 je podrobně znázorněn na obr. 14. Skřipec 16, který leží ve sloupci u dna spadiště 192, je zachycován jedním ze řady vačkovitých výběžků 194, osazených na řetězovém dopravníku 196, který- dopravuje skřipce - 16 na prohazovací stranu stavu. Zde je skřipec 16 - ukládán na dno - zásobníku 198. Sloupec skřipců 16 - v zásobníku 198 je . posouván vzhůru vačkou 200, čímž je umož12 něno, aby navrácený skřipec 16 zaujal svou polohu na dně zásobníku 198. Na vrchu zásobníku 198 zabírá do nejhořejšího skřipce 16 vratně- se- pohybující rameno 202,- ovládané klikou 20'4, a to- v časové závislosti na otáčivém pohybu nosného ramene 80, aby se- umožnilo vsunutí skřipce 16 do nosného ramene 80,- když je toto rameno ve své dolní krajní poloze. Nosné rameno 80 se tak potom otáčí vzhůru se skřipcem 16, který tak dopravuje do- jeho- výchozí polohy na vysílacím úseku 26.

Popsaná ústrojí a prvky zařízení, umožňující dopravu- skřipců od -okamžiku jejich vyjímání z pouzder- 166 až po vsunutí do nosného ramene 80, tvoří výše uvedené navra- cecí ústrojí 116- a navraeecí dráhu D, schematicky vyznačené na obr. 1 a uvedené v obr. 1 a uvedené v úvodní části popisu, vysvětlující princip zařízení podle vynálezu.

Když- nosné rameno 89 -dopraví skřipec- 16na vysílací úsek 26, jak- je znázorněno na obr. 1, čep 84- otevře· čelisti 16c skřipce 16 pro vložení útkové nitě- z podávacího ramene. Když jsou nosné rameno- 80 a skřipec - 16 v této- prohazovací poloze, připravené pro vystřelení, je - podávači rameno v poloze - pro vsunutí konce útkové- nitě mezi čelisti 16c, načež se čep 84 zatáhne a umožní, aby čelisti 16c sevřely útkovou nit ve skřipci 16. Potom otevře otevíráš 86 čelisti podávacího ramene, takže· skřipec 16 je připraven pro vystřelení přes vysouvatelný prvek 30 synchronizátoru PS a do jednoho z pohybujících se- prošlupů 34, 36- nebo 38,- jak bylo popsáno výše.

Na obr. 15 je- znázorněno obměněné provedení zařízení podle vynálezu pro zanášení útku v tkacfm stavu s pohyblivými prošlupy, obecně označeného jako zařízení 210. V tomto provedení je synchronizátor řešen ve formě otáčejícího se- dopravníku 212, jehož- pohyb je synchronizován s pohybem pohyblivých prošlupů prošlupového systému 32*. pro- jednoduchost jsou součásti zařízení podle tohoto provedení, které· jsou podobné- součástem v předchozím zařízení, označeny stejnými vztahovými značkami, opatřenými indexovou čárkou. Na výstupní straně prošlupového systému 32* - s pohyblivými prostupy - jsou umístěny dopravníky 212, opatřené- řadou pouzder 166* pro příjímání skřipců 16‘ vystupujících z prošlupů prošlupového systému 32‘, přičemž tato pouzdra 166‘ se - též uplatňují pro vystřelování skřipců 18‘ pohybujícími se prošlupy. Za tímto účelem prostřídaná pouzdra 166 na každém· dopravníku 212 působí vystřelování skřipce 16‘, zatímco zbývající pouzdra 166* přijímají a zastavují skřipce 16*, které byly- vystřeleny zdopravníku na druhé straně 'prošlupového systému 32*.

Jak je znázorněno na obr. 15, obsahuje- zařízení vystřelovací mechanismus 28‘, který vystřeluje skřipec 16* - z - pouzdra - 166* na druhou stranu prošlupového systému 32*,- takže je přijímán stejným pouzdrem 166‘, uloženým na do^pravníku 212 na druhé straně sta vu. Pro brz^dné ^působern na ^pouz^dra 166‘ stau^ží vac^ky ¹B4‘, ^kter^é ta^k umo^ňujT, a^by pouz^dra ¹66^í mo^hla pnjímat sknpce ¹6‘ a zastavovat je. ^Po přijet^í sknpce ¹B^{Í p}ouz^drem ¹B6‘ ^pevná va^čka ^posune ^skři^pec 16' ^do správn^{é p}olo^{hy p}ro zasunuH trnu ¹84‘, ^který uvolituje úteovou nit ze s^kri^pce ¹6‘ poté, co sv'^ěrný taen 187' tuto nit sevřel· Na druhé straně stavu slouží ke svírání útkové n^itě svárný taen 1⁸6‘ spolu se svěrnými čelistmi přivaděče nitě. Nit je pak stříhána o^ovídapmm nožem ¹⁸⁸‘, umísténým na druhé straně stavu.

Na obr. 16 je v půdoryse znázorněn do^pravní^{k 2}1² s ^pouzdr^{y 1}6⁶' na něm utoženýmⁱ, a ^po^dávačí ramena l⁸', 2!0‘, 22' a ²⁴' útkových nití, která jsou ovládána tak, že pracují podobným způsobem jako u prvního provedení. Poté, co je útková nit odstřižena, ^po^dávačí ' rameno ²²' se zatétoe z ^pouz^dra ¹⁶6\ a pouzdro ^po^kra^čuje ve sv^ém ^po^hybu s dopravníkem 212. Na dně dopravníku je umístěna neznázorněná pevná vačka, která ^posouvá ^předm nosovou ^čás^{t s}kři^pce ¹⁶' ^do s^právn^{é p}oto^hy v ^pouz^dře ¹⁶⁶\ ^ta^kže je skřipec připraven pro přijetí útkové nitě z dalšího podávacího ramena, aby pak mohl být vystřelen do jednoho z pohybujících se ·pro^šlu^pů. Zatmco se skři^pec ¹⁶' ^poh^yhuje mezi polohami A a B, jak je znázorněno na olbr. 16, dochází k přesunu útkové nitě z podávamho ramene 18* do tolioto s^křipce ¹⁶‘, a to způsobem, který bude blíže vysvětlen s poukazem na obr. 18 a 19.

Jak je též zřejmé z obr. 16, sleduje podávači rameno poté, co skřipec byl vystřelen, pohyb tohoto skřipce, a vstupuje do pouzdra ¹⁶⁶' (vⁱz ^pod^ávačí rameno 2D\ ^částe^čn^ě zasunuté do je^dnoho .z ^pouzder ¹⁶6'j. Při ^pokračujícím pohybu spolu s dopravníkem 212 ^dotéva ^po^kračuje toto ^po^dávačⁱ rameno ²0' v ^da^lším zasouvám ^do ^pouzdra ¹6⁶', až dospěje ^do poto^hy znázortoné pro ^po^dávačí rameno ²²'. D^říve^, než v^ša^{k p}od^ávačí rameno 22' ^dos^pěje do této potohy sevře se sv^ěrný ^člen ¹⁸6' ^pro uctopem jednoho ^konce ^útkov^é rnté, ja^{k by}lo uve^deno vý^ · a toHstí ^po^dávamho ramene ²²' se ^též sevřou aby uchopily útkovou nit na druhém konci, takže může být přestřižena. Je třeba přitom mít na zřeteli, že k sevření dochází poté, co skřipec byl zachycen a posunut do své správné polohy a útková nit byla správně napnuta. Jakmile je útková nit přestřižena, podávači rameno ²²' se m^ůže vrátit po své u zavřené dráze, jak je znázorněno podávacím ramenem ²⁴\ až dos^áhne privodmho úseku, ^kde je ^konec úttové rnté zavá^děn ^do ^dal^šího skn^pce ¹⁶\ ja^k je znázorněno podávacto ramenem ¹⁸'.

Je téeba poznamenal že ^pouz^dra ¹66' obsahuj^í zabírata taeny vyhtoající z vtestních pouzder, takže zabírají do přiváděče út^ku v ^pr^ůběhu jejmh zasouvám ^do ^pouzder ¹⁶⁶'. ^Zabírací ^člen^{y 167}' té^{k pů}so^bí, že ^podávači ramena se otáčejí vzhledem ke svým o^ovMajtam ovtadacun ^tymm ¹¹⁸‘, ¹²0\ 122' a 124'.

^Na obr. ¹⁷ jsou ^po^dávačⁱ ramena 20', ²²' a ²⁴' znázorn^ěna v Mmm poMedu, ab^y byly patrné jejich vzájemné polohy. Jak je zřejmé z dalších obr. 18 a 19, zahrnuje každé z .podávačích ramen ovládací člen 220 ^pro otevírám a svírám ^čelist^í přfe^nOřio podávacího ramene. Jak je z obrázků zřejmé, pracuje podávači rameno, např. podávači rameno ¹⁸' tok že zav^ádí úlovou nit ^do slípce M' seshora. Ovl^ata ^člen ²²⁰ se otočí o 90° a je připojen ke hřídelíku 222, který otáčí vačkovým členem 224. Vačkový člen 224 po tom, co byl pootočen ovládacím členem 220, otevře čelisti podávacího ramene 18⁵ za s^polu^prace s otevhámm ^čelis^tí sknpce ¹⁶\ ta^kže ťiteovou nit je možno přivádět do tohoto skřipce. Ovládání ovládacího ^členu ²²0 je v^yvo^láv^áno pfeobemm vhod · ného pevného vačkového členu, který není ve výkresech znázorněn.

Jak ukazuje obr. 19, vsouvá se otevírač ⁸⁴' čelistf do s^křipce ¹⁶' a otevně jeto čelisti, aby bylo možno do něj zasunout útko vou nit .z ^pod^ávac^ího ramene ¹⁸'. Jakmité je nit do^pravena do s^křipce ¹⁶\ je tento skři^pec ^připraven ^k tom^ aby Ьу¹ vý^še v^ysv^ětleným způso^bem v^ystřeten v^téetovacrn mechanismem ²⁸' z ^pouzdra ¹⁶⁶'.

Z uvedetoho je zrejmp ze v drutom provedení vynálezu procházejí v kterémkoli daném ^časovém o^ka.mži^ku tři sknpce ¹⁶' pohybujícími se ^pro^šlu^py. Dva sknpce lbyl^y v^ystřeleny z dopravníku 212 · na jedné straně stavu, a třetí skřipec je vystřelen z dopravníku 212 na · druhé straně stavu. Je samozřejmé, že počet skřipců, které procházejí v kterémkoli časov^ém olkamžteu pr^oš^<upy^, se mů^že zvý^šovat: vytvořenfa rozdHného ^časového sledu jejich poh^yíu. Kromě toho m^ůže být také prohazovací hlava na jedné straně posunuta vzhtédem ^{k p}rohazovam hlavě na druhé straně stavu, takže obě prohazovací hlavy mohou současně vystřelovat skřipce do rozdílných pohybujících se prošlupů.

Vynález není omezen na popsaná provedený até m^ůže ^íý^t podro^ben o^bměnám^, .zřejmým odborníkům. Stejně tak mohou být v rámci vynálezu použity pouze některé z jeho znaků bez odpovídajícího použití dalších znaků.

Claims (4)

1. Způsob tkaní používající prošlupů pohybujících se v podélném směru osnovních nití po rovinné dráze, při kterém se na osnovních nitích vytvářejí a udržují prošlupy a tyto prošlupy se pohybují v podélném směru osnovních nití směrem k místu na hotové části tkaniny, kde se přiráží útek a útkové nitě se zanášejí do každého z těchto pohybujících se prošlupů, vyznačený tím, že přední konce útkových nití se při zanášení do těchto prošlupů pohybují prošlupy po diagonální přímkové dráze, vedoucí od pevného počátku, ležícího vně prošlupů, přičemž rychlostní složka pohybu předního konce zanášené útkové nitě ve směru podélného dopředného pohybu pohybujících se prošlupů je při průchodu diagonální přímkovou drahou rovná rychlosti pohybujících se prošlupů ve .směru délky ošnovních nití.

2. Zařízení ' pro provádění způsobu podle bodu 1, zahrnující prošlupotvorný mechanismus, pohyblivý mechanismus pro udržování prošlupů a vedení míst jejich maximálního otevření po rovinné dráze, vodítka pro vedení prostředků pro. zanášení útkové nitě prošlupem, ústrojí pro zanášení útkové nitě, vysílací mechanismus prostředků pro zanášení útkových nití, umístěný v přívodním pásmu útkových nití vně pásma tvorby tkaniny, a držák zásobních návinů útkové nitě, vyznačené tím, že držák zásobních návinů (50) útkové nitě je vůči vodítkům (44) pohyblivého mechanismu pro udržování prošlupů upevněn, a ústrojí pro zanášení útkových nití zahrnuje podávači ramena (18, 20, 22), umístěná mezi držákem ’ zásobních ná-

VYNÁLEZU vinů (50) a vodítky (44) pohyblivého mechanismu pro udržování prošlupů vně pásma (P) tvorby tkaniny, a uložená pohyblivě po doipředné dráze (110a), jejíž konec je spojen s jejím počátkem navracení drahou (110b), různou od dopředně dráhy (110a) podávačích ramen (18, 20, 22, 24).

3. Zařízení podle bodu 2 používající jako zanášecího prostředku skřipců, vyznačené tím, že mezi počátek dopředně dráhy (110a) podávačích ramen (18, 20, 22, 24) a okraj pásma (P) tvorby tkaniny je vložen směrový synchronizátor pohybu zanášecího prostředku s pohybem vodítek (44) pohyblivého mechanismu pro udržování prošlupů, tvořený vysouvatelným prvkem (30), pohyblivým kolmo na směr vystřelování skřipců, který je kolmý na směr ošnovních nití, přičemž přijímací stanice (40) skřipců na protilehlé straně pásma tvorby tkaniny ' (P) je spojena s vystřelovacím. mechanismem (28) skřipců, ležícím mezi držákem zásobních návinů (50) a počátkem dopředně dráhy (110a) podávačích ramen (18, 20, 22, 24), navracecím ústrojím (116) pro vracení . skřipců, a navracecí drahou (192), procházející mimo rovinu pásma (P) tvorby tkaniny.

4. Zařízení podle bodu 3 vyznačené tím, že vysouvatelný prvek (30) je tvořen řadou posuvných vodicích destiček (102), uspořádaných rovnoměrně se směrem ošnovních nití, a připojených k poháněcímu systému (PS), synchronizovanému s pohonem. vodítek (44) pohyblivého mechanismu pro udržování a vedení prošlupů.