CS219019B1 - Směs pro výrobu rukavic máčením - Google Patents

Abstract

Vynález se týká směsi na bázi polyvinylchloridu k výrobě rukavic, zejména rukavic s vnitřní textilní vložkou, máčením. Dosud se jako' základ těchto past používá vysoce viskozní polyvinylchlorid, příp. s malým množstvím polymeru o nízké viskozitě. Jeho solvatace je tak rychlá, že znemožní nežádoucí proniknutí směsi textilem. Dosažení dostatečně rychlé solvatace u polymerů o nízké viskozitě je možné při použití větších množství rychle solvatujících změkčovadel, což se však projeví jejich zvýšenou migrací ve výrobku. Tyto nedostatky nevykazují směsi k máčení na bázi nízkoviskózního polyvinylchloridu, jejichž podstatou je, že obsahují na 100 hmotnostních dílů polymeru 100—130 hmotnostních dílů změkčovadel a 1—20, s výhodou 3—10 hmotnostních dílů účinného solvatačního činidla, kterým je glykoléter obecného vzorce HO—(CH2)X—OR, kde x je celé číslo od 2 do 6 a R je alkylová skupina s 1—4 atomy uhlíku. Příkladem použitelných solvatačních činidel je etylénglykolmonoetyléter, etylénglykolmonoetyléter a etylénglykolmonobutyléter.

Description

Vynález se týká složení směsi pro výrobu rukavic z polyvinylchloridu máčením.

Rukavice z polyvinylchloridu vyrobené máčením nalézají uplatnění převážně jako pracovní rukavice pro mokré a chemické provozy, kde se osvědčuje jejich výborná odolnost vůči roztokům kyselin a některým typům organických rozpouštědel. Vzhledem k dlouhodobému používání je nutné z hygienických 'důvodů vyrábět tyto rukavice s podkladovou textilní vložkou na bázi bavlny. Konstrukční skladbě rukavic je pak přizpůsobena technologie máčení.

Pro výrobu rukavic je známa a používána technologie teplého máčení, která spočívá v tom, že kovová nebo jiná (porcelánová, dřevěná) forma s nasazenou textilní podšívkou se vyhřeje na 150—180 °C a pak se bezprostředně rychle ponoří do připravené polyvinylchloridové směsi a pomalu se vysouvá tak, aby postupně docházelo) ke stékání a odkapání přebytečné pasty. Při ponoření vyhřáté formy s textilní podšívkou nastává v bezprostředním okolí formy urychlená solvatace pasty, takže nedochází k penetraci pasty podšívkou a přilepení na formu. Po odkapání přebytečné pasty je forma s lícovým nánosem na textilní podšívce vystavena žělatlnačním teplotám 180—200 stupňů Celsia, pak ochlazena a rukavice jsou separovány od formy.

Používaná technologie je velmi citlivá na složení plastisolu, ale především na druh použitého polymeru. V současné době se používá vysokoviskózní polymer s velkou citlivostí na solvataci vlivem zvýšené teploty, případně jeho kombinace s minimálním množstvím nízk oviskó, zní ho polymeru.

Praxe ukazuje, že pro účely máčení lze za nízkoviskózní polymery považovat ty, jejichž viskózita za daných podmínek je nižší než 10 000 mPa.s, ostatní polymery se považují za vysokoviskózní. Tento polymer dává při vysokém měkčení vysokoviskózní pasty, které vykazují nízkou stabilitu viskozity.

Plastisol připravený z tohoto polymeru vyhovuje však bez výhrad technologii máčení. Solvatace pasty během ponoření předehřáté formy a bezprostředně poté je natolik rychlá, že nedojde k penetraci textilní podšívkou a přitom není nutné používat přídavek rychlesolvatujících změkčovadel jako dibutylftalátu nebo butylbenzylftalátu. Ostatní nízkoviskózní emulzní nebo mikrosuspenzní polymery v kombinaci s čistým dioktylftalátem dávají sice vhodnou viskozitu pasty pro máčení, ale solvatace pasty po ponoření formy s textilní podšívkou je pomalá, takže dochází k penetraci pasty podšívkou a přilepení na formu.

Vhodným složením směsi změkčovadel, tj. použitím asi 50 °/o rychlosolvatujícího dibutylftalátu v kombinaci s dioktylftalátem lze sice nastavit rychlost solvatace pasty tak, aby nedocházelo k penetraci pasty podšívkou, na druhé straně ale dochází k vysokému nárůstu viskozity během skladování pasty, což značně omezuje použití v provozních podmínkách. Mimo to se použití zvýšeného množství těkavějšího dibutylftalátu projevuje u finálních výrobků zvýšenou migrací spojenou se ztužováním výrobku.

Účelem vynálezu je tedy nalézt vhodné složení směsi polyvinylchloridu pro máčení při použití běžných nízkoviskózních polymerů tak, aby byly odstraněny výše uvedené nevýhody.

Bylo zjištěno, že tento požadavek splňuje směs, jejíž podstatou je, že obsahuje na 100 hmotnostních dílů polyvinylchloridu o viskozitě 500—1500 mPa.s a K hodnotě 65— —75, 100—130 hmotnostních dílů změkčovadel ftalátového typu a dále 1—20, s výhodou 3—10 hmotnostních dílů solvatačního činidla, kterým je glykoléter obecného vzorce HO—(CH₂)_x—OR, kde x je celé číslo od 2 do 6 a R je alkylová skupina s 1—4 atomy uhlíku.

Vhodnost laboratorně připravovaných polyvinylchloridových směsí pro máčení byla ověřována srovnáváním měření časového nárůstu viskozity při teplotě 60 °C a smykové rychlosti 24,3 s^_1. Jako vyhovující srovnávací standard byla použita směs vysokoviskožního polymeru v kombinaci s nízkoviskózním polymerem, která je ověřena v dlouhodobém provazu. Viskozitní měření byla prováděna v minutových intervalech po dobu 15 minut.

Vzhledem k výše popsané charakteristice teplého máčení je rozhodující dosažení co možná nejvyšší viskozity v prvé minutě měření a pak další strmý nárůst. Při měření viskozity standardní směsi bylo dosaženo v první minutě hodnoty viskozity 1100 mPa.s a další časový nárůst vyjádřený směrnicí přímky k = 0,7,

Hodnota počáteční viskozity v první minutě a směrnice přímky nárůstu viskozity tvoří základní veličiny, které určují vhodnost směsi pro technologii teplého máčení. Při dosažení stejných nebo vyšších hodnot obou veličin lze s vysokou pravděpodobností předpokládat vhodnost směsi pro technologii máčení, tedy skutečnost, že pasta nebude penetrovat textilní podšívkou.

Pomocí této metody bylo zjištěno, že těkavé organické látky na bázi glykoléteru například etylénglykolmonometyléter, etylénglykolmonoetyléter a etylénglykolmonobutyléter vykazují ve směsi s primárními změkčovadly dioktylftalátem a dibutylítalátem synergický účinek ve smyslu urychlení solvatace polyvinylchloridové pasty vlivem zvýšené teploty. Použití některé z těchto glykoléterů, s výhodou však etylénglykolmonoetyléteru v pastách umožňuje připravit vyhovující směs pro technologii na bázi nízkoviskózních polyvinylchloridových polymerů s minimálním množstvím dibutylftalátu jako rychle solvatujícího změkčo219019

S β

vadla, které má jinak ve větším množství nepříznivý vliv na stabilitu viskozity a v konečném výrobku se projevuje zvýšenou migrací. Část nízkoviskózního polymeru lze i při použití látek na bázi glykoléteru nahradit ve směsi plnicím suspenzním polymerem.

Na objasnění vynálezu uvádíme několik příkladů složení směsi při použití nízkoviskózního polyvinylchloridu a některého z glykoléterů a srovnání se standardní recepturou na bázi vysokoviskózního polymeru. Viskozita uváděná jako charakteristika jednotlivých polymerů je uváděna vždy jako viskozita plastisolu připraveného ze 100 hmotnostních dílů polyvinylchloridu a 100 hmotnostních dílů dioktylftalátu měřena ihned po> namíchání při 25 °C a smykové rychlosti 24,3 s^_1.

Příklad 1

Složení standardní srovnávací receptury polyvinylchlorid vysokoviskózní, K hodnota 72, viskozita 35 300 mPa.s polyvinylchlorid nízkoviskózní, K hodnota

68, viskozita 680 mPa.s dioktylftalát epoxybutylester mastných kyselin komplexní barnatokademnatý stabilizátor titanová běloba viskoizita 60/1 v mPa.s k

Příklad 2 polyvinylchlorid nízkoviskózní, K hodnota

70, viskozita 1313 mPa.s dioktylftalát dibutylftalát epoxybutylester mastných kyselin komplexní barnatokademnatý stabilizátor titanová běloba etylénglykolmonoetyléter viskozita 60/1 mPa.s k

Směsi uvedené v jednotlivých příkladech byly připraveny stejným způsobem zamícháním všech složek v rychlomíchačce při 500 ot/min. Jednu hodinu po namíchání 'směsi byla výše popsaným způsobem změřena viskozita směsi při 60 °C a smykové rychlosti 24,3 s¹ a nárůst viskozity v minutových intervalech po dobu 15 minut. Rozhodující hodnota viskozity v první minutě měření je dále označována jako viskozita 60/1 a nárůst viskozity jako směrnice přímky k (hodnoty ve 2. ‘sloupci v příkladech 2—9). K porovnání účinnosti jsou uvedeny i hodnoty viskozity stejných směsí bez solvatačního činidla na bázi glykoléteru (hodnoty v 1. sloupci v příkladech 2—9). Uvedená množství složek se rozumějí ve hmotnostních dílech.

100

1100

0,7

100 <500 <0,3

100

1450

1,0

Příklad 3 polyvinylchlorid nízkoviskózní, K hodnota

70, viskozita 1313 mPa.s dioktylftalát dibutylftalát epoxybutylester mastných kyselin komplexní barnatokademnatý stabilizátor titanová běloba etylénglykolmonoetyléter viskozita 60/1 v mPa.s k

100

550

0,54

100

1340

1,4

Příklad 4 polyvinylchlorid nízkoviskózní, K hodnota

70, viskozita 1313 mPa.s 100 dioktylftalát 80 dibutylftalát 30 epoxybutylester mastných kyselin 16 komplexní barnatokademnatý stabilizátor 1 titanová běloba 1 etylénglykolmonoetyléter — viskozita 60/1 v mPa.s 500 k 0,32

Příklad 5 polyvinylchlorid nízkoviskózní, K hodnota

70, viskozita 1313 mPa.s 100 dioktyliftalát 75 dibutylftalát 25 epoxybutylester mastných kyselin 16 komplexní barnatokademnatý stabilizátor 1 titanová běloba 1 etylénglykolmonoetyléter — viskozita 60/1 v mPa.s 700 k 0,44

Příklad 6 polyvinylchlorid nízkoviskózní, K hodnota

70, viskozita 1313 mPa.s 80 polyvinylchlorid suspenzní K hodnota 65 20 dioktylftalát 70 dibutylftalát 30 epoxybutylester mastných kyselin 16 komplexní barnatokademnatý stabilizátor 1 titanová běloba 1 etylénglykolmonoetyléter — viskozita 60/1 v mPa.s <500 k <0,3

P ř í k 1 a d 7 polyvinylchlorid nízkoviskózní, K hodnota

66, viskozita 1266 mPa.s 100 dioktylftalát 75 dibutylftalát 25 epoxybutylester mastných kyselin 16 komplexní barnatokademnatý stabilizátor 1 titanová běloba 1 etylénglykolmonoetyléter — viskozita 60/1 v mPa.s 750 k 0,45

100

1450

1,0

100

1500

2,00

1200

0,89

100

2100

0,81

Příklad 8 polyvinylchlorid nízkoviskózní, K hodnota

71, viskozita 891 mPa.s 100 dioktylftalát 75 dibutylftalát 25 epoxybutylester mastných kyselin 16 komplexní barnatokademnatý stabilizátor 1 titanová běloba 1 etylénglykolmonoetyléter — viskozita 60/1 v mPa.s 800 k 0,48

100

4150

0,67

Příklad 9 polyvlnylchlorid nízkoviskózní, K hodnota

71, viskozita 891 mPa.s diokitylftalát dibutylftalát epoxybutylester mastných kyselin komplexní barnatokademnatý stabilizátor titanová běloba etylénglykolmonobutyléter viskozita 60/1 v mPa.s k

100	100
80	80
20	20
16	16
1	1
1	1
—	10
500	1500

<0,3 1,3

Claims (2)

1. Směs pro výrobu rukavic máčením obsahující polyvinylchlorid, změkčovadla, stabilizátory, pigmenty a případně další přísady, vyznačená tím, že obsahuje na 100 hmotnostních dílů polyvinylchloridu o viskozitě 500—1500 mPa.s a K hodnotě 65—75, 100— —130 hmotnostních dílů změkčovadel ftalátového typu a dále 1—20, s výhodou 3—10 hmotnostních dílů solvatačního činidvynalezu la, kterým je glykoléter obecného vzorce HO—(CH₂)_X—OR, kde x je celé číslo od 2 do 6 a R je alkyiová skupina s 1—4 atomy uhlíku.

2. Směs podle 'bodu 1 vyznačená tím, že jako solvatační činidlo obsahuje sloučeninu ze skupiny zahrnující etylénglykolmonoetyléter, etylénglykoilmonometyléter a etylénglykolmonobutyléter.