CS216586B1 - způsob přípravy technického metyletylketoximu - Google Patents

Abstract

Způsob přípravy technického metyletylketoximu spočívá v tom, že se do roztoku hydroxidu sodného v etanolu přidává vodný roztok síranu nebo hydrochloridu hydroxylaminu a metyletylketon. Směs se zahřeje na teplotu varu a refluxuje po dobu přítomnosti nezreagovaného ketonu v reakční směsi. Potom se oddestiluje etanol a po ochlazení se horní vrstva produktu oddělí.

Description

Vynález se týká způsobu přípravy technického metyletylketoximu získávaného reakoí metyletylketonu ae síranem', ne hydroohloridem hydroxylaminu.

Technický metyletylketoxim je používán jako antioxidační prostředek určený k zabránění vzniku škraloupu během skladování u nátěrových hmot na vzduohu schnoucích, které zasychají oxi^olymeračním meohanismem.

Jedná se především o alkydové a olejové nátěrové hmoty. MecUaniemus jeho působení spočívá přibližně v tam, že během skladování nátěrové hmoty váže do komplexu přidané katalyzátory pro urychlení zasychání barviv, například soli kobaltu, a naopak při provedení nátěru z vrstvy barvy dokáže snadno vytékat a tím uvolní do té doby v komplexu vázaný katalyzátor, který potom může plnit svou funkci.

Způsobů přípravy této sloučeniny je známo několik.,Hějběžnější je nekatalyzovaná příprava oximů, tj. reakoe metyletylketonu z roztokem volného hydroxylaminu bez přídavku kyseliny nebo zásady. Báze ee uvolní nejčastěji z hydrochloridu hydroxylaminu přídavkem ekvivalentního množství hydroxidu alkalického kovu nebo alkoholátu, popřípadě suspendovaným uhličitanem sodným nebo draselným přímo ve směsi metyletylketonu a soli hydroxylaminu. Pro uvolnění volné báze byl použit i roztok^ oo tanu sodného. V laboratorním měřítku bývá používáno i velmi energické oximační činidlo, kterým je roztok hydroxylaminhydroohloridu v pyridinu.

U katalyzované reakoe bylo použito samotné soli hydroxylaminu v alkoholu, ve vodě nebo v kyselině octové, někdy i za přídavku minerální kyseliny.

V kyselém prostředí bývá reakce prováděna i pomocí roztoku hydroxylamindisulfonanu sodného vzniklého reakci dusitanu sodného kysličníkem siřičitým.

Vzhledem k poměrně dobré reaktivitě metyletylketoximu je průběBívšeoh těchto reakoí poměrně dobrý, potíže jsou pouze s homogenizací reakční směsi během reakoe. Určité technické potíže nastávají při izolaci produktu. Metyletylketoxim je převeden buď extrakcí do vhodného rozpouštědla, z něhož je izolován následující frakční destilací, nebo je prováděna přímá, nejlépe vakuová, rektifikaoe oelé reakční směsi. Vzhledem k vyšěí teplotě varu'metyletylketoximu oproti dalším reakčním složkám (alkohol, voda), je produkt oddestilován jako poslední, přičemžzz roztoku vyloučené, při reakci vzniklé anorganické soli, většinou diorid nebo síran alkalického kovu, průběh destilace podstatně snižují a musí být ještě před destilací z větší části odstraňovány, například filtrací na vakuové nuči.

Nyní bylo nalezeno, že novou technologií podle vynálezu lze metyletylketoxim připravit mnohem jednodušeji, odpadají problémy s izolací produktu a získaná látka bez dalšího čištění destilací vyhovuje použití ve výrobě barev a nátěrových hmot. Podstata nové technologie spočívá v tom, že ee do předloženého 2 až 25% hmot. roztoku hydroxidu sodného v 70 až 100 % hmot. etanolu při teplotě 0 až 30 °C postupně přidává vodný roztok soli hydroxylaminu a metyletylketon v množství 80 až 100 % ekvivalentů soli hydroxylaminu.

Směs se zahřeje na teplotu varu a potom refluxuje po dobu přítomnosti volného nezreagovaného ketonu v reakční směsi, což trvá zhruba asi 2 hodiny. Po skončení reakce ae z reakční směsi oddestiluje etanol a po oohlázení na teplotu 10 až 40 °C se horní vytvořená vrstva produktu obvyklým způsobem oddělí od spodní vrstvy odpadních vod.

Předložený roztok hydroxidu sodného v etanolu je obvykle připravován smísením provozního ooa 30% vodného roztoku hydroxidu sodného s etánolem za chlazení. Rozpouštění šupinkového hydroxidu Bodného ve zředěném etanolu je pracnější a pomalejší. Etanol použitý při výrobě prvé šarže je v dalěíoh nahrazen již oddeatilovaným etanolem získaným v průběhu výrobního postupu z reakční směsi. Tento destilát obsahuje navíc ještě malá množství vody, metyletylketonu a metyletylketoximu. Vzhledem k tomu, že etanol není při reakoi spotřebován, stačí při výrobním procesu pouze nahrazovat nepatrné úbytky vzniklé jeho ztrátami při výrobě. V samostatném výrobním postupu jeho přítomnost v reakční směsi zajišťuje průběh reakce v homogenní fázi*

Tedy mnohem rychleji a bez větších nároků na míchání. Koncentrace hydroxidu sodného v etanolu je volena optimálně kolem 10 % hmot., v praxi je vhodné například použít přídavku 25 % obj, vodného roztoku hydroxidu

Bodného o koncentraci c, (NaOH) 10 mol/1.

Sůl hydroxylaminu je přidávána do etanolického louhu zpravidla ve formě nasyceného vodného roztoku, i když je možné dávkovat i řídkou suspenzi nerozpuštěné soli v nasyceném roztoku. Celkové množství vody v reakční směsi je vhodné volit tak, aby po oddeetil&vání etanolu po skončení oximaoe vznikl téměř nasycený roztok vzniklé anorganické soli, tj. síranu nebo chloridu sodného, který potom tvoří spodní odpadající vrstvu v reakční nádobě. Jestliže je množství vody v reakční směsi příliš velké, vznikají ztráty rozpouštěním produktu v těchto odpadníoh vodách, naopak při malém celkovém obsahu vody dochází k vyloučení krystalků těchto solí z roztoku, což může způsobit technické potíže při oddělování obou kapalných vrstev.

Níže uvedený příklad ilustruje provedení podle vynálezu.

Příklad provedení

V 800 dílech obj. etanolu je za chlazení rozmícháno 200 dílů obj, roztoku hydroxidu sodného o koncentraci _c (NaOH) 10 mol/1. Při teplotě 20 °C je do této směsi přidán roztok 140 dílů hmot. hydroxylaminhydrochloridu v 500 dílech hmot, vody a ihned přidáno 170 dílů obj. metyletylketónu a eměs je během 1 hodiny zahřáta až na teplotu varu. Při této' teplotě je směs refluxována ještě další 2 hodiny a poté je ze směei oddestilováno 830 dílů obj. destilátu obsahujícího převážně etanol. Destilát se použije v další operaci namísto nasazovaného etanolu. Fo oddestilování je reakční směs ochlazena na teplotu 20 °C, přepuštěna 'do děličky, spodní vrstva obsahující roztok chloridu sodného je odpuštěna a zblylá vrchní vrstva jě tvořena prakticky čistým metyletylketoxiÉem. Výtěžek produktu je kolem 170 dílů hmot., tj. kolem 98 % teorie.

Claims (1)

1. Způsob přípravy technického metyletylketoximu z metyletylketónu a soli hydroxylaminu, vyznačený tím, že se do 2 až 25 % 'hmot. roztoku hydroxidu sodného v 70 až 100 % hmot. etanolu při teplotě 0 až 30 °C postupně přidává vodný roztok síranu nebo hydrochloridu hydroxylaminu a metyletylketon v množství 80 až 100 % ekvivalentů soli hydroxylaminu, směs se zahřeje na teplotu varu a refluxuje po dobu přítomnosti nezreagovaného ketonu v reakční směei, poté se oddestiluje etanol a po ochlazení na teplotu 10 až 40 °C se horní vrstva produktu oddělí.