CS214898B2 - Stroj pro podélné rozřezávání pásů - Google Patents

Description

Vynález se týká stroje pro podélné rozřezáváni pásů, zejména uspořádání jeho podávačích válců.

(sou známy stroje pro rozřezávání měkkých surovin, jako kůže, pryže a podobně, s nekonečně obíhajícím nožem.

U těchto strojů je nůž veden bez jakékoliv vůle vodicími lištami, jejichž délka odpovídá v podstatě pracovní šířce stroje, přičemž se surovina, která se má rozřezat, přivádí do úrovně ostří nekonečně obíhajícího pásového nože s dvěma proti sobě se otáčejícími, nad sebou ležícími podávacími válci. Oba podávači válce jsou za tímto účelem uloženy kolmo k řezné rovině nastavitelně závitovým vřetenem. Mimoto je dolní válec za účelem vyrovnání možné nerovnosti suroviny, která se má podélně rozříznout, ještě přitlačován zespodu k surovině. Aby bylo možno nastavit náběžnou vzdálenost potřebnou k bezvadnému rozříznutí a přísunu suroviny mezi ostřím nože a přítlačnými body ležícími kolmo po obou stranách suroviny na horním a dolním přítlačném válci a tím zabránit úchylce pásového nože, je třeba, aby byly podávači válce nastavitelné i rovnoběžně s řeznou rovinou a aby byla potřebná poloha zjistitelná. Je to žádoucí případ od případu podle tloušťky a stupně tvrdosti materiá2 lu, který má být rozřezán, přičemž když se zmenšuje tloušťka materiálu, zmenšuje se i náběhová vzdálenost, jíž je třeba pro optimální rez. Posunutí podávačích válců se při současném zajištění optimálního nastavení náběhové vzdálenosti provádí známým způsobem, a to vložením distančního pouzdra nebo podobného prvku mezi připevňovacími přírubami podélných os podávačích válců a pevným připevňovacím bodem na tělese stroje.

U jiného známého provedení je dolní podávači válec uložen pružně na výkyvné pá ce, jejíž bod otáčení leží pod pásovým nožem. Nevýhoda tohoto uspořádání spočívá v tom, že odpadávají-li tlustší třísky, je pásový nůž v tagenciálním bodě dolního válce nepřípustně zatížen. K rozřezávání tenkých surovin, jejichž tloušťka je menší než 1 mm, se užívá místo horního podávacího válce lineárního vedení.

U všech těchto známých rozřezáváních strojů s pásovým nožem je možno odříznutých třísek, které jsou při rozřezávání vynášeny vzhůru, použít buď jako hotových výrobků bez jakéhokoliv dalšího opracování, nebo jako polotovarů, vyžadujících ještě opracování. Naproti tomu se třísek odpadávajících dolů buď používá přímo jako odpadu, nebo se tyto třísky dále rozřezá214898 vají a používá se jich jako suroviny k dalšímu zpracování. Přitom je nevýhodné, že vyjímání třísek odpadávajících dolů do nádrže, umístěné pod strojem, je zdlouhavé a obtížné.

Úkolem vynálezu je uložení podávacího válce u rozřezávacího stroje s pásovým nožem tak, aby byly shora zmíněné nedostatky známých zařízení odstraněny, zejména aby bylo znemožněno nežádoucí zatížení ostří pásového nože odříznutými třískami bez zdlouhavého vyměňování a montování rozpěrných pouzder a podobných prvků, potřebných k nastavení optimální náběhové vzdálenosti. Dále má vynálezu umožnit za účelem usnadnění dalšího rozřezávání třísek, která dosud padaly dolů, orientaci těchto třísek vzhůru.

Vytčený úkol řeší u stroje pro podélné rozřezávání pásů s dvěma podávacími válci, uspořádanými nad sebou a uloženými na konci výkyvných pák, a s nekonečně obíhajícím pásovým nožem vynález, jehož podstata spočívá v tom, že výkyvné páky jsou uloženy překřížené, přičemž bod otáčeení výkyvné páky pro dolní podávači válec je uložen nad řeznou rovinou a bod otáčení výkyvné páky pro horní podávači válec je uložen pod řeznou rovinou. K podstatě vynálezu též náleží, že body otáčení, popřípadě těžiště překříženě uložených pák leží vzhledem k řezné rovině u výkyvné páky horního podávacího válce v myšlené rovině vystupující z horní řezné plochy pásového nože a u výkyvné páky dolního podávacího válce v myšlené rovině vystupující z dolní řezné plochy pásového nože. Podstatu vynálezu tvoří ještě další význaky. Kruhové oblouky opisované body otáčení horního a dolního podávacího válce se stýkají na myšlené kolmici, vztyčené na horní a spuštěné z dolní řezné plochy ostří pásového nože. Vzdálenost mezi ostřím pásového nože a dosedacím bodem horního podávacího válce na povrch horní třísky se rovná tloušťce horní třísky a vzdálenost mezi ostřím pásového nože a dosedacím bodem dolního podávacího válce na povrch dolní třísky se rovná tloušťce dolní třísky, přičemž ostré úhly, které svírají myšlené roviny vystupující z horní a dolní řezné plochy pásového nože s řeznou rovinou, jsou stejně veliké a rovnají se úhlům, které s řeznou rovinou svírají horní a dolní řezná plocha. Poměr vzdáleností bodů otáčení obou podávačích válců od ostří pásového nože z jedné strany a od řezné roviny z druhé strany je funkcí poloměrů, v nichž se vykyvují výkyvné páky.

Výhoda uspořádání podle vynálezu spočívá v tom, že se ostří pásového nože odlehčuje od odříznutých třísek, čímž se zvyšuje jeho výkon, snižuje se jeho opotřebování a odpadá potřeba rozmanitých prvků pro nastavování optimální náběhové vzdálenosti. Uspořádáním a uložením podávačích válců podle vynálezu odpadá též potřeba sběrných nádrží na třísky padající dolů, ježto tyto třísky jsou nyní usměrněny směrem vzhůru.

Další význaky a výhody jsou blíže patrny z výkresu, na němž je znázorněn příklad jednoho provedení. Na výkreesu značí obr. 1 schéma nepřípustného zatížení pásového nože třískami při známém uložení podávačích válců u stroje pro podélné rozřezávání pásů, obr. 2 je schéma zatížení pásového nože třískami při uložení podávačích válců podle vynálezu u strojů pro podélné rozřezávání pásů.

Stroj pro podélné rozřezávání pásů sestává, jak známo, z horního podávacího válce 1 a z dolního podávacího válce 2, mezi nimiž prochází surovina 3, která má být rozřezána, a to mezi středem 4 horního podávacího válce 1 a středem 5 dolního podávacího válce 2, přičemž oba válce leží axiálně nad sebou (obr. lj. V trojúhelníku mezi body E—A—B se úhel rovná 90° a v trojúhelníku G—A—C se úhel fi₂ rovná rovněž 90°, a to u daných úhlů «j a a₂, které svírají myšlená rovina 70, vystupujíc! z horní řezné plochy 7, a myšlená rovina 80 dolní řezné plochy 8, vystupující z ostří (A), s řeznou rovinou x—x. Úhly a_t a a₂ jsou s výhodou stejně veliké. Tříska S₃ se dotýká horního podávacího válce 1 v bodě D. V pravoúhlém trojúhelníku E——B—A je vzdálenost mezi body D a bodem A větší než vzdálenost mezi bodem E a bodem B. Stejně je v pravoúhlém trojúhelníku C—G—A vzdálenost mezi bodem F a ostřím A pásového nože větší, než vzdálenost mezi bodem G na dolním podávacím válci 2 a bodem C na pásovém noži 6. Tím tlačí tříska S₃ a S₂ nepřípustně na pásový nůž 6 v bodě Bav bodě C.

Aby se zabránilo zatížení pásového nože 6 v bodě B třískou o tloušťce S₃ a v bodě C třískou o tlouštce S₂, je nutné, aby se alespoň vzdálenost xa, to jest střed 4 horního podávacího válce 1 a střed 5 dolního podávacího válce 2 k ostří A pásového nože 6, zvětšila u horního podávacího válce Γ na vzdálenost xa_L a u dolního podávacího válce 2‘ na xa₂ a tak se dosáhlo nejkratšího spojení mezi bodem H a ostřím A pásového nože 6 u podávacího válce Γ a nejkratšího spojení mezi bodem Y a ostřím A pásového nože 6. Úhly /₂ ^a 72*, které svírají po přesunutí horního podávacího válce 1 a dolního podávacího válce 2 o vzdálenost xa, od ostří A pásového nože 6 spojnice A4‘, to jest spojnice bodu otáčení, popřípadě těžiště 4‘ horního podávacího válce 1, s myšlenou rovinou 70 vystupující z horní řezné plochy 7 ostří A, a spojnice A5‘, to jest spojnice bodu otáčení, popřípadě těžiště 5‘ dolního podávacího válce 2 s myšlenou rovinou 80 vystupující z dolní řezné plochy 8 ostří A podávacího válce 2 nesměji být větší než 90°.

Aby bylo možno udržet úhel χΐ menší než 90°, je podle vynálezu (obr. 2] horní podá214898 vací válec 9 s bodem otáčení 10 připevněn na konci výkyvné páky 11. Výkyvná páka 11 zasahuje až pod řeznou rovinu xx a je uložena svým druhým volným koncem v poloměru R_t v bodu 12 otáčení. Dolní podávači válec 13 s bodem 14 otáčení je uložen otočně na konci výkyvné páky 15, která zasahuje až nad řeznou rovinu xx a je uložena výkyvné svým druhým volným koncem v poloměru R₂ ^v bodu 18 otáčení. Výkyvná páka 15 je například prodlouženým koncem 17 spojena s nastavovacím zařízením, například závitovým vřetenem 18 s klikovým pohonem nebo jiným obdobným prostředkem, a zabraňuje pří rozřezávání pružení dolního podávacího válce 13. Mimoto slouží přestavovací zařízení k vykyvování páky 15 v mezích poloměru R₂, a to tehdy, když se má změnit tloušťka třísky S/„ která je závislá na vzdálenosti mezi dotykovým bodem K na dolním podávačům válci 13 a ostřím A pásového nože

6. Na rozdíl od známých provedení je v uspořádání podle vynálezu horní podávači válec 9 uložen pomocí výkyvné páky 11 a známého přestavovacího zařízení, například závitového vřetena 19 s klikovým pohonem, výkyvné a pomocí pružiny 20, vyrovnávající nerovnosti suroviny při rozřezávání, pružně. Přitom je tříska odštěpující se ve směru dolů o tloušťce S₄ tovarem, který je možno přímo upotřebit bez dalšího obrábění nebo ji dále opracovat, kdežto třísku odštěpující se vzhůru vnějším směrem o tloušťce S₅, která se u známých zařízení odštěpuje dolů, je možno dále rozřezávat jako surovinu. Z toho vyplývá zvláštní výhoda, že tato část suroviny, která se dosud považuje za odpad, se odebírá od stroje a je možno ji opět přivést zpět k okamžitému dalšímu rozřezání. Tento rozřezávací proces je možno opakovat, až tovar o tloušťce S₅ třísky je nakonec menší, než vlastní hotová tříska S₄. Aby se zabránilo napřípustnému zatížení pásového nože 6, jak je například znázorněno na obr. 1 v bodech C a B, jsou body 12, 16 otáčení, popřípadě těžiště výkyvných pák 11, 15 uspořádány tak, že kruhové oblouky 21, 22, které spojují tyto body, a tím i body 10, 14 otáčení horního podávacího válce 9 i dolního podávacího válce 13, se stýkají v průsečíku přímek 17A a 18A stojících kolmo na horní řezné ploše 7 a dolní řezné ploše 8 ostří A pásového nože 6. Jak bylo zjištěno, optimální poloha bodů otáčení, popřípadě těžiště 12, 16 výkyvných pák 11, 15 obou podávačích válců, horního 9 a dolního 13, je vzhledem k řezné rovině x—x v myšlených rovinách 70, 80 řezných ploch

7, 8, a to u výkyvné páky 11 horního podávacího válce 9 v myšlené rovině 70, vystupující z horní řezné plochy 7, nebo pod touto rovinou 70, a u výkyvné páky 15 dolního podávacího válce 13 v myšlené rovině 80, vystupující z dolní řezné plochy 8, nebo pod touto rovinou. Přitom je vzdálenost mezi ostřím A pásového nože 6 a dosedacím bodem M horního podávacího válce 9 na povrchu horní třísky, rovno tloušťce S₅, a vzdálenost mezi ostřím A pásového nože 6 a dosedacím bodem k dolnímu podávacímu válci 13 na povrchu dolní třísky je rovno tloušťce S₄, přičemž úhly a, a a₂, které svírají myšlené roviny 70 a 80 řezných ploch 7, 8 § osou χ—x řezu, jsou stejně veliké a rovnají se úhlům, které s řeznou rovinou x—x svírají horní řezná plocha 7 a dolní řezná plocha 8 pásového nože 6.

Ježto úhly /, a χ₂ u provedení podle vynálezu nemohou být větší než 90°, je vyloučeno nepřípustné zatížení pásového nože 6‘. Není proto třeba časově náročných montážních prací, jako například montování a odmontování rozpěrných pouzder a podobných prvků za účelem zvětšení nebo zmenšení vzdáleností xa, popřípadě xaj, jak je patrno z obr. 1, Jelikož horní ppdávací válec 9 je uložen pružně, je možno jej nastavit na jakoukoliv tloušťku S₃ horní tří§? ky, přičemž tloušťka 5/, dolní třísky zůstává konstantní, aniž se pásový nůž 6 v bodě B (obr. 1) nepřípustně přetěžuje. Poměr vzdáleností bodů 10 a 14 otáčení obou podávačích válců 9 a 13 od ostří A pásového nože 6 — vzdálenost xa₃, popřípadě xa₄ na straně jedné’ a řezné roviny x—x — vzdálenost y₃, popřípadě y₄ — na straně druhé a tím i poměry xa₄ : y₄ a xa₃ : y₃ jsou funkcí velikostí poloměru R_b popřípadě R₂, v nichž výkyvné páky 11, 15 vykyvují, což se přiměřeně mění podle tloušťky S| třísky materiálu, který se má v daném případě rozříznout tak, aby řezné podmínky byly optimální.

Jak vyplývá z toho, co bylo uvedeno, jsou za účelem zajištění jednak dostatečně velikého zdvihu obou podávačích válců 9, 13, tj. za účelem zajištění dostatečně velikého pohybu obou podávačích válců 9, 13 k sobě navzájem a za účelem zajištění možnosti jednak dostatečně velikého přeložení dosedacího bodu K, popřípadě M od ostří A pásového nože 6, těžiště 12 a 16 uspořádány vzhledem k bodům 10 a 14 otáčení obou podávačích válců 9 a 13 diagonálně.

Podle požadavků je alespoň jeden z podávačích válců 9, 13, ležících nad sebou, profilován podle profilu povrchu suroviny, tkerá se má rozřezávat, neboť rozřezávaný materiál nemusí mít vždy rovinný povrch, nýbrž může být rozmanitě zakřivený, drážkovaný a podobně, přičemž profilovaný válec má na vnějších plochách rozříznutých částí při konečném upotřebení určitou funkci.

Claims (5)

1. Stroj pro podélné rozřezávání pásů s dvěma podávacími válci, uspořádanými nad sebou a uloženými na konci výkyvných pák a s nekonečným obíhajícím pásovým nožem, vyznačený tím, že výkyve páky (11, 15) jsou uloženy překřížené, přičemž bod (16) otáčení výkyvné páky (15) pro dolní podávači válec (13) je uložen nad řeznou rovinou (x—x) a bod (12) otáčení výkyvné páky (11) pro horní podávači válec (9) je uložen pod řeznou rovinou (x—x).

2. Stroj pro podélné rozřezávání pásů podle bodu 1, vyznačený tím, že body (12, 16) otáčení, popřípadě těžiště překřížené uložených pák (11, 15) leží vzhledem k řezné rovině (x—x) u výkyvné páky (11) horního podávacího válce (9) v myšlené rovině (70), vystupující z horní řezné plochy (7) pásového nože (6), a u výkyvné páky (15) dolního podávacího válce (13) v myšlené rovině (80), vystupující z dolní řezné plochy (8) pásového nože (6).

3. S.troij pro podélné rozřezávání pásů podle bodů 1 a 2, vyznačený tím, že kruhové olblouky (21, 22) opisované body (10, 14) otáčeni podávačích válců, horního (9) a dolního (13), se stýkají na myšlené kolmici (17 A), vztyčené na horní (7) a spuštěVYNÁLEZU né (18 A) z dolní (8) řezné pltíchy ostří (A) pásového nože (6).

4. Stroj pro podélné' rozřezávání pásů podle bodů 1 až 3, vyznačený tím, že vzdálenost mezi ostřím (A) pásového nože (6) a dosedacím bodem (Ml horního podávacího válce (9j na povrch horní třísky se rovná tloušťce (Ss) horní třísky a vzdálenost mezi ostřím (A) pásového nože (6) a dosedacím bodem (K) dolního’ podávacího válce (.13) na povrch dolní třísky se rovná tloušťce (S/J dolní třísky, přičemž ostré úhly (aa, oaz), které svírají myšlená rovina (70) vystupující z horní (7) a myšlená rovina (80) vystupující z dolní (8:) řezné plochy pásového' nože (6) ,s řeznou rovinou (x—x), jsou stejně veliké a rovnají se úhlům, které s řeznou rovinou (x—x) svírají horní (7) a dolní (8) řezná plocha pásového nože (6).

5. Stroj pro podélné rozřezávání pásů podle bodů 1 až 4, vyznačený tím, že poměr vzdáleností (ka3, popřípadě y3, a xa4, popřípadě y4) bodů (10, 14) otáčení obou podávačích válců (9, 13) od ostří (A) pásového nože (6) z jedné strany a od řezné roviny (x—x) z druhé strany je funkcí poloměrů (Ri, Rz), v nichž se vykyvují výkyvné páky (11, 15).