CS212322B2 - Method of continuous making the explosive compounds and device for executing the same - Google Patents

Description

Vynález se týká kontinuálního způsobu výroby explozivních směsí ve dvojitém šnekovém mísiči. Tento způsob umožňuje navzájem homogenně mísit dávkované pevné a kapalné komponenty ve volitelně navzájem za sebou následujípích podávačích a mísicích zónách mísiče, popřípadě s rozdílnou mísici, popřípadě hnětači intenzitou.

Až do současné doby je v průmyslu trhavin převážně běžné zpracovávat míšené nebo hnětené součásti explozivních směsí v zařízeních pracujících po jednotlivých dávkách na pokud možno homogenní substanci. Tato zařízení tvoří poměrně veliké jednotky s násadami asi 200 až 700 kg na šarži.

Promísení a hnětení v jednotlivých mísících a hnětačích aparátech se děje pomocí mechanických prvků, které pracují výhradně na principu lopatek nebo pásových šneků.

Nehledě na těžké následky při nehodách, které jsou způsobovány velikými vsázkami, mají tyto mísící a hnětači aparáty rozhodující nevýhodu. Uvažované konstrukční principy mají vždy pro určitý účel předem pevně stanovenou geometrii mechanických prvků, která se již nedá změnit. To znamená, že pro různé trhavinové směsi se musí použít též různé mísící, popřípadě hnětači aparáty.

Dále způsobuje u vsázkových přístrojů těžkosti možnost dosažení vysoké homogenity zpracovávané směsi. Proto nastává v praxi nebezpečí, že se ve směsi budou nacházet shluky nepromísených komponent.

Byly také již popsány způsoby výroby, popřípadě přístroje, pro kontinuální výrobu trhavinových směsí se šnekovými mísiči (US-patent 39 97 147, DE-OS 25 10 022 a DE-OS 25 15 492).

Tyto známé způsoby jsou do té míry spolehlivé, že vlastní mísící a hnětači proces se provádí ve dvojitém šnekovém mísiči, který pracuje pouze na princiou listového šnekového mísiče. Listový šnekový míaič ve dvojitém uspořádání šneků sestává buS t průběžného šnekového pásu nebo ze Šnekovitě uspořádaných listů.

Tyto druhy provedení Šnekových mísičů mají značné nevýhody. Spektrum doby prodlení (chování doby prodlení) těchto typů strojů je velmi úzké a dá se ovlivnit pouze změnou rychlosti otáčení. Tato rychlost se však na základě bezpečnosti nesmí volit příliš vysoká. Změna doby prodlení není tedy jednoduchým opatřením možná. Zabudování takzvaných vzdouvacích členů nebo použití progresivních průřezů šneků zlepšuje mísici efekt pouze nepatrně. Na relativně krátkém úseku průchodu je těžké vyrobit směs o vysoké homogenitě, obzvláště když se pro určité typy trhavinových směsí požaduje želatinace nebo zesítění.

Zpracovávané komponenty jsou tedy podrobovány po celé délce strojního zařízení stále přibližně stejnému zatížení na základě skoro konstantního smykového spádu, a tím málo měnitelné střihové síly. Když je tato střihová síla ještě příliš vysoká, za účelem dosažení dostatečného mísícího efektu v poměrně krátkém zařízení, potom stoupá z hlediska bezpečnosti riziko na nežádoucí míru a již vytvořená gelovitá struktura se může ve směsi opět rozrušit.

Již uvažované úzké spektrum doby prodlení běžných Šnekových mísičů má dále tu nevýhodu, že kolísání dávkování jednotlivých komponent může být pouze nepatrně vyrovnáváno, čímž vzniká nehomogenita směsi.

Úkolem vynálezu je tedy odstranění popsaných nevýhod při kontinuální výrobě směsí explozivních látek ve šnekových mísičích a dosáhnout vedení procesu míšení tak, aby se mohlo použít pro explozivní směsi složek o různém složení a aby se dosáhlo směsí o vysokém stupni homogenity. Dále musí být samozřejmě možnost vést proces tak, aby riziko z hlediska bezpečnosti bylo pokud možno velmi nepatrné.

Tento úkol byl podle vynálezu vyřešen tak, že se dávkované součásti směsi homogenně promísí kontinuálně ve Šnekovém mísiči, který má volitelně za sebou následující podávači a hnětačⁱ zon^y s rozl^ičn^ě nastev^elnou intenz^ou m^ísen^í a hn^ěten^í a nastev^e^ou te^plotou.

Uváděné nevýhody jsou tedy podle vynálezu odstraněny způsobem kontinuální výroby explozivních směsí, který je charakterizován tím, že se dávkovaná množství komponent explozivní směsi vná^{ší pl}nicímⁱ otvory do ^po^dávačíc^h zon ^lež^íc^íc^{h p}o^{d pl}nicími oteory a o^pa^třenýc^{h š}ne^kovými elementy a o^dtud jdou dále ve^den^{y p}řes ^hn^ětačⁱ zony^{, k}teré jsou o^{d p}odávačíc^h z^ón od^dělen^y Šne^kovými e^lementy^{, d}o v^yn^ášecí^ho ^konce, ^přičem^ž posvačí a hn^ačí zon^y jsou v pořadí a konfiguraci volitelně nastavitelné a dále jsou nastavené tak, aby v těchto zon^ách ^byl smy^kový spád v rozmez^í 20/s a^ž 1 000/s a maxí.mál^ tlak: v ^prou^du hmoty nepřesáhl hodnotu 10 MPa.

Kontinuálně pracující Šnekový mísič sestává ze dvou nebo více obalových segmentů, které uvn^itř obsa^huj^í tu ^kterou ^pod^ávačⁱ a ^hn^ětačⁱ zónu. O^batev^é se^gmen^ty jsou vž^dy s následujícím spojeny přírubami.

NejdůležitějŠím znakem popisovaného mísícího a hnětacího procesu je na rozdíl od mísících Šneků dosud používaných při výrobě trhavin stejnoměrnější nebo progresivnější stoupání, postupné využití šnekových a hnětačích elementů různého stoupání, délka a počet s volitelnou konfigurací na stavebnicovém principu.

Je účelné uspořádat v přiváděči zóně komponent směsi prvky podávacího šneku tak, aby měly pouze nepatrný hnětači účinek. Když obsahuje šnekový mísič více za sebou zařazených ^přivá^děč^íc^h otvory může ^být ^mte zpiisotem us^po^řádáno více tekových. ^po^dávačích z^ón s n^ásleduj^íc^ími hnětacími. zíSnanú. Hnětač z^óna ^po ^pos^le^dní ^po^dávačⁱ z^óhě je výhodně oddělena jednou nebo více podávacími zónami s dopravními šnekovými elementy.

^Toto us^po^řádán^í umožňuje to, že v míšeném a teleném matertelu nenastane žá^dn^é zpětné vzdutí a že Je dopravován kontinuálně ve směru vynášecího konce přístrpje.

^U výhodné formy ^prove^den^í se o^táčej^í v po^dávačⁱ a hn^ětačⁱ zóně stejnosm^ně ^dvě paralelně vedle sebe ležící šnekové osy v obalových segmentech které mají uvnitř osmiúhelníkový tvar. Protiběžné otáčení Je však při odpovídajícím uspořádání hnětačích a dopravních prvků také možné.

Tyto šnekové hřídele mají klínové drážky, na které jsou nasazeny šnekové a hnětači pr.vky opatřené odpovídajícími pery, čímž jsou současně zabezpečeny proti otočení. Prvky jsou axiálně předpjaty sešroubováním v přední čelní ploše šnekového hřídele, takže mezi jednotlⁱvým^{i p}rvk^y nevzn^ikaj^{í ž}ádné m^ěřitelné mezery. šnekov^é a ^hně^tač^{i p}rv^ky se stírají vzájemně'a stírají obal podél prostorové křivky s úzkým, avšak volitelným cyklem. Tímto se dosáhne značného samočisticího efektu a vyloučí se mrtvé prostory.

Jak šnekové prvky, tak prvky hnětači se dají vyměňovat. Jednotlivé šnekové prvky nasaditelné na hřídel se dají například měnit ve smyslu stoupání, směru stoupání a délky, zatímco hnětači deskové elementy se zřetelem na jejich přesazení a délku, přičemž v úvahu je třeba brát míšenou hmotu.

Komponenty trhaviny se pohybují nuceně podél stěn obalu v osmibokém pásu. Přitom mají šnekové elementy ležící vždy mezi hnětacími elementy převážně úkol podávači , přičemž do^pravuJ^í zpracovávanou !át.ku ďo n^ásle^dující hnětečl- z^óny. ^Hn^ětač^{i p}rvky mo^hou bý^t vytvořeny jako prvky jednotlivé nebo v blokové formě. Výhodnou formou provedení těchto prvků je forma bloková.

Na obr. 1 je znázorněn hnětači blok v pohledu, sestávající ze šesti známých hnětačích deskových prvků E s levým vybráním V o délce J. Zrcadlový obraz k tomuto by ukazoval hnětači blok s pravým vybráním mající šetrnější hnětači účinek než tyto bloky s levým vybráním, které zpracovávanou látku podstatně intenzivněji hnětou. Přitom mají ještě zpětný vzdouvací efekt, čímž mohou ovlivňovat dobu prodlení látky v zařízení.

Obr. 2 zn^ázorňuje ^po^dávač^{i š}ne^kový ^prve^k ur^čitého stou^pání S, ^úhlu stoupáš al^fa a délky J_. Tyto tři geometrické prvky jsou variabilní.

Na základě možnosti proměnlivého prostorového uspořádání prvků, jejich počtu, směru stoupání a úhlu vybrání, je·možno uvnitř určitého rozmezí přesně nastavit žádanou intenzitu hnětení, jakož i dobu prodlení zpracovávané látky v zařízení. Střední doba prodlení se dá podle typu explozivní látky, konfigurace šneků, otáček a velikosti přístroje měnit v rozmezí 20 až 600 s.

Když není dále možno ovlivnit regulací otáček pohonné jednotky obvodovou rychlost, je možno zjistit ve spojitosti s volitelnou štěrbinou mezi šnekovými, popřípadě hnětacími elementy a vnitřní stěnou obalu, vznikající smykový spád. Tento má podle předloženého vynálezu ležet v rozmezí 20/s až 1 500/s, výhodně v rozmezí 100/s až 800/s.

Uvnitř uvedeného rozmezí smykového spádu a tlaku se dá změnou hodnot šnekových a hnětačích prvků přizpůsobit způsob tak každému jednotlivému případu. Dále je také možno na základě předem vypočítatelných hodnot pracovat daleko spolehlivěji.

Nastávající tlaky měřené v proudu zpracovávané hmoty, a to v oblasti intenzivních požadavků, nemají přestoupit hodnotu 10 MPa. Jako obzvláště výhodné se podle předloženého vynálezu ukázalo tlakové rozmezí 0,1 až 2,5 MPa.

Při přípravě explozivních směsí, u kterých se jako složka používají kapalné estery kyseliny dusičné, je třeba u mísících a hnětačích . strojů libovolného druhu vyloučit, aby se tyto dostaly do štěrbin mezi prvky a obalem. Toto je podle vynálezu vyřešeno tak, že se jednotlivé šnekové a hnětači prvky po zjištění nejlepší konfigurace pro danou trhavinovou směs navzájem slepí, takže jsou prosté štěrbin. To samé se provede s jednotlivými obalovými segmenty. Přitom je však třeba dát pozor na to, aby použité lepidlo bylo přijatelné pro trhavinovou směs a aby se v kapalných komponentách trhavinové směsi v žádném případě nerozpouštělo.

Jednotlivé ^po^dávačí a hn^ětačí zóny jsou výho^dn^ě opatřen^y vždy jediným o^len^ ^přiČem^ž ov^šem je^diný o^bal m^ůže o^bsahovat v^íce zo^ ne^bo m^ůže o^bklopovat pouze Část, je^din^é zóny.

Obalové segmenty mohou být dále obklopeny dvojitým pláštěm, takže každý obalový segment může být jednotlivě chlazen nebo zahříván. V tomto volitelném, a tím po celé délce zařízení rozdílném vedení teploty, spočívá další výhoda vynálezu oproti dosavadním šnekokovým mísičům pro výrobu explozivních směsí. Tím se obzvláště výhodným způsobem umožní vzájemná souvislost mezi mísícím a hnětacím systémem, například rozpouštění pevných látek v kapalině nebo také příprava gelu.

Obalové segmenty mohou mít mezi přírubami otvory, na kterých mohou být uspořádána dávkovači zařízení. Tyto možnosti variací mají tu výhodu, že jsou komponenty přiváděny.exaktně na těch místech mísícího a hnětacího procesu, kde je to pro trhavinovou směs nejúčelnější. Takto se například vyloučí, aby komponenty směsi procházely zbytečně celým mísičem, přičemž by mohly způsobovat mechanické nebo termické zatížení.

V jednotlivých obalových segmentech mohou být dále otvory se závity, například v přírubách, k našroubování měřicích čidel pro teplotu a tlak. Naměřené hodnoty získané těmito přístroji mohou být na dálku přenášeny do řídicí stanice zařízení a zde je možno je odečí tat digitálně nebo analogově nebo se mohou zaznamenávat čárovým nebo bodovým zapisovačem. Plynule zíslrávaná pracovní hodnoty mohou ovlivňovat zabezjpečovécf zařízení tím z^působem_t že když se překročí hraniční hodnota, zapne · se akuutický nebo optický signál a celé zařízení může být odstaveno.

Otvory se závity se mohou rovněž vyuUít k tomu, aby se molhlo připojit Sroubení trubkového vedení. Tím je umožněné přidávat do každého zvoleného obalového segmentu, tedy do přesně stanovené potřebné mísicí a hnětači zóny, vzduch, nebo inertní plyn, čímž se například může ovlivnit hustota trhavinové smsi.. Potřebný vzduch · nebo inertní plyn se při tom odebírá bu3 ze stacionární zásobovací jednotky nebo ze sítě a jeho tlak se může běžným způsobem jemně nastavit pomocí redukčního ventilu na hodnotu potřebnou pro přifukování.

Dalším ziskem z hlediska bezpečnooti je podle vynálezu používání různých sdružených maaeeiálů. Mohou se napříkld vyrobit obalové segmenty z nerezavvsjcí oceli a prvky hnětače nebo mísiče ze speciální bronni. Rovněž je možno s úspěchem použít podávači a hnětači prvky vyrobené z umělých hmot, jako jsou například polyamidy se zpevněním skleněnými vlákny nebo bez něho. Rovněž výroba obalových segmentů z ummiých hmot bu3 s výztuží ze skdněných vláken nebo bez ní je podle vynálezu možná, ovšem potřebné teploty . . se nesmí dostat do blízkosti bodu měknnuí pouuité urnmié hmoty.

Dávkování různých pevných komponent se provádí kontinuálně pracujícím váhovým systémem, jako je například elektronicky regulované pásové váhy nebo diferenciální váhy známé konstrukce. Při uvažovaném způsobu postačuje přivádění jednotlivých komponent do mísícího procesu v jedno tlivých dávkách, je však možno* připravit předsměěi z různých kcmpoolont, a ty potom dávRovalt. Jaký způsob dávkování bude mít přednost, to záleží na druhu komponent a na hospodárnosti způsobu. Dávkování kapalných kcmpocmnt, aěkooiv není relativně nikterak nebezpečné, se provádí dávkovacím čerpadlem, které může být například na pístovém·principu, na principu pistu s rotačním šoupátkem nebo na principu membrány.

Nebezpečné kapaliny, jako je například ester kyseliny dusičné, se výhodně dávkuj na principu regulace výšky hladiny s přepadem.

Dávkovači agregáty pro kapaliny i pevné látky se mohou uzavírat elektricky. Elektrické uzavíráni je uspořádáno tak, že při automatickém provoze mohou dávkovači .agregáty pracovat pouze tehdy, když je v provozu míchací a hnětači stroj. Při vzniku poruchy na tomto stroji, popřípadě na jednom dávkovacím agregátu se celé zařízení automaticky vypne. Program dávkování může být nařízen tak, že dávkovači agregát.přebere řídicí funkci. To znamená, že při úchylce skutečné hodnoty od nastavené jmennoité hodnoty tento aparát všechny ostatní dávkovači agregáty v relaci k této odchylce rovněž upraví. Tím se dosáhne toho, že trhavinová směs zůstává ve svém složení v rámci technicky dosažitelné přesnosti dávkování vždy P^iřa<^^:í úkolů, jakož i časové odstupy ve fázi přívodu jsou programovány a jsou v tomto ^ípa^ ovl^ádán^y ^čítačem. ^r^a^i^<S^ž ^^оьп⁰ rušní ovl^ádání umoážnuje c^ho^d zařízen^í bez vlivu počítače, a tím je umožněno vyzkoušeni trhavinových smésí nebo pozorování vlivu změn jednotlivých parametrů.

Při způsobu podle vynálezu je obzvláště výhodné, aby se vychááeejcí hotová směs ze šnekového mísiče přímo pLnila do patron tak, že .se misii připoj synchronně na zařízení pro výrobu patron. Patronování se může provádět tak, že se explozivní látka, například v papírovém obalu nebo v nekonečné trubici, · zpracuje na oatrcoy.

Druh zařízení na výrobu patron není předmětem tohoto vynálezu..Je však možno pouuít libovolných známých konstrukcí, pro výrobu patron.

Pa trhování se může také někdy provádět až v pozdějším časovém období, pokud se jeví účelné nechat explozivní směs stáním dozrát, to znamená čekat, až nastane eventuálně daaší zašitě^. V tomto případě se naplní explozivní směs do zásobníku, který se pozděj vyprázdní do patronovacího zařízení. Trhavinové směsi se však také mohou po výstupu z mísící a hnětači aparatury plnit do kontejnerů nebo do pytlů z umělých hmot.

Způsob podle vynálezu nachází použití při výrobě různých explozivních směsí z pevných a ^během mísen^{í k}a^pa^lných kom^ponent. ^Způsob umožňuje vedle vý^hodn^ého postu^pu roz^pouštění také postup želatinace nebo botnání, jakož i chemické zesítění.

Explozivní směsi, pro jejichž výrobu je způsob podle vynálezu obzvláště výhodný, mohou být například:

1. Práškovité trhaviny, to je směsi z krystalických donorů kyslíku a popřípadě z pevné nebo kapalné explozivní látky s hořlavými komponentami, jakož i z ostatních příměsí, ^kter^é na^pří^klad z^lep^šují o^do^lnost v^ůči vo^dě, odstra^ňují s^pékavost ^při skla^dov^ání nebo zvyšují bezpečnost vůči třaskavým plynům.

2. želatinové trhaviny na bázi želatiny z kapalných explozivních esterů kyseliny ůusi^čn^é a n^rocelu^-ózy, pop^řípa^dě tak^é s aromatikými nKrosl.ouíteni.nami., sirásenýcli · s kr^ystalickými donory kyslíku, pevnými nebo kapalnými hořlavými komponentami, jakož i s jinými přísadami, které například dodávají požadované zbarvení nebo zvyšují bezpečnost vůči třaskavým plynům.

3. Plastické trhaviny, jako jsou směsi z pevných vysoce brizantních trhavin, například z hexogenu, pentaerytritoltetranitrátu a podobně s pojivém.

4. Trhavé kaly, což jsou směsi kalovité konzistence z kapalné fáze tvořené většinou z vysocekoncentrovaných vodných roztoků dusičnanu amonného a ostatních dusičnanů alkalických kovů a kovů alkalických zemin, které jsou smíseny s botnavými činidly a dále jsou smísené s dalšími kyslík poskytujícími solemi, s hořlavými komponentami, jako je například hliníkový prášek nebo dřevěná moučka, popřípadě také s explozivními .-..áXlkiam:!, jako je trinitrotoluen, pentaerytritoltetranitrát a hexogen a které jsou eventuálně smísené s dalšími přísadami, například pro ovlivnění hustoty nebo pro zlepšení odolnosti vůči třaskavým plynům. ‘

Uvedené vyčíslení různých možných směsí slouží pouze pro ilustraci, ale nepředstavuje žádné omezení způsobu podle vynálezu.

U mnoha kalovitých trhavin bývá schopnost detonace v úzké souvislosti s přítomností inkorporovaných vzduchových bublinek. Vyznačené sensibility se u těchto trhavin potom dosáhne tehdy, když se hustota směsi sníží přítomností inkorporovaných vzduchových bublinek na ^1,0 až 1,4 g/cm\ vý^ho^dn^ě na 1,1 až ^1,3 g/cm\ ^při zpiůsobu podle vyrálezu se ^dá takov^é inkorporace vzduchu a tím odpovídajícího snížení hustoty dosáhnout výhodně nastavením vhodného stupně plnění sladěním počtu otáček šneku a dávkovaného množství složek. Další možností je přivádění stlačeného vzduchu na vhodném místě mísiče.

Příklad 1

Příprava kalovité bezpečnostní trhaviny (Wetter-Slurry)

Příprava se provádí na zařízení znázorněném na obr. 3«

Jako vsázky se použijí následující složky:

předsměs · . a) 1 760 g dusičnan amonný (kapalná fáze) 4 427 g methylamoniumnitrát

173 g močovina

533 g chloristan sodný

533 g voda předsmés b)

333 g chlorid sodný

133 g hydroxypropylguar (botnací činidlo) přesměs c)

981 g dusičnan amonný

667 g chlorid sodný

267 g chloristan sodný

533 g dusičnan draselný

267 g kyselina křemičitá zesílovadlo g dvojchroman draselný g voda

V nádrži £ opatřené míchadlem se připraví předsmés a) (kapalná fáze) výše uvedeného složení, kde se ^homogenⁿzuUe, ^přičemŽ teplota se zdržuje na ^hodnotě 70 °C. Tato horká ' kapalná fáze se zavádí pomocí dávkovacího čerpadla 1.1 do obalového segmentu G1 dvojitého šnekového mísiče £. Dávkovači čerpadlo 1.1 je nastaveno tak, aby za jednu minutu přivádělo 422 g síss..

Kommooenty předsm^s^i b) se předem sOs^:í ve vsázkovém Oíí.5:L 2, který se vyprazdňuje do zásobní nádrže ϋ, z této nádrže se předsmés b) pomocí pásové váhy 2.2 kontinuálně odtahuje a rovněž se dávkuje do obalovéh segmentu G1 dvojitého šnekového mísiče £. Pásová váha 2,2 je nastavena tak, že za jednu minutu dávkuje 73 g sísí,.

Obalové segmenty G1 až G4 dvojitého šnekového mísiče £ jsou vyhřívány horkou vodou ze zdroje hor^ké vo^dy 6 na teplotu ⁷⁰ °C. *

ObS předsmési a) a b) vyhřívanými pod dva čími a hnětacími zónami znázorněnými na obr. 4. Při tomto průchodu nastává . žnlatieacn kapalné fáze. V obr. 4 zn^čí G1 až G7 obalové segmenty jednotlivých zón, A značí podávači zónu a B hnětači zónu. HinSací zóny B1 mm jí levé vybrání, zatímco hněttecí zóny B2 mej pravé vybrání.

Komoonenty ^^edsm^s^^ c) se předem smísí ve vsázkovém £ a vyprazdňují se do zásobní nádrže 3.1. Z této nádrže se směs kontinuálně odvádí pomocí pásové váhy 3.2 v množství 836 g za minutu a dávkuje se vstupním otvorem do vyhřívaného obalového segmentu G4 dvojitého šnekového oísiče £.

Zesííovadlo se ze zásobní nádrže £ dávkuje dávkovacío čerpadlem Φ. 1 rovněž do obalového segmentu G4 dvojitého šnekového oísiée £. Dávkování je nastaveno tak, že se za jednu minutu přivede do dvojitého šnekového mísiče £ 2,9 g sísí..

Podávači zóna, nacházee^í se v tomto přiváděcím místě (viz obr. 4) přechází ještě až do poloviny obalového segmentu G5. čímž se zamezí eventuálnímu zpětnému vzdouvacímu efektu následující hnětači zóny. V návaz^eti na tuto podávači zónu následují nyní v obalových segmentech G5 až G7 hnětači a podávači zóny s různou a hnětači intenzitou.

^OOblové se^enty G£ a^ž G£ jsou chlazeny s^t uzenou vodou na tepotu ¹⁵ °C.

V obalových segmentech G4 až G7 dochází k intenzivnímu míšení a hnětení pevných látek předsoisi c) s již zžel ЛПпоу anou kapalnou fází. Zároveň.dochází v těchto zónách k dalšímu ztužování želatiny vlivem přidaného'zesStovadla.

Za dvojitým šnekovým misičem £ je zařazeno patronovací zařízení 7.1. Na patronovou rouru je v daném případě nasazena na jedné straně uzavřená hadice z шп010 hmoty o délce 3 metry a průměru 30 mm. Hadce se plní kontinuálně vycházejícím proudem hmoty a známým způsobem se převázáním zpracovává na hadicové patrony o délce 20 cm.

Pokus se ukončí po době provozu 20 minut.

Prosazené množství dvojitým šnekovým mísičem Siní 80 kg/h. Celková technická dáte způsobu se :í ve stanooišti 8 obsluhy, které se nachází v potřebné bezpečné vzdálenosti od pracovního prostoru v chráněném stanoviiti. Zde jsou dále umístěny monótory pro přímé pozorování průběhu pokusu pomooí televizních kamer. V předloženém případě byly registrovány následující hodnoty:

příkon motoru:	N = 1,8 kW (při 13 kW instаnovаnéhn příkonu)
počet otáček:	n = 120 min-'
smykový spád:	δ = 364 s“'
točivý moment:	= 15 aS 16 % povolené mesieeάní hodnoty
tlak ve hmotě: teplota hmoty: manoS^Í látky:	P = 0,15 WPa před ostronnvacíe zařízením T = 20 °C (měřeno na výstjpu) V^ = 25,620 kg/h (kapalná fáze = předsměs a))
^^oos1^i^:í látky:	Vg = 6,880 kg/h (předsměs b))
mnoStví látky:	7^ = 47,500 kg/h (předsměs c))

Získaná trhavinová směs má následnici hodnoty:

hustota:	I1 1 <sž 1,2 g/mm^
vydutí olověného bloku podle Trauzla:	240 ml/dag
detonační rychlost:	3 400 m/s bez uzavření

Alternativně k popsanému způsobu jsou možné ndáleduuíci příkladné varianty.

1. Vsázka pře^elat-lnované kapalné fáze (předsměs a))

V tomto případě odpadá Selatinace v přední části ,přístroje v obalových segmentech G1 aS 24. a tím pádem odpadá i zOh^řívár^íí. Vzhledem k tomu, Se se tedy potom jedná pouze o intenzivní mísící a hnětači proces, může se tento pr^vádi^t ve zkráceném zařízení.

^Tato alterna^va pracuje s ^podávacími a hnětacími zónami obalových segmentů G4 a^s G7 podle obr. 4, to znamená, Se obalové segmenty G1 aS G3 zůstávají prázdné. Dávkování kapalné fáze a předsměsi c) se provádí v obalovém segmentu G4.

2. Současná výroba a Selatinace kapalné fáze k tomuto účelu je opět potřebný dvojitý šnekový mísič 2 v celé délce s obalovými segmenty G1_ aS 27· Dávkování látek se liší tím způsobem, Se se do nádrSe j, s míchadlem předtoč rozt^ ^tJhftomonium^rďtu a vody, zahř^ý na 'tepotu ⁷⁰ °C a kvituje ^se ^do obalového segmentu G1 pomocí dávkovacího čerpadla 1.1. Os-tatni komponenty předsměěi a) se dávkuj společně s knmponentami předsměsi b) do vsázkového mísiče 1 , kde se síí^jí a přes zásobní nádrS ,2.1 a pásovou váhu 2.2 se vedou společně do obalového segmentu G1 , dvojitého šnekového mísiče 2

V ostatním je průběh procesu stejný jako v popsaném příkladě.

Příklad 2

Příprava práškovité trhaviny (obr. 3 a 4)

Nasazuuí se předsměsi s následujícím sloSením:

předsměs a) 4 667 trioitro·jojuenj

667 g i s cmer ní směsi Uioitrntolueou s Uioitrixylenj předsměs b)

217 g dusičnanu amonného 667 g dřevné moučky g hydroxidu hlinitého g kysličníku železitého

Způsob probíhá v principu podle obr. 3 s následujícími změnami:

Odpadají mísiče J a £, jakož i odpovídající dávkovači a plnicí zařízení. Dávkovači čerpadlo 1,1 je v tomto případě nahrazeno trubicovou dávkovači pumpou.

V nádrži £ opatřené míchadlem se předsměs a) zahřátím na teplotu 80 °C zkapalní a pomocí pumpy 1.1 se dávkuje do obalového segmentu G1 dvojitého šnekového mísiče £. Množství směsi je nastaveno tak, aby za jednu minutu bylo dávkováno 267 g.

Komponenty předsměsi b) se smísí ve vsázkovém mísiči 2, který se vyprázdní do zásobní nádrže 2,1 a z této se prostřednictvím pásové váhy 2,2 kontinuálně dávkují v množství 1 400 g za minutu do obalového segmentu G1.

Obalové segmenty G1 a G2 jsou rovněž vyhřívány na teplotu 80 °C. Při průchodu podávacími 9 hnětacími zónami těchto obalových segmentů se pevné složky předsměsi b) intenzivně mísí se zkapalněnými komponentami předsměsi а). V následujících chlazených obalových segmentech G5 až G7 dvojitého šnekového mísiče £ nastává další intenzivní míšení a hnětení tak, že na konci zařízení vychází trhavinová směs práškovité konzistence. Po dvaceti minutách provozu byl pokus ukončen.

Získaná trhavinová směs měla následující hodnoty:

hustota: 0,95 g/cm^ vydutí olověného bloku podle

Trauzla: . 380 ml;/dag detonační rychlost: 4 000 m/s s uzavřením

500 m/s bez uzavření

Prosazené množství dvojitým šnekovým mísičem činí 100 kg za hodinu. Technická data způsobu byla zjištěna následující:

příkon motoru:	N = 3 kW (při 13 kW instalovaného příkonu)
počet otáček:	n = 100 min1
smykový spád: točivý moment:	δ = 303 s’1 Mt = 50 % povolené maximální hodnoty
tlak ve hmotě:	P = 0,2 MPa měřeno v obalovém segmentu G£
proud hmoty;	= 16 kg/h (předsměs a))
proud hmoty:	V2 = 84 kg/h (předsměs b))
teplota hmoty:	T = 22 °C (měřeno na výstupu).

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

Claims (3)

1. Způsob kontinuální výroby explozivních směsí míšením jejich komponent ve šnekovém mísiči s jedním nebo několika přiváděcími otvory, vyznačený tím, že se dávkovaná množství ^ъ komponent směsi vnášejí do podávačích zón nacházejících se pod plnicími otvory a odtud se dále dopravují přes hnětači zóny, které jsou přerušovány podávacími zónami se šnekovými prvky, к výstupnímu konci, přičemž pořadí a konfigurace podávačích a hnětačích zón je volitelně nastavitelná a je nastavena tak, aby v těchto, zónách byl smykový spád v rozmezí 20/s až 1 500/s a maximální tlak v proudu hmoty nepřekročí hodnotu 10 MPa.

2. Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, že hodnota smykového spádu v hnětačích a podávačtoh z°n^ách le^ží v rozmez^{í 100/}s až ^800/s.

3..Zařízení k provádění způsobu podle bodu 1, vyznačené tím, že sestává z obalových segmentů (G1 až G7) spojených navzájem přírubami, které jsou případně opatřeny pláštěm, dávkovacími otvory a otvory pro měřicí přístroje, uvnitř kterých je uložen jeden nebo dva paralelně vedle sebe ležící šnekové, popřípadě hnětači hřídele, se šnekovými, popřípadě hnětac^ímⁱ elementy v^ytvářej^ícⁱm^í podávači^ zon^{y (}A^ ^po^přípa^{dě h}nětačⁱ zon^{y (}Bp přičemž v případě dvou paralelních hřídelů mají obalové segmenty (G1 až G7) osmiúhelníkový vnitřní průřez.