CS211994B1 - Vrstvená textilie - Google Patents

Abstract

Vynález je určen po výrobní stránce pro textilní'průmysl, a to pro výrobu netkaných textilií, kdežto po stránce použití pro zdravotnictví. Vrstvená textilie podle vynálezu sestává z kontaktní vrstvy, savé vrstvy a případně ještě ze zádržné vrstvy a rubové vrstvy. Kontaktní vrstva je vpichovaná textilie, vytvořená alespoň částečně nejméně z jednoho druhu syntetických vláken, která jsou na jednom povrchu vpichované textilie roztavená a přeměněná v hladkou pórovitou povrchovou vrstvičku beztvaré syntetické hmoty. Vedle syntetických vláken může vplchovaná textilie obsahovat: hydrofilní vlákna, zejména viskózová. U jednoho provedení textilie obsahuje kontaktní vrstva oxycelulózový plošný útvar mezi dvěma vnějšími dílčími vrstvami, z nichž jedna je ze syntetických vláken a druhá z hydrofilních vláken.

Description

Vynález je určen po výrobní stránce pro textilní'průmysl, a to pro výrobu netkaných textilií, kdežto po stránce použití pro zdravotnictví.

Vrstvená textilie podle vynálezu sestává z kontaktní vrstvy, savé vrstvy a případně ještě ze zádržné vrstvy a rubové vrstvy. Kontaktní vrstva je vpichovaná textilie, vytvořená alespoň částečně nejméně z jednoho druhu syntetických vláken, která jsou na jednom povrchu vpichované textilie roztavená a přeměněná v hladkou pórovitou povrchovou vrstvičku beztvaré syntetické hmoty. Vedle syntetických vláken může vplchovaná textilie obsahovat: hydrofilní vlákna, zejména viskózová. U jednoho provedení textilie obsahuje kontaktní vrstva oxycelulózový plošný útvar mezi dvěma vnějšími dílčími vrstvami, z nichž jedna je ze syntetických vláken a druhá z hydrofilních vláken.

2119 9 4

Vynález se vztahuje na vrstvenou textilii, určenou k použití jako zdravotnická textilie a sestávající z netkané kontaktní vrstvy a nejméně z jedné další vrstvy. Tato vrstvená textilie vykazuje nejen vysokou hydrofllíi vůči kapalnému médiu, tj. tělním sekretům, a krvi, ale též izolační schopnosti vůči hojícím se ranným povrchům a neadhezlvitu ke granulačním plochám, přičemž zajišťuje rozvod a sorpci kapalného média postupně v celých plochách jednotlivých vrstev.

Jsou známá četná provedení vrstvených zdravotnických textilií, navzájem se lišících strukturou a počtem jednotlivých vrstev a tím i funkčními vlastnostmi.

Ze známých zdravotnických textilií stojí > nejblíže předkládanému vynálezu vícevrstvá textilie, která sestává z pórovité kalandrované pojené netkané kontaktní vrstvy, na níž spočívá jednou svou stranou netkaná textilní savá vrstva, opatřená na své druhé straně prodyšnou hydrpfóbní zádržnou vrstvou z netkané pojené textilie obsahující alespoň jeden druh hydrofóbních vláken a sestávající z vlákenné pavučiny, jejíž vlákna jsou spolu spojená kapkami pojivá, přičemž vnější, tj. volná strana kontaktní vrstvy nebo/a zádržné vrstvy je ponechána v právě popsaném provedení, anebo je navíc opatřená propustným útvarem či povrchovou úpravou, ,

Pórovitá kalandrovaná pojená netkaná kontaktní vrstva této známé vícevrstvé textilie sestává z hydrofilních vláken, například z vláken viskézových nebo hydrocelulózových, nebo ze směsí hydrofilních vláken a jiných vláken, včetně nerostných vláken, zejména však bavlněných, polyesterových, polyamidových nebo polypropylenových, anebo sestává jen z hydrofóbních syntetických vláken, přičemž vlákna jsou spolu spojená kapkami pojivá, kterým jsou například syntetické latexy a disperze plastických polymerů, a to zejména polymerů butadienákrylonítrilu, butadienstyrenu, akryloesteru, chloroprenových latexů, vinylacetátu nebo jejich směsi.

Technologický postup výroby této známé pórovité kalandrované pojené netkané kontaktů! vrstvy je poměrně Složitý, což není výhodné. Nejprve se zhotoví na mykacím nebo jinéňi vhodném rounotvořicím zařízení vlákenná vrstva, na jejíž jednu stranu se pak nanese pojivo ve formě mlhy. Potom se pojivo zasuší v nestlačené vlákenné vrstvě, která se nakonec kalandruje. K její výrobě , je třeba mykací stroj, zařízení k nanášení pojivá, sušicí zařízení a kalandr, který je nákladným zařízením.

Je proto pochopitelné, že vznikla snaha najít alespoň pro některé varianty provede- . ní této kontaktní vrstvy je.dnodušší a tím i rychlejší výrobní postup, který by případná umožnil využít méně nákladná a snadněji i dostupná výrobní zařízení za předpokladu, že zjednodušeným postupem zhotovená nová zdravotnická textilie se svými funkčními vlastnostmi alespoň vyrovná výše popsané vícevrstvé textilii.

Tuto podmínku splňuje vrstvená textilie, určená k použití jako zdravotnická textilie a sestávající z netkané kontaktní vrstvy a nejméně z jedné další vrstvy, a její podstata spočívá podle vynálezu v tom, že netkaná kontaktní vrstva je vpichovaná textilie, jejíž struktura je vytvořena alespoň částečně nejméně z jednoho druhu syntetických vláken, která jsou na jednom, zde lícním povrchu vpichované textilie roztavená a přeměněná v hladkou pórovitou povrchovou vrstvičku beztvaré syntetické' hmoty, kdežto u všech vláken, nacházejících se na druhém, zde rubovém povrchu vpichované textilie, je zachovaná jejich vlákenná forma a na tomto rubovém povrchu je umístěná nejméně jedna další vrstva zvolená ze skupiny sestávající ze savé vrstvy, zádržné vrstvy -vytvořené ze syntetických vláken spojených alespoň v některých místech vzájemného dotyku pojivém, Zádržné vrstvy vytvořené z termoplastických vláken spojených alespoň v některých místech vzájemného dotyku účinkem tepla a tlaku, zádržné vrstvy vytvořené ze syntetických vláken spojených vpichováním, ze syntetické vpichované zádržné vlákenné vrstvy natavené na jednom povrchu, tkané rubové vrstvy, pletené rubové vrstvy a netkané rubové vrstvy, přičemž jednou zvolenou vrstvou je vždy savá vrstva a jednotlivé vrstvy jsou ve vrstvené textilii umístěné v tomto pořádku: kontaktní vrstva, savá vrstva, zádržná vrstva a rubová vrstva. Vpichovaná textilie, vytvářející netkanou kontaktní vrstvu, obsahuje u jednoho jejího provedení alespoň jeden druh syntetických vláken,, ať jednosložkových, například polypropylenových, polyesterových, polyamidových, nebo vícesložkových, zejména polypropylen/polyetylenových, a tato syntetická vlákna vytvářejí vpichovanou textilii bud sama, nebo společně s hydrofilňími vlákny, zejména viskózovými, která jsou ve vpichované textilii uspořádaná do dílčí vrstvy umístěné na dílčí vrstvě syntetických vláken a vytvářející rubovou stranu kontaktní vrstvy, nebo jsou obsažena ve směsi Se syntetickými vlákny. Jiné^- provedení vpichované textilie, vytvářející ve vrstvené textilii kontaktní vrstvu, sestává z dílčí vrstvy syntetických, zejména polypropylenových vláken, z dílčí vrstvy hydrofilních, zejména viskózových vláken a z oxycelulózového plošného útvaru umístěného mezi těmito dílčími vrstvami, přičemž oxydelulózový plošný útvar je zejména tkanina nebo pletenina nebo fólie a dílčí vrstva syntetických vláken tvoří lícní povrch kontaktní vrstvy. Savá vrstva sestává alespoň z jednoho druhu hydrofilních vláken, například vláken viskózových a oxycelulózových, nebo ze skleněných mikrovláken, nebo z vlákenné směsi obsahující větší podíl hydrofilních vláken a menší podíl termoplastických vláken, přičemž savá vrstva je z jedné vrstvy nebo sestává nejméně ze dvou dílčích vrstev, jejichž vlákenné složení je stejné nebo rozdílné, například se liší druhem nebo/a tloušťkou nebo/a barvou vláken. Savá vrstva může obsahovat léčebné preparáty, zejména antibiotika, nebo hemostyptika. Jedno možné provedení vrstvené textilie sestává ze vpichované textilie tvořící kontaktní vrstvu, jejíž lícní povrch je natavený. a rubový povrch je přikrytý savou vrstvou, na níž je umístěna syntetická zádržná vrstva, jejíž volný povrch je natavený, přičemž tento trojvrsťvý útvar je provázaný některými vlákny svých vrstev, procházejícími alespoň částí tloušťky trojvrstvého útvaru a vytvářejícími vazná místa, která jsou pravidělně rozmístěná po celé ploše trojvrstvého útvaru. U tohoto provedení je možné, aby kontaktní vrstva byla alespoň na částech svých krajů svařena s kraji syntetické zádržné vrstvy.

Vrstvená textilie podle vynálezu umožňuje například u výše popsané varianty známé vícevrstvé textilie, u níž netkaná kontaktní vrstva sestává z hydrofóbních syntetických vláken, nahradit tuto kontaktní vrstvu za jednodušší konstrukci vrstvy, jejíž funkční. účinnost je vyšší. Kalandrovaná netkaná textilie, v níž jsou vlákna spojená zasušenými kapkami pojivá, je nahrazená syntetickou vpichovanou textilií, na jejímž jednom povrchu jsou syntetická vlákna přeměněná netavením v hladkou pórovitou povrchovou vrstvičku syntetické hmoty. Tato nová konsstrukce kontaktní vrstvy dovoluje odstranit při její výrobě proti dosavadnímu známému postupu tři operace: nanášení pojivá ve formě mlhy, zasušování pojivá ve vlákenné vrstvě a kalandrování pojené textilie a nahradit je dvěma postupy: vpichováním a natavováním. Vpichováním se odstraňují nejen první dvě z výše uvedených tří operací, ale i potíže s volbou a obstaráváním pojivá, které musí být zdravotně nezávadné. Natavování se provádí na známém natavovacím zařízení, které zde nahrazuje kalandr, proti kterému je nesrovnatelně levnější, přičemž je tuzemské výroby a umožňuje vytvořit na syntetické vpichované textilii pórovitý, hladký povrch, jehož funkční vlastnosti se přinejmenším vyrovnávají kalandrovanému povrchu.

Povaha kontaktního netaveného povrchu odstraňuje potřebu opatřovat jej v určitých případech buď propustným plošným útvarem, například termoplastickou míkroporéz_ ní nebo perforovanou fólií, anebo nánosem hydrofobizačního prostředku, například silikonového oleje.

Použitím zádržné vrstvy s nataveným volným povrchem se odstraňuje potřeba zakrývat tuto vrstvu textilní rubovou vrstvou.

Umístěním oxycelulózového plošného útvaru do kontaktní vrstvy mezi natavený povrch a vrstvu hydrofilních vláken se zlepšuje savost vrstvené textilie, která, vedle právě uvedených zlepšení, přinejmenším zachovává, v porovnání s popsanou známou vícevrstvou textilií, vysoký stupeň hydrofilie a rychlý rozvod kapalného média do celé plochy jednotlivých vrstev textilie, přičemž přijímání a rozvod tohoto kapalného média probíhá postupně z jedné vrstvy do druhé, to znamená, že kapalné médium nejprve nasákne do celé plochy a tloušťky kontaktní vrstvy, pak přechází do savé vrstvy, respektive postupně do jednotlivých jejích dílčích vrstev a pak zádržná vrstva zabrání' dalšímu postupu, kapalného média.

Kontaktní vrstva v provedení použitém ve vrstvené textilii podle vynálezu je poddajná a dobře přizpůsobivá nerovnostem tělního povrchu, takže k němu dobře přiléhá a přitom se vyznačuje vysokou izolační schopností vůči granulační tkáni při dokonalé propustnosti jejich sekretů do savé vrstvy.

Výhody vrstvené textilie podle vynálezu lépe vyniknou z popisu příkladů variant jejího provedení.

Příklad 1

Vrstvené textilie, vhodná k použití jako obvaz na secernující rány poúrazové i pooperativní, zejména na dobře drenované nebo poúrazové rány povrchní, obsahuje kromě kontaktní vrstvy, netavené na lícním povrchu a vytvořené z hydrofóbního syntetického materiálu a hydrofilního vlákenného materiálu a hydrofilního vlákenného materiálu, také savou vrstvou, zádržnou vrstvu a rubovou vrstvu.

Na výrobu kontaktní vrstvy se použije polypropylenových vláken a viskózových vláken, ač je možné použít i jiných vhodných syntetických vláken a hydrofilních vláken.

Nejprve se zhotoví vlákenné rouno na mykacím stroji, jehož násypka je přepážkou rozdělena na dvě poloviny. Do jedné poloviny násypky se nasype směs polypropylenových vláken, sestávající ze 60 hmot. % vláken jemnosti 1,7 dtex a délky 38 mm a 40 hmot. °/o vláken jemnosti 2,8 dtex a délky 65 mm. Do druhé poloviny násypky se nasypou viskózová vlákna o jemnosti 1,4 dtex a délce 38 mm.

Z takto přiváděných vláken do mykacího stroje se vyrobí pavučina, jejíž jedna polovina plochy v podélném směru sestává z polypropylenových vláken a druhá polovina z' viskózových. vláken. Při vytváření rouna ž této pavučiny vzniká na kladecím zařízení vlákenné vrstva o hmotnosti kolem 80 g/m², která z jedné strany až do poloviny své tloušťky sestává z polypropylenových vláken, kdežto opačná strana ' je vytvořena z viskózových vláken.

Vytvořené dvojvrstvé rouno se nejprve předzpevní vpichováním ze strany viskózových vláken pomocí 30 vpichů/cm²- běžnými plstícími jehlami o jemnosti 36 gauge. Pak se provede vlastní vpichování ze strany polypropylenových vláken intenzitou 70 až 150 vpichů/cm² pomocí plstících jehel jemnosti 38 nebo 40 gauge a s tvarem ostnu NKU.

Vpichovaná textilie se nataví na straně polypropylenových vláken ná známém natavóvacím zařízení, využívajícím sálavého tepla. Válce tohoto zařízení jsou nastaveny na plný přítlak, tj. bez štěrbiny a textilie postupuje při natavování rychlostí 5m/min. Vzdálenost zářičů tepla od. povrchu textilie závisí na požadovaném stupni natavení a také na rychlosti postupu textilie. Natavením dochází alespoň k částečnému roztavení polypropylenových vláken nenacházejících se na povrchu textilie, kde tím vzniká lícní hladká pórovitá povrchová vrstvička beztvaré syntetické hmoty vytvářející povrch určený k přiložení na ránu.

Pórovitá povrchová vrstvička beztvaré syntetické hmoty přechází ve směru do tloušťky vpichované textilie ve vlákennou strukturu, která nejprve je polypropylenová a v dřuhé polovině tloušťky textilie je viskózová. Některá viskózová vlákna jsou při předzpevňování protažena částí svých délek až na volný povrch polypropylenové vrstvy a vytvářejí sací knoty, zrychlující předávání tekutiny do savé, vrstvy umístěné na rubové straně kontaktní vrstvy.

Savá vrstva může být různého provedení. Zde je to viskózová pojená netkaná textilie o tloušťce do 25 mm, vytvořená bud z jedné vrstvy nebo z několika dílčích vrstev vláken, přičemž je tato jedna nebo každá dílčí vrstva opatřena z jedné strany nánosem pojivá ve formě mlhy, která se tepelně zasuší v nestlačených, . na sobě navrstvených dílčích vrstvách vláken savé vrstvy.

' Místo viskózových vláken lze použít, případně i ve směsi s viskózovými vlákny, jiná vlákna zajišťující nasávání kapaliny do savé vrstvy. Například to mohou být oxycelulózová vlákna, skleněná mikrovlákna, směs různých hydrofilních vláken, směs hydrofilních vláken s termoplastickými vlákny, jejichž podíl, obvykle v množství 5 až 10 % z hmotnosti vrstvy, umožňuje lokální sváření vícevrstvé textilie. Také je možné, aby savá vrstva sestávala z několika dílčích vrstev lišících se druhem vláken nebo/a tloušťkou nebo/a délkou vláken nebo/a barvou vláken.

Zádržná vrstva, která kryje savou vrstvu, může být rovněž různého provedení. Zde je to pojená netkaná textilie z polyesterových vláken, vyrobená z pavučiny zpevněné postřikem pojivá, připraveného zp směsi 90 hmot. % butadienakrylonitrilověho kaučuku a 10hmot.% PVC emulze zředěné vodou na 20°/oní disperzi a zasušeného v nestlačené vlákenné pavučině.

Ná výrobu zádržné vrstvy lze použít i jiná vlákna, například polypropylenová, polyamidová, ať sama nebo ve směsi. Pojivo lze nahradit využitím termoplastičnosti syntetických vláken. Zádržná vrstva může být i ve formě vpichované textilie ze syntetických vláken. V tomto případě lze její stranu, která ve vrstvené textilii je odvrácená od savé vrstvy, natavit stejným postupem jak® u kontaktní vrstvy a tím je možno ve vrstvené textilii vynechat rubovou vrstvu a případně svařením spojit na okrajích zádržnou vrstvu s kontaktní vrstvou, přičemž mezí oběma vrstvami je savá vrstva.

V tomto příkladě je zádržnou vrstvou pojená netkaná textilie z polyesterových vláken, která je ve vrstvené textilii přikrytá rubovou vrstvou, vytvořenou z viskózové kalandrované pojené textilie. I tato rubová vrstva může být. vyrobena z jiných, než viskózových vláken, například z přírodních vláken, včetně nerostných, nebo ze syntetických vláken, nebo ze směsi těchto vláken. Místo netkané textilie lze použít tkaninu nebo pleteninu, zejména síťové nebo gážové struktury.

Soudržnost vrstvené textilie, vytvořené z na sebe položených vrstev, tj. kontaktní vrstvy, savé vrstvy, zádržné vrstvy a rubové vrstvy, lze zajistit různým způsobem. Jeden způsob využívá vpichování pomocí pouze 5 až 30 vpichů/cm², přičemž se vpichují bud všechny vrstvy, nebo kromě kontaktní vrstvy všechny zbývající vrstvy, které po vzájemném spojení se přiloží na kontaktní vrstvu. Malý počet vpichů dovolí zachovat objemnost a tím sací mohutnost savé vrstvy.

Je však možné použít i jiných způsobů spojení vrstev. Například na sobě položené vrstvy se spojí alespoň na části svých ob-, vodů svařením, pojivém, stehy, slisováním, přičemž je možné takto spojit jen obě vnější vrstvy, které svými kraji přečnívají přes vnitřní vrstvu nebo vrstvy.

V případě, že jednotlivé vrstvy obsahují příměs termoplastických vláken, pak je možné buď všechny, nebo jen některé spolu spojit pomocí tepla, tlaku a těchto termoplastických yláken.

Konečně je možné, aby soudržnost všech vrstev byla zajištěna pouhou přilnavostí, takže vrstvy jsou na sobě pouze položené. Příklad 2

Vrstvená textilie, vhodná k použití na popáleniny 1.' stupně a povrchové popáleniny 2. stupně Jako přímý krycí obvaz zůstávají na popálenině až do jejího vyhojení, sestává jednak z kontaktní vrstvy, vytvořené ze směsi hydrofóbních syntetických vláken s hydrofilními vlákny, a jednak ze savé vrstvy a zádržné vrstvy.

Konstrukce této vrstvené textilie se liší od vrstvené textilie z příkl. 1 vynecháním rubové vrstvy a kontaktní vrstvou, která se zhotoví takto:

Připraví se vlákenná směs sestávající z 50 hmot. °/o polypropylenových vláken o jemnosti 2,8 dtex a délce 65 mm a 50 hmot. % . viskózových vláken o jemnosti i,4 dtex a délce 38 mm.

Z této vlákenné směsi se na my kácím stroji vyrobí vlákenné rouno o hmotnosti 50 až 150 g/m³, které se předzpevní vpichováním pomocí 25 vpichů/cm² běžnými plstícími jehlami jemnosti 36 gauge.

Pak se provede vlastní vpichování intenzitou 100 až 150 vpichů/cm² za použití plstících jehel jemnosti 38 nebo 40 gauge, opatřených na dvou hranách dvěma ostny tvaru NKU.

Takto vyrobená vpichovaná textilie se nataví ze strany vpichu plstících jehel ‘na natavovacím zařízení jako v příkl. 1 jen s tím rozdílem, že textilie postupuje zařízením rychlosti 4 m/min, přičemž válce jsou nastavené na štěrbinu 0,2 mm.

Na výrobu této kontaktní vrstvy je možné použít i jiná hydrofóbní syntetická vlákna, zejména polyesterová a polyamidová^ tak i hydrofilní vlákna, zejména oxycelulózová a bavlněná.

Savou vrstvou je 15 mm tlustá vrstva viskózových vláken. Zádržná vrstva o hmotnosti 15g/m² je netkaná pojená textilie ze střížových polyesterových vláken..

Spojení vrstvené textilie je provedeno svařením kontaktní vrstvy a zádržrié vrstvy po jejich obvodech.

Příklad 3

Vrstvená textilie, vhodná k použití jako obvaz po kosmetických dermabrazích, obsasuje kromě kontaktní vrstvy s netaveným lícním povrchem a vytvořené pouze ze syntetických vláken také savou a zádržnou vrstvu.

Provedení této vrstvené textilie se liší od příkladu 1 jednak vynecháním rubové vrstvy a jednak materiálovým složením kontaktní vrstvy, která se zhotoví takto:

Na mykacím stroji se z polypropylenových vláken o jemnosti 1,7 dtex a délce 36 mm vyrobí vlákenné rouno o hmotnosti kolem 50 g/m², Toto rouno se předzpěvní vpichóváním intenzitou 30 vpichů/cm² pomocí běžných plstících jehel o jemnosti 36 gauge.

Pak následuje vlastní vpichování intenzitou 100 až 150 vpichů/cm² na vpichovacím stroji osazeném plstícími jehlami jemnosti 38 nebo 40 gauge, s tvarem ostnu NKU.

Vpichovaná textilie se potom nataví ze strany vpichu plstících jehel na známém natavovacím zařízení pomocí sálavého tepla. Válce zařízení jsou nastavené na plný přítlak, tj. bez štěrbiny mezi válci. Vpichovaná textilie postupuje zařízením rychlostí 4mza minutu a vzdálenost zářičů tepla od povrchu textilie se zvolí podle požadovaného stupně natavení polypropylenových vláken nacházejících se na povrchu vpichované textilie. Natavováním se vytvoří na jedné stráně vpichované textilie hladká pórovitá vrstvička beztvaré syntetické hmoty.

Na výrobu kontaktní vrstvy lze použít i jiných syntetických vláken, například polyesterových a polyamidových.

Netkaná savá vrstva, spočívající na netavené straně kontaktní vrstvy,· je zhotovena z viskózových vláken a je tlustá kolem 5 mm.

Prodyšná hydrofobní zádržná vrstva o hmotnosti kolem 15 g/m² je netkaná pojená textilie z polyesterových střížových vláken.

Příklad 4 .

Vrstvená textilie, vhodná k použití jako krycí a izolační obvaz a současně fixační obvaz pro krytí jemných.šitých ran v obličeji po chirurgických zákrocích, obsahuje kromě kontaktní vrstvy s nataveným lícním povrchem a vytvořené ze směsi syntetických vláken také savou vrstvu, zádržnou vrstvu a rubovou vrstvu.

Tato vrstvená textilie se liší od příkl. 1 především provedením kontaktní vrstvy, která se vyrobí takto:'

Připraví se vlákenná směs sestávající z 50 hmot. % jednosložkových polypropylenových vláken o jemnosti 2,8 dtex a délce 65 milimetrů a z 50 hmot.,% dvojsložkových vláken polypropylen/polyetylenových o jemnosti 6,5 dtex a délce 60 mm. Lze však použít i jiná syntetická vlákna jak jednosložková, tak i vícesložková.

Z této vlákenné směsi se na rounotvořícím zařízení vyrobí vlákenné rouno o hmotnosti kolem 60 g/m², které se pak zpevní vpichováním intenzitou 50 až 70 vpichů/cm² plstícími jehlami jemnosti 38 nebo 40 gauge a s tvarem ostnu NKU.

Vzniklá vpichovaná textilie se natavuje ze strany vpichu plstících jehel jako v příkl. 1 jen s tím rozdílem, že textilie postupuje natavovacím zařízením rychlostí 6 m/min. Při natavování se v hladkou pórovitou povrchovou vrstvičku beztvaré syntetické hmoty převážně přeměňuje polyetylenová složka, kdežto polypropylenová složka si částečně zachová vlákennou formu a tím přispívá k poddajnosti a měkkosti kontaktní vrstvy.

Na nenatavenou stranu kontaktní vrstvy se umístí savá vrstva o tloušťce kolem 5 mm, vyrobená z viskózových vláken.

Zádržná vrstva o hmotnosti kolem 15 g/m² je netkaná pojená textilie z hydrofóbních syntetických vláken a kryje volnou stranu savé vrstvy. Rubovou vrstvou je gázová tkanina.

Příklad 5

Vrstvená textilie, vhodná ke krytí ranných ploch zejména po exkoriacích, nebo ranných ploch po odběru kožního transplantátu, obsahuje kromě kontaktní vrstvy vytvořené z vláken syntetických a viskózových a z plošného útvaru oxycelulózového, také savou vrstvu, zádržnou vrstvu a rubovou vrstvu. Výroba této vrstvené textilie se liší od příkl. 1 pouze postupem výroby kontaktní vrstvy, který je tento:

Z polypropylenových vláken o jemnosti 2,8 dtex a délce 65 mm se na mykacím stroji vyrobí rouno o hmotnosti kolem 50 g/m², které se předzpevní vpichováním pomocí vpichů/cm² běžnými plstícími jehlami jemností 36 gauge.

Z viskózových vláken jemností l,4dtexa délce 38 mm se na mýkacím stroji vyrobí rouno o hmotností kolem 50 g/m², které se předzpevní vpichQváním pomocí 25 vpichů na cm² běžnými plstícími jehlami jemnosti 36 gauge.

Mezi tato dvě předzpevněná rouna se vloží oxycelulózový plošný útvar, který je zde ve formě tkaniny, ale může být i ve formě pleteniny nebo fólie, a vzniklý trojvrstvý útvar se vpiehuje ze strany polypropylenového rouna intenzitou 1Q0 až 150 vpichů/cm² plstícími jehlami jemnosti 38 gauge s dvěma ostny tvaru NKU na dvou hranách.

Vpichování lze provést dvěma průchody trojvrstvého útvaru vpichovacím strojem tak, že při prvním průchodu se vpiehuje intenzitou 50 až 70 vpichů/cm² ze strany viskózového rouna, kdežto při druhém průchodu intenzitou 70 až 100 vpichů/cm² ze strany propylenového rouna. Tímto dvojitým vpichováním se protáhnou některá viskózová vlákna Částmi svých délek až na povrch polypropylenového rouna v 50 až 70 místech na cm³ tohoto rouna, takže v kontaktní vrstvě plní funkci savých knotů.

Nakonec se vpichovaný trojvrstvý útvar nataví ze strany polypropylenového rouna jako v příkl. 1.

Přiklaď 6

Vrstvená textilie, vhodná jako obvaz pro zdravotnické účely, sestává z kontaktní vrstvy, savé vrstvy a zádržné vrstvy a zhotoví se takto:

Kontaktní vrstva se vyrobí podle kteréhokoliv z příkladů 1 až 5, s tím rozdílem, že se nenataví jeden povrch, tzn. provede se pouze příprava vlákenné směsi, výroba rouna a vpichování.

Potom se na stranu hydrofilních vláken, tj. v případě, kdy vpichovaná textilie obsahuje na jedné straně syntetická vlákna a na druhé straně hydrofilní vlákna, anebo na odvrácenou stranu vpichu, tj. v případě, kdy vpichovaná textilie sestává pouze ze syntetických vláken nebo ze směsi syntetických a. hydrofilních vláken, položí savá vrstva v kterémkoliv provedení z příkladů 1 až 5, čímž vznikne dvojvrstvý útvar.

Pak se zhotoví vpichovaná textilie postupem, který se shoduje s postupem výroby kontaktní vrstvy z příkladu 3 nebo 4 áž na to, že se vynechá operace natavování. Takto zhotovená vpichovaná textilie ze syntetických vláken se přiloží odvrácenou stranou vpichu na savou vrstvu výše popsaného dvojvrstvého útvaru, čímž vznikne trojvrstvý útvar, který se spojí vpichováním pomocí 5 až 30 vpichů/cm² pomocí běžných plsticícň jehel.·

Teprve nyní se provede natavení buď jen volné strany kontaktní vrstvy, anebo i volné strany zádržné vrstvy, kterou je zde vpichovaná textilie popsaná v předešlém odstavci. Stupeň natavení, tj. tloušťka hladké pórovité amorfní povrchové vrstvičky může být na obou stranách vrstvené textilie, stejný nebo rozdílný, což závisí na účelu použití vrstvené textilie.

Je také možné po, okrajích svařit zádržnou vrstvu s kontaktní vrstvou.

Příklad 7 .

Vrstvená textilie, vhodná k použití jako léčebný obvaz, se zhotoví podle kteréhokoliv z příkladů 1 až 6 s tím rozdílem, že savá vrstva obsahuje léčebný preparát nebo preparáty, zejména antibiotika a hemostyptika.

Z popisu všech příkladů vyplývá, že u vrstvené textilie podle vynálezu je podružné, kolik vrstev je uloženo na něnatavené straně kontaktní vrstvy, nebo jaké složení nebo provedení mají tyto vrstvy. U vrstvené textilie je však rozhodující, že kontaktní vrstva je vpichována textilie s obsahem syntetických vláken, netavených na jedné straně této vpichované textilie. _J '

Claims (12)

1. Vrstvená textilie, určená k použití jako zdravotnická textilie a sestávající z netkané kontaktní vrstvy a nejméně jedné další vrstvy, vyznačená tím, že netkaná kontaktní vrstva je vpichovaná textilie vytvořená alespoň částečně nejméně z jednoho druhu syntetických vláken, která jsou na jednom, zde lícním povrchu vpichované textilie alespoň částečně roztavená a přeměněná v hladkou pórovitou povrchovou vrstvičku beztvaré syntetické hmoty, kdežto u všech vláken nacházejících se na druhém, zde rubovém povrchu vpichované textilie, je zachovaná jejich vlákenná forma a na tomto rubovém povrchu je umístěná nejVYNALEZU méně jedna další vrstva zvolená ze skupiny sestávající ze savé vrstvy, zádržné vrstvy a rubové vrstvy, přičemž jednou zvolenou vrstvou je vždycky savá vrstva a jednotlivé vrstvy jsou ve vrstvené textilii uspořádané v tomto sledu: kontaktní vrstva, savá vrstva, zádržná a rubová vrstva.

2. Vrstvená textilie podle bodu 1, vyznačující se tím, že vpichovaná textilie, vytvářející netkanou kontaktní vrstvu, obsahuje alespoň jeden druh syntetických vláken, ať jednosložkových, např. ‘polypropylenových, polyesterových, polyamidových, nebo vícesložkových, zejména polypropylen-polyetylenoyých, a tato syntetická vlákna vytvářejí vpichovanou textilii buď sama, nebo ₍společně s hydrofílními vlákný, zejména viskózovými, která jsou ve vpichované textilii uspořádaná do dílčí vrstvy umístěné na dílčí vrstvě syntetických vláken a vytvářejí rubovou stranu kontaktní vrstvy, nebo hydrofilní vlákna jsou obsažená ve směsi se syntetickými vlákny.

3. Vrstvená textilie podle bodu 1, vyznačující se tím, že vpichovaná textilie, vytvářející netkanou kontaktní vrstvu, sestává z dílčí vrstvy syntetických, zejména polypropylenových vláken, z dílčí vrstvy hydrogilních, zejména viskózových vláken a z oxycelulózového plošného útvaru umístěného mezi těmito dílčími vrstvami, přičemž oxycelulózový plošný útvar je zejména tkanina, pletenina nebo fólie a dílčí vrstva syntetických vláken tvoří lícní povrch kontaktní vrstvy, který je natavený.

4. Vrstvená textilie podle bodu 1, vyznačující se tím, že savá vrstva sestává alespoň z jednoho druhu hydrofilních vláken, například vláken viskózových nebo oxycelulózových, nebo je vytvořená ze skleněných mikrovláken, nebo ze Směsi obsahující větší podíl hydrofilních vláken a menší podíl termoplastických syntetických vláken, přičemž savá vrstva je vytvořená z jedné vrstvy, nebo sestává nejméně ze dvou dílčích vrstev, jejichž vlákenné složení je stejné nebo rozdílné, například se liší druhem nebo/a tloušťkou nebo/a barvou.

5. Vrstvená textilie podle bodu 1, vyznačující se tím, že savá vrstva obsahuje léčebný preparát nebo preparáty; zejména antibiotika nebo hemostyptika.

6. Vrstvená textilie podle bodu 1, vyznačující se tím, že zádržná vrstva je vytvořená ze syntetických vláken spojených alespoň v některých místech vzájemného dotyku pojivém.

7. Vrstvená textilie podle bodu 1, vyznačující se tím, že zádržná vrstva je vytvořená z termoplastických vláken spojených alespoň v některých místech vzájemného dotyku účinkem tepla a tlaku.

8. Vrstvená textilie podle bodu 1, vyznačující se tím, že zádržná vrstva je vpichovaná textilie ze syntetických vláken.

9. Vrstvená textilie podle bodu 1, vyznaču' jící se tím, že zádržná vrstva je vpichovaná textilie ze syntetických vláken, která jsou na jednom povrchu zádržné vrstvy alespoň částečně roztavená a přeměněná v prodyšnou povrchovou vrstvičku beztvaré syntetické hmoty.

10. Vrstvená textilie podle bodu 1, vyznačující se tím, že rubová vrstva je tkaná, nebo pletená, nebo netkaná textilie.

11. Vrstvená textilie podle bodu 1, vyznačující se tím, že vpichovaná textilie, vytvářející kontaktní vrstvu, má rubový povrch zakrytý savou vrstvou, na níž je umístěna syntetická zádržná vrstva, přičemž tento trojvrstvý útvar je provázaný některými vlákny svých vrstev, procházejícími alespoň částí tloušťky trojvrstvého útvaru a vytvářejícími vazná místa, která jsou pravidelně rozmístěná po celé ploše trojvrstvého. útvaru, jehož obě volně vnější strany jsou natavené.

12. Vrstvená textilie podle bodu 1, vyznačující se tím, že kontaktní vrstva je alespoň na částech svých okrajů svařená s kraji syntetické zádržné vrstvy.