CS211363B2 - Appliance for making the oblong concrete construction segments - Google Patents

Description

(54) Zařízení pro výrobu podlouhlých betonových stavebních dílců

Vynález se týká zařízení pro výrobu ' · podlouhlých betonových stavebních dílů, umožňujícího výrobu dílců v alespoň dvou rozdílných šířkách.

Pro účinnou výrobu betonových stavebních dílců určených například jako stěny, stropní prvky nebo střešní dílce stavebních konstrukcí, se dosud používá jednodávkového postupu. Při tomto postupu se ukládáním betonové směsi a jejím vytvrzováním, vytváří dlouhá betonová deska, která se po· té řeže na radu dílců o kratších délkách. Vzhledem k tomu, že je zapotřebí poměrně dlouhé doby vytvrzování (přibližně 14 hodin), je tento jednodávkový postup efektivnější . než zhotovování jednotlivých kratších desek, a to proto, že by se současně musel zhotovovat takových desek velký počet. Délka desky před rozřezáváním na kratší kusy může být i okolo 150. metrů při hmotnosti 230 000 kilogramů. Kratší délky, na něž se deska řeže, pak mohou mít velikost od přibližně 2,4 metrů pro stěnové dílce, až po 15,2 m pro střešní dílce.

Je žádoucí, aby bylo možno· použít stejného zařízení pro zhotovování takových desek v rozdílných šířkách, neboť když se mění celkové délky hotových desek, musí být jejich celková váha udržována v mezích · kapacity zdvíhacího jeřábu. Při kratších délkách · lze například vyrábět dílce. ' o šířce 2,4 metrů, zatímco při větších · délkách se použije šířek 1,2 metru. Dosavadní · přístup k tomuto· problému byl takový, · že se všechny desky zhotovovaly v jednotných šířkách, které se potom v podélném směru řezaly, a pro rozdílné šířky se používala rozdílná ukládací pole betonové směsi. I když se tím dosahuje stejného· konečného výsledku, je . nedostatkem tohoto známého· postupu duplicita zařízení, zvýšené opotřebení listů pily s diamantovými zuby, a potřeba nákladných přídavných pracovních časů.

Podstatou vynálezu je zařízení pro· výrobu podlouhlých betonových stavebních dílů o různých šířkách, zahrnující podlouhlé vodorovné ukládací pole s podélně orientovaným dnem a bočními stěnami, přičemž podle vynálezu je ukládací · pole rozděleno' v podélném směru podél svého dna do· podélných sekcí, pohyblivých v · příčném směru vůči sobě navzájem, přičemž zahrnuje dále podélnou odsouvatelnou formovací přepážku, zasunutelnou mezi sekce ukládacího pole rovnoběžně s bočními stěnami a tvořící po svém zasunutí dělicí přepážku v ukládacím poli, takže je· možné vyrábět buď stavební betonový dílec o jedné celistvé šířce, sahající od jedné boční stěny ke druhé, je-li formovací přepážka od2 11 3 B 3 sunuta a sekce ukládacího pole jsou přisunuty k sobě, anebo samostatné betonové dílce v každé sekci, je-li mezi tyto sekce zasunuta formovací přepážka.

Podle jednoho provedení vynálezu je pod ukládacím polem, umístěna řada příčných kolejnic, umístěných s odstupy kolmo na podélný rozměr ukládacího pole. Pro podporování sekcí ukládacího pole během jejich relativních příčných pohybů je na spodku sekcí ukládacího pole otáčivě uložena řada kol, pojíždějících po· těchto kolejnicích.

Podle dalšího provedení vynálezu je zařízení pro vyvolávání příčného pohybu sekcí ukládacího· pole opatřeno podlouhlým ovládacím členem, probíhajícím po¹ v podstatě celé délce ukládacího pole, a uloženým s možností podélného· pohybu. Z ovládacího členu vybíhá směrem do stran a symetricky řada kyvných ramen, a to do obou sekcí. Kyvná ramena jsou otáčivě připojena k uvedenému ovládacímu členu a k odpovídající sekci ukládacího pole v bodech, · umístěných ve směru do strany se vzájemným odstupem. Podélný posun ovládacího členu je zajišťován hydraulickým válcem. V důsledku uvedeného uspořádání pak tento podélný posun ovládacího členu zajišťuje vyvolání výsledného· příčného pohybu sekcí ukládacího pole. .....

Pro zdvíhání a spouštění formovací přepážky slouží řada svislých kyvných ramen, otáčivě připojených · mezi formovací přepážkou a řadou kotevních členů, takže podélný pohyb formovací přepážky vyvolává její' výsledný svislý pohyb.

Podle dalšího provedení vynálezu je pohyblivá pouze jedna ze · sekcí ukládacího ·pole, kdežto· druhá je pevná. Sekce však vůči sobě zůstávají relativně · pohyblivé. .

•Takto řešené zařízení je · snadno přizpůsobitelné na výrobu v alespoň dvou různých šířkách· vyráběných dílců. · Nevyžaduje duplicitu zařízení jako · je tomu podle známého stavu techniky, · ani podélné rozřezávání dílců. Spojuje výhody menších pořizovacích · nákladů se zvýšenou produktivitou á účinností zařízení.

Zařízení podle vynálezu se hodí jak pro řešení s pevným ukládacím polem nebo s pohyblivým ukládacím polem betonové směsi. Umožňuje vyrábět desky o souvislé šířce sahající od jedné boční stěny ukládacího pole ke druhé, které se pak rozřezávají na jednotlivé dílce a zdvíhají jeřábem, anebo dvě relativně úzké desky, pokud délky dílců, na něž se desky rozřezávají, by vedly k překročení kapacity zvedacího jeřábu, kdyby měly zůstat v plné šířce.

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popise na příkladech provedení neomezujících jeho· rozsah, s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých značí:

obr. 1 půdorysný pohled na první provedení zařízení podle vynálezu, řešené s pevným ukládacím polem, a ukazující výrobu dvojice relativně úzkých desek, obr. 2 zvětšený svislý řez rovinou 2—2 z obr. 1, obr. 3 další zvětšený řez, ukazující pravou boční stěnu z obr. 2 ve zdvižené poloze, obr. 4 pohled na pravou boční stěnu z obr. 2 a 3 v odklopené poloze, umožňující řezání a vyjímání hotových dílců, obr. 5 perspektivní pohled na část pákového mechanismu s kyvnými rameny pro zdvíhání a spouštění formovací přepážky a pro příčný posun sekcí ukládacího pole zařízení podle obr. 1 a 2, obr. 6 značně zvětšený řez ukazující detaily dna ukládacího pole v oblasti formovací přepážky při uspořádání podle obr. 2, obr. 7 obdobný zvětšený řez po spuštění formovací přepážky a přisunutí obou sekcí k sobě, takže tvoří souvislé dno pro zhotovení jediné desky, obr. 8 svislý řez podobný obr. 2, ukazující druhé provedení vynálezu, které používá pro příčný pohyb a oddělování sekcí ukládacího pole od sebe hydraulických válců, obr. 9 částečný řez rovinou 9—9 z obr. 8, ukazující svislý pohyb formovací přepážky, obr. 10' perspektivní pohled na svislé kyvné rameno provedení z obr. 8 a 9, obr. 11 svislý řez podobný řezu z obr. 2, ukazující třetí provedení zařízení podle vynálezu, které má pohyblivé ukládací pole, obr. 12 značně zjednodušený svislý řez podobný řezu na obr. 2, ukazující čtvrté provedení vynálezu, kdy se příčně pohybuje pouze jedna sekce ukládacího pole, zatímco druhá zůstává pevná, obr. 13 pohled na řešení z obr. 12 ve stavu, kdy levá sekce ukládacího pole spolu s formovací přepážkou se odsunuly od fixní pravé sekce, obr. 14 pohled na řešení z obr. 12 a 13 ve stavu, kdy byla formovací přepážka spuštěna a boční stěny odklopeny, aby tak mohlo probíhat řezání a zdvíhání zhotovených dílců, obr. 15 pohled na řešení z obr. 12 až 14 při uspořádání, kdy se zhotovuje jediná deska na celou šířku ukládacího pole bez dělicí formovací přepážky, obr. 16 zvětšený řez ukazující uspořádání z obr. 12 ve větším detailu, obr. 17 další zvětšený řez, ukazující formovací · přepážku z obr. 18 do větších podrobností, obr. 18 zvětšený řez, ukazující uspořádání z obr. 15 do větších podrobností, obr. 19 pohled ve směru 19—19 z obr. 18, ukazující podrobnosti sestavy pro svislý pohyb formovací přepážky, obr. ·20 půdorysný pohled ve směru 20—20 z obr. 19, obr. 21 řez 21—21 z obr. 20, ukazující způsob, jakým je vykonáván pohyb formovací přepážky směrem do strany od pevné sekce ukládacího· pole, a obr. 22 pohled 22—22· z obr. 16, ukazující podrobnosti levé boční stěny provedení podle obr. 12 až 21.

Na obr. 1 a 2 je znázorněno formovací zařízení s fixním ukládacím polem -obvyklého typu. Zařízení má podlouhlé vodorovné ukládací pole 22 na ukládání betonové směsi s podélným dnem 24 a podélnými bočními stěnami 26 a 28. Podél ukládacího· pole 22 je umístěna dráha s kolejnicemi 30 a 32 pro- vedení různých pracovních jednotek, které nejsou na obr. 1 a 2 znázorněny, například pro ukládací ústrojí betonové směsi a řezné ústrojí, které se posouvají po délce ukládacího pole 22.

Ukládací pole 22 je v souladu s -myšlenkou vynálezu rozděleno- v příčném směru na sekce, pohyblivé v příčném směru vůči sobě navzájem. Ve znázorněném provedení jsou tyto -sekce dvě, a to- sekce 34 a 36, přičemž dno 24 je rozděleno mezerou 38 ve - svém středu, takže sestává ze dvou samostatných dnových sekcí 40 a 42. Rozdělení ukládacího pole 22 je zajištěno .odnímatelnou - formovací přepážkou 44, kterou lze vsadit mezi obě sekce 34 a 36 rovnoběžně s bočními stěnami 26 a 28.

Při uspořádání znázorněném na obr. 1 a 2, kde je formovací přepážka 44 vsazena mezi sekce 34 a 36, je možno v sekcích -34 a 36 ukládacího pole 22 vyrábět dva samostatné betonové dílce 46 a 48. Vyj.me-li se formovací přepážka -44 způsobem, který je podrobněji popisován dále, posunou ' se sekce 34 a 36 ukládacího pole 22 jedna ke druhé, takže dnové sekce 40 -a 42 budou tvořit souvislé dno- a bude možno - vytvořit betonový dílec sahající od jedné boční stěny 26 ke druhé boční stěně 28.

Pro- zajištění relativního příčného pohybu sekcí 34 a 36 ukládadacího lože 22 je pod ukládacím polem 22 rozmístěna řada příčných kolejnic 50, kolmých na podélný rozměr pole 22. Příčné -kolejnice 50 mohou být od sebe vzdáleny například šest metrů a být rozmístěny po celé délce ukdádacího pole 22. Délka ukládacího pole 22 je okolo- 150 metrů. Ke spodku ukládacího pole 22 je otáčivě připojena řada drážkovaných kol 52, umožňujících pojezd po- příčných kolejnicích 50. Sekce 34 a 36 se tak mohou při vzájemném posunu pohybovat prostřednictvím- těchto- drážkovaných kol 52 v příčném směru. Každé kolo- 52 je přitom uloženo· pomocí vhodného- ložiska v pouzdře 54, upevněném ke spodku sekce 34 nebo 36 ukládacího po·le. Jak je -z výkresů patrno, jsou osy drážkovaných kol 52 rovnoběžně s podélným rozměrem ukládacího pole 22.

Jelikož zařízení 20 podle obr. 1 a 2 pracuje s fixním ukládacím polem 22, jsou podélné kolejnice - 30 a 32, jakož - i příčné kolejnice 50 pevně přichyceny k podlaze pomocí betonového- základu 55.

Vzhledem k poměrně velkým rozestupům mezi příčnými kolejnicemi 50 -o velikosti šesti metrů a mimořádné hmotnosti vyráběných-betonových dílců je zřejmé, že - pro vyloučení nežádoucích - průhybů - mezi - podpůrnými body tvořenými příčnými kolejnicemi 50 a koly 52 s jejich pouzdry 54 ' bude zapotřebí další podpůrné konstrukce. K tomuto- účelu slouží nosníky 56 ve- tvaru písmene Z, probíhající podél stran sekcí 34 a 36 ukládacího pole- 22 pod okraji dnových sekcí 40 a 42. -1 když v daném příkladě provedení nosníky 56 tvaru písmene Z spojitě probíhají po celé délce úkládacího- pole 22, mohou být vytvořeny z jednotlivých dílů o- délce -přibližně 12 metrů, vhodně spolu spojených. Mezi nosníky 56 je napříč uložena řada nosníků 58 tvaru písmene I, a. to- s odstupy přibližně 0,75 m ve směru délky ukládacího pole 22. Pro- podporování dnových sekcí 40, 42 konečně -slouží nosníky 60 ve tvaru písmene C, probíhající napříč vzhledem k nosníkům 58 ve tvaru písmene I.

Obr. 3 a 4 poskytují detaily pravé boční stěny -28, přičemž levá boční -stěna 26 je zrcadlovým obrazem pravé - stěny, takže jsou pro ni používány - stejné vztahové značky. Pohyblivé boční stěny forem jsou dobře známy a znázorněné provedení slouží pouze -k tomu, aby poskytlo jeden z vhodných příkladů. Přesné detaily bočních stěn -26 a 28 proto nejsou pro· -vynález podstatné.

Pravá boční stěna 28 má ovládač 64 ve formě desky obecně trojúhelníkového- tvaru, se středem otáčení 66 uloženým na nosníku 56 tvaru písmene Z, - a to tak, že je - umístěn na vhodné konzole 68, vystupující ze stěny nosníku 56 pod pravou boční stěnou 28. Pravá boční stěna 28 je - vhodným prostředkem jako- přišroubováním přichycena k horní části ovládače 64.

Aby mohl být ovládač 64 -a pravá boční stěna 28 tlačen vzhůru do - polohy z obr. 1, 2 a 3, vystupuje z boku ukládacího· pole 22 po jeho délce vačkový zvedač 76. Tento- vačkový zvedač 76 má čelní povrchovou stěnu 78 v proměnlivé vzdálenosti od -okraje ukládacího pole 22, jak je nejlépe patrno z obr.

1. Je přitom pohyblivě uložen vzhledem k ukládacímu poli 22 a to tak, že je tažen -a postrkován pomocí neznázorněných hydraulických ovládacích válců, umístěných na jeho koncích.

Pro -spouštění boční stěny 28 do polohy znázorněné na obr. 4 je vačkový zvedač 76 tažen do polohy, ve které jedna ze snížených oblastí čelní povrchové stěny 78 zabírá do kluzného vačkového· členu 70, -a dovoluje tak ovládači 64 a pravé boční stěně 28 odpadnout. Ve většině případů boční stěna 28 a ovládač 64 neodpadnou samovolně, ale po- předchozím úderu.

Na obr. 3 a 4 jsou dále patrné nástavce 80 a 82 bočních stěn, které lze v případě potřeby přidat k -pravé boční stěně 28 v případě, že se mají vyrábět tlustší desky. Nástavce 80 a 82 jsou čerchovaně vyznačeny též v obr. 2. Je samozřejmé, že při výrobě dvojice užších a tlustších desek se obdobnými nástavci nebo- nástavcem -opatří i formovací přepážka 44.

Na obr. 5 jsou znázorněny podrobnosti li

Ί mechanismu podle vynálezu pro zdvíhání a spouštění formovací přepážky 44 a pro příčný posun sekcí 34 a 36 prvního provedení zařízení 20 z obr. 1 a 2. Formovací přepážka 44 je uložena pro možnost svislého pohybu. na radě svislých kyvných ramen 84, z nichž je na obr. 5 znázorněno jedno. Horní konec svislého kyvného ramena 84 je otáčivě připojen v čepu 86 к formovací přepážce 44 a dolní konec je čepem 88 otáčivě připojen ke kotevnímu členu 30. V provedení zařízení 20, které pracuje s fixním ukládacím polem 22, jsou kotevní členy 90 pevně připojeny к podlaze.

Formovací přepážka 44 je dále opatřena ústrojím рю její podélný posun, které sestává z hydraulického válce 92 umístěného na jejích obou koncích. Tento hydraulický válec 32 je v čepu 94 otáčivě připojen к formovací přepážce 44 a v čepu 96 ke vhodné pevné podpoře, neznázorněné ve výkresech.

Je zřejmé, že podélný posun formovací přepážky 44 prováděný vytahováním a zatahováním hydraulického válce 92, vyvolává výsledný svislý pohyb formovací přepážky 44, neboť svislá kyvná ramena 84 se otáčejí okolo čepů 88. Jak ukazuje obr. 5, je formovací přepážka zdvižena téměř do své horní krajní polohy, ve které je její spodek nad dnem 24. Tato poloha je znázorněna na obr. 2. Pří plně spuštěné poloze, která nastává při pohledu na obr. 5 při posunu formovací přepážky 44 pod dnem 24 ukládacího pole 22 betonové směsi.

Jak je dále patrno z obr. 5, zahrnuje prostředek pro příčný posun sekcí 34 a 36 prvního provedení zařízení 20 podélný ovládač 98 ve formě dlouhé ocelové trubky. Ovládač 98 probíhá po v podstatě celé délce ukládacího pole 22 a je uložen s možností podélného, avšak nikoliv příčného posunu. Aby se ovládač 98 mohl v podélném směru posouvat, je к jeho jednomu konci připojen hydraulický válec 100. Ovládač 98 s výhodou probíhá středem ukládacího pole 22, a to těsně nad příčnými kolejnicemi 50. Aby nedocházelo ke kolizi mezi ovládačem 98 a kotevním členem 90 svislých kyvných ramen 84, jsou kotevní členy 90 opatřeny průchody 102, kterými může volně procházet ovládač 98. V případě potřeby mohou být průchody 102 ložisky nebo pouzdry, které zajišťují ovládač 98 proti pohybům do stran.

Pro převedení podélného pohybu ovládače 98 do výsledného příčného relativního pohybu sekcí 34 a 36 ukládacího pole 22 jsou mezi ovládač 98 a sekce 34 a 36 vřažena kyvná ramena 104. Každé kyvné rameno 104 je na jednom konci 106 otáčivě připojeno к ovládači 98 a na druhém konci 108 к odpovídající sekci 34, 36 ukládacího pole 22. Ve znázorněných provedeních jsou konce 108 kyvných ramen 104 připojeny přímo к pouzdrům 54 drážkovaných kol 52.

Ve znázorněném uspořádání s ovládačem probíhajícím v podstatě středem ukládacího pole 22 a s kyvnými rameny 104 vybíhajícími z ovládače 98 do stran a symetricky vůči němu je zřejmé, že boční síly působící na ovládač 98 jsou v podstatě v rovnováze, takže sklon к jeho pohybu do strany je minimální. Z obr. 5 je zřejmé, že podélný posun ovládače 98 vyvolávaný činností hydraulického válce 100 působí výsledný příčný posun sekcí 34 a 36 ukládacího pole 22.

Obr. 6 a 7 ukazují oblast dna 24 v místě styku dnových sekcí 40 a 42. Obr. 6 ukazuje formovací přepážku 44 vsazenou mezi obě dnové sekce 40 a 42, zatímco na obr. 7 je formovací přepážka 44 spuštěná. Jelikož obr. 6 a 7 jsou zvětšeny, jsou na nich též patrny svary 110 připojující dnové sekce 42 a 44 к nosníkům 56 ve tvaru písmene Z.

Na obr. 6 je patrno, že formovací přepážka 44 je vsazena mezi okraje 112 a 114 dnových sekcí 40 a 42. V sekcích 34 a 36 ukládacího pole 22 je tak možno zhotovovat samostatné betonové dílce 34 a 36.

Na obr. 7 je formovací přepážka 44 odstraněna z polohy mezi sekcemi 34 a 36 ukládacího pole 22 a je spuštěna pod dnové sekce 40 a 42. Na tomto obrázku jsou sekce 34 a 36 posunuty těsně к sobě, takže styčné okraje 112 a 114 dnových sekcí 40 a 42 jsou u sebe a vytvářejí těsnění proti unikání neztvrdlého betonu. Při tomto uspořádání lze vyrobit celistvý betonový dílec 116 sahající od jedné boční stěny 28 ke druhé boční stěně 26.

Na obr. 6 a 7 je patrné, že dnové sekce 40 a 42 jsou zakřiveny v blízkosti jejich okrajů 112 a 114 směrem vzhůru. Vyrábí-li se dvojice desek 46 a 48 podle obr. 6, zajišťuje toto zakřivení vytvoření zakřivených dnových hran vyráběných dílců 46 a 48 v oblasti 118. Vyrábí-li se jediný dílec 116, jak je tomu v případě uspořádání podle Obr. 7, vytváří tato zakřivení kanálek 120, který má vzhledovou funkci a slouží к potlačení rozdílu mezi styčnou spárou a středem širší desky. To je výhoodné v těch případech, kdy celková šířka stavební konstrukce je rovná součtu šířek lichého počtu užších betonových konstrukčních dílců, majících poměrně malé délky. V takové situaci vyhovují plné šířky dílců kapacitě zvedacího prostředku, avšak pro sestavení celkového rozměru stavební konstrukce je zapotřebí alespoň jednoho dílce s poloviční šířkou.

Práce prvního provedení zařízení 20 podle vynálezu, která byla popsána s odvoláním na obr. 1 až 7 bude nyní shrnuta. Předpokládá se, že se vyrábějí relativně úzké stavební dílce. Po uložení dávky betonové směsi jsou ztvrdlé dílce 46 a 48 v poloze znázorněné na obr. 1, 2 a 6. Vačkové zvedače 76 na stranách ukládacího pole 22 se po té posunou v podélném směru, aby umožnily uvolnění ovládačů 64 a levé i pravé boční stěny 26 a 28. Uvolněné boční stěny 26 a 28 se nechají odpadnout tím, že se otočí okolo čepů 66 a zaujmou polohu znázorněnou na obr. 4. Jak bylo· uvedeno výše, může být zapotřebí pro uvolnění bočních stěn 26 a 28 úderu, například kopnutí.

V tomto okamžiku se na konci ovládače 98 uvede v činnost hydraulický válec 100, který od sebe oddělí sekce 34 a 36 ukládacího lože působením kyvných ramen 104. Formovací přepážka 44 se potom spustí pod úroveň dnových sekcí 40 a 42 tím, že se hydraulický válec 92 nechá roztáhnout. Za této· situace dílce 46 a 48 volně spočívají na vrchu dnových sekcí 40 a 42 a mohou být v příčném směru řezány na potřebné délky. Spuštění formovací přepážky 44 a odklopení bočních stěn 26 a 28 přitom vytváří potřebné přístupové prostory pro· list okružní pily, které se k řezání použije.

Po rozřezání se jednotlivé dílce zdvihnou jeřábem z ukládacího pole 22 a dopravují se na skladovací plochu nebo na přepravní vozidlo. Před začátkem ukládání další dávky betonové směsi se boční stěny 26 a 28 zdvihnou působením vačkových zvedačů a pomocí hydraulického válce 92 se rovněž zdvihne formovací přepážka 44. Ta se náležitě ustaví mezi sekcemi 34 a 36 ukládacího pole 22 a tyto sekce · 34 a 36 se posunou k sobě, aby se přitlačily k formovací přepážce 44 a těsnily tak dno formy, jak ukazuuje obr. 2 a 6. V tomto· stavu se sekce 34 a 36 čistí a namažou se odformovacím olejem, aby byly připraveny pro· uložení další dávky betonové směsi.

Je zřejmé, že mají-li se vyrábět desky o plné šířce, nepoužijí se mechanismy pro· zdvíhání formovací přepážky 44 a pro vzájemné oddělování sekcí 34 a 36, znázorněné na obr. 5. Celá práce zařízení probíhá jednodušeji a pracuje se s jediným ukládacím polem.

Na obr. 8 je znázorněno alternativní provedení zařízení 122 podle vynálezu. Zařízení 122 je obměnou výše popsaného· zařízení 20 a řada prvků, které jsou nezměněné, si ponechává původní vztahové značky. Zařízení 122 z obr. 8 je též zařízení pracující s· fixním ukládacím polem a má tedy podélné kolejnice 30 a 32 pro pohyb jednotlivých pracovních ústrojí podél ukládacího pole 22.

Základní rozdíl mezi zařízením z obr. 8 a zařízením z obr. 1 až 7 spočívá v prostředcích určených k příčnému posunu sekcí 34 a 36 ukládacího pole 22 vůči sobě navzájem. Zařízení 122 z obr. 8 má rovněž příčné kolejnice 50 a drážkovaná kola 52, nesoucí sekce 34 a 36 ukládacího pole 22 a zajišťující jejich příčný pohyb. Místo podélného· ovládače 98 a kyvných ramen 104 je však použito příčně orientovaných hydraulických válců 124, Jeden konec každého· z hydraulických válců 124 je připojen k sekcím 34 a 36, a to s výhodou k pouzdrům 54 kol 52 v přípojných bodech 126. Druhé konce hydraulických válců 124 jsou. připojeny v bodech · 128 ke klíiiovilým nosičům 130, které jsou v případě zařízeni 122 s fixním ukládacím polem upevněny k podlaze. Další klínovité členy

132 slouží jako· zarážky, omezující příčný pohyb sekcí 34 a 36 tím, že na ně dosednou pouzdra 54 kol 52.

Na obr. 9 a 10· je· znázorněn tvar svislých kyvných ramen, použitých pro zdvíhání · a spouštění formovací přepážky 44 v zařízení z obr. 8, přičemž formovací přepážka 44 zůstává jinak nezměněná. Na obr. 9 a 10· není patrný kotevní člen 90 ani průchod 102, neboť nejsou zapotřebí. D-olní konce upravených kyvných ramen 132 jsou otočně připojeny v če-pech 134 k opěrným členům 136, které dosedají na kolejnice 50. Jelikož síla vyvíjená na čepy 134 působí vždy v jednom směru, zajišťuje použití opěrných členů 136 výhodný a účinný způsob ukotvení spodních konců kyvných ramen 132. Horní konce upravených kyvných ramen 132 jsou připojeny jako v předchozím případě k formovací přepážce 44. Z obr. 9 a 19 je též patrné, že upravené svislé kyvné rameno 132 je opatřeno· přesuvnou závitovanou trubkou 138, našroubovanou na závitech 140, která umožňuje délkové nastavení svislých kyvných ramen 132.

Je třeba poznamenat, že obr. 9 poskytuje znázornění dvou poloh formovací přepážky 44 vzhledem ke· dnu 24 ukládacího· pole 22. Plnou čarou je znázorněna spuštěná poloha formovací přepážky 44, při které je formovací přepážka 44 plně vyjmuta z ukládacího lože 22. Cerchovaně je naproti tomu znázorněna horní krajní poloha, použitá pro· vytažení formovací přepážky 44 z mezery mezi dílci 46 a 48. Poloha formovací přepážky 44 pro ukládání betonové směsi není na obr. 9 znázorněna, avšak jde o polohu poněkud spuštěnou vzhledem k horní krajní poloze znázorněné čerchovanou čarou, kdy čára 142 splyne se dnem 24.

Na obr. 11 je znázorněno další provedení zařízení podle vynálezu, a to zařízení 144 s pohyblivým ukládacím polem. Celé ukládací pole 146 pojíždí v podélném směru po drážkovaných kolech 148 na dráze tvořené kolejnicemi 150 · a 152. Příčné kolejnice 154 tak místo· toho, aby jako odpovídající kolejnice 50 spočívaly na podlaze, Jsou neseny koly 158. Při řešení s pohyblivým ukládacím polem jednotlivá pracovní ústrojí zůstávají obvykle nehybná, zatímco ukládací pole 146 se v podélném směru posouvá. Po stranách · zařízení jsou uloženy nosníky 156 ve tvaru písmene I, na jejichž vrchu jsou uloženy kolejničky 158. Pro pohyb ukládacího pole 146 slouží hydraulické motory 163 s měnitelným směrem otáčení, opatřené pogumovanými hnacími koly 162, které zabírají do stran nosníků 156 a třením celé ukládací pole 146 posouvají. Nosníky 156 s kolejničkami 158 rovněž umožňují podpírání pracovních ústrojí zařízení, pod nimiž se ukládací pole 146 posouvá.

Pohyblivé ukládací pole 146 zařízení 144 z obr. .11 je jinak v podstatě stejné, jako je pevné ukládací pole 22 zařízení 122 z obr.

211383

8. Příčné kolejnice 154 však již nejsou upevněny k podlaze, ale jsou spojeny s pouzdry kol 148. Dolní konce svislých kyvných ramen 132 jsou připojeny k vhodným neznázorněným výběžkům na kolejnicích 154. Dále není hydraulický válec 92, znázorněný na obr. 2, pro ovládání formovací přepážky 44 připevněn k pevné podpoře, ale je upevněn ke kostře pohyblivého· ukládacího pole 146.

Na obr. 12, 13, 14 a 15 je znázorněno čtvrté provedení zařízení podle vynálezu, zobrazené převážně schematicky. Ukládací pole 200 je rozděleno v příčném směru na dvě podélné sekce 202 a 204. I když sekce 202 a 204 jsou pohyblivé vůči sobě navzájem jako v předchozích provedeních, liší se ukládací pole 200 od výše· popsaných provedení v tom, že pouze jedna ze sekcí 202 . a 204 je pohyblivá vzhledem k podlaze, zatímco druhá je s podlahou pevně spojena. Ve znázorněných příkladech je pohyblivá levá sekce 202 a pravá sekce 204 je pevná. Toto obzvláštní uspořádání je v mnohém směru konstrukčně jednodušší než výše popsaná provedení, neboť snižuje na minimum potřebu těžkých pohyblivých prvků.

Z obr. 12 je patrné, že v ukládacím poli 200 se zhotovují dva samostatné betonové dílce 206 a 208, znázorněné Čerchovanými čarami. Betonové dílce 206 a 208 jsou uloženy ve dnech 210 a 212 dělených do odpovídajících sekcí 202 a 204, a tato dna 210, 212 jsou od sebe oddělována formovací přepážkou 214 a po· opačných stranách jsou lemována bočními stěnami 216 a 218.

Nyní bude popsán postup jednotlivých pracovních úkonů potřebných pro· zhotovování dílců 202 a 204 o poloviční šířce, například

1,2 metry, s odvoláním na obr. 12, 13 a 14. Ozr. 12 znázorňuje situaci, když je levá · i pravá boční stěna 216, 218 a formovací ·přepážka 214 v poloze pro ukládání betonové směsi a její vytvrzování. Jak ukazuje obr. 13, posouvá se po ztvrdnutí betonových dílců 206 a 208 stejným způsobem, jak bylo popsáno· výše, pohyblivá sekce 202 ukládacího pole ·200 v příčném směru od pevné sekce 204. Uspořádání je takové, že se zpočátku pohyblivá sekce 202 posouvá jak od formovací přepážky 214, tak i od pevné sekce 204, zatímco formovací přepážka 214 zůstává v poloze v níž je přilnutá k betonovému dílci 208. V určitém bodě příčného posunu pohyblivé sekce 202 zachytí její prvek formovací přepážku 214, kterou začne odtahovat v příčném směru od pevné sekce 204 a tím i od betonového dílce 208. Tento obzvláštní pochod je podrobněji popsán s odvoláním na obr. 21.

Jak je patrné z obr. 14 se po té formovací přepážka 214 spustí pod dna 210 a 212 a levá i pravá boční stěna 216, 218 se odklopí. Za tohoto stavu mohou být betonové dílce 206 a ·208 rozřezávány na části o jakékoli požádované délce, jak bylo · . vysvětleno výše, a po té se zdvihnou z odpovídajících sekcí 202, 204 ukládacího pole pomocí jeřábu.

Obr. 15 znázorňuje uspořádání při výrobě jediného betonového· dílce 220 o plné šířce, například 2,4 metrů. Při tomto uspořádání zůstává formovací přepážka 214 pod dny 210 a 212 a pohyblivá sekce 202 ukládacího pole 200 je těsně u pevné sekce 204 a tvoří· s ní tak celistvé ukládací pole pro· výrobu dílce o plné šířce.

Po skončení ukládacího a vytvrzovacího· pochodu, jejichž výsledkem je dílec 220, se obě boční stěny 216, 218 odklopí a betonový dílec 220 se rozřeže na jednotlivé desky potřebných délek, které se zdvihnou z ukládacího pole 200 výše popsaným způsobem.

Obr, 16, který lze srovnat s obr. 12, znázorňuje různé konstrukční detaily zařízení s ukládacím polem 200, zatímco obr. 17 znázorňuje další podrobnosti formovací přepážky 214. Formovací přepážka 214 sestává z levé a pravé dolní sekce 222 a 224, levé a pravé střední sekce 226 a 228 a levé a pravé horní sekce 230 a 232, spojené nosným prvkem 234. Dolní sekce 222 a 224 jsou trvalými částmi formovací přepážky 214, kdežto sekce 226, 228, 230 a 232 se osazují podle potřeby, je-li zapotřebí vytvářet desky o větší tloušťce než je možné pomocí samotných sekcí 222 a 224.

Na obr. 16 je čerchovanou čarou znázorněna poloha formovací přepážky 214‘, spuštěné pod dna 210 a 212, a to· buď za účelem uvolnit prostor pro řezání betonových dílců 206 a 208, jako na obr. 14, nebo pro vytváření jediného betonového dílce o plné šířce, tj. 2,4 metrů. Ve spuštěné poloze vyznačené čerchovaně na obr. 16 jsou horní sekce 230 a 232, jakož i nosný prvek 234 odňaty, a střední sekce 226 a 228 jsou otočeny okolo odpovídajících čepů 236 a 238 po vyjmutí šroubů 240 a 242, jak ukazuje obr. 17.

Jak je nejlépe patrno z obr. 17, je formovací přepážka 214 v horní poloze zachycena malými přesahovými ploškami 244 a 246 za zarážky 248 a 250 pohyblivého· a pevného dna · 210, 212, které tak formovací přepážku 214 podpírají. Fixování formovací přepážky 214 směrem do stran je zajišťováno dosednutím boků zarážek 248 a 250 ke svislým přírubám 252 a 254 členů ve tvaru písmene L, vybíhajících od odpovídajících přesahových· plošek 244 a 246 a připojených k formovací přepážce 214 šrouby 256 a 258.

Jak ukazuje obr. 16, jsou levá a pravá boční stěna 216 a 218 v podstatě totožné jako· odpovídající levá a pravá boční stěna 26 a 28, popsané výše s odvoláním na obr. 3 a 4. Jako· v předchozích provedeních, je každá boční stěna 216 a 218 opatřena trojúhelníkovitým ovládačem 264 otáčivým okolo· čepu 266, který je vhodným způsobem upevněn k příslušnému dnu 210 nebo 212. K zadnímu konci 274 každého ovládače 264 je připojen pomocí šroubových přestavovacích mechanismů 272 posuvný vačkový člen 270.

Aby se umožnilo· přitlačování ovládačů 264 a bočních stěn 216 a 218 směrem vzhůru do polohy ’ znázorněné na obr. 16, jsou podél ukládacího pole 200 umístěny vačkové zvedače’ 276, které jsou nejlépe patrné z obr. 22 a jsou ppopisovány níže. Vačkový zvedač 276 má vnější povrchovou plochu v proměnlivé vzdálenosti od boku ukládacího pole. Při posunu tohoto zvedače 276 v podélném směru se levá a pravá boční ’ stěna 216 a 218 zdvíhají výše popsaným způsobem.

Jak bylo· rovněž výše uvedeno, je možno v případě potřeby, když se vyrábějí tlustší desky, osadit na boční stěny 216 a 218 nástavce 280 a 282. Z obr. 16 je zřejmé, že tyto nástavce 280 odpovídají středním sekcím 226 a 228 formovacích přepážek 214, a formovací · nástavce 282 horním nástavcům 230 a 232.

Jak bylo· uvedeno výše, rozlišovací znak provedení podle obrázků od obr. 12 spočívá v tom, že jedna ze sekcí ukládacího ’ pole je upevněna k podlaze. Jak ukazuje obr. 16 je ve znázorněném příkladě konkrétního provedení sekce 204 upevněna k podlaze 284 pomocí zabudovaných kotev 286, a odpovídající dno· 212 je podporováno· nosníky 288 ve tvaru písmene I a podpůrnou konstrukcí 230.

Pohyblivá sekce 202 ukládacího pole 200 je naproti tomu pohyblivá v příčném směru, tj. do stran, přičemž příčný pohyb · je vyvoláván hydraulickým válcem 292. Hydraulický válec 292 je opatřen vybíhající pístní ’ tyčí 294, jejíž konec 296 je připevněn k posuvné sestavě 298. Posuvná sestava 298 zahrnuje dno 210 pohyblivé sekce 202, podpůrnou konstrukci 300, vytvářenou nosníky · 302 uzavřeného průřezu, táhlo 304 umístěné· mezi nosníky 302, a posuvné · desky 306. Tato posuvná sestava 298 a konkrétněji posuvné desky 306, jsou kluzně uloženy na vnějším povrchu dutého nosníku 308, probíhajícího podél tělesa· hydraulického válce 292. Nosník 308 je ve své poloze upevněn nosiči 310, připojenými k zabudovaným kotvám 312. Opačný konec 314 hydraulického válce 292 je zakotven do příchytné konstrukce 316 na konci nosníku 308, čímž je zajištěno, že se těleso válce 292 nehýbe.

Pro ulehčení požadavků na montážní tolerance je s výhodou spoj mezi koncem 314 válce a příchytnou konstrukcí 316, jakož i spoj mezi koncem 296 pístní tyče 294 a posuvnou sestavou 298, řešen tak, že dovolují otáčivý pohyb okolo svislé osy. Je dále výhodné použít neznázorněné mechanické zarážky, aby se zabránilo dalšímu zatahování pístní tyče 294 do tělesa válce 292 za polohu, která vyvolává zcela otevřené uspořádání z obr. 13 a 14.

Obr. 18 je řez podobný obr. 16, který však ukazuje pístní tyč 294 hydraulického válce 292 plně vytaženou, . a obě dna 210 a 212 sekcí · 202 a 204 sražená · k sobě v místech jejich zarážek 248 a 250, takže vytvářejí jediné ukládací pole o šířce ’ 2,4 · metrů. Při tomto uspořádání je formovací přepážka 214, jak bylo vyznačeno· čerchovanými · čarami na obr. 16, ve své spuštěné poloze. Ve spuštěné poloze formovací přepážky 214 jsou horní sekce 230 a 232, patrné na obr. 17, odňaty, jakož i nosný prvek 234. Střední sekce 236 a 238 jsou ručně · ’ otáčeny směrem dovnitř, aby se přizpůsobily prostoru, který je k dispozici.

V uspořádání znázorněném na obr. 18 je pro řezání a vyjímání betonového· dílce 216 pouze zapotřebí odklopit boční stěny 216 a 218, a to způsobem výše popsaným a vyznačeným na obr. 18 čerchovanými čarami.

Dále bude s odvoláním na obr. 19, 20 a 21 popsán způsob, jakým se provádí svislý a příčný posun formovací přepážky 214.

Podobně jako· u výše popsaných provedení se svislý posun formovací přepážky 214 provádí pomocí hydraulicky ovládané· sestavy kyvných ramen, zahrnující kyvná ramena 318 a 320 a hydraulický ovládací válec 322. Formovací přepážka 214 probíhá po délce přibližně 180' metrů a může sestávat z jednotlivých sekcí o jakékoli vhodné délce.

Sestavy kyvných ramen a hydraulické ovládání válce, tj. kyvná ramena 318 a 320 a hydraulický ovládací válec 322 jsou umístěny s vhodnými rozestupy ’ po · délce formovací přepážky 214. Kyvná ramena jsou otáčivě připojena v čepech 324 ·a 326 k patkám 328 a 330, které jsou upevněny k podlaze 284 pomocí zabudovaných kotevních šroubů 332. Hydraulické válce jako válec 322 jsou též otáčivě uloženy, a to« na čepu 334, kterým jsou připojeny k jedné z patek, například k patce 330.

Všechna kyvná ramena nemusí být přímo opatřena hydraulickými ovládacími válci. Jak je možno vidět na obr. 19, je kyvné rameno 318 přímo· ovládáno· hydraulickým válcem 322, zatímco druhé kyvné rameno· 320 se pouze· pasivně otáčí. Jako* příklad lze uvést, že pouze jedna z patnácti sestav kyvných ramen je přímo hydraulicky ovládána. Přesněji řečeno, je po délce 180 metrů dlouhé formovací přepážky 214 rozmístěno s odstupy 1,5 metru od sebe 120 sestav kyvných ramen. Většina kyvných ramen je pasivních jako příkladné rameno 320 a jen každé patnácté kyvné rameno je přímo ovládáno, jako· příkladné kyvné rameno 318. V daném případě má tedy zařízení osm přímo ovládaných kyvných ramen jako rameno 318, a to· s odstupy 22,5 metrů.

Pro zdvihání a spouštění formovací přepážky 214 jsou kyvná ramena 318 a 320 otáčivě připevněna na jejich horních koncích 336 a 338 k formovací přepážce 214. Mezi dolními sekcemi 222 a 224 formovací přepážky 214, jak je též patrno· z obr. 17, přitom vodorovně probíhají · nosné prvky 334, upevněné k odpovídajícím koncovým konzolám 342 a 344. K vodorovným nosným prvkům 340 tvaru písmene C jsou přivaleny úložné příchytky 346 a 348 čepů 350, 352, opatřené štěrbinovitými otvory.

Účelem štěrbinovitého tvaru otvorů v ’ ú211363 ložných příchytkách 346 a 348 je umožnit tepelnou roztažnost po· délce formovací přepážky 214. S výhodou má soustava úložných příchytek čepů ve středové části formovací přepážky 214 v jejím podélném směru otvory kruhové, čímž se vytváří referenční pevný bod, od kterého se formovací přepážka 214 v podélném směru na obě strany roztahuje a smršťuje.

Příčný pohyb formovací přepážky 214 je vyvoláván příčnými přestavovacími rameny 354, která jsou patrná na obr. · 20 a 21. Jak je z obrázku zřejmé, · jsou tato přestavovací ramena 354 upevněna ke každé z výše uvedených sestav kyvných ramen. Jak nejlépe ukazuje obr. 20, umožňují otáčivé spoje v čepech 324 a 326 kyvných ramen 318, 320, jakož i otáčivé spoje v čepech 334 hydraulických válců 322 příčný pohyb všech sestav kyvných ramen a tím i formovací přepážky 214.

Obzvláštním znakem ukládacího pole 200 podle obr, 12 a dále je to, že pohyb pohyblivé sekce· 202 v příčném směru od pevné sekce 204 při stlačování hydraulických válců 292 (viz obr. 16 a 18) samočinně vyvelává posun formovací přepážky 214 do strany pomocí příčných · přestavovacích ramen 354 a přípojné soustavy 356 nesené pohyblivou sekcí 202.

Přípojná soustava 356, znázorněná na obr. 21, zahrnuje směrem dolů vybíhající tyčový prvek 358 a vzpěru 360, upevněné k podpůrné konstrukci 300 pohyblivé sekce 202. Na obr. 21 je uspořádání, kdy je pístní tyč 294 hydraulického· válce 292 plně vysunuta a zarážky 248 a 250 dna 210 a · 212 na sebe dosedají,· vyznačeno· plnými čarami, zatímco uspořádání, kdy je pístní tyč 294 zatažena a sekce 202 ukládacího lože 200 je odsunuta od pevné sekce 204, je vyznačeno čerchovaně, a to s označením stejných konstrukčních prvků stejnými vztahovými značkami.

Spodní část tyčového prvku 358 je opatřena otvorem 362, kterým prochází příčné přestavovací rameno· 354. V blízkosti konce příčného přestavovacího· ramene 354 je přestavitelně upevněn opěrný prvek 364, který tak může být zachycen tyčovým prvkem 358 při posunu pohyblivé sekce 202 směrem do· strany od sekce 204 a stlačování hydraulického válce 292.

Nyní bude popsána práce přípojné soustavy 356, počínaje uspořádáním · · znázorněným plnými čarami na obr. 21, kde zarážky 248 a 250 dna 210 a 212 k sobě · dosedají, pístní tyč 294, vyznačená na. obr. 18, je plně vytažena, a formovací přepážka 214 je ve spuštěné poloze, znázorněné na obr. 18. Jako příklad neomezující rozsah vynálezu lze uvést, že šířka formovací přepážky 214 mezi body dosednutí zarážek 248 a 250 může být 40· cm (uspořádání dle obr. 12). . Když je pohyblivá sekce 202 plně odsunuta od pevné sekce 204, je na každé straně formovací přepážky 214 pěticentimetrová mezera (viz uspořádání z obr. 13 a 14). Celkový příčný pohyb pohyblivé sekce 202 z uspořádání pro ukládací pole o jediné šířce podle obr. 15 do · uspořádání ·s plně odsunutou polohou po·hyblivé sekce 202. je tedy 50 cm.

Jelikož se pístní tyč 294 zpočátku zatahuje, je jediným pohybem příčný pohyb pohyblivé sekce· 202 směrem od pevné sekce 204. Během tohioto počátečního pohybu se· příčná přestavovací ramena 354, připojená k soustavám kyvných ramen 318 a 320, nepohybují a otvory 362 na konci směrem dolů vybíhajících tyčových prvků 358 volně kloužou podél příčných přestavovacích ramen 354. Po· tom, c^o- se· pohyblivá sekce 202 ukládacího pole · posunula o 45 centimetrů její padesátlcentimetrové dráhy, směrem dolů vybíhající tyčový prvek 358 dosedne k opěrnému prvku 364, čímž začne pohyb příčných přestavovacích ramen 354 směrem do· strany.

Tento pohyb příčných přestavovacích ramen 354 směrem · do strany, který má za následek shodný posun kyvných ramen 318 a 320 'a formovací přepážky 214 do strany, je pět centimetrů. V tomoto okamžiku se dosáhne uspořádání z obr. 14, při kterém může být formovací přepážka 214 zdvíhána působením hydraulických válců 322 (obr. 19).

Po· té co byla formovací přepážka 214 zdvižena, se uvedou válce 292 znovu v činnost, aby vytáhly pístní tyče 294 o 10 cm, což vede k uspořádání z obr. 12 a 18.

Aby se přešto z uspořádání z obr. 12 a 18 do uspořádání z obr. 13, nechá se hydraulický válec 292 svou činností zatáhnout pístní tyč 294, aby tato mohla vykonat svůj konečný deseticentimetrový posun. Během prvních pěti centimetrů tohoto' posunu zůstává formovací přepážka ·214 normálně u pevné sekce 264 ukládacího pole, i ' když je možné, že velká přilnavost vyráběného· betonového · dílce 208' na dno 2ď(Q pohyblivé sekce 202 zpočátku působí, že· se bude formovací přepážka 214 posouvat s pohyblivou sekcí 202. Předpokládáme-lí však, že formovací přepážka 214 zůstane u pevné sekce 204, umožní přípojná soustava 356, že příčná přestavovací ramena 354 zůstanou nehybná. Během posledních pěti centimetrů pohybu pohyblivé sekce 202 směrem do strany zabírají prvky přípojné soustavy 356 a to zejména tyčové prvky 358 a opěrné prvky 364 do sebe, takže táhnou příčná přestavovací ramena 354 a dochází tak k pohybu formovací přepážky 214 do strany.

V případě, že formovací přepážka 214 zůstává zpočátku přilnutá k pohyblivé sekci 202 a je s ní tak odtažena od pevné sekce 204 ukládacího pole 200, dosáhne se po· pěti centimetrech meze · posunu kluzných čepových soustav 324, 326 a 334, čímž se zastaví posun formovací přepážky 214 do· strany. Pohyblivá sekce 202 ukládacího· pole 200 pak pokračuje v konečných pěti centimetrech pohybu do strany.

Na obr. 22 je znázorněna levá boční stěna

216 spolu s přisunutým vačkovým zvedačem 276. Pro podélný pohyb vačkového zvedače

276 slouží hydraulický válec 370, který následkem posunu vačkového zvedače 276 vyvolává otáčivý pohyb trojúhelníkového ovlá dače 264 (obr. 16 a 18) a tím i boční stěny 216, neboť s vačkovými členy 270 přicházejí do styku více vysunuté povrchové části 372 vačkového ovládače 276, jak bylo· popsáno výše.

Claims (12)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Zařízení pro výrobu podlouhlých betonových stavebních dílců v rozdílných šířkách, zahrnující podlouhlé vodorovné ukládací pole s podélně orientovaným dnem a bočními stěnami, vyznačené tím, že ukládací pole (22) je rozděleno v podélném směru podél svého dna (24) do podélných sekcí, pohyblivých v příčném směru vůči sobě navzájem, přičemž zahrnuje dále podélnou odsouvatelnou formovací přepážku (44), zasunutelnou mezi sekce ukládacího pole rovnoběžně s bočními stěnami (26, 28) a tvořící po svém zasunutí dělicí přepážku v ukládacím poli.
2. 2. Zařízení podle bodu 1, vyznačené tím, že formovací přepážka (44) je uložena svisle suvně mezi první polohou, v níž vybíhá vzhůru ze dna (24) ukládacího pole, a druhou polohou, v níž je pod tímto dnem (24).
3. 3. Zařízení podle bodů 1 nebo 2, vyznačené tím, že formovací přepážka (44) zahrnuje prostředek pro její svislý pohyb po uložení a ztvrdnutí betonové směsi v každé sekci ukládacího pole, pro uvolnění vyrobených betonových dílců.
4. 4. Zařízení .podle bodů 1, 2 nebo 3, vyznačené tím, že dále zahrnuje řadu příčných kolejnic (50), umístěných s odstupy pod ukládacím polem a kolmo na jeho podélný rozměr, kola (52) uložená na spodku sekcí ukládacího pole pro pojíždění na příčných kolejnicích (50) a nesoucí sekce ukládacího pole při jejich vzájemném příčném pohybu, a hydraulický ovládací prostředek (100 nebo 124) pro příčný pohyb těmito sekcemi.
5. 5. Zařízení podle bodu 4, vyznačené tím, že prostředek pro příčný pohyb sekcemi (34, 36) ukládacího pole zahrnuje podlouhlý ovládač (98), probíhající po v podstatě celé délce ukládacího pole a uložený s možností podélného pohybu, alespoň jedno kyvné rameno (104), umístěné mezi podlouhlým ovládačem (98) a jednou ze sekcí ukládacího pole, přičemž toto kyvné rameno je otáčivě připojeno к uvedenému ovládači а к uvedené jedné ze sekcí ukládacího pole v bodech, umístěných ve směru do strany se vzájemným odstupem, a hydraulický válec (100) pro podélný posun ovládače (98) к vyvolání výsledného příčného pohybu uvedené jedné ze sekcí ukládacího pole.
6. 6. Zařízení podle bodu 5, vyznačené tím, že podlouhlý ovládač (98) probíhá v podstatě středem ukládacího pole, a směrem do stran a symetricky z něj vybíhá к oběma sekcím (34, 36) ukládacího pole řada kyvných ramen (104).
7. 7. Zařízení podle bodu 4, vyznačené tím, že příčné kolejnice jsou trvale upevněny vůči podlaze.
8. 8. Zařízení podle bodů 1, 2 nebo 3, vyznačené tím, že zahrnuje řadu svislých kyvných ramen (84), otáčivě připojených mezi formovací přepážkou (44) a řadou kotevních členů (90), upevněných к podlaze, takže podélný posun formovací přepážky (44) vyvolává její výsledný svislý pohyb, a dále obsahuje hydraulický ovládací prostředek (100) pro podélný pohyb formovací přepážkou (44).
9. 9. Zařízení podle bodu 6, vyznačené tím, že zahrnuje řadu svislých kyvných ramen (84), otáčivě připojených mezi formovací přepážkou (44) a řadou kotevních členů (90), upevněných к podlaze, takže podélný posun formovací přepážky (44) vyvolává její výsledný svislý pohyb, a hydraulický ovládací prostředek (100) pro podélný pohyb formovací přepážky (44).,
10. 10. Zařízení podle bodu 9 nebo 10, vyznačené tím, že kotevní členy (90) mají v sobě průchody (102), kterými podlouhlý ovládač (98) volně prochází.
11. 11. Zařízení pro výrobu podlouhlých betonových stavebních dílců v různých šířkách, zahrnující podlouhlé vodorovné ukládací pole s podélně orientovaným dnem a bočními stěnami, vyznačené tím, že ukládací pole (20) je rozděleno v podélném směru podél svého dna (24) do podélných sekcí, z nichž alespoň jedna je pohyblivá vůči druhé, přičemž zahrnuje dále podélnou a odsouvatelnou formovací přepážku (44 nebo 214), zasunutelnou mezi sekce ukládacího pole rovnoběžně s bočními stěnami a tvořící po svém zasunutí dělicí přepážku v ukládacím poli, takže je možné vyrábět bud jediný betonový dílec (116 nebo 200), sahající od jedné boční stěny ke druhé, je-li formovací přepážka (44 nebo 214) odsunuta a sekce ukládacího pole jsou přisunuty těsně к sobě, anebo samostatné betonové dílce (46 a 48 nebo 206 a 208) v každé sekci, je-li mezi tyto sekce zasunuta formovací přepážka.
12. 12. Zařízení podle bodu 11, vyznačené tím, že formovací přepážka je uložena s možností svislého pohybu mezi první polohou, v níž vybíhá vzhůru ze dna (24) ukládacího pole (20), a druhou polohou pod tímto dnem (24).