CS211206B1 - Tryska pro zvlákňování polymerů - Google Patents

Abstract

Účelem vynálezu je zjednodušeni výroby trysek pro přípravu umělých vláken s nekruhovým příčným průřezem a profilů z plastických hmot. podstatou vynálezu je to, že 3 až 16 zvléknovacich kanálků s kruhovým příčným průřezem rozmístěných na ploSe libovolného obrazce je umístěno ve dně vstupního otvoru pro vtok polymeru Jak, že vzdálenost mezi sousedními zvláknovaclmi kanálky je 0,1 až 1 mm. Nejlépe charakterizuje podstatu vynálezu obr. č. 1

Description

Vynález se týká trysky P^r0 zvlákňování polymerů, u níž se řeší geometrické uspořádání zvlákňovacích kanálků s kruhovým příčným průřezem,

Zvlákňování je základním technologickým stupněm při výrobě umělých vláken a dále monofilů, u kterých se průměr příčného průřezu pohybuje v rozmezí 0,1 až 2,5 mm. Při zvlákňování je tavenina nebo roztok polymeru protlačována pod tlakem tryskou, kterou tvoří kovová deska opatřená jedním nebo více zvlákňovacími kanálky, kterými polymer prochází při průchodu tryskou á přitom je formován do vláknitého tvaru. Zvlákňovacl kanálky jsou v dostatečné vzdálenosti od sebe, aby nedocházelo k slepování vytlačených vláknitých útvarů. Mají-li zvlákňovací kanálky kruhový příčný průřez, získá se vlákno nebo monofil kruhového průřezu. Požaduje-li se jiný průřez než kruhový, příčný průřez zvlákňovacího kanálku musí být tvarově přibližně shodný s příčným průřezem požadovaného vláknitého útvaru. Výroba trysek se zvlákňovacími kanálky, jejichž příčný průřez je jiný než kruhový, vyžaduje speciální techniku, např. vyjiskřování, což je operace značně nákladná, zařízení pro vyjiskřování není běžně dostupné a dále vyžaduje přípravu speciálních elektrod. Tyto trysky jsou také náchylné k poškození v důsledku nešetrného čištění od zbytků polymerů po jejich výměně na zvlákňovacím zařízeni.

Výše uvedené nedostatky jsou odstraněny tryskou podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že sestává z kovové desky opatřené nejméně jedním vstupním válcovým otvorem pro vtok polymeru, přičemž ve dně vstupního válcového otvoru je 3 až 16 zvlákňovacích kanálků s kruhovým příčným průřezem, rozmístěných po ploše libovolného, obrazce tak, že vzdálenost mezi sousedními zvlákňovacími kanálky je 0,1 až 1 mm.

Geometrickým uspořádáním zvlákňovacích kanálků tak, že vzdálenost mezi sousedními zvlákňovacími kanálky je 0,1 až 1 mm se dosáhne toho, že při zvlákňování polymerů dochází k pevnému spojení jednotlivých polymerních proudů vystupujících ze zvlákňovacích kanálků přináležejících stejnému vstupnímu otvoru pro vtok polymeru. Důsledkem toho je, že se získá vláknitý útvar, který má tvar plochy, v jaká jsou zvlákňovací kanálky rozmístěny, a který je složen z odpovídajícího množství kruhových monofilů vzájemně pevně propojených. Přitom se využívá známého jevu při zvlákňování polymerů, tzv. rozšíření polymerního proudu pod tryskou, který se vyznačuje tím, že polymerní proud vystupující ze zvlákňovacího kanálku se ve velmi krátké vzdálenosti od trysky rozšiřuje a je větší než průměr zvlákňovacího kanálku. Tento jev je důsledkem elastických vlastností polymerních tavenin a je zejména výrazný u polyetylénu, polypropylenu, polystyrenů.

Spojování jednotlivých polymerních proudů vystupujících ze zvlákňovacích kanálků přináležejících stejnému vstupnímu otvoru lze nápomoci tím, že osy sousedních zvlákňovacích kanálků nejsou rovnoběžné, ale svírají spolu úhel do 0,3 rad. Zvlákňovací kanálky přináležející stejnému vstupnímu otvorů lze ú&pořádat např. tak, Že zvlákňovací kanálky ve středů vstupního otvoru jsou rovnoběžné s osou vstupního otvoru a zvlákňovací kanálky umístěná na okraji svírají s osou vstupního otvoru úhel 0,1 rad.

Výroba trysky pro zvlákňovánl polymerů podle vynálezu je jednoduchá, laciná a nevyžaduje speciální výrobní zařízení. Uspořádáním zvlákňovacích kanálků s příčným kruhovým průřezem lze při zvlákňování dosáhnout v podstatě jakéhokoliv tvaru příčného průřezu vláknitého útvaru.

Na připojených výkresech je znázorněn příklad provedení trysky a uspořádání zvlákňovacích kanálků podle vynálezu, kde na obr. 1 je. znázorněna tryska v půdorysu a v řezu, na obr. 2 jsou uvedena příkladová uspořádáni zvlákňovacích kanálků v půdorysném provedení.

Tryska sestává z kovové desky X, opatřené vstupním válcovým otvorem £ ^ve spodní části kónicky zúženým, a ve dně vstupního otvoru i je rozmístěno osm zvlákňovacích kanálků je kruhovým příčným průřezem o průměru 0,5 mm, uspořádaných do tvaru čtyřcípé hvězdy, přičemž vzdálenost mezi sousedními zvlákňovacími kanálky J je 0,3 mm.

211206 2:/

Trysku podle vynálezu lže použít např. při výrobě profilových'vláken, žíní, těsnání, svařovacích elektrod pro spojování výrobků z plastických hmot.

Claims (5)

PŘE DM É T i V ϊ K í L

1. Tryska pro zvlákňovánl polymerů, vyznačená tim,.že se sestává z kovová, desky (1) opatřené nejméně jedním vstupním válcovým otvorem (2)provtok polymeru, přičemž ve dně vstupního otvoru (2) je 3 až 16 zvlákňovacích kanálků (.3) s kruhovým příčným průřezem o průměrech 0,3 až 2 mm rozmístěných po ploše libovolného, obrazce tak, že vzdálenost mezi sousedními zvlékňovecími kanálky (3) je 0,1 áž 1 mm.

2. Tryska podle bodu 1, vyznačená tím, svírají navzájem úhel 0 až 0,3 rad.

že osy sousedních zvlákňovacích kanálků (3)

3. Tryska podle části kónicky zúžen.

bodu 1, vyznačená tím, že vstupní válcový otvor (2) je ve spodní

4. Tryska podle bodu 1, vyznačené tím, že poměr mezi délkou zvlékňovacího kanálku (3) a jeho průměrem je 1 až 10, přičemž tento poměr může být pro sousední zvlákňovací kanálky (3) odlišný.

5. Tryska podle bodu 1, vyznačená tím, že při různých průměrech zvlákňovacích kanálků (3) je podíl mezi maximálním a minimálním průměrem zvlákňovecího kanálku (3) v rozmezí 1,1 až 1,6.