CS210451B1 - Způsob výroby proplétané natkané textilie - Google Patents

Abstract

Výše uvedený vynález řeší způsob výroby proplétané netkané textilie, určené k použití v oblasti nábytkových, dekoračních, oděvních i jiných textilií a skládající se alespoň z jedné vlákenné vrstvy ze staplových nebo nekonečných přírodních nebo chemických , vláken, podélně a příčně, případně jen příčně uložených niťových útvarů, adhezíva a alespoň jedné soustavy vazných osnovních nití; Způsob výroby podle vynálezu spočívá v tom, že jedna nebo více vlákenných vrstev ze, staplových nebo nekonečných přírodních nebo chemických vláken se nalepuje na příčně uložené, případně příčně a podélně uložené niťové útvary a po spojení se tento polotovar proplétá alespoň jednou soustavou vazných osnovních nití a následně se celý proplet tepelně upravuje.

Description

Vynález se týká způsobu výroby proplétané netkané textilie, určené k použití v oblasti nábytkových, dekoračních, oděvních i jiných textilií a skládající se alespoň z jedné vlákenné vrstvy ze staplových nebo nekonečných vláken přírodních nebo chemie- * kých, podélně i příčně, případně jen příčně uložených niťových útvarů, adhezíva a alespoň jedné soustavy vazných osnovních nití.

Dosud známé způsoby výroby proplétaných netkaných textilií jsou následující. Vlákenné rouno s příčně orientovanými vlákny je předkládáno proplétacímu stroji, na kterém je proplétáno buď jednou nebo dvěma soustavami vazných osnovních nití v, určitých pletařských vazbách. Tento způsob výroby může být buď kontinuální, kdy je rounotvořicí stroj agregován přímo s proplétacím strojem, nebo diskontinuální, kdy je příčně orientované rouno nabalováno do formy štůčky a následně potom proplétáno na proplétacím stroji.

Dalším způsobem je proplétání příčně orientovaného rouna dvěma soustavami vazných osnovních nití, při kterém je do propletu zaváděna další soustava podélně ukládaných nití v napnutém stavu, které jsou k rounu připleteny zpětnými kličkami alespoň jedné vazné osnovní nitě, proplétající v určité pletařské vazbě.

Dalším způsobem je proplétání příčně orientovaného rouna dvěma soustavami vazných osnovních nití, při kterém je do propletu zaváděna soustava příčných nití, které jsou k rounu připleteny zpětnými kličkami obou soustav vazných osnovních nití. Příčné nitě jsou kladeny na řetězy, které jsou součástí proplétacího stroje a které zanášejí tyto nitě do proplétacího ústrojí, kde jsou proplétány s rounem.

Dalším známým způsobem je proplétání příčně orientovaného rouna a podélných a příčných nití, při kterém jsou příčné nitě kladeny na řetězy, které jsou součástí proplétacího stroje a které zanášení tyto nitě v napnutém stavu do proplétacího ústrojí, kam je současně přiváděna soustava podélně ukládaných nití v napnutém stavu. Obě niťové soustavy jsou proplétány s příčně orientovaným vlákenným rounem jednou nebo dvěma vaznými osnovami ve známých pletařských vazbách.

Obdobný známý způsob bez použití vlákenného rouna spočívá v proplétání soustavy podélných a příčných nití, vytvořených na proplétacím stroji alespoň jednou vaznou osnovou v určité pletařské vazbě.

Dalším známým způsobem je vytváření polotovaru z vlákenného rouna, na které se vypratelným pojivém nalepí soustava podélně uložených nití v napnutém stavu. Tento polotovar se následně rozřezává napříč po délkových úsecích, odpovídajících požadované šíři zboží. Tyto díly se potom ukládají ručně na podávači dopravník proplétacího stroje tak, že původně podélně uložené nitě na vlákenném rounu jsou na dopravníku uloženy napříč, a slepují se k sobě lepicí páskou. Takto vzniklý útvar se následně pror plétá společně s podélně zaváděnými nitěmi, případně ještě dalším vlákenným rounem, alespoň jednou soustavou osnovních vazných nití ve známých pletařských vazbách. Potom se z propletu odstraňuje vypratelné pojivo.

Nevýhody výše uvedených známých způsobů jsou značné. Způsob výroby propletu bez použití příčně uložených niťových soustav pouze propletením rouna má nevýhodu v tom, že proplet je značně vydouvavý - nestabilní hlavně v příčném směru, a to i v příadech, kdy se používá příčně orientovaných louhých vláken, případně jedné vazební osnovy, vázající přes několik jehel. Při -namáhání propletu na šířku se vlákna po sobě posunují a nejsou schopna se vrátit po odlehčení do původního stavu. Proto se takto zhotovené proplety chemicky upravují, což má za následek značnou tuhost výsledného propletu, která potom značně omezuje použitelnost hotového výrobku.

V případě použití niťových útvarů v podélném nebo příčném směru, nebo v obou směrech, které jsou zaváděny do proplétacího stroje a následně proplétány buď s vlákenným rounem, nebo bez rouna, jsou nevýhody následující. Příčné nitě se ukládají na řetězy proplétacího stroje z jedné nebo více cívek pomocí běžícího vodiče, který se pohybuje od jedné ke druhé straně a zpět. Rychlost ukládání je potom limitována možnou rychlostí běžícího vodiče, zvláště vzhledem k zakládání nití v bodech úvratě do řetězů. Dále je rychlost limitována možnou rychlostí proplétacího stroje, která zvláště při použití hrubších přízí je malá. Z toho vyplývají nevýhody jednak v nemožnosti optimálního využití vysoce produktivních způsobů ukládání příčných nití, které by bylo schopno příčnými nitěmi zásobovat několik proplétacích strojů, případně při použití známých málo produktivních způsobů ukládání není možno opět zvyšovat otáčky proplétacího stroje. Další nevýhodou ukládání příčných nití na proplétacích strojích je velký zastavěný prostor u proplétacího stroje agregátem na kladení příčných nití, neúměrný svému výkonu. Další nevýhodou kladení příčných nití na proplétacím stroji je fakt, že proplétací stroj je pro upládání nití speciálně upraven a nemá tudíž universální možnost použití. Další značnou nevýhodou, vyplývající z agregace proplétacího stroje s kladením příčných nití je značné snižování efektivnosti jednoho zařízení poruchou zařízení druhého.

Nevýhodou dalšího způsobu výroby propletu, spočívajícího v lepení podélných nití na vlákenné rouno, rozřezávání na díly rovnající se délkou šíři požadovaného propletu a skládání a slepování k sobě boky těchto dílů tak, že podélné nitě jsou situovány do propletu příčně, je v tom, že důležitá operace skládání jednotlivých nařezaných dílů a slepování se děje ručně, což je z hlediska β

ekonomiky a hlavně potřeby pracovních· sil značně neefektivní. I když budou práce prováděny bezchybně, nedá se zajistit dokonalé napojování jednotlivých dílů při proplétání, z čehož pramení četné chyby v hotovém zboží.

Z hlediska zamezení páratelnosti propletů je používáno jednak impregnace nebo zátěru propletů, nebo natavení jedné soustavy vazných osnovních nití. První způsob má nevýhody v tom, že se vytváří na propletu nános latexu, který však proplet značně ztužuje a omezuje tím jeho použitelnost. Druhý způsob zamezování páratelnosti spočívá v tom, že se jako jedné soustavy vazných osnovních nití používá termoplastických nití, které po natavení fixují druhou soustavu vazných osnovních nití. Nevýhoda tohoto způsobu zpočívá v tom, že termoplastický materiál ve formě hedvábí se musí snovat, někdy proplétá ve společném návleku s další funkční soustavou vazných osnovních nití a potom působí potíže nejen při snování, ale též při vlastním proplétání. Kromě toho používání drahého hedvábného materiálu pouze jako pojivá je značně neekonomické.

Výše uvedené nedostatky jsou odstraněny předloženým vynálezem, jehož podstatou je způsob výroby proplétané netkané textilie, určené k použití v oblasti nábytkových, dekoračních, oděvních a jiných textilií a skládající se alespoň z jedné vlákenné vrstvy ze staplových nebo nekonečných vláken přírodních nebo chemických, podélně a příčně, případně jen příčně uložených niťových útvarů, adheziva a alespoň jedné stoustavy vazných osnovních nití, spočívající v tom, že na příčně, případně příčně a podélně uložené soustavy niťových útvarů se nejprve nalepí pomocí adheziva alespoň z jedné strany vlákenná vrstva, načež se tento polotovar proplétá alespoň jednou soustavou vazných osnovních nití v určité pletařské vazbě a po propletení se vzniklý proplet tepelně zpracovává.

Způsob výroby proplétané netkané textilie podle vynálezu spočívá v tom, že jedna nebo více vlákenných vrstev ze staplových přírodních nebo chemických vláken, případně nekonečných přírodních nebo chemických vláken se nalepuje na příčně uložené niťové útvary ze staplových nebo nekonečných vláken přírodních nebo chemických, a po spojení vlákenných vrstev s niťovými útvary se tento polotovar zpracovává na proplétacím stroji proplétáním alespoň jednou soustavou vazných osnovních nití a následně se celý proplet tepelně upravuje, čímž se zamezí páravosti vazných osnovních nití.

Vlákenné vrstvy vhodné k aplikaci podle způsobu výroby je možno použít jak ve formě pavučin podélně orientovaných a předzpevněných například nástřikem disperzí, tak ve formě příčně orientovaných roun buď nepředzpevněných, nebo předzpevněných například vpichováním nebo nástřikem nebo impregnací disperzemi, případně roun ze spleti nekonečných vláken, předzpevněných pojivý atp. Jako adheziva je možno využívat například pojivých disperzí, termoplastických pojiv ve formě prášků, vláken střižových I nekonečných, fólií atp., a to buď uložených na povrchu vlákenné nebo vlákenných vrstev, případně uložených rovnoměrně nebo nerovnoměrně v celém průřezu, nebo na povrchu niťových armovacích útvarů, jako niťové armovací útvary je možno použít vláken nekonečných nebo staplových, přírodního nebo chemického původu, případně jejich kombinace.

Na niťové armovací útvary se nalepuje jedna případně více vlákenných vrstev, a to alespoň z jedné strany niťových útvarů, a to způsobem, odpovídajícím použitému druhu adheziva. Po dokonalém spojení niťových útvarů a vlákenných vrstev se takto vytvořený útvar předkládá proplétacímu stroji, na kterém se proplete alespoň jednou soustavou vazných osnovních nití ve známé pletařské vazbě. Tím vznikne plošná textilie, obsahující jak vlákennou komponentu, tak komponentu armovací ve formě podélně a příčně, nebo jen příčně uložených nití, a komponentu adhezní. Tato plošná textilie se následně zpracovává tepelně za tím účelem, aby v textilii obsažené adhezivum dodatečně propojilo soustavu vazných osnovních nití s vlákennou i armovací komponentou, čímž vznikne proplétaná netkaná textilie, vyznačující se nepáravostí vazných osnovních nití a docilující předem žádaných mechanicko-fyzikálních vlastností, zejména pevností, tažností atd.

Výhody výše uvedeného vynálezu jsou následující. Hlavní výhodou je skutečnost, že oproti jiným způsobům, které využívají kladení příčných nití přímo na proplétacím stroji, není rychlost výroby limitována rychlostí proplétacího stroje. Dále je v plné míře možno uplatnit nejprogresivnější způsoby ukládání příčných nití, takže při technologické operaci nalepování vlákenných vrstev na armovací nitě mohou všechny technologické uzly pracovat na maximum, jsou limitovány pouze principiálně a vzájemně se tak výrazně neovlivňují. Tudíž jedno zařízení pro nalepování vlákenných vrstev na armovací nitě dokáže zásobovat několik proplétacích strojů. Tím zase vyniká další značná výhoda ve značné úspoře zastavěné plochy. Zařízení, zásobující několik proplétacích strojů současně, je velikostí zastavěné plochy asi takové, jako zařízení, instalované podle doposud známých způsobů na každém proplétacím stroji. Další výhodou je relativní úspora živé práce.

Značnou výhodou·výše uvedeného způsobu výroby proplétané textilie je skutečnost, že použitím adheziva se vlivem konečné tepelné úpravy výsledný rozměrový stabilní proplet stane nepáratelný tím, že všechny použité komponenty, vlákno, armovací nitě i vazné nitě se vlivem adheziva ještě dodatečně propojí.

Další značnou výhodou je skutečnost, že

210431 výše uvedený způsob výroby je možno realizovat na běžně vyráběných proplétacích strojích bez dodatečných speciálních úprav, které při využívání známých principů jsou nutné.

Příkladná provádění způsobů výroby jsou následující:

Přikladl

Vlákenné vrstvy ze střižových viskózových vláken jemnosti 3,9 dtex a délky 60 mm jsou vytvořeny na mykacím stroji se stůčkovacím Zařízením a následným vpichováním na vpichovacím stroji. Plošná hmotnost těchto vlákenných vrstev je 40 g/m², počet vpichů cca 15/1 cm², barva vláken hnědá. Výše uvedené vlákenné vrstvy se nalepují na soustavu příčně uložených přízí ze směsi polyesterových a bavlněných vláken v poměru 65 °/o/35 %, jemnosti 50 tex χ 1 a hustotě uložení 66 nití/10 cm, pomocí termoplastického prášku z vysokotlakého polyetylénu o zrnění 300.10-6 _m) který se nanáší alespoň na jednu vlákennou vrstvu, při teplotě cca 150 °C a tlaku cca 1 MPa. Po slepení se tento útvar předkládá proplétacímu stroji, na kterém se při současném podélném zhuštění l,2krát proplétá dvěma vaznými osnovami, z nichž vrchní osnova je z polyesterového nízkoroztažného tvarovaného hedvábí jemnosti 16,7 tex, barvy hnědé a vázající ve vazbě trikot přes plyšové platiny, a spodní osnova je z polyamidového hedvábí jemnosti 22 tex v barvě režné a vázající ve vazbě řetízek, při hustotě řádků 120/10 cm. Takto získaný proplet, obsahující vlákenný materiál, příčně uložené nitě, adhezivum a vazné osnovní nitě, se následně zpracovává v napnutém stavu při teplotě 150 °C, čímž se v propletu obsažené adhezivum znovu nataví a dodatečně propojí všechny komponenty, takže tím vznikne proplet, vyznačující se nepáravostí a rozměrovou stabilitou v podélném i příčném směru, rovnající se stabilitě tkanin.

Výše uvedený proplet je vhodný k použití jako nábytková textilie.

Příklad 2

Na mykacím stroji s navazujícím stůčkovacím zařízením a vpichovacím strojem je vyráběna vlákenná vrstva ze směsi režných vláken viskózových a polypropylenových v poměru 85 %/15 %. Vlákenná vrstva má hmotnost 40 g/m² a je opatřena cca 15 vpichy/1 cm². Tato vrstva se nalepuje na soustavu příčně uložených nití z vlákenné směsi polyester - bavlna v poměru 65 %/35 %, jemnosti 25 tex x 2 a hustotě 30 nití/10 cm při teplotě 170 °C a tlaku 5 MPa. Po slepení obou komponent se výsledný útvar předkládá proplétacímu stroji, ve kterém se při současném zhuštění l.lkrát proplétá dvěma vaznými osnovami, z nichž vrchní osnova je z polyesterového hedvábí tvarovaného nízkoroztažného, jemnosti 16,7 tex v režné barvě a vázající ve vazbě sukno a spodní osnova je z polyamidového hedvábí jemnosti 22 tex a vázající ve vazbě řetízek při hustotě řádků 100/10 cm. Takto získaný proplet se podrobí dalšímu tepelnému zpracování při cca 200 °C, s výhodou přenosového tisku, při kterém se za současné úpravy lícové strany propletu tiskem znovu nataví ve vlákenné vrstvě obsažená termoplastická vlákna, a ta dodatečně propojí všechny komponenty propletu, takže vznikne proplet, vyznačující se nepáravostí a rozměrovou stalibitou, rovnající se stabilitě tkanin.

Výše uvedený proplet je vhodný k použití jako dekorační textilie.

Příklad 3

Na pneumatickém rounotvořícím stroji s navazujícím vpichovacím strojem je vyráběná vlákenná vrstva ze směsi režných vláken polyesterových a viskózových v poměru 70 %/30 %. Hmotnost vlákenné vrstvy s izotropickou orientací vláken je 50 g/m², počet vpichů cca 30/10cm². Tato vlákenná vrstva se nalepuje na soustavu příčně uložených přízí z vlákenné směsi polyester viskóza v poměru 70 °/o/3O % a jemnosti 25 tex x 2 a hustotě cca 65 nití/10 cm, při teplotě 150 stupňů. C a tlaku 0,5 MPa pomocí termoplastického prášku z vysokotlakého polyetylénu zrnění 300.10 ’⁶ _mj kterýže na vlákennou vrstvu nanáší. Výsledný útvar se následně předloží proplétacímu stroji, ve kterém se při současném zhuštění l,25krát proplétá dvěma vaznými osnovami, z nichž vrchní osnova je z polyamidového hedvábí 22 tex a vázající ve vazbě otevřený řetízek a spodní osnova je z předených přízí z vlákenné směsi polyester viskóza v poměru 70 %/30 % a jemnosti 25 tex x 2 a vázající ve vazbě kladení pod 1 jehlu při hustotě řádků 120/10 centimetrů. Touto kombinací vazeb vznikne proplet s příčně uloženými nitěmi, podélně uloženými nitěmi ve tvaru mírné vlnovky, vlákenného materiálu a adheziva.' Proplet se následně podrobí tepelnému zpracování při teplotě 150 °C v napnutém stavu, při kterém se použité termoplastické adhezivum znovu nataví a dodatečně propojí všechny použité komponenty. Tím vznikne proplet, vyznačující se nepáravostí a rozměrovou stabilitou jak v příčném, tak v podélném směru, rovnající se stabilitě tkanin.

Výsledný proplet je vhodný jako technická textilie.

Claims (4)

1. PŘEDMĚT

   1. Způsob výroby proplétané netkané textilie, určené k použití v oblasti nábytkových, dekoračních, oděvních i jiných textilií a skládající se alespoň z jedné vlákenné vrstvy ze staplových nebo nekonečných vláken přírodních nebo chemických příčně, příp. příčně a podélně uložených soustav nití, adhezíva a alespoň jedné soustavy vazných osnovních nití, vyznačující se tím, že na příčně, příp. příčně a podélně uložené soustavy nití se nalepuje pomocí adhezíva alespoň z jedné strany vlákenná vrstva, načež se tento polotovar proplétá alespoň jednou soustavou vazných osnovních nití v určité pletařské vazbě a po propletení se vzniklý proplet tepelně zpracovává.
2. 2. Způsob výroby proplétané netkané textilie podle bodu 1, vyznačující se tím, že alespoň jedna vlákenná vrstva se nalepuje lisováním na podélně a příčně, případně jen příčně a v napnutém stavu uložené niťové útvary pomocí termoplastického pojivá, zahřátého nad teplotu měknutí, načež po vychladnutí pojivá se zmíněný polotovar proplétá dvěma soustavami vazných osnovních nití, z nichž jedna proplétá ve vazbě řetízek a druhá soustava proplétá alespoň ve dvou různých sloupcích, a po propletení se celý

   VYNALEZU .

   proplet tepelně zpracovává při teplotě nad bodem měknutí použitého termoplastického pojivá, čímž se soustavy propletených vazných osnovních nití dodatečně přilepí k vlákenné vrstvě a niťovým útvarům a tím se zamezí jejich páravosti.
3. 3. Způsob výroby proplétané netkané textilie pode bodů 1 a 2, vyznačující se tím, že po nalepení alespoň jedné vlákenné vrstvy na příčně uložené niťové útvary se'vzniklý polotovar proplétá jednou soustavou vazných osnovních nití, vázající ve vazbě otevřený řetízek a současně se do propletu ukládá podélná soustava nití tak, že každá nit se zaplétá v jednom s,loupku řetízku na jedné straně textilie do tvaru vlnovky, a následně se celý proplet tepelně zpracovává.
4. 4. Způsob výroby proplétané netkané textilie podle bodů 1 až 3, vyznačující se tím, že po nalepení alespoň jedné vlákenné vrstvy na niťové útvary se vzniklý polotovar proplétá s další vrstvou textilního případně netextilního charakteru, jako jsou rouna, tkaniny, pleteniny, netkané textilie, pěnové útvary, případně fčlie⁷ za účelem získání požadovaných užitných vlastností, a následně se celý proplet tepelně zpracovává.

   ‘Severografia, n. p., závod 7, Most